CS221801B2 - Method of praparation of the derivative of 4-deoxy-4-aminoerythromycine a - Google Patents

Description

Ze struktury Je patrné, že erythromycin tvoří tři hlavní části; cukr jako štěpný fragment, tj. kladinosa, další cukerná složka, obsahující bázickou aminoskupinu, tj. sosamin a čtrnáctičlenný laktonový kruh, označovaný jako erythronolid A nebo B, patří_cí mezi makrolidní cykly. Laktonový kruh se Čísluje přímo, desosaminová část čísly a jedno čárkou a kle.d i nosová část čísly se dvěma čárkami.

Ve snaze modifikovat biologické a farmakodynamické vlastnosti erythromycinu byly praveny četné deriváty této látky.

Americký patentový spis č. 3 417 077 se týká reakčního produktu erythromycinu a ntylenkarbonátu; produkt má být velmi účinným antibakteriálním činidlem. Americký patentový spis č. 3 884 903 popisuje deriváty 4**-deoxy-4*'-oxoerythromycinu A i B, které jsou velmi výhodnými antibiotiky.

Erythromycylamin, tj. 9-aminoderivát erythromycinu A, je předmětem značného zájmu, viz britský patentový spis Č. 1 100 504 a Tetrahedron Letters 1967. 1 645, dále Croatlm Chem. Acta 31, 273 (1967) a je zde i rozporný názor na strukturu, viz Tetrahedron betlem 1970. 157 a britský patentový spis č. 1 341 022. Sulfonamidové deriváty erythromycylaminu j3ou uváděny v americkém patentovém spise č. 3 983 103, jako vhodná antibakteriální dla. Jsou popisovány ještě další deriváty, viz Ryden a spol., J. Med. Chem. 3,6, i 059 (1973), jakož i Massey a spol., J. Med. Chem. 17. 105 (1974), které se vyznačují pM UhU».. vání in vitro a in vivo antibakteriální účinností.

Wyní bylo nalezeno, že některé nové deriváty 4*'-deoxy-4*'-aminoerythromycinu A jsou mimořádně účinnými antibakteriálními Činidly. Tyto sloučeniny odpovídají obecnému vzorci (||

(III) kde

R-l a Rg jsou atomy vodíku nebo alkanoyl s 2 až 3 atomy uhlíku, R3 je atom vodíku nebo Rg ® ^кз dohromady tvoří skupinu -C-, R* je hydroxyl a R tvoří vazbu s atomem uhlíku, ke kterému je substituent R* připojen nebo R* je skupina «0 a R je atom vodíku, přičemž jestliže Rg je atom vodíku, Je R atom vodíku.

V popisu tohoto vynálezu odpovídá stereochemická označování substituentá na cukerných částech i na makrolidním kruhu, s výjimkou epimerisace v poloze 4**, kde je stereochemie naznačena, vždy přírodnímu erythromycinu A.

Do rozsahu předloženého vynálezu spadají rovněž deriváty erythromycinu B. Aminy ze skupiny erythromycinu B, odpovídající sloučeninám vzorce III, jsou rovněž vhodnými antibekteriálními Činidly.

Pro přípravu antibakteriélních činidel obecného vzorce III z odpovídajících ketonů obecnčho vzorce I, je možno použít několik syntetických cest. Jedna z nich je předmětem předloženého vynálezu. Předmětem předloženého vynálezu je způsob ' přípravy derivátů 4**-deoxy^^-miinoerythromycinu A, obecného vzorce III

(III) a rdporíddjících faxmaceuticky vhodných solí s kyselinami, kde R| a R₂ Jsou e.tomy vodíku nebo alkanoyl s 2 až 3 atomy uhlíku, Rj je atom vodíku nebo R₂ a R dohromady tvoří sku^pin^u -C-, R* je hydro^l a R tvoří vazto s atomem Utisku, ke šerému ^je substituent ^R* připojen nebo R* je skupina =0 a R je atom vodíku, přičemž jestliže R₂ je atom vodíku, je R atom vodíku, který se vyznačuje tám, že se sloučenina obecného vzorce I

(I) kde

R, R* R, Rj a Rj mmjí výše uvedený význam, nechá reagovat s amonnou alke-nové kyseliny a jako meziprodukt vzniklý imin se redukuje hydridem nebo katalytickou redukcí a popřípadě jestliže R, nebo ^R2 je atom vodíku, převede se popřípadě na alkanoyl a/nebo jestliže Rj nebo Rg je aLkanoyl, převede se popřípadě na vodík a popřípadě se připraví farmaceuticky vhodné s kyselinou·

Při praktcekém provádění postupu se k roztoku ketonu obecného vzorce I v nižším alkanolu, jako je mBeylalkoboo, nebo is^r^y^l^^!, přidá amonná sůl alkanové kyseliny, jako je kyselina octová a k ochlazené reakční směsi se přidává nati'u^mkyanborolh^<^T^id jako redukční činidlo· Reakce se nechá probíhat někoUk hodin při teplotě místnoost, načež se reakční směs rozruší přidánm vody a produkt se z reakční směsi izoluje.

AčkoHv je třeba vzít na 1 mol ketonu 1 mol amonné soU alkamové kyseliny, je výhodné pracovat s nadbytkem amonné soU, až i desetinásobkem, aby reakce proběhla, úplně a -imin vznikl rychle· Z hlediska kvality reakčního produktu má takový nadbytek skutečně jen málo škodlivý vliv.

Pokud se mooství redutojícího činidla týká, pak je výhodné použít na 1 mol ketonu asi 2 moly nltrjшlkllnlSorolцУlridu·

Reakční doba se mění s koncentrací, reakční teplotou a reaktivitou reagujících složek. Za teploty místnostt, což je výhodné rozmezí reakční teploty, je reakce v podstatě skončena za 2 až 3 hodiny*

Poožijeeli se Jako nižší dkccol meeiaool, jak již bylo uvedeno, dochází k úplnému tolvolytCckému odštěpení jakékooi clkacoyl1vk skupiny v poloze 2*. Aby k tomuto jevu nedošlo, doporučuje se poožít jako reakční rozpouštědlo itopr1pylalk1hol.

Výhodnou amonnou sdí d^ccnové kyseliny je, jak již bylo uvedeno, octcc сшошцН

ИЧ izolovaní derivátů 4**ín1Oзyr-4*C-amC1Oθrytroomycicu A a oddělení od nebaziekýeh vedlejších produktů nebo výchozích látek se s výhodou využívá bazického charakteru konečného produktu. V tomto smslu se vodný roztok produktu extrahuje za postupně se zvyšuuící hodnoty pH, takže se neutrální nebo nebazické podíly extrahuj za nižších hodnot pH, a produkt se extrahuje za hodnot - pH nad 5. Rozppouuědda, pouužtá při reakec, a to bu5 etylester octové kyseliny nebo diety^i^·, se promyi zpět roztokem chLoridu sodného a vodou, načež se po vysušení organického roztoku bezvodým síranem sodným izoluje produkt oddrolováním rozpouštědla. Ddší případné čištění se provádí . použitta sloupcové chгomaCo1rβC‘in na ^Ш^п^ za poouiií známých postupů.

Jak již bylo uvedeno, je možno provést solvolytické odštěpení skupiny z 1(^1^^^1^1 derivátu 2*-dkcn1yl-4**-n1oy-4 4*C-_ailC1neгythoocyclcu A tak, že se roztok uvedené sloučeniny v metanolu nechá stát přes noc za teploty místnosti.

Př reduktivní cminaci ketonů obecného vzorce 1, kde Rg c Rj znamcCj dohromady karbornylovou skupinu c R, znamená alkcnoylovou skupinu s 2 až 3 atomy udí ku nebo vodík, vznikají aminy obecného vzorce III с IV. Reakce je patrná z následujícího schématu:

(I)

O ^nh₂ och₃ (III>

(R₂ + R. = -C-) * ^J ll o

(IV) o

Jako produkty získané aminy obecného vzorce III а IV se dají obvykle oddělit selektivní krystalizací z dietyléteru. Při krystalizací směsi látek obecného vzorce III а IV ze směsi acetonu a vody dojde к tvorbě hemiketalu v případě aminu obecného vzorce IV, a je možno izolovat amin obecného vzorce III jako jediný produkt·

Sloučeniny obecného vzorce III, kde R, Rp R2, R3 a R* mají výše uvedené významy, se připravují rovněž redukcí výše uvedeného iminu za použití vodíku a vhodného hydrogenačního katalyzátoru· Při provádění tohoto postupu se vhodný keton obecného vzorce I rozpustí v nižším alkanolu, jako je metylalkohol nebo isopropylalkohol, к roztoku se přidá amonná sůl nižší alkanové kyseliny, jako je kyselina octová, dále hydrogenační katalyzátor a reakční směs se protřepává v atmosféře vodíku, až je reakce v podstatě skončena·

Ačkoliv je nutný 1 mol amonné soli alkanové kyseliny na 1 mol ketonu, je výhodné použít nadbytku amonné soli, až i desetinásobek, aby reakce proběhla úplně a aby tvorba iminu proběhla rychle· Nadbytek amonné soli má jen nepatrně škodlivý vliv na kvalitu produktu.

