CS226708B2 - Apparatus for guiding weft thread through shed in jet weaving looms - Google Patents

Description

; Vynález se týká zařízení pro vedení útkové nitě prošlupu na tryskovém tkácím stroji, opatřeném ústrojím pro vytváření prošlupu z osnovních nití, paprskem pro přirážení útkové nitě zanášené pravidelně do prošlupu, zahrnujícím hlavní trysku pro zachycování a unášení útkové nitě prošlupem a hřeben vytvářející vodicí kanál pro útkovou nit tvořený řadou vodicích lamel, uspořádaných rovnoběžně s podélným směrem paprsku, přičemž každá z vodicích lamel má vybrání tvořící vodixxí kanál, к němuž jsou přiřazeny pomocné trysky í.

uspořádané Rovnoběžně s hřebenem ke směrování jednotlivých proudů tlakového media do vodícího kanálu a prostředky pro řízení unášení útkové nitě jednotlivými proudy tlakového media.

Běžné tryskové tkací stroje je možno všeobecně roztřídit na následující dva typy. К prvnímu typu náleží tryskový tkací stroj vybavený zvláštním paprskem, jehož každá jednotlivá třtina je opatřena vybranou částí, otevřenou směrem ke kraji tvořící se tkaniny a vodicí kanál je vytvořen vybráními ve třtinách, které jsou osově vyřízeny v podélném směru paprsku, takže útková nit, zavedená do prošlupu, je unášena proudem média, vedeným vodicím kanálem. Druhý typ tryskového tkacího stroje je opatřen vodicím prostředkem к vedení útkové nitě, zavedené do prošlupu a proud nebo proudy média

- 3 226 708 unáší útkovou nit prošlupem ve směru zanášení, přičemž vodicí prostředek je uspořádán na bidle v poloze mezi paprskem a krajem tvořící se tkaniny.

Po objasnění vynálezu bude výše zmíněný směr zanášení útkové nitě dále nazýván směr prohozu”.

U tryskového tkacího stroje prvního typu má upravený paprsek dvě funkce, přičemž jednou z nich je vedení útkové nitě, zavedené do prošlupu a unášené proudem nebo proudy média ve směru prohozu, a druhou z nich je přirážení takto zanesené útkové nitě ke kraji tvořící se tkaniny. Poněvadž však prvotní funkcí paprsku je přirážení útkové nitě, zanesené do prošlupu, ke kraji tvořící se tkaniny v nataženém stavu, jsou charakteristiky třtin, jako tloušťka, hustota, i mechanické vlastnosti, jako pružnost, určeny výpočtem nebo empiricky tak, aby vyhovovaly niti, použité ke tkaní uvažované tkaniny. Násled kem toho je téměř nemožné, navrhnout provedení a tvar třtiny bez přihlédnutí к těmto požadovaným charakteristikám. Znamená to, že při. konstruování třtin uvedeného upraveného paprsku existují určitá omezení. Například i když by bylo žádoucí zvětšit hloubku vybrání, vytvořeného v každé třtině, nebo změnit hustotu třtin tak, aby byl vytvořen účinný vodicí kanál pro unášení útkové nitě proudem media, jsou takovéto úpravy omezené, poněvadž v prvé řadě musí být přihlíženo к přirážecí funkci paprsku. Dále pak, jestliže je nutno mněnit paprsek v důsledku použití jiné nitě ke tkaní uvažované tkaniny, je rovněž nutno změnit tvar tohoto vybrání, vytvořeného v každé třtině, takže volba třtin je velmi obtížná. Kromě výše uvedených problémů má běžný tryskový tkací stroj prvního typu vážný nedostatek, spočívající v tom, že upravený paprsek naráží na dvojici rozpínek,

- 4 226 708 které jsou uspořádány v příslušných polohách v blízkosti kraje tvořící se tkaniny. Jestliže jsou rozpínky umístěny v poloze, v níž paprsek nemůže s rozpínkami přicházet do styku, nebo nejsou-li tyto rozpínky na tkačím stroji použity, jakost tkaniny se zhoršuje. Jak bylo uvedeno, má tryskový tkací stroj prvního typu mnoho nedostatků.

Tryskový tkací stroj druhého typu nemá výše uvedené nedostatky tryskového tkacího stroje prvního typu. To proto, že tento tkací stroj pracuje s tradičním paprskem a se zvláštním vodicím zařízením pro vedení útkové nitě zanesené do prošlupu proudem média přiváděného do vodícího kanálu v prošlupu. Je pochopitelné, že úmysl použít vodicí zařízení nezávisle na paprsku, je založen na následujících dvou požadavcích: požadavek na unášení útkové nitě zavedené do prošlupu proudem nebo proudy média, majícími dostatečnou hnací sílu, až do skončení prohozu prošlupem, a požadavek na výrazné zvýšení výrobní účinnosti tkacího stroje. Ke splnění těchto požadavků je na tryskovém tkacím stroji použito hřebene sestaveného z řady osově vyřízených vodicích lamel, nehybně upevněných na bidle v poloze mezi paprskem a krajem tvořící se tkaniny. Každá vodicí lamela má vnitřní otvor a dvě koncové části, jejichž konce vytvářejí úzkou štěrbinu prostírající se z vnitřního otvoru směrem ven. Vnitřní otvory osově vyřízených vodicích lamel takto vytváří vodicí kanál к vedení proudu vzduchu a útkové nitě tímto proudem vzduchu Unášené. Poněvadž vodicí kanál, tvořený vnitřními otvory osově vyřízených vodicích lamel má funkci obdobnou tunelu, je možno prvnímu požadavku ve značné míře vyhovět. Avšak vzhledem к tomu, že к vytvoření vodícího kanálu je použito řady vodicích lamel, to jest, že vodicí kanál je tvořen řadou vnitřních otvorů vodicích lamel a řadou mezer oddělujících sousedící

