CS225891A3 - Edible fat article, process of its preparation and apparatus for makingthe process - Google Patents

Description

1 - JUDř. Milcá ‘«/ŠSTSÚKAaavoxát 11504 PRAHA 1, Žitná 23

TUKOVÝ VÝROBEK, ZPŮSOB JEHO VÝROBY A

Oblast techniky

Vynález se týká tukového výrobk srovnatelný s máslem, způsobu výroby tohoto tukovenxrM^robku^yyý-cházeje ze směsi mléčné smetany a alespoň jednoho rostlinného tu- ku a zařízení k provádění způsobu uvedeného výše.

Dosavadní stav techniky V současné době se obecně jeví potřeba tukových výrobků, kte-ré by nahrazovaly máslo, a to spíše v oblastech průmyslových, prolepší uspokojování potřeb spotřebitelů, než v jiných oblastech,jako jsou rozvojové země, které neoplývají hojností mléka jakozákladní suroviny. Bylo tudíž již navrženo použít směsí rostlin-ných tuků a smetany z kravského mléka pro výrobu výrobků analo-gických máslu. Tak například dobrý souhrn známého stavu technikyje možno nalézt v publikaci "Revue laitiere Erancaise" číslo 405,únor 1952, strany 44 a 45 o názvu "Des beurres qui n*en sont pas".Rovněž je možno citovat pojednání R.Gi.Blacka v časopise "The Aust-ralian Journal of Dairy Technology", svazek 31, číslo 1, březen1976. Tato pojednání obsahují určitý počet údajů o pracech věno-vaných výrobě výrobků určených k nahrazení másla. Jako doplněkje možno v patentové literatuře uvést francouzský patentový spisčíslo 1.573.970, který popisuje způsob výroby takového výrobkuspočívající ve zmáselnění smetany s rafinovaným rostlinným ole-jem, například sojovým olejem. Australský patentový spis číslo487.363 se rovněž týká výroby mazacího výrobku z mléčné smetanya rafinovaného rostlinného oleje. V tomto způsobu výroby se sme-tana napřed podrobí tepelnému zpracování, při kterém se napředochladí na 5 °C, potom se během dvou hodin ohřívá na 20 °C, natéto teplotě se udržuje po další dvě hodiny a potom se rychleovhladí na 5 °C. K takto zpracované smetaně se potom přidá rost-linná látka nebo směs několika látek, jako je například sojovýolej, kukuřučný olej nebo slunečnicový olej. Směs se potom po-drobí mechanicl^y změně fáze za účelem zmáselnění, čímž se získámazací výrobek s vlastnostmi srovnatelnými s vlastnostmi másla.

Francouzská přihláška vynálezu číslo 7901848 odpovídajícípublikaci 2.415.429 se také týká způsobu výroby plynulým postu-pem poživatelné tukové hmoty ze smetany a rostlinných olejů. -2- Při takovém způsobu výroby je také třeba provést zvláštní před-běžné zpracování smetany, jmenovitě ji udržovat alespoň po třihodiny v nějaké nádrži. Po přidání největší části rostlinnéhooleje ke smetaně se směs podrobí mechanickému zpracování proemulgaci před zmáselněním při zvláštních podmínkách pomocí stro-je na výrobu másla plynulým postupem typu Pritz. Přes minulý vývoj uvedené techniky má tato ještě potřebuzdokonalení. Tak například způsob druhu popsaného ve francouzs-kém patentovém spise číslo 1.573.970, který vytváří zmáselněnísměsi smetany a rostlinného oleje při podílu od 5 do 30 % hmot-nosti tukové hmoty ve zaáselněném výrobku nemůže vést k výrobkuve všech směrech srovnatelnému s máslem jak při použití tak přijeho chování. Pokud jde o starší způsoby výroby, například způ-sob uvedený ve francouzském patentovém spise číslo 2.415.429,je tento složitý, nebot před smícháním a emulgací směsi provádídva oddělené cykly pro smetanu a pro rostlinný olej. Není-lipro smíchání použito předvídané množství rostlinného oleje, jetřeba přidat doplňkové množství do zmáselňovacího stroje. Úkolem předloženého vynálezu je odstranit nevýhody dosavad-ního stavu techniky v oblasti výrobků ze smetany a rostlinnýcholejů nahrazujících máslo.

