CS228931B2 - Způsob výroby 2-(2,4-difluorfenyl)-l,3-bis(lH-l,2,4-triazol-l-yl)propan- -2-oiu - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby nového bis-triazolového derivátu vykazujícího atutifungální účinnost a použitelného k léčbě houbových infekcí živočichů, včetně lidí.

Novou sloučeninou vyráběnou způsobem podle vynálezu jo 2-(2,4-difluorfenyl)-l,3-bis(lH-l,2,4Htriazol-l-yl)ipropan-2-ol vzorce I

OH r— N- CH_rC- CHe. i í

přičemž vynález zahrnuje rovněž farmaceuticky upotřebitelné soli této sloučeniny.

V britské přihlášce vynálezu č. 2 078 719A (ICIj, zveřejněné 13. 01. 82, a v evropské přihlášce vynálezu č. 0 044 605 (ICIj, zveřejněné 27. 01. 82, jsou popsány sloučeniny odpovídající obecnému vzorci ve kterém

R¹ znamená popřípadě substituovanou alkylovou, cykloalkylovou (například cyklopentylovou nebo cyklohexylovou), arylovou (například fenylovou) nebo aralkylovou (například benzylovou) skupinu a každý ze symbolů Y¹ a Y² znamená vždy skupinu =CH— nebo =N—, a jejich soli či kovové komplexy, ethery nebo estery.

O těchto sloučeninách je uváděno, že jsou užitečné jako fungicidy a regulátory růstu rostlin. Rovněž je uváděno, že jsou účinné proti houbovým chorobám člověka.

Tyto publikované přihlášky konkrétně v příkladu 2 a v definici popisují l,3-bis(lH-1,2,4-triazol-l-yl) -2- (2,4-dichlorfenyl )propan-2-ol. Tato sloučenina odpovídá vzorci

OH

2,4-difluorfenylderivát, vyráběný způsobem podle vynálezu, není konkrétně jmenován ve shora zmíněných přihláškách vynálezu firmy ICI, ani není jako příklad substituen.tu ve významu symbolu R¹ konkrétně jmenován 2,4-difluorfenylový zbytek.

Shora uvedený 2,4-dichlorfeinylderivát je teratogenní, zatímco 2,4-difluorfenylanalog podle vynálezu zcela neočekávatelně teratogenní není.

Teratogenní jsou mimoto i odpovídající 2-, 3- a 4-chlorfenylanalogy, jakož i 4-bromfeinylanalog.

Teratogenní vlastnosti se zjišťují následujícími teratologickými testy.

Krysí samice [Cr]: COBS-CD(SD)BR, Charles River Breeding Colony, Francie] se po oplodnění náhodně rozdělí do skupin po 5 zvířatech. Deset po sobě následujících dnů od 6. do 15. dne po oplodnění se denně po; dávají testované sloučeniny ve formě suspenze v 0,1% vodné melthylcelulóze pomocí žaludeční sondy.

20. den po oplodnění se zvířata usmrtí a zjistí se počet mrtvých plodů, jakož i počet, pohlaví a hmotnost živých plodů. U všech plodů se zjišťují vnější, bukální a viscerální abnormality.

Testují se sloučeniny odpovídající obecnému vzorci

OH

L=-A i R ve kterém

R znamená 2,4-dichlorfenylovou skupinu, 2-chlorfenylovou skupinu, 3-chlorfenylovou skupinu, 4-chlorfenylovou skupinu, 4-bromfenylovou skupinu nebo 2,4-difluorfenylovou sku,pinu.

Všechny plody od zvířat ošetřených sloučeninou obsahující ve významu symbolu R 2,4-dichlorfenylovou skupinu, v dávce 20 mg/kg tělesné hmotnosti vykazují vnější malformace, zejména rozštěp patra. Z viscerálního a skeletálního vyšetření vyplývá, že tato sloučenina je teratogenní ještě v tak nízké dávce jako 1 mg/kg, o čemž svědčí například výskyt mikroiftalmie, zvýšený výskyt rozšíření močovodů a ledvinných pánviček, zpoždění osifikace některých kostí a zvýšený výskyt 14. páru žeber.

