CS223813B2 - Ppratus for executing the instant starts of the thermochemical reactions on the surface of the workpiece from iron metal - Google Patents

Description

(541 Přístroj k provádění mžikových startů termachemických reakcí na povrchu obrobku ze železného kovu

Vynález se týká přístroje k provádění mžikových startů termomechanických reakcí na povrchu obrobku ze železného· kovu ^pn^hybovan^ého' v^ůcⁱ přístroj^ ^který obsahuje odokujovací jednotku s odokujovací tryskou pro odokujovací kyslík, opatřenou vypouštěcím. otvorem a namířenou středovou osou pod ostrým úhlem.; na tento povrch obrobku, jakož i podávači ústrojí pro podávání konce drátu směrem k povrchu obrobku.

Vynález řeší problém, jak dosáhnout provádění mžikových startů bez použití kovových prášků nebo· elektrické energie.

Podle vynálezu je osa drátu 1 namířena na povrch obrobku, který protíná v prvním bodu A, na odokujovací jednotce 2, 12, 13, ^{51, 71, 72, 73, 74, 75,} je upraveno· zahřívací ústrojí 14, 15 pro zahřívání drátu 1, jakož i dmychací ústrojí 2, 53, 76, jehož střední osa 30 protíná povrch obrobku W v druhém· bodu B ve vzdálenosti 15 cm za prvním bodem· A, vztaženo· na směr postupu obrobku W a pod ostrým úhlem a. v rozmezí 30° až 80°, přičemž střední osa vypouštěcího Otvoru 19, 63 odokujovací trysky ^{3 p}rotín^{á p}ovrc^h o.brob^ku ^W v ^da^lším bodu C ve vz^dálenosti 0 až ¹⁵ cm za dru^hym bodem B, vztaženo· na směr postupu obrobku W.

Obr. 1

Vynález se týká přístroje k provádění mžikových startů termochemi^ých rea^km na povrchu obrobku ze železného kovu pohybovaného vůči přístroji, který obsahuje odokujovací jednotku s odokujovací tryskou pro· odokujovací kyslík, opatřenou vypouštěcím otvorem a namířenou středovou osou pod ostrým úhlem· na _ tento· povrch obrobku, jakož i podávači ústrojí pro podávání konce drátu směrem k povrchu obrobku.

Zejména se pak vynález týká vytváření m^ikovýc^{h č}ili „letmých start^ů“ ^pro· odo^kujovací ^děje. „Letmý start“ znamená skuto^čné mžikové zahájení termochemické reakce na obrobky ^který se ^po^hybuje v^ůči odokujovacímu stroji obv^yklou odokujovací rychlostí, tj. -rychlostí v rozmezí asi 6 až 45 metr^ů za minutu. Spodní konec tohoto rozmezí se používá pro odokujování studenýc^h ohro^bků a volný ^konec pro· odokujování horkých obrobků.

V příslušném oboru je známo, že se odokujovací reakce zahajuje předehříváním kovového· obrobku na jeho teplotu tání nebo zápalnou teplotu — obvykle tím, že se předehřívají plameny směrované na poměrně malou oblast — předtím, než se na roztavenou ^kaluž p^ůsobí ^šikmo· směrovaným proudem odokujovacího· kyslíku s vysokou rychlostí. Proud odokujovacího· kyslíku má dvoj^{í úč}e^l, a to· pí^ev&m· v^yvolávat termochemickou reakci s kovem a za druhé · odfukova^t zreagovaný kov, mmž se vystavuje čerstvý kov odokujovací reakci.

Při ručním odokujování je již dávno užíváno· kovových tyčí pro dosažení rychlej^ších startů, ja^k je uk^áz^áno· napříktad v patentaím. s^pisu ША č 2 205 890. V tomto případě musí být obrobek nepohyblivý a pracovník musí mít dostatečnou rychlost, aby nastavoval jak časování proudu odokujovacího· kysUk^ tak i ^úhel hořáku a t^yče. Rovněž je známo startování mechanisovaných odokujovacích reakcí drátěnými tyčemi, jak jé popsáno· v USA patentním spisu číslo

309 096. Odokujovací starty tam· popsané jsou však možné pouze na nepohyblivých obrobcích.

I když jsou v příslušném oboru letmé starty známy, bylo jejich provádění pouze možn^é se složi^tým.^, náMadným a nespoleto livým. zařízením. V důsledku toho nesetkaly se s větším obchodním· úspěchem. Letmé starty prováděné za pomoci kovového· prášku jsou popsány v patentním spisu USA č.