Hydrogenační katalyzátor je možno zvolit z velké řady činidel, jako je Raneyův nikl nebo 5 až 10% paládium na aktivním uhlí, což jsou katalyzátory výhodné. Mohou se použít v různých množstvích v závislosti na tom, jak rychle má reakce proběhnout. Množství katalyzátorů se pohybuje v hmotnostním poměru 10 až 200 %·

Tlak vodíku v hydrogenačním zařízení ovlivňuje právě tak rychlost reakce. Je výhodné z hlediska reakční doby používat počátečního tlaku vodíku 0,35 MPa, a z hlediska provedení je rovněž výhodné pracovat za teploty místnosti.

Reakční doba závisí na Četných faktorech, jako je reakční teplota, tlak, koncentrace reakčních složek a bezprostřední jejich reaktivita. Za vhodně volených podmínek je reakce skončena za 12 až 24 hodin·

Produkt se izoluje tak, že se použitý katalyzátor odfiltruje, rozpouštědlo se oddestiluje ve vakuu, ke zbytku se přidá voda, a produkt se oddělí od nebazických složek extrakcí bazického produktu z vody za měněných hodnot pH, jak to již bylo popsáno·

Jak již bylo uvedeno, pokud se použije metylalkohol ve funkci nižšího alkanolu, dojde v podstatě к solvolytickému odštěpení alkanoylových skupin z polohy 2*. Pro zabránění odštěpení je výhodné použít isopropylalkoholu jako reakčního rozpouštědla·

Jako výchozí

Ia a Ib látky použité sloučeniny obecného vzorce I odpovídají obecným vzorcům

(la) (Ib) kde Ас a R₂ znamenají alkanoylovou skupinu a 2 až 3 atomy uhlíku, R^ znamená vodík a R₂ i Rj znamenají karbonylovou skupinu a připravují se tak, že se působí na sloučeninu obecného vzorce Ia* a Ib*

(Ia*)

jedním molem dimetylsulfoxidu a anhydridu trifluoroctové kyseliny v rozpouštědle, inertním za reakčních podmínek za teploty od asi -30 do asi -65 °C, načež se reakční směs uvede do styku s nejméně jedním molem trietylaminu·

Výhodným provedením tohoto postupu oxidace těchto sloučenin je práce v metylénchloridu jako rozpouštědle, inertním za reakčních podmínek.

Podle jiného způsobu se sloučeniny obecných vzorců Ia nebo Ib, uvedených výěe, kde Ac a znamenají alkanoylovou skupinu s 2 až 3 atomy uhlíku, Ry znamená vodík, a R₂ dohromady s R^ znamená karbonylovou skupinu, připraví tak, že se provede reakce sloučeniny obecného vzorce Ia* nebo Ib* s jedním molem N-chlorimidu kyseliny jantarové a dimetylsulfidu v rozpouštědle, inertním za reakčních podmínek za teploty v rozmezí od 0 až do -25 °C, načež sé reakční směs uvede do styku s alespoň jedním molem trietylaminu.

Výhodným provedením tohoto postupu je použití toluenu a benzenu jako rozpouštědel, inertních za reakčních podmínek·

V praxi se anhydrid kyseliny trifluouoctové a eimeeyltιй.fuxie nejprve «nííhhjí v prostředí rozpouštědea, inertního za reakčních podnínek, a to za chození asi na -65 °C. Za 10 až 15 minut se přidnaí alkoholy la* a Ib' takovou rycího o Sí, . že se teplota udržuje asi na -65 °C a nestoupne nad -30 °C. Za teplot nad -30 °C není totiž komplex antydridu kyseliny triIloouocUové a dimeeylsulfoxidu stálý· Reakční teplota se udržuje v rozmezí -30 až -65 °C po 15 minut, potom se sníží asi na -70 °C, přidá se najednou terciární amin a teplota reakční směsi se nechá pomalu vystouppt během 10 až-15 minut na teplotu místnoosi· Potom se reakční směs zředí vodou a zpracuje·

Se zřetelem na množsví reagijících složek je třeba pouížt na každý mol alkoholu jako subbsrátu 1 mol jak anthydridu trlIUoouocUové kys®e.iny, tak i dime eylsulf oxidu· Z hlediska provedení pokusu je výhodné pouužt až do trojiássobku nadbytku antydridu i eimíeyltulfoxidu k urychení průběhu reakce. Muožtví použitého terciárního aminu má odpovídat molárnítau množív! použitého arihydridu kyseliny

Rozpouštědlem, které je inertní za reakčních podmínek při provádění tohoto postupu, má být takové rozpouštědlo, jež dobře rozpoltí reakční složky a nereaguje ve větší míře se žádnou z nich, aniž s reakčnm produktem. Protože postup oxidace se provádí za chlazení v rozmezí od -30 až do -65 °C, je výhodné, aby kromě výše uvedených vlastnost mělo pouužté rozpouštědlo teplotu tuhni uí pod zmíněnou reakční teplotou· Podobnými rozpouštědly, nebo směsum, jež vyhoouuí těmto předpokladům, jsou toluen, meeylénchйouie, etylester octové kyseliny, chloroform nebo tetrshψdrufurjn· RozpρuLŠttěea, vyhovujcí výše uvedeným požadavkům, ale meajct teplotu tuhni uí nad výše uvedenou reakční teplotou, se mohou pouužt v menších množ^ích spolu s některým z výše uvedených výhodných rozpouštědel· Za zvláětě výhodně rozpouštědlo při potážií při tomto postupu je možno oznavit m·eyleдоlhorie· doba nemá ruzhoUdjící význam a je závislá na reakční teplotě i na - bezprostřední reaktivitě výchozích reagiuících látek· Za teploty v rozmezí -30 až -65 °C je reakce skončena za 15 až 30 minut·

Pokud se týká pořadí přidávání reakčních složek, je výhodné smíchat nejprve antydrid kyseliny trifjoouocUoué s eimíeyltulfoxidem, načež se k reakční smmsi přidá udePuUdející alkohol jako s^u^bst^i^tt· Sále se navrhuje, jak o tom již zde byla zmíhka, udržovat reakční teplotu pod -30 °C; je to ve shodě s úddai, které uvádí Omira a sppK , J· Org· Chem. - 41 · 957 (1976)·

Druhý způsob pouuitý k přípravě výchozích sloučenin pro přípravu antibOkteriálních činidel, je charakterizován tímto schématem: ·.

O

O

221601

Druhý způsob představuje oxidační reakci, kdy se 4**-hydroxyderivát sloučeniny, kde Ас a R₂ znamenají alkanoylovou v^pinu s 2 až 3 atomy uhlíku, R^ znamená vodík a R₂ i R^ dohromady znamenají karbonylovou skupinu, oxiduje za vzniku 4**-deoxy-4**-cxoerythromycinového Wer i vátu skupiny A.

Při tomto způsobu se používá jako oxidační činidlo N-chlorimid jantarové kyseliny a dimetylsulfid a při praktickém provádění reakce se tyto dvě reakční složky nejprve smíchají dohromady v prostředí rozpouštědla, inertního za reakčních podmínek a za chlazení asi na 0 °C. Za 10 až 20 minut se teplota reakční směsi sníží z 0 °C na -25 °C a přidá se hydroxyderivát, přičemž se stále udržuje výše zmíněná teplota. Po 2 až 4 hodinách reakční doby se přidá do reakční směsi terciární amin, jako jo trietylamin, reakční směs se rozruší přidáním vody a zpracuje se.

