CS236691B2

CS236691B2 - Agent for regulation of plant growth and fungicide agent and production method of its efficient components

Info

Publication number: CS236691B2
Application number: CS827975A
Authority: CS
Inventors: Hans-Ludwig Elbe; Karl-Heinz Buechel; Klaus Luerssen; Paul-Ernst Froehberger
Original assignee: Bayer Ag
Priority date: 1981-11-10
Filing date: 1982-11-09
Publication date: 1985-05-15
Also published as: CA1185608A; EP0079006B1; PL238928A1; DE3267941D1; ES517235A0; HU189189B; ZA828195B; NZ202416A; DD208295A5; DE3144670A1; JPS5890559A; IL67198A0; ATE16930T1; PT75774B; DK499982A; ES8401756A1; AU9033582A; BR8206503A; EP0079006A1; PL133825B1

Description

Vynález se týká způsobu výroby nových azolyl-alkenonů a -alkenolů, a jejich použití jako regulátorů růstu rostlin a fungicidů.

Je již známo, že určité 6,6-disubstituované 2,2-dimethyl-4- (1,2,4-triazol-l-yl) -5-hexen-3-ony a -oly mají dobré účinky jako regulátory růstu rostlin a dobré fungicidní účinky (viz DOS č. 2 905 981). Účinek těchto sloučenin však, zejména při jejich aplikaci v nižších množstvích a koncentracích, není vždy zcela uspokojivý.

Nyní byly nalezeny nové azolyl-alkenony a -oly obecného vzorce I

R -K-CH-CH^CH-R^Z

(I) ve kterém

R¹ představuje seskupení vzorce —CH2Z¹

I —C—CH₃

I

CH₂Z² v němž každý ze symbolů Z¹ a Z², které mohou být stejné nebo rozdílné, znamená atom vodíku, atom halogenu nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, nebo R¹ představuje fenylovou skupinu, popřípadě substituovanou jedním až třemi substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atomy halogenů, alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku a alkoxyskupiny s 1 až 4 atomy uhlíku,

R² znamená alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, popřípadě halogen nebo/a alkylovou skpinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 atomy uhlíku nebo cykloalkylalkylovou skupinu se 3 až 7 atomy uhlíku v cykloalkylové části a 1 nebo 2 atomy uhlíku v části alkylové,

X představuje skupinu —CO— nebo —CH(OH)— a

Y znamená atom dusíku nebo skupinu CH a jejich adiční soli s kyselinami a komplexy se solemi kovů, zejména s chloridy mědi.

Sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu se vyskytují ve formě geometrických isomerů E (trans) a Z (cis). V nomenklatuře používající symbolů E a Z se substituenty nacházející se na dvojné vazbě uspořádávají podle Cahn-Ingold-Prelogova pravidla podle klesající priority. Pokud výhodné substituenty se nacházejí na téže straně dvojné vazby, jde o konfiguraci Z (z německého „zusammen“), pokud se nacházejí na opačných stranách, jde o konfiguraci E (z německého „entgegen“).

Kromě toho obsahují sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu v případě, že X znamená skupinu CH(OH), dva asymetrické uhlíkové atomy a mohou tedy existovat ve formě obou geometrických isomerů (threo- a erythto-forma), které mohou při výrobě shora uvedených sloučenin rezultovat v rozdílných hmotnostních poměrech. V obou případech se zmíněné látky vyskytují jako optické isomery.

Dále bylo zjištěno, že azolyl-alkenony a -oly obecného vzorce I, jakož i jejich adiční soli s kyselinami a komplexy se solemi kovů, se získají tak, že se sloučeniny obecného vzorce II

ve kterém

R¹, R² a Y mají shora uvedený význam, zahřívají v přítomnosti ředidla a popřípadě v přítomnosti katalyzátoru, popřípadě v přítomnosti oxidu hlinitého, vzniklé azolyl-alkenony podle vynálezu, odpovídající obecnému vzorci Ia

ve kterém

R¹, R² a Y mají shora uvedený význam, se popřípadě o sobě známým způsobem redukují a na takto získané sloučeniny obecného vzorce I se popřípadě aduje kyselina nebo sůl kovu.

Konečně bylo zjištěno, že nové azolyl-alkenony a -oly obecného vzorce I, jakož i jejich adiční soli s kyselinami a komplexy se solemi kovů, vykazují silné účinky jako regulátory růstu rostlin a silné fungicidní účinky.

Kromě toho jsou nové azolyl-alkenony a

-oly obecného vzorce I zajímavými meziprodukty к výrobě dalších prostředků к ochraně rostlin.

V ketoderivátech je možno ketoskupinu

R¹

R² redukovat na seskupení — CH(OH)—. Dále je možno příslušnými modifikacemi získávat funkční deriváty na ketoskupině, jako například oximy a oximethery, hydrazony a ketaly. Karbinolové deriváty je možno obvyklým způsosem převádět na odpovídající ethery. Dále je možno reakcí například s acylhalogenidy nebo karbamoylchloridy o sobě známým způsobem připravovat acylderiváty nebo karbamoylderiváty sloučenin obecného vzorce I.

Sloučeniny podle vynálezu překvapivě vykazují lepší účinek co do regulování růstu rostlin a lepší fungicidní účinek než z dosavadního stavu techniky známé 6,6-disubstituované 2,2-dimethyl-4- (1,2,4-triazol-l-yl) -5-hexen-3-ony a -oly, které jsou z chemického hlediska a z hlediska účinnosti blízce příbuznými sloučeninami. Účinné látky podle vynálezu představují tudíž obohacení dosavadního stavu techniky.

Předmětem vynálezu je prostředek к regulaci růstu rostlin a fungicidní prostředek, obsahující jako účinnou látku alespoň jednu sloučeninu shora uvedeného obecného vzorce I nebo její sůl či komplex s chloridem mědi, a shora uvedený způsob výroby těchto účinných látek.

Kromě sloučenin jmenovaných v příkladech provedení je možno jako konkrétní výhodné látky podle vynálezu jmenovat následující sloučeniny odpovídající obecnému vzorci I, v němž Y znamená skupinu CO nebo CH(OH) a Y představuje atom dusíku nebo skupinu CH:

R-X-CH-CH^CH-R²(CH₃)₃C— (CH₃)₃C— (CH₃)₃c(CH₃)₃c(CH_;!j₃c(CH₃)₃C— (CH₃)₃C— (CH₃)₃c(CH₃)₃c(CH₃)₃c(CH₃)₃C— (CH₃]₃C— (CH₃)₃c-

(CH₃]₃C— (N (CH₃)₃C—

R¹ R² ch₂f h₃c—οΙ

CH_aF [CH₃)₃C—

-CH₂-CH(CH₃)₂ (CH₃)₃C—

—CHo—CH(CH₃)C₂H-, —CH₂CH(CH₃)Č₃H₇ —CH^—CH(ÓH₃')C₄H9 —CH₂—C(CH₃)₃-CH₂-CH(C2H₅]₂

- CH₂-CH(C₃H₇]₂-CH(CH₃)-CH(CH₃)₂—C(CH₃)₂—CH(CH₃)₂

CH₃

CH₂C1

I

H₃c—C— —CH₂—CH(CH₃)₂

CH₂C1 (CH₃)₃c(CH₃)₃c- __CH_<2>

ct

Výhodnými látkami podle vynálezu jsou rovněž adiční produkty kyselin a shora uvedených výhodných azolyl-alkenonů a -olů obecného vzorce I.