³ 216 876 a totmé starty prov^áděné na^buzenou elektrodou jsou popsány v patentním spisu USA č. 2 514 425 a 3 658 599. Rychlé opotřebení zařízení pro· dopravu prášku způso^buje nespolehlivos^t startů při použitf prá^{š k}u a tato· skute^čnos^t včet:n^ě ceny kovového ^prá^šku způso^buje^, že práškové start^y jsou neuspokojivé. Nežádoucí vlastnosti startovacích přístrojů napájených elektrickou energií záležejí v jejich nákladnosti a poměrné složitosti.

^Účelem v^yn^álezu je vytvořit je^dnoduc^hý a spolehlivý přístroj, který je schopný provádět mžikové či-li letmé starty na obrobku bez použití kovového prášku nebo elektrické energie.

Metem v^yn^álezu je ^dále vytvořit postroj který by byl schopen provádět mžikový jednotlivý, bezotřepový, bodový odokujovací zářez na kovovém obrobku bez užití kovového· prášku nebo elektrické energie.

Přístroj vytvořený podle vynálezu · má být také schopný provádět v jediném přechodu nebo· průpichu přes povrch obrobku velký počet mžikově nastartovaných, nahodile umístěných, selektivních odokujovacích zářezů na obrobku, který se pohybuje obvyklou odokujovací rychlostí.

Tento· přístroj má být také schopen provádět mžikově nastartovaný, obvyklý odokujovací zářez v plné šířce na povrchu obrob^ku pohybujícího se olwyíklou odokujovací rychlostí.

Všech shora uvedených účelů se dosáhne vynálezem, který záleží v tom, že osa drátu je namířena na povrch obrobku, který protíná v prvním bodu, na odokujovací jednotce, je upraveno zahřívací ústrojí pro· zahřívání drátu, jakož i dmychací ústrojí, jehož střední osa protíná povrch obrobku v druhém^:· bodu · ve vzdálenosti 15 cm za prvním bodem, vztaženo· na smě postupu obrobku a pod ostrým úhlem· v rozmezí 30 až 80°, přičemž střední osa vypouštěcího otvoru odokujovací trysky pro-tmá povrc^h obrobku v dalším· ^bodu ve vzdMnosti ⁰ až ¹⁵ cm za druhým bodem, vztaženo na směr postupu obrobku.

Podle výhodného· provedení vynálezu směřuje střední osa dmychacího ústrojí na povrch obrobku rovnoběžně se směrem odokujování.

Podle jiného provedení vynálezu je střední osa dmychacího· ústrojí namířena na povrch obrobku kolmo ke směru · odokujování.

Podle dalšího provedení vynálezu je dru^hý bod umístén 5 až ¹⁰ cm za prvním ^bodem a ^úhe^l je v rozmez^{í 50}° až ⁶⁰°.

P^idle ještě jiného provedení vynálezu má odokujovací tryska štěrbinovitý vypouštěcí otvor, jehož šířka se na jeho bočních okrajích postupně zmenšuje.

^Účeln^ě má v^ypouš^těcí otvor ^po ceté své délce rovnoměrnou šířku.

Ze shora uvedeného· vyplývá, že před vznikem v^yn^álezu ne^bylo možn^é prov^ádět skutečně mžikové čili letmé starty na po^hybuj^íc^ím· se ·o^bro^bкu^, an^{iž by by}to· ^pou^žito kovového ^prá^šku ne^bo elektricky na^pájen^é kovové tyče nebo keramické elektrody.

^Vyn^ález ^dosahuje mž^ikovýc^h startů, tfm, že užívá zahřátého konce drátu pro dosažení okamžitého v^ytvořen^{í k}ateže (a zahájerá odokujovací reakce] po styku tohoto· konce s povrchem obrobku, v přítomnosti kyslíkové atmosféry přicházející z dmychacího ústrojí Přitom· se u^žív^{á d}m^yc^hac^ího· ústrojí ^které v^ypoušt^{í ky}sl^ík mnohem v^ětší rycto leští, než se užívá pro vlastní odokujování, aby se kalu^ž roztóMa na Udanou šír^ku [5 až 35 cm) ve velmi krátké době. V tom spočívá nový účinek vynálezu.

Vynález bude popsán na příkladech provedení v souvislosti s výkresy.

