CS226421B2 - Yarn manufacturing apparatus - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro výrobu příze se dvěma těsně vedle sebe ležícími sacími bubny, otáčejícími se ve stejném smyslu, jejichž klínovou oblastí, zahrnující sací pásma těchto bubnů, prochází posukovaný přást, vedený na jedné čelní straně sacích bubnů od posukovacího- ústrojí k odtahovému ústrojí, umístěnému na druhé čelní - straně sacích bubnů, a s vodícím kanálem, zasahujícím do klínové oblastí mezi oběma sacími bubny a ústícím· do dosahu sacích pásem, pro přivádění ojednocených obalových vláken pro přást.

Přást zkrucovaný mezi oběma sacími bubny nebo předřazeným zkrucovacím ústrojím se u -těchtoi zařízení ovíjí obalovými vlákny, aby se fixoval zákrut přástu. Za tímto účelem se mají co možná nejvíce paralelizovaná -obalová vlákna, směřující napříč k přástu, zavazovat pokud možno- při -styku s přástem a ovíjet okolo vláken tohoto- přástu, aby se vyloučilo nasouvání ojednocených obalových vláken na přást, ovlivňující kvalitu příze, -Okamžité ovíjení přástu ojednocenými obalovými vlákny vyžaduje, aby přední konce obalových vláken, které již dospěly do pásma tvorby příze, byly uchopeny povrchy sacích bubnů - a mohly být zakrucovány okolo přástu, což opět předpokládá odpovídající vysokou unášecí sílu, vyvíjenou těmito povrchy sacích bubnů. U známých zařízení j'sou povrchy sacích bubnů upraveny leštěním do hladka, aby se zabránilo, že by mohla být jednotlivá obalová vlákna povrchy sacích bubnů vytahována z oblasti tvorby příze. Unášecí síla odvisí v těchto případech proto především- od sací síly, kterou jsou vlákna vtahována do klínové -oblasti mezi sacími bubny a přitlačována na povrchy těchto- bubnů. Hospodárně dosažitelné sací síly jsou však omezeny, takže u známých zařízení existují z hlediska možností opláštění přástu obalovými vlákny hranice, které jsou obzvláště patrné, mají-li obalová vlákna větší tuhost v ohybu.

Vynález -sí proto klade za úkol, zlepšit zařízení výše popsaného druhu tak, aby se mohlo- lépe provádět opláštění přástu obalovými vlákny zvýšením zákrutových sil.

Tento úkol je řešen podle vynálezu tím, že povrchy sacích bubnů jsou za účelem- zabránění záběru s jednotlivými obalovými vlákny zdrsněny prostřednictvím^ vybrání ohloubce odpovídající nanejvýše polovině průměru příze.

Ačkoliv se zdrsněním- povrchů sacích bubnů zvětší tření mezi sacími bubny a vlákny, což při stejných sacích -silách vede k požadovaným větším unášecím- silám, umožňujících dobré zkrucování vláken, je- uvedený mi opatřeními současně . zabráněno · vytahování jednotlivých vláken z čáry tvorby nitě, neboť jednak ústí vodicí kanál pro ojednocená obalová vlákna do dosahu sacích pásem a jednak, zabraňuje struktura drsných · povrchů sacích bubnů vzniku záběru s jednotlivými obalovými vlákny. To znamená, že obalová vlákna, mohou dospět na povrchy bubnů pouze v dosahu sacích pásem, kde jsou uchopována sacím prouděním, a přidržována proti opuštění těchto pásem. Na obalová vlákna tak působí zdržná síla bránící jejich vynášení povrchy sacích bubnů z pásma tvorby nitě, přičemž v důsledku zvýšení unášecí síly je na obalová vlákna působeno vysokým kroutícím momentem. Obalová vlákna jsou proto ihned po· dopadu na povrchy bubnů nebo na přást zkrucována, takže je možno· zabránit nežádoucímu posuvovému účinku i u vláken s vysokou tuhostí v ohybu. Lepším· · opláštěním přástu je tedy možné vyrábět jemnější příze s rovnoměrnější kvalitou. V důsledku malého pokluzu mezi obalovými vlákny a povrchy · sacích bubnů se dá kromě toho· dosahovat vyšších odtahových rychlostí.