226 708 vodicí lamely, není vodicí -kanál souvislý a proto nelze zabránit možnému narušení proudu vzduchu v tomto vodicím kanálu. Poněvadž dopředný pohyb útkové nitě, zavedení do vodícího kanálu, není mechanicky -řízen, nýbrž je řízen proudem vzduchu ve vodicím kanálu, je nemožné zabránit vlnění útkové nitě'směrem k vnitřní stěně vnitřního otvoru každé vodicí lamely. Výsledkem toho je, že se útková nit nepohybuje vodicím kanálem pouze v nataženém stavu, nýbrž že se případně může pohybovat prošlupem v klikatém stavu. Přijde-li útková nit ^do st^yku s vniti*^ st^ěnou vnitřního otvoru vodicích .lamel.·, rychlost ^útkov^é nitě, unášené ^prou^dem médí-a, v^ýrazn^ě kleséí. K překonání tohoto problému je důležité uspořádat vodici lamely na bidle s vysokou přesností. NaVíc je u tohoto tryskového tkacího stroje vodicí kanál zakryt těly vodicích lamel a proto je vfelmi - obtížné pozorovat ^útkovou n^it ve vo^dic^ím kanálu. Z to^hoto důvodu, jes^tl^e je část ^útkov^é ni^tě, zaveden^é do vodicí^ho kanálu, zachycena n^ěkterou částí vodicí lamely, je pídc velmi obtížné ' tento ' stav iychle zjistit a napravit. Jak bylo - uvedeno, vykazuje tryskový . tkací stroj, vybavený takovýmito vodícími členy, stále ještě- různé problémy, které musí být řešeny. Další tryskový fkací stroj byl - vyvinut tak, aby vhověl uvedeným požadavkům za použití hřebene^ sestávajícího - z řady vodicích lamel uspořádaných - v poloze mezi paprskem a krajem tvořící se tkaniny a osově vyřízených v podélném směru paprsku, a více pomocných trysek, uspořádaných v příslušných polohách mezi hřebenem a paprskem, ve stejném osovém vyřízení jako hřeben. Každá vodicí lamela má široké rozevření směrem k paprsku,- takže vodicí kanál je tvořen rozevřeními vodicích lamel. Každá pomocná tryska je napojena na zdroj tlakového vzduchu a má otvor k- vrhání tlakového vzduchu směrem k jedné části vodícího kanálu tak, aby byl vytvářen

- 6 226 708 proud vzduchu, proudící ve směru prohozu. Vodicí lamely mají tedy podobnou funkci, jako upravený paprsek, použitý na tryskovém tkacím stroji prvního typu.

Na základě praktických zkušeností bylo zjištěno, že hřeben, skládající se z řady vodicích lamel, z nichž každá má rozevření к vytváření vodícího kanálu, má ještě následující nevýhody. Poněvadž je vodicí kanál široce otevřen směrem к paprsku a lze tedy spolehlivě zabránit případnému zachycení útkové nitě špičkou či koncovou částí některé vodicí lamely, když útková nit vystupuje z vodicího kanálu, aby paprsek mohl provést příraz, má proud vzduchu, vrhaný kteroukoliv pomocnou tryskou, sklon rozptýlit se do prostoru mimo vodicí kanál. Následkem toho je nemožné vytvořit účinné podmínky pro vedení a unášení útkové nitě ve směru prohozu, poněvadž nelze splnit požadavek na udržení silné hnací síly proudu vzduchu ve vodicím kanálu, ani požadavek na unášení útkové nitě v nataženém stavu ve směru prohozu. Proto je možné, že útková nit, zavedená vhodnými prostředky doprošlupu, bude vodicím kanálem procházet spíše v klikatém stavu, takže útková nit přijde do styku s vodícími lamelami nebo z vodicího kanálu unikne, jestliže je rozptyl proudu vzduchu, vrhaného kteroukoliv z pomocných trysek, výrazný. Aby bylo zabráněno vzniku těchto potíží, je velmi důležité zvolit vhodné podmínky, týkající se počtu pomocných trysek a tlaku proudů vzduchu, vrhaných pomocnými tryskami, ve spojení s rychlostí chodu tkacího stroje. Tyto podmínky nejsou pro všechny druhy tkaniny konstantní.