Obr. 1 je pohled se strany na přístroj k provádění jednotlivého bezotřepového, bo^dov^ého, odokujovamho zá^řezu se mžikov^ým startem podle výhodného provedení vynálezu.

Obr. 2 je pohled zpředu podle čáry 2—2 v obr. 1 na otvor trysky pro odokujovací kyslík.

Obr. 3, 4, 5 a 6 znázorňují schematicky v pohledu podle čáry 3—3 v obr. 1 sled reakcí, který nastává na obrobku, když se provádí mžikový start za použití přístroje znázorněného· v obr. L

Obr. 7 znázorňuje v šikmém průmětu přístroj podle vynálezu, uložený konsolově za účelem dálkového· řízení.

^Obr. 8 zn^orňuje jme ^prove^dern ^stroje podle obr. 7.

Obr. 9 znázorňuje v šikmém průmětu jiné výhodné provedení vynálezu, totiž velký po^čet: přilehtych odo^^jova^ch je^dnotek k provádění mžikově nastartovaných, selektívmch nahodíte umtetenýcli, totových odekujevacích zářezů _ na celém povrchu obrobku v jediném průpichu.

Obr. 10 je pohled na přední stranu otvorů trysky pro odokujovací kyslík, jak se jí použije v odokujovacích jednotkách znázorněných v obr. 9.

Obr. 11 je příslušný pohled shora k obr. 9 a znázorňuje způsob, jakým se podle vynálezu provádí velký počet mžikově nastartovaných bodových edekujevacích zářezů v jediném průpichu po celém povrchu obrobku.

Startovací drát 1 podle obr. 1, který může být navinut na neznázorněné cívce, prochází rovnačkou 4, podavačem 5 a vedením 9 a vchází do styku s povrchem obrobku W prvním bodem A, což je bod, kde má započít bodová odokujovací reakce těsně před vadným·· místem. Podavač 5 drátu 1 je pevně připojen ke svému hnacímu motoru 6, který je zase uložen na ramenu 7. Startovací drát 1 může být hnacím kolem 8 posouván ^bud v do^etoém nebo ve z^pětném sm^ěru. Po spuštění motoru 6 se přibližně 5 cm drátu vede kupředu pro .styk s povrchem obrobku v prvním· bodě A. Rozprostírací dmychací ústrojí 2 pro· kyslík může být jednoduchá hubice s okrouhlým otvorem o průměru 1 až 5 cm. Bude vytvářet kaluže o šířce v rozmezí asi 5 cm· až 35 cm. Ro-zprostírací hubice 2 je na svém vypouštěcím konci skloněna vůči povrchu obrobku W v takovém úhlu, že její promítnutá střední osa, jakož i střední osa 30 paprsku kyslíku zasáhne povrch obrobku v druhém bodě B, pnbližně ve vzdMenosti ⁵ cm za · bo^dem A vzhledem ke směru postupu obrobku W. Odokujovací tryska 3 sestává z obvyklého hor ního a dolního předehřívacího bloku 12, popř. 113 které mohou být opatřeny radou otvorů 14, popř. 15 buď pro předem promísené nebo dodatečně promísené předehřívací plameny, jakož i vhodnými průchody pro plyn uvnitř. Užlje-li se dodatečně smíšených předehřívacích plamenů, kterým je dlužno dát přednost z bezpečnostních · důvodů, použije se otvorů 14 a 15 pro vypouštění palivového plynu, který bude hořet po zapálení smísením s proudem· kyslíku o nízké rychlosti, vycházejícího ze štěrbiny 16 trysky pro edokujevací kyslík, tvořené spodním povrchem 17 horního · předehřívacího bloku 12 a horním· povrchem 18 dolního předeMvamho bte^ku ¹³. Št^ěг^binev^á tr^yska 16 pro kyslík ústí do vypouště^ho otvoru 19.

Aby se vytvořil jednotlivý, bezotřepový, bodový edekujovací zářez, je otvor 19 tvarován, jak je znázorněno v obr. 2. Do odekujovací trysky 3 se přivádí kyslík a palivový plyn přívodními potrubími 20, popř. známými prostředky.

