CS229662B2 - Device for weft insertion in the nozzle looms - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení na prohazování útků v tryskovém tkalcovském stavu, mající hlavní zanášecí trysku pro vstřikování útkové příze s pomocí vzduchu, větší počet vzduchových vodičů seřazených ve směru prohazování útků a vytvořených jednotlivě s vodícími Otvory, jež jsou sestaveny ve vodicí kanál k prohazování útků hlavní zanášecí tryskou, přičemž každý vzduchový vodič je opatřen štěrbinou pro výstup útkové příze z vodícího otvoru, a mající pomocnou trysku pro vstřikování vzduchu do vodícího kanálu k vytváření vzduchového proudu v jéňo vnitřku.

V souvislosti s prohazováním útků v tryskovém tkalcovském stavu je známo, že se vyskytují dva příznačné druhy útkových prohozních zařízení, jak zde bude o nich pojednáno. U jednoho z nich, jenž bude dále nazýván jako „první obvyklé útkové prohozní zařízení“, je proud vzduchu, vrhaný od _. 'hlavní trysky, sbíhavý do osy útkového vodícího kanálu, vymelzeného větším počtem zúžených vzduchových otvorů upravených v postupně za sebou umístěných vzduchových vodičích, jež jsou těsně seřazeny ve směru zanášení útku, takže proud vzduGhu, tYQřený y útkovém voúiGím kanálu, je zaváděn směrem ke straně tkalcovského stavu, protilehlé k hlavní trysce. Útková příze, vstřikovaná od hlavní . trysky ' spolu s proudem vzduchu, je nesen takto vytvořeným proudem vzduchu k dosažení · prohozu útku. V tomto případě může být proud vzduchu, vytvořený v · útkovém vodicím kanálu, zesilován proudem vzduchu, vstřikovaným od pomocné trysky umístěné mezi dvěma sousedními vzduchovými vodiči, jež se nacházejí v blízkosti strany tkalcovského stavu, protilehlé k hlavní trysce, jestliže je toho zapotřebí.

U druhého zařízení, nazývaného dále jako „druhé obvyklé útkové prohozní zařízení“, je seřazen větší počet vzduchových vodičů tvaru U v poměrně širokém vzájemném odstupu od · sebe podél směru prohozu útků takovým způsobem, aby uzavíral tři cesty útkového vodícího· kanálu, a navíc ještě je umístěn větší počet pomocných trysek ve vhodných odstupech podél útkového vodícího kanálu, aby pod úhlem vrhaly proudy vzduchu směrem k vnitřním povrchům vzduchových vodičů tvaru U, v nichž proud vzduchu, vstřikovaný od hlavní trysky, slouží jenom ke vstřikování či vytlačování útkové příze do útkového· vodícího kanálu, zatímco proudy vzduchu, vstřikované od pomocných trysek, slouží k nesení takto vstřikované útkové příze skrze celý útkový vodicí kanál. U tohoto· zařízení, když se dosta ne útková příze, vstřikovaná od hlavní trysky, do sousedství pomocné příze, jež je umístěna nejblíže hlavní trysky, pomocná tryska vrhá proud vzduchu k ' odfukování útkové příze směrem ke straně tkalcovského stavu, .protilehlé k hlavní trysce, a takovýto proud vzduchu sám o sobě se dostává ven z útkového vodícího kanálu, vlivem seřazení vůlí u vzduchových vodičů, takže útková příze je nesena v rámci předem stanovené vzdálenosti podél spodních úseků vnitřních povrchů vzduchových vodičů tvaru U. Tato činnost je střídavě předávána postupné pomocné trysce k dosažení prohozu útku.

Z výše uvedeného pojednání je patrno, že -u prvního obvyklého útkového prohozního- zařízení, se zřetelem k tomu, že útkový vodicí kanál je tvořen radiálně téměř uzavřenými vzduchovými otvory postupně za sebou umístěných vzduchových vodičů, dá . se proud vzduchu, vstřikovaného od hlavní trysky, použít k nesení útkové příze směrem ke straně tkalcovského stavu, protilehlé k hlavní trysce. Avšak -proud vzduchu, vytvářený vstřikováním od hlavní trysky, je postupně podrobován účinkům sbíhání vlivem zúžených vzduchových otvorů, v nichž se hromadí odpory -proti proudění, vzhledem k obracení vzduchového proudu. Navíc ještě se nedá zabraňovat úniku vzduchu skrze vůle -seřízení vzduchových vodičů. Následkem toho -se rychlost proudění vzduchu postupně snižuje v útkovém vodicím kanálu, takže první obvyklé útkové prohozní zařízení -není považováno- za vhodné pro tkaní širokých látek.