Se zřetelem na množství reakčních složek se na každý mol alkoholu jako substrátu potíži je * mol jak N-chlorimidu jantarové kyseliny, tak i dimetylsulfidu, ale při provádění pokusu je výhodné použít až i dvacetinásobek derivátu imidu jantarové kyseliny i sulfidu jako reakčních složek a přihlédnutím к urychlení reakce· Množství terciárního aminu má odpovídat molárnímu množství použitého N-chlorimidu jantarové kyseliny.

Jako rozpouštědlo, inertní za reakčních podmínek, jež se použije při postupu podle tohoto vynálezu, se má používat taková látka, jež dobře rozpouští obě reakční složky a nereaguje v podstatnější míře se žádnou z reakčních složek, aniž sa vzniklými produkty. Protože se reakce provádí za teploty 0 až -25 °C, je výhodné, aby použité rozpouštědlo kromě výše uvedených vlastností mělo teplotu tuhnutí pod reakční teplotou a takovými rozpouštědly nebo směsmi, které vyhovují uvedeným požadavkům, jsou toluen, etylester octové kyseliny, chloroform, metylenchlorid nebo tetrahydrofuran. Rozpouštědla, jež vyhovují výše uvedeným požadavkům, ale mají teplotu tuhnutí nad reakční teplotou, jsou použitelná také, ale v menších množstvích spolu s jedním či více z uvedených výhodných rozpouštědel. Zvláště výhodným rozpouštědlem к použití při výše popisovaném postupu je směs toluenu a benzenu.

Pří využívání chemoterapeutické účinnosti těch sloučenin obecného vzorce III podle vynálezu, které tvoří soli, je výhodné pochopitelně používat farmaceuticky vhodných solí. Ačkoliv se zřetelem na nerozpustnost ve vodě, vysokou toxicitu a obtíže při krystalizací mohou být některé ze solí nevhodné nebo méně žádoucí, к použití při podávání jako léku, mohou se soli, pokud jsou ve vodě nerozpustné nebo toxické, převést na odpovídající farmaceuticky vhodné báze rozkladem soli, jak je to výše popsáno, nebo se dále mohou převést na jakoukoli jinou farmaceuticky vhodnou sůl s kyselinou.

Jako příklady kyselin, jejichž anionty jsou z farmakologického hlediska vhodné, je možno jmenovat kyselinu chlorovodíkovou, bromovodíkovou, jodovodíkovou, dusičnou, sírovou nebo siřičitou, dále fosforečnou, octovou, mléčnou, citrónovou, vinnou, jantarovou, malei vou, glukonovou a asparagovou·

221601

Jak již bylo uvedeno, stereochemie výchozích sloučenin, vedoucích k antibakteriálni činidlům podle tohoto vynálezu, odpovídá přírodním látkťta. Oxidace 4 ^-Jydlroxylové skupiny na ketoskupinu s následující převedeném získaného ketonu na 4**-fiminodeeivát dává možnost ke zrněné stereochemie 4**-substituentu, tedy látky lišící se od přírodního produktu. Podle toho přeeádí-li se sloučenina obecného vzorce I na aminy za po^uttí zde popisovaného postupu, je možné, že vznikají dva epimerní amiiny· Bylo_ experimentálně potvrzeno, že v konečném produktu jsou oba epimerní aminy v mancích se pomměsch, a to v . na postupu. Troří-li izolovaný produkt převážně jeden z epimerů, pak je možno tento eptmer čistit opakovanou rekrystfO-izací z vhodného rozpouštědla až do konstrnUní teploty tání. Druhý epimer, tj. onen, který představuje menší poddl v původně tzouvaném pevném oajtliált, je převážně obsažen v matečných louzích. Může se odtud izolovat za po^ěžtí obecně známých postupů, například zahuštěni matečného louhu - a opakovanou krystalizací zbytku až se získá produkt o konstantní teplotě tání.

AčkoHv je možno dělit uvedenou směs eptmerů pouuitm postupů, které jsou odborníkům známé, z praktických důvodů je výhodné pouuívat získanou směs, jak se izoluje z reakční s^íss. Často je však výhodné čistit směs eptmerů nejméně jednou kryssalizací z vhodného rozpouštědla, nebo chromiaografií na sloupci nebo vysokotlakou kapalinovou čhroo^m^ooi^Er^ií, rozdělování mezi rozpouštědla nebo rozmělněni ve vhodném rozpouštědle. Při zmíněném čištění, ačkooiv nevede nezbytně nutně k dělení epimerů, se odstraní nežádoucí sloučeniny, jako jsou výchozí látka a nevhodné veddejší produkty.

Abbslutní stereochemie eptmerů není zatím vyřešena. Avšak oba eptmery té či oné sloučeniny se vyznačuj stejrým typem aktivity, tj. jsou to aliibakkeriálií činidla.

Nové deriváty 4**-dloxyl4*l-mlinoeryhhlooyctiu A, jak jsou výše popsán, se vyznačil in vitro účinnoosí proti četným grao-polZtivni mikroorgansMiům,' jako je například Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes, jakož i účinností proti_zgram-negativní mikroorga^:sm^ům, jako jsou koky. Jejich účinnost se snadno prokáže testů in vitro proti četným mikelorgaltimům ‘ na infúzní prostředí z mozku a srdce a techniky dvojnásobného ředění. Se zřetelem na účinnost in vitro jsou tyto látky vhodné pn topické p^t^uži^ií ve formě mast, krémů spod·; pro tteгilizačií účely, například pro inventář nej^c^on^ňi^rozích pokojů, a jako průmyslová ant,ibiotika, iljppíklaí při úpravě vody, kontrole kalu, konzervování barev i dřeva.

Při pootiií in vitro, tj. například při topičkém pooužtí, je často výhodné přidávat účinnou sloučeninu ve směsi s farmaceuticky vhodným nosičem, jako je rostlLtirný nebo minerální olej, nebo krém na vtírání. Podobně je možno tyto látky rozpučit nebo dispergovat v kapalném nosiči nebo rozpou^ědl! jako je voda, alkoho., glykoly nebo jejich sííis, nebo jako jsou íiS.ší farmaceuticky vhodná inertní prostředí; to znamená pros^edí, jež nemstí škoddivý vliv na účinnou složku. Pro takové účely je obvylkle vhodné kmcennrací účtnné složky od asi 0,01 % do asi 10 %, přepočteno na hmoonost přípravku jako takového.

Dále pak se četné sloučeniny podle tohoto vynálezu a právě tak jejich adiční sooi s kyselinami, význační ’ účinnossí proti gram-po^tivnim a některým gram-negativní miknorganimiům, například Piasetuella outtlciía a Neisseria sicca, a to in vivo orádní nebo/a pi^en neřádní aplikaci živočichům, včetně člověka. Jejich účinnost in vivo je lmelelLnlší s přihlédnutí k náchylným organismům, a stanovu je se obvyklými postupy, záležejícími v tom, že se mrši přibližně stejné hmoOnilti infikuj testovrným organismem, a potom se jim podává ' orálně nebo subkutánně testovaná sloučenina. Př praktickém provádění se skupině například 10 mrší iitraoleiЮilálnl naočkuje vhodně zředěná kultura, přibližně až lOnánbek hodnoty bD^ (nejnižH koncentrace organismu, nutná pro 100% uhynut). Současně se prováděl ^η^οΐη! testy na mrlích, kterém se naočkuje nižší zředění k vyhodnocení případných variací vin^ence testovaného mikroorganismu. Testovaná sloučenina se podává za 30 minut po naočkování a opakuje se za 4, 24 a 46 hodin pozzíií. Mli, které přeži jí, seudržují po 4 dny po konečná léčbě, načež se zaznamená počet žijících. P4 použití in vivu se mohou sloučeniny podle tuhutu vynálezu podávat orálně nebo - pia*enterálně, například sublkutánními nebo intrmuslkU.érními injekcemi, v dáv^ovacíta rozsahu od asi 1 mg/kg do asi 200 щ^/kg.hmoUnnusi těla za den· Výhodné rozmezí dávkování se pohybuje od asi 5 m?/kg du asi 100 mg/kg hooUnnuti těla za den, nejvýhodněji od asi 5 m^/kg do asi 50 mg/kg hmoUnnuti těla za den·