Aby se zabránilo vynášení jednotlivých vláken z oblasti tvorby nitě, nesmí docházet k žádnému záběru mezi povrchy sacích bubnů a obalovými vlákny. Struktura povrchu může proto mít jen určitou hloubku zdrsnění, závislou na průměru, hmotnosti, jakosti povrchu a délce obalových vláken, přičemž při větších hloubkách zdrsnění v rámci přípustného rozsahu je třeba usilovat o profilové tvary bez o^'třejšíeh hran nebo hrotů. Hloubka zdrsnění však nesmí rušit klidné vedení příze · v klínové · oblasti. · Musí být proto omezena · s ohledem · na velikost průměru příze. Je-li hloubka · zdrsnění · menší, než je polovina průměru příze, · působí rušivě na vedení příze a · na stabilitu čáry její tvorby.

Způsob výroby · tohoto· zdrsněného povrchu sám o sobě nehraje žádnou roli,· pokud jsou splněny výše uvedené podmínky · kladené · na strukturu povrchu a hloubku zdrsnění. Povrchy proto· mohou · být pro dosažení požadované drsnosti mechanicky nebo chemicky zpracovány, kupříkladu ražením, otryskáním nebo· leptáním. Stejně tak · mohou být povrchy s vybráními vytvářeny · tím; že se na sací bubny nanáší povlak s· odpovídající zrnitostí, takže vůči nejvyšším místům povrchu se vytvoří prohlubně nebo vybrání o· potřebné hloubce.

Obzvláště dobrých · podmínek se dosáhne, je-li hloubka vybírání rovna nanejvýše čtvrtině průměru příze nebo· nanejvýše pětinásobku průměru · obalových vláken. Sladění s průměrem· obalových vláken zajišťuje, že jednotlivá obalová vlákna nemohou být povrchy sacích bubnů vynášena z oblasti tvorby příze. Udané vztahy platí přitom vždy pro nejhrubší vyrobitelnou přízi na . daném zařízení.

Sací bubny s povrchem opatřeným struk turou, jsou sice známy z německého, patentového·· spisu DE-OS 28 10 184, avšak tyto povrchy mají šroubovité nebo šnekovitě probíhající · vyvýšení s výškou přesahují průměr příze, takže vyvýšení obou sacích bubnů přicházejí do· vzájemného záběru a vyvíjejí v axiálním směru dopravní účinek na vyráběnou přízi. Takovými sacími bubny samozřejmě · nejde dosáhnout účinku podle vynálezu.

Jelikož poloha přástu nebo příze v · klínové oblasti spoluurčuje tvrdost příze · — obalová vlákna jsou tím· pevněji ovíjena okolo přástu, čím hlouběji je přást vtahován do klínové oblasti — je možno řídit tvrdost příze také tímto způsobem. Za tímto účelem se až dosud odpovídajícím·· způsobem nastavovala sací síla, vyvíjená přes sací pásma na přízi, která vtahuje přízi do zužující se klínové oblasti mezi sacími bubny. Zdrsněné povrchy mají však vliv této sací síly snížit, takže se pro nastavení tvrdosti · příze navrhuje, aby se sací buben otáčející se do klínové oblasti otáčel obvodovou rychlostí· o· 3 až 20 % menší, než druhý sací buben, otáčející se směrem ven z klínové oblasti. '