Rovněž sloučenina, v níž R znamená 4-chlorífenylovou skupinu, je extrémně embryotoxická v dávce 20 mg/kg, zatímco sloučenina, ve které R znamená 2-chlorfenylovou skupinu, vyvolává v této dávce vnější abnormality (rozštěp patra). Tyto sloučeniny jsou konkrétně uváděny jako sloučeniny č. 1, resp. 9 v tabulce 1 výše zmíněných přihlášek firmy ICI. Kromě toho i sloučeniny, v nichž R znamená 3-chlorfenylovou skupinu nebo 4-bromfenylovou skupinu, které sice nejsou nárokovány, ale jsou konkrétně uvedeny ve shora zmíněných přihláškách firmy ICI, rovněž vyvolávají v dávce 20 mg/kg tytéž vnější abnormality. Posledně zmíněná sloučenina je v této dávce rovněž embryotoxická.

Sloučenina podle vynálezu, tj. látka shora uvedeného obecného vzorce, v němž R znamená 2,4-difluorfenylový zbytek, při aplikaci březím krysám za identických podmínek nanejvýš překvapivě nevyvolává žádné vnější malformace. Vnitřní vyšetření plodů od těchto zvířat nesvědčí o žádných významných visceráiních nebo skeletálních abnormalitách. !

Toxicita pro plod (íteratogenicita nebo/a embryotoxicita) těch sloučenin, v nichž R znamená jiný substituent než 2,4-difluorfenylový zbytek, je hlavní nevýhodou těchto látek v případě, že by měly být používány k léčení mykos v humánní medicíně.

Vynález rovněž popisuje farmaceutický prostředek obsahující sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky upotřebitelnou sůl, společně s farmaceuticky upotřebitelným ředidlem nebo nosičem. Tento prostředek se s výhodou používá v humánní medicíně, a to ve formě tablety, kapsle, injekčního preparátu nebo masití.

Kromě toho vynález popisuje způsob ošetřování houbových infekcí živočichů, včetně lidí, který spočívá v tom, že se pacientovi aplikuje účinné množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky upotřebitelné soli.

V souladu s vynáleze>m se shora uvedená sloučenina vzorce I zísikává reakcí oxiranu vzorce II

s 1,2,4-trinzolem v přítomnosti báze odlišné od použitého triazolu.

I když reakce probíhá i bez přídavku další báze, protože triazol sám je bazický, je v β

takovémto případě reakce tak pomalá pro praktické účely, že je žádoucí přidat k reakční směsi výše zmíněnou další bázi.

Výhodnou další bází je uhličitan draselný nebo natriumhydrid.

V souhlase s typickým provedením tohoto způsobu se 1,2,4-triazol, oxiran vzorce II a bezvodý uhličitan draselný nechají reagovat ve vhodném rozpouštědle, například v suchém dimefhylformamidu, s výhodou za záhřevu na teplotu 50 až 120 °C, jímž se reakce urychluje. Reakce je obecně ukončena za 8 hodin nebo v kratší době. Produkt je možno izolovat a vyčistit běžným způsobem*,

Výchozí triazol lze rovněž použít ve formě adiční soli s kyselinou (například ve formě soli s kyselinou methansulf omovou), v kterémžto případě je třeba použít nadbytek báze.

Oxiran shora uvedeného vzorce II je možno připravit běžným způsobem, obvykle z odpovídajícího ketonu vzorce III

reakcí tohoto ketonu s dimethyloxosulfoniummethylidem připraveným z trimethylsulfoxoiniumjodidu a se směsí centriminu a hydroxidu sodného.

Tato reakce se obvykle provádí následujícím způsobem: keltom vzorce III, trimethylsulfoxoniumjodid a cetrimid se několik hodin intenzívně míchají ve směsi toluenu a vodného roztoku hydroxidu sodného při teplotě zhruba 100 °C. Výsledný oxiran je pak možno izolovat běžným způsobem.

Keton vzorce III je možno připravit obvyklým způsobem, například postupem ilustrovaným následujícím reakčním schématem!

F

Při práci způsobem podle vynálezu obecně vzniká produkt vzorce I znečištěný isomerem, v němž jeden z triazolových kruhů je navázán na sousedící skupinu CH₂ prostřednictvím polohy 4, tento nežádoucí isomer lze však odstranit chromatografií, například na silikagelu, nebo překrystalováním.

Výhodnými farmaceuticky upotřebitelnými solemi sloučeniny vzorce I jsou adiční soli s kyselinami. Farmaceuticky upotřebitelnými adičními solemi sloučeniny vzorce I jsou soli odvozené od silných kyselin tvořících netoxické adiční soli obsahující farmaceuticky upotřebitelné anOnity, jako hydrochloridy, hydrobromidy a sulfáty.

