CS228949B2 - Způsob výroby 2-(2,4-difluorfenyl)-l,3-bis(lH-l,2,4-triazol-l-ylJpropan- -2-olu - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby nového bis-triazolového derivátu, vykazujícího antifungální účinnost a použitelného k léčbě houbových infekcí živočichů, včetně lidí.

Novou sloučeninou vyráběnou způsobem podle vynálezu je 2-(2,4-difluorfenyl)-1,3-bis(lH-l,2,4-triazol-l-yl)propan-2-ol vzorce I

přičemž vynález zahrnuje rovněž farmaceuticky upotřebitelné soli této sloučeniny.

V britské přihlášce vynálezu č. 2 078 719 A (ICI), zveřejněné 13. 01. 82, a v evropské přihlášce vynálezu č. 0 044 605 (ICI), zveřejněné 27. 21. 82, jsou popsány sloučeniny odpovídající obecnému vzorci

OH

Y—N-CHrC-CH;

i 1 fe i j

R<

ve kterém

R¹ znamená popřípadě substituovanou alkylovou, cykloalkylovou (například cyklopentylovou nebo cyklohexylovou), arylovou (například fenylovou) nebo aralkylovou (například benzylovou) skupinu a každý ze symbolů Y¹ a Y² znamená vždy skupinu =CH— nebo =N—, a jejich soli či kovové komplexy, ethery nebo estery.

O těchto sloučeninách je uváděno, že jsou užitečné jako fungicidy a regulátory růstu rostlin. Rovněž je uváděno, že jsou účinné proti houbovým chorobám člověka.

Tyto publikované přihlášky konkrétně v příkladu 2 a v definici popisují l,3-bis(lH-1,2,4-triazol-l-yl j -2- (2,4-dichlorfenyl j propan-2-ol. Tato sloučenina odpovídá vzorci

mu vzorci

2,4-difluorfenylderivát, vyráběný způsobem podle vynálezu, není konkrétně jmenován ve shora zmíněných přihláškách firmy ICI, ani neí jako příklad substituentu ve významu symbolu R¹ konkrétně jmenován 2,4-dlfluorfenylový zbytek.

Shora uvedený 2,4-dichlorfenylderivát je teratogenní, zatímco 2,4-diflourfenylanalog podle vynálezu zcela neočekávatelně teratogenní není.

Teratogenní jsou mimoto i odpovídající 2-, 3- a 4-chlorfenylanalogy, jakož i 4-bromfenylanalog.

Teratogenní vlastnosti se zjišťují následujícími teratologickými testy.

Krysí samice (CrJ: COBS-CD(SD )BR, Charles River Breeding Colony, Francie) se po oplodnění náhodně rozdělí do skupin po 5 zvířatech. Deset po sobě následujících dnů od 6. do 15. dne po oplodnění se denně podávají testované sloučeniny ve formě suspenze v 0,1% vodné methylcelulóze pomocí žaludeční sondy.

20. den po oplodnění se zvířata usmrtí a zjistí se počet mrtvých plodů, jakož i počet pohlaví a hmotnost živých plodů. U všech plodů se zjišťují vnější, bukální a viscerální abnormality.

Testují se sloučeniny odpovídající ohecnéOW i

^c I ‘I |

Ř N ~J

Cl· ve kterém

R znamená 2,4-dichlorfenylovou skupinu, 2-chlorfenylovou skupinu, 3-chlorfenylovouskupinu, 4-chlorfenylovou skupinu, 4-bromfenylovou skupinu nebo 2,4- difluorfenylovou skupinu.

Všechny plody od zvířat ošetřených sloučeninou obsahující ve významu symbolu R

2,4-dichlorfenylovou skupinu, v dávce 20 mg/ /kg tělesné hmotnosti vykazují vnější malformace, zejména rozštěp patra. Z viscerálního a skeletálního vyšetření vyplývá, že tato sloučenina je teratogenní ještě v tak nízké dávce jako 1 mg/kg, o čemž svědčí například výskyt mikroftalmie, zvýšený výskyt rozšíření močovodů a ledvinových pánviček, zpoždění osifikace některých kostí a zvýšený výskyt 14. páru žeber.

