CS231818B1 - Manufacturing process of a core yarn from a band of fibres - Google Patents

Description

Vynález ее týká způsobu výroby Jádrové příze ze stužky vláken. Většině známých způsobů výroby příze využívá ke zpevnění vlákenného útvaru zakrucování vláken. Zařízení ne udělování zákrutů je limitujícím faktorem produktivity dopřádacích strojů. Navržené pneumatické systémy výroby příze nahrazují zákrutotvorné strojní dílce pneumatickým rotačním’ polem. Rotujícím proudem vzduchu může být vláknům udělován zákrut velkou frekvencí.

Je známo několik způsobů, které udělují vláknům nepravý zákrut.

U jednoho známého způsobu uděluje zákrutotvorný element okrajovým vláknům méně zákrutů než vláknům hlavného svazku. Po rozkroucení tato vlákna vytvoří oviny pravým zákrutem na nezakrouceném jádru. Takto lze spřádat dlouhá staplová vlákna, nebol oviny jsou realizovány pouze krátkými úseky vláken. Tento systém může být doplněn variantou s nekonečným hedvábím v jádru.

U dalěího známého postupu příze nastává zákrutová tryska vlákna pro jádro z jedné stužky a vlákna pro pláěl z druhé stužky. Zatímco jádru je udělován nepravý zákrut tryskou, vlákna pro plášl nalétávají na jádro bez zákrutu a ovinují se pravým zákrutem kolem jádra až ve stadiu zakrucování. Nevýhodou tohoto systému je, že napojování a ovíjení vláken je nahodilé e vlákna pláště nejsou dostatečně гаchycena v jádru.

•

Další známý systém využívá к tvorbě příze dvou trysek uspořádaných za sebou. V první trysce je svazku vláken udělován nepravý zákrut, v druhé je svazek vláken rozkrucován. Lehce zakroucená povrchová vlákna jsou uvolněna a vytvoří oviny kolem jádra* Nevýhodou systému je velká náročnost na udržení konstantního zakrucovecího a rozkrucovacího procesu.

Obě trysky musí totiž být seřízeny, tak, aby zakrucování a též vychýlení příze za účelem částečného uvolnění povrchových vláken bylo konstantní. Povrchová vlákna se u tohoto systému uvolňují při vychýlení příze třením o tvarované vložky.

U dalšího známého systému jsou konce vláken při zakrucování nepravým zákrutem uvolňovány proudem vzduchu. Při následném rozkroucení pak vytvoří oviny kolem jádra. Z tohoto systému je hlavním nedostatkem to, Že jak délka, tak i počet uvolněných konců vláken jsou nedostatečné.

Vynález si klade za cíl vytvořit žpůsob výroby jádrové příze ze stužky vláken, který odstraňuje nedostatky známých způsobů předení. Podstata způsobu podle vynálezu spočívá zejména v tom, že se ze stužky vláken při jejím průtahu uvolňují působením vnějších sil volné konce některých staplových vláken a vychyluJí se současně od směru hlavního toku stužky vláken, načež takto vzniklá stužka vláken s vychýlenými konci vláken se zakrucuje nepravým zákrutem, až z ní vznikne zakroucené jádro příze, к jádru příze se při jeho rožkrucování postupně přidržují vychýlené konce vláken a z nich se pak adhezí mezi nimi a jádrem příze, při samovolném rožkrucování jádra příze, vytvoří oviny, které rožkrucované jádro příze ovinou pravým zákrutem a zpevní.

Způsobem výroby podle vynálezu vzniká příze s dobrými vlastnostmi, přičemž prostředky к provádění tohoto způsobu jsou mimořádně jednoduché.

Zpracování vláken v přízi způsobem podle vynálezu je popsáno v následujícím popisu a znázorněno na přiložených výkresech, kde značí obr. 1 axonometrický pohled na způsob zpracování vláken v přízi podle tohoto vynálezu, obr. 2 schématické znázornění strukturálních změn vlákenného útvaru v průběhu zpracování vláken podle vynálezu.

