CS259532B2 - Agent for pollen formation inhibition and method of efficient substances production - Google Patents

Description

Vynález se týká nových derivátů pyrazolu, o nichž bylo zjištěno, že jsou užitečné při inhibování tvorby pylu.

Velmi důležitých zlepšení v odolnosti a výtěžnosti kulturních rostlin, zejména obilnin, bylo dosaženo technikou hybridizace. V minulosti byla velmi obtížná hybridizace těch druhů rostlin, u nichž každá rostlina jednak produkuje pyl a jednak má i orgány pyl přijímající.

Byly nalezeny sloučeniny, které jsou schopny inhibovat tvorbu pylu. Použití těchto sloučenin hybridizaci začně usnadňuje. Rostliny dvou odrůd či druhů, které se mají křížit, se jednoduše zašijí vedle sebe, například na dlouhých, poměrně úzkých parcelách, a parcely oseté jednou odrůdou či druhem se ošetří inhibitorem tvorby pylu. V případě, že inhibitor tvorby pylu je perfektně účinný, jsou všechna semena vyprodukovaná ošetřenými rostlinami semeny hybridními, pocházejícími z pylu produkovaného rostlinami neošetřenými.

Sloučeniny inhibující tvorbu pylu jsou popsány v americkém patentovém spisu čís. 4 345 934, v americkém patentovém spisu č. 4 147 528 a v americkém patentovém spisu č. 4 238 220.

Vynález popisuje pyrazoly inhibující tvorbu pylu, odpovídající obecnému vzorci I

ve kterém

R, R¹ a R² nezávisle na sobě znamenají vždy atom halogenu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo atom halogenu s tím, že alespoň jeden ze symbolů R, R¹ a R² představuje atom vodíku a s tím, že R² může představovat jiný zbytek než vodík pouze v případě, že alespoň jeden ze symbolů R a R¹, ne však oba, znamená jiný zbytek než vodík, a

R³ představuje hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkenyloxyskupinu se 2 až 4 atomy uhlíku, a jejich fytologicky přijatelné soli na karboxylové skupině.

Jednu zajímavou skupinu sloučenin tohoito typu tvoří ty látky, v nichž R, R¹ a R² představují vždy atom chloru, bromu či fluoru, alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo atom vodíku a R³ znamená hydroxylovou skupinu, methoxyskupinu, ethoxyskupinu nebo allyloxyskupinu, a jejich fytologicky přijatelné soli na karboxylové skupině.

Vynález rovněž popisuje prostředky к inhibici tvorby pylu obsahující sloučeninu shora uvedeného obecného vzorce I nebo její fytologicky přijatelnou sůl na karboxylové skupině, a jedno nebo několik fytologicky přijatelných ředidel. Dále vynález popisuje způsob inhibice tvorby pylu u obilnin citlivých na níže uvedené ošetření, spočívající v tom, že se takováto rostlina před vytvořením prašníku ošetří sloučeninou shora uvedeného obecného vzorce I nebo její fytologicky přijatelnou solí na karboxylové skupině, v množství inhibujícím tvorbu pylu.

Dále se popisuje způsob výroby hybridního osiva obilnin majícího odrůdu otcovského a mateřského jedince, který se provádí tak, že se semena shora zmíněných otcovských a matečných odrůd zašijí na sousedící oddělené parcely, u mateřských rostlin vzešlých z osiva zmíněné mateřské odrůdy, citlivých na níže uvedenou inhibici, se výše popsaným způsobem inhibuje tvorba pylu, takto ošetřené mateřské rostliny se nechají opylit otcovskými rostlinami vzešlými z osiva zmíněné otcovské odrůdy a z takto ošetřených mateřských rostlin se sklidí žádané hybridní osivo.

Vlastním předmětem vynálezu je prostředek к inhibici tvorby pylu, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu shora uvedeného obecného vzorce I nebo její fytologicky přijatelnou sůl na karboxylové skupině. Dále je předmětem vynálezu níže popsaný způsob výroby těchto účinných látek.

V tomto textu se všemi uváděnými procenty a díly míní procenta a díly hmotnostní.

Výraz „alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku“ ve shora uvedeném obecném vzorci zahrnuje takové skupiny, jako skupinu methylovou, ethylovou, propylovou, isopropylovou, butylovou, terc.butylovou a isobutylovou, a výraz „alkoxyskupina s 1 až 4 atomy uhlíku“ typicky zahrnuje tyto skupiny navázané přes atom kyslíku.

Soli spadající do rozsahu vynálezu mohou obsahovat libovolný fytologicky přijatelný zbytek schopný vytvořit sůl na karboxylové skupině. Mezi výhodné solitvorné zbytky náležejí alkalické kovy, aminoskupiny a kvarterní amoniové skupiny, přičemž velmi výhodné jsou zejména sodík, draslík, lithium, alkylaminoskupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, dialkylaminoskupiny a trialkylaminoskupiny obsahující v každé alkylové části vždy 1 až 4 atomy uhlíku a kvarterní amoniové skupiny, v nichž je dusíkový atom substituován čtyřmi atomy vodíku, alkylovými skupinami s 1 až 4 atomy uhlíku, fenylovými nebo benzylovými skupinami.

Vhodné jsou například takové kvarterní amoniové skupiny, jako skupina amoniová, tetramethylamoniová, diethyl-dimethylamoniová, diethyl-dibutylamoniová, benzyl-trimethylamoniová, terc.butyl-trimethylamoniová, fenyl-triethylamoniová, diethyl-dipropylamoniová, sek.butyl-trimethylamoniová, isobutyl-triethylamoniová apod., z nichž je možno podle daných okolností zvolit skupinu nejvhodnější. К přípravě solí je možno účelně použít i aminy, jako methylamin, butylamin, triethylamin, dipropylamin apod.

Určité skupiny sloučenin podle vynálezu jsou zvlášť výhodné. Jednu z těchto skupin tvoří příslušné karboxylové kyseliny, v nichž R³ znamená hydroxylovou skupinu, a jejich soli. Další výhodnou skupinu tvoří ty sloučeniny, v nichž R¹ má jiný význam než vodík a R a R² představují atomy vodíku. Do další výhodné skupiny spadají sloučeniny, v nichž R a R¹ nezávisle na sobě znamenají vždy atom chloru či bromu, methoxyskupinu, ethylovou skupinu nebo methylovou skupinu. Ještě další výhodnou skupinu tvoří ty látky, v nichž R a R² znamenají atomy vodíku a R¹ představuje atom chloru či bromu nebo fluoru, alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku nebo alkoxyskupinu s 1 až 2 atomy uhlíku, a ještě výhodnější skupinu pak tvoří ty sloučeniny, v nichž R¹ znamená atom chloru, ethylovou skupinu, methylovou skupinu nebo methoxyskupinu. Do další ještě výhodnější skupiny pak náležejí ty sloučeniny, v nichž R¹ představuje atom chloru či bromu nebo methylovou skupinu.

К úplnějšímu pochopení vynálezu slouží následující výčet sloučenin, které jsou uvedeny jako příklady.

4-karboxy-l- (3-propylf enyl) -5-pyrazol-karboxamid,

1- (4-ethylf enyl) -4-methoxykarbonyl-5-pyrazolkarboxamid,

1- (2,4-dibromf enyl) -4-ethoxykarbonyl-5-pyrazolkarboxamid,

4-allyloxykarbonyl-l-(2,3-dif luorfenyl )-5-pyrazolkarboxamid, benzyl-trimethylamoniová sůl 4-karboxy-l- {3,4-diethylf enyl) -5-pyrazolkarboxamidu, fenyl-triethylamoniová sůl 4-karboxy-l- (4-isopropyl-2-methylf enyl) -5-pyrazolkarboxamidu,

4-karboxy-l- (3-isobutylf enyl) -5-pyrazolkarboxamid,

1- (4-butylf enyl ] -4-ethoxykarbonyl-5-pyrazolkarboxamid,

1- (3-terc.butylf enyl) -4-methoxykarbonyl-5-pyrazolkarboxamid,

4-karboxy-l- [ 3- (1-methylpropyl ] f enyl ] -5-pyrazolkarboxamid, tetrapropylamoniová sůl

4-karboxy-l- (4-methyl-3-pr opylí enyl) -5-pyrazolkarboxamidu, trimethylamoniová sůl

4-karboxy-l- (3-isopropyl-4-propylíenyl) -5-pyrazolkarboxamidu, diethyl-dipropylamoniová sůl

1- (3-brom-2-chlorf enyl) -4-karboxy-5-pyrazolkarboxamidu, difenyl-dimethylamoniová sůl

1- (4-brom-3-propy lfenyl) -4 karboxy-5-pyrazolkarboxamidu, benzyl-triethylamoniová sůl

1- (2-brom-4-methylf enyl) -4-karboxy-5-pyrazolkarboxamidu,

1- (3-brom-4-methylf enyl) -4-karboxy-5-pyrazolkarboxamid,

4-karboxy-l- (4-fluor-3-methylfenyl J-5-pyrazolkarboxamid,

4-karboxy-l- (4-ethyl-2f luorfenyl) -5-pyrazolkarboxamid (lithná sůl) tetra(isobutyl)amoniová sůl

4-karboxy-l- (3,4-difluorfenyl) -5-pyrazolkarboxamidu, butyl-trimethylamoniová sůl

4-karboxy-l- (2-propyl-4-f luorfenyl) -5-pyrazolkarboxamidu, sodná sůl 4-karboxy-l-3-ethoxyfenyl)-5-pyrazolkarboxamidu,

4-methoxykarbonyl-l- (4-propoxyf enyl) -5-pyrazolkarboxamid,

1- (3-isopropoxyf enyl) -4-methoxykarbonyl-5-pyrazolkarboxamid a draselná sůl 4-karboxy-l-3-methoxyfenyl-5-pyrazolkarboxamidu.

Sloučeniny podle vynálezu je možno připravit postupem, jehož první stupeň spočívá v reakci arylhydrazinu s alkyl-(alkoxymethylen)kyanacetátem za vzniku odpovídajícího l-fenyl-5-amino-lH-4-pyrazolkarboxylátu. Tento aminopyrazol se pak převede na odpovídající 5-halogenpyrazolkarboxylát a ten pak na 5-kyanpyrazolkarboxylát. Tato sloučenina je klíčovým meziproduktem

259332 pro přípravu inhibitorů tvorby pylu podle vynálezu.

Ve finálním stupni základního postupu podle vynálezu se 5-kyan-4-pyrazolkarboxylát hydrolyzuje, s výhodou působením sil né báze, jako hydroxidu draselného, za vzniku žádaného 4-karboxy-5-pyrazolkarboxamidu. Shora zmíněný postup je možno popsat následujícím reakčním schématem:

^R~ \. y~^NHNHz

AlkO. CO.-Atk \ / '· ^x ____ .

\

CN

Ve vzorcích uvedených v tomto schématu znamená Alk alkylovou skupinu s 1 až 4 atorny uhlíku a Hal představuje chlor nebo brom.

Všechny reakční stupně postupu podle vynálezu probíhají s přijatelnými výtěžky, aniž by bylo nutno použít nějakých neobvyklých nadbytků některé reakční složky. Obecně je možno s uspokojivými výsledky používat ekvímolární množství reakčních složek, jak je však v případě organických reakcí obvyklé, je výhodné a žádoucí používat nadbytku těch reakčních složek, které jsou laciné nebo snadno přístupné, aby se tak zajistilo úplné využití drahých nebo těžko dostupných reakčních složek. Obdobně je možno jednotlivé reakční stupně nechat probíhat dlouhou dobu s cílem maximalizace výtěžku reakčního produktu nebo je lze přerušit ještě před úplným ukončením reakce, aby se dosáhlo maximální výkonnosti daného zařízení. V závislosti na daných okolnostech se mohou jevit Jako vý hodná různá provedení způsobu podle vynálezu.

V prvním reakčním stupni shora uvedeného schématu se jako reakční rozpouštědlo nejvýhodněji používá vodná kyselina octová. V některých případech je rovněž výhodná přítomnost anorganické soli kyseliny octové v reakční směsi. Reakci hydrazinu s kyanacetátem lze ovšem provádět v libovolném vhodném organickém rozpouštědle, zejména v nižším alkanolu, jako v methanolu nebo ethanolu. S výhodou se pracuje při zvýšené teplotě pohybující se v rozmezí zhruba od 50 do 150 °C. Pracuje-li se při zvýšeném tlaku, lze pochopitelně použít i teploty pohybující se nad teplotou varu reakční směsi. Při použití příslušných pracovních opatření však reakce probíhá při libovolné přiměřené teplotě, jako při teplotě zhruba od 0 do 200 °C.