Jelikož v klínové oblasti mezi sacími bubny působí na přízi jednak sací síly, které ji vtahují do zužující se štěrbiny mezi bubny, a jednak unášecí síly podmíněné třením po^vrchů sacích bubnů, přičemž tyto· unášecí · síly sacího bubnu otáčejícího se směrem do· klínové oblasti přízi posouvají směrem do klínové oblasti ve smyslu působení sacích sil, kdežto sací buben otáčející se z klínové oblasti má sklon přízi vytahovat z této· klínové oblasti proti sacím silám, může být výsledná síla vtahující přízi do klínové oblasti ovlivňována rozdílnými obvodovými rychlostmi otáčení obou sacích bubnů. Větší nebo · menší obvodové rychlosti vyvolávají vždy podle odpovídajícího · zvětšení nebo zmenšení · · otáčivého momentu větší nebo· menší unášecí síly. Čím· pomaleji se tedy pohybuje sací buben, otáčející se směrem do klínové oblasti, tím menší je výsledná síla, táhnoucí přízi · · do· klínové oblasti, a tím volněji jsou zakrucována obalová vlákna okolo přástu. Čím· rychleji je naproti tomu poháněn · sací buben otáčející se do klínové oblasti, · tím pevnější je obalení. Ukázalo se, že při obvodové rychlosti sacího· bubnu otáčejícího se do· klínové oblasti o 3 až 20 % menší, se dají dosáhnout všechny možné tvrdosti příze. Obvyklý rozdíl mezi obvodovými rychlostmi obou sacích bubnů však bude ležet v rozmezí od 5 do 10 %, neboť při tomto rozsahu rozdílů se obecně zajistí požadovaná měkkost příze.

Upraví-li se při další obměně zařízení podle · vynálezu tak, že počet otáček sacího bubnu otáčivého do klínové oblasti · je nastavitelný, je možné vyrábět na jednom, a témž zařízení bez jeho přestavování rozdílné · příze. V praxi jsou však zapotřebí především· zařízení, která jsou nastavena na určitou přízi.

Jiná možnost zajistit · určitou požadovanou polohu příze v klínové oblasti mezi sacími bubny spočívá v tom, že se struktura povrchu sacího bubnu otáčivého do klínové oblasti upraví vzhledem ke struktuře povrchu druhého bubnu, otáčivého ven z klínové oblasti tak, aby se unášecí síla vyvíjená na obalová vlákna snížila až o 30 °/o.

Jelikož na přízi působí v klínové oblasti mezi sacími bubny jednak sací síly, které ji vtahují do zužující se štěrbiny mezi bubny, a jednak unášecí síly podmíněné třením povrchů sacích bubnů, může být výsledná síla vtahující přízi do klínové oblasti řízena poměrem navzájem protismyslně působících unášecích sil, které působí na přízi. Unášecí síly závisejí kromě jinak daných podmínek výlučně na třecím záběru mezi povrchy bubnů a obalovými vlákny, takže strukturou povrchu sacího bubnu, otáčivého do klínové oblasti, se dá rovněž určit poloha příze v klínové oblasti. Na základě zmenšení unášecích sil vyvolávaných působením povrchu sacího bubnu otáčivého směrem do klínové oblasti je možné při dostatečně příznivé sací síle, umožňující přitlačení obalových vláken na povrch bubnu, omezit výslednou sílu, vtahující přízi do klínové oblasti. Je také možné spolehlivě ovlivňovat třecí síly prostřednictvím tvaru profilu struktury povrchu bubnů. Obzvláště jednoduché podmínky vzniknou, je-li hloubka zdrsnění povrchu sacího bubnu, otáčivého do klínové oblasti, v odpovídající míře menší, než je hloubka zdrsnění povrchu druhého sacího bubnu, který se otáčí ven z klínové oblasti.

Aby mohl být zkrucovací účinek na obalová vlákna výhodně využit, musí samozřejmě povrch sacího bubnu otáčivého do klínové oblasti být schopen stále ještě vyvíjet dostatečnou unášecí sílu na obalová vlákna.

Zmenšení unášecí síly vyvolané ovlivňováním struktury tohoto povrchu nesmí proto překročit určitou míru. Ukázalo se, že při zmenšení unášecí síly až o 30 % vzhledem¹ к unášecím silám povrchu otáčivého směrem ven z klínové oblasti lze stále ještě vyhovět všem, požadavkům.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladě provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých značí obr. 1 boční pohled na zařízení pro výrobu příze podle vynálezu, obr. 2 svislý řez tímtéž zařízením, avšak ve zvětšovacím měřítku, obr. 3 půdorysný pohled na povrch sacího bubnu ve zvětšeném měřítku a obr. 4 řez pláštěm sacího bubnu, znázorněný vůči obr. 3 v ještě více zvětšeném měřítku.