U druhého obvyklého útkového prohozního zařízení -lze dosahovat úspory -na množství vzduchu - v hlavní trysce. Navíc - ještě nosná činnost útkové příze je přidělována většímu- počtu pomocných trysek, a proto se toto druhé obvyklé útkové prohozní zařízení jeví vhodným pro výrobu širokých tkanin. Avšak proud vzduchu pro nesení útkové příze je -tvořen -podél -spodního úseku vnitřního povrchu -u každého vzduchového vodiče tvaru U, v němž -rychlost proudění Vzduchu -rychle klesá na základě přejímání odporu proti proudění od spodního vodiče. Následkem toho -celková -rychlost proudění vzduchu v -útkovém vodicím - kanálu - klesá a podle toho se stává směr posuvu útkové příze vratkým, čímž způsobuje vadný prohoz -útku, například vlivem zachycení ve -světlosti mezi . -vzduchovými vodiči. Kromě toho -se - dostávají .proudy vzduchu od pomocných trysek - nevyhnutelně -ven z útkového vodícího kanálu, -přičemž si pořád ještě uchovávají rychlostní -sílu, jak zde byla o ní zmínka, a - mimoto vzduch, odrážený od- vnitřního povrchu vzduchových vodičů tvaru - U, je -rozptylován či rozprašován, takže se ho nedá používat pro nesení útkové příze. Proto je nezbytné zvyšovat počet pomocných trysek k - vyrovnávání vzduchu v množství odpovídajícím zmíněnému - rozpráΙϊ ! 'V ýi V , в i ¹ ýK i

šenému vzduchu, což nevyhnutelně zvyšuje množství potřebného stlačeného vzduchu.

Se zřetelem k uvedeným okolnostem·. - -bylo již navrženo, řešit zmíněné nesnáze- u druhého obvyklého útkového prohozního zařízení náhradou jeho vzduchových vodičů vzduchovými vodiči, používanými u př-vního obvyklého útkového prohoZn-ího zařízení, na základě té myšlenky, že nosné pilnosti útkové příze se bude dosahovat hlavně pod vlivem vzduchových proudů - všjtř^.kovaných od pomocných trysek. И

Úkolem vynálezu je opatřit zařízení -na prohazování útků v tryskovém -tkalcovskéíp stavu, jež odstraňuje veškeré uvedené nesnáze a nevýhody.

Úkol je řešen zařízením podle vynálezu;' jehož podstata spočívá v tom, že v sobě zahrnuje -prostředky k vytváření přímého vo-t^? dicího otvoru každého vzduchového vodičě| sestávající z vnitřního obvodového povrchy vzduchového vodiče, jenž je kolmý k rovirip rovnob^ězn^é se vz^duchovými vodiči a ^pr< středky pro rozmístění vzduchových vodí čů od sebe k vyrovnání podílů vzduchovém ho ^proud^u unylých štěrbinou vzduchového vodiče pro výstup útkové příze z vod-w cího otvoru, podíly vzduchového -proudu Λ n^iklými prostor^y mezi vz^duchovými vodtéj®;

Další provedení vynálezu vyplývá z jednotlivých ^podru^žných bodů ^de^finice jehla I předmětu. | í ^Nový -anebo v^yšší úftne^ dosahovaný vy - í ná^|ezem^, spotHvá v podstatě v tom^, že s ц|^' vedeným uspořádáním - zařízení je umožněn no značné zmenšení průměru vz^duchov^éhf;.' otvoru v ^ka^ždém vzduchovém vodtéi za ^úče® lem dosažení -velké úspory vzduchu, přičemž; je útkové přízi zabraňováno v třepetání, . a' vylétání ven z útkového vodícího kanáju ' během prohazování útků. ¹ . ΐ!

Vynález -bude nyní příkladně popsáji' podle p^řilo^žených výkresů na nichž ^představuje obr. 1 nárys přednostního provedení -zařízení podle vynálezu, obr. 2 zvětšentý průí^ez ve směru ^šipe^{k p}o^dél ^čár^y II —рВ na obr. 1, obr. 3 .příčný řez hlavní částí řízení -na obr. 1, znázorňující stav prohQ.n ^út^ku, a obr. 4 znázornění výsledku jedgj ho z různých pokusů prováděných v soi^O losti s vynálezem.