Podstata vynálezu

Vynález řeší úkol tím, že vytváří tukový výrobek ve všechsměrech srovnatelný s máslem, jehož podstata spočívá v tom, žeobsahuje od 15 do 18 % hmotnosti vody, od 80 do 83 % hmotnostituku, od 1,2 do 2,4 % hmotnosti netukových látek, má bod tave-ní tukové fáze 32 °C, má pH od 5,10 do 5,60 a má průměr kuličekemulgované fáze od 5 do 10/um.

Podle výhodného provedeni předloženého vynálezu má tukovývýrobek od 15 do 18 % hmotnosti vody, od 80 do 83 % hmotnostituku, od 1,2 do 2,4 % hmotnosti netukových látek, má tlakovýbod 31 °G, má pS od 5,iu do 5,60 a má průměr kuliček emulgova-né fáze od 5 do 10/um.

Vynález dále vytváří způsob výroby tukového výrobku defi-novaného výše, vycházeje ze směsi mléčné smetany a alespoň jed-noho rostlinného tuku, zahrnující kroky míchání, homogenizacea pasteurizace před krystalizací, následující přeměnu krysta-lické směsi zmáselněním na žádaný tukový výrobek, jehož podstata -3- spočívá v tom, že nejdříve se mléčná smetana a rostlinný tuksmíchají za tepla při teplotě, která umožňuje smícháni, avšak jenižší než pasteurizační teplota, směs přivedená na tuto teplotuse homogenizuje, přičemž se podrobí tlaku 1 až 2 MPa, který másohopnost zmenšit velikost tukových kuliček složek směsi ma velíkost od 3 do 20yum, přičemž se zajistí těsné spojení kuličekkaždé složky směsi, směs se pasteurizuje, potom se plynule krys-talizuje a krystalizovaná směs se přemění stloukáním nebo zmáselněním při změně fáze za podmínek známých a obvyklých při výroběmásla na žádaný tukový výrobek.

První složka směsi sloužící jako výchozí materiál ve způ-sobu podle předloženého vynálezu je mléčná smetana. Ačkolivzpůsob podle předloženého vynálezu by mohl být stejně použitse smetanami pocházejícími z mlék rozličného původu, dává sepřednost smetaně z kravského mléka.

Podle výhodného provedení předloženého vynálezu se použijesyrové nebo pasteurizované mléčné smetany. Keni třeba, aby sme-tana byla podrobena složitému tepelnému zpracování ani před-běžná acidifikaci. Obsah tuku v použité smetaně se v praxi mě-ní mezi 30 a 33 % hmotnosti, výhodná hodnota je asi 32 % hmot-nosti. Tato čísla mají pouze charakter informativní a odborní-kovi bude zřejmé, že je možné zpracovávat smetany s různým ob-sahem tuku. Tak je také možno použít smetany mající obsah tuku34 % hmotnosti a více, například smetanový koncentrát s obsa-hem tuku 50 % hmotnosti. Vlastnosti smetany závisí předně nazařízení k odstřelování mléka. V tomto zařízení je možno říditobsah tuku. Je-li třeba, je možno podle předloženého vynálezuprovést standardizaci smetany za účelem přeměny vlastností sme-tany, která byla označena jako nevhodná. Případně umožňuje ří-zení podmínek stloukání v pozdějším kroku způsobu výroby podlepředloženého vynálezu vyrovnat některé menší odchylky obsahutuku ve směsi. Je rovněž možno použit smetanu přetvořenou ob-vyklým způsobem z tuku anhydridu kyseliny mléčné nebo máselné-ho oleje.

Jak bylo uvedeno výše, není nutné žádné tepelné zpracováníkromě případného zahřátí pro umožnění smíchání smetany a rost-linného tuku. Jediná podmínka je dosáhnout teploty směsi od 30do 60 °C, výhodněji od 45 do 50 °C, nejvýhodněji teploty blízké50 °C. Použije-li se smetana pocházející přímo ze zařízení na -4- odstřeďování mléka, není obecné nutné smetanu předehřívat. Kdyžse naopak použije smetana ochlazená na 2 až 3 °C, jak je obvyk-lé, je třeba zajistit ohřátí až na teplotu žádanou pro směs, na-příklad na 40 °C.