Vhodné nosiče pro p^eeterální injekce mohou být vodné, jako je voda, izutunický roztok chloridu sodného, izutunický roztuk glukóz;/, RLngerův ruztuk, nebo nevodné, jako jsou мШС^ oleje, například bavlníkový, podzeimncoivý, kukuřičný, sézamoivý dále je možno pouuit íiooeyltULfuxiíu a dalších nevudných prosl,ředí, která nevadí při terapeutické účinпо«Н přípravku a jsou ne toxická v použitém obrbv^^u nebo poUdlu, jako je například glycerol, prupplernlykoO, soubitol· Je mošno připravit rovněž přípravky, vhodné pro občasné podávaní ruztuku s bezprostředná příprej·· &oí podáváním.· Takové přípravky obsahuj kapalná ředidla, jako je například prupydietylester ulhičité kyseliny, glycerol, surbitul atd·, dále pvďrujíc-í lát! .. tyaluruciíatu, lokální aneesetika a anorganické soUi· Sloučeniny je možno rovněž komto-· ·. -t s různým i farmaceuticky vhodnými inertními nossči, poUítaje v tu pevná ředidla, vodné níosLčef netuxická urganieká rozpouštědla a z hlediska přípravku může jít o kapsle, tablety, -'XkuhoUické ruztuky, pilulky, suché sioOss, suspenze, ruztuky nebo pwrenterální roztoky či suspenze· Obecně je možno sloučeniny podle vynálezu pouuívat v různých dávkách v kuncennracich od asi 0,5 % du asi 90 %,. přepočtenu na¹ hmotnost celkového přípravku·

Další příklady jsou připojeny pouze pru objasnění postupu podle tohoto vynálezu, aniž jeho rozsah jakkoUi olmeutí· Jsou totiž mužné cetné variace, aniž se vybočí z rámce připojené definice· ? l· í k 1 a d 1

S -aeu tyl -4**-deuxy-4 * *-uxuery thtumycin A

Směs’3 ml mmeylénclhoridu a 0,328 ml dimeeylsulfuxidu se ochladí asi na -65 °C a pud dusíkem se přidá 0,652 ml anhfdridu trkysseiny· Asi za minutu se vyloučí bílá pevná látka, tj· komplex anthyiridu kyseliny и^^ою^с^ s íLoetyltulOox·dem a du suspenze se přikapává roztok 1,0 g aduktu 2*-acntylerythuomycLcu A s etylesteeem octové kyseliny, získaný krysl^a-izací 2*-acetyeθyythюoycLtu A z etylettert octové k^^<^3-:iny, v 7 ml m^t^t^lénchluridu, přičemž se reakční teplota udržuje asi na -65 °C· -eakční směs se míchá 15 minut za chlazeni asi na -60 °C, uchhadí se na -70 °C, do reakční směsi se -rychle přidá 1,61 ml triθtylmLnt, chladicí lázeň se a reakční směs se míchá 15 minut; potom se zředí reakční směs přidáni 10 ml vody a pH vodné fáze se upraví na 10· Organický poUíl se oddělí prumývá se postupně vodou (třikrát po 10 ml) a roztokem chLoridu sodného (jednou 10 ml), načež se vysuší bezv^d^m símem sodným. OdíínSilován:m rozpouštědla z filtrátu za sníženéhu tlaku se izoluje 929 mg surového produktu· P^ekryttalovác:m ze sjo081 oeeylénclnoriíu a hexanu se získá 3²⁰ mg dštěného produktu, ^t· ^t· ¹⁰⁵ a^{ž 108} °C·

NK-spektrum (<5, CIDCj 3,28 (3H) single t, 2,21 (6H) singlet, 2,03 (3H) single*·

Podobným způsobem za pouští aduktu 2*-propiocyleryth1omycicu A s ntylntterem octové ^kyвeli^cy . a ^za potužtí výěe uvedeného postupu se zís^ká 2 '-prupi1t^rУ“⁴**^d<^neuχУ-⁴**^uOX1nrУ^thr'^Uоу/1с. A·

Příklad 2

4**-deoxy-4**-oxoerythromycin A

Roztok 4,0 g 2'-acetyl-4**-deoxy-4**o₀xeerythromycinu A v 75 m mstylalkoholu se míchá 20 hodin za teploty místnooti» Po odddetllování rozpouštědla ve vakuu se zbylý bílý pěnooitý produkt přelkrystaLuje ze směsi metylenclh.oridu a hexanu; získá te tm 3,44 g látky o t. t. 170,5 až 172,5 °C.

NMRspektrum (á, CDCj i 3,36 (3H) singLet, 2,33 (6H) single t.

Produkt, který je totožný s výše uvedený®, se izoluje po reakci 2'-pyop.onlL^^**~ ..

-dto:oУ“4**ooooθyytroomycinu A a metylalkoholto ř,a teploty

Příklad 3 '-acetyl-4' *-deoxy-4 * '-oooerytlroomycin A

K míchanému roztoku 13,7 g 4 **-^deox^’-4**ooχotr·ythoomlcinu A v 100 ml ^ι1^^^ octové hyseeiny se .přidá 2,3 ml anhydridu octové kyseliny a reakční směs se míchá dvě hodiny za teploty místnost. Roztok se vlije do 100 ml vody a pH vodné fáze ae zvýš na hodnotu

9,5 přidánm 6N roztoku hydroxidu sodného. Organická vrstva ee oddělí, vysuší se bezvodým síra-rnem sodným a zahuštěním se izoluje 14,5 g bílého pěnovitého produktu, ' který se překrystaLuje ze srnmsi oetyltnchtsτiíu a hexanu. Látka je totožná s produktem podle příkladu 1 »

Příklad 4

4' '-dts:ol-4' *-aminotrythrooycin A

Roztok 2,17 g 2*-acttll-4**-tesoy-4 **-вдlinoerythsomytinu A v 50 ml metanolu se míchá za teploty mз1tn¢^s^ti přes noc, rozpouštědlo se oddeestluje za sníženého tlaku a ke zbylé plně se přidá 50 ml chloroformu a 50 ml vody. Hodnota pH vodného podílu se upravíTna 9,5, vodný poddl se o^č^ÍILí, vrstva chloroformu se promuje čerstvou vo^í^i^.a pH ee upraví na 4,0. Hodnota pH kyselé vodné vrstvy, obeshující produkt, se postupně zvyšuje na 5, 6, 7, 8 a 9 přidám báze, a za každé hodnoty pH se provede extrakce čerstvým cUloroOorato. Extrakty, pořízené za hodnot pH 6 a 7 sbзthují hlavní p^o^ííL produktu, tyto extrakty se spooí a prose čerstvou vodou při pH 4. Vodná vrstva se opět hLthLizujt na pH 5, 6 a 7 a za každé hodnoty pH se provede extrakce čerstvém chloroformem. Chloroformový extrakt, pořízený při pH 6, se vysuší bezvodým síranem sodným a zahuštěním filtrátu do sucha se stíská 249 mg produktu, což je směs epimerd.

NMRspektrxm (S, CDCj 3,30 (1H) singlet, 3,26 (2H) si^let, 2,30 (6H) ^^1^. a 1,46 (3H) single^.

Podobným způsobem se připraví 4 **ídesoy-4 **hmlinoeryUroml^cin A solvolýzou 2*-^propiony.-4* *-ítsxy-4 **hmitnstrythromlcinu A.

Příklad 5 ^/*í¢^tsχ^-4^z *-aадinotrlttroщlcin A

Do míchaného roztoku 3,0 g 4 **ídesoy-4^χο^ι^^οε^ inu A v 30 mL oetylalksUslu se pod dusíkem přidá 3,16 g suchého octanu amonného a 'za 5 minut se spláchne do reakční směsi 188 mg nhtrUmlkyhnbors]Uldridu pomooí 5 mL mmeyiaLkoholu, načež se reakční směs míchá za ' teploty místnos!,! přes noc. Lehce žlutý roztok se vlije do 300 mL vody, pH vodného roztoku se upraví na 6,0, vodný pocdl se extrahuje při pH 6, 7, 7,5, 8, - 9, 10 za poouití

125 ml dietyléteru pro každou extrakci. Extrakty získané při pH 8, 9 a 10 se spojí a promyj se použijm 125 m čerstvé vody. Oddělené vodná vrstva se extrahuje éterem (100 ' ri) za hodnoty pH 7, etylacetátem (100 m.) za hodnoty pH 7, éterem (100 ml) za hodnoty pH 7,5, znovu etylesterem kyseliny octové za hodnoty pH 7,5 (100 ml) a ještě dále etyleeterm kyseliny octové, vždy po 100 ml, za hodnoty pH 8, 9 a 10. Extrakty v etylesteru octové kyseliny, pořízené za hodnoty pH 9 a 10 se ^pp^í, promji se nasyceným ruztok» chloridu sodného a vysuší se bezvodým sírineem sodným. Oddeetilovénm rozpouštědla ve vakuu se izoluje JC - epimerní směsi očekávaného produktu, zabarveného barvou slonoviny.

