CS240967B2

CS240967B2 - Preparation method of carbazic acid derivatives

Info

Publication number: CS240967B2
Application number: CS833169A
Authority: CS
Inventors: Pal Benko; Zoltan Budai; Ildiko Ratz; Eva Rakoczy; Karoly Magyar; Joszef Kelemen; Attila Mandi
Original assignee: Egyt Gyogyszervegyeszeti Gyar
Priority date: 1982-05-04
Filing date: 1983-05-04
Publication date: 1986-03-13
Also published as: ATA162583A; AT387891B; ES522058A0; GB2119381A; SE8302481D0; SE8302481L; ES8501370A1; US4618623A; CA1194885A; YU42855B; AU565379B2; FI78815B; ATA263986A; AT384804B; US4570002A; CH659244A5; DD209812A5; IT1221914B; YU96583A; FR2526424A1

Description

Vynález se týká způsobu přípravy derivátů kyseliny karbazové obecného vzorce I

R¹ = N - NH - С00СН₃ /I/, ve kterém

R¹ znamená cykloalkylidenovou skupinu se 7 až 12 uhlíkovými atomy, indanylidenovou skupinu nebo skupinu obecného vzorce IX

A - C/IX/,

A znamená fenylovou skupinu, která případně nese alespoň jeden identický nebo odlišný substituent ze skupiny zahrnující nitroskupinu, hydroxylovou skupinu, alkoxylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo aminovou skupinu, dále znamená fenyl-/C₃_₄-alkyl/ovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 uhlíkovými atomy, indolylovou skupinu nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy substituovanou cykloalkylovou skupinou se 3 až 6 uhlíkovými atomy,

R znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 16 uhlíkovými atomy nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy.

Výraz alkylová skupina, použitý v popisné části a definici předmětu vynálezu, se vztahuje na nasycené alifatické uhlovodíkové skupiny s přímým nebo rozvětveným uhlíkatým řetězcem obsahující udaný počet uhlíkových atomů /například methylová, ethylová, n-propylová, isópropylová, n-butylová, isobutylová, n-hexylová apod./.

Výraz alkoxylová skupina se vztahuje ha alkylethěrové skupiny s přímým nebo rozvětveným uhlíkatým řetězcem obsahující udaný počet uhlíkových atomů /například methoxylová, ethoxylová, n-propoxylová, išopropoxylová, n-butoxylová skupina apod./. ?

Výraz fenyl-/C_loe<j-alkyl/ová skupina s. výhodou znamená benzyl- nebo beta-fenylethylovou skupinu. Cykloalkylovou skupinou se 3 až 6 uhlíkovými atomy může být například cyklopropylová, cyklobutylová, cyklopentylová nebo cyklohexylová skupina.

Fenylová skupina ve významu obecného substituentu A může nést jeden nebo více nitro-, hydroxy-, C_1-4 alkoxy/, C_1-4 alkyl nebo aminosubstituentů. V případě, že fénylová skupina nese více těchto substituentů, potom mohou být tyto substituenty identické nebo odlišné.

Obzvláště výhodným představitelem sloučenin obecného vzorce I je methyl- [3-/o-aminobenzyliden/Jkarbazát.

Jiné výhodné sloučeniny obecného vzorce I jsou popsány γ příkladech. .

Způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I podle vynálezu spočívá v tom, že se uvede v reakci keton obecného vzorce II

R¹ = В /II/, ve kterém В znamená atom kyslíku nebo atom síry a R¹ má výše uvedený význam, nebo jeho reaktivní derivát s hydrazinovým derivátem vzorce III h₂n - NH - соосн₃ /Ш/ nebo jeho reaktivním derivátem odvozeným na aminové skupině, v organickém rozpouštědle, s výhodou za teploty varu reakční směsi.

Jakožto výchozí látky je výhodné použít ketonu obecného vzorce II, ve kterém B znamená atom kyslíku. S výhodou se sloučeniny obecného vzorce II a III uvedou v reakci v ekvimolárních množstvích i když je možné, aby jedna z uvedených sloučenin byla použita v mírném přebytku.

Reakce může být provedena v inertním organickém rozpouštědle. K tomuto účelu je.vhodné použít libovolné inertní rozpouštědlo, ve kterém jsou výchozí látky dobře rozpustné. Jakožto reakční médium může s výhodou sloužit aromatický uhlovodík /například benzen, toluen nebo xylen/ nebo alkohol /například methanol, ethanol, isopropylalkohol/.

Reakce se s výhodou provádí za zahřívání na teplotu v rozmezí vymezeném teplotou asi ⁴⁰ °C a tep^lo^tou varu reak^čn^í sirási.. O^bzv^lášt^ě vý^hodn^ě se reakce ^prov^ádí p^ři te^plot^ě varu reakční směsi. ·

Reakce se s výhodou provádí v přítomnosti silné kyseliny.K tomuto účelu může být výhodně použito kyseliny octové.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou být z reakční směsi izolovány obvyklými postupy /například krystalizaci nebo odpařením/.