Do spřádací zóny dopřádecího ústrojí je podávaná neznázorněným průtažným ústrojím jemná stužka paralelně uspořádaných vláken, která je soudržná mezi vlákenným provázáním, přičemž vzájemná soudržnost vláken je úměrná jejich hustotě. Je-li malá hustota, je též malá mezivlákenná soudržnost. Stužka vláken £ je podávána dvojicí podávačích válečků · · £ do spřádací zóny A. Před stiskovou linií těchto podávácích válečků 3. jsou vychylovány konce vláken £ od směru hlavního toku stužky £ vláken prouděním plynného média, např. vzduchu, z trubic 6_. Je vSak tdž možno působit jinými vnějšími silami, např. elektrostatickou nebo mechanickou silou, přičemž intenzita působení musí vyvolat odklon alespoň ³ % v^láken £ z ce^lkov^dho počt-u v^láken stužfcy £, a to v úhlov^{d h}odnotě a^spon 30° vzhledem ke stužce £ vláken.

Vychýlení konců vláken £ je úměrné směru a intenzitě působících sil. Je účelné, aby vychýlení konců vláken £ bylo provedeno v rovině stiskové linie potdíávecích válečků 2. J. poddáajjcích stužku £ vláken do zákrutotvorné zóny B, přičemž délka odkloněných konců vláken je alespoň rovna 3 mm Za zákrutotaornou zónou B je zakrucování příze prováděno v rotačním pneumatickém pooi C, proudem vzduchu J3 v trysce X, přičemž v zákrutotvorné zóně В je stužka vláken £.stáčena zákrutem do příze, přitom zákrut proniká až ke stiskové linii podávácích válečků .2, £, kde se vytváří zákrutový trojúhelník 11 s volnými konci vláken £.

Tyto volné vychýlené konce vláken £ nejsou chyceny zákrutovými silami ·v zákrutovém trojúhelníku 11 , tudíž se nezakroccj jako vlákna uvnitř stužky £ vláken. Takto vzniká intenzívně zakroucené vlákenné jádro £, které je ovinuto oviny 17 z volných konců vláken £· Vlákenný útvar se · pohybuje dále pneumatickým rotačním polem £, až se v rozkrúcovací zóně D postupně ruší nepravý zákrut. · V jádru χ klesá zákrut k nulové hodnotě a oviny 17 volných konců vláken £ se převvjí na opačnou stranu a obtáčí v podstatě nyní nezakroucené jádro 9 pravým zákrutem. Oviny 17 volných konců vláken £ vzniká radiální ^íla, působbcí na vlákna jádra X, která jsou·takto stlačena, čímž vzniknou meeivlákenné třecí síly, které zpevní vlákenný útvar na svazkovou přízi 1 2. která je odtahována ívooící odtahových válečků £3» 14 a navíjena navíjecím ústrojím 16 na cívku· £5.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU ,

   1. Způsob výroby jádrové příze ze stužky vláken, získané průtahem pramene staplových vláken v průtahovém ústrojí s průtahovými válečky, zpracovaných po průtahu nepravým zákrutem v zákrutotvorné zóně s následiým jejich rozkroucením, vyznačující se tím, že se ze s^tu^žk^y v^láken ^při jejím ^pr^ůtahu uvolnj! ^působením . vn^^ích sí¹ voln^é konce ně^erých staplových vláken a vychrluj se současně od směru hlavního toku stužky vláken, načež takto vzniklá stužka vláken s vychýlenými konci vláken se zakručme nepraným zákrutem, až z ní vznikne zakroucené jádro příze, k jádru příze se při jeho rozkrucování postupně přidružuj vychýlené konce vláken a z nich se pak adhezí mezi nimi a jádrem příze, při samovolném rozkrucování jádra příze, vytvoří oviny, které rozkrucované jádro příze ovinou pravým zákrutem a zpevní.
2. 2. Způsob příze podle bodu 1 , vyzna^ící se tím, že konce vláken (4) se - · uvolňuj před stiskovou linií válečků (2, 3) průtahového ústroj, které podávaaí stužky do· zákrutotvorné zóny (B).
3. 3. Způsob výroby příze podle bodu 1 , vyzna^jc! se tím, že se působením vnějších sil vyvodí délka volných konců vláken (4) alespoň na 3 mm.
4. 4. Způsob výroby příze podle bodu 1, vyznaiojc! · se tím, že se volné konce vláken (4) vyctylují o^d stu^{žky (1}) vlá^ken o dbel alesjoon 3⁰°.
5. 5. Způsob výroby příze podle bodu 1 , vyznačuje! se tím, že se vychýlí alespoň 3 % volných konců vláken (4) z celkového poštu vláken podávaných do zákrutotvorné zóny (B).

   231818 4
6. 6. Způsob výroby příze podle bodu 1, vyznačující se tím, že volné konce vláken (4) se uvolňují ze stužky (1) vláken v rovině stiskové linie válečků (2, 3), podávajících 8tužku do zákrutotvorné zóny (B).