Kvůli snadnějšímu . pochopení- vynáfiřu bude nejprve -stručně pojednáno o výslflíu pokusů vedených -autory za účelem šení množství stlačeného vzduchu poll ného k prohazování útku. -Pokusy předvádějí úČinek zmenšených průměrů u vzduchových otvorů ve vzduchových -vodičích. Při těchto pokusech byla útková příze vstřikována od hlavní trysky do útkového vodícího kanálu vymezeného vzduchovým otvorem v -každém - ze vzduchových vodičů seřazených postupně za -sebou -podél směru -zanášení útku, přičemž -se zmenšoval střední průměr D‘ zúžení Tp vzduchového otvoru A, na 18 mm, 16 mm a 14 mm za pokusných dosahovaný vy - í v tom^, že s tjy

podmínek, kdy úhel zúžení Tp ve. vztahu k ose útkového vodícího kanálu na -průřezu zahrnujícím osu činil 7°, tloušťka vzduchového vodiče 2,9 mm, vzdálenost mezi vzduchovými vodiči 0,8 mm, průměr tryskových otvorů u pomocných trysek 1,0 mm, rozteč vyřízení 10 cm a směr tryskání vzduchu 12° ve vztahu k ose - útkového vodícího kanálu.

Při těchto pokusech bylo dosaženo dobrých útkových -prohozů i při změně středního průměru D‘ - vzduchového otvoru A. Avšák další pokusy odhalily, že, když byl střední průměr D‘ -zmenšen na 12 mm, vzniklo lehké -třepetání pohybující -se útkové příze a vypadalo to na její zachycování štěrbinou B, a když byl -střední průměr D‘ dále zmenšen na 10 mm, čelní konec útkové -příze vylétal ze štěrbiny B ven, čímž bylo znemožněno prohazování útku.

Cárá L na -obr. - 4 označuje geometrické místo čelního konce útkové -příze, jež bylo načrtnuto při pozorování od strany tkalcovského stavu, protilehlé -k hlavní trysce, když docházelo k třepetání útkové příze.

Při -zkoumání - zmíněného třepetání -čelního konce útkové příze je účinek zúžení Tp na povrchu vzduchového otvoru ve vzduchovém vodiči považován za -příčinu zmíněného třepetání. Se zřetelem k tomu, že -zúžení Tp jsou vytvářena vrozeně k tomu, aby se v nich postupně -sbíhal proud vzduchu procházející za sebou seřazenými vzduchovými otvory A, považuje se za samozřejmost, že proud vzduchu prochází skrze celý - útkový vodicí kanál s opakovaným smršťováním a roztahováním. Je pochopitelné, že, - když se zmenšuje střední průměr D‘ vzduchového otvoru A, zmenšuje se značně průřezová plocha vzduchového otvoru - A- ve spojení -se čtvercem zvětšené hodnoty středního . průměru - D‘. Podle toho se zdá, že - při průměru 12 -mm u vzduchových -otvorů podle zmíněných pokusů účinek opakovaného smršťování a roztahování vzduchového - proudu se rozprostírá přes veškeré oblasti, útkového vodícího -kanálu, což způsobuje třepetání volného anebo -čelního konce - útkové příze pohybující se v útkovém vodicím - kanálu.

Za účelem porovnání zmíněných -pokusných výsledků byly prováděny -další pokusy za již zmíněných pokusných podmínek, - avšak s tou výjimkou, že - namísto zúženého vzduchového otvoru A -bylo použito - -přímého vzduchového, otvoru bez - zúžení Tp, . jenž je - u každého vzduchového - vodiče - vymezen v podstatě kruhovým vnitřním . povrchem kolmým k rovině rovnoběžné s každým vzduchovým vodičem. - Tyto- pokusy odhalily, - že, když byl -střední průměr vzduchového otvoru - 4 větší než 12 mm, třepetání - útkové příze se značně omezilo. Je*stliže tentýž průměr činil 12 mm, byla činnost útkové příze zcela -dobrá. Jestliže činil tentýž průměr 10 mm, -prohoz útku byl možný, -zatímco bylo vidět čelní konec útkové příze vylétat ven z útkového vodícího kanálu. A když konečně - - činil tentýž průměr 7 mm, -čelní konec útkové příze vylétal ven z útkového vodícího - kanálu, takže se stal prohoz útku nemožným.