Namísto ketonu obecného vzorce II a/nebo hydrazinového derivátu obecného vzorce ' III mohou být při uvedené reakci použity jejich reaktivní deriváty. Jakožto tyto deriváty ketonu obecného vzorce II je možné s výhodou použít ketaly obecného vzorce VII

ve kterém R⁴ a R^{5 k}a^ždý znamen^á n^ší alk^ylovou sku^pinu nebo do^hromad^y tvoří n^ižší a^^ylenovou s^ku^pinu a R¹ má výše uve^dený význam.

Těmito ketaly mohou s výhodou být dimethyl-, diethyl- nebo ethylenketaly. Reakce může být ^provádě^{na p}ři te^plotě asi 20 až ²0⁰ °c v ⁱnertn^ím roz^pou^štědle. ^Ja^ko^žto reakčního médÁa může být s výhodou použito aromatického uhlovodíku /například benzenu, toluenu nebo xylenu/.

Reakce se s výhodou provádí v přítomnosti katalytických množství silné kyseliny. K tomuto účelu je možné použít kyseliny chlorovodíkvvé·, kyseliny bromovodíkové nebo kyseliny . p-toluensulfonové.

Namísto sloučeniny obecného vzorce III může být rovněž použito reaktivního derivátu této sloučeniny odvozeného na aminové skupině. Tyto sloučeniny odpovídají obecnému vzorci VIII

/Vílí/, ve kterém

R⁷ znamená atom vodíku, nižší alkylovou skupinu nebo fenylovou skupinu,

R® znamen^á atom vodí^ku nebo n^ižší azylovou stoupnu neto

R® a R? t^voří doh^rnady s atomem uhlíku, ^ké ^kter^ému jsou vázány^, cy^oaltylMenový ^kru^hse 3 až 7 u^.ítovými atomy za ρ^řed^po^kladu^, že a^spon jeden z R® a R? je jⁱný ne^žatom vodíku.

Reakce* mů^že být prove^dena ^při te^plot^ě as^{i 20} až ²⁰⁰ °C v ⁱnertním roz^pou^štěd].e. ^Ja^ko^žto reakčního média může být použito organického rozpouštědla, které je vůči reakci inertní a ve kterém se rozpouští výchozí látky /například alkoholy jako methanol nebo ethanol, estery jako octan ethylnatý/.

Reakce se provádí v přítomnosti katalytického množství silné kyseliny. Jako katalyzátoru může být použito kyseliny chlorovodíkové, kyseliny bromovodíkové, kyseliny sírové, kyseliny fosforečné, kyseliny trifluoroctové nebo kyseliny p-toluensulfonové.

Sloučeniny obecného vzorce I v kyselé formě mohou být převedeny na odpovídající soli.

Tato koverze na soli se provádí obvyklými postupy. Zejména výhodnými solemi jsou soli alkalických kovů /například sodné nebo draselné soli/, soli kovů alkalických zemin /například vápenaté nebo hořečnaté soli/ a soli vytvořené s biologicky přijatelnými organickými bázemi /jako například s triethylaminem, dimethylaminem, dimethylanilinem a podobně/.

Výchozí látky, kterých se používá při způsobu podle vynálezu, jsou jednak komerčně dostupnými produkty a jednak sloučeninami, které jsou popsány v odborné literatuře, nebo které mohou být připraveny o sobě známými postupy.

Nové sloučeniny obecného vzorce I mohou být použity v živočišné výrobě vzhledem к tomu, že způsobují zvýšení hmotnostních přírůstků zvířat.

Tento účinek zvyšování hmotnostních přírůstků zvířat je pro sloučeniny obecného vzorce I, připravené způsobem podle vynálezu, demonstrován v následujících testech.

А/ Při tomto testu je použito mladých prasat. Každá skupina zvířat zahrnuje šest prasat a každý test se šesti prasaty se opakuje třikrát. Krmivo obsahuje 50 mg.kg¹ testované sloučeniny. Prasata jsou krmena za stejných podmínek a všechny skupiny prasat přijímají stejné množství krmivá stejného složení.

Prasata referenční skupiny jsou krmena stejným krmivém jako vlastní testovaná prasata s výjimkou, že jejich krmivo obsahuje flavomycin namísto sloučeniny obecného vzorce Ί. Kromě toho skupina kontrolních prasat /slepý pokus/ jsou krmena krmivém, které neobsahuje ani flavomycin ani sloučeninu obecného vzorce I.

Každý den se zaznamenává hmotnostní přírůstek a průměrný denní přírůstek se vypočte z následujícího vzorce:

průměrný denní hmotnostní přírůstek testované skupiny

...... --------- ' — --------....... X 100.

průměrný denní hmotnostní přírůstek kontrolní skupiny

Množství krmivá zkrmeného prasaty testované skupiny se násobí hmotnostním přírůstkem získaným v uvedené testované skupině. Tento kvocient vypočítaný pro testovanou skupinu se uvede do poměru š kvocientem vypočítaným obdobně pro kontrolní skupinu. Získaná hodnota vyjadřuje množství krmivá nezbytného к dosažení hmotnostního přírůstku 1 kilogramu.