К těm kyselinám, které je možno adovat náležejí s výhodou halogenovodíkové kyseliny, jako například kyselina chlorovodíková a kyselina bromovodíková, zejména ky236691 selina chlorovodíková, dále kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina sírová, jedno- a dvojsytné karboxylová a hydroxykarboxylové kyseliny, jako například kyselina octová, kyselina maleinová, kyselina jantarová, kyselina fumarová, kyselina vinná, kyselina citrónová, kyselina salicylová, kyselina sorbová a kyselina mléčná, jakož i sulfonové kyseliny, příklad kyselina p-toluensulfonová a kyselina 1,5-naftalendisulfonová.

Výhodnými látkami podle vynálezu jsou dále adiční produkty vznikající ze solí kovů II. až IV. hlavní skupiny а I. а II., jakož i IV. až VIII. vedlejší skupiny periodické soustavy prvků, zejména z chloridu mědi, a z výše uvedených výhodných azólyl-alkenonů a -olů obecného vzorce I.

Jako anionty těchto solí přicházejí v úvahu anionty odvozené od kyselin vedoucích к vzniku fyziologicky snášitelných adičních produktů. Zvlášť výhodnými kyselinami tohoto typu jsou halogenovodíkové kyseliny, jako například kyselina chlorovodíková.

Použije-li se například jako výchozí látka 6-cyklohexyl-2,2-dimethyl-4- (1,2,4-triazol-l-yl)-4-hexen-3-on, jako reakční činidlo oxid hlinitý a jako ředidlo methanol, je možno průběh reakce podle vynálezu popsat následujícím reakčním schématem:

(СH₃)₂C-СО-ОС ó N—^y

Použije-li se například jako výchozí látka 6-cyklohexyl-2,2-dimethyl-4- (1,2,4-triazol-l-yl)-5-hexen-3-on a jako redukční činidlo natriumborohydridu, je možno průběh reakce podle vynálezu popsat následujícím reakčním schématem:

(CHý₃C-CO-CH-CH=CH~^H^

A fcHJ₄C-?ří-CM-CW=C^-/ř7\

Sloučeniny, potřebné jako výchozí látky při práci způsobem podle vynálezu, jsou obecně definovány shora uvedeným vzorcem II. V tomto obecném vzorci mají symboly R¹, R² a Y s výhodou tytéž významy, které byly pro tyto substituenty jmenovány jako výhodné již v souvislosti s popisem sloučenin obecného vzorce I.

Sloučeniny obecného vzorce LL jsou známé nebo je lze připravit jednoduchým způsobem o sobě známým postupem (viz DOS č. 30 00 643, jakož i tam citovanou literaturu). Tak je možno sloučeniny obecného vzorce II získat tak, že se ketoenaminy obecného vzorce III

R-CO-C^CH-N

(Ul) ve kterém

R¹ a Y mají shora uvedený význam a každý ze symbolů R³ a R\ které mohou být stejné nebo rozdílné, znamená vždy alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, zejména skupinu methylovou, nechají reagovat s organohořečnatými sloučeninami obecného vzorce IV

Hal—Mg—R³ (IV) ve kterém

R² má shora uvedený význam a

Hal představuje halogen, v přítomnosti inertního organického rozpouštědla, například etheru, a popřípadě v přítomnosti inertního plynu, například dusíku, při teplotě mezi —20 a 120 -C (viz rovněž DOS č. 30 00 643, jakož i příklady provedení).

Ketoenaminy obecného vzorce III jsou známé nebo je lze jednoduše získat v principu známým způsobem (viz DOS č. 30 00 643). Tak je možno ketoenaminy obecného vzorce III získat tak, že se azolylketony obecného vzorce V

(V) ve kterém

R¹ a Y mají shora uvedený význam, nechají reagovat s amidacetaly, popřípadě amlnalestery obecných vzorců Via, resp. VIb

R⁵OR \/

CH—N(Via) /\

R⁵OR

NR³R⁴ /

R⁵O—CH(VIb) \

NR³R⁴ v nichž

R³ a R⁴ mají shora uvedený význam a

R⁵ představuje alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku o sobě známým způsobem v přítomnosti inertního organického rozpouštědla, například aromatického uhlovodíku nebo zejména nadbytku použitého amidacetalu, popřípadě aminalesteru obecného vzorce Via resp. VIb, za varu [viz rovněž Chem. Ber. 101, 41—50 (1968); J. Org. Chem. 43, 4248—4250 (1978), jakož i příklady provedení].

Azolylketony obecného vzorce V jsou známé (viz například DOS č. 24 31 407, DOS 6.

10 022 a DOS č. 26 38 470), popřípadě je lze získat o sobě známým způsobem tak, že se odpovídající halogenketony nechají v přítomnosti činidla vázajícího kyselinu reagovat s 1,2,4-triazolem nebo imidazolem.

Amidacetaly, popřípadě aminalestery obecného vzorce Via resp. VIb, jsou v organické chemii obecně známými sloučeninami [viz například Chem. Ber, 101, 41—50 (1968) a J. Org. Chem. 43, 4248—4250 (1978)].

Organohořečnaté sloučeniny obecného vzorce IV jsou v organické chemii obecně známými sloučeninami.

Jako ředidla pro práci způsobem podle vynálezu, vedoucí к přípravě azolylalkenonů obecného vzorce Ia, přicházejí v úvahu organická rozpouštědla, inertní za reakčních podmínek, к nimž náležejí s výhodou ketony, jako aceton a methylethylketon, alkoholy, jako methanol, ethanol nebo isopropanol, alifatické a aromatické uhlovodíky, jako benzen, toluen nebo xylen, jakož i halogenované uhlovodíky, jako methylenchlorid, tetrachlormethan, chloroform nebo chlorbenzen.

Způsob výroby azolylalkenonů obecného vzorce Ia podle vynálezu se popřípadě provádí v přítomnosti báze jako katalyzátoru. К těmto bazickým katalyzátorům náležejí s výhodou organické dusíkaté báze/jako morfolin, pyridin, triethylamin a N,N-dimethylbenzylamin.

Reakční teploty při výrobě azolylalkenonů obecného vzorce Ia podle vynálezu se mohou pohybovat v širokých mezích. Obecně se pracuje př teplotě mezi 30 a 150 °C, s výhodou mezi 50 a 120 ^CC.