Příklad 6 4**eeeoзyr-4-amnooejythoomjCin A (jediný epimer)

Roztok 10,0 g epimerní směsi 2*-acetyl-4**-eeoχj-4**-minoerythromycinu A v 150 ri. metanolu se míchá 2a teploty místnost pod dusíkem 72 hodin. Rozpouštědlo se o^d^destluje ve vakuu a zbytek se rozpuusí za míchán! ve směsi 150 ri vody a 200 m. chloroformu. Vodný poodíL není k potřebě, k chloroformové vrstvě se přidá další poddl 150 ml čerstvé vu<ty, pH vodného poddlu se upraví na 5 a chloroformová vrstva se o^d^děLí· pH vodného poddlu se postupně upraví na hodnotu 5,5, 6, 7, 8 a 9 a vždy se provede extrakce za použžií 100 m. čerstvého chloroformu. Chloroformové extrakty, pořízené za hodnot pH 6, 7 a 8 se spodd, postupně se prurmyd vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, organický roztok se vysuší bezvodým sírinem sodným a po uddessiluvánd rozpouštědla za sníženého tlaku se získá 2^9 g epimerní směsi 4**~deu—y-4**kricoerythromyeicu A. Vzorek z této směsi o hmoUnnusi 1.9 g se trituruje s eietjléterer a určitý poddl nerozpuštěného pánovitého produktu tm vykrystriu je. Pevné poddly se oddiltrují a sušením se získá 67 mg jednotného jediného epimeru 4*'-eeu-y-4**km₁cnoetyhhoorjCicu A, t. t. 140 až 147 °C.

Příklad 7

6.9- hkeiketal 11 ,2'-diacetjl44*d..doojy44* *-oxeerytlwonycinu A

K roztoku 10 g 2*-kceeyj-4**-eeuχj-4**-oxoerythrorycinu A .v 250 ml pa^idinu se přidá 40 ml kch^rdrieu octové kyseliny a reakční směs se nechá stát 1Ó dní za teploty místnost. Hlavní p^odíl rozpouštědel se ^dde^H^e ve vakuu, a zbylý konccetrát se vlije do 150 П vody a 100 ml chloroformu. Hodnota pH vodného poddlu se zvýší na 9,0, chloroformová vrstva se udddld, vysuší se bezvodým síranem sodným a zahubí se du sucha.

NM-spektrum (6, CIDCj : 3,33 (3H) single t, 2,26 (6H) single t, 2,10 (3H) singlet,

2,03 (3H) single t, 1,55 (3H) single t.

Přdklad'8

6.9- heeta^^l 11-kcetyl-4**edo-yy44**-ouerjyhroorycicu A

Roztok 3,0 g 9,6-^h^erii^<^1^riu 11,2*-dkacetyl44**-deojy-4**-uxoeryt^u·OIIycicu A v 50 ml —^ΙιΙΚο^^ se míchá pod dusíkem po dobu nouc, rozpouštědlo se udee8ttluje've vakuu a získá se tm očekávaný produkt ve výtěžku 3,0 g a ve formě žluté pěny.

mflRsjpektrum (<5, CDC.]): 3,35 (3H) singlet, 2,31 (6H) .singlet, 2,13 (3H) a’1, 55 (3H) singlet.

Příklad 9

6.9- hernHltal 11-1ietyl-4**erloy-44*1-mnirrrtylrroшyiinu A

Do míchaného ' roztoku 4,4 g 6,9-hemiketalu 11-1cettl~4**edeoxy-4’Ί-oorrttlrromyiinu A a 4,38 g octinu amonného v 75 ml - mm^i^o^^ se přidá 305 mg 85% natrjmtyanborolhУd^ieu, reakční směs se míchá za teploty místnou^ po dobu jedné noci, potom se vlije do 300 ml vody, ilkllioovtné ni pH 9,8.1 chloroformová vrstva se oddděí· Vodný poddl se znovu extrahuje chloroforaem, chloroforaové extrakty se spoj, vysuší se bezvodým sírinem sodným i oddertilrván:m chlonfomiu sa izoluje bílý pěnooitý produkt· Ten se rozpučí za míchání v 125 ml vody i 125 m čerstvého chloroformu, hodnota pH se uplaví na 4,9, chlor oro^ový roztok se oddděí (není k potřebě), hodnota pH vodné vrstvy se upraví postupně na 5, 6, 7 a 8 a po každé úpravě pH se vodný poodl extrahuje čerstvým chloroformem· Extrakty, pořízené za hodnoty pH 6 i 7 se tpplí_> pro^y^í se nasyceným roztokem chloridu sodného i vysuší se bezvodým síraem sodným. Oddělil ován:ta rozpouštědla se izoluje 1,72 g očekávaného produktu ve formě bílé pěny· Produkt se izoluje v minimálním množství dietyléteru i k roztoku es pomelu postupně přidává hexan až do zákalu· Krystalický produkt, který se takto vyloučí, se a sušením se získá 1,33 g látky, t· t· 204,5 až 206,5 °C·

Nffi-epektrum (δ, CX1₃): 3,31 (2H) singlet, 3,28 (1H) sídlet, 2,31 (6H) single t, 2,11 (3H) singlet a 1,5 (3H) singet·

Příklad 10

11,12-ester bhlčité kyseliny s 6,9-hemiketalem 2*-acrtyret!lrromtiinu A

K roztoku 13,2 g 6,9-hemiketalu 11,12-esteru uhičLté kyseliny 3 erythromicinem A (viz americký patentový spis č· 3 417 077) ve 150 ml benzenu se přidá 1,8 ml anhydridu octové kyseliny a reakční směs se míchá za teploty místnoosí po 1,5 hodinu· Roztok se vlije do 200 ml vody 1 vodný poddl se lltllizj)e na pH 9,0· Benzenová vrstva se odddlL, vysuší se bezvodým sírane? sodným 1 zahuštěni ve vakuu se izoluje 15,3 g bílého pěnovitého po!dlu· Triuurovárta s 50 m dietyléteru pěna vy kry asanuje a filtrací, jakož i vysušením tohoto produktu se získá 12,6 g čisté látky, t· t· 224,5 až 228,5 °C·

NM-spektrum (δ, CIDCj): 3,36 (3H) singlet, 2,30 (6H) singlet, 2,06 (3H) singlet a 1,61 (3H) single!·

Příklad 11

6.9- )^^10161 Hj^-esteru bhlčité kyseliny s 2*-1irttl-4**^·dooχ4-4**-oerУtlrOrotycirem A

K suspenzi 6,19 g N-ihllromieu jantarové kyseliny v 150 ml toluenu 1 30 ml benzenu se po ^^^ί^ηί na -5 °1 přidá 4,46 ml eimeeyyauufíeu, suspenze se míchá 20 minut, potom se ^^ιά! na -25 °1 a pomelu se přikapává 12,4 g 6_J9-lrmiket1lu Hj^-esteru uhličité kyseliny s 2*-aietyertylrr‘mлycinem A, částečně rozpuštěného v 80 ml toluenu· Během přidávání se teplota udržuje v rozmezí -19 až -25 °C, potom se udržuje po dvě hodiny na . -25 °1 a na konci této doby se přidá 6,79 m ^^tyami^ (najedno^· CHndicí lázeň se odesmí, teplota se nechá vystouppi ni -10 °C, načež se reikční směs v.ije do vody, 1 hodnota pH vodné fáze se upraví z 8,4 ni 9,0· Organická fáze se oddděí, vysuší se bezvodým siraem sodným 1 zihuštěnm ve vakuu se izoluje bílý pěnoovtý produkt (14,0 g)· 'h‘ijurováním zbytku s eirtylérerem přejde pěni do trttt1lickélr stavu; fiímcí 1 sušením se izoluje 11,3 g trttt1lickéll malterálu, t· t· 212 až 213,5 °1· (δ, IDCI3): 5,26 (1H) triplet, 3,36 (JH) single!, 2,30 (6H) singlů,