Halogenační stupeň ve shora popsaném schématu se s výhodou provádí za použití nitrosylchloridu, který působí jak jako diazotační, tak jako halogenační činidlo. Produktem je příslušný 5-chlorpyrazol. Nitrosylchlorid se účelně používá v plynné formě, v níž se uvádí do intenzívně míchané reakční směsi. Tato chlorace se provádí v libovolném nereaktivním organickém rozpouštědle, nejvýhodněji v halogenovaném alkanu, jako v chloroformu, tetrachlormethanu apod. К dosažení maximální rozpustnosti nitrosylchloridu v reakční směsi se s výhodou používají středně vysoké teploty pohybující se v rozmezí od 0 do 50 °C.

Intermediární 5-brompyrazoly se připravují za použití alkylnitritu jako diazotačního činidla a příslušného zdroje halogenu. Vhodnými diazotačními činidly jsou isoamylnitrit, terc.butylnitrit apod. a vhodnými zdroji bromu jsou bromoform a elementární brom. Reakční podmínky jsou v podstatě tytéž jako u chlorací.

Zavádění kyanoskupiny do 5-halogenpyrazolu se provádí obvyklým způsobem, jako působením kyanidu alkalického kovu, například kyanidu sodného, kyanidu lithného nebo kyanidu draselného. Tuto kyanační reakci lze uskutečnit v inertních organických rozpouštědlech, z nichž jsou výhodná rozpouštědla aprotická. Zvlášť výhodnými rozpouštědly pro tento reakční stupeň jsou například dimethylformamid, dimethylsulfoxid a hexamethylfosforamid. S výhodou se zmíněná reakce provádí při zvýšené teplotě v rozmezí zhruba od 50 do 200 ^CC, nejvýhodněji zhruba od 80 do 140 °C.

Hydrolytický stupeň, jímž se připravuje 4-karboxy-5-pyrazolkarboxamid, se nejúčelněji provádí za použití hydroxidu draselného ve vodném ethanolu. Účelně se reakční prostředí připravuje rozpuštěním báze v minimálním množství vody a vnesením tohoto roztoku do ethanolu. Tuto reakci je možno provádět i za použití hydroxidů jiných alkalických kovů, jako hydroxidu sodného a hydroxidu lithného. Obdobně je možno vedle vodného ethanolu používat i jiná reakční rozpouštědla, zejména jiné vodné alkanoly, jako methanol, propanol a isopropanol. Hydrolýza se s výhodou provádí při středně zvýšené teplotě v rozmezí zhruba od 50 do 100 stupňů Celsia, nejvýhodněji za varu reakční směsi pod zpětným chladičem.

Zlepšený způsob přípravy určitých alkylarylhydrazinů, zejména 3-methyl- a 3-ethylfenylhydrazinu, spočívá v reakci odpovídajícího anilinu s dusitanem sodným, jíž se připraví diazoniová sůl, a v reakci této soli se siřičitanem draselným, jak popsali Houben-Weyl v Methoden der Organischen Chemie, sv. 10/2, str. 180 (1967). Níže uvedené přípravy ilustrují výrobu arylhydrazinu právě popsaným postupem.

Není-li žádoucí použití alkyl-(alkoxymethylenjkyanacetátu při cyklizaci, lze pyrazol vyrobit rovněž reakcí arylhydrazinu s dialkyl-alkoxymethylenmalonátem za zásaditých podmínek ve vodné reakční směsi, jako ve vodném ethanolu. Touto cyklizaci se připraví pyrazol nesoucí hydroxylovou skupinu v poloze 5 a alkoxykarbonylovou skupinu v poloze 4. Následující stupeň v tomto sledu reakcí spočívá v hydrolýze hydroxypyrazolu v kyselém prostředí, jako v kyselém alkoholickém prostředí, jíž se odstraní alkoxykarbonylová skupina. Vzniklý meziprodukt se pak podrobí reakci s Vilsmeierovým činidlem к náhradě hydroxylové skupiny atomem chloru a současně к zavedení formylové skupiny do polohy 4. Formylový zbytek se reakcí s peroxidem vodíku v alkanolu v přítomnosti kyseliny sírové převede ná skupinu alkoxykarbonylovou. Výsledným produktem je 5-chlor-4-alkoxykarbonylpyrazol, který se pak převede na příslušný nitril postupem diskutovaným výše v souvislosti se základním způsobem podle vynálezu.

Soli 4-karboxy-5-pyrazolkarboxamidů se snadno připravují obvyklým způsobem, jako reakcí příslušné sloučeniny s vhodnou bází ve vodném alkanolu nebo vodném ketonu. Má-li se připravit sůl s alkalickým kovem, může být bází libovolný vhodný hydroxid, alkoxid, uhličitan nebo hydrogenuhličitan alkalického kovu. Při výrobě kvarterní amoniové soli se na příslušný kvarterní amoniumhalogenid, -sulfonát, -hydroxid, -methansulfonát apod. působí kyselinou ve vhodném organickém rozpouštědle. Soli se vyrábějí při středně vysoké teplotě pohybující se v rozmezí od 0 do 100 °C.

Sloučeniny s esterifikovanou 4-karboxylovou skupinou se snadno připraví obvyklým způsobem reakcí 4-karboxysloučeniny s methanolem, allylalkoholem nebo ethanolem v organickém rozpouštědle, s výhodou v přítomnosti malého množství minerální kyseliny, která slouží jako esterifikační katalyzátor. Estery se rovněž připravují reakcí soli kyseliny s alkalickým kovem s allyl-, methyl- nebo ethylhalogenidem. Reakce uspokojivě probíhá při středně vysokých teplotách pohybujících se od 50 do 100 °C, přičemž reakční doba je obvykle krátká. Esterifikační reakci je možno usnadnit použitím kondenzačních činidel, jejich přítomnost v reakční směsi však obvykle není nezbytně nutná.

Vynález ilustrují následující přípravy a příklady, jimiž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje.

Příklad 1

4-karboxy~l- (3-chlorf enyl) -5-pyrazolkarboxam ’ d

Do baňky o objemu 22 litrů, opatřené vyhřívacřm pláštěm a chladičem, se přidají 2 litry deionizované vody, 7,55 litru kyseliny octové, 1,37 kg octanu sodného, 1,923 kg 3-chlorfenylhydrazin-hydrochloridu a 1,854 kilogramu ethyl- (ethoxymethyl en) kyanacetátu. Směs se pomalu zahřeje к varu pod zpětným chladičem (cca 95 °C) a při této teplotě se 4 hodiny míchá. Výsledná směs se ochladí zhruba na 10 °C a protože je příliš hustá, přidá se к ní к usnadnění míchání ještě trochu vody. Směs se při teplotě cca 10 °C míchá 1 hodinu, načež se zfiltruje. Pevný materiál se promyje vodou a vysuší se tím způsobem, že se filtračním koláčem na odsávací nálevce nechá pod vakuem procházet vzduch. Pevný produkt se rozpustí ve 13 litrech denaturovaného ethanolu, roztok se zahřeje к varu pod zpětným chladičem, při zvýšené teplotě se zfiltruje a pak se za míchání ochladí. Filtrací se získá 2,195 kilogramu produktu a z filtrátu se po zahuštění získá postupnými krystalizacemi dalších 170 g žádaného meziproduktu. Celkový výtělek ethyl-5-amino-l-( 3-chlorf enyl)-4-pyrazolkarboxylátu činí 2,365 kg.

Shora připravený meziprodukt se rozpustí ve 13 litrech chloroformu a do roztoku se při teplotě místnosti uvádí nitrosylchlorid.

Nitrosylchlorid se získává tak, že se к 7,2 litru koncentrované kyseliny chlorovodíkové pomalu přidává 1,23 kg dusitanu sodného ve vodném roztoku. Přidávání dusitanu se reguluje tak, aby trvalo celkem 2 hodiny a aby teplota reakční směsi vystoupila nejvýše na 35 °C. Po skončeném uvádění nitrosylchloridu se směs 1 hodinu míchá při teplotě místnosti, načež se zahřeje к varu pod zpětným chladičem a při této teplotě se míchá ještě 1 hodinu. Reakční směs se ochladí, přes noc se míchá, pak se vysuší síranem sodným a zfiltruje se. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu a pevný zbytek se krystaluje z denaturovaného ethanolu. Získá se 2,002 kg ethyl-5-chlor-l-(3-chlorfenyl)-4-pyrazolkarboxylátu.

Shora připravený meziprodukt se rozpustí ve 13 litrech bezvodého dimethylformamidu а к roztoku se přidá 686 g bezvodého kyanidu sodného. Směs se 4 hodiny míchá při teplotě 100 °C a pak se nechá za míchání přes noc zchladnout na teplotu místnosti. Výsledná směs se za míchání po částech vnese do 40 litrů vody s ledem. Vodná směs se zhruba 45 minut míchá, pak se zfiltruje a pevný materiál se několikrát promyje vodou. Tento pevný produkt poskytne po překrystalování z bezvodého ethanolu 1,591 kg ethyl-1- (3-chlorfenyl) -5-kyan-4-pyrazolkarboxylátu.

Část shora připraveného meziproduktu, o hmotnosti 1,445 kg, se vnese do 14 litrů denaturovaného ethanolu, roztok se zahřeje zhruba na 50 °C a přidá se к němu dalších 5 litrů ethanolu, 1 litr vody a 1,035 kg 85% hydroxidu draselného. Směs se za varu pod zpětným chladičem (76 až 77°C) zhruba 2 hodiny míchá a pak se nechá stát přes noc, přičemž zchladne na teplotu místnosti. Výsledná směs se к rozpuštění všech pevných podílů zahřeje znovu na teplotu asi 70 °C, pak se к ní přidá 25 až 30 litrů vody s ledem a hodnota pH se přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové sníží na 1 až 2. Směs se 1 hodinu míchá při teplotě 10 °C, pak se zfiltruje, pevný materiál se promyje vodou a vysuší se při teplotě 50 °C. Získá se 1,024 kg žádaného produktu o teplotě tání 223 až 225 °C.

Elementární analýza:

pro C11H8N3O3CI vypočteno _ 49,73 % C, 3,04 % H, 15,82 % N;

nalezeno

49,81 % C, 2,82 % H, 15,61 % N.

Příklad 2

4-karboxy-l- (3-f luorfenyl) -5-pyrazolkarboxamid

Ve 100 ml ethanolu se za varu pod zpětným chladičem rozpustí 5,5 g ethyl-5-kyan

-l-(3-fluorfenyl)-4-pyrazolkarboxylátu a 4,7 gramu hydroxidu draselného, výsledná směs se při této teplotě 2 hodiny míchá, pak se zředí studenou vodou na objem 350 ml a pomalu se zahřívá až přejde na roztok, který se okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Produkt se vysráží přidáním malého množství ledu, vysrážený produkt se odfiltruje a krystaluje se ze směsi ethanolu a vody. Získá se 3,6 g žádaného produktu o teplotě tání 215 až 216 °C.

Elementární analýza:

pro C11H8N3O3F vypočteno

53,01 % C, 3,21 % H, 16,87 % N;

1Ί A1 Р7РПГ)

53,16 % C, 3,27 % H, 16,91 % N.

Příklad 3

4-karboxy-l-fenyl-5-pyrazolkarboxamid

Analogickým postupem jako v příkladu 2 se 4 g ethyl-5-kyan-l-fenyl-4-pyrazolkarboxylátu nechají reagovat se 2 g hydroxidu draselného v 60 ml denaturovaného ethanolu. Získá se 2,7 g žádaného produktu o teplotě tání 234 až 235 °C.

Elementární analýza:

pro C11H9N3O3 vypočteno

57,14 % C, 3,92 % H, 18,17 % N;

nalezeno

57,38 % C, 3,93 % H, 18,37 % N.

Příklad 4

4-karboxy-l- (4-chlorfenyl) -5-pyrazolkarboxamid

Postup popsaný v příkladu 2 se opakuje s tím, že se použije 3,7 g ethyl-1-(4-chlorfenyl )-5-kyan-4-pyrazolkarboxylátu a 2 g hydroxidu sodného v 60 ml denaturovaného ethanolu a 60 ml vody. Získá se 2,3 g žádaného produktu o teplotě tání 249 až 250 °C.

Elementární analýza:

pro СцНв№ОзС1 vypočteno

49,73 % C, 3,04 % H, 15,82 % N;

nalezeno

49,94 % C, 3,32 % H, 15,78 «/o N.

Příklad 5

4-karboxy-l- (2,4-dichlorf enyl j -5-pyrazolkarboxamid

2.5 g ethyl-1-(2,4-dichlorfenyl)-5-kyan-4-pyrazolkarboxylátu se nechá reagovat s 1 gramem hydroxidu draselného v 60 ml 50% vodného ethanolu. Získá se 1,2 g vyčištěného produktu o teplotě tání 239 až 240 ^eC.