Soli je možno získat běžnými postupy, například smísením roztoků obsahujících ekvimolární množství jednak volné báze a jednak žádané kyseliny. Žádaná sůl se izoluje filtrací v případě, že je nerozpustná, nebo odpařením rozpouštědla.

Sloučenina vzorce I a její farmaceuticky upotřebitelné soli jsou velmi účinnými antffungálními činidly použitelnými k potírání houbových infekcí živočichů, včetně lidí. Tyto látky je možno například používat k léčbě místních houbových infekcí člověka, způsobovaných mimo jiné druhy Candida, Trichophyton, Microsporum, nebo Epidermophyton, nebo infekcí sliznic způsobovaných Candida albicaps (jako jsou například candidiasy ústní dutiny novorozenců a vaginální ciandidiasyj.

Popisované sloučeniny lze rovněž používat k léčbě systemických houbových infekcí způsobovaných například Candida albicans, Cryptococcus neoformans, Asperglllus fumigatus, Coccidioides, Paracoccidioides, Histopliasma nebo Blasfomyces.

Hodnocení antifungální účinnosti sloučeniny vzorce I in vitro je možno uskutečnit zjišťováním minimální inhibční koncentrace (MIC), což je nejnižší koncentrace testované sloučeniny ve vhodném prostředí, která zabrání růstu příslušného mikroorganismu. V praxi se postupuje tak, že se řada agarových desek, z nichž každá obsahuje testovanou sloučeninu v určité koncentraci, inokuluje standardní kulturou například Candida albicans a každá deska se pak 48 hodin inkubuje při teplotě 37 °C, načež sei zjistí, zda na každé z desek došlo či nedošlo k růstu houby a zaznamená se příslušná hodnota MIC.

Mezi další mikroorganismy, které je možno k těmto testům použit, náležejí Crypto-> coccus neoíformans, Aspergillus fumigatus, Trichophyton spp, Microsporum spp., Epidermophyton floccosum, Coccidioides immitis a Torulopsis glabrata.

Hodnocení účinnosti látek podle vynálezu in vivo je možno provádět tak, že se myším inokulovaným kmenem Candida albicans intraperiioneální či intravenosní injekcí nebo orálně aplikuje řada různě vysokých dávek testované látky. Neošetřené myši umírají během 48 hodin. Zjišťuje se dávka, v níž testovaná látka chrání 50 % zvířat proti uhlynutí v důsledku infekce. Sloučenina vzorce I poskytuje tuto 50% ochranu v dávce pod 0,5 mg/kg, aplikované orálně nebo intravenosně.

Při použití v humánní medicíně je možno antiffungálně účinnou sloučeninu vzorce I nebo její sůl aplikovat samotnou, obvykle se však aplikuje ve směsi s farmaceutickým nosičem zvoleným s přihlédnutím k zamýšlenému způsobu podání a standardní farmaceutické praxi. Tak například je možno tuto látku aplikovat orálně ve formě tablety obsahující takové pomocné látky, jako škrob nebo laktosu, nebo ve- formě kapsle či globule, kde je obsažena buď samotná, nebo ve směsi s pomocnými látkami, nebo ve formě elixíru či suspenze obsahující chuťové přísady nebo barviva. Látku podle vynálezu lze rovněž aplikovat parenterální injekcí, například injekcí intravenosní, initramuskulární nebo subkutánní. K parenterální aplikaci se sloučenina podle vynálezu nejlépe používá ve formě sterilního vodného roztoku, který může obsahovat ještě další látky, například soli nebo glukosu v množství zajišťujícím isOítonický charakter roztoku.

Očekává se, že denní dávky antifungálně účinné sloučeniny vzorce I při orální a parenterální aplikaci v humánní medicíně se budou pohybovat od 0,1 do 5 mg/kg (v dílčích dávkách), a to jak při orální, tak parenterální aplikaci. Tablety nebo kapsle budou tedy pravděpodobně obsahovat od 5 mg do 0,5 g účinné látky podle vynálezu pro jednorázovou nebo dvojnásobnou či několikanásobnou aplikaci v určitém časovém údobí, tak jak je to pro ten který případ vhodné. Příslušné dávkování, které bude pro individuálního pacienta nejvhodnější a bude se měnit v závislosti na věku, hmotnosti a odezvě pacienta na preparát, stanoví v konečné instanci ošetřující lékař. Shora uvedené dávkování je< pouze příkladem průměrného případu. Mohou se pochopitelně vyskytnout individuální případy vyžadující vyšší nebo nižší dávkování, přičemž i takovéto případy spadají do rozsahu vynálezu.

