CS250177B1 - Paprsek přírazového mechanismu vzduchového tkacího stroje - Google Patents

Abstract

Paprsek přírazového mechanismu vzduchového tkacího stroje, jehož účelem je dosáhnout lepší kvalitu prohozu a tím zvýšení jakosti tkaní. Uvedeného se dosáhne tím, že vývlékové štěrbina (9) vodícího kanálu má tvar labyrintu.

Description

Vynález se týká paprsku přírazového mechanismu vzduchového tkacího stroje, kde útek je při prohozu veden kanálem vytvořeným jeho třtinami.

Známé vzduchové tkací stroje používají několik druhů vodicích kanálů a s nimi i paprsků přírazového mechanismu. Je znám tkací stroj, kde vodicí kanál je vytvořen lamelami konfuzoru upevněnými v nosníku bidla přírazového mechanismu.

Za tímto lamelovým konfuzorem je ve směru od přírazu v nosníku bidla upevněn přfrazový paprsek , sestávající z rovných třtin upevněných v rámu paprsku. Mezi každou třtinou je na tkacím stroji navedena vždy jedna nebo několik nití, které jsou takto třtinami neustále rozřazeny.

Lamely konfuzoru jsou tlustší než třtiny paprsku a jejich počet v nosníku bidla tedy neodpovídá počtu třtin, ale je nižší. P^yi tkaní potom při rozevírání prošlupu, kdy se paprsek pohybuje zpět od přírazu, jsou jím osnovní nitě rozřazeny rovnoměrně a lamely konfuzoru vnikají odspodu do proělupu.

Tím, že jsou lamely konfuzoru tlustší a je jich v délce paprsku méně, nemůže být v mezeře mezi nimi stejný počet osnovních nití jako v paprsku, ale dochází k jejich novému rozřazování a svazkování. Lamelami konfuzoru jsou osnovní nitě nově rozřazovány a do jedné mezery mezi nimi se musí vměstnat více osnovních nití, než je mezi třtinami.

Toto je nevýhodné, nebot právě zde dochází k přetrhům osnovních nití nebo jejich poškození v důsledku jejich nápichů lamelami konfuzoru. Tato nevýhoda se projevuje zejména u bez nebo málo zákrutových přízí a dále u monofilamentovýeh ρ«ίζί, kdy jsou z vlákna vydírány konfuzorem jeho jednotlivé částice.

Při pohybu paprsku do přírazu je útek vyvlečen z vodícího kanálu vývlekovoa štěrbinou a lamelový konfuzor opět z osnovních nití vyjíždí. Útek je zachycen rovnými třtinami paprsku a přiražen do vazného bodu.

Delší nevýhodou tohoto uspořádání je mezera mezi kanálem konfuzoru a přírazovým paprskem, nebot o tuto velikost se zmenšuje využitelný prohozní úhel vodícího kanálu. Další nevýhodou kanálu vytvořeného v konfuzoru je nutnost dostatečně velkého otvoru vodícího kanálu, nebot se snahou zmenšit jeho průměr se nepříznivě projevuje vliv vývlekové štěrbiny na prohoz.

Tlakové médium vystupuje při prohozu rovnou vývlekovou štěrbinou, čímž se vytváří neklidný let útku a dochází k následným nedoletům. Tato nevýhoda se eliminuje různými pružnými jazýčky vytvořenými v lamelách. Tyto jazýčky, jejž uzavírají vývlekové štěrbiny lamel jsou však výrobně náročné a každý prohozený útek musí při vývleku překonat jejich pružící odpor.

Tím se tento otírá a rozvlákňuje. Z tohoto důvodu lze takto upravené lamely konfuzoru použít jen u některých druhů přízí. Jiný způsob jak eliminovat odsávací vliv vývlekové štěrbiny je zvětšit vlastní otvor vodícího kanálu. Tímto se zmenší procentuální podíl vývlekové štěrbiny.

Nevýhodou tohoto provedení je nutnost vyššího příkonu tlakového média, dále nemožnost využití prošlupu k prohozu při jeho malém úhlovém rozevření, což znemožňuje zvyšování počtu otáček stroje a tím i jeho pracovního výkonu.