Tryskové tkací stroje zmíněných typů mají sice značné výhody, avšak stále juště také vykazují problémy, které musí být řešeny. Základní problémy, týkající se vytvoření stabilního způsobu unášení

- 7 226 708 útkové ' nitě proudem vzduchu ve vodicím kanálu při jejím zanášení pro šlupem,'a unášení útkové nitě dostatečnou unášecí rychlostí za účelem dosažení vysoké produktivity tkacího , stroje, nelze známými tryskovými tkacími. stroji us^pokojⁱv^ě v^yře^šit. Proto je ^hlavnim ^úkolem vynálezu vytvořit zařízen:í ^pro vedení ^útkové ni.tě do ^pro^šlu^pu, vytvářeného na tryskovém tkacím stroji, pomocí něhož je možno vyřešit stávající problémy běžných tryskových tkacích strojů.

Účelu vynálezu je dosaženo zařízením pro vedení útkové nitě prošlu pem na tryskovém tkacím stroji opatřeném ústrojím pro vytváření pro^šlu^pu z osnovníc^h nit^í, ^paprskem ^pro ^přira^žen^í útkov^é n^itě, zaná^šen^é do prošlupu, zahrnujícím hlavní trysku pro zachycování a unášení ^útkov^é nit^ě prošlupem a Sřeben, v^ytvá^řejíc^í vodic^{í k}anal pro lícovou nit tvořený řadou vodicích lamel, uspořádaných rovnoběžně s podélným směrem paprsku, přičemž každá z vodicích lamel má vybrání tvořicí vodicí kanál, k němuž jsou přiřaženy pomocné trysky uspořádané rovno bě^žně s hře^benem ke směrová^ jedjno^tlivých. prou^{dů tl}a^kové^ho m^édia do vodící^ho kanálu a ^prostře^dky pro řízen^í unární ^útkov^é n^itě jednotlivými proudy tlakového media podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že dvě sousední vodicí lamely s vybráním tvoří průchod, který je určen tvarem otvoru .mezi nimi, pro snížení odporu proudění vzduchu ve směru osnovních nití, takže množství proudu vzduchu, unikajícího každým průchodem, je největší v předem dané části průchodu pro únik vzduchu. Tak může být útková nit, zavedená do prošlupu hlavní tryskou, unášena prošlupem v potřebném nataženém stavu ve směru zanášení a požadovanou vysokou rychlostí, takže lze spolehlivě zabránit jak^ékoliv možnosti uniknutí ^útkové n^itě z vodicíto . ^kaná.lu, to je možnosti jejího nesprávného zanesení.

226 708

Příkladná provedení vynálezu jsou znázorněna na výkresech, kde obr*. 1 představuje perspektivní pohled na zařízení pro vedení útkové nitě do prošlupu na tryskovém tkacím stroji, obr. 2 bokorys části zařízení podle obr. 1, obr. 3 -nárys části hřebene s více vodicími lamelami, vyobrazenými na obr. 1, obr. 4 zvětšený nárys vodicí lamely, vyobrazené na obr. 1, obr. - 5 perspektivní pohled na . část hřebene a na pomocnou trysku podle obr. 1, obr. 6 - schématické znázornění proudění proudu vzduchu, unikajícího průchodem vytvořeným mezi dvěma sousedními vodícími lamelami, obr. 7 - schematické znázornění proudu vzduchu ve vodicím kanálu v půdorysu, obr. 8 schématické znázornění proudění proudu vzduchu ve vodicím kanálu v nárysu, obr. 9 bokorys části jiného provedení - zařízení pro vedení útkové nitě podle vynálezu, obr. 10 -nárys části hřebene - podle obr. 9, obr. 11 schématické znázornění proudění proudu vzduchu, unikajícího únikovým průchodem, vytvořeným - mezi - dvěma sousedními vodícími lamelami, z nichž jedna je vyobrazena na obr. 9, - obr. 12 bokorys ^části dal^šího provedení za^řízení pro veden^{í útk}ov^é ni^{tě p}o^dle vynálezu se schematickým vyobrazením proudění proudu vzduchu unikajícího únikovým průchodem vytvořeným mezi - dvěma sousedními vodicím! lamelami.

Bidlu 1 tkacího stroje je udělován - vhodným neznázorněným zařízením kývavý pohyb. Na bidle - -1 je pevně uložen - paprsek - 2 pro přirážení útkové nitě, zanesené do - prošlupu, vytvořeného z osnovních nití 2· Hřeben 2» sestávající z řady -vodicích lamel. -5a - je rovněž pevně uložen na bidle - 1 v poloze - mezi paprskem - - 2 a - - krajem - postupně se tvořící tkaniny -4, rovnoběžně s paprskem 2. Vodicí lamely 5a jsou osově vyřízeny v podstatě kolmo - na bidle 1 s předem stanovenými mezerami mezi sousedními vodícími lamelami 5*· Vodicí lamely 5a