Přístroj znázorněný v obr. 1 působí následovně: nejdříve se zažehnou předehřívací plameny vycházející z odokujovací trysky 3, a to· zahájením proudu palivového plynu z řa^d p^ehnvacteh ústrojí ¹⁴ a ¹⁵ a proudu kyslíku o nízké rychlosti štěrbinou ¹⁹. Tyto ^přede^hř^ívac^í vyzn.ačen^é čárkami 22, narazí na povrch obrobku a odchýlí se vzhůru, takže dopadnou na konec drátu ¹ a zahřej··! jej do jasn^{ě č}erven^é barvy, což naznačuje, že špička drátu je na své kyslíkové zápalné teplotě, tj. na zápalné teplotě v kyslíkové atmosféře. Když vadná oblast, která má být odstraněna edekujením s pohybujícího se obrobku W, dosáhne bodu těsně před prvním bodem A, spustí se motor 6 pro podávání drátu a horký konec drátu 1 se vede dolů do pevného styku s povrchem· obrobku v prvním bodě A. Současně se z hubice 2 vypouští vysokotlaký paprsek kyslíku, namířený na druhý bod B, takže dopadne na horký drát, který je ve st^yku s ^povrchem· obrodu ^W a tím z^působ^í okamžitý ^pnpjadě mžikov^é zaMjení o^dokujovací reakce a vytvoření roztavené kaluže na vadném· místě. Drát 1 se pak odtáhne, aby se zabránilo jeho dalšímu roztahování. ^p-aprse^{k ky}s^líku z huMce ² v^yvote velmi rychty n^árůs^t roztav-erá ^kaluže clo jej^í plné šířky, v tomto okamžiku se zastaví a proud edOkujevacíhe kyslíku z vypouštěcího otvoru 19, namířený na další bod C na povrchu obrobku W, se zesílí na ed·ekujevací průtočnou rychlost za účelem převzetí reakce od rozprostírací trysky 2. Proud odokujevacího kyslíku se udržuje tak dlouho, jak dlouho má trvat odekujevací zářez.

Kroky, které následují za zapálením předehřívacích plamenů vypouštěných z odokujovací trysky 3, mohou být zov^ány za ^moci ^řad sledových ^časovačích ústroji te^lé a ·sΌlenei^devých venttíů 1:ak^že sled shora uvedených kroků může být zahájen a samočinně protah ^budf působením pracovní^ka ne^bo vho^dn^ého' si^gnalu. Druhého signálu je zapotřebí pro ukončení zářezu zastavemm něho zesla^bením prou^du odokLi^jovacího ^kyslí^ku na mhu ^pr^áv^ě ^stačupm ^pro u^držern ^etehHvacfch ^plamenů. , V tomto ob^do^bí je přístroj ' připraven. ^k okamžitému . o^pětn^ému hodovému odohujovtoh

Jiná možnost práce s přístrojem je spustit ^prou^d odokujovacího ^kysh^ku ve stejné době jako· paprsek rozprostíracího kyslíku. Tento druhý paprsek, který má mnohem více nárazné síly, bude řídit průběh termochemické reakce, tj. vyvolá vytvoření a. rozprostření roztavené kaluže. Když se rozprostírací tr^ys^ka 2 zastaví, „převezme“ reakrn proud odokujovacího kyslíku velmi postupným a rovnoměrný, i když rychlým způsobem.

Obr. 2 znázorňuje vypouštěcí otvor 19. odokujovací trysky 3, jak je ho. použito. v odokujovací jednotce podle obr. 1 pro· vytvoření jednotlivého, bezotřepového odokujovacího zářezu. Pro. provádění vynálezu lze užít i jiných t^ypů odokujovacteh teyseK ja^k jsou popsány v současné . USA pat. přihlášce č. 607 888. Je důležité poznamenat, že kritickým parametrem takové trysky je požadavek, aby zářez, který vytváří, byl užší než šířka trysky samotné. Toho je zapotřebí pro obdržení jednotlivého, bezotřepového, bodového odokujovacího zářezu. Tato okolnost však zabraňuje používání takových trysek v těsném sousedství s jinou takovou tryskou, jelikož rovnoběžné zářezy, které vytvářejí, by ponechaly mezi zářezy neodokujený povrch. Takové trysky jsou tedy užitečné pouze k provádění jednotlivých ^bezotřepovýc^h zá^řez^ů. ^Obr. 2 který je pohedem na o^br. ^{1 p}o^{dél č}ár^y 2—^2, znázorňuje horní a dolní předehřívací bloky 12 a 13, které obsahují řady horních a dolních otvorů 14, popř. 15 pro. předehřívací palivový plyn. Vypouštěcí otvor 19 kyslíkové trysky je takový, že okraje kyslíkového proudu z něho. vycházejícího, mají postupně menší intenzitu, a že . tedy slaběji narážejí na povrch obrobku W.