Reakce podle vynálezu, vedoucí к vzniku azolylalkenonů obecného vzorce Ia, se uskutečňuje buď čistě termicky záhřevem sloučenin obecného vzorce II, nebo za bazické katalýzy, přičemž se na 1 mol sloučeniny obecného vzorce II používá 0,1 až 1 mol báze, nebo v přítomnosti oxidu hlinitého. Sloučeniny podle vynálezu se ve všech případech izolují obvyklým způsobem.

Redukce podle vynálezu, vedoucí к azolylalkeno-lům obecného vzorce I, se provádí obvyklým způsobem, například reakcí azolylalkenonu obecného vzorce Ia s komplexními hydridy, popřípadě v přítomnosti ředidla, nebo reakcí azolylalkenonů obecného vzorce I a s isopropoxidem hlinitým v přítomnosti ředidla.

Pracuje-li se s komplexními hydridy, přicházejí jako ředidla pro tuto reakci podle vynálezu, v úvahu polární organická rozpouštějí?, к nimž náležejí s výhodou alkoholy, jako methanol, ethanol, butanol a isopropancl. a ethery, jako diethvlether nebo' tetrahydrofuran. Reakce se obecně provádí při teplotě 0 až 30 Zl· s výhodou při teplotě 0 až 20 C. .Na 1 mol ketonu obecného vzorce Ia se přitom nasazuje cca 1 reakční ekvivalent komplexního hydridu, jako natriumborohydridu nebo lithiumalanátu. К izolaci redukovaných sloučenin obecného vzorce I se zbytek po případném odpaření reakční směsi vyjme zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, roztek se zalkalizuje a extrahuje se organickým rozpouštědlem.

Další zpracování se pak provádí obvyklým způsobem.

Pracuje-li se za použití isopropoxidu hlinitého, přicházejí jako ředidla pro tuto reakci podle vynálezu v úvahu s výhodou alkoholy, jako isopropanol, nebo inertní uhlovodíky, jako benzen. Reakční teploty se opět mohou pohybovat v širokém rozmezí. Obecně se pracuje při teplotě mezi 20 a 120 stupni Celsia, s výhodou mezi 50 a 100 °C. К provedení této reakce se na 1 mol ketonu obecného vzorce Ia nasazuje zhruba 1 až 2 mol isopropoxidu hlinitého. К izolaci redukovaných sloučenin obecného vzorce I se nadbytek rozpouštědla oddestiluje ve vakuu a vzniklá hlinitá sloučenina se rozloží zředěnou kyselinou sírovou nebo louhem sodným. Další zpracování se pak provádí obvyklým způsobem.

К přípravě adičních solí azolylalkenonů a -olů aobecného vzorce I s kyselinami přicházejí v úvahu s výhodou ty kyseliny, které již byly jmenovány výše jako výhodné v souvislosti s popisem adičních solí sloučenin podle vynálezu s kyselinami.

Adiční soli sloučenin obecného vzorce I s kyselinami je možno získat jednoduchým způsobem běžnými metodami používanými pro přípravu solí, například rozpuštěním sloučeniny obecného vzorce I ve vhodném inertním rozpouštědle a přidáním kyseliny, například kyseliny chlorovodíkové. Vzniklé soli je možno izolovat obvyklým způsobem, například odfiltrováním, a popřípadě vyčistit promytím inertním organickým rozpouštědlem.

К přípravě komplexů azolyl-alkenonů a -olů obecného vzorce I se solemi kovů přicházejí s výhodou v úvahu soli obsahující ty anionty a kationty, jež byly jmenovány jako výhodné již v souvislosti s popisem komplexů se solemi kovů podle vynálezu.

Komplexy sloučenin obecného vzorce I se solemi kovů je možno získat jednoduchým způsobem obvyklými metodami. Tak se například sůl kovu rozpustí v alkoholu, například v ethanolu, a roztok se přidá к sloučenině obecného vzorce I. Komplexy se solemi kovů je možno izolovat známým způsobem, například odfiltrováním a popřípadě vyčistit prekrystalováním.

Účinné látky používané ve smyslu vynálezu zasahují do metabolismu rostlin a lze je proto používat jako regulátory růstu.

Pro druh účinku regulátorů růstu rostlin platí podle dosavadní zkušenosti, že účinná látka může na rostliny působit několika různými účinky. Účinky látek závisí v podstatě <ia době aplikace, vztaženo na vývojové stadium rostliny, jakož i na množství účinné látky aplikované na rostliny nebo v jejich okolí, a dále na způsobu aplikace. V každém případě mají regulátory růstu rost lin pozitivně ovlivňovat kulturní rostliny určitým žádoucím způsobem.

Látky regulující růst rostlin se mohou používat například к potlačení vegetativního růstu rostlin. Takovéto potlačování růstu má hospodářský význam kromě jiného u travních porostů, neboť potlačením růstu trávy se může snížit například četnost kosení v okrasných zahradách, v parcích a na sportovních zařízeních, na okrajích silnic, na letištích a v ovocných sadech. Význam má také potlačování růstu bylinovitých a dřevnatých rostlin na okrajích silnic a v blízkosti ropovodů a nadzemních vedení, nebo zcela obecně tam, kde je silný růst porostu nežádoucí.

Důležité je také použití regulátorů růstu rostlin к potlačení růstu do výšky u obilí, neboť se tím sníží nebo zcela odstraní nebezpečí poléhání rostlin před sklizní v důsledku zkrácení stébel. Kromě toho mohou regulátory růstu rostlin způsobit u obilí zesílení stébla, což rovněž působí proti poléhání. Použití regulátorů růstu к zkrácení stébel a zesílení stébel umožňuje aplikaci vyšších množství hnojiv ke zvýšení výnosů, aniž by se bylo třeba obávat poléhání obilí.

Potlačení vegetativního růstu dovoluje u mnoha kulturních rostlin hustší výsev nebo výsadbu kultur, takže se může dosáhnout zvýšení výnosů na jednotku plochy. Takto vypěstované menší rostliny mají rovněž tu přednost, že kulturu je možno snadněji obdělávat a sklízet.

Potlačení vegetativního růstu rostlin může vést i ke zvýšení výnosů, protože živiny a asimiláty se v intenzivnější míre využívají pro tvorbu květů a plodů, než к růstu vegetativních částí rostlin.

Pomocí regulátorů růstu se dá často dosáhnout také stimulace vegetativního růstu. To má značný význam v případech, kdy se sklízí vegetativní části rostlin. Stimulace vegetativního růstu může však vést současně také ke stimulaci generativního růstu tím, že se tvoří více asimilátů, takže se může tvořit například více plodů nebo mohou vznikat větší plody.