Elementární analýza:

pro C11H/N3O3CI2 vypočteno

44,03 % C, 2,35 % H, 14,01 % N;

nalezeno

44,05 % C, 2,64 % H, 13,83 % N.

Příklad 6

1- (4-bromfenyl) -4-karboxy5-pyrazolkarboxamid

3.5 g ethyl-1- (4-bromfenyl)-5-kyan-4-pyrazolkarboxylátu se nechá 2 hodiny reagovat s 2,15 g hydroxidu draselného v 50 ml ethanolu za varu pod zpětným chladičem. Získá se 2,45 g žádaného produktu o teplotě tání 251 až 252,5 °C.

Elementární analýza:

pro СиНз№ОзВг vypočteno

42,61 % C, 2,60 % H, 13,55 % N;

nalezeno

42,84 % C, 2,72 % H, 13,29 % N.

Příklad 7

4-karboxy-l- (3,4-dichlorfenyl) -5-pyrazolkarboxamid g ethyl-1- (3,4-dichlorfenyl)-5-kyan-4-pyrazolkarboxylátu se rozpustí ve 200 ml ethanolu а к roztoku se přidá 5,6 g hydroxidu draselného. Reakční směs se 1 hodinu míchá za varu pod zpětným chladičem, načež se vylije na velké množství ledu a okyselí se koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Výsledná směs se zfiltruje a pevný zbytek se analyzuje NMR spektroskopií, podle níž je tvořen částečně hydrolyzovaným 4-karboxy-5-kyanpyrazolem. 2 g tohoto meziproduktu se oddělí pro další zkoumání a zbytek pevného materiálu se znovu rozpustí ve 200 ml ethanolu. Roztok se 18 hodin míchá za varu pod zpětným chladičem s 5,6 gramu hydroxidu draselného, reakční směs se pak vylije na led a po okyselení se zfiltruje. Pevný materiál se překrystaluje z ethanolu a matečný louh se podrobí chromatografii na sloupci silikagelu za použití methanolu jako elučního činidla. Frakce obsahující produkt se odpaří к suchu a zbytek se překrystaluje z methanolu. Získá se žádaný produkt o teplotě tání 249 až 250 ^CC.

Elementární analýza:

pro C11H7N3O3CI2 vypočteno

44,03 % C, 2,35 % H, 14,00 % N;

nalezeno

43,93 % C, 2,37 % H, 13,91 % N.

Příklad 8 karboxy-1- (4-methylfenyl) -5-pyrazolkarboxamid

К 10 g ethyl-5-kyan-l-{ 4-methylfenyl)-4-pyrazolkarboxylátu se přidá 5,6 g hydroxidu draselného a 200 ml vody, načež se popřípadě přidává další voda к úplnému rozpuštění všech pevných podílů. Směs se 8 hodin míchá za varu pod zpětným chladičem, pak se nechá 3 dny stát, vylije se na led a po okyselení se zfiltruje. Odfiltrovaný pevný materiál se zahřeje se 100 ml ethylacetátu, nerozpustný pevný materiál se oddělí a vysuší se. Podle provedené identifikace se jedná o 4,25 g žádaného produktu tajícího za rozkladu při 260 °C. Produkt byl identifikován NMR spektroskopií v perdeuterodimethylsulf oxidu. Spektrum obsahuje následující signály (hodnoty 5):

2,36 (singlet, 3H) methylová skupina,

7.32 (dublet, 2H) aromatické protony,

7,45 (dublet, 2H) aromatické protony, 8,01 (singlet, 1H) pyrazol,

7,91 (singlet, 1H) karboxamid,

8.33 (singlet, 1H) karboxamid.

Příklad 9

1- (3-bromfenyl) -4-karboxy-5-pyrazolkarboxamid g ethyl-l-(3-bromfenyl)-5-kyan-4-pyrazolkarboxylátu se hydrolyzuje tak, že se 2 hodiny míchá za varu pod zpětných chladičem ve 200 ml ethanolu se 6 g hydroxidu draselného. Směs se vylije na led, okyselí se a zfiltruje. Pevný zbytek se krystaluje ze směsi ethanolu a vody, a pak se vysuší při teplotě 168 °C. Získá se 10 g žádaného produktu tajícího za rozkladu při 215 až 217 °C.

NMR (deuterochlorof orm/perdeuterodimethylsulfoxid, hodnoty d):

7,06 (singlet, 1H, karboxamid),

7,30—7,64 (multiplet, 4H, aromatické protony),

8,08 (singlet, 1H, pyrazol),

9,10 (singlet, 1H, karboxamid).

P ř í к 1 a d 10

4-karboxy-l- (3-methylf enyl) -5-pyrazolkarboxamid g ethyl-5-kyan-l-(3-methylfenyl)-4-pyra15

2S9532 zolkarboxylátu se rozpustí ve 200 ml ethanolu а к roztoku se přidá 5,8 g hydroxidu draselného. Směs se 4 hodiny míchá za varu pod zpětným chladičem, pak se ochladí, zředí se vodou a okyselí se. Po filtraci se pevný materiál promyje ethylacetátem jako v příkladu 8, čímž se získá 3,8 g žádaného produktu tajícího za rozkladu při 209 až 211 stupňů Celsia, identifikovaného pomocí elementární analýzy.

Analýza:

pro C12H11N3O3 vypočteno

58,77 % C, 4,52 % H, 17,13 % N;

nalezeno

58,58 % C, 4,63 % H, 16,85 % N.

Příklad 11

4-karboxy-l- (4-f luorf enyl) -5-pyrazolkarboxamid

2,5 g ethyl-5-kyan-l-(4-fluorfenyl)-4-pyrazolkarboxylátu se smísí s 2,6 g hydroxidu draselného a směs se 4 hodiny míchá za varu pod zpětným chladičem ve 100 ml denaturovaného ethanolu. Reakční směs se ochladí, okyselí se, zředí se vodou a zahustí se ve vakuu. Získá se 2,8 g žádané sloučeniny tající po překrystalování z acetonu za rozkladu při 232 °C. Produkt byl identifikován pomocí elementární analýzy.

Analýza:

pro C11H8N3O3F vypočteno

53,02 % C, 3,24 % H, 16,86 % N;

nalezeno

53,27 % C, 3,02 % H, 16,69 % N.

Příklad 12

4-karboxy-l- (2,3-dichlorfenyl) -5-pyrazolkarboxamid g ethyl-1- (2,3-dichlorfenyl)-5-kyan-4-pyrazolkarboxylátu se ve 200 ml ethanolu přes noc míchá za varu pod zpětným chladičem se 6 g hydroxidu draselného. Reakční směs se podrobí chromatografii na silikagelu, frakce obsahující produkt se spojí a odpaří se к suchu. Zbytek poskytne po překrystalování ze směsi ethanolu a vody 1,31 gramu žádaného produktu o teplotě tání 228 až 230 °C, identifikovaného pomocí elementární analýzy.

Analýza:

pro C11H7N3O3CI2 vypočteno

44,03 % C, 2,35 % H, 14,00 % N;

П Л 10 7 & ΤΊ П

44,04 % C, 2,39 % H, 13,88 % N.

Příklad 13

4-karboxy-l- (3-chlor-4-methylfenyl )-5-pyrazolkarboxamid

9,5 g ethyl-l-(3-chlor-4-methylfenyl}-5-kyan-4-pyrazolkarboxylátu se rozpustí ve 250 mililitrech ethanolu а к roztoku se přidají 2 g hydroxidu draselného. Směs se 30 minut míchá za varu pod zpětným chladičem, pak se к ní přidá 100 ml vody a v míchání za varu pod zpětným chladičem se pokračuje ještě další 4 hodiny. Po neúspěšném pokusu o izolaci produktu (směs je obtížně dělitelná) se celá reakční směs znovu vrátí do reakční baňky, rozpustí se ve vodném ethanolu a 1 hodinu se vaří pod zpětným chladičem na parní lázni s dalšími 6 g hydroxidu draselného. Výsledná směs se zředí vodnou kyselinou octovou, zfiltruje se a pevný materiál se vysuší. Podle identifikace pomocí elementární analýzy se jedná o žádaný produkt. Výtěžek produktu tajícího za rozkladu při 228 až 232 °C činí 5,2 g.

Analýza:

pro C12H10N3O3CI vypočteno

51,53 % C, 3,60 % H, 15,02 % N;

Пй107РПП

51,80 % C, 3,36 % H, 14,92 % N.

Příklad 14

Methyl-5-aminokarbonyl-l- (3-chlorf enyl) -4-pyrazolkarboxylát

2,2 g 4-karboxy-l-(3-chlorfenyl)-5-pyrazolkarboxamldu se suspenduje ve 40 ml methanolu a do suspenze se zhruba 1 minutu uvádí plynný chlorovodík. Směs se pak 2 hodiny míchá za varu pod zpětným chladičem, načež se vylije do vody s ledem a zalkalizuje se zředěným vodným roztokem hydroxidu sodného. Výsledná směs se zfiltruje, pevný materiál se vysuší a krystaluje se z toluenu. Získá se 1,7 g žádaného produktu o teplotě tání 191 až 192 °C.

Analýza: .

pro C12H10N3O3CI vypočteno

51,53 % C, 3,60 % H, 15,02 % N;

nalezeno

51,23 °/o C, 3,71 % II, 14,83 % N.

Příklad 15

Ally 1-5-amindkarbony 1-1- (3 chlorfenyl) -4-pyrazolkarboxylát

3,33 g 4-karboxy-l- (3-chlorfenyl)-5-pyrazolkarboxamídu se suspenduje ve 35 ml me· thanolu а к suspenzi se přidá 0,68 g methoxidu sodného. Po odpaření methanolu ve vakuu zbude sodná sůl výchozí látky. Tato sůl se smísí s 1,26 g triethylaminu a 1,51 g allylbromidu ve 35 ml toluenu, směs se přes noc míchá za varu pod zpětným chladičem, pak se vylije do 150 ml vody s ledem, zaJkelizuje se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a extrahuje se 150 ml ethylacetátu. Organická vrstva se promyje roztokem chloridu sodného, vysuší se a odpaří se ve vakuu na pevný zbytek, který po překrystalování z toluenu poskytne 1,48 g vyčištěného produktu o teplotě tání 132 až 133 °C, s následující elementární analýzou.

Analýza:

pro C14H12N3O3CI vypočteno

55,00 % C, 3,96 % H, 13,74 % N;

nalezeno

55.15 % C, 3,96 % H, 13,70 % N.

Příklad 16

Ethyl-5-aminokarbonyl-l- (3-chlorfenyl) -4-pyrazolkarboxylát

2,5 g 4-karhoxy-l-(3 cblorfenyl) -5-pyr<j zolkarboxamídu se suspenduje v 50 ml absolutního ethanolu, směs se okyselí, načež se provede esterifikace a izolace jako v příkladu 14. Získá se 1,64 g žádaného produktu o teplotě tání 132 °C, s následující elementární analýzou.

Analýza:

pro С1зНг^;№ОзС1 vypočteno

53.16 % C, 4,12 % H, 14,31 % N;

nalezeno

53,37 % C, 4,04 % II, 14,61 % N.

Příklad 17

Methyl-5-aminokarbon.yl-l- (3-methylf enyl) -4-pyrazolkarboxylát

Do suspenze 3 g 4-karboxy-l-(3-methylf enyl]-5-pyrazolkarboxamidu ve 30 ml methanolu se po dobu 1 minuty uvádí plynný chlorovodík. Směs se pak 2 hodiny míchá za varu pod zpětným chladičem, načež se nechá přes noc zchladnout, vylije se do 150 ml vody s ledem a zalkalizuje se zředěným hydroxidem sodným. Vyloučená sraženina se odfiltruje a po vysušení se překrystaluje z toluenu za použití aktivního uhlí. Získá se

1,16 g žádaného produktu o teplotě tání 167 až 168 °C.

Analýza:

pro C13H13N3O3 vypočteno

60,23 % C, 5,05 % H, 16,21 % N;

nale zeno

60,18 % C, 4,99 % H, 16,03 % N.

Příklad 18

Sodná sůl 4-karboxy-l-(3-methylf enyl) -Š-pyrazolkarboxamid υ g 4-karboxy-l-(3-methylfenyl)-5-pyrazolkarboxamidu se suspendují ve 30 ml methanolu а к suspenzi se přidá 0,66 g methoxidu sodného. Směs se krátkou dobu míchá, zfiltruje se a odpaří se к suchu. Zbytek se rozpustí .v methanolu, roztok se vyčeří aktivním uhlím a podrobí se krystalizaci. Produkt je velmi hygroskopický a před provedením analýzy se 8 hodin suší při teplotě 100 °C.