I když vzdálenost mezi prvním bodem A a druhým bodem B podle . obr. 1 je přibližně 5 cm, může tato. vzdálenost kolísat od jednoho cm do 15 cm a je s výhodou udržována mezi 5 cm^: a 10 cm. Tato. optimální vzdálenost mezi body A a B závisí na úhlu a, ve kterém·. je kyslíkový paprsek směrován na povrch obrobku W; mm věteí je _ Lihe/ tím menší je vzdálenost mezi uvedenými body. Úhel a může být v rozmezí od asi 30 do 80°; výhodn^á velkost tohoto ^úhlu je mez^{i 50} a 60°. Jestliže úhel .a paprsku je 30°, pak vzdálenost ^bu^de maximátak p^řibližn^{ě 15} zatímco. jestliže tento úhel je 80°, bude vzdálenost minimální, asi 1 cm. Avšak body A a B nesmí .ležet na sobě, což znamená, že průměr 30 nesmí protínat prodloužení drátu 1 tak, aby se setkaly na povrchu obrobku, jelikož by to zabránilo. provedení mžikového. startu. Bod C má být poněkud za druhým, bodem B, zejména pak přibližně 0 až ¹⁵ cm za ^druhým bodem B.

Obr. 3 až 6 znázorňují schematicky, jak nastávají mžikové čili letmé starty při použití zásady podle vynálezu. Je důležité si uvědomit, že sled kroků, znázorněný v obr. 3 až 6, představuje reakce, které nastávají v ^době pnbňžrte 1 1/2 se^kun^dy.

Obr. 3 znázorňuje okamžik, kdy horký konec drátu 1 vchází do. styku s prvním· bodem. A těsně před vadným místem na povrchu poh^upcího se obrobtei ^W. Šipka ozna^čuje .smě^ ve ^kterém obro^be^k W ^postupuje rychtestí ^přib]Íi2^n^^ě I⁵ m za minuta. ^Současně vyvolá kyslík z rozprostírací hubice 2 zapálení horkého. konce drátu, který je ve styku s .obrobkem· W. To . opět roztaví . oblast 23 obklopující první bod A. Mžikový start začíná.

Obr. 4 znázorňuje tutéž oblast asi polovinu sekundy později než obr. 3. Když se ocelový obrobek W dále pohybuje ve smyslu šipky, začne být roztavená kaluž 24 rozprostírána působením rozprostírací hubice 2 pro. kyslík ve vějířovitém tvaru.

Obr. 5 znázorňuje vadnou oblast přibližně jednu sekundu později než obr. 3. Oblast 25 znázorňuje roztavenou kaluž, která byla rozprostřena na pohybujícím, se obrobku W neustálým vypouštěním kyslíku z rozprostírací hubice 2. Startovací drát 1 se . nyní odtáhne. Když kaluž byla rozprostřena do. její maximální šířky přibližně 25 cm, uzavře . se kyslík z hubice 2 a průtočná . rychlost odokujovacího kyslíku z odokujovací trysky 3 se zv^ětší za účelem „převzetí“ odokujovací reakce. Proud odokujovacího kyslíku, který zasáhl kaluž, pokračuje v odokujovacím zářezu v oblasti 26. Oblast 26 obsahuje jak roztavený kov, tak i strusku na horním povrchu neodokujené oceli a je snadno. rozeznatelná od celé oblasti 25 roztavené kaluže.

Způsob, kterým reakce pokračuje, . je patrný z .obr. 6, který . znázorňuje reakci při^bli^žn^ě o. ¹ 1^/2 sekundy pozdní než o^br. ³. Oblast 27 byla odokujena, oblast 28 je roztavena, avšak odokujení ještě nenastalo, a oblast 29 obsahuje směs strusky a roztaveného. kovu na povrchu neodokujené oceli. Když povrch kovu se pohybuje pod odokujovacím přístrojem, prochází třemi obdobími, navzájem jasně rozlišitelnými, z nichž první je oblast roztaveného kovu a strusky na povrchu neodokujené oceli, druhé je pouze roztavený kov a třetí je odokujený stav. V období znázorněném na obr. 6 zůstává startovací drát .odtažen, proud rozprostíracího. kyslíku je zastaven a odokujovací tryskou 3 je prováděn odokujovací zářez v plné šířce. Je důležité poznamenat, že šířka zářezu . provedeného. odokujovací tryskou 3 je stejná jako šířka, do. které rozprostírací . hu223813 biče 2 roztavenou kaluž rozprostřela. To je důležité pro zabránění tvoření otřepu.