Další úvaha o tomto jevu vylétání útkové příze odhalila následující skutečnosti: Ačkoliv se - dá průměr vzduchového otvoru u každého vzduchového vodiče libovolně zmenšovat, nedá se zmenšit šířka E u štěrbiny B, protože útková příze touto štěrbinou B prochází. Podle toho se tedy -poměr v průřezové ploše- mezi štěrbinou B -a vzduchovým otvorem A značně zvětšuje se zmenšováním v průměru vzduchového otvoru A u každého vzduchového vodiče. Toto zvětšuje poměr vzduchového podílu uniklého ven ze vzduchového otvoru štěrbinou B, takže čelní konec útkové -příze vylétá ven z útkového - vodícího - - kanálu - - štěrbinou- B pod vlivem již zmíněného -podílu - vzduchového proudu uniklého - rovněž - štěrbinou B. Navíc - ještě se předpokládá, - že - poměrný vzestup ve zmíněném unikání vzduchového podílu je větší, - než u -podílu vzduchu, jenž -se dostává ven skrze vůle v seřazení vzduchových vodičů - se -zřetelem - k upuštění od zúžení Tp u vzduchového otvoru každého vzduchového vodiče.

. Toto vedlo k názoru, . - že za účelem zrušení škodlivého podílu proudu vzduchu uniklého· - štěrbinou -B je účinné zvětšit vhodně podíl vzduchového - proudu uniklého skrze vůle v -seřízení - vzduchových vodičů. - Na podkladě této myšlenky . prováděly - . se dále pokusy - tím způsobem, že . každá vůle v seřazení vzduchových vodičů byla - zvyšována -za trvajících - pokusných podmínek tam, - kde tloušťka -vzduchového vodiče činí .. 2,9. . mm, rozteč v seřazení . 10 . mm . a směr- vstřikování vzduchu . od .pomocných trysek se . nachází . v .rozmezí . .-od .12° - do . 15° ve vztahu . k . ose útkového vodícího . kanálu. . Výsledky těchto pokusů - . jsou uvedeny v tabulce 1 . ve .-spojení s výsledkem . pokusů . týkajících se vzduchový.ch - vodičů - s. přímými - vzduchovými otvory -bez -jakéhokoliv zúžení -Tp.

Tabulka 1

Průměr (mm) vzduchového otvoru	Vzdálenost (mm) mezi vzduchovými vodiči	Průměr (mm) otvoru pomocné trysky	Stav prohozu útku
12	0,8	1,0	Docela dobrý
10	0,8	1,0	Prohoz útku možný, ač se zdálo, že dochází к vylétání štěrbinou В
7	0,8	1,0	Prohoz útku nemožný
10	1,6	1,0	Bez nesnází, ač to vypadalo na vlečení směrem ke štěrbině В
10	1,6	1,2	Dobrý
10	1,2	1,2	Dobrý
7	1,6	1,0	Výborný
7	1,6	1,2	Výborný
6	1,2	1,0	Prohoz útku možný, ač se útková příze stýkala s vnitřním povrchem Vzduchového otvoru

Tloušťka vzduchového vodiče 2,9 mm

Pomocná tryska rozteč v seřazení 10 cm směr vstřikování vzduchu 12° až 15°

Souhrnný rozbor pokusných výsledků vedl к tomuto 'závěru. U útkového prohozního zařízení, 'založeného na sloučení zúžených vzduchových otvorů každého vzduchového vodiče, hlavní trysce a pomocné trysce, nachází dolní mez průměr vzduchového otvoru v blízkosti 12 mm. Za účelem dalšího zmenšení vzduchového otvoru v každém vzduchovém vodiči к dosažení dobrého prohozu útku je nezbytné upustit od zúžení T_p zmíněného otvoru a navíc ještě nastavit šířku každé vůle v seřazení mezi Vzduchovými vodiči tak, aby unikal vhodný podíl vzduchového proudu, přičemž se dolní meiz průměru vzduchového otvoru v každém vzduchovém vodiči nachází v blízkosti 6 mm.

Nutno ocenit, že vynález vzal v úvahu veškeré výše popsané pracovní postupy a na podkladě již zmíněného prvního obvyklého prohozního zařízení, kde proud vzduchu od hlavní trysky je veden pokud možno skrze celý útkový vodicí kanál založený na vzduchových otvorech, jež jsou vymezeny řadami radiálně téměř uzavřenými Vzduchovými vodiči, a proud vzduchu, vstřikovaný od hlavní trysky, je zesilován vstřikováním vzduchu od pomocné trysky v blízkosti útkového vodícího kanálu, se záměrem posílit stejné množství vzduchu, spotřebované к prohozu útku.