Zvýšení výnosů je možno dosáhnout také v mnoha případech zásahem do metabolismu rostlin, aniž by přitom byly pozorovatelné změny vegetativního růstu. Regulátory růstu mohou dále působit na změny ve složení rostlin, čímž se opět může dosáhnout lepší kvality sklízených produktů. Tak je například možné zvýšit obsah cukru v cukrové řepě, cukrové třtině, ananasu, jakož i citrusových plodech nebo zvýšit obsah proteinů v sóji nebo obilí. Dále je například možno pomocí regulátorů růstu před nebo po sklizni brzdit odbourávání žádaných látek obsažených v rostlinách, jako například cukru v cukrové řepě nebo cukrové třtině. Mimoto je možno pozitivní ovlivňovat produkci nebo výron (výtok) sekundárních rostlinných látek. Jako příklad je možno u238691 vést stimulaci výtoku latexu a kaučukovníků.

Vlivem regulátorů růstu může docházet rovněž к vzniku parthenokarpních plodů (plodů bez semen). Dále je možno těmito regulátory ovlivňovat pohlaví květů. Rovněž lze docílit sterilitu pylu, což má velký význam při šlechtění a produkci hybridního osiva.

Použitím regulátorů růstu je možno řídit vznik postranních výhonů u rostlin. Na jedné straně je možno porušením apikální dominance podpořit vývoj postranních výhonků, což může být velmi žádoucí zejména při pěstování okrasných rostlin, a to i ve spojení s potlačením růstu. Naproti tomu je však rovněž možno zbrzdit růst postranních výhonků. Tento účinek je například zvláště zajímavý při pěstování tabáku nebo při výsadbě rajčat.

Vliv účinných látek na olistění rostlin lze regulovat tak, že lze rostliny úplně zbavit listů к požadovanému časovému okamžiku. Takováto defoliace má význam pro usnadnění mechanické sklizně bavlníku, ale hraje velkou roli i u jiných kultur, například u vinné révy, kde usnadňuje sklizeň. Defoliace rostlin je možno rovněž provádět к snížení transpirace rostlin před jejich přesazováním.

Pomocí regulátorů růstu je rovněž možno řídit opadávání plodů. Na jedné straně je možno zabránit předčasnému opadávání plodů. Naproti tomu je však rovněž možno opadávání plodů nebo dokonce květů ve smyslu jakési „chemické probírky“ do určité míry podpořit, aby se porušila tzv. „alternance“. Alternancí se míní zvláštní chování některých druhů ovoce spočívající v endogennně podmíněných velmi rozdílných výnosech z roku na rok. Regulátory růstu mohou sloužit také к tomu, aby se u kulturních rostlin snížila síla potřebná v času sklizně к odtržení plodů, takže se umožní mechanická sklizeň, popřípadě se ulehčí manuální sklizeň.

Pomocí regulátorů růstu se dá dále dosáhnout urychlení nebo také zpomalení zrání sklízených produktů před sklizní nebo po sklizni. Tato skutečnost je zvláště výhodná, neboť při jejím využití je možno dosáhnout optimálního přizpůsobení se požadavkům trhu. Dále mohou regulátory růstu v mnoha případech sloužit ke zlepšení vybarvení plodů. Kromě toho lze pomocí regulátorů růstu dosáhnout koncentrace zrání plodů do určitého časového období. Tím se vytvoří předpoklady pro to, aby například u tabáku, rajských jablíček nebo kávovníků bylo možno provádět plně mechanickou nebo manuální sklizeň pouze v jednom pracovním stupni.

Použitím regulátorů růstu lze rovněž ovlivňovat u rostlin období klidu semen nebo pupenů, takže rostliny, jako například ananas nebo okrasné rostliny v zahradnictví, klíčí, raší nebo kvetou v době, kdy by za normálních podmínek samy neklíčily. nerašíly, resp. nekvetly.

Pomocí regulátorů růstu lze také dosáhnout zpožděného rašení pupenů zpožděného klíčení semen, a to například к zamezení škod způsobovaných pozdními mrazy v oblastech s chladnějším klimatem.

Konečně je možno pomocí regulátorů růstu vyvolat u rostlin rezistenci proti mrazu, suchu nebo vysokému obsahu solí v půdě, což umožňuje pěstování rostlin v oblastech, jež by byly pro tyto rostliny za normálních okolností nevhodné.

Účinné látky podle vynálezu vykazují rovněž silný mikrobicidní účinek a lze je v praxi používat к potírání nežádoucích mikroorganismů. Popisované účinné látky jsou vhodné к upotřebení jako činidla к ochraně rostlin.

Fungicidní prostředky se při ochraně rostlin používají к potírání hub z tříd Oomyceies, Plasmodiophoromycetes, Chytridiomycetes, Zygomycetes, Ascomycetes, Basidiomycetes a Deuteromycetes.

Protože rostliny účinné látky podle vynálezu v koncentracích, potřebných pro potírání houbových chorob rostlin, dobře snášejí, lze tyto látky používat к ošetřování nadzemních částí rostlin, sazenic a semen, jakož i к ošetřování půdy.

Jako prostředky к ochraně rostlin je možno účinné látky podle vynálezu se zvlášť dobrými výsledky používat к potírání hub vyvolávajících pravé padlí, jako například proti druhům Erysiphe, například proti původci padlí na ječmeni, popřípadě na obilninách (Erysiphe graminis], к potírání pruhovitosti ječmene (Drechslera graminea), к potírání druhů Venturia, například к potírání původce strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis), nebo к potírání chorob rýže, jako například Pyricularia oryzae a Pellicularia sasakii.

Účinné látky se mohou převádět na obvyklé prostředky, jako jsou roztoky, emulze, suspenze, prášky, pěny, pasty, granuláty, aerosoly, přírodní a syntetické látky impregnované účinnými látkami, malé částice obalené polymerními látkami a obalovací hmoty pro osivo, jakož i na prostředky pro aplikaci tzv. ULV-postupem (Ultra—Low—Volume).

Tyto prostředky se připravují známým způsobem, například smísením účinné látky s plnidly, tedy kapalnými rozpouštědly, zkapalněnými plyny nacházejícími se pod tlakem nebc/a pevnými nosnými látkami, popřípadě za použití povrchově aktivních činidel, tedy emulgátorů nebo/a dispergátorů nebo a zpěňovacích činidel. V případě použití vody jako plnidla je možno jako pomocná rozpouštědla, používat například také organická rozpouštědla. Jako kapalná rozpouštědla přicházejí v podstatě v úvahu: aromáty, jako xylen, toluen nebo alkylnaftaleny, chlorované aromáty nebo chlorované ali236691 fatické uhlovodíky, jako chlorbenzeny, chlorethyleny nebo methylenchlorid, alifatické uhlovodíky, jako cyklohexan nebo parafiny, například ropné frakce, alkoholy, jako butanol nebo glykol, jakož i jejich ethery a estery, dále ketony, jako aceton, methylethylketon, methylisobutylketon nebo cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, jako dimethylformamid a dimethylsulfoxid, jakož i voda. Zkapalněnými plynnými plnidly nebo nosnými látkami se míní takové kapaliny, které jsou za normální teploty a normálního tlaku plynné, například aerosolové propelanty, jako halogenované uhlovodíky, jakož i butan, propan, dusík a kysličník uhličitý.