Další složka směsi sloužící za výchozí látku způsobu podlepředloženého vynálezu je rostlinný tuk nebo směs několika tako-vých látek. Při způsobu podle předloženého vynálezu je možnopoužít nejrozmanitější rostlinné tuky: sojový olej, podzemnicovýolej, palmový olej, slunečnicový olej, kokosový olej, řepkovýolej a jiné podobné známé látky. Z těchto látek jsou pro způsobpodle předloženého vynálezu zvláště výhodné kokosový olej ařepkový olej. Rostlinný tuk může být nasycený nebo nenasycený.Nejlepší výsledky byly dosaženy s kokosovým olejem nebo s řep-kovým olejem nasyceným, a bylo zjištěno, že při použití prvníhotyl získán konečný výrobek výborného chování, zvláště praktickýv krajích se zvýšenou teplotou okolí. S nasyceným kokosovým ole-jem nebo řepkovým olejem byl získán výrobek, jehož konečnástruktura a chut byly ve všech směrech srovnatelné s máslem.

Je zřejmé, že lze použít směsí rostlinných tuků pro uspo-kojení všech zvláštních požadavků týkajících se podmínek pou-žití nebo struktury konečného výrobku. Přítomnost kokosovéhooleje nebo řepkového oleje nasyceného nebo nenasyceného působížádoucím účinkem na strukturu výrobku. V řadě případů se tedypoužití směsi řepkového oleje a kokosového oleje, nasycenéhonebo nenasyceného, může ukázat žádoucím.

Rostlinný tuk se předehřeje na teplotu optimální pro jehosmíchání s mléčnou smetanou. Přesná taplota ohřevu závisí navlastnostech použitého rostlinného tuku, podstatné je získatoptimální tekutost pro vytvoření homogenní směsi. Jako příkladse uvádí, že čistý nasycený kokosový olej se s výhodou zahřejena teplotu asi 60 °C. Pro rostlinné oleje je teplota ohřevuobvykle od 30 do 40 °C, například kolem 35 °C při použití so-jového oleje.

Teplota, na kterou se uvede rostlinný tuk, má být dosta-tečná pro zajištění dobrého smíchání s mléčnou smetanou, avšakv zásadě se nemá překročit teplota kolem 65 °C, aby se vylou-čily nežádoucí jevy oxidace, v rozmezí teplot od 30 do 65 °Cjsou použité rostlinné tuky dokonale stabilní. V prvním kroku způsobu podle předloženého vynálezu -5- se mléčná smetana a rostlinný tuk smíchají tak, aby výsledná teplota směsi byla s výhodou od 45 do 50 °C, zejména kolem 50 °C. V praxi se pro smíchání použije obvyklá nádrž opatřená míchacím prostředkem.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezuse směs mléčné smetany a rostlinného tuku zpracuje v jednomokruhu pro získání výsledného výrobku. Směs zahřátá na teplotuod 30 do 60 °C, s výhodou od 45 do 50 °C, zejména kolem 50 °C,se podrobí homogenizaci. Takový homogenizační proces zahrnujepoužití tlaku určeného ke zmenšení velikosti kuliček tuku kaž-dé tukové látky k získání kuliček o rozměrech od 3 do 20yum,s výhodou od 5 do I2^um, při zajištění těsného spojení kuličektuku z mléčné smetany a kuliček rostlinného tuku. V praxi oylozjištěno, že vhodné tlaky jsou od 1 do 2 MPa, s výhodou od 1,2do 1,8 MPa. Následkem použití takových tlaků se tukové kuličkyrůzného původu již nemohou oddělit a jejich směs je potom způ-sobilá podrobit se při stloukání jevu zvanému změna fáze, kterýdává výsledný výrobek fyzicky srovnatelný s máslem.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezuse před pasteurizací vytvoří homogenní směs obsahující v praxiod 43 do 46 % hmotnosti, s výhodou 45 % hmotnosti tuku celkem.Při zachování přesné hodnoty 45 % hmotnosti tuku se tedy pou-žije 80,4 % hmotnosti smetany se 32 % hmotnosti tuku a 19,6 %hmotnosti rostlinného tuku, uvažujeme-li 100 % celkové hmotnostituku, v případě, že žádáme výsledný výrobek mající asi 43 % hmotnosti rostlinného tuku a 57 % hmotnosti máselného tuku vzhledemk celkovému množství tuku. Žédá-li se výsledný výrobek s odlišnými poměry mezi oběmytypy tuku, je možné poměry změnit za předpokladu, že v tomtostadiu se získá homogenní směs obsahující celkové množství tukuod 43 do 46 % hmotnosti. Týto hodnoty jsou udány ve hmotnostech, jako v celém tomtopopisu neoo kromě opačného označení, všechna procenta a podílyjsou udány ve hmotnostech. Jak bylo uvedeno výše, obsah tukuv mléčné smetaně se může měnit v dosti širokých mezích a směsvznikající v kroku homogenizace může také mít proměnlivý obsahtuku tomu odpovídající. Případné odchylfcy od určené hodnoty tukuv konečném výrobku mohou být snadno vyváženy nastavením pracov-ních parametrů zmáselňovače. -b-