Se zřetelem к těmto okolnostem je u útkového prohozního zařízení podle vynálezu, za účelem zmenšení průměru vzduchového otvoru v každém vzduchovém vodiči do té míry, kdy se stává nemožným prohoz útku u obvyklých prohozních zařízení se zúženými vzduchovými otvory ve vzduchových vodičích se záměrem úspory ve spotřebě vzduchu, upuštěno od zmíněného' zúžení a navíc ještě se každá vůle v seiřazení mezi jednotlivými vzduchovými vodiči nastavuje na šířku umožňující celkové unikání podílu vzduchového proudu. Přitom nutno ocenit, že se dá dosahovat účinného prohozu útku za pomoci takového unikání vzduchu, po němž dochází ke značné úspoře vzduchu, i když je toto unikání do jisté míry dovoleno.

Útkové prohozní zařízení podle vynálezu, znázorněné na obr. 1 až 3, obsahuje útkové vodicí ústrojí 2, jež je vytvořeno větším počtem vzduchových vodičů 3. Každý vzduchový vodič 3 má přímý úsek За a zakřivený úsek 3b, jenž odbočuje od přímého úseku 3a. Oba úseky 3a, 3b tvoří v celku kruhový úsek, jenž vymezuje na svém vnitřním Obvodovém povrchu 3p právě tak kruhový vzduchový otvor 4, a navíc ještě jsou opatřeny štěrbinou 5 ve spojení se vzduchovým otvorem 4, takže útková příze 12 uvnitř vzduchového otvoru 4 je schopna z něho vystupovat. Vzduchový otvor 4 je přímý, bez jakéhokoliv zúžení. Jinými slovy řečeno, vnitřní obvodový povrch 3p, tvořený oběma úseky 3a 3b, Je kolmý ke svislé ose V, rovnoběžné s každým vzduchovým vodičem 3, jak znázorněno na obr. 3. Vzduchové vodiče 3 jsou .seřazeny ve směru prohozu útku a každý z nich je rozmístěn v ' před stanoveném odstupu od sousedních, Každý v 'duchový vodič 3 je zajištěn na. držáku 6 pevným usazením spodní oblasti svého přímého úseku 3a 'v drážce držáku 6 s použitím přilnavého lepidla. Vzduchové otvory 4 v za sebou umístěných vzduchových voďčích 3 tvoří útkovodicí kanál 4A, jímž je útková příze 12, vstřikována od hlavní trysky 11 zanášena a prohazována do prošlupu 14 z osnovních p . ízí 13. Nutno zaznamenat, že střední průměr vzduchového otvoru 4 \e seeíizen na hodnotu menší, než je ta, pod níž je nemožný prohoz útku v útkových prohozní ch zařízeních používajících vzduchových vodičů s patřičně zúženými vzduchovými otvory, tj. seřízen na hodnotu menší ,než 12 mm, jak již bylo .o tom pojednáno. Navíc ještě vzdálenosti odstupů mezi sousedními vzduchovými vodiči 3, tj. vůle v seřazení vzduchových vodičů 3, jsou nastaveny na hodnoty, jež znemožňují útkové přízi 12 vylétání štěrbinou 5 pod vlivem úniku vzduchu vůlemi v seřazení v/Zduchových ' vodičů

3. Jinými slovy řečeno, vůle v seřazení jsou upraveny tak, aby vyrovnávaly anebo rušily podíly vzduchového proudu, unikající štěrbinami 5, podíly vzduchového proudu, unikajícími skrze vůle v sesazení. Každá vůle v seřazení je zejména alespoň 0,8 mm, ještě lépe však v rozsahu Od 0,8 .mm do 1,6 milimetru, s výjimkou pro vůle mezi vzduchovými vodiči 3, mezi nimiž je umístěna pomocná tryska 20. Držák 6 je upevněn uvnitř drážky držáku 9 paprsku 1 dohromady s jeho rámem. Držák 9 paprsku 1 je upevněn na horním úseku bidienového mečíku 8, jenž je zase připevněn na otáčivém hřídeli 7 tak, aby byl kyvný v podélných směrech. Otáčivý hřídel je nesen na rámu 17 tkalcovského stavu. Na obr. 2 je vyznačen okraj 15 tkaniny 16. Držák 6 vzduchových vodičů 3 je rozdělen na větší počet kusů. Na konci každého· z těchto kusů, s povrchem ke straně tkalcovského stavu, protilehlé k hlavní trysce 11, s výjimkou pro příslušný povrch kusu umístěného co nejdále od hlavní trysky 11, je připevněn s pomocí malých šroubů držák 18 pomocné trysky 20.