Výsledky tohoto testu jsou shrnuty v tabulce I.

r .

В/ Test podlé odstavce A se opakuje se skupinami prasat š 50 jedinci>. .Doba krmení je . 60 dní a testovaná sloučenina je do krmivá přidávána v koncentraci 50 mg/kg. Získané •Výsledky jsou srovnány s výsledky získanými pro krmiyo s obsahem flavomyčinu za jinak stejných podmínek. Výsledky získané s flavomycinem jsou považovány za 100% j výsledky tohoto testu jsou shrnuty v tabulce II.

Tabulka I

Testovaná sloučenina	Průměrný denní hmotnostní přírůstek /g/den/	• Množství krmivá nezbytné к dosažení hmotnostního přírůstku jednoho kilogramu, vztaženo ke kontrolnímu testu
sloučenina z příkla-	463	82 %
du 4
flavomycin	345	95 %
žádná přidaná slouče-
nina-kontrolní skupina	336	100 %

Tabulka n

Testovaná sloučenina

Průměrný denní hmotnostní přírůstek vyjádřený jako:

Množství krmivá potřebné к produkci kg hmotnostního přírůstku, vyjádřené :

/д/den/ /v % vzhledem /kg/ ke skupině s flavomycinem/ /v % vzhledem ke skupině s flavomycinem/

příklad 6	546	121	1,80	77,6
příklad 23	541	120	2,07	90,0
příklad 24	503	111,7	2,00	86,5
flavomycin	450	100,0	2,32	100,0

z výše uvedených údajů je zřejmé, že hmotnostní přírůstek prasat krmených krmivém obsahujícím sloučeninu podle vynálezu je významně vyšší než přírůstek prasat kontrolní skupiny. Jinými slovy, stejného hmotnostního přírůstku může být dosaženo s významně nižším množstvím krmivá v případě, že se к tomuto krmivu přidá sloučenina obecného vzorce I. To je důkazem, že se touto sloučeninou dosáhne lepšího využití krmivá.

Sloučenina z příkladu 15 způsobuje hmotnostní přírůstek 5,4 % u kuřat ve srovnání s kontrolní skupinou.

Toxicita sloučenin obecného vzorce I je tak nízká /při orální aplikaci je menší než 2 000 mg/kg u myší/, že je možné tyto sloučeniny považovat pro hospodářská zvířata za prakticky netoxické.

Výsledky dalších testů:

А/ Účinek na hmotnostní přírůstek byl zkoušen u prasat podle pravidel testu А/ uvedeného již dříve. Získané výsledky jsou shrnuty v tabulce III.

Tabulka III

Testovaná	Hmot, přírůstek	Množství krmivá potřebného
sloučenina	/v % vzhledem ke	к získání 1 kg hmot, přírůstku
/z příkladu č./	kontrolnímu testu/	v % vzhledem ke kontrolnímu
		testu /100%/
1	108	87
2	106	90
5	111	87
8	108,5	94
9	118	84
13	109	95
14	105	96
16	114	92
17	107,5	89,5
19	109	92
10	106	* 96
11	104	93
7	105,5	87
20	105	93

В/ účinek na hmotnostní přírůstek byl zkoušen také na kuřatech. Výsledky obsažené dále v tabulce IV jsou průměry měření prováděných vždy na 6 zvířatech.

Tabulka IV

Testovaná sloučenina /z příkladu č./ kontrol, test

Hmot, přírůstek mezi

14. až 16. dnem %

Množství krmivá potřebného к získání 1 kg hmot, přírůstku /v % vzhledem ke kontrolnímu testu/ g %

1	360	106	2	370	95
1	410	109	2	350	94
1	283	100	2	490	100

С/ Výsledky zjištěné u jehňat jsou shrnuty v tabulce V.

Všechny hodnoty jsou průměr výsledků získaných u 3 samců /beranů/ a 3 samic /dvouletých ovcí/.

Tab-ulka V

Testovaná sloučenina /z příkladu č./

Hmot, přírůstek

6	beran	305	110
	ovce	178	104

kontrol.	beran	277	100
test	ovce	171	100

Množství krmivá potřebného к získání 1 kg hmot, přírůstku

/v % vzhledem ke kontrolnímu testu/
g 1 097 1 080	% 94 88
1 167	100
1 227	100

Vynález tedy zahrnuje také krmivové směsi pro použití v živočišné výrobě, které jako aktivní přísadu obsahují v množství 1 ppm až Θ5 % hmotnosti sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R¹ a R³ mají výše uvedený význam, nebo biologicky přijatelnou sůl této sloučeniny ve směsi s vhodným inertním pevným nebo kapalným nosičem nebo ředidlem. Těmito krmivovými směsmi mohou být jak krmivá samotná, tak i pouhé krmivové přísady.

Tato krmivá a krmivové přísady se připravují tak, že se smísí sloučenina obecného vzorce I, ve ^kter^ém ^r1 a ^r3 ma^3í výše uve^dený významy ne^bo ^biolo^gic^{ky př}ijateln^á sůl této sloučeniny, s vhodným zkrmitelným pevným nebo kapalným nosičem nebo ředidlem a dalšími obvyklými přísadami používanými při přípravě krmiv nebo krmivových přísad.