2,13 (3H) si^let, 1,63 (3H) single! 1 1,50 (3H) single!·

Příklad 12

6.9- herniketal 11,12-eeteru Uhlčité kyseliny s 4'*-deoxy-4**-oxoerytluOiiycinem A

Do 800 Ol meOylalkotolu se vnose 42,9 g 6,9-temiketaLu 11,12-eateru uřhičiié kyseliny s 2*-acetyl44* ^do^oeoзς⁴-4⁰ooeori^tr0rorycioem A a vzniklý ·roztok se míchá za iepLoi^y místnosti po 72 hodin· · Odd^tilováním rozpouštědla ve vakuu se izoluje 41 g produktu ve formě bílé pěny· Zbylý matteiál se rozpuutí v asi 100 OL acetonu a opatrně se přidává voda až dc ·· ·· ' ·· v. kdy se začne vylučovat sraženina· Získaná krystalická pevná Látka se míchá v kapaLu»·. · ·ústředí 40 minut; potom se odffltruje a sušením se · získá 34,2 g očekávaného produktu, t· t. 186,9 až 188 °C·

Nffi-spektrum (δ, CIDC^): 5,66 (1H) triplet, 3,35 (3H) single t, 2,35 (6H) singlet, 1,65 (3H) singlei a 1,51 (3H) single t·

Příklad 13

6.9- heoitθtal 11,12-osío^u uh.ičiié kyseliny s 44*deoo]r^r,“4*a-_aLnioeeryt]o’oirccinem A

K roztoku 189 g 6,9-tooikettlu 11,12-esieru kyseliny s 4 'ddeooy-^-ooooeythrooycinem A v 1 200 ml осОуЩ^^^ se přidá za iepLoiy místnosti a za míchání 193 g octanu amonného a za 5 minut se ochladí získaný roziok asi na -5 °C a vnese se posiupně během 45 minut 13,4 g 85% natrUшkytnboroltУ<dridu v 200 ml m^ei^iiaLkoh^lu. Osazení se přeruší, reakční směs se míchá za iepLoiy Озtnooti přes noc, zahuusí se poiom ve vakuu na objem 800 ml a ^nio zbytek se vlije za míchání do směsi 1 800 ml vody a 900 ml chloroformu· Hodnota pH se upraví z 6,2 na 4,3 přidáním 6N · · rozioku chlorovodíkové kyseliny a chloroformová vrsiva se odddlí· CltLoeoforo se smíchá s lireem vody, pH se upraví na 9,5, organická fáze se oddděí, vysuší se bezvodým síranem sodným a zahuštlnío za sníženého iLaku se získá 174 g bílého pánoviiého produktu· Zbylý ootioeěl se rozpustí ve směsi Litru vody a 500 ml otylesieru ociové kyseliny, pH se upraví na 5,5, vrsiva organického rozpouti^la se oddděí, načež se pH vodné vrsivy upraví na 5,7 a 9,5, přičemž po každé úpravě pH se provede ootetkco za pouuiií 500 ml čeřeného etylesteru ociové kyseliny· Extraki v i^omio rozpouštědle, získaný za hodnoty pH 9,5, se vysuší bezvodým síraum sodným a zahuštěním ve vakuu se získá 130 g pěnov^ého produktu· Z toho se · 120 g rozpuusí v Litru vody a Litru ооОу10псЫ.ог!^, pH vodné vrsivy se upraví postopně na 4,4, 4,9 a 9,4, přičemž po každé úpravě pH se provede ootetkco za . poožžií Litru čerstvého · оо0у10пс1Я.ог1^· Roztok v ооОу1опсЫ.ог1^, eotrthluvtný za pH 9,4 se vysuší bez^odý^m sírmem sodným, a z^ut^ním za sníženého ilaku se získá 32 g produktu ve formě bíL.é pěny· Kys Senzací z 250 ml směsi acetonu a vody (1:1) se izoluje 28,5 g krysttlCckéto opíos™·

NM-spektrum (δ, CIDC₃): 5,20 (1H) muutiplet, 3,37 (1,5H) singlet, 3,34 (1,5H)

2,36 (6H) singlet, 1,66 (3H) singlei a 1,41 (3H) single t·

PíkL^ ad 14

Dělení epi^eM 6,9-tooiketalu И^'^^гп uh.ičiié kyseliny s 4*d deooy-44*tmiLiooeyitromfcinem A

Ve vysoko tL. aktové koloně pro kapalinovou cta?ulmtooratii (1,2 cm na 9 cm) ee nápln Gf 254 sililtgolu impregnuje ·formtmidem a po eL^ované chlor oormaem se nanese · 200 g směsi epim^irů, Pooužje se Uak 1,68 MPa za rychLosti 4,76 ml za minutu a se frakce po

m.· Frakce 14 až 21 a 24 až 36 se - staeomOědí·

Frakce 14 až 21 · se po za^iusí na objem asi 50 ml, přidá se 50 riL vody a hodnoto pH se upraví na 9,0· Vrsiva chLoroformu se odd^H, vysuší se bezvodým sírinem sodným a zahuštěním se izoluje 106 mg bílého pánovitého produktu· Triturovtata 9 dietyléteram tato pěna přejde do krystalického stavu a po hodinovém míchání za teploty místnosti se oddiltruje krystalický produkt, který se získá po vytušení ve výtěžku 31,7 mg, t. t. 194 až 196 °O·

NMt-spektrum (100 Mz, δ , OJDlj 5,24 . (1H) duHet, 5,00 (1H) - triplet, 3,40 (3H) singet, 2,40 (6H) singíet, 1,66 (3H) single. a 1,40 (3H) singl*!·

Frakce 24 až 36 se spojí a zpracováním obdobně, jak je to popisováno zde výše, se získá 47,1 mg produktu ve formě bílé pěny; tento produkt - je totožný s látkou podle příkladu 19·

Příklad 15 ,

K suspenzi 11,1 g ó^-hemiketalu 11 ^-esteru uhličité kyseliny s 2*-acceyl-4**-dtjχy-4**oooeryytio!·olyi^inem v 300 ml ituprjpylalkululu se přidá za teploty místnosti

10,7 g octanu amoomého, načež se za 5 minut začne s pomalým přidávátata (30 minut) roztoku 747 mg naУrtшikyanlorollldridu v 130 ml isopropylalkoholu a reakční směs se potom míchá za teploty místnost přes noc· Bledě žlutý . roztok se - vlije do 1 100 m vody, přidá se 400 ml diet^áte^, hodnota pH se upraví 'na 4,5 a vrstva éteru se o^c^dělí· Vodná vrstva se alkOLizuje na pH 9,5 a o^al^ovaný podíl se extrahuje dvakrát chloroforaem, vždy za použití 500 mi tohoto rozpouštědla· Extrakty v chlor ofomu se sjpoí.a po vysušení bezvodým sírineem sodným se zahuštěníta izoluje 7,5 g nažloutlé pěny a tarystlα.izaií tohoto zbytku z dietně. eru se získá 1,69 g látky, jež se uchová spolu s matečnými louhy·

K matečnému louhu se přidá 75 ml vody, pH se upraví na hodnotu 5,0, vrstva éteru se . odcJdě! a nahradí daLě! vrstvou 75 ml čerstvého éteru a pH se upraví na hodnotu 5»4· Éter se nahradí octové kyseliny a hodnota pH se z výt na Ю, alkaizoovaná vodná vrstva se extrahuje dvakrát za pouužtí 75 m ^ιΙμ^™ octově - kyseliny a prvý extrakt v eti^ste^ octové kyseliny se po vysušení bezvodým sírineem sodným zahnut do sucha· Zbylý pěnoovtý poodl o h^oot^c^osi 1,96 g se vnese do směsi 75 m vody a 50 riL ^гУу^Угэд, hodnota pH se upraví na 5,05, vrstva éteru se o^^^šlí a hodnota pH vodné vrstvy se-Upraví postupně na 5,4, 6,0, 7,05 a 8,0 a za každé hodnoty pH se provede extrakce pomocí í 50 m čerstvého dLetyLét^eru· Posléze se hodnota pH upraví na 9,7 a vodný poddl se extrahuje použitím 50 ml г^Шг^ octové kyseliny· Ectrakt v éteru, pořízený za hodnoty pH 6,0, se smíchá s 75 ml vody, hodnota pH se upraví na 9,7, vrstva éteru se od^ěl, vysuší a zahuštěním ve vakuu se izoluje 460 mg bílého pánovitého poctlu·

Nffi-spektrum (100 Mz, δ, OIDCj 5,20 (1H) triplet, 3,43 (2H) 3,40 (1H) si^let, 2,38 (6J) si^let, 2,16 (3H) singlat,

1,70 (3H) singly a 1,54 (3H)·

Z údajů NLR-sppktra je patrné, že produkt tvoří epimery 6,94^h^em^]^1^taiu 11,12-esteru uh.ičité kyseliny s 2*4._aittll4-44ítU_βOl4p-.4a*mgnjn_OlrltUm!yicCn<m . A·

1,69 g produktu, právě získaného postupem popsaným výše, se rozpučí ve srnmsi 75 mi vody a 75 ml ^гУу^Угго a hodnota pH se upraví na 4,7· Vrstva éteru se u^^íěLÍ a vodný podíl se extrahuje dalšto čerstvým éterem v moožsví 75 ml, a to za hodnot pH 5,05 a 5,4, dále dvěma poddly ttiltsytru octové kyseliny (vždy 75 ml) za'hodnoty pH 9,7· Spojené extrakty v rtil-esteru octové kyseliny sr vysuší ^svodým sírineem sodným a zahuštěním za sníženého tlaku se izoluje 1,26 g bílého pánovitého produktu· Krylt¢d.izací tohoto zbytku se izoluje 411 mg látky o t· t· 193 až 196 °O (za rozkladu)· Matečný louh se zahnut do suctaa, zbytek se rozpust v horkém гУ^^Уг^ octové k^i^^^e^Lini, roztok se ponechá stát za teploty místnost přes noc, krystalické pevné poddly, které se vyloučí, se ^dilt^jí a usuut, výtěžek 182 ml, t· t· 198 až 202 °O (za rozkladu)·

NMR-spektrum (100 Mz, δ

CDClj):

5,10 (1H) triplet, 3,34 (2H) singlet, 3,30 (1H) singlet, 2,30 (6H) singlet, 2,08 (3H) singlet, 1,62 (3H) singlet a 1,48 (3H) singlet.

Z NMR-údajů je jasné, že jde o epimery 11,12-esteru uhličité kyseliny s 2*-acetyl-4**-deoxy-4**-aminoerythromycinem A.

Podobným postupem za opakování, provedení podle příkladu 15, ale za použití 6,9-hemiketalu .1?-«steru uhličité kyseliny s 2*-propionyl-4**-deoxy-4**-oxoerythromycinem A se získá 6,9-htíuiiketal 11,12-esteru uhličité kyseliny s 2*-propionyl-4**-deoxy-4**-aminoerythromycinem A a 11,12-ester uhličité kyseliny s 2*-propionyl-4**-deoxy-4**-aminoerythromycinem A.

Příklad 16

Roztok 400 mg 6,9-hemiketalu 11,12-esteru uhličité kyseliny s 2*-acetyl-4**-deoxy-4**-aminoerythromycinem A v 20 ml metylalkoholu se míchá za teploty místnosti přes noc. Potom se reakční směs vlije do 100 ml vody, přidá se ještě 50 ml etylesteru octové kyseliny, hodnota pH se upraví na 9,5 a organická fáze se oddělí· Extrakce se opakuje žnovu za použití 50 ml čerstvého etylesteru octové kyseliny, spojené extrakty v tomto rozpouštědle se vysuší bezvodým síranem sodným a zahuštěním se izoluje 392 mg produktu ve formě bílé pěny. Triturováním s dietyléterem a škrábáním skleněnou tyčinkou se vynutí krystal!zace a po stání 30 minut za teploty místnosti se krystalické podíly odfiltrují. Vysušením se izoluje 123 mg látky a matečný louh se uchová. Podle NMR-spektra je produkt totožný s látkou, připravenou v příkladu 18.

NMR-spektrum (100 Mz, δ, CDC1₃): 3,26 (3H) singlet, 2,32 (6H) singlet, 1,61 (3H>

singlet a 1,44 (3H) singlet.

Z hodnot NMR-spektra je patrné, Že krystalický produkt je jedním z epimerů 11,12-esteru uhličité kyseliny s 4**-deoxy-4**-aminoerythromycinem A.

Zahuštěním uchovaného matečného louhu ve vakuu se získá 244 mg produktu ve formě bílé pěny.

Produkt je totožný s materiálem, připraveným podle příkladu 13.

Z hodnot NMR-spektra je patrné, že tento produkt je směsí epimerů. 6,9-hemiketalu

11,12-esteru uhličité kyseliny s 4* *-deoxy-4* *-aminoerythromycinem A a je totožný s produktem podle příkladu 13.

Příklad 17

Podobně, jak to bylo popsáno v příkladu 16, se provede metanolýza 6,9-hemiketalu

11,12-esteru uhličité kyseliny s 2'-propionyl-4**-deoxy-4**-aminoerythromycinem A, a získá se 11,12-ester uhličité kyseliny s 4**-deoxy-4**-aminoerythromycinem A a 6,9-hemiketal

11,12-esteru uhličité kyseliny s 4**-deoxy-4**-aminoerythromycinem A.

Příklad 18 g epimerní směsi 11,12-esterů uhičité kyseliny s 4**-deoxy-4“-aminoerythromfci* nem A z ne krystalického produktu z příkladu 19 se rozpustí v 50 ml dietyléteru a frystaaizace produktu se vyuuí Škrábáním skleněnou tyčinkou po stěnách. Po 20minutovém míchání se fcrystaLický produkt od^ltruje a vysu^uí» výtěie^{k 1},91 g» t. t. 198,5 až ²⁰⁰ °C.

NCRapektrum (100 Mz, δ, CJXC-): 3,26 (3H) si^let, 2,30 (6H) singLet, 1,61 (3H) singlet a 1,45 (3H) singLet·

Z údajů NM-aspeker je jasné, že krystalCkým produktem je jeden z epimerů 11,12-este™ ru uhičité' kyseliny a 4**ddeojy--4**-midoeryytrooiyfcnn<m A, a látka je totožná s ketonem jako produktem z příkladu 16·

Příklad 19 g epimerů z příkladu 18 se rozpučí v 20 m acetonu a roztok se zalhřívá na parní lázni až do dosažení varu· Po přidání 25 ml vody se připravený roztok míchá za teploty místnost; po hodině se odfiltruje vyloučená sraženina a sušením se získá 581 mg látky o t. t. 147 až 149 °C·

Nlffi-sp«lktmm (100 Mz, δ , CIDC.): 5,12 (1H) d, 3,30 (3H) 2,30 (6H) singlet»

1,62 (3H) singLet a 1,36 (3H> sinjlet·

Z údajů ЮШ-apeekra je patrné, že produktem je jeden z epimerů 6,9-hemiketalu 11,12-esteru rthičité kyseliny - s 4**fesoDyг44**-aιninéerytro!‘O^чfcinem A, a prodat je totožný s epimerem z irakcí 24 až 36 příkladu 14·

Příklad 20 ' *adeoiqy-4' '-aminoerythromye in A g 4*'**d^e^oxy-^4.**o^:^<^c^]^ythr^(^mycinu A, 31,6 g octanů amoonného a 10 g 10% paládia na uhí se v prostředí 200 mL metanolu protřepává za teploty místnost v atmosféře vodíku o počátečním tlaku 0,35 . MPa· Pobitý kat&Lyzátor. se oddiltruje a filtrát se zahuusí ve vakuu do sucha· Zbytek se rozděluje mezi vodu a chLoroform za hodnoty pH 5,5· Vodný poddl se o^d^děLí» - hodnota pH se upraví na 9,6 a přidá se chloroform· Organická vrstva se po oddělení vysuší bezvodým síranem sodným a filtrát se zahnusí za sníženého tlaku do sucha· Zbylá bílá pěna (19 g) se triusruje s 150 m dietyléteru za teploty místnost po 30 minut, vyloučené pevné poddly se ocdiltrují a sušením se izoluje - 9,45 g jednoho z epimerů, který je neroolliSité-taý od produktu z příkladu 6·

Filtoovamý roztok v dietyléteru se zahuusí do sucha a získá se tm 6,89 g produktu, kterým je druhý z epimerů a nečistoty·

Příklad 21 'asminoerythromoin A

Směs 2 g 4**-deoxy-4**sosoerytrsomycinu A, 3,1 g octanů amonného a 2,0 - g -aneyova niklu se v prostředí 50 mL metanolu protřepává za teploty místnosti a tlaku vodíku 0,35 MPa po dobu noci· Přidá se dOdí poodl 3,16 g octanů amoonného a 2,0 g -aneyova niklu a - v hydrogenaci se pokračuje da.ší 3 hodiny· Pevné poddly se odfiltrují a filtrát se zahnusí za sníženého tlaku do sucha· Zbytek se vnese do míchané směsi vody a chloroformu a hodnota pH se upraví z 6,4 na 5,5· Vodná fáze se odd^í, hodnota pH se zvýší na 9,6, přidá se čerstvý chLorofora, extrakt v chloroforau se oddělí, vysuší se bezvodjta sírineeo sodným a zahuštěno sa sníženého tlaku se získá 1,02 g produktu ve - formě žluté pěny· í izoaer . má opačnou kortfiguraci na uhlíkovém atomu v poloze -4*'- ve srovnán se aloučeninou z příkladu 6.

Příklad 22 *-acetyl-4 * *-deo:xy-4**amiinoerythronycin B

K roztoku 4,5 g 2*-acetyl-4**-deoiyr-4**ooooeyytroomycinu B (viz americký patentový spis 3 884 903) v 45 OL i8epгopylalketelu se pod dusíkem přidává za míchání 4,66 g suchého octanu amonného. Za 10 minut se spláchne do reakční směsi 376 mg natrimkyanborolhydridu pomooí 10 ml iaeprepylalketeli a reakční směs se potom míchá za teploty místnosti po dobu jedné nooi. Bledé žlutý roztok se vlije do 400 OL vody a hodnota . pH se uprav ví na 6,0. Vodný pooíl se extrahuje za hodnot pH 6, 7, 7,5, 8, 9 a 10 zá pooHií 250 ml ^^tyláte^ při každé extrakci. Spooí se extrakty, pořízené za hodnot pH 8, 9 a 10 a roztok v éteru se promyje pouužtvm 250 m čerstvé vody. Oddělený vodný roztok se extrahuje za pooHií 100 ml éteru při pH 7, 100 OL otylrstrri octové kyseliny za hodnoty pH 7, 100 ml éteru za hodnoty pH 7,5, 100 ml otylostotu octové kyseliny za téže hodnoty pH a za pooHií vždy 100 ml etylesteru octové kyseliny a pH 8, 9 a 10. Extrakty v otylrstoru octové kyseliny ze hodnot pH 9 a 10 se spooí, roztok se promne nasyceným roztokem cWLoridu sodného a vysuší se bezvodým sírineeo sodným· Odddesilovánío rozpouštědla z filtrátu ve vakuu se izoluje epioerní směs očekávaného produktu vr formě krémově zbarvené pěny.

Podobným postupem se připraví ' 4⁴⁴-deevιχr-4⁴⁴-roiήeerythrem^rcin B z 4**-d0eJor-4 4 4..eoeerythromycinu B.

Příklad 23

4-dreoy-4* *-.ffllinoerytheooycin B

Roztok 4,34 g 2 4-acotyl-44d-reoyy-4**-milieoerythoooycini B v 100 ol oe0ylalketelu se míchá ze teploty oístnoosi po dobu . jedné nooi, rozpouštědlo se odd^sHu^ za sníženého tlaku a zbylá pěna se smíchá s 100 ol chloroformu a 100 ml vody. pH vodného poddlu se upraví ' na 9,3, organická vrstva se o^d^dlLí, k roztoku v chloroformu se p^idá čerstvá voda, a hodnota pH se upraví na 4,0. Dále se hodnota pH okyselené vodné vrstvy, obasahUjcí produkt, postupně zvyšuje na 5, 6, 7, 8 a 9 přidávánvO nějaké báze, a vždy po - každé OLkaLizaci se provede extrakce čerstvým ihloroerraro· Extrakty za hodnot pH 6 a 7 obasanuí hlavní poodl prodi^tu, apoo^í se a za hodnoty pH se i^otřepou s čerstvou vodou. Vodný p^d^díL se znovu alkOLizuje na pH 5, 6 a 7 a při každé hodnotě pH se extrahuje čerstvým chloroformem, extrakt v chloroformu, získaný za hodnoty pH 6, se vysuší bezvodým síranem sodným a zahuštěním se získá produkt . . ve formě směsi ^merU.

Příklad 24

Sůl kyseliny as^paragov^é s ^S-hemitotaleo H^-esteru i^iči^ kyseHny s 4⁴*-doeoy-4**-mniereryttomyciIrвo A.

K roztoku 1,0 ^{g 6},9-trolketalu ll^-esteru un^itá kyseliny s 4⁴⁴-dreзor-4**-aoinorrythr<myciшm v 6 O acetonu, zahřátému na 40 °C, se p^idá 20 OL vody a potom 175 mg L-asparagové kyseliny. ReMní směs se zahřívá 1,5 - hodin do varu pod zpětným chladičem, filmuje se sa horka, z fiirrátu se vyd^stl^^ aceton a pořizováním zbytku se izoluje 1,1 g očekávaného produktu vo formě bíL.é pevné Látky.

Příklad 25

Dihydroclhorid 6,9-hemiketaLu 11,12-esteru Uhičité kyseliny s 4**-deoxf-4**-ímLnoerythromycinem A

K roztoku 7,58 g 6,9-hemiketalu 11,12-esteru uhičité kyseliny s 4**-dewqr-4 * *-eainoerythromycinem A v 50 mL suchého etyLesteru octové kyseliny se přidá 20 mL 1N roztoku chLorovodíku v etyLesteru octové kyseliny, a získaný roztok se zdhus.tí za sníženého tlaku do sucha· Zbylý matteiáL se tritrnuje s éterem a filtrací se izoluje očekávaná sůl·

Podobným postupem se převádějí aminoddeivéty podle tohoto vynálezu na odjpvíddaící ediční sol. i se dvěma ek^ivOLenty kyselin·

Příklad 26

HyldocChorid 6,9-hemiketalu 11,12-esteru octové kyseliny a 4 * *-^deo3q^-4 **-aminoerythromyCnem A

Opaluje se postup z příkladu 25 s tou změnou, že se přidá 10 mL 1N roztoku chlorovodíku v etyLesteru octové kyseliny a roztok se zabussí ve vakuu do cuctaa, načež ae zbylý mododhddrdhlorid triuruje s éterem a pevný pooíl odfiLtruje·

Podobným postupem je možno tminoOíriváty podle tohoto vynáLezu převádět na odpovídající sooi s jednm ekvivalentem kyseliny·

Claims (5)

1· Způsob přípravy derivátů 4**-íedχy-4**-tminoeiythronycinu A, obecného vzorce III (III) a odpoovídaících f^,trmtceuticky vhodných poo! s kyselinami, kde R a Rj jaou atomy vodíku nebo alkanoyl s 2 až 3 atomy uhlíku, R je - atom vodíku nebo R? a R dohromady tvoří skupinu -C-, R* je hydroxl a R tvoří vazbu s atemem uhLíku, ke kterému je substituent R*

O připojen, nebo R* je skupina “O a R je atom vodíku, - přičemž jestliže Rg je atom vodíku, je R atom vodíku, vyznačený tím, že se sLoučenina obecného vzorce I (I) kde R, R*, R, Rg a Rj mědí výše uvedený význam, nechá reagovat s amonnou sooí nlkamové kyseliny a jako mmelprodukt vzniklý imin se redutou je hydridem naho katalytickou redukcí a popřípadě jestliže R, nebo Rg je atom vodíku, převede ee popřípadě na alkanoyl se 2 až 3 atomy uhlíku a/nebo jestliže R, nebo Rg je alkano?! se 2 až 3 atomy uhíku, převede se popřípadě na vodík a popřípadě - se připraví farmaceuticky vhodné soU e kyselinou·

2· Způsob podle bodu 1, vyznačený tm, že se redukce provádí vodíkem v příoem^e^fl^s^ti Raney niklu, phádia na udí nebo kysličníku platiny·

3· Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se poiiužije nadbytek amonné scoi alkanové ky«sliny, s výhodou octan amomný·

4· Způsob podle bodu 3, vyznačený tím, že se jako redukční Činidlo pmužje kyenoborotydrid sodný·

5· Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se sloučenino obecného vzorce I nechá reagovat s amonnou soK alkanové kyseliny a pak redukuje vodíkem v příuодnouti ^droge^é^^ katalyzátoru·