CS225127B2 - The preshinking of wool and the necessary equipment - Google Patents

Description

i

Vynález se týká způsobu předsrlžení pramene vlny e zařízení k provádění tohoto způsobu.

Pramen vlny je komerční produkt, který se vyrábí v různých typech o poměrně jednotném rozměru. Pramen se běžně popisuje v závislosli na své' kvalitě a 'na hnoSnosSi mttr-LáLu o délce 4,5 m. To znamená, že pramen (70 g) má uvedenou hmoonost při délce 4,5 m, což dále znamená přibližně 2,5 cm šířky.

PPI běžném zpracování vlny se vlna získává ostřiháním zvvřat, tato vlna se balí a pak pere a m^ká. V tomto stavu se zpracované vlně dává název m^snec. Mykanec se česá k odstranění cizorodých móteeiVlů za současného získání mírného zákrutu, čímž vzniká ' česanec. který může být dloužen, takže jeho ' průměr se snižuje a vzniká přást. Přást se zakrucuje na přízi, někooik přízí je možno zkrootit na skanou přízi.

Způsobem podle vynálezu je možno vlnu zpracovávat v kterém^o! z uvedených stádií. Znamená to, že způsob podle vynálezu je možno užžt od stádia až do ' vzniku česance.

Mimoto jsou zahrnuta i stádia do vzniku skané příze. Znamená to, že výraz pramen je dostatečně široký k tomu, aby zahrnoval mykanec, česanec, přást, přízi a skanou přízi.

Je známo, že pramen vlny je možno předs^^t tak, že se tento pramen vede vodným roztokem chlornanu. Tento postup byl vemi' podrobně zkoumán.

Ovvykle se uznává, že hlavní reakční složkou tohoto postupu je ' kyselina chlorná a že reakce má být pokud možno omezena na povrch jednooilých vláken. Reakce mezi vlnou a kyselinou chlornou je velmi rychlá 's je velmi nesnadné ji řídit, takže největší obtíží je získání stejnoměrného zpracování všech vláken. Protože chemická-rovnováha roztoku kyseliny chlorné do značné míry závisí na pH a protože vedlejším produktem reakce - mezi kyselinou chlornou a.vlnou je úplně disociovaná kyselina chlorovodíková, znamená to samovolné zrychlování reakce.

Vzhledem k tak vysoké rychlosti mezi vlnou e roztokem kys<e.iny chlorné*je možné, že ' některá vlákna jsou smočena reakčním roztokem, který již nemá dostatečný obsah kyseínny chlorné. Je proto zřejmé, že má-li jít o homogenní reakci., musí být, difuse tohoto r roztoku vláknem rychlejší než reakční rychlost mezi vlnou a kyselinou.chlornou. K dosažení této rovnováhy byla navrhována celá řada opatření. Jde například o řízení teploty, úpravu pH a - přidávání arninos louč sítin. Všechny tyto způsoby byly spojovány s mícháním·, vibrací nebo přidáváním * tm^-e^del| aby bylo možno uiycciit disperzi kapalin. Navzdory všem těmto opatřením je získání stennoměrného zpracování stále ještě hlavní těžko^í.

Způsobem podle vynálezu je mojžno dosáhnout stennoměrného .a homogenního zpracování pramene vlny mechanickým způsobem, - jehož speccfickou výhodou je uspořádání lázně.

Vynález se založen ne skuteČncuU,, že rychlost vypuzovární vzduchu roztokem z pramene v^y je a^ž do odchyl^ky 10° od vertl^lní ^poloh^y stennom^ěrn^á a dostatečně rychlý kdežto v případě ponoření horizontálním směrem je rychlost ppiliš malá a vzduch je vypuzován nestejnoměrně.

Protože pramen sestává z počesaných vlněných vláken, mohou být bublinky vzduchu v kapilárách vytlačeny pouze v případě, že pramen je do lázně přiváděn v podstetě veetikálním směrem. Při ponoření pramene do lázně horizontálním nebo téměii horizontálním směrem dochází k* zadržení vzduchových bublinek - v kapilárách pramene vody a tím k nestejnoměrnému zpracování.

Až dosud byl pramen vlny do lázně ponořován jakýkoli vhodným směrem, který se při běžném zpracování blížil horizontálnímu směru. Pramen byl pak veden dále horizontálním směrem lázní po dobu, dostatečnou ke zpracovánn. Aby bylo možno uryccnt zpracování, byle lázeň velmi často promíchávána.