- 9 226 708 jsou tedy v podstatě osově vyřízeny ve směru tkací šířky a působí jako vodicí ' členy proudů tlakového média a útkové nitě, unášené · příslušnými proudy tohoto média. U provedení, vyobrazeného na obr. 1 a 2, je vodicí kanál tvořen zakřivenou čelní plochou 6 každé vodicí lamely 5a a je otevřen směrem ke kraji tvořicí se tkaniny 4. Zakřivená čelní plocha 6 je tedy taková, že se její horní a dolní hrany prostírají směrem dovnitř a setkávají se v nejzadnější části rozevření. Vodicí kanál, prostírající se ve směru prohozu, · je proto vymezen polohou ' zakřivených čelních ploch 6 vodicích lamel 5a» Na bidle 1 je pevně uloženo více pomocných trysek 8, osově vyřízených rovnoběžně s paprskem'2 a příslušně umístěných mezi hřebenem — a krajem tvořící se tkaniny 4 - . Každá pomocná tryska 8.je napojena na společné vedení, které je připojeno ke zdroji tlakového vzduchu, a je opatřena otvorem £, jímž je proud tlakového vzduchu vrhán ve směru prohozu. Při tomto osovém vyřízení pomocných trysek 8 je vždy mezi soudedními pomocnými tryskami 8 ponechána předem stanovená mezera, takže proud tlakového vzduchu, vystupující z otvoru 2 kterékoliv z ^pomocných trysek 8, zaj^ištuje unární ú^tkové n^itě na ^čás^ti vodicí^ho kanálu.

Na začátku je útková nit zavedena do prošlupu z osnovních nití pomocí např. neznázorněné hlavní - trysky, a takto zavedená útková nit je postupně unášena proudy tlakového méclia, vystupujícími z první pomocné trysky 8a, potom z druhé pomocné trysky 8b, na to ze třetí ^pomocné trysky 8c a -ta^k dále^, až je nakonec zanesem litové ni^tě do · prošlupu skončeno. Po skončení tohoto zanášení začne bidlo 1 vykyvovat směrem ke kraji tvořicí se tkaniny 4 a poněvadž - vodicí lamely 5a hřebene 5 i pomocné trysky 8 vystoupily z prošlupu, je ^{v p}r^ošl^{upu z}ů^stav^{ší ú}tková n^{it při}ražena ^pa^prs^kem 2 ^ke ^krajⁱ . ^tvořⁱc^í

226 708 se tkaniny -(4.)-, která se takto vytváří. Pot$ bidlo 1. vykývne zpět do zadní krajní polohy. Při tomto vykývnutí jsou vodicí lamely £a a pomocné trysky 8 od sebe odděleny osnovními nitěmi.

O^br. 2 až 5 zn^ázornuj^í je^dno ^prove^den^í vynéb.ezu. Jak je z obr. 2 zřejmé, je u tohoto provedení rozmístění paprsku 2, - vodicích lamel 5a, které tvoří hřeben £, a pomocných trysek 8 stejné, jaké je znázorněno na obr. 1. Každá vodicí lamela 5a má zakřivenou čelní plochu 6, směřující k pomocným tryskám 8, a postupně se rozšiřující od nejzadnější polohy A. Vodicí lamela 5a je otevřena směrem ke kraji tvořicí se tkaniny 4.

Aby za^řízen^í pro zan^ášen^{í ú}t^kov^ých ni^tí na tryskových tkac^ích stroj^íc^{h d}osáhlo u^čelu vynálezu, mus^í b^ýt o^patř*eno ^prost^ředk^{y p}ro vedení útkové nitě prošlupem pomocí jednotlivých proudů tlakového vzduchu, vrhaných pomocnými tryskami 8. Jedno z provedení tohoto pros^tře^dku pro veteU ^útkov^é n^ě je ^dále po^dro^bn^ě vysvětleno s odvol ávkami na obr. 2 až 5.

^prost^řede^k pro ve^den^{í útk}ové ni^tě zahrnuje v^íce vodic^ích lamel 5a s vybráni 2» ^které ^tvoř^{í č}ás^t vodic^o ^kan^álu ^útkové nitě, periodicky zanášené do proělupu příslušnou pomocnou trysku 8 a priichod 5^{b p}ro únik; vz^duchu, vytvořený v^žd^y mezi ďvěma sousedn^ími vodícími lamelami, takže množství proudu vzduchu, unikajícího každým z těchto průchodů 5b, bylo největší v předem dané části každého průchodu 5b. Proto proud vzduchu, vrhaný příslušnou pomocnou treskou 8 směrem k vodícímu kanálu, zčásti uniká průchodu 5b. Šířka každé vodicí lamely 5a je nejmenší v nejzadnější poloze jejich vybrání-2 a tato šířka vodicí lamely 5a se postupně zvětšuje směrem k oběma koncům zakřivené čelní plochy 6 každé vodicí lamely 5a.