Rovněž sloučenina, v níž R znamená 4-chlorfenylovou skupinu, je extrémně embryotoxlcká v dávce 20 mg/kg, zatímco sloučenina, ve které R znamená 2-chlorfenylovou skupinu, vyvolává v této dávce vnější abnormality (rozštěp patra). Tyto sloučeniny jsou konkréně uváděny jako sloučeniny č. 1, respektive 9 v tabulce 1 výše zmíněných přihlášek firmy ICI. Kromě toho i sloučeniny, v nichž R znamená 3-chlorfenylovou skupinu nebo 4-bromfenylovou skupinu, které sice nejsou nárokovány, ale jsou konkrétně uvedeny ve shora zmíněných přihláškách firmy ICI, rovněž vyvolávají v dávce 20 mg/kg tytéž vnější abnormality. Posledně zmíněná sloučenina je v této dávce rovněž embryotoxická.

Sloučenina podle vynálezu, tj. látka shora uvedeného vzorce I, v němž R znamená 2,4-difluorfenylový zbytek, při aplikaci březím krysám za identických podmínek nanejvýše překvapivě nevyvolává žádné vnější malformace. Vnitřní vyšetření plodů od těchto zvířat nesvědčí o žádných významných viscerálních nebo skeletálních abnormalitách.

Toxicita pro plod (teratogenicita nebo/a embryotoxicita J těch sloučenin, v nichž R znamená jiný substituent než 2,4-difluorfenylový zbytek, je hlavní nevýhodou těchto látek v případě, že by měli být používány k léčení mykos v humánní medicíně.

Vynález rovněž popisuje farmaceutický prostředek obsahující sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky upotřebitelnou sůl, společně s farmaceuticky upotřebitelným ředidlem nebo nosičem. Tento prostředek se s výhodou používá v humánní medicíně, a to ve formě tablety, kapsle, injekčního prepa< rátu nebo masti.

Kromě toho vynález popisuje způsob ošetřování houbových infekcí živočichů, včetně lidí, který spočívá v tom, že se pacientovi aplikuje účinné množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky upotřebitelné soli.

Předmětem vynálezu je způsob výroby nové sloučeniny shora uvedeného vzorce I a jejích farmaceuticky upotřebitelných solí, vyznačující se tím, že se alespoň dva molekvivalenty 1,2,4-triazolu nebo jeho adiční soli s kyselinou nechají v přítomnosti báze reagovat se sloučeninou obecného vzorce II

ve kterém

Hal znamená chlor nebo brom, načež se popřípadě výsledná sloučenina vzorce I převede na svoji farmaceuticky upotřebitelnou sůl.

Výhodnou bází je uhličitan draselný nebo natriuhydrid.

Způsob podle vynálezu ilustruje následující reakční schéma:

OH

N' N-Cl-hOCH-N N l _. I, * i i f

Ve vzorcích uvedených v tomto schématu znamená Hal chlor nebo brom.

Intermediární oxiran vzorce III je možno popřípadě izolovat.

V souladu s typickým provedním této reakce se postupuje tak, že se sloučenina vzorce II a 1,2,4-triazol zahřívají, například na teplotu do 120 °C, ve vhodném rozpouštědle, například v suchém N,N-dimethylformamidu nebo tetrahydrofuranu, po dobu zhruba do 24 hodin, v přítomnosti báze, nepříklad uhličitanu draselného. Obecně se používá nadbytek triazolu a báze. Produkt vzorce I je \

Wg-j

F

F -^Q^~ Mgfír

F

O !1 ? * Hal- CH CCHX· možno izolovat a vyčistit běžným způsobem.

Při práci způsobem podle vynálezu obecně vzniká produkt vzorce I znečištěný isomerem, vněmž jeden z triazolových kruhů je navázán na sousedící skupinu CH2 prostřednictvím polohy 4, tento nežádoucí isomer lze však odstranit chromatografií, například na silikagélu, nebo překrystalováním.

Výchozí látku vzorce II je možno připravit běžnými postupy, například ve smyslu následujícího schématu:

OH

Výhodnými farmaceuticky upotřebitelnými sloučeninami vzorce I jsou adiční soli s kyselinami. Farmaceuticky upotřebitelnými adičními solemi sloučeniny vzorce I jsou soli odvozené od silných kyselin tvořících netoxické adiční soli obsahující farmaceuticky upotřebitelné anionty, jako hydrochloridy, hydrobromidy a sulfáty.