Jakožto nosiče nebo ředidla může být použito libovolné látky rostlinného nebo živočišného původu použitelné při krmení zvířat. K tomuto účelu se může použít pšenice, ’ rýže, kukuřice, sóji, vojtěšky, ječmene, ovsa a žita ve vhodné formě /drť, krupky, moučka, otruby a podobně/, dále rybí moučky, masové moučky, kostní moučky nebo jejich směsí. S výhodou lze použít vláken prostého koncentrátu zelených rostlin s vysokým obsahem proteinu /například VEPEX^R/.

Jakožto aditiv může být použito například kyseliny křemičité, smáčecích činidel, antioxidantů, škrobu, hydrogenorthofosforečnanu vápenatého, uhličitanu vápenatého, kyseliny sorbové a podobně.

Jakožto smáčecích činidel může být použito například netoxických olejů, s výhodou sojového oleje, kukuřičného oleje nebo minerálního oleje. Jakožto smáčecí činidla-mohou být také použity roličné alkylenglykoly. Použitým škrobem může být pšeničný, kukuřičný nebo bramborový škrob.

Krmivové přísady a koncentráty mohou také obsahovat obvyklé vitaminy /například.vitaminy A, Bj, B₂, B3, В^, B₁₂, E a K/ a stopové prvky /například Mn, Fe, Zn, Cu a 1/.

Obsah aktivn^í p^řísad^y v uvedených srncích se m^ůže po^hybovat v ^širo^kých mezi^ch. ^Krmⁱvov^ápřísady a koncentráty mohou obsahovat asi 5 až80 % hmotnosti, s výhodou asi 10 až 80 % hmotnosti účinné přísady obecného vzorce I. Obsah účinné přísady v krmivu připraveném pro ' * použití může být asi 1 až 400 ppm, s výhodou asi 10 až 100 ppm.

Uvedené krmivové přísady a koncentráty se ředí s vhodnými krmivovými složkami nebo ^jsou p^řid^ávány к ^vh^odn^ým ^krmiv^ům za ^úče^lem p^ří^prav^{y k}rmivá ^připraven^ého ^{k p}oužit^í.

Krmivá podle vynálezu mohou být použity pro zvýšení hmotnostních přírůstků zvířat a pro zlepšení využití krmiv; z uvedených zvířat přicházejí zejména v úvahu rozličná hospodářská zvířata, jako například prasata, jehňata, hovězí dobytek a drůbež, zejména však prasata.

V následující části popisu je vynález blíže objasněn příklady . konkrétního provedení.

Přikladl

P^říprava methyl-^f3-/iso^pro^py^lbenz^yli^den/J ^karbaz^átu

K roztoku 44,46 g /0,3 molu/ isobutyrofenonu ve 200 ml methanolu se přidají 3 ml kyseliny octové a 2 7 g methylkarbazátu. Reakční směs se uvede k varu v baňce opatřené’ zpětným chladičem, načež se vvčeří a odpaří za vakua na poloviční objem.

Zbytek se ochladí a vyloučený lojovitý produkt se odfiltruje, výtěžek: 64,2 g /97,3 %/. Te^plota tání: 78 a^ž 80 °C. Tento ^produ^kt m^ůže být re^krys^ta^lizov^án z benzínu. '

P ř í k 1 a d 2 _s

P^ří^prava methyl-f2-/3 '-indol^ylme^thylen/] ^karbaz^átu

36,29 g /0,25 molu/ 3-indolaldehydu se rozpustí ve 300 ml methanolu. K získanému roztoku

36,29 g /0,25 molu/ 3-indolaldehydu se rozpustí ve 300 ml methanolu. K získanému roztoku se pitom přidají 3 ml kyseliny octové a 0,25 molu meehyykarbazátu. Reakční směs se zahřívá k varu po dobu jedné hodiny v baňce opatřené zpětným chladičem, načež se vyčeří.

K čirému roztoku se potom přidá 50 ml vody a vyloučené růžové krystaly.se Udilt^jí. Získá se 51,5 g požadovaného produktu. Výtěžek: 94,9 %. Teppota tání: 144 až 145 °C.

Příklad 3

Příprava meřtřl-|£з-/l-infalylifřn/]karbazát .

K roztoku 39,65 g /0,3 molu/ 1-indanonu ve 300 ml metřanolu se přidají 3 ml kyseliny octové a 27 g /0,3 mdu/ meehylkarbazátu. Reakční směs se zahřívá k varu po dobu jedné řodiny v baňce opatřené zpětným chladičem, načež se vyčeří kostním uřlíta, zfiltruje a filtrát se ochladí ledovou vodou.

Získá se 43,7 g požadovaného produktu ve formě bílýcř krystalů. Teplota tání: 155 až 156 °C. Mtečný louř se odpaří za vakua na čtvrtinu svéřo původního objemu. Tímto způsobem se ' získá dalších 12,3 g požadovaného produktu. Výtěžek: 91,5 %.