Předmětem vynálezu je způsob přcdtrážcií pramene vlny, vyzj^E^ččúííc:í se tím, že se ^pramen vlny ^ponoří ve směru vertikálním ±¹⁰° do lázn^ě. s obsahem rozt^u ^oyt<^l.i^ⁱ^y chlorné ^k ochraně ^Lny ^prooi srážení do hlo^ty ale^on 1 m ^při ^tepl^otě 6 ^{až - 15} °C a p^{H 2,0 až} 2,6.

Při provádění způsobu podle vynálezu je pramen - veden do lázně v podstatě vertiká^ím směrem e je dále veden roztokem v podstatě vertikálním směrem do určité hloubky. Vhodnou volbou této hloubky a vhodnou volbou rychlosti průchodu lázní je možno dosáhnout stejnoměrného a homogeemího naplnění kapplár reakční kapalinou ry-cHeei, než proběhne reakce mezi vlnou a roztokem chlornanu.

česaný pramen vlny, jehož kapiláry jsou plné - vzduchu, je přiváděn vertikálně dorea^kční^ho roztok al-e^oň do ^hlou^bky jednoho metru rychlostí 7 a^ž 25 cm za ^- se^ndu.^- Pro- ¹ men musí být ponořen v podstatě vertikálně do hloubky alespoň jednoho meeru, aby byl všechen vzduch odstraněn z kappiár a dosaženo tteinoměrnéhl - zpracování pramene. Protože pramen je poměrně jemný a není jej možno pod^oUt tahu v žádném směru, je iejiýhldnnjší ' zavádět pramen do lázně mezi nekonečnými pásy nebo na nekonečném pásu.

V průběhu ponořování pramene jsou bublinky vzduchu z kapilár odstraňovány rozookem chlornanu. Nekonečný pás pak vede pramen vlny spolu s kapilární kapalinou přes válec nebo kladku na spodní - - čássi nádoby znovu vzhůru roztokem a ven -k výstupu z lázně.

Pramen je nyní ttcinomětnlě prosycen reakční kapalinou, po dokončení reakce je vyždímán, zbylá kapalina se vymyje a pramen se usuší.

Takto zpracovaný pramen je stejnoměrně chráněn proti srážení^ přičemž mohou odpadnout ostatní opatření dříve navrhovaná к řízení reakce, jako úprava pH, úprava teploty, přidávání aminokyselin, přidávání smáčedel, míchání nebo použití vibrátoru. Stupeň zpracování je možno snadno řídit úpravou koncentrace kyseliny chlorné v roztoku.

Zařízení к provádění způsobu podle vynálezu sestává z lázně odstatečné hloubky, dovolující ponoření pramene do hloubky alespoň 1 m. Zařízení sestává z kladky nebo jiného vodícího zařízení v horní části, přes toto zařízení je veden pramen do lázně. Podobná kladka nebo další vodicí zařízení je uloženo ve spodní části lázně a pak Ještě při výstupu z lázně. Přes tato zařízení vychází pramen ven z lázně.

Obvykle je poslední vodicí zařízení uloženo nad povrchem kapaliny, aby bylo možno odvádět pramen vlny z lázně pokud možno rychle. Přívod pramene do lázně je řízen nutnou rychlostí ponořování do určité hloubky, takže co nejrychlejěího odstranění pramene z lázně je možno dosáhnout pouze tak, že se premen vede co nejkratším směrem, to jest opět vertikálně. Je to nutné zejména z toho důvodu, aby nedošlo к sekundární oxidaci difúzí příliš velkého množství kyseliny chlorné. Je-li pramen příliš dlouho zpracováván, je jeho kvalita nedostatečná e obvykle utrpí i jeho zbarvení. Při použití těsnicích prostředků by však bylo zásadně možno odvádět pramen vlny z roztoku v jakémkoli směru.

Příliš dlouhého zpracování vlny je možno se vyvarovat použitím lázně tvaru U. V případě, že se vhodný .roztok zavádí do takto upravené lázně v blízkosti bodu, v němž se .· přivádí také pramen vlny, dostává se pramen vlny do styku vždy s čerstvou kapalinou. Protože se kapalina i pramen vlny pohybují stejným směrem, nemá kapalina v blízkosti bodu, z něhož je pramen vlny odváděn z lázně, již téměž žádný nebo vůbec žádný obsah kyseliny chlorné. Znamená to, že v první části lázně se pohybuje kapalina směrem shora dolů a v druhé polovině lázně je část této kapaliny odváděna spolu s prameněn vlny. Toto · množství se tedy nepřetržitě doplňuje.