Po kroku homogenizace se výrobek pasteurizuje za obvyklýchpodmínek. Jak je z oboru známo, teplota a doba pasteurizace semohou navzájem měnit, doba pasteurizace je tím kratší, čím vyššíje teplota pasteurizace. V praxi se přednostně používá teplotado 100 °0. Vhodné podmínky pasteurizace jsou teplota 95 °C a dobaod 30 do 35 sekund.

Po pasteurizaci produkt průběžně krystalizuje během ochlazo-vání na teplotu nižší než 20 °C, s výhodou nižší než 15 °C. V závislosti na typu použitého rostlinného tuku může být vhodnéponechat směs po určitou dobu v klidu za účelem zlepšení stlou-kání.

Poslední krok způsobu výroby podle předloženého vynálezuspočívá v přeměně krystalického výrobku v žádaný tukový výrobekza známých a obvyklých podmínek výroby másla zmáselněním zahr-nujícím přeměnu fáze.

Na výstupu ze zmáselňovače se dostane výrobek srovnatelnýs máslem jak s ohledem na další použití tak na jeho chování,zejména při použití rostlinného tuku z nasyceného kokosovéhooleje nebo z nasyceného řepkového oleje. Jak bylo uvedeno výše,směs smetany, syrové nebo pasteurizované, a nasyceného kokoso-vého oleje nebo nasyceného řepkového oleje vede na konečný vý-robek, jehož struktura a chut jsou ve všech směrech srovnatelnés máslem. Výhodné vlastnosti takového výrobku jsou spojeny jed-nak s volbou rostlinné výchozí látky a jednak s podmínkami pro-vádění způsobu výroby podle předloženého vynálezu. Tento způsobpo přímém smíchání smetany a rostlinného tuku provádí homogeni-zaci pod tlakem, které umožňuje velmi těsné spojení obou složeksměsi. V dalším postupu způsobu se tato homogenizovaná směs pas-teurizuje a potom se podrobí stloukání.

Způsob podle předloženého vynálezu může být prováděn způ-sobem přetržitým nebo plynulým zejména během zmáselnění, kterémůže být prováděno v dávkovači máselnici nebo v plynule pracu-jícím zmáselňovači. Zvláště zajímavá je plynulá výroba, kde jetřeba provést před zmáselněním nárazový zásobník pro zachycenínerovnoměrností vyráběného výrobku.

Vynález dále vytváří zařízeni k provádění způsobu defino- vaného výše, jehož podstata spočívá v tom, že v řadě za sebou zahrnuje alespoň jednu nádrž s míchadlem na mléko, obsahující mléčnou smetanu a rostlinný tuk, homogenizátor pod tlakem, -7- pasteurizátor, nárazníkovou nádrž, zmáselňovač klasického typupro plynulou nebo dávkovou výrobu másla, jakož i známá přídav-ná zařízeni pro tvarování, ukládání a přizpůsobování výrobku,který opouští zmáselňovač.

Je zřejmé, že zařízení podle předloženého vynálezu spojujejednoduché prostředky vyzkoušené v mlékárenské technice. Význam-né části zařízení podle předloženého vynálezu jsou homogenizá-tor a zmáselňovač.