Přikládá

Příprava methyl-[--/o-aminlbenzzliden/Jkarbazátu

Postupuje se stejně jako v příkladě 3 s tím rozdílím, že se jako výchozí látky použije

36.34 g ./0,3 mohu/ 2-aminobenzaldehydu. Získá se 50 g požadovaného produktu. Výtěžek: 86,35 %. Teplota tání: 149 až 150 °C.

Příklad 5

Př íprava methyl-[3-cyklookty1iden/1karbazátu.

Postupuje se stejně jako v příkladě 1 s rozdílím,'že se jako výchozí látky použije. 37,86 g /0,3 ' mdu/ cyklookt^anonu. Získá se 49 g požadovaného produktu. Výtěžek: 82,5 %. Teplota tání: 93 až 94 °C.

Příklade

Příprava mβehřl-Cз--ppnitrlbenzylidřnΛ]karbazátu

Po8tupuje se stejně jako v - .příkladě 3 s rozdílem, že se jako výchozí látky použije

45.34 g /0,3 molu/ p-nitlobenzaldeřydu. 2íská se 61,5 g požadovaného produktu. Výtěžek: 91,9 %. KplotR tání: 212 až 213 °C.

P-. ř í k 1 a - d 7 . Příprava . mřhřllT-“/1'-^fβnylřřxadacyliden/Jkarbazátu

47,48 - g /0,15 molu/ palmitoienonu a 13,5 g /0,15 - mohu/ mthylkarbazátu se uvede v reakci způsobem popsanjfa v příkladě 1. Získá se - 47,3 g /81,3 %/ požadovaného - .produktu, výtěžek: 81,3 %. Teplota tání: 68 až 69 °C.

Příklad 8

Příoťava meet^¹ ^3-/1 ‘*-benz^yl^prlpyl^iden/^}karbazáts

Postupuje se stejně jako v příkladě 1 s rozdílem, že se jako výchozí látky použije

44,46 g /0,3 molu/ ethylbenzylketonu. Získá se 66 g požadovaného produktu. Výtěžek: 99,9 %. Teplota tání: 80 °C.

P ř í к 1 a d 9

Příprava methyl-[j3-/2 4 '-dihydroxybenzyliden/Ί|karbazátu

К roztoku 34,5 g /0,25 molu/ 2,4-dihydroxybenzaldehydu ve 300 ml methanolu se přidají ml kyseliny octové a 22,5 g /0,25 molu/ methylkarbazátu. Reakční směs se zahřívá к varu po dobu 2 hodin v baňce opatřené zpětným chladičem, načež se vyčeří kostním uhlím, zfiltruje a filtrát se ochladí. Získá se 49,2 g požadovaného produktu. Výtěžek: 93,4 %. Teplota tání: 205 °C.

Příklad 10

Příprava methyl-3-[alfa-methyl-3 , 4,5 ^-trimethoxybenzylidenjkarbazátu

30,86 g /0,2 molu/ 3,4,5-trimethoxyacetofenonu a 18 g /0,2 molu/methylkarbazátu se uvedou v reakci způsobem popsaným v příkladě 1. Získá se 48,6 g požadované sloučeniny ve formě bílých krystalů. Výtěžek: 86 %. Teplota tání: 140 až 141 °c.

Analýza:

vypočteno: 55,31 % C, 6,43 % H, 9,92 % N nalezeno: 55,56 % C, 6,62 % H, 9,88 % N.

Příklad 11

Příprava methyl-£з-/1 '-ethylpropyliden/J karbazátu

Postupuje se stejně jako v příkladě 9 s rozdílem, že se jako výchozí látky použije

34.4 g /0,4 molu/ diethylketonu. Získá se 57,15 g /90,4 %/ požadovaného produktu ve formě bílých krystalů. Teplota tání: 66 až 67 °c /po rekrystalizaci z benzinu/.

Příklad 12

Příprava methyl-f3-/3 *-ethoxy-4 ^-hydroxybenzyliden]karbazátu

Postupuje se stejně jako v příkladě 9 s rozdílem, že se jako výchozí látky použije 41,6 g /0,25 molu/ 3-ethoxy-4-hydroxybenzaldehydu. Získá se 56,3 g požadovaného produktu ve formě bílých krystalů. Výtěžek: 94,6 %. Teplota tání: 172 až 173 °C.

Příklad 13

Příprava methyl-f3-/l'-ethylpentyliden/]karbazátu

34,25 g /0,3 molu/ ethyl/n-butyl/ketonu. Získá se 35,4 g požadovaného produktu. Výtěžek:

63.4 %. Teplota tání: 67 až 68 °C.

Příklad 14

Příprava methyl-[3-/cykloheptyliden/Jkarbazátu

Postupuje se stejně jako v příkladě 1 s rozdílem, že se jako výchozí látky použije 33,6 g /0,3 molu/ cykloheptanonu. Získá se 49,25 požadovaného produktu ve formě bílých krystalů. Výtěžek: 89,1 %. Teplota tání: 75 °C.