Další známý vzduchový tkací stroj má otev^yený vodicí kanál vytvořený profilovanými třtinami přírazového paprsku. Vodicí kanál má tvar položeného rozevřeného písmene U, kde chybějící vnější stěnu kanálu nahrazují p*i prohozu pomocné trysky, rozmístěné po oelé jeho délce.

Osnovní nitě jsou rozřazeny mezi profilovanými třtinami. Během tkaní jsou tedy jednotlivé osnovní nitě neustále stejnoměrně rozřazeny. Útek je hlavní tryskou zaveden do vodicího kanálu, kde je tento dále doprsvován pomocnými tryskami.

Proud tlakového média z nich vycházející současně uzavírá otevřenou stranu vodicího kanálu. Při provádění přírazu útek z otevřeného kanálu nevystupuje, ale jeho příraz je prováděn zadní stěnou vodicího kanálu. Tím, že vodicí kanál není uzavřen, nahrazuje jeho chybějící stěnu proud tlakového média, o nějž musí být zesílen proud tlakového média.

Toto se nevýhodně projevuje zvýěenou spotřebou tlakového média, čímž se celý tkací stroj stává energeticky a tím i provozně náročnější.

U dalšího známého provedení mé tkací stroj vodicí kanál rovněž vytvořen profilovými třtinami. Vodicí kanál je v podstatě rotačního tvaru s přední stranou půlkruhovou, protější strana je svislá a jejich spojnice je rovná a skloněna dolů k obloukové části.

Jako celek je vodicí kanál odsazen dopředu od tř-tin a je vytvořen až na jejich výstupku tak, že zadní svislá stěna vodicího kanálu neprochází rovinou vedenou přední svislou přírazovou stěnou paprsku. Vývleková štěrbina je rovná stejně jako u konfuzorového provedení, čímž se zde projevují stejné nedostatky, které jsou popsány u vývlekové štěrbiny kanálu konfuzoru.

Tělesa pomocných trysek jsou zasunuta zepředu do mezery ve vodicím kanálu. Mezera je v kanálu vytvořena tím, že na určitém počtu třtin vedle sebe není vodicí kanál uzavř_en obloukovou částí. Tím, že je vodicí kanál od přírazového paprsku odsazen dopředu, zmenšuje se využitelný prohozní úhel kanálu,

Symetričností kanálu se navíc zmenšuje prohozní úhel útku, což snižuje dobu po kterou může útek být zanášen do prošlupu. Třtiny přírazového paprsku jsou tedy s výjimkou místa vodicího kanálu rovné, a proto tělesa pomocných trysek mohou být do kanálu zavedena pouze zepředu, nebol jinak by ve velice krátkém úseku docházelo k novému rozřazování osnovních nití tělesy pomocných trysek.

Výše uvedené nevýhody odstraňuje paprsek přírazového mechanismu podle vynálezu, jehož podstatou je, že vývleková štěrbina má tvar labyrintu. Další podstatou vyňálezu je, že alespoň část jedné stěny labyrintové vývlekové štěrbiny je vytvořena začátkem vyhnutí třtiny.

Výhodou paprsku podle vynálezu je, že vytvořením labyrintové vývlekové'štěrbiny se zmenší její odsávací efekt z kanálu. Tím se zklidní let útku během prohozu, nedochází k jeho zvlnění a smyčkování. Dále se snižuje možnost přeběhu osnovních nití p-”i vstupu vodicího kanálu do spodní větve osnovních nití. Toto má za důsledek zvýšení spolehlivosti stroje při tkaní a vyšší kvalitu vznikající tkaniny.

Další výhodou provedení labyrintové vývlekové štěrbiny podle vynálezu je ještě, že jedna stěna štěrbiny přechází v přírazovou stranu štěrbiny. Navíc má tato p^yírazová strana s· výhodou vytvořeno v místě ukončení vývlekové štěrbiny vyhnutí. Tímto se ještě dokonaleji vývleková štěrbina uzavírá pro nežádoucí odchod tlakového média a zvyšuje se její příznivý účinek.

Předmět vynálezu je znázorněn na výkresech, kde na obr. 1 je celkový pohled na vzduchový tkací stroj, na obr. 2, 3 a 4 jsou znázorněna příkladná provedení rovných a vyhnutých třtin s vodicím kanálem a labyrintovou štěrbinou.