Podle předloženého vynálezu je možno použít jako homogeni-zátor jakýkoli přístroj schopný podrobit směs smetany a rostlin-ného tuku tlakům uvedeným výše. Přístroje, které jsou dosažitel-né a vyhovují potřebám vynálezu jsou homogenizační nádrže, kte-ré obsahují tlakové čerpadlo a oddělenou sestavu s řiditelnouhomogenizační průlinčitou nádobou. Jiný vhodný typ přístroje jekompaktní homogenizátor s čerpadlem sloučeným s homogenizačnísestavou, kteá obsahuje homogenizační hlavici otočnou nebo pev-nou. Příklad homogenizátoru s otočnou hlavicí dodávaný pod znač-kou "RANNIE" dává dobré praktické výsledky. Při provádění vynálezu je možno použít jakýkoli zmáselňo-vač pracující spojitě nebo přetržitě a známý pro výrobu másla.Dobré výsledky byly získány s plynule pracujícím zmáselnovačemprodávaným pod značkou AHLBOSN, typ 2500. Je zřejmé, že podmín-ky stloukání, jako výkon, výstup a teplota, musí být přizpůsobe-ny vlastnostem použitého rostlinného tuku a jeho podílu ve smě-si. Hýto parametry jsou záležitostí odborníka a nebudou protodále podrobně rozebírány. Přehled obrázků na výkresech

Na jediném obrázku výkresu je znázorněno schéma zařízeník provádění způsobu výroby tukového výrobku podle předloženéhovynálezu. Příklady provedení vynálezu

Na obrázku je nádrž £ na směs s míchadlem obsahující obělátky obsahující tuky, předem přivedené na teplotu pro smíchá-ní, totiž mléčnou smetanu 1a a rostlinný tuk 1b. Směs vystupu-jící z nádrže 1 má teplotu od 45 do 50 °C, zejména 50 °C, a vedese do homogenizátoru .2, kde je podrobena tlaku od 1,2 do 1,8 MPa,což umožňuje zmenšit rozměr tukových kuliček každého rostlinného- -8- tuku na velikost od 5 do I2yum. Jako homogenizátor se použijenapříklad homogenizačni nádoba klasického typu pracující přivýše uvedených tlacích, podle výhodného způsobu provedení, kom-paktní homogenizátor, například dosažitelný na trhu pod značkou"RANNIE". Na výstupu homogenizátoru 2 je výrobek zaveden do čer-padla J, které jej vhání do pasteurizátoru £, kde je zahřívánna 95 °C po dobu asi 35 sekund. 2 pasteurizátoru 4 je výrobek za-veden do nárazníkové nádrže £. Na výstupu z nárazníkové nádržeZ je výrobek čerpadlem 6 zaveden do zmáselňovače X, který prová-dí plynulé stloukáni výrobku. Výsledný získaný výrobek může mít všechny vlastnosti másla.

Ve studeném stavu je roztíratelný při teplotě chladničky 5-8 °G.Může doplňovat tradiční potravinářské výrobky» jako uzenářskévýrobky. Může být připojen k teplým přípravkům a potom použit jakomáslo při středních teplotách od 25 do 60 °u. Konečně může takésloužit jako činidlo pro vaření pro rozličné poživatiny, jakomasa nebo zeleniny.

Vynález bude ještě vysvětlen na následujících příkladech.Přiklad 1 V zařízení znázorněném na výkrese byla do nádrže J. zavede-na smetana Ta z kravského mléka, syrová neoo pasteurizovaná, ma-jící 32 % hmotnosti tuku. Kyselost smetany byla asi 12° Dornic.Smetana 1a byla předem zahřáta na teplotu asi 40 °C. Linkou 1bbyl zaveden rostlinný tuk tvořený čistým nasyceným kokosovýmolejem. Množství smetany 1a a rostlinného tuku JJ5 zavedená donádrže J. jsou taková, že směs má celkové množství tuku 45 % hmot-nosti, což odpovídá přibližně 80,4 % hmotnosti smetany se 32 %hmotnosti tuku a 19,6 % hmotnosti Čistého nasyceného kokosovéhooleje. K získání vyhovující směsi je proud 1b rostlinného tukuzahřát předběžně na teplotu 60 °C. Směs vystupující z nádrže J.má potom střední teplotu 50 °C.

Směs z nádrže J. je potom zavedena do homogenizátoru £, kdeje podrobena tlaku asi 1,5 MPa. V tomto případě je homogenizá-tor typu "RANNIE”. Čerpadlo J přečerpá výrobek z homogenizátoru 2 do pasteuri-zátoru £, kde je ohřát na teplotu 95 °C a kde setrvá asi 35 se-kund. 2 fcemteurizátoru £ je výrobek zaveden do nárazníkové ná- v drže J2.. Potom je čerpadlem 6 zaveden do zmáselňovače X, kde oe podroben plynulému nebo přetržitému stloukání. V daném příkladuy -.α- «✓ bylo plynulé stloukání provedeno ve zmáselnovači AHLBORIí typ 2500. Výrobek zpracovaný ve zmáselnovači 7 může podle klasickéhozpůsobu používaného ve výrobě másla dostat rozličné přísady k us-pokojení některých požadavků. Tak například může být do nádobyzmáselňovače vstřiknuta mléčná okyselující směs a aromatickásměs. Žádá-li se poloslaný výrobek, je možno zavést slanou vodunebo suchou sůl, když to přístroj dovolí.