Jako pevné nosné látky přicházejí v úvahu například: přírodní kamenné moučky, jako kaoliny, aluminy, mastek, křída, křemen, attapulgit, montmorillonit nebo křemelina, a syntetické kamenné moučky, jako vysoce disperzní kyselina křemičitá, kysličník hlinitý a křemičitany. Jako pevné nosné látky pro přípravu granulátů přicházejí v úvahu drcené a frakcionované přírodní kamenné materiály, jako vápenec, mramor, pemza, sepiolit a dolomit, jakož i syntetické granuláty z anorganických a organických mouček a granuláty z organického materiálu, jako z pilin, skořápek kokosových ořechů, kukuřičných palic a tabákových stonků.

Jako emulgátory nebo/a zpěňovací činidla přicházejí v úvahu například neionogenní a anionické emulgátory, jako polyoxyethylenestery mastných kyselin, polyoxyethylenethery mastných alkoholů, například alkylarylpolyglykolether, alkylsulfonáty, alkylsulfáty, arylsulfonáty a hydrolyzáty bílkovin, a jako dispergátory například lignin, sulfitové odpadní louhy a methylcelulóza.

Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat adheziva, jako karboxymethylcelulózu, přírodní a syntetické práškové, zrnité nebo latexové polymery, jako arabskou gumu, polyvinylalkohol a polyvinylacetát.

Dále mohou tyto prostředky obsahovat barviva, jako anorganické pigmenty, například kysličník železitý, kysličník titaničitý a ferrokyanidovou modř, a organická barviva, jako alizarinová barviva, azobarviva a kovová ftalocyaninová barviva, jakož i stopové prvky, například soli železa, manganu, boru, mědi, kobaltu, molybdenu a zinku.

Koncentráty obsahují obecně mezi 0,1 a 95 % hmotnostními, s výhodou mezi 0,5 a 90 Ψο hmotnostními, účinné látky.

Účinné látky podle vynálezu mohou být v příslušných prostředcích obsaženy ve směsi s jinými známými účinnými látkami, jako fungicidy, insekticidy, akaricidy a herbicidy, jakož i ve směsi se strojenými hnojivý a jinými regulátory růstu rostlin.

Účinné látky podle vynálezu je možno aplikovat jako takové, ve formě koncentrátů nebo z nich dalším ředěním připravených aplikačních forem, jako přímo použitelných roztoků, emulgovatelných koncentrátů, emulzí, pěn, suspenzí, stríkacích prášků, past, rozpustných prášků, popráší a granulátů. Aplikace se děje obvyklým způsobem, například zálivkou, postřikem, pohazováním, poprašováním, pomocí pěny, natírání apod.

Dále je možno účinné látky aplikovat tzv. ULV-postupem (Ultra—Low—Volume) nebo je možno účinný prostředek nebo samotnou účinnou látku zapravovat do půdy injekcemi. Je rovněž možno ošetřovat semena rostlin.

Při použití sloučenin podle vynálezu jako regulátorů růstu rostlin se mohou jejich spotřeby pohybovat v širokých mezích. 0becně se na hektar povrchu půdy používá 0,01 až 50 kg, s výhodou 0,05 až 10 kg účinné látky.

Při nasazení sloučenin podle vynálezu jako regulátorů růstu platí, že aplikace se provádí ve výhodném časovém období, jehož vymezení se řídí klimatickými a vegetativními podmínkami.

Rovněž při nasazení účinných látek podle vynálezu jako fungicidů se mohou jejich spotřeby, v závislosti na způsobu aplikace, pohybovat v širokém rozmezí. Při ošetřování částí rostlin se koncentrace účinné látky v aplikačních formách obecně pohybuje mezi 1 a 0,0001 °/o hmotnostního, s výhodou mezi 0,5 a 0,001 % hmotnostního. Při ošetřování osiva je zapotřebí na každý kilogram osiva použít obecně 0,001 až 50 g účinné látky, s výhodou 0,01 až 10 g účinné látky. Při ošetřování půdy ie zapotřebí aby v místě, kde má být účinku dosaženo, se koncentrace účinné látky pohybovala od 0,00001 do 0,1 °/o hmotnostního, s výhodou od 0,0001 do 0,02 °/o hmotnostního.

Přípravu a použití účinných látek podle vynálezu ilustrují následující příklady provedení, jimiž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje.

Příklad 1

( ch,lc-co-ch-ch=ch-/h) ώ

Směs 20 g (0,073 mol) 6-cyklohexyl-2,2-dimethyl-4- (1,2,4-triazol-l-yl) -4-hexen-3-onu a 200 g oxidu hlinitého se ve 300 ml methanolu 24 hodiny zahřívá к varu pod zpětným chladičem. Reakční směs se nechá zchladnout, odsaje se přes vrstvičku křemeliny a filtrát se odpaří. Získá se 19,9 g (99 % teorie) 6-cyklohexyl-2,2-dimethyl-4-(1,2,4-triazol-l-yl )-5-hexen-3-onu o indexu lomu no²⁰ = 1,4890.

Příprava výchozí látky

44,4 g (0,2 mol) 2,2-dimethy 1-5-dimethylamino-4-( 1,2,4 triazol-l-yl)-4-ptnttn-3-onu se rozpustí v 600 ml etheru a k tomuto roztoku se při teplotě —20 °C přidá roztok 48,2 gramů (0,24 mol) cyklohexylmethylmagnesiumbromidu ve 200 ml etheru, Reakční směs se ještě 1,5 hodiny míchá, přičemž se ohřeje na teplotu místnosti, načež se její pH zředěnou kyselinou chlorovodíkovou upraví na hodnotu 7 až 8. Organická fáze se oddělí, dvakrát se promyje vodou a po vysušení síranem sodným se odpaří. Získá se

27,4 g (49,8 % teorie] 6-cyklohexy--2,2-dimethyl-4-(l,2,4-triazol-l-yl-4-hexen-3-onu o indexu lomu n₀ ²⁰ = 1,4910.

Ь (ch^^O^CH-N (CH₃)z

250,8 g (15 mol) 2,2-dimethyl-4-(l,2,4-triazol-l-yl)-3-butanonu se spolu se 196 g (1,65 mol) dimethylformamld-dimethylacetalu 5 hodin zahřívá k varu pod zpětným chladičem, načež se nadbytek acetalu oddestiluje. Získá se 306 g (92 % teorie) 2,2-dimethyl-5-dirnethylamino-4-(l,2,4-triazoI-l-yl)-4-penten 3-onu o indexu lomu n_D ²0 = 1,531.