240967 10

Příklad 15

Příprava methyl^-[3^-/alfa-ethyl/-p^-hydroxybenzyliden^]karbazátu

Postupuje se stejně jako v příkladě 1 s rozdílem, že se jako výchozí látky použije 37,54 g /0,25 molu/ p-hydroxypropiofenonu. získá se 43,8 g požadovaného produktu. Výtěžek: 78,85 %. Teplota tání^: 167 °C.

Příklad 16 ^Příprava met^hyl-f³“/c^yklo^dec^yliden/J^kar^baz^átu

Postupuje se stejně ' jako v příkladu 9 s rozdílem, že se jako výchozí látky použije 45,6 g /0,25 molu/ cyklododekanonu. Získá se 52,5 g požadovaného produktu ve formě bílých ^kr^ystalů. Výtěžek^: 83^,2 %. Teplota tání^: 141 až 142 °C.

Příklad 17 ^příprava methyl-3-^[cy^klo^hexy^lmet^hylen] karbaz^átu

K roztoku 11,2 g /0,1 molu/ cyklohexankarbonalu a 100 ml methanolu · se přidají nejprve 2 ml kyseliny octové a pak 9 g /0,1 molu/ methylkarbazátu. Reakční směs se zahřívá po dobu dvou hodin, pak se vyčiří použitím zpětného chladiče, zfiltruje a filtrát se odpaří. Získá se 15,6 g· požadovaného produktu ve formě bílých·krystalů. Výtěžek: 84,8 %. Teplota tání: 103 °C.

Analýza:

vypočteno: 58,67 % C, 8,75 % H, 15,20 % N nalezeno: 59,31 % C, 8,89 % H, 15,26 % N.

Příklad 18 ^příprava me^thy^l-f^3-/4 '^-hydrox^y-3'-nitro^benz^yliden/^{J k}arbaz^átu

Postupuje se stejně jako v příkladě 3 s tím rozdílem, že se jako výchozí látky použije

33,4 g /0,2 · molu/ 4-hydroxy-3-nitrobenzaldeh^ydu. Získá se 41,65 g požadovaného produktu. Te^plota tání: 175 až 1?6 °C. Výtěžek: 87,1 %.

Příklad 19

P^říprava methyl-[³-/² -nitro^benzyliden]^kar^baz^átu

Postupuje se stejně jako v příkladě 3 s rozdílem, že se jako výchozí látky použije 30,2 g /0,2 molu/ 2-nitrobenzaldehydu. Získá se 36,85 g požadovaného produktu·ve formě ^bledě ^žlutých ^krystal^ů. Výtě^že^: 82,6 %. Teplota tání: 152 °C.

Příklad 20

P^říprava methyl-[з-/4', 5 '-dimethoxy^^n^ro^nzy^den/^artiaz^u

Postupuje se stejně jako v příkladě 9 pouze s tím rozdílem, že se jako výchozí látky použije 52,8 g /0,25 mol/ 2-nitro-4,5-dimethoxybenzaldehydu. Získá se 57/6 g požadovaného shora uve^dené^ho ^žluté^ho ^pro^du^ktu. výtěžek: 81^,5 %. Tep^ta t^ání: · ²³⁰ až ²³1 °C.

P ř í k 1 a d 21 ^Příprava met^hyl- L3-/al^fa-c^yklo^pro^pyl-⁴ '-methoxybenzylidten/] ^karhazátu

К roztoku 17,6 g /0,1 mol/ cyklopropyl-4-methoxyfenylketonu ve 100 ml methanolu se přidají 3 ml kyseliny octové a potom 9,0 g /0,1 mol/ methylkarbazátu. Reakční směs se vaří po dobu 5 hodin, potom se vyČeří a za horka zfiltruje. Filtrát se odpaří za vakua, působí se na něj 10 ml etheru a vyloučené bílé krystaly se zfiltrují. Získá se 18,3 g /73,7 %/ shora uvedené sloučeniny. Teplota tání: 114 až 115 °C.

Příklad 22

Příprava methyl- 3-/2-cyklohexylcyklohexyliden karbazátu

35,66 g /0,2 mol/ 2-cyklohexylcyklohexanonu se rozpustí ve 250 ml methanolu a přidá se 18 g /0,2 mol/ methylkarbazátu a 3 ml kyseliny octové. Po dvouhodinovém varu pod zpětným chladičem se reakční směs vyčeří a potom odpaří.

Ze získaného oleje se oddělí bílé krystaly. Po suspendování v benzenu se získá 46,6 g /87,2 %/ shora uvedeného produktu. Teplota tání: 130 °C.