Formování konečného výrobku se provádí na výstupu ze zmásel-ňovače 2 jakýmkoli známým způsobem, stejně jako ukládání a úpra-va, které se provádějí za podmínek podobných jako při výrobě másla. Výrobek získaný podle tohoto příkladu má tyto vlastnosti:

Obsah vody os 15 do 18 % hmotnosti, obsah tuku od 80 do 83 %hmotnosti, obsah netukových látek od 1,2 do 2,4 % hmotnoati,bod tání tukové fáze 32 °C, pH od 5,10 do 5,60, průměr kuličekemulgované fáze od 5 do 10/um.

Charakteristická složení výrobku jsou tato:

Složení mastných kyselin získané Složení glyceridů podle plynovou chromatografií molárnich hmotností C10 4,7 % C26 0,2 % C10' 0,2 % C28 0,2 % Cl 2 24,5 % C30 0,4 % Cl 2* 0,2 % C32 0,7 % Cl 4 ISO 0,1 % C34 2,0 % C14 15,7 % C36 7,6 % C14* 0,6 % C38 11,6 % C15 ISO 0,2 % C40 16,1 % C15 Ante ISO 0,3 % C42 15,5 % C15 0,7 % C44 10,8 % C16 ISO 0,2 % C46 8,4 % C16 23,2 % C4S 6,9 % C16* 0,9 % C50 6,7 % C17 ISO 0,3 % C52 7,3 % C17 Ante ISO 0,3 % C54 5,6 % Cl 7 C17 * 0,4 %o 2 % Složení mastných kyselin získané v | i C18 9.8 % plynovou chromatografií pokračování C18 1,0 % C18 14,0 % _ — * * C20 0,2 % C18 2,1 % ------- ' C20 0,2 % -10- Přiklad 2

Postup byl stejný jako v příkladu 1, avšak jako rostlinnýtuk byl použit nasycený řepkový olej místo nasyceného kokosové-ho oleje. Výrobek získaný postupem podle tohoto příkladu má tytovlastnosti: Obsah vody od 15 do 18 % hmotnosti, obsah tukuod 80 do 83 % hmotnosti, obsah netukových látek od 1,2 do 2,4 %hmotnosti, tlakový bod 31 °C, pH od 5,10 do 5,60 a velikost ku-liček emulgované fáze od 5 do lO^um.

Charakteristická složení výrobku jsou tato: Složeni mast-ných kyselin získané plynovou chromatografií: c 4 - kyselina méselná 1,3 % σ 6 - kyselina kapronová 0,95 5 c 8 - kyselina kaprylová 0,6 < c 10 - kyselina kaprinová 1,7 5 c 12 - kyselina laurová 2,3 í σ. 14 - kyselina myristová 6,7 í c 16 - kyselina palmitová 21,1 í σ' 16 - kyselina palmitenová 1,2 í c 18 - kyselina stearová 10,2 \ c' 18 - kyselina olejová 52,6 < c" 18 - kyselina linolová 0,55 í σ'* 18 - kyselina linolenová 0,8 í

Claims (17)

1. advokát 3Ϊ304 PRm%Ž&amp;·^ 'ί,ΖΛ Χ-Ί Ί ΌΧΪ > O o < c·OD Xh l^řK ·< m ςο» ΚΎto -11- PATEHTOVÉ -ς i»i **—. t