Roztok, jehož se při provádění způsobu podle vynálezu užívá, je roztok chlornanu. Nejlepším známým roztokem Je roztok, který vzniká uváděním chloru v plynné formě do vody. Takový roztok obsahuje menší množství chloridových iontů než běžně dodávané roztoky a má proto vyšší koncentraci kyseliny chlorné na jednotku chloru, který Je к dispozici pro zpracování vlny.

Vodný roztok chlornanu má určitou rovnováhu mezi oběma svými složkami. Tato rovnováha do značné míry závisí na pH a Je možno ji vyjádřit následujícím způsobem:

C10 + Η*·*·—·; HC10 + H⁺ + <11 + Cl₂

---pH------------->-1

Znamená to, že účinná koncentrace kyseliny chlorné závisí na celkovém obsahu chloru v roztoku a na pH roztoku.

Roztoky к tomuto použití obsahují obvykle 0,05 % kyseliny chlorné, čehož se dosahuje různými kombinacemi změn pH a celkového obsahu chloru. (Harris, U.S. Patent, č. 2 466 695), Edwarda, Britský petent Č. 537 67Í, Kroy, U.S. patent č. 2 671 006). Celkově je možno tuto reakci vyjádřit následujícím způsobem:

vlna + HC1O ----γoxidovaná vlna + H⁺ + Cl“.

Vedlejěím produktem této reakce Je vodík a chloridové ionty. Po uvolnění mají tyto látky velký vliv na rovnováhu v uvedeném roztoku.

V oblasti pH 5 až 14 převádí vodíkový iont nezreagovaný chlornan na poměrně nedisociovanou kyselinu chlornou podle následujícího vztahu:

0C1“ + H⁺----- HOC1.

Sekundární kyselina chlorná, vzr^m^ř^ající tímto způsobem, může vyvolat sekundární oxidaci, k níž může ioclhiázet tak dlouho, iokui je k dispozici chlornanový ion.

K zamezení tohoto jevu te dříve navrhovalo velmi rychlé zpracování roztokem chlornanu t nátledrým ponořením do další lázně, v níž by byl odstraněn zbylý chlornan. V důsledku poměrně malé rychlossi průniku kapaliny vláknem vlny však byla tato rychlost příliš veliká a nebylo možno dosáhnout dostatečné rovnováhy v použitém roztoku, takže prakticky byl tento způsob téměř neproveedtelný.

Při ^kyselém ^pH, tj. 5 ne^bo nižším, snHuje uvolňovaná tyselina chlorovo^dí^kov^á koncentraci kyseliny chlorné podle násled^ícího vztahu.

HC1O + H⁺ Cl\----ř H²0 + Cl₂.

Je zajímavé, že veddejší produkt je sivé uvolňován stechiometricky, avšak reakce je úměrná čtverci uvolňovacího vodíkového iontu. Tuto závislost je možno vyjáddit následujícími vztahy.

^K (HC1O) (H⁺) (Cl^-) = K₂ (Cl₂) ^K2 ^(C1P (HC1O) = ------—-----------K, (КЪ (Cl^-) ₊ ^K2 ^pok^ud (H ) = (Cl) e -------- = К ^K1

K (¾) (HC1O) = --------(H⁺)²

Zmámená to, ž^e uvolnění H⁺ a Cl“ ja^ko vedlejě^h ^pro^duktů z ^piivodního reakčního roztoku způsobuje velmi rychlý pokles obsahu kyseliny chlorné se současným porušením rovnováhy pH roztoku.

V důsledku toho je oxidace kyselinou chlornou v primárních stádiích _v kyselých roztocích samooolně omezena a tím může dojít i k daleko menšímu poškození vlny při dobrém zpracování.