Pomocná tryska 29 ve tvaru trubice je nesena na svém držáku 18 tak, aby byla umístěna mezi přímými úseky 3a sousedních vzduchových vodičů 3. Podle toho tedy je seřazen větší počet pomocných trysek 20 podél ¹ útkového vodícího kanálu 4A, rovnoběžně se vzduchovými vodiči 3. Dutina uvnitř pomocné trysky 20 je spojena se vzduchovou zaváděcí trubkou 21 'přes neznázorněný kanál vytvořený v držáku 18 pomocné trysky 20. Vzduchová zaváděcí trubka 21 je k držáku 18 připevněna a táhne se směrem dolů . podél držáku 9 paprsku 1. Ke vzduchové zaváděcí trubce 21 je připojena svým jedním koncem ohebná 'trubka 22 a svým druhým koncem je připojena k výstupu vzduchového 'řídicího ventilu 24, jenž je připevněn k protáhlé opěře 23 táhnoucí se mezi protilehlým rámem 17 tkalcovského stavu. Vstup vzduchového řídicího ventilu 24 je připojen k neznázorněnému zdroji vysokotlakého vzduchu.

Vzduchový řídicí ventil 24 je sestrojen a uspořádán tak, že jeho součást . 25 je obvykle předpjata podle obr. 2 ve směru dolů k otvírání vzduchového řídicího ventilu 24 pro přívod stlačeného vzduchu k ohebné trubce 22 působením neznázorněné pružiny uspořádané ve vzduchovém. řídicím ventilu 24. Takto předpjatá součást 25 vzduchového řídicího ventilu 24 působí na svém dolním konci na kyvnou páku 27, jejíž jeden konec Je otočně připojen prostřednictvím osového čepu 26 k tělesu vzduchového řídicího ventilu 24. K druhému konci kyvné páky 27 je připojena otočně vačková kladička 28. Ta je uspořádána pro styk 's povrchem otáčivé vačky 33, jež je upevněn na otáčivém hřídeli 29, jenž se otočí jednou za jeden provozní cyklus tkalcovského stavu, tj. za jeden vratný pohyb paprsku 1. Vačka 30 je opatřena výstupkem 30a, Podle toho tedy se vačková kladlčka 28 dotýká vačkového výstupku 30a, součást 25 vzduchového .řídicího ventilu 24' je napínána či ovládána směrem vzhůru prcstředmctvím kyvné páky 27 k otevření vzduchového řídicího ventilu 24, aby procházel stlačený vzduch k ohebné trubce 22. K ' tomu nutno poznamenat, že vačka 30 je sestrojena tak, aby její výstupek 30a přicházel do styku s ' vačkovou kladlčkou 28, když se dostává útková příze 12, vstřikovaná od hlavní trysky 11, do blízkosti příslušné pomocné trysky 20.

Každá pomocná tryska 20 je nahoře uzavvřena a ve ' své horní boční stěně opatřena tryskovým otvorem 32. Hořejšek pomocné trysky 20 má .zaoblený kuželový tvar. Tryskový otvor 32 je vytvořen tak, že jeho osa se nachází na vodorovné rovině zahrnující osu G útkového vodícího kanálu 4A . pod předem stanoveným úhlem O. Podle toho tedy směrová čára N vstřikování vzduchu z pomocné trysky 20 kříží úhlově osu G útkového vodícího kanálu 4A a směřuje k vnitřnímu povrchu přímého úseku 3a u vzduchového otvoru-4 ve vzduchovém vodiči 3, jenž je umístěn blíže ke straně tkalcovského stavu, protilehlé k hlavní trysce 11, než pomocná tryska 29. Je výhodné, jestliže několik vzduchových vodičů 3, umístěných po proudu od každé pomocné trysky 20, je opatřeno výřezy 33 ve tvaru zaoblených drážek. Pomocná tryska 20 tím nevyčnívá do útkového vodícího kanálu 4A, takže nedochází k vadnému prohozu útku vlivem zachycování útkové příze 12 pomocnou tryskou 20.