- 11 226 708

Při pohledu . .na zakřivenou čelní plochu vybrání 2 vodicí lamely 5a z přední strany - ' obr. 3 - průchod 5b, vytvořený vždy mezi dvěma sousedními vodícími lamelami 5a nejširší na středové čáře 0-0, kde je nejzadnější poloha vodícího kanálu a průchod 5b se postupně zmenšuje ve svislém směru, totiž ve směru okrajů zakřivené čelní plochy. Při protékání vzduchu průchodem 5b prochází tento nejsnadněji v místě kolem středové čáry 0-0, poněvadž průtočný odpor proudu vzduchu, procházejícího průchodem 5b, je nejmenší v · příslušných místech podél středové čáry 0-0.

Tento průtočný odpor se od příslušného místa středové čáry 0-0 postupně zvyšuje směrem*k okrajům zakřivené čelní plochy a · proto. je průtah vzduchu průchodem 5b v poloze, blížící se zmíněným okrajům, postupně omezován. Vzduch, 9 vrhaný pomocnou tryskou 8 se v průběhu doby rozptyluje. Vzduch je totiž · vrhán za současného rozptylování do v podstatě kuželovitého tvaru. Proto je vzduch foukán na celou oblast zakřivené čelní plochy vodícího kanálu . Poněvadž průchod 5b mezi každými dvěma sousedními vodícími lamelami ' 5a je největší v nejzadnější poloze A vybrání 2 ^a průtočný odpor je v blízkosti nejzadnější polohy A malý, může vrhaný proud vzduchu, přicházející do · blízkosti nejzadnější polohy A zakřivené čelní plochy 6 snadno unikat ven příslušnými průchody 5b· Avšak unikání proudu vzduchu, přicházejícího do blízkosti zakřivené čelní plochy 6 vodicí lamely 5a v jiné části, než je nejzadnější část A, průchodem 5b je.omezeno, poněvadž každý průchod 5b mezi každými dvěma vodícími lamelami 5a je v této · jiné části malý a průtočný odpor je vysoký. Rychlosti vzduchu, protékajícího směrem ven z příslušných částí každého průchodu 5b mezi dvěma sousedními vodícími lamelami 5a» byly měřeny a bylo

226 708 zkoumáno rozložení rychlostí proudění. Takto zjištěný výsledek je schematicky znázorněn na obr. 6, z něhož je patrno, že rychlost proudění . je nejvyšší v blízkosti místa, podpovídajícího středové čáře - 0-0 zakřivené Celní plochy 6 vodicí - lamely 5a - obr. 3 - a tato rychlost se prudce snižuje v jiných místech. Obr. 6 až 8 znázorňují proudění vzduchu, vrhaného pomocnými tryskami 8, ve vodicím kanálu, ja^{ké l}ze pozorovat ^při zan^ášení útkové ni^tě za ^pou^žitx uveden^é konstrukce, kdy vodicí prostředek, je to hřeben . J5, sestavený z vodicích lamel 5a, je kombinován s pomocnými tryskami 8 a je-upevněn na bidle.1. Je nutno si povšimnout, že obr. 6, 7 a 8 zobrazují toto ^proud^ění^, .jak. je lze^iozorovat v rovⁱnác^h X, Y a Z, zakreslených v o^br. 5. ^cást ^proudu vz^duchu, ^icházejíc&o clo Wízkzos^ místa, odpovídajícího' středové čáře 0-0 proteče průchody 5b mezi -dvěma sousedními vodícími lamelami 5a a zbytek proudí ve směru prohozu. Převážná Cást proudu vzduchu, který přichází do jiných míst na zakřivené - Celní ploše .6,- proudí ve . směru prohozu, poněvadž jen jeho menší Cást unikne ýako rozptylový vzduch. Avšak vzhledem-k tomu, že vytékání vzduchu je v -blízkosti středové čáry - 0-0 velmi prudké a je zde vyť- - ářen značný rozdíl tlaků, vytvář^vzduch, vrhaný k -okrajové části zakřivené čelní plo-chy 6, proud proudící směrem ke středové čáře 0-0. Následkem toho- má převážná většina vzduchu, . s výjimkou -. rozptylového vzduchu, ' . která.přichází na zakřivenou čelní píochu. ér,.

snahu téci - soustředně do blízkosti středové čáry 0-0 a většina - - '-' vzduchu, vrhaného 0-0!!Pϊ‘Cn!ou tryskou 8, vytváří sbíhavý prou0, proudící ve - -směru prohožzu. Dále pak, poněvadž je vodicí kanál - vymezen - zakřivenými čelními plochami 6 vodicích lamel 5a, není na okrajové části - -zakřivené •.čelní plochy 6 vytvářen žádný vířivý proud, - a většina

- 13 226 708 vzduchu, vrhaného každou pomocnou tryskou 8, její snahu téci klidně a stále ke středové čáře 0-0.

Útková nit, zavedená do prošlupu proudem vzduchu, vrhaným neznámoměnou hlavní tryskou je vystavena působení proudů vzduchu, vrhaných pomocnými tryskami 8. Útková nit je nucena hnací silou tohoto proudu vzduchu letět ve směru prohozu. Takto je útková nit, zavedená do prošlupu proudem vzduchu, vrhaným neznázorněnou hlavní tryskou, stále usměrňována к nejzadnější poloze zakřivené čelní plochy 6 vzduchem vrhaným příslušnými pomocnými pryskami 8, a za tohoto stavu je útková nit hnána ve směru prohozu. Tím lze účinně zabránit vylétnutí útkové nitě z vodícího kanálu.