Vzduchový tkací stroj podle obr. 1 je opatřen předlohovou cívkou 1 upevněnou ne rámu 2, stroje, odkud je při tkení útek 2 odtahován odměřovacím ústrojím £. Z odměřovacího ústrojí £ je útek 2 veden přes neznázorněné kliětky do hlevní prohozní trysky 2·

Na neznázorněném nosníku bidla je upevněn přírazový paprsek 6, tvořený profilovými třtinami Z přírazové strany 18 jsou jednotlivé třtiny 2 vytvořeny tak, že tvoři uzavřený vodicí kanál 8 s výlevkovou štěrbinou 2·

Před začátkem vodícího kanálu 8 jsou ze strany hlavní prohozní trysky 2 umístěny nůžky 10 a na konci kanálu 8 odsávací zařízení například ejektorového typu. V délce vodicího kanálu 8 jsou u třtin 2 upevněna tělesa pomocných trysek 12. jež jsou do tohoto kanálu 8 zaústěna svými neznázorněnými výstupními otvory.

Hlavní i pomocné trysky 5. 12 a případně i odsávací zařízení 11 jsou napojeny svými přívody 13 na vzdušník 14. Každý přívod 13 je v blízkosti hlavní i pomocných trysek 5. 12 a odsávacího zařízení 11 opatřen elektromagnetickým ventilem 12.

Pro sledováni a ovládání chodu tkaciho stroje je tento vybaven kontrolním zařízením 16 s neznázorněnými čidly, rozmístěnými zejména v oblasti prošlupu tvořeného osnovními nitěmi 12. Nb obr. 2, 3 a 4 jsou znázorněna příkladná provedení vývlekových štěrbin 2 vodících kanálů 8, vytvořených na rovných a vyhnutých třtinách 2·

Obr, 2 představuje provedení, kde zadní stěna 19 vodicího kanálu 8, jež je nejvzdálenější od vazného bodu 20 je od přírazové strany 18 odsazena k vaznému bodu 20. přičemž spojnice mezi začátkem přírazové strany 18 a zadní stěnou 19 vodicího kanálu 8 vytvářejí s ukončením horní strany vodicího kanálu 8 labyrintovou vývlekovou štěrbinu 2·

Obr. 3 představuje alternativní řeg_ení labyrintu vývlekové štěrbiny 2· Obr. 4 představuje provedení šikmo vyhnutou přírazovou stranou 18 třtiny 2» kde zadní stěna 12 vodicího kanálu 8 je odsazená dopředu k vystouplé části vodicího kenálu 8.

Počátek vyhnuté přírazové strany 18 odsazené od zadní stěny 19 vodicího kanálu 8 tvoří s tímto odsazením jednu stranu labyrintové vývlekové štěrbiny 2· ^r”i tkaní se paprsek 6 pohybuje směrem od vazného bodu 20 a vodicí kanál 8 vjíždí do prošlupu.

Když vodicí kanál 8 vstoupí do prošlupu, je možno zečít s prohozem útku 2· Tento se provádí po celou dobu pohybu paprsku 2 vzad K neznázorněným listům a následného pohybu zpět do přírazu a to do té doby, než vodicí kanál 8 začíná opouštět uzavírající se prošlup. Útek 2 se vyvlékne labyrintem vývlekové štěrbiny 2 ⁰ je přiražen přírazovou stranou 18 třtiny 2 8o vazného bodu 20.

Claims (3)

1. Paprsek přírazového mechanismu vzduchového tkacího stroje, jehož profilovými třtinami je vytvořen uzavřený vodicí kanál útku s vývlekovou štěrbinou obsahující pomocné trysky rozmístěné v paprsku v předem stanovených vzdálenostech, jejichž výstupní otvory jsou umístěny do směru prohozu útku šikmo do vodícího kanálu, vyznačující se tím, že vývleková štěrbina (9) vodícího kanálu (8) má tvar labyrintu.

2. Paprsek podle bodu 1, vyznačující se tím, že zadní stěn? (19) vodícího kanálu (8, je odsazená od přírazové strany (18) třtiny (7), přičemž jejich spojnicí je vytvořena alespoň část jedné stěny labyrintové vývlekové štěrbiny (9).

3. Paprsek podle bodu 1, vyznačující se tím, že alespoň část jedné stěny vývlekové štěrbiny (9) je vytvořena vyhnutím třtiny (7) od místa vazného bodu (20) tkaniny.