Příklad 23

Připraví se přísada do krmivá pro prasata následujícího složení:

Složky	Množství
Vitamin A	3 000 000 IU
Vitamin D₃	600 000 IU
Vitamin E	4 000 IU
Vitamin K₃	400 mg
Vitamin B₃	600 mg
Vitamin В2	800 mg
Vitamin B₃	2 000 mg
Vitamin В£	800 mg
Vitamin B₁₂	10 mg
Niacin	4 000 mg
Cholinchlorid	60 000 mg
Sloučenina podle příkladu 7	10 000 mg
Butylhydroxytoluen /antioxidační přísada/	30 000 mg
Aromatizačni látky	8 000 mg
Sacharát sodný	30 000 mg
Stopové prvky:
Mn	8 000 mg
Fe	30 000 mg
Zn	20 000 mg
Cu	6 000 mg
I	100 mg
Dvakrát mletými otrubami doplněno na	1 000 mg

Tato krmivová přísada s obsahem vitaminů a stopových prvků se potom smísí s vlastním krmivém v koncentraci 0,5 kg uvedené přísady na 100 kg základního krmivá.

Příklad 24

Připraví se přísada do krmivá pro prasátka následujícího složení:

Složky Množství

Vitamin A	1 200	000 IU
Vitamin D₃	300	000 IU
Vitamin В	2	000 IU
Vitamin B₂		600 mg
Vitamin B₃	2	000 mg

pokračování tabulky

Složky	Množství
Vitamin B₁₂	5 mg
Niacin	3 000 mg
Cholinchlorid	40 000 mg
Sloučenina podle příkladu 7	10 000 mg
Butylhydroxytoluen /antioxidační přísada/	30 000 mg
Stopové prvky:
Mn	6 000 mg
Fe	10 000 mg
Zn	15 000 mg
Cu	30 000 mg
I	100 mg
Dvakrát mletými otrubami doplněno na	1 000 g

Tato krmivová přísada s obsahem vitaminů a stopových prvků se potom smísí s vlastním krmivém v koncentraci 0,5 kg přísady na 100 kg základního krmivá.

Příklad 25

0,5 kg přísady popsané v příkladě 23 se smísí se 100 kg základního krmivá následujícího

složení:
Složky	Množství /kg/
Kukuřice	37,6
Ječmen	25,4
Pšenice	6,0
Oves	5,0
Sója	13,0
Rybí moučka	6,0
Otruby	2,4
Tukový prášek	1,5
Přísada minerálů	1,0
Vápno /krmivové kvality/	1,0
Chlorid sodný /krmivové kvality/	0,5
Biolisin /kompozice obsahující lysin/	0,1
Přísada podle příkladu 23	0>5,

Celková hmotnost 100,0 >

Obsah účinné látky podle vynálezu v rezultujícím krmivu je 50 ppm.

Výše uvedená přísada minerálů má následující složení:

Složky Množství /%/

Hydrogen orthofosforečnan vápenatý55,0

Tetrahydrogen orthofosforečnan vápenatý40,0

Uhličitan vápenatý5,0

Příklad 26

0,5 kg krmivové přísady popsané v příkladě 24 se smísí se 106 kg základního krmivá následujícího složení:

Složky	MoOství /kg/
Kukuř-ice	25,0
Pšenice	34,0
Extrahovaná sója	18,0
Mléčný prášek	9,9
Rybí moučka	4,0
Kvasnice /krmivové kvality/	2,0
Tukový prášek	3,4
Přísada minerálů podle příkladu 25	1,8
Vápno /krmivové kvality/	1,0
Chlorid sodný /krmivové kvality/	0,4
Krmivová přísada podle příkladu 24	0,5

Celková hmotnost:.100 kg

Obsah účinné látky podle vynálezu v rezultujícím krmivu pro prasátka je 50 ppm.

Příklad 27

Do mixéru se předloží 400 kg předemleté sojové moučky a za míchání se přidá 3,1 kg sojov^ého oleje^, nafež se sm^ěs mích^á tak ^dlouho, až se ^pevný p^{odíl pokryje} ole^jem. ^potom se ^přidá 9,1 kg účinné látky podle příkladu 4 a směs se míchá k získání homogenní směsi. Nakonec se přidá 9 kg sojového oleje a směs se opětovně zhomogenizuje.

Příklad 28 .

0,5 kg účinné látky podle příkladu 4 se přidá ke 40 kg kukuřičné moučky za míchání, načež ' se do· směsi nastříkají 3 kg propylenglykolu. Potom se přidá 1,4 kg hydrogenfosforečnanu vápenatého a směs se homogenizuje.

Příklad 29 ^kg vojtě^škov^é mou^čk^y a 15 k^{g p}ro^du^ktu VEPEX^R se míchaj^í po do^bu 20 hodin^, na^čež se do směsi začne nastřikovat rovnoměrnou rychlostí 1 kg kukuřičného oleje tak, aby byla směs postřikována i během přídavku následujících složek: 2,5 kg účinné látky podle příkladu 4, 10 kg kukuřičného škrobu, 2,5 'kg výše uvedené účinné látky, 0,3 kg oxidu křemičitého, ' 0,6 kg kyseliny askorbové, 9 kg kukuřičného škrobu a ještě 2,5 kg výše uvedené účinné látky. Směs se potom míchá ještě 5 minut.

Příklad 30

Postupuje se stejně jako v příkladě 27 s tím rozdílem, že se jako smáčedla použije buthylenglykolu namísto sojového oleje.