   1. Tukový výrobek ve všech směrech srovnale lr ý s“máslem, «označu-jící se tím, že obsahuje od 15 do 18 % hmotnosti vody, od~80"do83 % hmotnosti tuku, od 1,2 do 2,4 % hmotnosti netukových látek,má bod tavení tukové fáze 32 °C, mé pB od 5,10 do 5,60 a má prů-měr kuliček emulgované fáze od 5 do lO^um.
2. 2. Tukový výrobek podle bodu 1, vyznačující se tím, že má tlakovýbod 31 °C.
3. 3. Způsob výroby tukového výrobku podle bodů 1 a 2 ze směsi mléč-né smetany a alespoň jednoho rostlinného tuku, zahrnující krokymíchání, homogenizace a pasteurizace před krystáližací a násle-dující přeměnu krystalické směsi zmáselněním na žádaný tukovývýrobek, vyznačující se tím, že nejdříve se mléčná smetana a rost-linný tuk smíchají za tepla při teplotě, která umožňuje smíchání,avšak je nižší než pasteurizační teplota, směs přivedená na tutoteplotu se homogenizuje, přičemž se podrobí tlaku 1 až 2 MPa,který má schopnost, zmenšit velikost tukových kuliček složek smě-si na velikost od 3 do 20/um, přičemž se zajistí těsné spojrníkuliček každé složky směsi, směs se pasteurizuje, potom plynulekrystalizuje a krystalizovaná směs se přemění stloukáním nebozmáselněním při změně fáze za podmínek známých a obvyklých přivýrobě másla na žádaný tukový výrobek.
4. 4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že se použije syro-vé nebo pasteurizované mléčné smetany.
5. 5. Způsob podle bodu 3 nebo 4, vyznačující se tím, že smetana máobsah tuku od 30 db 34 % hmotnosti, zejména 32 % hmotnosti.
6. 6. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že smetana je smeta-nový koncentrát s obsahem tuku 34 % hmotnosti a více, napříkladsmetanový koncentrát s obsahem tuku 50 % hmotnosti.
7. 7. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že smetana je smeta-na vyrobené z tukového anhydridu kyseliny mléčné nebo mléčného oleje.
8. 8. Způsob podle kteréhokoli z bodů 3 až 7, vyznačující se tím,že rostlinný tuk je zvolen ze skupiny zahrnující sojový olej,podzemnicový olej, palmový olej, slunečnicový olej, kokosovýolej, řepkový olej a jejich směsi·
9. 9. Způsob podle hedréhokoli z bodů 3 až 8, vyznačující se tím,že rostlinný tuk je nasycený nebo nenasycený. 12-
10. 10. Způsob podle kteréhokoli z bodů 3 až 9, vyznačující se tím,že rostlinný tuk sestává z kokosového oleje nebo z nasycenéhořepkového oleje nebo ze směsi nasyceného kokosového oleje nebonasyceného řepkového oleje s některým rostlinným olejem.
11. 11. Způsob podle kteréhokoli z bodů 3 až 10, vyznačující se tím,že směs mléčné smetany a rostlinného tuku se priveoe na teplo-tu od 30 do 60 °C, přednostně na teplotu od 45 do 50 °C.
12. 12. Způsob podle kteréhokoli z bodů 3 až 11, vyznačující se tím,že homogenizace zahrnuje použití tlaku, který zmenší velikosttukových kuliček každého tuku, aby se získaly tukové kuličkysrovnatelných rozměrů od 5 do 12/um, přičemž je zajištěno těsnéspojení mezi tukovými kuličkami smetany a rostlinného tuku.
13. 13. Způsob podle kteréhokoli z bodů 3 až 12, vyznačující se tím,že tlak při homogenizaci je od 1,2 do 1,8 MPa.
14. 14. Způsob podle kteréhokoli z bodů 3 až 13, vyznačující se tím,že výrobek, který opouští homogenizační stupeň, má obsah tukuod 43 do 46 % hmotnosti, zejména 45 % hmotnosti.
15. 15. Zařízení k provádění způsobu podle kteréhokoli z bodů 3 až14, vyznačující se tím, že v řadě za sebou zahrnuje alespoňjednu nádrž (i) s míchadlem na směs obsahující mléčnou smeta-nu (la) a rostlinný tuk (ib) , homogenizátor (2) pod tlakem,pasteurizátor (4) , nárazníkovou nádrž (5) , zmáselňovač (7)klasického typu pro plynulou nebo přetržitou výrobu másle, ja-kož i známá přídavná zařízení pro tvarování, ukládání a při-způsobování výrobku, který opouští zmáselňovač.
16. 16. Zařízení podle bodu 15, vyznačující se tím, že obsahujeprostředek pro předehřátí smetany a rostlinného tuku před je-jich zavedením do nádrže (i).
17. 17. Zařízeni podle bodu 15 nebo 16, vyznačující se tím, že ho-mogenizátor ^2) je typu kmitavého homogenizátoru, například s otáčivou homogenizační hlavicí. Zastupuje: