CS246061B2 - Method of flexible flat parts' reinforcement,especially of upper fabrics for parts of clothing or linings for parts of clothing - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu zesilování ohebných. plošných dílců, zvláště vrchních látek pro· . části oděvů nebo. vložek pro- části oděvů, při kterém se -tyto plošné díly na jedné straně nejprve potiskují hlubotiskovým způsobem vodnou disperzí · zesítitelné pasty a potom se elektrostaticky nanesou s výhodou vláknité vločky, které na pastu přilnou, načež se pasta předželatinuje za horka a/nebo se předsuší při teplotě 90 až 175 ^C'C, s výhodou 110 až 156 °C a potom se zkondenzuje, který je vyznačený tím, že se kondenzování provádí za naprostého· vyloučení přístupu vzduchu a za přítlaku 0,49 až 49 kPa.

V německé zveřejněné přihlášce vynálezu DOS číslo 3 014 656 je popsán způsob k rubovému zesilování přířezu vrchní látky pro části oděvu a zařízení k provádění tohoto způsobu. Při uvedeném způsobu se v prvním pracovním stupni přířez vrchní látky rastrově potiskne zesíťovatelnou disperzní pastou vážící vločky, načež se tato· disperzní pasta elektrostaticky potiskne vločkami a potom se předželatinuje koagulací působením tepla a/nebo zasušením a v dalším pracovním stupni se vykondenzuje ve vyhřívané komoře při teplotě 90 až 140 °C, s výhodou při teplotě 100 až 180 °C. Přířezy se s výhodou kondenzují v navrstveném stavu. Jako · vločky přicházejí v úvahu všechna vlákna, .například mletá vlákna bavlny, mletá nebo nařezaná buničinová stříž nebo syntetická vlákna, zvláště polyamidová.

Praktické použití způsobu dokázalo, že rozdělení tepelného· zpracování do· stupně, při kterém se provádí předželatinace tepelnou koagulací a/nebo předsušením, a do dalšího stupně, při kterém se vykondenzuje vrstva v přítomnosti vlhkosti, je důležité, aby se zamezilo jednak žloutnutí, jednak vysušení, které by nejen ztížilo další zpracování, nýbrž mohlo· vést i k rozměrovým změnám. Vyloučení jakékoliv změny barevného odstínu mezi předním · dílem oděvu opatřeným na rubu vrstvou vloček a většinou neupravovanými rukávy, postranními a zadními díly je pro oděv stejně důležité jako dodržení přesných ' rozměrů dílů s nanesenými vločkami a vykondenzovanými.

Aby se mohla · kondenzace vrstev provádět v· komoře, je nutná manuální obsluha k navrstvení přířezů vrchní látky potištěné disperzí a s nanesenými vločkami. V některých případech se provádí vykondenzování jednotlivých povločkov-aných dílů.

S překvapením se nyní zjistilo, že se může rovněž vyloučit žloutnutí, vysušení a smrštění textilie, když se kondenzování provádí za dokonalého zamezení přístupu vzduchu, za přítlaku a při teplotě 90 až 175 °C, s výhodou při teplotě 100 až 165 °C a především při teplotě 110 až 155 QC.

Vykondenzování · se podle vynálezu může provádět na přířezech vrchní látky za přítlaku zahřátých rovných nebo klenutých ploch za dokonalého vyloučení přístupu vzduchu. Rovné nebo klenuté desky mohou být například z kovu, ze silikonového kaučuku, ze silikonového· kaučuku vyztuženého· skleněnou tkaninou, z teflonu, z teflonu vyztuženého skleněnou tkaninou nebo z podobných materiálů stálých za tepla.

Předstabilizované plošné díly z prvního pracovního stupně s poměrně vysokou vlhkostí vytvářejí mezi textiliemi a deskami parní polštář, který zamezuje přístupu vzduchu nebo· ho alespoň značně omezuje · a zajišťuje rychlou výměnu tepla. S překvapením není parní atmosféra na újmu vykondenzování. Při teplotách nad 100 °C se tato pára předehřívá.

Při výhodném provedení způsobu podle vynálezu se vykondenzování provádí v redukční atmosféře. Dosahuje se jí přimícháním redukujících látek, jako· je kyselina mravenčí, s výhodou však uvolňováním rozkladných nebo štěpných produktů z disperzní pasty. Tak se například může použít k vázání vloček disperzní pasty, která za daných podmínek uvolňuje stopy formaldehydu.

Parní atmosféra při kondenzaci nasycená slabě formaldehydem brání ·oxidačnímu působení vzdušného· kyslíku a na tom založeném jevu žloutnutí, přičemž přítlak desky zajišťuje rozměrovou stálost. Takto vykondenzované povločkované plošné díly nadto obsahují také podle podmínek kondenzace více nebo· méně zbytkové vlhkosti. Obsah vlhkosti je vysoký zvláště tehdy, když se následující ochlazování provádí mezi deskami, což pří kondenzaci ve vrstvě nedělá žádné problémy, je však možné i při · kondenzaci jednotlivých dílů.

.Vykondenzování podle vynálezu se například může provádět následujícím způsobem: Může se postupovat stejně jako podle zveřejněné německé přihlášky DOS číslo 3 014 656, avšak při vyšší teplotě, například při teplotě 150 °C po· dobu 10 až 20 minut. Vrstva 10 až 30 na rubové straně povl-oCkovaných přířezů předních dílů — vždy jeden levý a jeden pravý přední díl s vrstvou · vloček obrácenou k sobě — se vloží mezi rovinné hliníkové desky o tloušťce přibližně 1 mm, například vyztužené výztuhou. Okraje hliníkových desek přesahují přes okraj · dílů přířezu. Vzdálenost desek se · zmenší tlakem na· polovinu vzdálenosti volně ležící vrstvy přířezů vrchní látky.· Například těsnicími proužky z pěnové hmoty nebo· z podobného materiálu umístěným na okraji desky se spojí svorkami vrchní deska se spodní deskou na uzavřený celek vrstev. Tyto· navrstvené celky se navzájem navrství za vzniku vzduchových štěrbin mezi nimi a vsunou se do· pece s cirkulací vzduchu odpovídajících rozměrů, nastavené na teplotu 150 °C na dobu asi 15 minut. Nakonec se teplota sníží na 120 °C a při této· teplotě se v peci s cirkulací vzduchu ponechá materiál celkem 60 minut. Po· uplynutí této doby zahřívání a kondenzace se nechají vyjmuté vrstvené celky opět ochladit na teplotu pod 80 °C a potom se svorky uvolní.

246051 β

Díly vrchní látky mají nyní přirozenou vlhkost a jsou hladké. Povlockovaná strana je hedvábně měkká a má odpovídající optiku.

Místo rovných desek se mohou používat desky klenuté, aby se ' získaly plošné díly jako- přední části obleku, které napodobují tvar hrudi.

Je také možné místo- kondenzace ve vrstvě provést kondenzaci jediného dílu nebo například kondenzaci jednoho levého a jednoho pravého předního dílu části - obleku, které na sobě leží vločkovanou stranou.

U jednotlivých částí se dává přednost zvláště kondenzaci mezi nahřátými deskami, které mohou sestávat z teflonu vyztuženého skleněnou tkaninou.

Obzvláště výhodné je takové provedení způsobu podle vynálezu, kdy je přítlak 0,49 až 49 kPa. Zvlášť výhodný je přítlak 0,98 až 14,7 kPa.