Obr. 9 až 11 znázorňují další provedení vynálezu, u nichž je základní technická koncepce stejná, jako u výše popsaného prvního provedení. Podle obr. 9 a 10 jo paprsek 2 pevně uložen na bidle 1^ a hřeben 15 ♦ sestavený z řady vodicích lamel 15a je rovněž pevně uložen na bidle 1 v poloze mezi paprskem 2 a krajem tvořící se tkaniny 4 . Vodicí kanál otevřený směrem ke kraji tvořící se tkaniny (4), je vymezen 'zakřivenými čelními plochami 16 Vodicích lamel 15a Pomocné trysky 8 jsou uspořádány v určeném rozmístění proti vodícímu kanálu. U provedení, znázorněného na obr. 9 až 11, je šířka příčného řezu každé vodicí lamely 15a ve směru prohozu stejná, jak je znázorněno na obr. 10, avšak šířka jejího příčného řezu ve směru přírazu paprsku se mění, aby tak byl částečně změněn průtočný odpor proudu vzduchu, procházejícího jednotlivým průchodem 15b, vytvořeným mezi dvěma sousedními vodícími lamelami 15a. Řada vodicích lamel 15a s vybráním 17 je osově vyřízena v podstatě rovnoběžně podél paprsku 2 a vodicí kanál je vymezen zakřivenými čelními plochami 16 vodicích lamel 15a. Středová čára 0-0 udává nejzadnější polohu zakřivené

- 14 228 708 čelní plochy 16 vodicí lamely 15a. U každé vodicí lamely 15a je šířka příčného řezu, vedeného ve -směru .přírazu .paprsku 2, nejmenší v části A, která odpovídá středové Čáře 0-0, a tato šířka se náhle zvětšuje od středové čárv 0-0 směrem k hornímu konci B a k dolní části C vodicí lamely 15a. Jestliže je šířka každé vodicí lamely 15a takovýmto způsobem změněna, mění se i průtočný odpor proudu vzduchu, procházejícího průchodem 15b směrem k paprsku 2. Jestliže je délka proudu vzduchu, přicházejícího do'styku s boční plochou vodicí lamely 15a větší, je větší i průtočný odpor, vytvářený touto boční plochou vodicí lamely 15a.

Obr. 11 ukazuje rozložení- rychlostí proudu vzduchu, unikajícího průchodem 15b u provedení, znázorněného na obr. 9» Také u tohoto druhého provedení je průtočný odpor mezi dvěma sousedními vodicími lamelami 15a nejmenší v blízkosti místa, odpovídajícího středové čáře 0-0 zakřivené čelní plochy a proud vzduchu, unikající průchodem . 15b, je nejvýraznější právě v tomto místě. V místech průchodů 15b nacházejícícch se mimo středovou.čáru 0-0, je průtočný odpor větší a vzduch má stěží možnost těmito částmi průchodu 15b unikat a následkem toho je množství vzduchu, unikajícího těmito částmi, výrazně sníženo.

V blízkosti středové čáry 0-Q, kde je průtočný odpor nejmenší a unikání vzduchu nejvýraznější, je vytvářen tak zvaný záporný tlak a tlakové medium v jiných místech . s vysokým průtočným odporem je nuceno téci směrem do blízkosti středové čáry 0-0. V případě, kdy každá vodicí lamela 15a má tvar, znázorněný na obr. 9 až 11, rozložení rychlosti vzduchu, znázorněné na obr. 11, unikajícího každým průchodem 15b, se nemění, i když je mezera mezi dvěma sousedními vodicími lamelami 15a změněna; množství unikajícího vzduchu se však mění v závislosti na velikosti mezery. Proto je nutno při uspořádání těchtů vodicích lamel 15a upravit mezeru vždy mezi

- 15 226 708 dvěma sousedními vodícími lamelami 15a tak, aby bylo dosaženo požadovaného stavu při unikání vzduchu průchodem 15b. U druhého provedení lze toho v dostatečné míře dosáhnout samostatným uložením vodicích lamel 15a na bidle 1.