с/ (сн^с-со-сн^'Ц

138 g (2 mol) 1,2,4-triazolu se při teplotě místnosti po částech přidá k 276,4 g (2 mol) rozemletého uhličitanu draselného a 296,2 g (2 mol) α-chlorpinakolinu v 500 ml acetonu, přičemž teplota reakční směsi vystoupí až k varu. Směs se 5 hodin míchá za varu pod zpětným chladičem, pak se ochladí na teplotu místnosti, zfiltruje se a filtrát se od paří oddestilováním rozpouštědla ve vakuu. Olejovitý zbytek zkrystaluje po přidání benzinu. Získá se 240,8 g (72 % teorie) 2,2tdimethyl-4-(l,2,4ttriazol-ltyl)t3tbutanonu o teplotě tání 62 až 64 °C.

Příklad 2 r^H(сщс-сн-сн-сн-сн

10,4 g (0,038 mol) 6-cyklohexyl-2,2-dimethyl-4t(l₁2,4-triazol-l--yl)-5-hexen-3-onu (viz příklad 1) se rozpustí ve 100 ml methanolu a k roztoku se při teplotě —10 cc přikape roztok 0,38 g (0,01 mol) natriumborohydridu v 5 ml vody s ledem. Reakční směs se ještě 2 hodiny míchá, načež se její pH zředěnou kyselinou chlorovodíkovou upraví na hodnotu 6 až 7. Z výsledné směsi se oddestiluje ve vakuu rozpouštědlo, zbytek se vyjme methylenchloridem, roztok se promyje vodou, vysuší se síranem sodným a odpaří se. Získá se 8,9 g (86 % teorie) 6-cyklohexylt2,2-dimethyl-4- (1,2,4--г1а2оМ-у1) -5-hexen-S-olu o indexu lomu n_D ²⁰ — 1,4920.

Analogickým způsobem se podle shora uvedeného postupu získají následující sloučeniny odpovídající obecnému vzorci I

R^-X - CH-CH^CH-R^2,

Tabulka 2

Ri	X	Y R²	teplota tání (°C) index lomu n₀ ^:
(CH₃)₃C-	co	N	-c_rh₁₃	1,5388
(CH₃)₃C-	co	N	-c₇h₁₅	1,4778
(CH₃)₃C-	co	N	-C₃H₇ Cl	1,4880
(CH₃)₃C-	co	N		105—108
(CH₃)₃C-	co	N	—^cí	1,5512
(CH₃)₃C—	co	N	—C₃H₇-i	1,4871
(CH₃)₃C—	co	N	—CH₂—C₃H₇-i	1,4868
(CH₃)₃C-	co	N	Z*	1,5434
(CH₃)₃C-	co	N	-@Hct A	138—140
(CH₃)₃C—	co	N	ct	1,5624

(CH₃)₃C—	CO
C1CH₂C(CH₃)₂—	co
FCH₂C(CH₃)₂-	co

(CH₃)₃C(CH₃)₃C— (CH₃)₃C— (CH₃)₃C— (CH₃)₃C— (CH₃)₃C— (CH₃)₃C— (CH₃)₃C(CH₃)₃C—

CH(OH)

CH(ÓH)

CH(OH)

CH(OH) CH(OH) CH(OH)

CH(OH)

N

N N

N

-CH[C₂H₅)₂ —CH->—C₃H₇-i —CH₂—C₃H₇-1

-c₃H₇—ύβΗι₃

ЧоУ-сг —C₃H₇-i —CH₃—C₃H₇-i -c-H₁₅

1,4885

1,4969

1,4777 vískózní olej

1,4898

1,4798

1,5633

1,4841

1,4857

1,4807

112—124

154—156 (A-forma)

46—48 (B-forma)

(CH₃)₃C—

CH(OH)

N

R¹

X Y R² příklad číslo teplota tání (°C) index lomu η₀'^2υ

26	(CHshC-	CH(OH)	N
27	(CH₃)₃C-	СН(ОН)	N
28	(CH_shC-	СН(ОН)	N
29	C1CH₂C(CH₃),—	СН(ОН)	N
30	FCH₂C(CH₃)₂-	СН(ОН)	N
31	Ci-<Q-	СН(ОН)	N
32	(CH₃)₃C-	со	сн
33	(CH₃)₃c-	со	сн
34	(CH₃)₃C—	со	сн
35	(CH₃)₃C—	со	сн
36	(CH₃)₃C-	со	сн
37	(CH₃)₃c-	со	сн
38	(CH₃)₃c-	со	сн
39	(CH₃)₃C—	со	сн
40	(CH₃)₃C—	со	сн
41	(СНз)зС-	СН(ОН)	сн
42	(СНз)зС-	СН(ОН)	сн
43	(СНз)₃С-	СН(ОН)	сн
44	£?r	со	N
45	ΒΓ-@>-	со	N
46	C₃H₇-C(CH₃)₂-	СН(ОН)	N

^СЧ
-¼	180
г	(A-forma)
ct
—СЩСоЦ-ЛС/Д)	1,4832
-СН (С₂Н₅)С₄Н₉	1,4832
—СН₂—C3H7-Í	1,5001
— СН2—C3H7-1	1,4852
	50—60
-С₃Н₇	1,4915
—СбН₁₃	1,4773
—С₇Н₁₃	1,4808
—С₈Н₁₇	1,4742
—С₉Н₁₉	1,4770
—С5Н11 а	1,4890
	viskózní olej
	1,5018
—С₅Н_И	1,4892
Ct
~^^_ct	92—96
-c₆H₁₃	1,4742
	1,5050
©	46
©	107—111 (x CuCl₂)
—СН₂—C₃H₇-i	1,4849

A- a B-forma = oba možné geometrické isomery

47	сн₃о-<р>-	CH(OH)	N	c₂h₅	1,5320 (A-forma)
48	(CH₃)₃C-	co	N	—CH₂—C(CH₃)₃	1,4828
49	(CH₃)₃c-	co	N	-CH₂-0	1,4884
50	(CH₃)₃C—	CH(OH)	N		1,4887
51	(CH₃)₃c-	CH(OH)	N	-CH₂-C(CH₃)₃	62

R¹

X

Y R² příklad číslo teplota tání (°C) index lomu no²⁰ ci

52		CH(OH)	N	—CH₂—C₃H₇-i	49
53	p	CH(OH)	N	C₂H₅	40 (B-forma)
54	^Cl~^~	CH(OH)	N	с-₂н₅	67
55	C₃H₇—C(CH₃)₂—	co	N.	-CH₂-C₃H₇-i	1,4819
56	(СНз)зС-	co	N	—CH₂—CH(CH₃j—C₂H₅	1,4772
57	(CH₃)₃C-	CH(OH)	N	—CH^—CH(CH₃j—C₂H₅	1,4819

V následujících příkladech použití účinných látek podle vynálezu se jako srovnávací látky používají následující sloučeniny:

(A) =

(C)

Příklad А

Zbrzdění růstu sóji rozpouštědlo:

dílů hmotnostních dimethylformamidu emulgátor:

díl hmotnostní polyoxyethylensorbitanmonolaurátu

К přípravě vhodného účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgátoru a směs se doplní vodou na požadovanou koncentraci.