Analýza:

pro С12Н1о№Оз№ vypočteno

53,94 % C, 3,77 % H, 15,72 % N;

naiezcno

54,11 % C, 3,73 % H, 15,52 % N.

Příklad 19

Sodná sůl 4-karboxy-l-(3-chlorfenyl )-5-pyrazolkarboxamidu

6,14 g 4-karboxy-l-(3-chlorfenyl)-5-pyrazolkarboxamidu se suspenduje v 60 ml methanolu а к suspenzi se přidá 1,25 g methoxidu sodného. Směs se několik minut míchá, pak se zfiltruje, filtrát se odpaří ve vakuu к suchu, zbytek se rozpustí v 50 ml methanolu a přidáním diethyletheru se přivede ke krystalizaci. Pevný produkt se odfiltruje a vysuší. Získá se 4,55 g žádané soli o teplotě tání 274 až 276 °C, s následující elementární analýzou.

Analýza:

pro СпН7№0зСШа vypočteno

45,93 % C, 2,45 % H, 14,61 % N;

nalezeno

46,10 % C, 2,26 % H, 14,58 % N.

Příklad 20

Draselná sůl 4-karboxy-l-(3-chlorfenyl)-5-pyrazolkarboxamidu

4,25 g 4-karboxy-l-(3-chlorfenyl)-5-pyrazolkarboxamidu se suspenduje ve 40 ml absolutního ethanolu obsahujícího 1,03 g 85% hydroxidu draselného a směs se zahřeje к varu pod zpětným chladičem. К vroucí směsi se přidá malé množství vody, aby se rozpustily všechny pevné podíly, reakční roztok se nechá zchladnout na teplotu místnosti, pak se ochladí v chladničce a vyloučený produkt se odfiltruje. Získá se 3,32 g žádaného produktu tajícího za rozkladu při teplotě nad 300 °C, s následující elementární analýzou.

Analýza:

pro C11H7N3O3CIK vypočteno:

43,50 % C, 2,32 % H, 13,83 % N;

τη Q 1 P7pn Λ

43,26 % C, 2,09 % H, 13,55 % N.

Příklad 21

Isopropylamoniová sůl 4-karboxy-l-(3-chlorfenylj-5-pyrazolkarboxamidu

4.25 g 4-karboxy-l-(3-chlorfenyl]-5-pyrazolkarboxamidu a 1,42 g isopropylaminu se vnese do 50 ml absolutního ethanolu, směs se několik minut míchá, pak se odpaří к suchu a odparek se překrystaluje ze směsi methanolu a diethyletheru. Získá se 4,4 g žádaného produktu o teplotě tání 157 až 164 stupně Celsia, s následující elementární analýzou.

Analýza:

pro C11H1-1N1O3CI vypočteno

52,10 % C, 4,68 % H, 17,36 % N;

nalezeno

52,16 % C, 4,77 % H, 17,19 % N.

Příklad 22

Tetrabutylamoniová sůl 4-karboxy-l-(3-chlorfenylj-5-pyrazolkarboxamidu

3.26 g 4-karboxy-l- (3-chlorfenyl)-5-pyrazolkarboxamidu se suspenduje v 50 ml methanolu а к suspenzi se přidá 12 ml 1M roztoku tetrabutylamoniumhydroxidu. Reakční směs se 30 minut míchá a pak se odpaří ve vakuu к suchu. Získá se 5,2 g produktu o teplotě tání 120 až 121 °C, který byl identifikován pomocí elementární analýzy.

Analýza:

prc C27H13N4O3CI vypočteno

11,05 % N;

nalezeno

11,07 % N.

Příklad 23

4-karboxy-l- (3,4-dimethylf eny 1) -5-pyrazolkarboxamid

2.5 g ethyl-5-kyan-l-(3,4-dimethylfen.yl) -4-pyrazolkarboxylátu se v 50 ml ethanolu a 12 ml vody 2¼ hodiny hydrolyzuje varem pod zpětným chladičem v přítomnosti

1,3 g hydroxidu draselného. Reakční směs se ochladí a vylije se do 300 ml vody. Vodná směs se zfiltruje, okyselí se koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou a zfiltruje se. Pevný materiál se vysuší a po překrystalování ze směsi ethanolu a vody poskytne 1,62 g žádaného produktu o teplotě tělní 231 až 232,5 °C, s následující elementární analýzou.

Analýza:

pro C13H13N3O3 vypočteno

60,23 % C, 5,05 % H, 16,21 % N;

nalezeno

60,47 θ/o C, 4,94 % H, 16,05 % N.

Příprava 1

Ethyl-5-chlor-l- [ 3-methylf enyl) -4-pyrazolkarboxylát

38.5 g 3-methylfenylhydrazin-hydrochloridu a 52,4 g diethyl-ethoxymethylenmalonátu se suspenduje ve 250 ml ethanolu а к směsi se přidá 46 g 50% vodného roztoku hydroxidu sodného a 250 ml vody. Teplota směsi se chlazením ledem udržuje na 37 °C. Reakční směs se přes noc míchá při teplotě místnosti, pak se ethanol odpaří ve vakuu, výsledná suspenze se ochladí a vyloučená sůl se odfiltruje. Pevný materiál se promyje dvakrát vždy 200 ml dichlormethanu a potom se v 1 litru vody zahřeje na 50 ^CC. Směs se kyselinou chlorovodíkovou okyselí ha pH 1 a přes noc se míchá při teplotě místnosti. Po odfiltrování a vysušení se získá 57,4 g ethyl-5-hydroxy-l-(3-methylfenyl)-4-pyrazolkarboxylátu o teplotě tání 85 až

86,5 °C.

54,4 g shora připraveného produktu se vnese do 100 ml butanolu a 200 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové, směs se zahřeje к varu pod zpětným chladičem a v tomto zahřívání se pokračuje až do vymizení výchozího karboxylátu (podle chromatografie na tenké vrstvě). Po odpaření butanolu ve vakuu se získá 43,4 g 5-hydroxy-l259532

- (3-methylfenyl) pyrazol-hydrochloridu o teplotě tání 136 až 140 °C.

40,4 g oxychloridu fosforečného se pod dusíkem ochladí na 10 °C a pomalu se к němu přidá 8,9 g dimethylformamidu. Směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti a pak se к ní v malých dávkách přidá 21,4 g shora připraveného meziproduktu. Výsledná směs se určitou dobu zahřívá na 50 °C, pak se 18 hodin zahřívá na 100 °C, načež se po ochlazení a přidání 50 ml ethanolu vylije do 500 ml vody s ledem. Vodná směs se extrahuje třikrát vždy 250 ml ethylacetátu, spojené organické vrstvy se promyjí roztokem chloridu sodného a po vysušení se odpaří. Získá se 23,5 g olejovitého materiálu, který se rozpustí v toluenu a přidáním potroletheru se přivede ke krystalizaci. Získá se 16,5 g 5-chlor-l-( 3-methylfenyl )-4-pyrazolkarboxaldehydu o teplotě tání 54 až 57 stupňů Celsia.

К 17,2 g koncentrované kyseliny sírové se při teplotě 15 °C přikape 5,4 g 50% peroxidu vodíku a směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti, načež se za udržování teploty pod 15 °C přikape к roztoku 4,4 g shora připraveného intermediárního pyrazolu ve 41,4 ml ethanolu, ochlazenému na 5°C. Po skončeném přidávání se směs ochladí na 5 ^CC, 30 minut se míchá, přes noc se nechá pomalu ohřát na teplotu místnosti, zředí se 50 ml vody a extrahuje se ethylacetá tem. Organická vrstva se vysuší a odpaří se ve vakuu. Získá se 4,6 g ethyl-5-chlor-l-{3-methylf enyl) -4-pyrazolkarboxylátu.

Příklad 24

4-karboxy-l-(3-ethylfenyl)-5-pyrazolkarboxamid

К směsi 132 g koncentrované kyseliny chlorovodíkové a 67 g ledu se při teplotě 0°C přidá 60,6 g 3-ethylanilinu, pak se přidá dalších 67 g ledu, směs se znovu ochladí na 0 ’C a během 1 hodiny se к ní za udržování teploty pod 6 °C přikape roztok

36,3 g dusitanu sodného v 75 ml vody. Současně se připraví roztok siřičitanu draselného tak, že se do roztoku 163,8 g hydroxidu draselného v 750 ml vody uvádí oxid siřičitý. V uvádění oxidu siřičitého se pokračuje až do dosažení pH 4,7, načež se přidá 67 g ledu a výsledný roztok se ochladí na 0 °C.

Obě shora připravené směsi se co nejrychleji smísí, přičemž teplota vystoupí na 8 °C. Výsledná směs se zahřeje na parní lázni na 70 °C, při této teplotě se míchá 1 hodinu, pak se ochladí na 0°C, vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuší se. Pevný produkt poskytne po překrystalování z velkého množství ethanolu 70,9 g 3-ethylfenylhydrazinsulfonátu draselného tajícího za rozkladu nad 195 °C.

15,0 g shora připraveného meziproduktu se při teplotě 80 °C míchá ve 150 ml vody a 75 ml kyseliny chlorovodíkové s malým množstvím aktivního uhlí, směs se ještě za horka zfiltruje, filtrát se přes noc ochladí na teplotu místnosti, načel se filtrát v baňce protřepe, přičemž se z něj okamžitě začne vylučovat sraženina. Po odfiltrování a vysušení pevného produktu se získá 5,5 g 3-ethylfenylhydrazin-hydrochlorídu o teplotě tání 147 až 157 °C.

10,7 g shora uvedeného meziproduktu, získaného z opakovaných reakcí, se smísí s

10,5 g ethyl- (ethoxymethylenjkyanacetátu a

10,2 g octanu sodného ve 100 ml ethanolu a směs se cca 20 hodin zahřívá za míchání к varu pod zpětným chladičem. Výsledná směs se za intenzivního míchání pomalu vylije do 400 ml vody s ledem, vyloučený pevný materiál se odfiltruje a vysuší se. Po překrystalování tohoto pevného materiálu z vodného ethanolu se získá 12,7 g ethyl-5-amino-1- (3-ethylfenyl) -4-pyrazolkarboxylátu o teplotě tání 79 až 79,5 °C.

10,2 g shora připraveného meziproduktu se rozpustí v minimálním množství chloroformu a do roztoku se při teplotě místnosti 1 minutu uvádí plynný chlorovodík. Do výsledného roztoku se pak po dobu 20 minut uvádí plynný nitrosylchlorid, přičemž teplota se chlazením ledem udržuje v rozmezí od 20 do 35 °C. Směs se к vypuzení nadbytku nitrosylchloridu zahřeje na parní lázni, vysuší se a organická fáze se odpaří ve vakuu. Zbytek se vyčistí vysoce účinnou kapalinovou chromatografií za použití 1,2-dichlorethanu jako elučního činidla. Frakce obsahující produkt se spojí a po odpaření ve vakuu se z nich získá 2,9 g ethyl-5-chlor-1- (3-ethylfenyl) -4-pyrazolkarboxylátu ve formě oleje.

8,9 g shora uvedeného meziproduktu, získaného opakovanými reakcemi, se smísí s 35 ml dimethylformamidu a 3,4 g kyanidu sodného, směs se 6 hodin zahřívá zhruba na 100 °C, pak se ochladí, přidá se к ní malé množství dalšího kyanidu sodného a výsledná směs se ještě 2 hodiny zahřívá na 100 °C. Reakční směs se ochladí, vylije se do 300 ml vody s ledem a extrahuje se 300 mililitry diethyletheru. Organická vrstva se vysuší a odpaří, čímž se získá 7,9 g olejovitého produktu, který se vyčistí vysoce účinnou kapalinovou chromatografií za použití 1,2-diechlorethanu jako elučního činidla. Z frakcí obsahujících produkt se po odpaření získá 6,1 g ethyl-5-kyan-l-( 3-ethylfenyl)-4-pyrazolkarboxylátu ve formě oleje.

2,5 g shora získaného meziproduktu se vnese do 25 ml ethanolu obsahujícího 1,6 g hydroxidu draselného a směs se 20 minut zahřívá к varu pod zpětným chladičem. Po přidání 5 ml vody se reakční směs 1,5 hodiny zahřívá к varu pod zpětným chladičem, pak se vylije do 100 ml vody, okyselí se koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou, přes noc se chladí a pak se zfiltruje. Získá se 2,0 g žádaného produktu o teplotě tání 176 až 177,5 °C s následující elementární analýzou.

Analýza:

pro C13H13N3O3 vypočteno

60,23 % C, 5,05 % H, 16,21 % N;

nalezeno

60,03 % C, 4,83 % H, 15,93 % N.

Příklad 25

4-kar boxy-1- (3-methoxyfenyl) -5-pyrazolkarboxamid

34,9 g 3-methoxyfenylhydrazin-hydrochloridu se vnese do směsi 300 ml kyseliny octové, 100 ml vody, 36 g octanu sodného a

37,2 g ethyl-(ethoxymethylen)kyanacetátu. Výsledná směs se přes noc zahřívá na parní lázni, pak se ochladí a za energického míchání se vylije do směsi vody a ledu (1 litr). Vodná směs se zfiltruje, pevný materiál se vysuší na vzduchu a překrystaluje se z vodného ethanolu za použití aktivního uhlí. Získá se 27,4 g ethyl-5-amino-l-(3-methoxyfenyl-4)-pyrazolkarboxylátu o teplotě tání 66 až 67 °C.

13,3 g shora připraveného meziproduktu se rozpustí v 80 ml bromoformu a směs se ochladí na 5°C. Po přikapání 10,5 g terc.hutylnitritu se směs nechá ohřát na teplotu místnosti, pak se 15 minut zahřívá na parní lázni, načež se odpaří ve vakuu. Získá se 21,1 g tmavě zbarveného oleje, který se rozpustí v ethylacetátu, roztok se promyje 1N kyselinou chlorovodíkovou, vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a roztokem chloridu sodného, vysuší se a odpaří se ve vakuu. Získá se tmavě zbarvený olejovitý zbytek, který po vyčištění vysoce účinnou kapalinovou chromatografií za použití směsi ethylacetátu a hexanu (1 ku 3) jako elučního činidla poskytne 10,6 g ethyl-5-brom-l- (3-methoxyfenyl) -4-pyrazolkarboxylátp. o teplotě tání 77 až 79 °C.

3,6 g shora získaného meziproduktu se smísí s 1,2 g kyanidu sodného ve 20 ml dimethylformamidu, směs se 10 hodin zahřívá na 100 °C, pak se к ní přidá dalších 0,3 g kyanidu sodného, směs se přes noc zahřívá na 100 °C, načež se vylije do 100 ml vody s ledem. Vyloučená sraženina se odfiltruje, vysuší se a překrystaluje se z ethanolu za použití aktivního uhlí. Získá se 1,0 g ethyl-5-kyan-l- (3-methoxyfenyl) -4-pyrazolkarboxylátu o teplotě tání 84 až 85 °C.

0,95 g shora připraveného meziproduktu se vnese do směsi 25 ml ethanolu a 0,6 g hydroxidu draselného, výsledná směs se zahřeje к varu pod zpětným chladičem, přidá se к ní 10 ml vody, reakční směs se 1,5 hodiny zahřívá к varu pod zpětným chladičem, pak se ochladí, zfiltruje se a filtrát se vylije do 100 ml vody. Vodná směs se okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou, energicky se promíchá a přes noc se chladí. Vyloučená sraženina se Qdfiltru je, vysuší se a překrystaluje se z vodného ethanolu. Získá se 0,4 g žádaného produktu o teplotě tání 213 až 216 °C, s následující elementární analýzou.

Analýza:

pro C12H11N3O4 vypočteno

55,17 % C, 4,24 % H, 16,08 % N; nalezeno

55,12 % C, 3,99 % H, 15,83 % N.

Sloučeniny podle vynálezu byly důkladně testovány к průkazu jejich inhibiční účinnosti na tvorbu pylu. Výsledky těchto testů jsou uvedeny v následující části.

Test 1

V tomto případě jde o polní pokus prováděný v centrální oblasti státu Indiana (USA). Pokus se zahajuje podzimním výsevem pšenice odrůd Auburn a Beau na úzké pokusné parcely. Některé parcely byly osety 4. října, jiné 14. října. Pokusný pozemek se v době výsevu hnojí kombinací hnojiv vhodných pro zdárný růst pšenice. V sousedství parcel osévaných pšenicí Auburn a Beau se provede výsev opylovače, jímž je směs odrůd pšenice Caldwell, Auburn a Titan v poměru 1 : 1 : 2. Na políčka určená pro opylovač se výsev provádí 1. října v dávce 112 kg osiva na hektar.

Jako testovaná látka se v tomto pokusu používá sloučenina z výše uvedeného příkladu 1. К aplikaci se testovaná látka rozpustí ve směsi stejných objemových dílů acetonu a denaturovaného alkoholu, a organický roztok se dále ředí vodou obsahující 0,25 % povrchově aktivního činidla polysorbate 20. Všechny aplikace se provádějí na pokusných parcelách postřikem na list, a to v objemové dávce odpovídající 4 730 litrům na hektar.

První aplikace testované látky se provádí 26. dubna následujícího roku po zasetí pšenice. V případě vícenásobných aplikací testované látky se tyto aplikace provádějí v jednotýdenních intervalech.

Pokusná políčka se nacházejí v pásech osetých pšenicí Auburn a Beau, jež se stávají samičími parcelami pro produkci hybridní pšenice, opylovanými z parcel osetých shora uvedenými opylovači. Každé pokusné políčko je tvořeno čtyřmi řádky o délce cca 400 cm.

Po vzejití pšenice se květenství několika rostlin na každém z ošetřených políček izolují pomocí jemných průhledných sáčků. Na každém z pokusných políček se takto izoluje vždy pět květenství v každém řádku.

Po vytvoření semen skýtá počet semen na jedno květenství u izolovaných rostlin měřítko, do jakého rozsahu byla inhibována

2S9532 tvorba pylu, protože tato semena mohla vzniknout pouze samoopylením. Na každém pokusném políčku se rovněž zjistí počet semen na jedno květenství neizolovaných rostlin, jakož i počet semen na jedno květenství rostlin na neošetřených kontrolních políčkách.

Každé stanovení se provádí na dvou políčkách a z výsledků se vypočítávají průměrné hodnoty uvedené v následující tabulce.

Zjištěné údaje jsou v následující tabulce uváděny separátně pro každou odrůdu pšenice a každou dobu výsevu. Dříve osévané plochy se označují jako „výsev 1“, později osévané plochy jako „výsev 2“. Ve sloupcích označených „fertilita“ se uvádějí poč ty semen na jedno květenství ošetřených izolovaných rostlin v procentech vztažených na neošetřené kontrolní rostliny, čímž je к dispozici přímé měřítko tvorby pylu. Ve sloupcích označených „hybrid“ jsou uvedeny rozdíly mezi počtem semen na jedno květenství ošetřených neizolovaných rostlin a počtem semen na jedno květenství ošetřených izolovaných rostlin v procentech vztažených na neošetřené kontrolní rostliny. Tento sloupec tedy uvádí množství vzniklého hybridního osiva ve srovnání s osivem produkovaným neošetřenými kontrolními rostlinami. Čistotu hybridního osiva je možno určit porovnáním procentických hodnot ve sloupci „fertilita“ s procentickými hodnotami ve sloupci „hybrid“.

výsevl výše v 2 dávka Auburn Beau Auburn Beau (kg/ha) aplikace fertilita hybrid fertilita hybrid fertilita hybrid fertilita hybrid ооооо^шсоосоотч^^со >400000 co CO CM 00

IDrH^OOinOCDinCOCDCO^^CO ’Ф m r4

N^HQhMQOOOOOQO

Ю Ю

ООгЧОООООСОСМГхШСМСОСЛЮгЧ гЧЮЮСО'^’ФСМ^ШОО см on

ЮСООГ^ОГ^ОгНОООООгН CO CM CM CM ^osainin^cnrsoo см тЧ

О’ФСМООООООООООО 00 H CM

CMOOr-ICMCOr-iCMCOrHCMOOHCMOO

CM CM CO CO CD r-^ rH 00 00 CO CO o O CM CM~ CM~ СО СО Ю

Т-Г Т-Γ CO co oo ю Lo li? ví т-Г т-Г С© CO* Co H H H H H H

Й смвоооосоошооо rQ H СОЮ Ю CO тг Ьч Tfi

Λ

Další pokusná políčka na stejných parcelách osetých pšenicí Auburn a Beau byla po říjnovém výsevu jednorázově ošetřena shora uvedenou sloučeninou, a to jednak 4. května a jednak 10. května následujícího roku. Výsledky těchto testů jsou uvedeny v následující tabulce 2.

φ PQ

H***

CM ctí

X

Ctí

H a ctí Φ PQ > Φ ω

o bs со ни sin ω oocoocoididcdcmcdcd S^ÍDinCOSCOKÍin

ТГ oot^^oo^oooco гЧ CM СО r4 N Η H

CD H Ю O) ω O CD 00 CO 1D

2OS o yH co co сооососмсоюсо^еосм

CM 00 00 CO ID CM nd •rH í-4

см ь* см см со см o ID CDSWN CD

ÍS CD Ш CD CM

1ПООШОС>Ь*СМОО G) CO СО гЧ гЧ

LnininininiDlDininm ^^Htf^i^OOOOO νΗ гЧ гЧ гЧ гЧ

Květenství rostlin se izolují a stejným způsobem jako v testu 1 se zjistí počet semen produkovaných izolovanými, neizolovanými a neošetřenými rostlinami. Pyl pro tyto experimenty poskytují pruhy oseté stejnou směsí opylovačů, jaká byla popsána v testu 1.

Údaje získané v této sérii pokusů jsou souhrnně uvedeny v následujícím přehledu jako počty odrůd pšenice, které v případě izolovaných ošetřených rostlin vykazují různý stupeň fertility v porovnání s neošetřenými kontrolními rostlinami.

Test 2

Sloučenina z příkladu 1 se aplikuje na 61 odrůd pšenice. Každé pokusné políčko je tvořeno třemi ručně setými řádky o délce 61 cm, přičemž mezi jednotlivými skupinami tří řádků je vždy mezera 61 cm. Pokusná políčka se nacházejí v centrální oblasti stá•tu Indiana a výsev se provádí 5. října. 5. května následujícího roku se dva ze tří řádků postříkají preparátem obsahujícím sloučeninu z příkladu 1, a to jednak v dávce 5,6 kilogramu na ha a jednak v dávce 11,2 kg na hektar. Třetí řádek zůstane neošetřen a slouží jako kontrola.

Tabulka fertilita

5,6 kg/ha

11,2 kg/ha <10 %

10—29 %

30—49 %

50—69 %

70—89 % vyšší než 89 %

Test 3

К hodnocení účinnosti sloučenin podle vynálezu se používá rovněž následující standardní skleníkový test. Test se zahajuje tím, že se do hrnků o průměru 10 cm, naplněných sterilizovanou písčitohlinitou půdou zašije pšenice odrůdy Waldron (4 semena do každého hrnku). Pšenice se nechá vzejít a dále se pěstuje v příznivém skleníkovém klimatu. Rostliny se testovanou sloučeninou ošetří celkem třikrát. První aplikace se provádí zhruba za 22 dnů po zasetí, druhá a třetí aplikace pak zhruba za 3 a za 10 dnů po aplikaci první.

Pro účely testu se každá z testovaných sloučenin upravuje tak, že se příslušné množství testované sloučeniny, postačující pro dvojnásobné opakování testu a trojnásobnou aplikaci (v závislosti na používané koncentraci), rozpustí v 5 ml směsi stejných objemových dílů acetonu a denaturovaného alkoholu, obsahující 10 % objemových povrchově aktivního činidla polysorbate 20. Sloučeniny, které jsou nerozpustné, se ve shora uvedené směsi rozpouštědel jemně dispergují. Organická směs se při teplotě místnosti zředí na objem 30 ml deionizovanou vodou a vodnou disperzí se rovnoměrně postříkají rostliny pšenice ve dvou hrnkách.

U každého pokusu se současně pěstují neošetřené kontrolní rostliny.

Výsledky shora popsaných testů jsou uvedeny v následujících tabulkách vždy jako počet klásků vzniklých na ošetřených rostlinách a jako počet semen na jeden klásek. Průměrný počet klásků na normální rostlinu činí zhruba 15 a počet semen na klásek se pohybuje v rozmezí zhruba od 1,5 do 2,5.

V následujících tabulkách jsou uvedeny průměrné hodnoty opakovaných pokusů. Pokud se výsledky zjištěné při testu neodlišují od výsledků současně prováděného kontrolního pokusu, je tato neúčinnost v tabulkách označována písmene „N“.

255532

Tabulka 4 koncentrace 1 500 ppm

sloučenina z příkladu č.	počet klásků	počet semen/klásek
1	15,2	0,17
1	15,7	0,28
1	13,0	0
2 *	N
3	14,6	0,35
4	15,7	0,11
5	13,3	0
6	14,6	0,13
7	14,2	0,40
8	15,7	0,64
9	16,0	0,44
10	14,7	0,24
11	16,0	0,73
14	15,0	0,67
15	16,1	0,53
16	14,8	0,47
19	14,8	0,19
20	15,2	0,33
21	15,1	0,12

Tabulka 5 koncentrace 1 200 ppm

sloučenina z příkladu č.	počet klásků	počet semen/klásek
1	10,6	0
1	11,7	0,22
2	N
5	13,5	0,01

sloučenina z příkladu č.

Tabulka 6 koncentrace 1000 ppm počet klásků počet semen/klásek

9,0

9,4 12,0 11,2

N N N

12,9

13,8

13.5

12.3

13.6

13.7

15.3

12.7

15.5

15.6

14,0

15.3

15,0

14.3

16,0

16.7

15.8

0,16

0,27

0,50

0,41

0,68

0,84

1,28

0,89

0,81

0,69

0,15

0,08

0,98

1,10

0,48

0,32

0,38

sloučenina z příkladu č.	počet klásků	počet semen/klásek
1	15,8	0,34
1	16,7	0,54
1	16,7	0,32
1	15,7	1,92
1	15,5	0,68
1	14,7	0,26
1	15,8	1,22
2	9,2	0,12
2	N
3	10,9	0,14
3	N
4	N
5	13,2	0,13
5	12,9	0,23
6	N
7	N
7	15,4	0,57
8	12,0	0
8	12,5	0,63
9	N
9	14,3	1,68
10	15,0	0,95
14	11,7	0,06
14	10,5	0,65
14	14,0	0,70
15	N
16	12,3	0,45
16	14,8	1,60
16	15,5	0,93
19	13,5	0,25
19	15,7	0,09
20	17,0	0,32
20	14,3	0,07
21	14,0	0,25
21	16,0	1,30

sloučenina z přikladu č.	Tabulka 7 koncentrace 800 ppm počet klásků	počet semen/klásek
1	9,8	0,05
1	12,8	0,04
1	12,0	0,26
1	N
1	N
1	11,5	0,75
1	14,0	1,02
1	14,3	1,27
1	15,3	1,01
1	14,0	0,42
1	14,7	0,19
1	15,5	0,92
1	14,3	0,68
1	15,7	1,67
1	16,0	1,02
1	14,0	0,07
1	15,9	0,79
5	13,0	0,09
7	14,2	0,80
8	14,0	0,42

počet semen/klásek sloučenina z příkladu č.

počet klásků

9	16,0	1,92
10	15,7	1,06
14	12,0	0,31
14	15,5	1,47
16	14,8	1,26
19	13,3	0,23
20	15,0	0,07
21	15,0	0,95

sloučenina z příkladu č.

Tabulka 8 koncentrace 600 ppm počet klásků počet semen/klásek

9,0

11.2

N

N N

12.3 14,5

13.7

14.8

13.8 14,0

14.8

14.8

14.5

15.8

14.7 16,0

N

N

13.3

N N

15.6

13.3 14,0 15,0

15.3

N

15.8

14.8

15.5

14.5 16,0 15,3

0,39

0,64

1,01

1,93

1,88

0,99

0,42

0,27

0,62

1,48

1,65

1,25

0,50

0,67

0,33

0,77

0,36

0,49

1,87

1,90

0,94

1,09

0,93

0,32

0,53

0,94

Tabulka 9 koncentrace 400 ppm

sloučenina z příkladu č.	počet klásků	počet semen/klásek
1	N
1	N
1	11,7		1,61
1	12,7		1,18
1	14,0		1,55
1	14,0		1,54
1	16,5		0,69
1	14,3		0,65
1	14,8		0,15
1	15,0		1,03
1	15,0		1,31
1	N
1	N
1	14,3		0,44
1	N
7	15,2		1,72
8	13,3		1,55
9	N
10	N
14	N
14	N
16	N
19	14,5		0,37
20	15,3		0,63
21	16,0 Tabulka 10 koncentrace 300 ppm		1,81
sloučenina z příkladu č.	počet klásků		počet semen/klásek
1	8,5		0,26
3	N
5	N
7	N Tabulka 11 koncentrace 200 ppm
sloučenina z příkladu č.	počet klásků		počet semen/klásek
1	N
1	N
1	13,0		1,10
1	13,5		1,65
1	13,8		1,66
1	14,3		1,86
1	14,3		1,29
1	14,0		0,56
1	14,3		1,42 1,88
1’	14,0
1	N
1	N
Ϊ Ί1	15,0 Kt		1,08
X 7	In N
8	'13,8		1,71
9	N
10	N
Ϊ4	N
14	N
16	N
19	15,3 16,0		0,12
20		1,21
21	14,3		2,01

Tabulka 12 koncentrace 100 ppm

sloučenina z příkladu č.	počet klásků	počet semen/klásek
1	9,5	1,21
1	N
1	11,7	1,79
1	10,9	1,79
1	13,5	1,78
1	14,5	1,97
1	14,0	1,77
1	14,5	0,66
1	14,3	1,60
1	14,3	1,92
1	N
1	N
3	N
5	N
7	N
7	N
8	N
8	13,0	1,81
9	N
10	N
14	N
14	N
16	N
19	15,0	1,47
20	15,5	1,36
21	14,7	1,97

Test 4

Tento test se provádí v podstatě stejně jako shora popsaný test 3 pouze s tím rozdílem, že se testovaná látka aplikuje pou ze dvckrát, ve čtyřdenním intervalu. Jinak jsou pak provedení testu, tak způsob uvádění výsledků shodné.

Dosažené výsledky jsou shrnuty do následující tabulky 13.

Tabulka 13

sloučenina z příkladu č.	koncentrace (PPm)
1	1000
1	1000
1	800
1	800
1	800
1	600
1	600
1	600
1	600
1	300
1	300
1	100
1	100

počet klásků	počet semen/klásek
13,4	0
13,7	0,58
11,2	0
14,2	1,05
10,0	0
13,6	0
11,0	0,91
N
9,0	0.02
13,3	0,07
N
N
N

Test 5

Postup popsaný u testu 4 se opakuje s tím rozdílem, že interval mezi oběma aplikacemi testované látky činí tentokrát G dnů. Dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce 14.

Я 5 8 2

Tabulka 14

sloučenina	koncentrace	počet klásků	počet semen/klásek
z příkladu č.	(ppm)
1	1500	12,2	0,57
1	1000	N
1	1000	14,5	0,03
1	1000	N
1	1000	14,2	1,04
1	1 000	10,7	0,06
1	1000	12,3	0,89
1	1000	13,0	0,23
1	800	15,2	0,80
1	800	11,7	0,07
1	800	N
1	800	N
1	800	N
1	800	' N
1	800	N
1	800	12,7	0,18
1	000	13,3	0,03
1	600	15,3	1,41
1	600	13,0	0,81
1	600	N
1	600	N
1	600	N
1	600	N
1	600	10,8	0,26
1	600	12,5	0,06
1	400	N	- ·
1	400	13,3	0,80
1	400	11,8	0,17
1	400	N
1	400	N
1	400	N
1	400	N
1	400	11,7	0,31
1	300	N
1	200	N
1	200 '	12,0	0,50
1	200	N
1	200	N
1	200	N
1	200	N
1	200	N
1	100	N
1	100	N
1	100	N
1	100	N
1	100	N
1	100	N
1	100	N
1	100	N
10	1500	12,7	0,01
10	1000	12,3	0,03
10	1 000	12,6	0,03
10	1000	12,8	0,08.
10	1000	14,2	0
10	1000	N
10	1000	12,0	0,46
10	1000	13,0	0,85
10	1000	12,0	0,25
10	800	N
10	800	N
10	800	12,0	0,89
10	800	13,0	0,69
10	800	13,7	0,42

sloučenina z příkladu č.	koncentrace (ppm)	počet klásků	počet semen/klásek
10	600	13,8	0,12
10	800	12,9	0,05
10	800	13,8	0
10	600	11,7	0
10	600	14,5	0,09
10	600	13,7	0,18
10	600	14,2	0,18
10	600	11,0	0,73
10	600	13,0	0,81
10	600	N
10	600	12,0	0,63
10	400	10,7	0,94
10	400	12,0	0,67
10	400	N
10	400	N
10	400	12,0	0,18
10	400	15,5	0,03
10	400	13,3	0,30
10	300	13,2	0,14
10	200	13,6	0,28
10	200	14,0	0,20
10	200	14,2	0,01
10	200	N
10	200	N
10	200	N
10	200	N
10	100	N
10	100	N
10	100	N
10	100	N
10	100	16,7	0,54
10	100	12,2	0,30
10	100	12,3	1,10
10	100	12,4	1,58
11	1000	N
11	800	N
11	600	N
11	400	N
11	200	N
11	100	N
12	1500	16,0	0,50
12	1000	N
12	800	N
12	600	N
12	400	N
12	200	N
13	1500	14,7	0,20
13	1500	14,8	0,41
13	1000	12,0	0,42
13	1000	11,6	0,56
13	800	14,7	0,45
13	800	12,7	0,27
13	600	N
13	600	N
13	400	N
13	300	N
13	200	N
13	100	N
23	1 500	14,7	0,05
23	1500	12,8	0,07
23	1 000	13,2	0,10
23	1000	N
23	800	12,8	0,16
23	600	N

32

sloučenina z příkladu č.	koncentrace (PPm)	počet klásků	počet semen/klásek
23	600	13,8	0,26
23	300	N
23	300	13,2	0,24
23	100	N
23	100	N
24	1000	12,0	0
24	600	13,0	0
24	400	11,7	0
24	200	12,8	0,12
24	100	12,0	0,81
25	400	13,1	0,04
25	300	14,1	0,12
25	200	14,0	0,19
25	100	15,6	1,18
25	50	N
25	25	N

Výhodnými sloučeninami podle vynálezu, které jsou rovněž výhodné pro praktické provádění inhibování produkce pylu shora popsanými metodami, jsou 4-karboxy-l- (3-chlorfenyl )-5-pyrazolkarboxamid, 4-karboxy-l- (3methylf enyl) -5-pyrazolkarboxamid, 4-karboxy-l- (3-ethylf enyl) -5-pyrazolkarboxamid, 4-karboxy-l- (3,4-dichlorf enyl) -5-pyrazolkarboxamid a 4-karboxy-l- {3-methoxyf enyl) -5-pyrazolkarboxamid.

Výhodnými látkami podle vynález/ ; ·//> rovněž soli právě jmenovaných sloučenin s alkalickými kovy, soli amonné a soli s mono-, di- a trialkylaminy obsahujícími v každé alkylové části vždy 1 až 4 atomy uhlíku.

Sloučeniny podle vynálezu je možno používat к inhibování tvorby pylu v případe určitých obilnin, které jsou na takovéto ošetření citlivé. Předmětem vynálezu je prostředek obsahující alespoň jednu shora, zmíněnou sloučeninu nebo její sůl. Vynález rovněž popisuje způsoby, jakými se výše zmíněné sloučeniny aplikují za účelem inhibice tvorby pylu.

Účinnou sloučeninu je třeba rostlině dodat před vytvořením prašníku. Je třeba mít na zřeteli, že květcnství rostliny dospívá během určité doby, a že různé rostliny na poli dospívají v různých časových údobích. V souladu s tím je tedy třeba, má-li se dosáhnout nejlepších výsledků, dodat účinnou látku před vytvořením prašníku u většiny dospělých rostlin na ošetřovaném poli.

U pšenice a ječmene dochází к vytváření prašníku již v době, kdy květenství rostliny je ještě nízko nad zemí a je dlouhé zhruba 2 mm, přičemž rostlina má zhruba 4 až 5 pravých listů. Je tedy žádoucí reprezentativní rostliny čas od času důkladně prozkoumat к zjištění, zda se již přibližuje doba vývoje květenství a tedy i prašníků. Nejlepší výsledky se docilují v případě, že se účinná látka aplikuje v době, kdy květenství je pouze několik milimetrů dlouhé. К stanovení správné doby ošetření u jiných druhů rostlin je možno použít obdobné způsoby zjišťování stupně jejich vývoje.

Účinnou látku je třeba rostlině před vytvořením prašníku dodat, ne ji pouze na rostlinu aplikovat. Výraz „dodání“ v tomto textu znamená takový způsob aplikace, při němž je účinná látka rostlinou absorbována a dostává se к cílovým orgánům. V každém případě je nutno účinnou látku aplikovat dostatečně včas, aby rostlina mohla účinnou látku absorbovat před vytvořením prašníku.

V praxi je nutno aplikovat účinné množství sloučeniny podle vynálezu na rostlinu nebo do půdy, v níž rostlina roste. Účinná množství je možno odměřovat pomocí koncentrace účinné látky v disperzi aplikované na list nebo, a to s výhodou, pomocí množství účinné látky aplikovaného na jednotku plochy ošetřované půdy. Koncentrace účinné látky v prostředku je užitečným měřítkem, protože množství sloučeniny aplikované na listy rostliny je limitováno množstvím disperze zůstávajícím na listech. Toto množství je pro danou velikost rostliny v podstatě konstantní, a proto množství sloučeniny, aplikované tímto způsobem, lze zvýšit pouze zvýšením koncentrace sloučeniny v disperzi. V závislosti na různých okólnostech se efektivní koncentrace účinných látek pohybují zhruba od 100 do 2 000 ppm (hmotnostně). Mezi faktory ovlivňující efektivní množství účinné látky náležejí sukulentnost olistění, rychlost růstu listů a povětrnostní podmínky v době aplikace. Výhodné koncentrace účinné látky v prostředcích určených к aplikaci na list se pohybuje zhruba v rozmezí od 500 do 1 500 ppm (hmotnostně).

Měření množství aplikované sloučeniny ve formě dávky sloučeniny na jednotku ošetřované plochy je možno použít jak při aplikaci do půdy, tak i při aplikaci na list, je ovšem třeba mít na zřeteli, že aplikace na list je vždy do určité míry spojena s aplikací do půdy, protože ne všechen prostředek aplikovaný na list na listech také ulpí. Obecné se používají dávky pohybující se zhruba od 1,12 do 44,8 kg/ha. Výhodněji se pracuje s dávkami zhruba od 1,12 do 22,4 kilogramu na ha, nejvýhodněji se pak používají dávky zhruba od 1,12 do 11,2 kg/ha v případě nejvýhodnějších sloučenin.

Bylo pozorováno, že aplikace účinné látky v několika dávkách je efektivnější a existují určité náznaky, že při vícenásobné aplikaci je možno efektivně použít nižší celkové množství sloučeniny. To je snad možno vysvětlit tím, že ne všechny rostliny vytvářejí prašníky ve stejné době a vícenásobnými aplikacemi se odstraní nutnost setrvání účinné látky na rostlině nebo v půdě po dlouhou dobu. Výhodná je dvoj- až čtyřnásobná aplikace účinné látky v intervalech od 3 do 10 dnů.

Zvlášť výhodná je dvoj- až trojnásobná aplikace účinné látky na list, přičemž se vždy aplikuje zhruba 0,56 až 3,36 kg/ha. Výhodný je rovněž ten postup, kdy se účinná látka aplikuje dvakrát až třikrát ve formě disperze obsahující zhruba 200 až 1 000 (hmotnostně) sloučeniny podle vynálezu, přičemž aplikace se provádí tak, aby disperze pokryla listy ošetřovaných rostlin.

Další zvlášť výhodnou metodou aplikace sloučeniny podle vynálezu je aplikace do půdy, v níž rostliny rostou, v dávce zhruba od 1Д2 do 11,2 kg účinné látky na hektar, přičemž tato aplikace se provádí jednorázově.

Rostlinami, na něž je možno sloučeniny podle vynálezu aplikovat к inliibici tvorby pylu, jsou obilniny, včetně pšenice, ječmene, kukuřice, ovsa, žita, rýže, čiroku a tritikale. Výhodnou skupinu tvoří pšenice, ječmen, žito a tridkale. Ještě výhodnější skupinu tvoří pšenice a ječmen, nejvýbodnějším druhem pak je pšenice.

Rostlinami použitelnými к aplikaci ve smyslu vynálezu jsou ty rostliny, jež jsou na takovéto ošetření citlivé, to jest takové rostliny, u nichž budou sloučeniny podle vynálezu při správné aplikaci inhibovat tvorbu pylu. Zmíněné rostliny se definují tímto způsobem proto, že existují značné rozdíly v aktivitě mezi jednotlivými odru dami a byly pozorovány i rozdíly mezi individuálními rostlinami téže odrůdy. U Ječmene například potřebují některé odrůdy к tomu, aby se u nich projevila účinnost několikanásobné množství účinné látky než odrůdy jiné. Naproti tomu u pšenice jsc-u tyto účinnostní rozdíly mezi jednotlivými odrůdami relativně malé.

U jiných druhů, z nichž je možno jako zvlášť dobrý příklad jmenovat kukuřici, jsou rozdíly v citlivosti na sloučeniny podle vynálezu odstupňovány mnohem jemněji než jen jako rozdíly mezi odrůdami. U kukuřice byly pozorovány jednotlivé citlivé rostliny, i když nebyla nalezena žádná odrůda, v níž by byly citlivé všechny rostliny. U takovéhoto druhu je tedy nutno citlivé rostliny vyhledávat a semena produkovaná těmito rostlinami pak používat к vytvoření odrůdy citlivých rostlin pro další použití к hybridizaci.

К správnému používání sloučenin a metod podle vynálezu, zejména u takových druhů, jako je kukuřice, je ovšem nutno provádět určité pokusy. Tato experimentální práce je však pro šlechtitele rostlin dobře známá a zcela běžná. Charakter příslušných testů je jasně popsán výše v příkladové části, takže odborný čtenář může na jejich základě snadno naplánovat a provést běžce pokusy к identifikaci citlivých rostlin nebo odrůd а к zjištění vhodných aplikačních dávek sloučeni a podle vynálezu.

Dalším aspektem, vynálezu je produkce hybridního osiva za použití shora popsané metody inhibíce tvorby pylu. Semena obou rodičovských odrůd se separátně zašijí na oddělená, ale sousedící políčka. Mateřská odrůda musí být ovsem citlivá na ošetření podle vynálezu. Důležitým faktorem může být rozměr a umístění políček. Některé dru· hy, jako pšenice a ječmen, neprodukují tak velké množství pylu jako kukuřice a tak nelze očekávat, že jejich pyl bude putovat velmi daleko a pak ještě oplodní vysoké procento mateřských rostlin. Políčka s mateřskými rostlinami by tedy měla být poměrně úzká. Tak například, je možno účelně postupovat tak, že se semena materských a otcovských rostlin zašijí střídavě na dlouhá políčka široká pouze několik řádků, přičemž podélné osy těchto políček jsou orientovány napříč к převládajícímu proudění vzduchu v daném místě.

Bylo zjištěno, že je výhodné sít semena materské odrůdy dostatečně hustě, aby u rostlin byl inhibován vývoj odnoží. Důvodem pro to je skutečnost, že odnože se vyvíjejí později než hlavní rostliny a jejich přítomnost tedy znesnadňuje stanovení správné doby pro aplikaci sloučenin podle vynálezu.

Ve vhodné době, jak bylo detailněji diskutováno výše, se na políčka s mateřskými rustllnann aplikuje účinná látka, která u těchto rostlin inhibuje tvorbu pylu. Zmíněné rostliny pak jsou opyleny otcovskými rostlinami a produkují hybridní osivo, které se pak obvyklým způsobem sklidí.

Sloučeniny podle vynálezu je možno zpracovávat na různé typy prostředků. Protože jsou tyto sloučeniny účinné jak při aplikaci na listy rostlin, tak při aplikaci do půdy, v níž rostliny rostou, je možno používat prakticky všechny typy agrochemických prostředků.

Nejekonomičtějšími a výhodnými prostředky jsou koncentrované vodou emulgovatelné nebo vodou dispergovatelné pro35

25Э532 středky. Tyto prostředky obecně zahrnují emulgovatelné koncentráty, suspcnzní koncentráty, jakož i smáčitelné prášky a granuláty, což jsou všechno běžné druhy agrochemických prostředku. К úplnému pochopení vynálezu budou nicméně i tyto prostředky do určité míry diskutovány dále.

Koncentrace účinné látky v koncentrovaném prostředku vůbec nijak nesouvisí s použitím této sloučeniny. Zmíněná prostředky se totiž к aplikačním účelům ředí vodou a aplikovaná dávka účinné látky je dána poměrem, v němž se prostředek ředí vodou, nebo množstvím prostředku aplikovaným na danou plochu. Z jakéhokoliv koncentrovaného prostředku lze tedy odvodit jakoukoliv žádanou aplikační dávku. Shora uvedené prostředky typicky obsahují zhruba od 1 do 95 % účinné složky.

Emulgovatelné koncentráty obsahují vhodné množství sloučeniny podle vynálezu, rozluštěné ve fytologickv přijatelném ředidle, jímž je směs s vodou mísitelného organického rozpouštědla a emulgátorů. Mezi použitelná organická rozpouštědla obecně náležejí aromatická rozpouštědla, zejména naf talenické a olefinické frakce ropy, jako jsou ízv. těžké aromatické nafty. Mezi terpenická rozpouštědla náležejí rosinové deriváty. Složitější alkoholy, jako 2-ethoxyethanol se rovněž často používají a jako zvlášť vhodná rozpouštědla, použitelná v kombinaci se sloučeninami podle vynálezu, je možno uvést amidy, jako dimethylacetamid. Vhodné emulgátory pro přípravu emuigovatelných koncentrátů, obvykle používané v množství zhruba od 1 °/o do 10 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost koncentrátu, se nejčastěji volí ze skupiny zahrnující alkylbenzensulfonáty, alkylsulfáty, neionogenní sloučeniny, jako adiční sloučeniny ethylcnoxidu s alkylfenoly, a zejména soli alkylsulfátů s kovy a aminy.

Smáčitelné prášky jsou tvořeny důkladně promíšenou směsí účinné látky a fytoiogic· ky přijatelného ředidla sestávajícího z inertního nosiče a povrchově aktivních látek. Inertní nosič se obvykle vybírá z praš kových materiálů snadno dispergovatelných ve vodě, jako jsou attapulgitová hlinka, montmorillonitické hlinky, infusoriové hlinky a vyčištěné silikáty. Povrchově aktivní činidla pro výrobu smáčitelných prášků se volí ze sloučenin stejných typů, jaké byly uvedeny výše pro emulgovatelné koncentráty, к nimž přistupují ještě sulfonované ligniny a naftalensulfonáty. Smáčitelný prášek je možno slisovat do granulované formy a vyrobit tak smáčitelné granule, které mají tu přednost, že nepráší, snadno se odměřují a přesýpají. Správně vyrobený smáčitelný granulát po vnesení do vody vytvoří jemnou suspenzi.

Sloučeniny podle vynálezu lze rovněž upravovat na suspenze, které poměrně vysokým množstvím (z ekonomických důvodů) sloučeniny podle vynálezu v jemně práškové formě, dispergované a suspendované ve fytologicky přijatelném vodném ředidle. Pro výrobu suspenzního produktu se používá velmi podobný systém povrchově aktivních činidel jako pro výrobu smáčitelných prášků, který však musí být schopen udržet účinnou látku po dlouhou dobu v dispergovaném stavu. Někdy je vhodná úprava hustoty kapalné fáze, například rozpuštěním inertní soli v této kapalné fázi, čímž se napomůže suspendování poměrně těžkých částic účinné látky.

Pokud se má vodná disperze účinné látky, připravená zředěním koncentrovaného prostředku, aplikovat na list používá se často pomocná látka, která má za úkol zlepšit smáčitelnost disperze a přilnavost к listům, jako tyto pomocné látky se často používají rostlinné klovatiny, emulgované polybuteny, kationická a jiná povrchově aktivní činidla a ligninové deriváty. Použití pomocné látky ve vodných disperzích sloučenin podle vynálezu je vysoce výhodné a pravidelně zlepšuje výsledky. V disperzích je možno používat nejen komerční pomocné látky, jež jsou pěstitelům obecně známé, ale účelně i běžná povrchově aktivní činidla, a to v koncentracích činících řádově několik desetin procenta.

Vodné disperze koncentrovaných prostředků podle vynálezu je možno aplikovat buď na listy rostlin, nebo do půdy, v níž rostliny rostou. К aplikaci do půdy lze účinně použít i granulovaný prostředek. Granulované zemědělské prostředky sestávají z účinné látky nanesené, obvykle v poměrně nízké koncentraci, jako zhruba od 1 do 10 % hmotnostních, na granulovaný nosič, jehož částice mají vhodné rozměry pro aplikaci. Velikost částic nosiče se typicky pohybuje od 20 do 60 mesh. Často se používají takové nosiče, jako hlína, písek, drcený kámen, drcené kukuřičné palice a pod., které je možno i v tomto případě účelně a ekonomicky použít. Kromě účinné látky a nosiče není obvykle nutné používat žádanou další pomocnou látku nebo jinou složku, snad s výjimkou malého množství rozpouštědla, v němž se účinná látka rozpustí a nanese na nosič. Nosič může být rovněž práškový a v tomto případě se postupuje tak, že se tento práškový nosíc smísí s práškovou účinnou látkou a směs se granuluje na granulát o žádané velikosti částic.

V následující části je uvedeno několik konkrétních příkladů složení prostředků podle vynálezu. Je třeba zdůraznit, že tyto prostředky, které vesměs byly používány při shora popsaných testech, představují pouze příklady zpracování sloučenin podle vynálezu na příslušné prostředky a rozsah vynálezu se jimi nikterak neomezuje. Pracovník v agrochemii, použije-li následující předpisy jako vodítko, může snadno připravit libovolný žádaný typ prostředku, za použití kterékoliv sloučeniny podle vynálezu jako účinné látky.

Předpis 1

0,4% granulát sloučenina z příkladu 1 attapulgit (30/60 mesh)

Předpis 2

1% granulát .

sloučenin z příkladu ] attapulgit (30/60 mesh)

Předpis 3

1,2% granulát sloučenina z příkladu 1 attapulgit (30/60 mesh)

Předpis 4

2% granulát sloučenina z příkladu 1 attapulgit (30/60 mesh)

Předpis 5

3% granulát sloučenina z příkladu 1 attapulgit (30/60 mesh)

Předpis 6

4% granulát sloučenina z příkladu 1 attapulgit (30/60 mesh)

Předpis 7

5% granulát sloučenina z příkladu 1 attapulgit (30/60 mesh)

Předpis 8

6% granulát sloučenina z příkladu 1 attapulgit (30/60 mesh)

Předpis 9

10% granulát sloučenina z příkladu 1 attapulgit (30/60 mesh)

Předpis 10

15% granulát

0,4 % sloučenina z příkladu 1 15,46 % , 99,6 % attapulgit (30/60 mesh) 84,54 %

Předpis 11

0,5% granulát

1,03 % sloučenina z příkladu 10 (152 %

98,97 % attapulgit (30/60 mesh] 99Д5 %

Předpis 12

1,5% granulát

1,24 % sloučenina z příkladu 10 1.55 %

98,76 % attapulgit (30/60 mesh) 98,45%

Předpis 13

2,5% granulát

2,06 % sloučenina z příkladu 10 2,58 %

97,94 % attapulgit (30/60 mesh) 97,42 %

Předpis 14

3,75 % granulát

3,09 % sloučenina z příkladu 10 3,75 %

96,91 % attapulgit (30/60 mesh) 96,13 %

Všechny prostředky popsané v předpisech 1 až 14 se připravují tak, že se účinná látka rozpustí v příslušném množství dimethylformamidu a vzniklým roztokem se 4,12 % impregnuje nosič, načež se rozpouštědlo od95,88 % paří — v případě potřeby při vyšší teplotě.

Předpis 15

Suspenze o koncentraci 0,12 kg/litr

5,15 %	sloučenina z příkladu 10	12,1 %
94,85 %	Pluronic P-104 (neionogenní
	povrchově aktivní činidlo)	1,0 %
	silikon proti pěnění	0,2 %
	propylenglykol	6,0 %
	křemičitan hnřečnato· hlinitý	1,0 %
	arabská guma	0,1 %
6,19 %	voda	79,6 %

93,81 %

Účinná látka se rozemele spolu s P-104, protipěnovou přísadou a částí vody (mlýn s kameny, 45 minut) a pak se smísí se zbývajícími přísadami.

10,3 %

89,69 %

Předpis 16

25% smáčitelný prášek sloučenina z příkladu 10 26,9 % sodná sůl ligninu s anionickými smáčedly 10,0 % vyčištěný oxid křemičitý 10,0 % kaolinová hlinka 53,1 %

Shora uvedené složky se důkladně promísí, směs se rozemele v kladivovém mlýně a pak ve vzduchovém mlýně.

Předpis 17

Suspenze o koncentraci 0,06 kg/litr

sloučenina z příkladu 10	6,2 %
Tergitol TMN-6 (neionogenní
povrchově aktivní činidlo)	5,0 %
vyčištěný oxid křemičitý	0,5 %
silikon proti pěnění	0,1 %
2% arabská guma	5,0 %
voda	83,2 %

Účinná látka se spolu s částí vody, oxidem křemičitým a protipěnovou přísadou mele v kamenovém mlýně tak dlouho, až podle mikroskopického stanovení je 50 % částic menších než 1 μηι. Výsledná suspenze se pak smísí se zbývajícími složkami.

Předpis 18

Suspenze o koncentraci 0,1.2 kg/luv

Sloučenina z příkladu 10 12.1 %

Tergitol TMN-6 1,0 %

Polyfon H (sůl ligninsulfonátu) 2,0%

5% suspenze křemičitanu hořečnato-hlinitého 20,0 %

2% suspenze arabské gumy 5,0 % silikon proti pěnění 0,2 % voda 59,7 %

Účinná látka se rozemele v kamenovém mlýně s preparáty Tergitol a Polyfon, a s částí vody, načež se přimísí zbývající složky.

Předpis 19

Suspenze o koncentraci 0,12 kg/litr

sloučenina z příkladu 10	12,1 %
Tergitol TMN-6	1,0 %
Polyfon H	2,0 %
5% suspenze křemičitanu
hořečnato-hlinitého	20,0 %
2% suspenze arabské gumy	5.0 %
propylenglykol	6,0 %
silikon proti pěnění	0,2 %
voda	53,7 %

Účinná látka se rozemele v kamenovém mlýnu s preparáty Tergitol a Polyfon, a s částí vody, načež se přimísí zbývající složky.

Předpis 20

Suspenze o koncentraci 0,12 kg/litr

sloučenina z příkladu 10	12,1 %
Makon 12 (neionogenní
povrchově aktivní činidlo)	1,0 %
5% suspenze křemičitanu
hořečnato-hlinitého	20,0 %
2% suspenze arabské gumy	5,0 %
silikon proti pěnění	0,2 %
voda	61,7 %

Účinná látka se spolu s preparátem Makem 12, protipěnovou přísadou a částí vody rozemele v kamenovém mlýně, načež se přimísí zbývající složky.

Předpis 21

Suspenze o koncentraci 0,12 kg/litr

sloučenina z příkladu 10	12,1 %
Makon 12	1,0 %
propylenglykol	6,0 «/o
5% suspenze křemičitanu
hořečnato-hlinitého	20,0 %
2% suspenze arabské gumy	5,0 %
silikon proti pěnění	0,2 %
voda	55,7 %

Účinná látka se spolu s preparátem Mako-n, protipěnovou přísadou a částí vody rozemele v kamenovém mlýně, načež se přimísí zbývající složky.

Předpis 22

Suspenze o koncentraci 0,12 kg/litr

sloučenina z příkladu 10	12,1 %
Pluronic P-104	1,0 %
5% suspenze křemičitanu
hořečnato-hlinitého	20,0 %
2% suspenze arabské gumy	5,0 %
silikon proti pěnění	0,2 %
voda	61,7 %

□činná látka so spolu s preparátem Pluronic, protipěnovou přísadou a částí vody rozemele v kamenovém mlýně, načež se přimísí zbývající přísady.

Předpis 23

Suspenze o koncentraci 0,12 kg/litr

sloučenina z příkladu 10	12,1 %
Pluronic P-104	1,0 %
5% suspenze křemičitanu
hořečnato hlinitého	20,0 %
2% suspenze arabské gumy	5,0 %
silikon proti pěnění	0,2 %
propylenglykol	6,0 %
voda	55,7 %

Účinná látka se spolu s preparátem Piuroníc, protipěnovou přísadou a částí vody rozemele v kamenovém mlýně, načež se přidají zbývající složky.

Předpis 24

Suspenze o koncentraci 0,12 kg/litr sloučenina z příkladu 1 12,1 %

Makon 12 5,0 % propylenglykol 6,0 % křemičitan hořečnato-hlinitý 1,0 % suspenze arabské gumy 0,1 % silikon proti pěnění 0,2 % voda 75,6 %

Účinná látka se rozemele spolu s preparátem Makon, protipěnovou přísadou a částí vody, načež se přimísí zbývající přísady.

Předpis 25

Suspenze o koncentraci 0,12 kg/litr sloučenina z příkladu 10 12,1 %

Makon 12 10,0 % propylenglykol 6,0 % křemičitan hořečnato-hlinitý 1,0 To suspenze arabské gumy 0,1 % silikon proti pěnění 0,2 % voda 70,6 %

Účinná látka se spolu s polovinou preparátu Makon, protipěnovou přísadou a částí vody rozemele v kamenovém mlýně, načež se přimísí zbývající přísady.

Předpis 26

Suspenze o koncentraci 0,12 kg/litr sloučenina z příkladu 1 12.2 %

Tergitol TMN-6 10,0 % vyčištěný oxid křemičitý 1,0 °/o

2% suspenze arabské gumy 10,0 % silikon proti pěnění 0,2 %

Polyfon H 0,3 % voda 66,3 %

Účinná látka se spolu s oxidem křemičitým, preparátem Tergitol a částí vody rozemílá v kamenovém mlýně tak dlouho, až 50 % částic je menších než 1,9 ,«m. К rozemleté suspenzi se pak přimísí zbývající složky.

Předpis 27

25% smáčitelný prášek sloučenina z příkladu 1 25,8 % sodná sůl ligninu spolu s anionickými smáčedly 10Ό % vyčištěná kremelina 10,0 % kaolinová hlinka 54,2 %

Shora uvedená směs se v laboratorním vzduchovém mlýně rozemílá tak dlouho, až 50 % částic je menších než 4,1 μΐη.

Předpis 28

5% suspenze sloučenina z příkladu 1 5,0 % sodná sůl naftalenformaldehydového kondenzačního produktu 3,0 %

30% formaldehyd 0,4 % arabská guma 0,4 % propylenglykol 5,0 % voda 86,2 %

Shora uvedená směs se rozemílá tak dlouho, až průměrná velikost částic dosáhne 3 /ЛП.

Předpis 29

5% suspenzxe

Tento prostředek je identický s prostředkem popsaným v předpisu 28 s tím, že směs se rozemílá pouze do průměrné velikosti částic 6 ₍am.

Předpis 30

5% granulát sloučenina z příkladu 1 5,0 % attapulgit (25/50 mesh) 95,0%

Předpis 31

5To granulát sloučenina z příkladu 1 5,0 % barvivo 1,0 To uttapukit (25/50 mesh] 94,0%

Předpis 32

5% granulát sloučenina z příkladu 1 5,0 % písek 95,0 %

Všechny prostředky podle předpisů 30 až 32 se připravují tak, že se účinná látka rozpustí v N-methylpyrrolidonu, odpovídající množství roztoku se smísí s nosičem a rozpouštědlo se odpaří.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT

   1. Prostředek к inhibici tvorby pylu, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu obecného vzorce I \i (I)

   R² nezávisle na sobě znamenají halogenu, alkoxyskupinu s 1 až ve kterém

   R, R¹ a vždy atom 4 atomy uhlíku, alkylovou skupinu з 1. až 4 atomy uhlíku nebo atom vodíku s tím, že alespoň jeden ze symbolů R, R¹ a R² znamená atom vodíku a dále s iím omezením, že R² může znamenat jiný zbytek než vodík pouze v případě, že jeden ze symbolů R a R¹, ale ne oba tyto symboly, znamená jinou skupinu než vodík, a

   R³ představuje hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkenyloxyskupinu se 2 až 4 atomy uhlíku, nebo její fytologicky přijatelnou sůl na karboxylové skupině, spolu s jedním nebo několika fytologicky přijatelnými ředidly.
2. 2. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu shora uvedeného obecného vzorce 1, ve kterém

   R, R¹ a R² nezávisle na sobě představují vždy atom chloru, bromu či fluoru, alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo atom vodíku a

   R³ znamená methoxyskupinu, ethoxysku pinu či allyloxyskupinu, nebo její fytologicky přijatelnou sůl na karboxylové skupině.
3. 3. Prostředek podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu shora uvedeného obecného vzorce I, ve kterém

   VYNÁLEZU

   R³ znamená hydroxylovou skupinu a

   R, R¹ a R² mají význam jako v bodu 1 nebo 2, nebo její fytologicky přijatelnou sůl na karboxylové skupině.
4. 4. Prostředek podle libovolného z bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu shora uvedeného obecného vzorce I, ve kterém

   R a R² představují atomy vodíku a

   R¹ má význam jako v bodu 1 s výjimkou atomu vodíku, nebo její fytologicky přijatelnou sůl na karboxylové skupině.
5. 5. Prostředek podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 4-karboxy-l-(3-chlorfenyl)-5-pyrazolkarboxamid nebo jeho fytologicky přijatelnou sůl na karboxylové skupině.

   3. Prostředek podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 4-karboxy-l- (3-methylfenyl) -5-pyrazolkarboxamid nebo jeho fytologicky přijatelnou sůl na karboxylové skupině.
6. 7. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že se nitril obecného vzorce II ve kterém

   R, R¹ a R² mají význam jako v bodu 1, hydrolyzuje působením báze při teplotě 50 až 100 °C, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R³ znamená hydroxylovou skupinu, a tento produkt se popřípadě převede na sůl nebo se podrobí esterifikaci za vzniku odpovídající sloučeniny obecného vzorce I.