Na obr. 12 je znázorněno další provedení vyneílezu, u něhož je použito hřebene, sestávajícího z řady vodicích lamel 25a, přičemž se odpor, kladený proudu vzduchu, unikajícího každým průchodem vytvořeným mezi dvěma sousedními vodícími lamelami 25a, mění v podstatě stejným způsobem, jako u výše popsaného druhého provedení znázorněného na obr. 9 až 11. Avšak u tohoto provedení se vodicí lamely 25a liší od vodicích lamel 15a podle druhého provedení, znázorněného na obr. 9 až 11, pokud se týká zakřivené plochy 26. Zakřivená plocha 26 vodicí lamely 25a je otevřená směrem к paprsku 2 a pomocná tryska 28 je uspořádána mezi vodicí lamelou 25a a paprskem 2. Pomocné trysky 28 jsou osově vyřízeny ve směru tkací šířky v předem stanovených rozestupech. Poněvadž u tohoto třetího provedení má útková nit možnost snadno vystoupit z vybrání 27 vodicí lamely 25a během výkyvu bidla 1. směrem ke kraji tvořící se tkaniny (4) za účelem provedení přírázú, může být vodicí kanál uzavřenější, takže lze snadno vytvořit požadované podmínky průtočného odporu, vytvářeného bočními plochami každé vodicí lamely 25a. Například v případě vodicích lamel 15a, znázorněných na obr. 9 až 11» se může stát, že tato vodicí lamela 15a zadrží v ní uloženou útkovou nit, když vodicí lamely 15a vystupují z prošlupu při provádění přírazu, poněvadž zakřivená plocha 16 je otevřená směrem ke kraji tvořící se tkaniny 4 . Aby bylo zabráněno této nežádoucí činnosti vodicích lamel 15a, je zapotře· bí, aby jejich tjybrání 17 byla otevřena v poměrně velkém úhlu.

- 16 226 708

Proto je u vodicích lamel 15a šířka příčného řezu každé vodicí lamely 15a ve směru osnovy . do určité míry omezena. Naproti tomu u třetího provedení, znázorněného na obr. 12, vzhledem k tomu, že zakřivená plocha 26 je otevřená směrem k paprsku 2, vodicí lamely 25a vykývnou při provádění přírazu v takovém směru, že v nich uloženou útkovou nit uvolní. V důsledku toho není nutno respektovat výše zmíněné omezení, vztahující se na vodicí lamely 15a podle druhého provedení, znázorněného na obr. 9 až 11. Proto může být vodicí kanál vytvořen proti výše popsanému prvnímu a druhému provedení uzavřenější a ' šířka příčného řezu vodicích lamel 25a ve směru osnovy může býtzvolena volněji. Následkem toho může být průtočný odpor, kladený bočními plochami každé vodicí lamely 25a. libovolně upravován tak, aby bylo dosaženo požadovaného stavu unikáníproudu vzduchu.

Při vrhání vzduchu pomocnými tryskami 28 do vodícího kanálu tvořeného vybráním 27 vodicích lamel 25a hřebene 2£, . (obr. 12), je průtočný odpor nejmenší v blízkosti středové čáry 0-0 zakřivené čelní plochy 26 vodícího kanálu 27» a · proto je unikání tlakového · media průchodem mezi každými dvěma sousedními vodícími lamelami 25a nejvýraznější v blízkosti středové čáry.0-0. V polohách mimo středovou čáru 0-0 se průtočný odpor postupně zvyšuje a množství vzduchu, unikajícího průchodem mezi dvěma sousedními vodícími lamelami 25a se · snižuje. Proto je křivka rozložení rychlosti · vzduchu, unikajícího ^průchodem v podstat^ě s^tejnái, jako křDvky u popsané^ho ^prvn:ího a'druhého provedení, a tlakové médium ve vodicím kanálu teče ve ' směru ^proh^ozu v^e tvaru ^proudu, soust^řeúuj^íc^ího se směrem ^ke · středové čáře 0-0. Následkem toho může být také· u třetího provedení, znázorněného na obr. ^^, každá ^útkov^á ni.t stále p^řidr^žována v nejzadn^ěJ^ší

- 17 226 708 části vodícího kanálu, takže útková nit může být'unášena velkou hnací silou ve směru prohozu»

U popsaných tří provedení je možno dosáhntuut účinnější kontroly podmínek vedení útkové nitě ve vybrání 2» 17» ' · 27 vodicí lamely 5a, l5^a> 25a vhodně povrchově upraveny.

Jak vyplývá z popisu vynálezu, podle něhož .. · vodicí lamely mají zakřivené čelní plochy, které vymezují vodicí ' kanál .·hřebene·ve · směru tkací šířky a odpovídající pomocné trysky jsou uloženy na bidle rovnoběžně s paprskem, je množství vzduchu, · unikajícího průchodem, vytvořeným mezi dvěma sousedními vodícími · lamelami, · ·nucené zvyšováno · v nejzadnější poloze rozevření vodícího · kanálu tvořeného hřebenem, zatímco množství vzduchu, unikajícího· ' průchodem· v místech odpovídajících krajovým částem rozevření vodícího kanálu, je záměrně sníženo. Následkem toho je převážná část ' proudu ' vzduchu, vrhaného příslušnou pomocnou tryskou, záměrně soustřeďována ve směru prohozu.

. \ ... .

Útkové nitě jsou tak · vždy drženy·ve stabilním· , stavu a odpor v důsledku nárazu nebo· styku· útkových nití s vodicím · prvkem jex výrazně omezen a · nedolety z^půso^ben^é · uniknutím ^út^k'ov^é · ni^tě ·z vo^dící^ho k:an^álu ⁿebo zachycením se · ,^útkov^é nitě . na · ^pomocn^é·.··prysce . ne^bo na vo^dicí lamele jsou účinně odstraněny. : .