Rostliny sóji se pěstují ve skleníkui až do úplného rozvinutí 1. asimilačního listu. V tomto stadiu se rostliny postříkají účinnými prostředky až do zvlčení. Po 3 týdnech se u všech rostlin změří přírůstek a vypočte se zbrzdění růstu v procentech přírůstku kontrolních rostlin. Přitom znamená 100% zbrzdění růstu, že již nedochází к dalšímu růstu a 0 % znamená růst odpovídající růstu kontrolních rostlin.

Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce A.

Tabulka A

Zbrzdění růstu sóji účinná látka koncentrace zbrzdění růstu (příklad č.) (%) (%) kontrola

(známá)

0,05

OH (CH^C-ÍH-CH-CHCH-CHjCjHp iLj

0,05

70*>

(21) (c ^₃c- ?řf-č Н-.СН=СН-^ОУ“С1

('19}

(27)	0,05	29*>
(30)	0,05	50*>
(51)	0,05	59
(54)	0,05	87* >

Legenda:

·* tmavozeleně zbarvené listy

Příklad В

Zbrzdění růstu travin [kostřava luční — Festuca pratensis) rozpouštědlo:

dílů hmotnostních dimethylformamidu emulgátor:

díl hmotnostní polyoxyethylensorbitanmonolaurátu

К výrobě vhodného účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgá toru, a směs se doplní vodou na požadovanou koncentraci.

Tráva (kostřava luční) se ve skleníku pěstuje až do výšky 5 cm. V tomto stadiu se rostliny postříkají až do zvlhčení účinnými přípravky. Po 3 týdnech se změří přírůstek a vypočte se zbrzdění růstu v procentech přírůstku kontrolních rostlin. 100% zbrzdění růstu znamená stav klidu (nedochází к dalšímu růstu) a 0 % znamená růst odpovídající růstu kontrolních rostlin.

Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce B.

Tabulka В

Zbrzdění růstu travin (Festuca pratensis) účinná látka koncentrace (příkladě.) (%) zbrzdění růstu (%) kontrola

0,05 {známá)

OH

I (сн₃)_эс-сн-сн-сн A

O

0,05 (8 ) (známá)

OH ( ČH₃)₃C-CH-CH-CH=CH-CI-^C₃H-L

Legenda:

*’ tmavozelené zbarvení listů

0,05

70*>

(21)

238691

Příklad C

Ovlivnění růstu cukrové řepy rozpouštědlo:

dílů hmotnostních dimethylformamidu emulgátor:

díl hmotnostní polyoxyethylensorbitanmonolaurátu

K výrobě vhodného účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní účinné látky s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgátoru a směs se doplní vodou na požadovanou koncentraci.

Ve skleníku se pěstují rostliny cukrové řepy až do plného vytvoření klíčních listů. V tomto stadiu se rostliny až do orosení postříkají účinným přípravkem. Po 14 dnech se změří přírůstek rostlin a vypočte se ovlivnění růstu v procentech přírůstku kontrolních rostlin. Přitom znamená 0 % ovlivnění růstu růst odpovídající růstu kontrolních rostlin.

Negativní hodnoty znamenají zbrzdění růstu, kladné hodnoty znamenají stimulaci růstu ve srovnání s růstem kontrolních rostlirr

Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce C.

Tabulka C

Ovlivnění růstu cukrové řepy účinná látka koncentrace ovlivnění růstu (příklad č.) (%) [%)

OH _XCH₃

0,05 —5 (C) (známá)

OH (CH3I₃C-CH-Ch-CH

A (známá) ýw ( ch^₃c-ch-ch-ch^ch/O\~ci ů

(1в)

OH (c^c-ch-ch-ch-ch-c^

Дм

0,05

0,05 —5 —65*’ ··’ —10‘>

(13) účinná látka (příklad č.) koncentrace

C%) ovlivnění růstu (%)

0,05

0,05 —95*’ **>

_35·) **) +10 (26) (A-forma) (CH3)3C—CO—CH—CH = CH—C9H19

0,05 +10

(36)

0,05 +25 (47)

(24)	0,05	—17*’
(28)	0,025	—83> i)
(29)	0,05	—71»)
(31)	0,05	—30»)
(46)	0,05	—17*)
(48)	0,05	—25*’
(50)	0,05	__ίο») **)
(51)	0,05	—40*>
(56)	0,05	—40

Legenda:

*' tmavozeleně zbarvené listy **' ztluštělé listy

Příklad D

Zbrzdění růstu bavlníku rozpouštědlo:

dílů hmotnostních dimethylformamidu emulgátor:

díl hmotnostní polyoxyethylensorbitanmonolaurátu

K výrobě vhodného účinného prostředku se 1 díl hmotnostní účinné látky smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgátoru a směs se doplní vodou na žádanou koncentraci.

Rostliny bavlníku se pěstují ve skleníku až do úplného rozvinutí pátého asimílačního listu. V tomto stadiu se rostliny až do orosení postřřkají účinným prostředkem. Po 3 týdnech se změří přírůstek v procentech a vypočte se zbrzdění růstu v procentech přírůstku kontrolních rostlin. 100 °/o znamená zastavení růstu a 0 % představuje stejný růst jako u neošetřených kontrolních rostlin.

Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce D.

Ta b u · 1 k a D

Zbrzdění růstu bavlníku účinná látka (příklad číslo) koncentrace (%) zbrzdění růstu (%) kontrola

0,05 (známá)

0,05 (známá í

0,05

23В691 účinná látka (příklad číslo) zbrzdění růstu (%) koncentrace (θ/ο)

Cl (CHJ^C-CO-C H-CH^CH 33 i

Λ

0,05 (6 )

Cí

0,05

45*’ ί^Ί^Ν ιϋ—У (ю)

Cí (111

0,05

55») »»)

Cl

0,05

35*' (B-forma)

Legenda:

*’ tmavozelené zbarvení listů *^#) ztluštělé listy ( 25)

Příklad E

Stimulace fixace oxidu uhličitého u sóji rozpouštědlo:

dílů hmotnostních dimethylformamidu emulgátor:

díl hmotnostní polyoxyethylensorbitanmonolaurátu

К přípravě vhodného účinného prostředku se 1 díl hmotnostní účinné látky smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgátoru, a směs se zředí vodou na žádanou koncentraci.

Rostliny sóji se ve skleníku vypěstují až do úplného rozvinutí prvního asimilačního listu. V tomto stadiu se rostliny až do orosení postříkají připraveným účinným prostředkem. V dalším průběhu pokusu se ob vyklým způsobem měří fixace oxidu uhličitého rostlinami. Naměřené hodnoty se porovnávají s hodnotami zjištěnými u kontrolních rostlin neošetřených účinnými látkami.