Obr. 7 znázorňuje šikmý průmět přístroje podle obr. 1, uloženého konsolovitě za účelem jeho pohyblivosti jak stranově napříč šířky obrobku W, tak i podélně podél délky obrobku. Vodorovný rám 31 je pevně připojen к obsluhovací plošině 32 pracovníka, uložené na kolejnicích. Plošina 32 obsahuje řídicí ústrojí pro ovládání přístroje, včetně podávacího mechanismu 5 pro startovací drát, pro kyslík vypouštěný z rozprostírací hubice 2, jakož i pro kyslík a palivové plyny, které jsou dodávány do odokujovací trysky 3 přívodními potrubími 28, popřípadě 21. Obsluhovací plošina 32 je pohyblivá po straně podél obrobku W na kolejnicích 33. Ozubnice 34, pevně připojená к jedné z kolejnic, zabírá s neznázorněným pastorkem poháněným motorem, umístěným pod obsluhovací plošinou 32 a umožňujícím, aby celá odokujovací soustava, umístěná konsolovitě, jakož i obsluhovací plošina, byly řiditelně pohybovány podél kolejnic 33. Odokujovací soustava, sestávající z odokujovací trysky 3, hubice 2 a podavače 5 pro drát, je se všemi svými členy připevněna к vozíku 37, který projíždí nahoru a dolů po desce 38, která je zase připevněna ke skříni 40. Motor 39 slouží к řiditelnému zvedání a snižování odokujovací soustavy prostřednictvím neznázorněného uspořádání ozubnice a pastorku, přičemž ozubnice je připevněna к desce 38. Odokujovací soustava a skříň 40 jsou také mechanicky pohybovatelné napříč obrobku W, a to prostřednictvím motoricky poháněného pastorku 35, který zabírá s ozubnicí 36 pevně spojenou s rámem 31. Přístroje znázorněného v obr. 7 lze použít к selektivnímu bodovému odokujování nahodile rozmístěných vad na povrchu obrobku W tím, že se pohybuje spolu s vadou a pak postupuje podélně přes vadnou oblast. Oblast 40 vyznačuje typický bodový odokujovací zářez prováděný přístrojem podle vynálezu.

Obr. 8 znázorňuje jiné umístění hubice 2 ve srovnání s umístěním znázorněným na obr. 7. U tohoto* uspořádání je hubice 2 namířena na druhý bod В z pravé strany obrobku W a způsobuje, že se kaluž posouvá к levé straně obrobku W před odokujovací trysku 3. Toto uspořádání umožňuje rozprostírat startovací kaluž rychleji na širší oblast a umožňuje provádět širší odokujovací zářez, než je to možné s hubicí stejné velikosti uspořádanou podle obr. 7. Hubice 2 může být také ovšem umístěna na levé straně nebo v kterémkoliv mezilehlém místě. To znamená, že může být namířena z polohy za druhým bodem В na kterékoli straně tohoto druhého bodu В nebo z kterékoli mezilehlé polohy, avšak nikoli z polohy před druhým bodem B, jelikož to by rozprostřelo kaluž směrem nazad, což by zabránilo provedení mžikového startu. Lze také použít kombinace dvou takových hubic; například lze použít uspořádání podle obr. 7 pro nastartování kaluže a uspořádání podle obr. 8 pro jeho* rozprostření.

Obr. 9 znázorňuje v šikmém průmětu větší počet odokujovacích jednotek opatřených tryskami pro provádění selektivního bodového, odokujování nahodile rozmístěných vad s mžikovými čili letmými starty na celém povrchu obrobku W v jediném průpichu. Odokujovací jednotky 51, podavače 52 pro drát a rozprostírací hubice 53 jsou vesměs pevně uloženy na pohyblivém vozíku 54, který pojíždí po portálových kolejnicích 55, popřípadě 56 prostřednictvím soustav ozubnic a pastorků. Kolejnice 55 a 56 jsou pevně uloženy na portálových nosníkách 57. Celá soustava přilehlých letmo startujících odokujovacích jednotek může přecházet po celé délce obrobku W, čímž může být celá jeho¹ šířka selektivně odokujována při normální .odokujovací rychlosti selektivní činností každé z odokujovacích soustav odděleně. I když v přístroji znázorněném v obr. 9 je obrobek W nepohyblivý a odokujovací přístroj se přes něj pohybuje, je možné — v některých případech i výhodné — použít obráceného uspořádání, totiž použít nepohyblivého odokujovacího¹ přístroje, pod kterým obrobky postupují na válcích poháněných normální odokujovací rychlostí.