Soli je možno získat běžnými postupy, například smísením roztoků obsahujících ekvimolární množství jednak volné báze, a jednak žádané kyseliny. Žádaná sůl se izoluje filtrací v případě, že je nerozpustná, nebo odpařením rozpouštědla.

Sloučenina vzorce I a její farmaceuticky upotřebitelné soli jsou velmi účinnými antifungálními činidly použitelnými k potírání houbových infekcí živočichů, včetně lidí. Tyto látky je možno například používat k léčbě místních houbových infekcí člověka, způsobovaných mimo jiné druhy Candida, Trichophyton, Mlcrosporum nebo Epidermophyton, nebo infekcí sliznlc způsobovaných Candida albicans (jako jsou například candidiasy ústní dutiny novorozenců a vaginální candidiasy]. Popisované sloučeniny lze rovněž používat k léčbě systemických houbových infekcí způsobovaných například Candida albicans, Cryptococcus neoformans, Aspergillus fumigatus, Coccidioides, Paracoccidioides, Histoplasma nebo Blastomyces.

Hodnocení antifungální účinnosti sloučeniny vzorce I in vitro je možno uskutečnit zjišťováním minimální inhibiční koncentrace (MIC), což je nejnižší koncentrace testované sloučeniny ve vhodném prostředí, která zabrání růstu příslušného mikroorganismu. V praxi se postupuje tak, že se řada agarových desek, z nichž každá obsahuje testovanou sloučeninu v určité koncentraci, inokuluje standardní kulturou, například Candida albicans a každá deska se pak 48 hodin inkubuje při teplotě 37 °C, načež se zjistí, zda na každé z desek došlo či nedošlo k růstu houby a zaznamená se příslušná hodnota MIC. Mezi další mikroorganismy, které je možno k těmto testům použít, náležejí Cryptococcus neoformans, Aspergillus fumigatus, Trichophyton spp., Microsporum spp., Epidermophyton floccosum, Coccidioides immitis a Torulopsis glabrata.

Hodnocení účinnosti látek podle vynálezu in vivo je možno provádět tak, že se myším inokulovaným Candida albicans intraperitoneální či. intravenózní injekcí nebo orálně aplikuje řada různě vysokých dávek testované látky. Neošetřené myši umírají během 48 hodin. Zjišťuje se dávka, v níž testovaná látka chrání 50 i% zvířat proti uhynutí v důsledku infekce. Sloučenina vzorce I poskytuje tuto 50% ochranu v dávce pod 0,5 mg/kg, aplikované orálně nebo intravenózně.

Při použití v humánní medicíně je možno antifungálně účinnou sloučeninu vzorce I nebo její sůl aplikovat samotnou, obvykle se však aplikuje ve směsi s farmaceutickým nosičem zvoleným s přihlédnutím k zamýšlenému způsobu podání a standardní farmaceutické praxi. Tak například je možno tuto látku aplikovat orálně ve formě tablety obsahující takové pomocné látky, jako škrob nebo laktózu, nebo ve formě kapsle či globule, kde je obsažena buď samotná nebo ve směsi s pomocnými látkami, nebo ve formě elixíru či suspenze obsahující chuťové přísady nebo barviva. Látku podle vynálezu lze rovněž aplikovat parenterální injekcí, například injekcí intravenózní, intramuskulární nebo subkutánní. K parenterální aplikaci se sloučenina podle vynálezu nejlépe používá ve formě sterilního vodného roztoku, který může obsahovat ještě další látky, například soli nebo glukózu v množství zajišťujícím isotonický charakter roztoku.

Očekává se, že denní dávky antifungálně účinné sloučeniny vzorce I při orální a parenterální aplikaci v humánní medicíně se budou pohybovat od 0,1 do 5 mg/kg (v dílčích dávkách), a to jak při orální tak parenterální aplikaci. Tablety nebo kapsle budou tedy pravděpodobně obsahovat od 5 mg do 0,5 g účinné látky podle vynálezu pro jednorázovou nebo dvojnásobnou či několikanásobnou aplikaci v určitém časovém údobí, tak jak je to pro ten který případ vhodné. Příslušně dávkování, které bude pro individuálního pacienta nejvhodnější a bude se měnit v závislosti na věku, hmotnosti a odezvě pacienta na preparát, stanoví v konečné instanci ošetřující lékař. Shora uvedené dávkování je pouze příkladem průměrného případu. Mohou se pochopitelně vyskytnout individuální případy, vyžadující vyšší nebo nižší dávkování, přičemž i takovéto případy spadají do rozsahu vynálezu.