Jednotlivé hodnoty se označují symboly s následujícím významem:

— zbrzdění fixace oxidu uhličitého fixace oxidu uhličitého jako u kontrolních rostLin + malá stimulace fixace oxidu uhličitého ++ silná stimulace fixace oxidu uhličitého +++ velmi silná stimulace fixace oxidu uhličitého.

Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky isou uvedeny v následující tabulce E.

Tabulka E

Stimulace fixace oxidu uhličitého u sóji účinná látka (příklad č.) koncentrace (%) účinek

0,05 (známá)

0,05 <E>

(známá)

(11

0,05 ++^;+ koncentrace účinek účinná látka (příklad č.) (%)

OH

i	0,05	+++
(22)
(37)	0,05	+++
(48]	0,05
(52)	0,05	+ + +

Příklad F

Test na padlí (Erysiphe )/protektivní účinek (ječmen) rozpouštědlo:

100 dílů hmotnostních dimethylformamidu emulgátor:

0,25 dílu hmotnostního alkylarylpolyglykoletheru

K přípravě vhodného· účinného prostředku se 1 díl hmotnostní účinné látky smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgátoru, a koncentrát se zředí vodou na žádanou koncentraci.

K stanovení protektivní účinnosti se mladé rostliny ječmene do zvlčení postříkají účinným prostředkem. Po oschnutí povlaku naneseného postřikem se rostliny popráší sporami Erysiphe graminis f. sp. hordei.

Rostliny se pak umístí do skleníku o teplotě cca 20 °C, kde je relativní vlhkost vzduchu zhruba 80 °/o, čímž se příznivě ovlivní vývoj kupek padlí.

Za 7 dnů po inokulaci se pokus vyhodnotí.

Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce F.

Tabulka F

Test na padlí (Erysiphe)/protektivní účinek (ječmen) účinná látka koncentrace účinné látky (příklad č.) v postřikové suspenzi (% hmot.) napadení v % oproti stavu u neosetrených kontrolních rostlin

0,05

68,8 (známá)

0,025

0,0 (5) (C H&C-CO-C H-CHsC H-Cfá

0,025

0,0 (321

238691 účinná látka (příklad č.) koncentrace účinné látky napadení v % oproti v postřikové suspenzi stavu u neošetřených (% hmot.) kontrolních rostlin (СН₃)₂С-СО-СН-СН=СН-С_?Н.

'7 15

0,025

0,0 (34J ёЧ?

0,025

0,0

0,025

0,0

0,025

účinná látka (příklad č.)

koncentrace účinné látky napadení v % oproti v postřikové suspenzi stavu u neošetřených (% hmot.) kontrolních rostlin

ОН

(CHjg- CH-C H-CH-C H-C₃H₇	0,025	0,0
( 17 )
OH I
(CH^C-CH- CH-CH^CH-Č₆ H₁₃
O (18)	0,025	0,0
OH (снрСн-сн-сн=сн-(&.._а n___ΰ ⁽19 ⁾	0,025	0,0
G^H ! X j>l, ch. P Л Э π ή'	0,025	0,0
( 20 )
OH CH ⁷³ i CH, Cs (20 OH j (CH^ C-CH-CHCHCH-CH	0,025	0,0
0,025	0,0

(22) koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi (% hmot.) účinná látka (příklad č.) napadení v % oproti stavu u neošetřených kontrolních rostlin í

i

r (10)

(11 )

B-forma

0,025

0,0

Příklad G

Test moření osiva — pruhovitost ječmene [Drechslera graminea (syn. Helminthosporium gramineum) ]

Účinná látka se používá ve formě suchého mořidla osiva, k jehož přípravě se příslušná účinná látka smísí s kamennou moučkou na jemnou práškovou směs zaručující rovnoměrnou distribuci účinné látky na povrchu osiva.

K namoření se infikované osivo 3 minuty třepe s mořidlem v uzavřené skleněné láhvi.

Osivo se pak v prosáté vlhké standardní půdě, předložené v uzavřených Petriho miskách, uchovává 10 dnů v chladničce při teplotě 4 gc, přičemž dojde k vyklíčení ječmene a popřípadě i spor houby. Předklíčené ječmenné osivo se pak zašije v počtu 2 x x 50 zrn 3 cm hluboko do standardní půdy a ve výsevních skříních se kultivuje ve skleníku při teplotě cca 18 °C za 15hodinového osvětlování denně.

Zhruba za 3 týdny po zasetí se zjišťují symptomy pruhovitosti na rostlinách.

Účinné látky, spotřeby účinných látek a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce G.

Tabulka G

Test moření osiva — pruhovitost ječmene účinná látka (příklad č.) spotřeba účinné látky (mg/kg osiva) nemocné rostliny v °/o celkem vzešlých rostlin nemořeno

Claims

pRedmet vynalezu

1. Prostředek к regulaci růstu rostlin a fungicidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje alespoň jeden azolyl-alkenon nebo -ol obecného vzorce I ^R-X-^^C^H-^C^H=^CH-^RLů (!) ve kterém

Ri představuje seskupení vzorce

CH₂Zi

I —C—CH₃

CH₂Z² v němž každý ze symbolů Zi a Z2, které mohou být stejné nebo rozdílné, znamená atom vodíku, atom halogenu nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo Ri představuje fenylovou skupinu, popřípadě substituovanou jedním až třemi subsliluenty vybranými ze skupiny zahrnující atomy halogenů, alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku a alkoxyskupiny s 1 až 4 atomy uhlíku,

R2 znamená alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, popřípadě halogenem nebo/a alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku substituovanou fenylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 atomy uhlíku nebo cykloalkylalkylovou skupinu se 3 až 7 atomy uhlíku v cykloalkylové části a 1 nebo 2 atomy uhlíku v části alkylové,

X představuje skupinu —CO— nebo —CH(OH)— a

Y znamená atom dusíku nebo skupinu CH, nebo jeho adiční sůl s kyselinou nebo komplex s chloridem mědi.
2. Způsob výroby účinných látek podle bodu 1, vyznačující se tím, že se sloučeniny obecného vzorce II ve kterém

R¹, R² a Y mají shora uvedený význam, zahřívají na teplotu 50 až 120 °C v přítomnosti ředidla a popřípadě v přítomnosti katalyzátoru, popřípadě v přítomnosti oxidu hlinitého, vzniklé azolyl-alkenony, odpovídající obecnému vzorci Ia

RÍCO-CH-CH=CH“/?² (laJ ve kterém

R¹, R² a Y mají shora uvedený význam, se popřípadě o sobě známým způsobem redukují a na takto získané sloučeniny obecného vzorce I se popřípadě aduje kyselina nebo chlorid mědi.