Způsob práce útkového prohozního zařízení podle vynálezu vypadá takto:

Když se pohybuje paprsek 1 směrem nazpátek, do· každého vzduchového vodiče 3 útkového vodícího ústrojí 2, jež se pohybuje s paprskem 1, vstupuje útková příze 12 do prošlupu 14, odtlačujíc na stranu osnovní příze 13. Téměř současně vniká každá pomocná tryska 20 do· prošlupu 14, odtlačujíc osnovní příze 13 na stranu svým horním úsekem. Ve chvíli, kdy se dostaly osnovní příze 13 z útkového vodícího kanálu 4A, je do něj vstřikován stlačený vzduch od hlavní trysky 11, čímž dochází i ke vstřikování útkové příze 12 pod Vlivem tohoto stlačeného vzduchu a tím k vytvoření vzduchového proudu k zahájení útkového prohotzu. Bezprostředně přetím, než se dostane čelní konec útkové příze 11 do blízkosti každé pomocné trysky 20, výstupek 30a vačky 39 se začne dostávat do styku s vačkovou kladičkou 28, takže součást 25 vzduchového řídicího ventilu 24 je zatlačována dovnitř působením kyvné páky 27. Podle toho tedy se vzduchový řídicí ventil 24 otevře, aby byl · přiváděn - stlačený · vzduch do pomocné trysky 20 přes ohebnou - - trubku 22 a vzduchovou zaváděcí trubku 21. Potom je vstřikován vzduch z - tryskového otvoru 32 · v každé pomocné trysce 29 v předem stanoveném směru. Následkem toho je útková příze 12 pronášena útkovým vodicím kanálem 4A, přičemž je postupně odfukována od tryskových otvorů 32 v za sebou umístěných pomocných tryskách 20 k provedení útkového· prohozu. Každá pomocná tryska 20 je uspořádána tak, že se zastavuje vstřikování vzduchu z jejího tryskového otvoru 32, když nosná činnost útkové příze 12 předána* následující pomocné trysce 20, protože se výstupek 30a vačky 30 odpojí od vačkové kladičky 28.

Když je prohoz útku ukončen, vstřikování vysokotlakého vzduchu od hlavní trysky 11 a od pomocné trysky 20 umístěné od ní co nejdále se zastaví, a vzduchové - vodiče 3 i pomocné trysky -20 -se dostávají ven z prošlupu 14 působením příštího - pohybu paprsku 1 vpřed. V té chvíli se dostává -útková příze 12 ven- ze vzduchového oívoru 4 v každém vzduchovém vodiči 3 průchodem štěrbinou 5 pod nosným účinkem spodních osnovních -přízí 13 tvořících prošlap 14. Potom je útková příze 12 přirážena k okraji 15 tkaniny 16 paprskem 1.

Nyní bude podrobně vysvětlen stav útkového prohozního zařízení podle vynálezu s odvoláním na - obr. 3. Na tomto obr. 3 je znázorněn nejvýhodnější výsledek z nejrůznějších pokusů prováděných se změnami mnoha činitelů v pokusných podmínkách. Pokusné podmínky v souvislosti -s obr. 3 jsou tyto: vnitřní průměr D vzduchového otvoru A v každém- ze vzduchových vodičů 3 činí 7 mm, tloušťka T vzduchového vodiče 3 činí 2,9 mm, vzdálenost C mezi vzduchovými vodiči -3 - činí 1,6 mm, průměr d tryskového otvoru 32 v každé z pomocných trysek -29 činí 1 mm, úhel -protínání směrové čáry N vstřikování vzduchu -od tryskového -otvoru 32 ve vztahu k ose každého vzduchového otvoru 4 činí 4° až 15°, a vzdálenost P mezi sousedními pomocnými tryskami 20 činí 100 mm.

Jak znázorněno na obr. 3, útková příze 12 je přitahována ke směrové čáře N vstřikování vzduchu, když se přibližuje k pomocné trysce 20. Potom útková příze 12 kříží osu G podél zmíněné směrové čáry N a postupuje dále, kdy se směr jejího - posuvu mění podél teoretické odrazové čáry R, aby opět křížila osu G. Potom útková - příze 12 dále mění směr svého posuvu, aby se pohybovala podél osy G, jakmile ji opět překřížila. Takto· se nachází útková příze 12 lehká ve váze v poloze, tj. ve -středu vzduchového proudu, vytvořeného v patkovém vodicím kanálu 4A, kde je rychlost proudění vzduchu nejvyšší, a proto se zdálo, že tento tvar útkové příze 12 vyznačoval střed vzduchového proudu v útkovém - vodicím kanálu 4A.

V této souvislosti, u předtím navrhovaného útkového prohozního' zařízení, o němž pojednává zde již několikrát -uváděná -přihláška vynálezu č. 149 083 ve Spojených státech amerických, kde jsou vzduchové vodiče, mající zúžené vzduchové otvory, ve spojení s pomocnými tryskami, je na obr. 3 vyznačená - teoretická odrazová čára R‘ směrové čáry N vstřikování vzduchu vytvořena klikatě, při -stupňovitém zmenšování jejích roztečí. Toto vykazuje tedy účinnou a hbitou sbíhavost vzduchového proudu do osy G. Však u tvaru teoretické odrazové čáry R‘ -nutno zaznamenat, že ve vzduchovém proudu je vyvoláváno víření, jestliže se zmenšuje průřezová - plocha vzduchového otvoru v každém vzduchovém vodiči. Se zřetelem k této skutečnosti, podle vynálezu je teoretická odrazová čára R, vykazující stejné rozteče, vytvořena jemně, a proto se může- vytvářet stálý -střed vzduchového proudu uvnitř úzkého útkového vodícího kanálu 4A. Navíc ještě ten jev, - že střed proudového vzduchu se nakonec dostává do shody s osou G, naznačuje tu skutečnost, že dochází k vyrovnaným průnikům vzduchu radiálně vůlemi v seřazení vzduchových vodičů 3.

Z výše uvedeného nutno ocenit, že útkové prohozní zařízení podle vynálezu představuje druh spořící se vzduchem, kde útková ipríze 12 je prohazována do útkového vodícího kanálu 4A, vymezeného vzduchovými otvory 4 v řadě radiálně téměř uzavřených vzduchových vodičů 3 pod vlivem vzduchových proudů vstřikovaných od hlavní trysky 11 a pomocných trysek -20, kde vzduchový otvor 4 v každém vzduchovém vodiči 3 je vytvořen přímo, bez jakéhokoliv zúžení, a navíc ještě se vzdálenost každé vůle v seřazení nastavuje tak, aby byl umož13 něn únik vhodného podílu vzduchového proudu skrze ně. Toto umožňuje zmenšení vzduchového otvoru 4 na míru, v níž se nedá po-užívat u obvyklých útkových prohozních zařízení, čímž se dosahuje další značné úspory na vzduchu. Ačkoliv sice dochází к určitému úniku vzduchu v útkovém prohozním zařízení podle vynálezu, noshá činnost útkové příze 12 je stálá, kdy útková příze 12 flotuje v útkovém vodicím ka14 nálu 4iA, jak znázorněno na obr. 3, s pomocí unikajícího vzduchu, při zachovávání nejmenšího odporu útkové příze 12 proti létání. Proto lze zmenšit počet pomocných trysek 20 v porovnání s již zde zmíněným druhým obvyklým útkovým prohozním zařízením, a vynález tedy značně zdokonaluje útkové prohozní zařízení používáním radiálně téměř uzavřených vzduchových vodičů 3 z hlediska hospodárnosti.

Claims (5)

1. Zařízení na prohazování útků v tryskovém tkalcovském stavu, mající hlavní zanášecí trysku pro vstřikování útkové příze s pomocí vzduchu, větší počet vzduchových vodičů seřazených ve směru prohazování útků a vytvořených jednotlivě s vodícími otvory, jež jsou sestaveny ve vodicí kanál к prohazování útků hlavní zanášecí tryskou, přičemž každý vzduchový vodič je uzavřený smyčkový úsek, vymezující vodicí otvor a vytvořený se štěrbinou pro výstup útkové příze z vodícího otvoru a ,mající pomocnou trysku pro vstřikování vzduchu do vodícího kanálu к vytváření vzduchového proudu v jeho vnitřku, vyznačující se tím, že vodicí vzduchový otvor (4) každého vzduchového vodiče (3) je přímého tvaru, přičemž vnitřní obvodový povrch [3pj vzduchového vodiče (3) je kolmý vůči rovině (V) rovnoběžné se vzduchovými vodiči (3), jež jsou uspořádány ve vzájemném odstupu od sebe pro únik vzduchového proudu

VYNÁLEZU z útkového vodícího kanálu (4A) štěrbinami (5), zeslabeného únikem vzduchového proudu prostory (C) mezi vzduchovými vodiči (3).

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že vodicí vzduchový otvor (4) každého vzduchového vodiče (3) má střední průměr (D‘) nejvýše .12 mm.

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že rozsah vzdálenosti pro prostor (C) mezi sousedními dvěma vzduchovými vodiči (3) činí nejvýše do 0,8 mm.

4. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že rozsah vzdálenosti pro prostor (C) mezi sousedními dvěma Vzduchovými vodiči (3) činí od 0,8 do 1,6 mm.

5. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že každý vzduchový vodič [3] má přímý úsek (За) a zakřivený úsek (3b), jež oba vymezují svými vnitřními obvodovými povrchy (3p) přímý vodicí vzduchový otvor (4).