Obchodně dodávané chlornanové roztoky mají obvykle obsah chloru 1 až 16 %· Tyto roztoky jsou vždy alkalické, jejich pH je obvykle 12. Vyrábí se průchodem plynného nebo kapalného chloru zchlazeným roztokem zásady. Reakci je možno vyjáddit následujícím způsobem:

CI2 + 2 NaOH -------->NaCl = ' NaClO + ^0. ,

Reakce se obvykle zestaví těsně před stechiometrikým bodem, aby pH roztoku mělo hodnotu 12. .

případě, že má být získán roztok kyseliny chlorné, jsou tyto roztoky zřeJovány ΰ neutralizovány anorganickou kyselinou, obvykle kyselinou dusičnou.

Tento způsob má celou řadu nevýhod.

Alkalické roztoky chlornanu podléhají samovolnému rozpadu v průběhu doby a v závislosti no teplotě následujícím způsobem:

NaClO--, Na* + Cl’ + (0) ‘t .

důsledku toho při stárnutí roztoku neustále stoupá koncentrace chloridového iontu.

Okyselení znamená nejen přeměnu chlornanu na kyselinu chlornou, nýbrž také neutralizaci přebytku zásady v roztoku, Z toho vyplývá, že se jako funkce celkově dostupného ..'nloru zvyšuje koncentrace chloridového iontu,

Neutralizační teplo obvykle zvýší teplotu roztoku kyseliny chlorné a vzhledem к tomu, že tato kyselina je těkavá, je nutno roztok chladit к zajištění jeho dostatečného účinku na pramen vlny. V těchto okyselených roztocích je možno vyjádřit rovnovážný stav následujícím způsobem:

К, x [Cl₂] нею ------—-[H⁺j x [C1-]

Je zřejmé, že vzestup koncentrace chloridových iontů v roztoku má za následek odpovídající snížení kyseliny chlorné na jednotku celkově dostupného chloru.

Mimoto nejsou hodnoty dostupného chloru a hodnota pH dostatečné ke stanovení skutečné koncentrace kyseliny chlorné. К jejímu dostatečnému stanovení je ještě zapotřebí znát koncentraci chloridových iontů.

Z toho vyplývá, že koncentrace kyseliny chlorné v okyselených obchodně dodávaných roztocích alkalických chlornanů je daleko nižší než se uvádí.

Čerstvou kyselinu chlornou v roztoku je však možno snadno získat tak, že se podle následujícího vztahu uvádí do vody plynný chlor.

Cl₂ + H₂0--> H⁺ + Cl + нею.

Takto získaný roztok je daleko výhodnější к ochraně proti srážlivosti, protože obsahuje daleko menší množství chloridového iontu, než okyselené obchodně dodávané roztoky a z tohoto důvodu má také vyšší koncentraci kyseliny chlorné na jednotku dostupného chloru.

Z tohoj co bylo uvedeno, je zřejmé, že roztok, připravený uvedeným způsobem, je nejvýhodnějším roztokem pro použití к ochraně vlny proti srážení. Je možno jej užít ve formě lázně, v níž je roztok, stejnoměrně nanášen na pramen vlny. Protože roztok se při zpracování vlny vyčerpá, není nutné podrobovat pramen vlny delšímu zpracování к zastavení chemické reakce a tím к získání kvalitní vlny, chráněné proti srážení.

Při provádění způsobu podle vynálezu je možno získat účinné roztoky vháněním chloru do přiváděné vody, přičemž je možno vyrobit zejména roztoky o pH 2,0 až 2,6 a teplotě 6 až 20 °C. V důsledku toho není nutno roztok chladit zevně, ani neutralizovat. Je také zřejmé, že uvedený roztok je s výhodou možno užít ve svrchu popsaném zařízení к provádě ní způsobu podle vynálezu při použit' jediné lázně, v níž je vlna stejnoměrně zpracovávána bez nebezpečí nežádoucího sekundárního poškození.

2251 27

Na obr. 1 je znázorněn vertikální schematický příčný řez zařízením podle vynálezu.

Zařízení £ je opatřeno pláštěm g, v němž je obsažena lázeň. Přepážka £ dělí lázeň ttk, že vzniká tvar tvaru U. Ve spodní části lázně pod spodní část,! přepážky £ je ponořený válec £. Nad pláštěm 2 jsou uloženy válce g a 6.. Válce g a 6 jsou vzhledem k válci £ uloženy tak, že tečny válce g a £ a tečny . válce £ a 6. jsou uloženy vertikálně. To znamená, ^že tylo tečn^y se o^d verti^lního směru neodh^ují o více než 10°. V jedné ódáH lčznt tvaru U je proveden přívod X pro reakční kapaainy do lázně. Druhá část lázně je opatřena výstupním otvorem 8, k odvodu kapaliny z lázně. Přívod X a výstupní otvor 8_ jsou uloženy ales^po^ň 1 m na^d osou otření v^álce £, a^by b/lo zajištěno dstateČ-né ponoření pramene vlny do lázně, jak bude dále podrobněji rozvedeno.