Příklad 31

A/ 3,5 kg bramborového škrobu se smísí s 2,9 kg účinné látky podle příkladu 1. Do vzniklé směsi se ^potom . nast^říká 0,05 kg núneríMho oleje, nače^ž se ^{přidá 0,2 k}g ^kyseHn^y sor^bo^- \ vé, 0,4 kg oxidu křemičitého a 0,1 kg propionátu vápenatého a směs se míchá ještě 2 minuty.

B/ 4,2 kg rybí moučky se smísí s 22 kg žitných otrub a do směsi se nastříká 0,6 minerálního oleje, načež se do vzniklé směsi přidá za míchání 4 kg směsi připravené v odstavci A, 10 kg kukuřičné moučky, další . 4 kg směsi připravené podle odstavce A a 9 kg kukuřičné moučky. Nakonec se do směsi nastříká 0,6 kg minerálního oleje.

Příklad 32

100 kg pšeničných otrub, 10 kg účinné látky podle příkladu 2, 2,5 kg uhličitanu vápenatého, 0,15 kg alfa-tokoferolu a 0,4 kg propionátu vápenatého se homogenizuje se 4 kg propylenglykolu.

P ř í k 1 a d ' . 33 kg sojové moučky a 0,6 kg účinné látky podle příkladu 3 se ’ homogenizuje s 2,5 kg butylenglykolu.

Příklad 34 kg sojové moučky, 6 kg účinné látky podle příkladu 5, 0,5 kg oxidu křemičitého a

0,2 kg propionátu vápenatého se homogenizuje s 1,6 kg sojového oleje.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob přípravy derivátů kyseliny karbazové obecného vzorce . I

R¹ = N -’NH - C00CH₃ /1/, ve kterém

R¹ znamená c^ykloa^lkyli^denovůu s^ku^pinu se ’ 7 až 12 u^hlíkovýmⁱ atomy^, in^dan^ylidenovou skupinu nebo . skupinu obecného vzorce IX /IK/r

A znamená fenylovou skupinu, která případně nese alespoň . jeden identický nebo. odlišný substituent ze skupiny zahrnující nitroskupinu, hydroxylovou skupinu, alkoxylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylovou skupinu s 1 až 4. uhlíkovými atomy nebo. aminovou skupinu, dále znamená fenyl-^(C1_^-alkyl/ovou skupinu,'alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až . 7 uhlíkovými'atomy, indoly• lovou skupinu nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy substituovanou ‘ cykloalkylovou skupinou se 3 až 6 uhlíkovými atomy,

R znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 16 uhlíkovými atomy nebo, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, vyznačující se tím, že se uvede v reakci keton obecného'vzorce II

R¹ - B /11/, ve kterém

B znamená atom ^kyslí^ku ne^bo sír^y a R¹ má výše uve^dený význam, ne^bo jeho reaktivní derivát s hydrazinovým derivátem vzorce III

HjN - NH - COOCHj /III//

I nebo jeho reaktivním derivátem odvozeným na aminové skupině, v organickém ·' rozpouštědle, s výhodou 'za teploty varu reakční směsi.
2. Způsob podle bodu 1 pro přípravu derivátů ' kyseliny karbazové obecného vzorce I,

1 2 ve kterém R a R² mají význam uvedený v bodě 1 s tím, že

A znamená fenylovou skupinu, která případně nese alespoň jeden identický nebo odlišný substituent ze skupiny zahrnující nitroskupinu, hydroxylovou skupinu, alkoxylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy,, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo aminovou skupinu, dále znamená fenyl-/C1_4-alkyl/ovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 uhlíkovými atomy nebo indolylovou skupinu, vyznačující se uvedený v bodě tím, ' že se používá keton obecného vzorce II,

1 s tím, že A má shora uvedený význam.

ve kterém

В a R¹ •maj^í význam
3. Způsob methanol.

podle bodu

1, vyznačující se tím, že se jako organické rozpouštědlo použije
4. Způsob octové.

podle bodu

1, vyznačující se tím·, že se reakce ' provádí v přítomnosti kyseliny
5. Způsob methanol.

podle bodu

2, vyznačuj ící se tím, že se jako organické rozpouštědlo použije
6 . Způsob octové.

podle bodu

2, vyznačující se tím, že se·reakce provádí v přítomnosti·kyseliny
7. Způsob podle bodu 1 pro přípravu meth^yl-^[3-/o^-amⁱⁿo^benz^yli^den/^Jkar^bazátu^, v^yznačující ' se tím, že se uvede v reakci 2-aminobenzaldehyd nebo jeho ketal s , methylkarbazátem_:nebo· jeho, reaktivním derivátem· odvozeným· na aminové skupině,
8. Z^pŮsob · ^podíle bodu· · ·2 · ^pro · propravu· m^eth^yl-£3^-/’ó-a^miňób^ěhz^yliden-^/]kar^bazátu’>·· · yyznaěuj^ cí se · tím, že. se uvede ·v reakci 2-aminobeňzaldehyd nebo jeho, ketal s methylkarbazátem ·nebo jeho reaktivním derivátem odvozeným · na aminové skupině.