Alternativně je možno antifungální sloučeninu vzorce I aplikovat ve formě čípku nebo pesaru, nebo ji lze podávat místně ve formě lotionu, roztoku, masti nebo prášku. Očnnou látku je možno například zapravlt do mastového základu tvořeného vodnou emulzí polyethylenglykolů nebo kapalného parafinu, nebo ji lze v koncentraci mezi 1 a 10 % zapravlt do mastového základu tvořeného bílým voskem nebo bílým měkkým parafinem, popřípadě společně se stabilizátory a ochrannými látkami.

Vynález ilustruje následující příklad provedení, jímž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje.

Příklad (AJ Příprava 2-chlor-2‘,4‘-difluoracetofenonu

CtCH_íCOCt

K směsi 114 g (1,0 mol} a 146,6 g (1,1 mol} bezvodého chloridu hlinitého se při teplotě místnosti (20 °C) za míchání přikape 113 g (1,0 mol} chloracetylchloridu. Výsledná směs se ještě 5 hodin míchá při teplotě 50 až 55 °C, pak se k ní pomalu přidá 48,5 ml methylenchloridu a směs se nechá zchladnout na teplotu místnosti. Methylenchloridová vrstva se oddělí, promyje se dvakrát vždy 320 ml vody a rozpouštědlo se oddestiluje za sníženého tlaku, čímž se získá 180 mg světležlutého pevného zbytku.

Část tohoto surového produktu o hmotnosti 145 g se krystaluje ze 435 ml n-hexanu. Získá se« 113 g (73 %} sloučeniny uvedené v názvu, tající při 47 až 49 °C [v práci

D. Ehlers, H. Bercher a A. Grisk, J. Prakt. Chem, 315, 1169 (1973) je uvedeno 46,5 °CJ. IČ (KBr-íechnikaj a NMR (deuterochloroform) spektra odpovídají uvedené struktuře.

(Bj Příprava 2‘,4‘-dijfluor-2-(lH-l,2,4-triazol-1-yl j acetof enon-hydrochloridu

O

II

C-CH^l ethylacetát ->

triethylamin

F hn^n -»

O

C-CH_?N

Ň=' HCí

K směsi 30,4 g (0,44 mol) 1,2,4-triazolu a

15,1 g (0,15 mol) triethylaminu ve 186 ml ethylacetátu vroucího pod zpětným chladičem se přidá roztok 38,1 g (0,2 mol) 2-chlor-2‘,4‘-difluoracetdfenonu v 80 ml ethylacetátu. Směs se 6 hodin vaří pod zpětným chladičem, pak se ochladí na teplotu místnosti a nerozpustné podíly se odifiltrují. Filtrát se promyje dvakrát vždy 200 ml vody a rozpouštědlo se oddestiluje· za sníženého tlaku. Surový produkt se rozpustí ve 150 ml ethylacetátu a přidá se 25% (hmotnost/objem) roztok plynného chlorovodíku v isopropanolu. Ze směsi se nechá 1 hodinu při teplotě 0 °C srážet pevný produkt, který se pak odfiltruje a vysuší. Získá se 21,6 g (40 %) sloučeniny uvedené v názvu, tající při 167 až 170 °C. IČ (KBr-technika) a NMR (dimethy lsulf oxid) spektra odpovídají uvedené struktuře.

Meziprodukt se charakterizuje jako vodná báze, která se připraví následujícím způsobem.

K suspenzi 16,8 g (0,2 mol) hydrogenuhličitainu sodného a 27,6 g (0,4 mol) 1,2,4-triazolu ve 180 ml toluenu vroucího pod zpětným chladičem se přidá roztok 38,1 g (0,2 mol) 2-chlor-2^<,4‘-ditfluoracetofenonu ve 45 mililitrech toluenu. Směs se 3 hodiny míchá za varu pod zpětným chladičem, přičemž voda vznikající při reakci se odstraňuje za použití Dean-Starkovy jímky. Reakční směs se ochladí na teplotu místností a přidá se k ní 180 ml vody. Toluenová vrstva se oddělí a rozpouštědlo se oddestiluje za sníženého tlaku. Ze světlehnědého pevného zbytku se krystalizací ze 70 ml směsi stejných dílů ethylacetátu a n-hexanu získá 3,9 g sloučeniny uvedené v názvu, tající při 103 až 105 °Ó. IČ (KBr-technika] a NMR (deuterochloroformj spektra odpovídají uvedené struktuře.

Analýza: pro C10H7F2N3O vypočteno:

53,8 % C, 3,16 % H, 18,82 % N; nalezeno:

53,62 % C, 3,15 % H, 18,68 % N.

(Cj Příprava l-[2-(2,4-diifluorfenyl)-2,3-epoxypropyl ] - (lH-l,2,4-triazol j -methansulf onátu

59,6 g (0,23 mol) 2‘,4‘-difluor-2-(lH-l,2,4-triazol-1-yl j acetof enon-hydrochloridu, 50,6 gramů (0,23 mol) trimethylsulfoxoniumjodidu a 2,1 g cetrimidu se ve směsi 370 ml toluenu a 20% (hmotnost/hmotnost) vodného hydroxidu sodného 3 hodiny míchá při teplotě 60 °C. Toluenová vrstva se oddělí, zahustí se na objem 110 ml a zředí se 150 ml ethylacetátu. Přidá se roztok 16,6 g (0,172 mol) methansulfonové kyseliny ve 20 ml ethylacetátu, k výsledné směsi se· přidá dalších 100 ml ethylacetátu, reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě 0 °C, načež se vyloučená sraženina odďiltruje. Získá se 43 g (56 %) sloučeniny uvedené v názvu.

g tohoto surového produktu se rozpustí ve 140 ml horkého ethanolu denaturovaného methanolem a přidají se 2 g aktivního uhlí. Směs se zfiltruje, filtrát se zahustí na 100 ml a odparek se 1 hodinu míchá při teplotě 0 °C. Filtrací se získá 7,8 g (39 %) sloučeniny uvedené v názvu, tající při 128 až 129 stupních Celsia. IC (KBr-technikaj a NMR (dimethylsuifoxid) spektra odpovídají uvedené struktuře.

Analýza: pro C₁₂H₁₃F₂N₃O₄S vypočteno:

43,2 % C, 3,9 % H, 12,6 % N;

nalezeno:

42,83 %| C, 3,92 % H, 12,96 % N.

(Dj Příprava 2-(2,4-difluorfenyl)-l,3-bis(lH -1,2,4-triazol-l-ylj propan-2-olu

0.

cn₂

N-—

Směs 6,7 g (0,02 mol) l-[2-(2,4-dlfluoťfenyl) -2,3-epoxypr opyl ] -lH-l,2,4-triazol-methansulfonátu, 2,8 g (0,04 mol) 1,2,4-triazolu a 9,1 g (0,066 mol) bezvodého uhličitanu draselného se ve 35 ml dimethylformamidu 4,5 hodiny míchá při teplotě 90 °C. Výsledná směs se ochladí na teplotu místnosti, vnese se do 170 ml vody, vodná směs se extrahuje dvakrát vždy 60 ml chloroformu, extrakty se spojí a promyjí se dvakrát vždy 100 ml vody. Chloroformový roztok se vysuší síranem hořečnatým a rozpouštědlo so oddestiluje za sníženého tlaku. Jako zbytek se získá 5,3 g surového produktu.

Tento surový produkt se rozpustí v 50 ml isopropanolu a k roztoku se přidá 0,5 g aktivního uhlí. Směs se zfiltruje a filtrát se zahustí na objem 25 ml. Vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuší se, čímž se získá

2,6 g (44 °/o) sloučeniny uvedené v názvu, tající při 139 až 140 °C. IČ (KBr-technika) a NMR (dimethylsulfoxid) spektra odpovídají uvedené struktuře.

Analýza: pro Ci₃H₁₂F₂N₆O vypočteno:

51,0 % C, 3,92 % H, 27,5 % Ν;

nalezeno:

50,85 % C, 3,92 % H, 27,74 % Ν.

Claims (2)

1. Způsob výroby 2-(2,4-di'fluor,feiiyl)-l,3-bis( lH-l,2,4-triazol-l-yl) propan-2-olu vzorce I

OH

N^N-CH-C -ch^h^n Λ/·——’ ^F (IJ a jeho farmaceuticky upotřebitelných solí, vyznačující se tím, že se 1,2,4-triazol nebo jeho adiční sůl s kyselinou v přítomnosti báze nechá reagovat se sloučeninou vzorce II načež se popřípadě výsledná sloučenina vzorce I převede na svoji farmaceuticky upotřebitelnou sůl.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako báze použije uhličitan draselný.