Pramen vlny je poměrně jemným produktem, který není možno poddobit tahu, to znamená, že nejvýhodnějším způsobem zavádění pramene do lázně a odvádění z lázně je užití podložky, na níž je pramen uložen. Tímto způsobem je možno pramen přivádět do lázně a odvádět jej z lázně za dostatečného nasycení reakčním roztokem tak, aby přioom pramen nebyl podroben žádnému tahu.

Válce 10 a 11 a 13 a 14 jsou uloženy nad válci g a 6. a pod lázní tak, aby dovolovaly pohltí nekonečného pásu k zavádění vlny do lázně. Zařízení £ tedy sestává také z nekonečného pásu g, který přechází přes ' válec g, válec £, 6_, 1 0 a 1 1 . Druhý nekonečný pás 12 přechází přes válec g, £, £, 13 a ££. Mezi těmito nekonečnými pásy pak prochází pramen vlny. _;

Tyto pásy jsou nejvýhbdnějйím prosteddkem pro dopravu pramene vlny, protože dovolují vypuzení vzduchu z kapilár pramene vlny a tím uHneddňuf nasycení pramene reakční kapalinou v průběhu jeho ponořování do lázně. Př poi^žtí těchto nekonečných pásů je možno přivádět ^znázorněný pramen vlny mezi pásy do lázně. V podstatě vertikálně směrem dolů, přes- válec £ a pak v podstatě vertikálně směrem vzhůru ven z lázně mezi válci 6. a 13.

Jak je zřejmé z obr. 1 , je přívod X pro reakční ka^p^ainu uložen výše než výstupní otvor 8. Přívod X a výstupní otvor 8 jsou opatřeny ^znázorněnými venttly, které ^Μ^^ί řízení průtoku lázní. Lázeň obsahuje reakční ka^E^tinu 1 5. Hladina , 16 této lázně v přívodném rameni se nachází o něco výše než hladina , 17 reakční kapaliny ve výstupní čásii lázně. To znamená^, že ^při prov^ění způsob podle v^ynálezu pomocí uve^n^ho zař^ení ^doj^de ^k nepřetržitému průtoku reakční kapaliny 15 směrem od přívodu X vertikálně dolů pod válec £ a pak směrem vzhůru k výstupnímu otvoru 8.

Délka lázně ve směru kolmém k příčnému řezu na obr. 1 může být velmi různá ,v závislosti ne velikosti pramene vlny, který má být zpracováván. Jak Již bylo uvedeno, tento pramen má obvrkle šířku 2,5 až 4,3 cm. Je však možno užžt lázně pro současně zpracovávání někoUka pramenů vlny a pak je nutno ji upravvt podle šíře všech pramenů. Z toho vyplývá, že uvedenými vodicím! pomůckami budou také spíše vždy válce než jednoduché kladky, kterých je zásadně také možno poi^ít. šířku nekonečných pásů je také možno voolt podle počtu zpracovávaných pramenů vlny.

Hrdost ponořování pramene vlny do lázně se řídí rychlostí nekonečných - pásů. K uvedení válců £ a 14 nebo jn^ch vhodných válců do pohybu Je možno užžt nappíklad nlnktbombtoru. Je samozřejmé, že Je možno užžt i Jiných poháněných prostředků. Aby bylo vyloučeno poškození pramene vlny, musí se nekonečné pásy g a ,12 pohybovat -toutéž rychlostí.

Při průchodu pramene vlny ven z lázně prochází pramen mezi válci o. a 1 3. Válce -6,

U mohou být uloženy poměrně blízko sebe, aby vytlačovaly přebytečnou ka^í^tinj z pramene vlny· V tomto případě vypáčená kapalina stéká zpět do lázně, což znamená, že kappaina v blízkosti hladiny ££ již nebude bisehovθ1t téměř žádnou kyselinu chlornou před svým průchodem výstupním otvorem Д. Naopak reakční kapalina ze přívodem - g bude mt žádané vlastnoosi, pokud Jde o pH a teplotu.