Aby se získal požadovaný tlak - na přířezy vrchních, látek, mohou se teflonové pásy postupně vést v oblasti kondenzační zóny účelně přes lehce vyklenuté horké desky s požadovanou teplotou například 150 až 160 °C. Na protilehlé straně druhého teflonového pásu, který se dotýká -odváděcího teflonového pásu, může být ještě vyhřívání infračervenými paprsky. V principu zařízení s pásem odpovídá obvyklému průběžnému fixačnímu lisování k upevnění vložkové látky, která je pokryta textilním lepidlem tvořícím rastr. Je také možné, aby kondenzační zařízení s transportními pásy bylo přímo za předsoušecí -a předstabilizační komorou z prvého* stupně, s výhodou se však předřazuje čištění k -odstranění přebytečných vleček vláken z předstabilizovaných přířezů, přičemž například je dále možné před zavedením předstabilizovaného vločkovaného přířezu vrchní látky do kondenzačního* zařízení vložit ještě přířez fixační vložky, například pro- zesílení hradní a ramenní přední části saka. Povrstvení textilním lepidlem se v kondenzačním zařízení roztaví a -spojí s vločkovou vrstvou, když, jak je při průběžné fixaci -obvyklé, na výstupu ze zařízení jsou ještě dva přítlakové válce, které slisují vložku s -přířezem vrchní látky. Za -oběma tlakovými válci se navzájem oddělí oba pokryté nekonečné dopravní pásy a uvolní kondenzovaný- plošný díl, na kterém je popřípadě ještě upevněna vložka. Nekonečné dopravní pásy se vracejí potom horním nebo- -dolním společným vedením kondenzační zónou přes vratné válce ke vstupu přířezů vrchní látky, kde se opět vedou zpět přes vratné válce -a napínací zařízení přes horké válce za dosažení požadovaného přítlaku na přířezy mezi pásy.

Požadovaná délka kondenzační zóny se řídí podle výšky, zvolené -teploty, podle reaktivity disperzní pasty k pojení vloček a podle rychlosti, s jakou se přivádí předběžně upravené přířezy -látek ze zóny vločkování a předstabilizace. Při teplotě 155 °C v kondenzační - zóně zpravidla postačí doba prodlení přibližně 1 minuta, což při rychlosti přivádění z předstabilizační zóny 4 m/ /min odpovídá délce kondenzační zóny přibližně 4 m.

Konečně je také možné místo jednoho z obou transportních pásů použít velkého· otáčejícího- se vytápěného- bubnu, který se pohybuje synchronně s jedním z transportních pásů -a je jím opásán. Přířez textilie je přitom mezi 'stěnou vytápěného* bubnu a transportním pásem a během otáčení vytápěného bubnu se vykondenzuje. Opásáním- transportního pásu na vytápěný buben se dosáhne potřebného- přítlaku a žádoucí ochrany proti vlivu vzdušného kyslíku.

Na výkresu jsou znázorněny výhodné formy provedení zařízení -k provádění způsobu podle vynálezu:

obr. 1 -znázorňuje podélný řez klenutou formou pro kondenzaci stohovaných vrstev, obr. 2 znázorňuje řez touto klenutou formou pro- kondenzaci stohovaných vrstev z pohledu a .

obr. 3 znázorňuje podélný řez kondenzačním zařízením.

Zařízení podle obr. 1 -a 2 má rovnou spodní -desku 1 s otvorem pro- vyklenutou formu 3, která může mít tvar přířezu látky - pro hrudníkovou část pánského saka. Na rovné desce se -například přes sebe položí přířezy s povločkovanými stranami -obrácenými k sobě, popřípadě za přiložení rovné pomocné desky do- vybrání. Nakonec se vrstva z asi -20 na sebe položených přířezů překryje druhou deskou, horní deskou 2, která má vyklenutí 2‘ na místě otvoru spodní -desky ve zmíněné hrudníkové formě. Za silného přítlaku se vrchní a -spodní desky spolu spojí šroubovou svorkou 4 nebo jiným spínacím prvkem k navrstveným textilním přířezům. Do* otvoru se nyní přitlačí vyklenutá forma 3 a spojí se se spodní deskou. Mezi horní a spodní deskou se sevřené textilní díly vyklenou vyklenutou formou 3. Vyklenutí se při následujícím kondenzačním postupu ustálí tak, že pozdější chemické čištění nezpůsobí žádnou ztrátu vyklenutí. Vykondenzování se však může provádět také mezi rovnými deskami. Jak při kondenzaci mezi rovnými, tak vydutými deskami je účelné na -okraje desek přiložit pruhy pěnové pryže, například pruhy ze silikonové pryže, aby se dosáhlo- dodatečné ochrany proti vzduchu.