Claims (16)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU .

   228 .708

   1. · Zařízení pro vedení útkové nitě prošlupem· na tryskovém tkacím stroji, o^pa^třen^ém ^ús^troj^ím ^pro vytvářel ^pro^šlu^pu z osnovách nití, paprskem pro přirážení útkové nitě zanášené pravidelně do prošlupu, zahrnujícím hlavní trysku pro zachycování a unášení ^útkov^é ni^{tě p}ro^šlu^pem a ^hřeben v^ytv^ářej^íc^í vodⁱc^í kan^{ál p}ro ^útkovou nit tvořený řadou vodicích lamel, uspořádaných rovnoběžně s podélným směrem · paprsku, přičemž každá z vodicích lamel má vybrání tvořící vodicí kanál, k němuž jsou přiřazeny pomocné trysky uspořádané rovnoběžně s hřebenem ke směrování jednotlivých proudů tlakového media do vodícího kanálu a prostředky pro řízení uná^šení ^útkové ni^tě jedno^tliv^ými ^proudy jakového m^dia, vyznačující se tím, že dvě sousední vodicí lamely (5a, 15a, 25a) s vybráním (7, 17, 27) tvoří průchod·(5b, 15b), který je určen tvarem otvoru mezi nimi, · pro snížení odporu proudění vzduchu ve směru osnovních nití, takže množství proudu vzduchu, unikajícího každým piůchodem (5b, 15b), je největší v předem dané části průc^hod.u ⁽5b, 15^b) pro ^únⁱk vzduchu.
2. 2, Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím,že každá z předem určených vodicích lamel (5a, · 15a, 25a) má zakřivenou čelní plochu (6, 16, 26) a tloušťka každé této vodicí lamely (5a) v podélném směru hřebene (5, 15) je nejmenší v nejzadnější poloze zakřivené čelní plochy (6), takže množství proudu vzduchu unikajícího každým průchodem (5b) je největší v poloze odpovídající nejzadnější poloze zakřivené čelní plochy (6),

   - 19 226 708
3. 3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že šířka každé z předem určených vodicích lamel (5a, 15a, 25a) ve směru osnovních nití je nejmenší v nejzadnější poloze jejich vybrání (7, 17, 27), takže množství proudu vzduchu unikajícího každým průchodem (5b, 15b) je největší v poloze odpovídající nejzadnější poloze vybrání (7,.17, 27). ‘
4. 4. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že každá z předem určených vodicích lamel (25a) má vybrání (27) otevřené směrem k paprsku (2).
5. 5. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že každá z předem určených vodicích lamel (5a, 15a) má vybrání (7r 17) otevřené směrem ke kraji tvořící se tkaniny (4).
6. 6. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že tloušíka vodicí lamely (5a) se postupně zvětšuje od nejzadnější polohy směrem k oběma koncům zakřivené čelní plochy (6).
7. 7. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že vodicílamela (5a) m^á v horní koncov^{é č}ás^ti (B) zak^řiven^ý úse^k se zalcřivenou čeln^í plochou (6).
8. 8. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že šířka vodicí lamely (15a, 25a) se postupně zvětšuje od ' nejzadnější polohy směrem k oběma koncům vybrání (17, 27).
9. 9. Zařízení podle bodu 8, vyznačující . se tím, že vodicí lamela (15 a, 25a) má nenrennou ^ou^ku.
10. 10. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že vodicí lamela (25a) má v horní části vybrání ve . tvaru .U.

    228 708
11. 11. Zařízení podle bodu 9» vyznačující se tím, že vodicí lamela (15a) má v horní části vybrání ve tvaru V.
12. 12. ^Zař^ízen^í po^dle' ^bodu 3» vyzna^čující se tín^ že ^oušíka vodicí lamely (5a, 15a) je v podélném směru hřebene (5, 15) nejmenší v nejzadnější poloze vybrání (7» 17)» takže množství proudu vzduchu^unikajícího průchodem (5b, 15b), je největší v této nejzadnější poloze.
13. 13. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že vybrání^7, 17) vodicí lamely (5a, 15a, 25a) umístěné proti pomocné ' trysce (8, .8) se rozšiřuje směrem ven, přičemž pomocná tryska (8, 28) směřuje čelně k vybrání (7» 17, 27) vodicí lamely (5a, 15a, 25a), takže proud tlakového media' z pomocné trysky (8, 28) směřuje - přímo do vybrání (7, 17» · 27) vodicí lamely (5a, 15a, 25a).
14. 14. Zařízení podle bodu 13, vyznačující se tím, že horní část ^pomocn^é tr^ys^ky (⁸, 28) je nastavena v ^předem daném úh^lu vůči podélné ose vodicí lamely (5a, 15a,25a).
15. 15. Zařízení podle·bodu 13, vyznačující se tím, že otvor pomocné trysky (8, 28) ke směrování proudu tlakového vzduchu má směr shodný se středovou čarou (O-O) vybrání (7,
16. 17, 27) vodicích lamel (5a, 15a, 25a).