Když se provádí selektivní bodové odokujování s přístrojem podle obr. 9, při kterém lze provádět dva nebo více zářezů, jež se navzájem překrývají, a které mohou být nastartovány v různých dobách, avšak u nichž je rychlost obou zářezů určena relativním pohybem mezi obrobkem W a odokujovací soustavou 34, nelze připustit žádného přerušení nebo zpomalení odokujovací rychlosti od okamžiku započetí prvního zářezu až do ukončení posledního zářezu. Příčina toho záleží ve skutečnosti, že přestávka by nekontrolovatelně ovlivnila zářez probíhající u sousední jednotky. Jinými slovy v případě, že by se soustava 34 musela zpomalit, například pro předehřívání jako v dosavadních soustavách, by sousední soustava, ve které je odokujovací kyslík spuštěn, vyhloubila hluboký otvor v obrobku W. Z toho je patrné, proč nelze připustit žádné zpomalení při mnohařezném selektivním bodovém odokujovacím ději, a proč mžikový čili letmý start má takový zásadní význam pro správnou funkci takového přístroje.

Kromě toho* je důležité, aby použití přístroje nevyvolávalo odokujovací zářezy, které by buď přesahovaly oblast určenou pro odokujení sousední jednotkou, nebo* vyvolávaly vznik otřepů neboi žeber mezi přilehlými odokujovacím! zářezy. Tento požadavek se splní tím, že se užije „skupinových“ odokujovacích trysek pro kyslík, tj. velkého počtu přilehlých odokujovacích jednotek s tryskami znázorněnými v obr. 10.

Obr. 10 znázorňuje přední stranu odoku223813 jovacích jednotek ' užitých ve skupinových odokujovacích tryskách podle obr. 9. Tyto trysky obsahují každá řadu horních a dolních. otvorů 61 a 62 pro dodatečně smísený palivový plyn, kteréžto otvory ' leží nad, popřípadě pod vypouštěcím otvorem 63 pro· odokujovací kyslík. Otvor 63 má typicky vý^šku asi 0^,6 cm a ^šířku 20 cm. Jeho o^kraje jsou ·^částečn^ě uzavřeny koncovými stenovými členy 64. Tyto stěnové členy 64 měří ú^čeln^ě asi 3 cm na dolmm okraji jsou ^0,4 cm vysoké (na maximální výšce) a jsou do· šikmá seříznuty pod vnitrním úhlem as-i 10°. Takové koncové stěnové členy 64 jsou umístěny na každém konci každého vypouštěcího otvoru 63 pro odokujovací kyslík, aby proud kyslíku byl postupně zmenšován směrem ^k okrajům kaž^dé odokujovará jednoty aniž by však se tento okraj úplně uzavřel, Jak tomu je v případě otvoru znázorněného v obr. 2. Zatímco· otvory typu znázorněného v obr. 2 vyvolávají na obrobku W odokujovací zářez, který je užší, než je šířka otvoru, ze kterého. je kyslík vypouštěn, vytváří „skupinový“ otvor 63 podle obr. 10 zářez, který i ^když je smírem ^k vn^ěj^ším· okrajrnn sbtoavý, . má stejnou ^ší^řku ja^ko samotný otvor 63. Vytváří tedy zářez, který se právě setkává s přilehlým· zářezem, aniž by přes něj přesahoval, .aniž by vytvářel nadměrně vysoká žetaa a ani^{ž by} v^yvolal v^ytvořem o^tře^pů na kovovém povrhu.

Obr. 11 je pohled shora znázorňující, jak přístroj podle obr. 10 pracuje pro vyvolání selektivního mnohazářezového· bodového odokujení nahodile rozmístěných vad na povrchu obrobku W při letmých startech. Na obr. 11 je . znázorněn větší počet přilehlých odokujovacích trysek 71, 72, 73, 74 a 7S, z . . nichž každá obsahuje rozprostírací hubici pro. kyslík, horký startovací drát 77, a z nichž každá je zásobována kyslíkem a palivovým plynem pro. odokujovací trysku skrze potrubí 78, popř. 79.