Použitím ventilu v přívodu 2 8 ve výstupním otvoru 8 je možno udržet hladinu v přívodním řemeni lázně ηε obr. 1 alespoň 1 m nad osou otáčení ponořeného válce £. To zněměná, že při postupu pramene vlny směrem dolů bude tento pramen ponořen alespoň do hloubky 1 m, Čímž je možno zjistit, aby ze všech kapilár tohoto pramene byl úplně odstraněn vzduch a všechny kepiláx*y byly naplněny reakční kapalinou.

V zařízení, znázorněném na obr. 1 je každý nekonečný pás veden přes pět válců» Je však zřejmé₃ že je к tomuto účelu možno užít jakýkoli počet válců. Je rovněž zřejmé, že lze užít jakéhokoli pohonu к zajištění stejné rychlosti obou nekonečných pásů. Podstatné je pouze to, aby ponořený válec £ a vodicí válec g zajišťoval postup pramene vlny směrem· dolů do hloubky alespoň I m ve směru, který se neodchyluje o více než 10° od směru vertikálního.

Znázorněné zařízení je možno užít pro jakýkoli typ roztoku, jakých se užívá к ochraně vlny proti srážení. Je však zřejmé, že nejvýhodnější je jeho použití se svrchu uvedeným roztokem. Tento roztok se totiž pokud jde o jeho účinnost sám vyčerpá v průběhu lázní, takže není nutno užít další lázně к zastavení reakce, stačí pouze průchod mezi válci 6 a 13 к odstranění přebytečného množství kapaliny. Pak je možno pramen sušit a vést к dalšímu zpracování.

Vynález bude osvětlen následujícími příklady.

Překlad 1 kg počesané vlny kvality 64 při hmotnosti pramene 56 g ns 4,5 m se vede zařízením podle vynálezu ve formě 24 vzájemně rovnoběžných pramenů rychlostí 18 cm za sekundu. Lázeň obsahuje roztok kyseliny chlorné, který má obsah dostupného chloru 0,10 % při teplotě 8 °C a kapalina se nepřetržitě přivádí a odvádí z lázně, takže lázeň je stále naplněna. Při výstupu z lázně je pramen ždímán, propláchnut a pak usušen. Vlna byla velmi dobře chráněna proti srážení při standardních pracích zkouškách a zpracování bylo naprosto stejnoměrné v průběhu pramene při standardních barvicích zkouškách.

Příklad 2 kg počesané vlny kvality 60 při hmotnosti pramene 128 g na 4,5 m byla přiváděna do zařízení podle vynálezu ve formě 20 vzájemně rovnoběžných pramenů rychlostí 80 cm za sekundu. Lázeň obsahovala roztok kyseliny chlorné s 0,12 % dostupného chloru při teplotě 10 °C, přičemž reakční kapalina byla přiváděna a odváděna tak, aby lázeň byla trvale naplněna. Výsledný takto zpracovaný pramen vlny měl výborné vlastnosti z hlediska ochrany proti srážení a jeho zpracování bylo homogenní.

Claims (5)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob předsrážení pramene vlny, vyznačující se tím, že se pramen vlny ponoří ve směru vertikálním - 10° do lázně s obsahem roztoku kyseliny chlorné к ochraně vlny proti srážení do hloubky alespoň 1 m při teplotě 6 až 15 °C a pH 2,1) až 2,6.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se pramen vlny kontinuálně noří a odvádí do reakčního roztoku a vodný roztok kyseliny chlorné se kontinuálně přidává к náhradě kapaliny odváděné při odvodu pramene vlny z roztoku.
3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím. Že se pramen vlny ponořuje do roztoku rychlostí 7 až 25 cm za sekundu.

   .8
4. 4. Způsob podle bodu 3, vyzrazující se tím, že' po dovedení pramene vlny z roztoku se pramen ždímá, propláchne a usuší.
5. 5. Zařízení k provádění způsobu podle bodů 1 až 4, sesSávející z pláště, který obsahuje reakční roztok, z prostředků pro dopravu pramene vlny směrem do lázně в z prostředků pro odvádění vlny z lázně, vyzneaující se tím, že plášť (2) má dostatečnou hloubku pro ^ponoření pramene v]^n^y do reakčn^o roztok vert.ikúilně i Ю^{0 do} Woubiy a^epon 1 m.

   1 výkres