Určitý počet těchto- navrstvených -textilií uzavřených mezi tvarovacími deskami se na sebe navrství za ponechání volné - vzduchové štěrbiny mezi útvary a pro· výkondenzování se- vnese do vzduchové cirkulační pece, která se nejprve rychle zahřeje na teplotu 160- °C. Krátce po dosažení -této· teploty cirkulujícího- vzduchu se nechá slabým odvětráním cirkulujícího vzduchu poklesnout v průběhu přibližně 15 až 30 minut teplota na 120 cc a tato- teplota -se udržuje do u končení kondenzace. Po uplynutí vyhřívací a kondenzační doby celkem 70 minut se vrstvené textilní přířezy nechají opět ochladit na teplotu pod 60 °C a potom se spínací prvky uvolní. Díly vrchní látky mají během zpracování v jádru vrstvy teplotu 120 °C a na stěnách desky se dosahuje teploty přibližné 130 °C. Vrstvy mají nyní pouze přirozenou vlhkost a jsou hladké. Povločkovaná strana je hedvábně měkká a má odpovídající optiku. Místo cenově příznivého vytápění cirkulujícím vzduchem se může volit také vysokofrekvenční ohřev vrstvených útvarů, čímž se výhodně zkrátí doba vyhřívání.

Na obr. 3 je příkladně znázorněno kondenzační zařízení odpovídající obvyklému průběžnému fixačnímu lisování. Produkt A, přicházející z čištění, se vede přes teflonový pás 4 s protipásem 5 přes vyhřívací desky 6, v jejichž oblasti jsou uspořádány infračervené zářiče 7. Po proběhnutí tímto zařízením. je produkt hotově vykondenzován a může být z nekonečného· pásu 4 sejmut.

Příklad 1

Dva vzorky, téže velikosti se nejdříve rastrově potisknou pastou k vázání vláken, pak se na ně nanesou vločky, pasta se zkoaguluje a oba vzorky povločkované vrchní látky se lehce předsuší. Pak se nadbytek nanesených vloček odsaje a nakonec se pasta v dalším pracovním pochodu vykondenzuje, přičemž se přířezy vrchní látky uloží na sebe.

V obou případech má pasta pro spojení vloček s vrchní látkou toto složení:

14.6 gg zeíttiteln é 60% oodn é oolakkrylátové disperze Plextol DV 240,

0,146 kg vysoce disperzní kyseliny křemičité,

0,034 kg vysoce disperzního oxidu hlinitého,

0,730 kg 40% vodného roztoku dihydroxyethylenmočoviny,

0,240' kg hydrtxyethylcelulózy,

0,740 kg vody,

0,100 kg 30% vodného roztoku hydroxidu sodného k zneutralizování pasty na hodnotu pH 7,0.

Krátce před použitím se do pasty přidají 2 % vodného 10% roztoku chloridu amonného, jakožto katalyzátor zesítění.

Prakticky se postupuje tak, že se na natištěnou pojidlovou pastu nanesou vločky buničinové stříže o tloušťce 1,7 dtex a o délce 1 mm elektrostaticky. Povločkované přířezy se provedou infračerveně vyhřívaným koagulačním a předsoušecím kanálem a pak se z vlhkých přířezů nadbytečné vločky odstraní a pro vykondenzování se přířezy, vždy povločkovanými stranami k sobě obrácenými, vykondenzují v navrstvené formě. Nechává se kondenzovat vždy 20 přířezů.

Tlak při kondenzaci na navrstvené textilie je v jednom případě jako podle zveřejněné přihlášky vynálezu DOS č. 30 14 656 (vzorek A), ve druhém případě jako podle vynálezu (vzorek B).

Stohované vzorky A se na hliníkové desce pokryjí hliníkovou deskou o tloušťce 2 mm, která je nepatrně větší než povločkované přířezy látky. Účinný tlak na nejspodnější přířez je přibližně 0,25 kPa. Okolní vzduch má k přířezům přístup.

Stohované vzorky B jsou naproti tomu na hliníkové desce stlačeny přítlakem přibližně 10 kPa v důsledku postranního spojení desek. Kromě toho se po okrajích hliníkové desky, nepatrně větší než přířezy látky, ještě utěsní pórovitým silikonovým kaučukem, takže okolní vzduch ke stohovaným přířezům nemá přístupu. Další zpracování vzorků A a B je stejné, jak je popsáno na str. 7, řádek 9 až 27. Po ukončení vyhřívání a kondenzace v celkové době trvání přibližně 70 minut, se stohované vzorky nechají vychladnout na přibližně 80 °C a pak se ze stohu rozeberou.

I prostým okem při porovnávání s původní nepovločkovanou látkou lze zjistit změnu barevného’ odstínu vzorku A od původní látky, zatímco k takové barevné změně u vzorku B nedochází; vzorek A vykazuje mírné zežloutnutí. Kromě zežloutnutí dochází vsak u vzorku A i ke srážení a tedy ke změnám rozměrů upravovaných přířezů.

V obou případech, u vzorků A i B, se v průběhu kondenzace disperzní pasty na stohovaných přířezech uvolňuje formaldehyd, čímž se vytváří redukční atmosféra. U srovnávacího příkladu, u .přířezů A, však ze stohovaných přířezů formaldehyd poměrně rychle uniká, zatímco u stohovaných přířezů B, zpracovávaných způsobem podle vynálezu je v lisovaných přířezech poměrně dlouho uzavřen a uniká jen jeho malé množství.

Vzorky obou zpracovávaných přířezů A i B jsou rozdílné, přičemž je nutno dát přednost vzorkům zpracovaným způsobem podle vynálezu, jelikož u nich nedochází ani ke změně barvy ani ke změně rozměrů.

Claims (10)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob zesilování ohebných plošných dílů, zvláště vrchních látek pro části oděvů nebo< vložek pro části oděvů, při kterém se tyto plošné díly na jedné straně nejprve potiskují hlubotiskovým způsobem vodnou disperzní zesítitelnou pastou a potom se na ně elektrostaticky nanesou s výhodou vláknité vločky, které přilnou na pastu, načež se pasta koaguluje za horka a/nebo se předsuší při teplotě 90 až 175 °C, s výhodou 110 až 155 ^QC a potom se vykondenzuje, vyznačený tím, že se kondenzování provádí za naprostého vyloučení přístupu vzduchu a za přítlaku 0,49 až 49 kPa.
2. 2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se kondenzace provádí za přítlaku 0,98 až 14,7 kPa.
3. 3. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se kondenzace provádí v redukční atmosféře.
4. 4. Způsob podle bodu 3 vyznačený tím, že se kondenzace provádí v redukční atmosféře vytvořené uvolňujícími se rozkladnými nebo štěpnými produkty použité disperzní pasty.
5. 5. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se kondenzace provádí v průběhu 1 až 60 minut.
6. 6. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se plošné díly kondenzují vedením mezi pásy nepropouštějícími vzduch a vlhkost, mezi kterými jsou uzavřeny tlakem zařízení, přičemž se pásy vedou pod napětím na vyhřívací zařízení.
7. 7. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se plošné díly vedou okolo rotujícího, s výhodou vyhřívaného bubnu a alespoň na část jeho’ povrchu jsou přitiskovány opásaným napnutým pásem.
8. 8. Způsob podle bodů 1 až 7 vyznačený tím, že se kondenzace předstabilizovaných povločkovaných přířezů vrchní látky provádí společně s přířezy ohebné vložky na ně přiloženými, přičemž tyto vložky mají nanesené textilní lepidlo ve formě rastru a pak se provádí slisování.
9. 9. Zařízení к provádění způsobu podle bodů 1 až 8 vyznačené tím, že má rovné nebo vyklenuté krycí desky (1, 2) navzájem spojitelné upínacími prostředky.
10. 10. Zařízení к provádění způsobu podle bodů 1 až 8 vyznačené tím, že má vyhřívací komoru, například průběžný fixační lis.