Podle obr. 1 leží mezi posukovacím ústrojím 1, sestávajícím z několika dvojic válečků s výrazně stoupající obvodovou rychlostí ve směru od přívodu к výstupu, dva rovnoběžné sací bubny 3. Sací bubny 3 к sobě těsně přiléhají a jsou otáčivé ve stejném smyslu otáčení. Každý z těchto sacích bub6 nů 3 je přitom opatřen sací vložkou 4. Sací vložky 4 vytvářejí v klínovité oblasti mezi sacími bubny 3 navzájem к sobě přivrácená sací pásma, která vtahují posukovaný přást 5 do klínové oblasti a působí, že nit přiléhá současně na povrchy obou sacích bubnů 3.

Nad oběma sacími bubny 3 je umístěno další válečkové posukovací ústrojí 6, jehož výstup tvořený výstupní dvojicí válečků 7 leží nad klínovou oblastí mezi oběma sacími bubny 3. К posukovanému přástu 5 je tak možno přivádět přes válečkové posukovací ústrojí 6 obalová vlákna ve formě posukovaných přástů 8, a tato obalová vlákna, paralelizovaná a oiednocená posukováním, fixují zákrut přástu 5 jeho opláštěním. К zákrutu posukovaného přástu 5 dochází pomocí dvou prstenců 9 vytvářených sacími bubny 3, které jsou opatřeny třecím obložením 10. Jelikož alespoň část prstenců 9 je upravena jako propustná pro vzduch, a je napojena na sací vložky 4, je přást 5, přicházející z posukovacího ústrojí 1, vtahován do klínu mezi oběma prstenci 9 a přitlačován na třetí obložení obou těchto prstenců 9, takže se přást nemůže odpojit od prstenců 9 ani při vyšších rychlostech odtahu. Tím je dosaženo bezpečného a rovnoměrného zkrucování přástu před aplikací obalových vláken.

Aby se mohlo zajistit dobré a rovnoměrné opláštění přástu 6 obalovými vlákny, jsou povrchy 11a a 11b sacích bubnů 3 drsné prostřednictvím vybrání, například jamkovitých nebo drážkovitých. Drsné povrchy přispívají к vynášení obalových vláken z pásma tvorby příze, pokud se tato obalová vlákna dostanou mimo dosah sacích pásem na sací bubny. Tomu je bráněno vodicím kanálem 12, uloženým mezi výstupní dvojicí válečků 7 posukovacího ústrojí 6 a sacími bubny ·3. Jelikož tento vodicí kanál 12 vyúsťuje v oblasti sacích pásem, jsou ojednocená obalová vlákna vystupující z vodícího kanálu ihned vystavena vlivu zádržné síly podmíněné sacím prouděním a nemohou tedy být vynášena z klínového pásma otáčejícím se povrchem 11b sacího bubnu 3.

Musí ovšem být předpokládáno, že povrchy 11a a 11b přitom mají strukturu, která vylučuje záběr s jednotlivými obalovými vlákny. Povrchy proto nesmějí vykazovat žádné vystupující hroty nebo zářezy. Jak ukazují obr. 3 a 4, vyplňují výhodně tyto podmínky vybrání 13 ve tvaru navzájem se protínajících drážek s trojúhelníkovým profilem a výstupky zbývající mezi těmito drážkami ve tvaru komolých jehlanů se čtvercovou základnou. Drážky, které jsou přerušovány pouze sacími otvory 14, probíhají vzhledem к okrajům pláště sacích bubnů pod úhlem 45°. Je-li hloubka drážek tvořících vybrání 13 přibližně 150 μΐη, odpovídá to obvyklým přízím.

Zda-li má být drsnost povrchu 11 sacích bubnů 3 udržována po jejich axiální délce na konstantní úrovni, závisí na tom, zda ' v axiálním pásmu 15 sacích bubnů 3, navazujících na vodicí kanál 12, má být prováděno ještě nějaké zvláštní zpracování nitě, · například její hlazení. V takovém případě může přinést výhody jemnější struktura povrchu ve zpracovávacím pásmu 15.

Aby se příznivěji stanovila čára tvorby příze v klínové oblasti, jsou povrchy bubnů 11a a 11b z hlediska struktury rozdílně upraveny, a sice povrch 11a sacího· bubnu, otáčející se· směrem do klínové oblasti, má vzhledem k povrchu 11b sacího bubnu · 3, otáčejícímu se směrem ven z klínové oblasti, strukturu podmiňující menší schopnost unášení pro obalová vlákna. Toho· se dosáhne při jinak podobné struktuře nejjednodušeji tak, že hloubka ha vybírání tvořících zdrsnění je v odpovídající míře menší, než hloubka hb vybírání 13 v povrchu 11b. Jak se ukázalo v praxi, je možné odpovídající úpravou struktury povrchu sacího bubnu otáčejícího se do klínové oblasti za účelem· 30% snížení · unášecí síly dosáhnout rovnoměrných a měkkých přízí při srovnatelném opláštění · obalovými vlákny.

Obr. 4 ukazuje ve značném zjednodušení skutečných vztahů, že pro· odpovídající snížení unášecí síly je možno· v odpovídajícím poměru zmenšit hloubku ha vybírání 13 povrchu 11a sacího bubnu 3, otáčejícího· se do klínové oblasti, a to při v podstatě nezměněném tvaru profilu, jak je vyznačeno čerchovaně na tomto obrázku.

V důsledku · drsnosti povrchů sacích bubnů 3 je unášecí síla mezi sacími bubny a obalovými vlákny zvětšena. Tyto unášecí síly se výrazněji projevují také z hlediska celkového· rozdělení silových poměrů, což může být rovněž využito pro udržení určené polohy příze v klínové oblasti. Sací buben otáčející se do klínové oblasti podporuje totiž působení proudění, vtahující přízi do zužující se klínové oblasti, takže při odpovídajícím· zmenšení obvodové rychlosti obou sacích bubnů je možno výslednou sílu vtahující přízi do · klínové oblasti nastavit přes obvodovou rychlost .sacího bubnu, otáčejícího se do klínové oblasti. Cím hlouběji vniká příze do zužující se klínové oblasti, tím pevněji jsou obalová vlákna ovíjena okolo posukovaného přástu 5 a tím tvrdší je příze. Jak se ukázalo, lze vyhovět snížením obvodové rychlosti bubnu otáčejícího se do klínové oblasti o 5 až 10 % obvyklým, požadavkům z hlediska tvrdosti · příze. Aby se dosáhlo obzvláště tvrdých nebo obzvláště měkkých přízí, je možné rozdíl rychlosti zmenšit na 3 % nebo zvýšit až na 20 %. Za tímto účelem· může být počet otáček sacího bubnu 3 otáčejícího se do klínové oblasti nastavitelný, kupříkladu přes · hnací motor 16, který působí na odpovídající sací buben 3 hnacím· řemenem 17. Je však možné také při jiné konstrukci měnit přenos pohonu.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT

   1. Zařízení pro· výrobu příze se dvěma těsně vedle sebe ležícími, ve stejném smyslu se otáčejícími sacími bubny, jejichž klínovou oblastí, zahrnující sací pásma těchto bubnů, prochází posukovaný přást, vedený na jedné čelní straně sacích bubnů od posukovacího ústrojí k odtahovému ústrojí, umístěnému na druhé čelní straně sacích bubnů, a s vodicím kanálem, zasahujícím do · klínové oblasti mezi oběma sacími bubny a ústícím do dosahu sacích pásem, pro· přivádění ojednocených obalových vláken pro přást, vyznačené tím, že povrchy (11a, 11b] sacích bubnů (3) jsou za účelem, zabránění záběru s jednotlivými obalovými

   VYNÁLEZU vlákny zdrsněny prostřednictvím vybrání (13) o hloubce (ha, h_b), odpovídající nanejvýše polovině průměru příze.
2. 2. Zařízení podle · bodu 1 vyznačené tím, že hloubka (ha, hb) vybrání (13) odpovídá nanejvýše čtvrtině průměru příze nebo· nanejvýše · pětinásobku průměru obalových vláken.
3. 3. Zařízení podle bodu 1 nebo 2 vyznačené tím, že obvodová rychlost sacího· bubnu (3), otáčejícího se do· klínové oblasti, je o 3 až 20 % menší než obvodová rychlost druhého sacího· bubnu (3), otáčejícího· se z klínové oblasti.