Alternativně je možno antifungální sloučeninu vzorce I aplikovat ve formě čípku nebo pesaru, nebo ji lze podávat místně ve formě lotionu, roztoku, masti nebo prášku. Účinnou látku je možno například zapravit do masťového základu tvořeného vodnou emulzí polyethylenglykolů nebo kapalného parafinu, nebo ji lze v koncentraci mezi 1 a 10 % zapravit do masťového základu tvořeného bílým voskem nebo bílým měkkým parafinem, popřípadě společně se stabilizátory a ochrannými látkami.

Vynález ilustruje následující příklad provední, jímž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje.

Příklad

Příprava 2- (2,4-dif luorf enyl) -1,3-bis (1H-1,2,4-triazol-l-yl ] propan-2-olu

t

Of-i

OH i

(i) K roztoku 0,96 g (5 mmol) l-brom-2,4-difluorbenzenu v 10 ml diethyletheru se za míchání při teplotě —78 °C během 3 minut přidá 3,23 ml 1,55 M roztoku n-butyllithia v hexanu (5 mmol). Po skončeném přidávání se směs 10 minut míchá, načež se k ní během 3 minut přikape roztok 0,63 g (5 mmol) 1,3-dichloracetonu v 10 ml diethyletheru. Výsledná směs se 30 minut míchá při teplotě —78 °C, načež se k ní při teplotě 0 °C přidá nejprve roztok 0,33 g kyseliny octové v 5 ml diethyletheru a pak 10 ml vody. Organická vrstva se oddělí a vodná vrstva se jednou promyje diethyletherem. Spojené etherické extrakty se vysuší síranem hořečnatým a odpaří se na světležlutý olejovitý zbytek, který se rozpustí ve 20 ml dimethylformamidu. Tento dimethylformamidový roztok obsahuje meziprodukt odpovídající shora uvedenému vzorci IIB.

(ii) K roztoku připravenému výše v odstavci (i) se přidá 1,72 g (25 mmol) 1,2,4-triazilu a 2,07 g (15 mmol) bezvodého uhličitanu draselného, a směs se 18 hodin zahřívá na 70 °C. Intermediární oxiranový derivát vzorce III se neizoluje. Reakční směs se ochladí, vylije se do 100 ml vody a vodná směs se dvakrát extrahuje ethylacetátem. Spojené organické extrakty se vysuší síranem horečnatým a odpaří se na pryskyřičnatý odparek, který se chromatografuje na silikagelu (270 až 400mesh] za použití 3% methanolu v methylenchloridu jako elučního činidla. Získá se 0,40 g (26 % počítáno na dichloraceton) sloučeniny vzorce I uvedené v názvu, ve formě bílé pevné látky, tající po krystalizaci ze směsi ethylacetátu a hexanu při 138 až 140 °C.

Analýza: pro C13H12F2N6O vypočteno:

50,98 % C, 3,95 % H, 27,44 % N;

nalezeno:

51,33 % C, 4,05 % H, 27,08 % N.

¹H NMR, IČ a hmotnostní spektra odpovídají uvedené struktuře. Chromatografií se oddělí žádaný produkt od nežádoucího l-[2- (2,4-difluorfenyl )-2-hydroxy-3- (4H-1,2,4-tr iazol-4-y 1) propyl ] -lH-l-,2,4-triazolu, přítomného v reakční směsi.

Claims (2)

1. PREDMET VYNALEZU

   1. Způsob výroby 2-(2,4-difluorfenyl]-l,3-bis (lH-l,2,4-triazol-l-yl) propan-2-olu vzorce I

   OH a jeho farmaceuticky upotřebitelných solí, vyznačující se tím, že se alespoň dva molekvivalenty 1,2,4-triazolu nebo jeho adiční soli s kyselinou nechají v přítomnosti báze reagovat se sloučeninou vzorce II ve kterém

   Hal znamená chlor nebo brom, načež se popřípadě vzniklá sloučenina vzorce I převede na svoji farmaceuticky upotřebitelnou sůl.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako báze použije uhličitan draselný.