Oblasti obsahující nahodile rozmístěné vady na povrchu obrobku W, jež mají být odstraněny bodovým odokujením, jsou ozna^čen^{y 81}, ^{82, 83, 84} a ⁸5. ^Když pohybupm se skupina. přilehlých odokujovacích jednotek přijde do. styku s obrobkem W, musí být proveden letmý start tryskou 74, když dojde k přednímu konci 86 v oblasti 84, a tato tryska mus^í z^ůsta^t v činnost^ až ^doj^de к zadnímu . konci 87 oblasti 84, v kterémžto okamžiku se tryska 74 nastaví a letmo. se nastartují trysky 71 a 72. Při postupu odokujovacích trysek přes obrobek W zůstane tryska 72 v činnosti, až dojde k zadnímu konci vadné oblasti 82, v kterémžto . okamžiku se zastaví, a to buď pracovníkem nebo mechanickým nebo elektrickým . signálem, zatímco. tryska 71 zůstane dále v činnosti. Tryska 74 se opět spustí pro započetí bodového. odokujení oblasti označené 85. Když se skupina odokujovacích trysek blíží k začáttu oblasti ^83, spustí se tr^ys^ka ^73, tr^ys^ka ⁷⁴ se zastav^í při dosažerá ^konce ⁸⁵ a tr^yska 71 se odpojí při dosažení konce oblasti 81. Tryska 73 se odpojí při dosažení konce oblasti 83. Při celém místním odokujovacím ^prů^pichu z^ůs^táv^á tr^ys^ka ⁷⁵ o^dpojena^, jelikož. žádné vady nebyly obsaženy v oblasti obrobku W, přes který procházela tato určitá tryska.

I když to. není na výkresech znázorněno, lze provádět obvyklý . odokujovací zářez stejným způsobem, jako. shora popsané místní odokujovací zářezy, s tou výjimkou, . že se místo bodových odokujovací tr^yse^k užije trysek s obdélníkovými otvory.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   1. I^nstooj ^{k p}rov^ádění mžtaových startů, termochemíých rea·^ na ^povrchu obrobku . ze železného. kovu pohybovaného. vůči přístroji, který obsahuje odokujovací jednotku s odokujovací tryskou pro odokujovací kyslík, opatřenou vypouštěcím otvorem a . nam^ířenou středovou osou ^pod ostrým úhlem· na tento. povrch obrobku, jakož i podávači ústrojí pro podávání konce drátu směrem k povrchu obrobku, vyznačující se tím, že osa . drátu (1) je namířena na povrch obrobku, který . protíná v prvním bodu (A), na odokujovací jednotce (2, 12, 13, 51, ⁷¹ ,72, 7^{3, 75,} 74^ je upraveno zatóvatí ústrojí (14, 15) pro. zahřívání drátu (1), jakož i dmychací ústrojí (2, 53, 76), jehož střední osa (30) protíná povrch obrobku (W) v druhému ^bodu (B) ve vzctalenostt ¹⁵ centimetr za ^prvn^ím. bo^dem (A^ vzte^ženo na směr postupu obrobku (W), a pod ostrým úhlem (a) v rozmez^{í 30}° až _ ⁸⁰^ přičemž střední osa vypouštěcího otvoru (19, 63) odokujovací trysky (3) protíná povrch obrobku (W) v dalším bodu (C) ve vzdálenosti 0 až 15 cm za druhým bodem (B), vztaženo na sm^ ^postu^pu obrob^ku (W).
2. 2. Přístroj podle bodu 1 vyznačující se tím ,že střední osa (30) dmychacího ústrojí (2, 53, 76) směřuje na povrch obrobku (W) rovnoběžně se směrem odokujování.

   ,,
3. 3. Přístroj podle bodu 1 vyznačující se že stoedm osa (30) dmychacího ústroj (2, 53, 76) je namířena na povrch obrobku (W) kolmo. ke směru odokujování.
4. 4. ^přístroj^{ř p}o^dle bo^du 1 v^načujto se t^ že dru^hý bod (B) je uimfeten 5 a^{ž 10} cm za prvním bodem· (A) a úhel (a) je v rozmezí 50° až 60°.
5. 5. Přístroj podle bodu 1, vyznačující se tím, že odokujovací tryska (3) má štěrfrnovitý vypouštěcí otvor (19, 63), jehož šířka se na jeho bočních okrajích postupně zmenšuje.
6. 6. Přístroj podle bodu 1, vyznačující se tím, že vypouštěcí otvor (19, 63) má po celé své délce rovnoměrnou šířku.