CS214833B2

CS214833B2 - Method of making the aldehyds

Info

Publication number: CS214833B2
Application number: CS804829A
Authority: CS
Inventors: Hans Tummes; Boy Cornils; Heinz Noeske
Original assignee: Ruhrchemie Ag
Priority date: 1979-07-13
Filing date: 1980-07-07
Publication date: 1982-06-25
Also published as: PL225528A1; GB2055367B; IT8049234A0; DE2928314A1; AU538102B2; IT1145350B; FR2460909B1; ZA804107B; AU6035580A; CA1118451A; SE447242B; ES493071A0; US4299990A; PL126648B1; AT372673B; SE8004960L; GB2055367A; ES8104982A1; YU172780A; ATA349780A

Description

Tento vynález se týká zlepšeného způsobu výroby aldehydů reakcí aldehydů s oxidem uhelnatým a vodíkem v přítomnosti rhodiumkarbonylových sloučenin, které jako komplexní ligandy obsahují fosfin.

Hydroformylace olefinů na aldehydy probíhá s rhodiovými katalyzátory podstatně selektivněji než s kobaltovými katalyzátory. Je proto možné, aby se prováděla oxosyntéza v technickém měřítku s rhodiem jako katalyzátorem, který má velmi malou koncentraci. Avšak hospodárnost této varianty oxo-postupu je podstatně ovlivněna použitím rhodia, které je asi tisíckrát dražší než kobalt. Při použití rhodiových katalyzátorů je tudíž snaha, aby nejen nasazený olefin reagoval na aldehyd bez tvorby vedlejších produktů, ale aby · se také omezila spotřeba katalyzátoru na absolutně nejmenší rozsah.

Selektivita hydroformylace v přítomnosti rhodiových katalyzátorů směřujících k aldehydům o přímém řetězci se může zlepšit tím, že se přejde k použití rhodiumkarbonylových sloučenin, které mají ligandy tvořené fosforem. Tak v německém · zveřejňovacím spise č. 19 39 322 je popsána hydroformylace olefinických nenasycených sloučenin s hydridokarbonyl-bis(trisubsti'tuovaný fosfin] rhodiovými nebo hydridokarbonyl-tris ( trisubstituovaný fosfin] rhodiovými

Sloučeninami jako katalyzátorem. Jako trisubstituované fosfiny přicházejí v úvahu kromě jiného fosfiny s arylovými, alkylovýml nebo aralkylovými zbytky nebo substituovanými arylovými, alkylovými nebo aralkylovými zbytky. Navíc se také uvádějí fosfity. V popředí tohoto postupu je reakce olefinicky nenasycených sloučenin v kapalné fázi, ve které zbývají po reakci reakční produkty.

Protože reakční produkt je na újmu aktivitě roztoku katalyzátoru, je snaha reakční produkty a katalyzátor navzájem oddělit co nejrychleji.

Podle známého pracovního postupu se používá heterogenního katalyzátorového systému, ve kterém je vlastní katalyzátor vázán na nosič tak · pevně, že se nemůže za reakčních podmínek oddělit. Uvedou-.li se výchozí látky do styku s pevně upraveným katalyzátorem, tak olefin zreaguje na reakční produkt, který je prostý katalyzátoru.

U jiných postupů se jako katalyzátoru používá rhodiumkarbonylových sloučenin, které obsahují komplexní ligandy, které jsou rozpouštěné v rozpouštědle s velmi nízkým tlakem páry. Při závadění plynných nasazovaných látek proběhne uvnitř roztoku katalyzátoru reakce olefinu se syntézním plynem, přičemž vzniklé, o sobě tekuté produkty hydroformylace s přebytečnými plyny se ihned vyženou z roztoku katalyzátoru. Takové způsoby jsou popsány například v německém zveřejňovacím spise č. 17 68 303 a v britském patentovém spise č. 1 387 657.

U všech jmenovaných hydroformylačních postupů, při kterých se používá roztoku ka talyzátoru z · rhodiumkarboxylových . sloučenin ve formě komplexů, představuje hlavní problém úbytek aktivity, ke kterému dochází u roztoků katalyzátoru, které se buď vedou v okruhu, nebo jsou ve stacionárním stavu. V důsledku snižování aktivity se musí buď odvádět část roztoku katalyzátoru, nebo se po určité · době musí celý roztok katalyzátoru nahradit najednou novým aktivním roztokem. Zpracování použitého roztoku katalyzátoru sestávajícího · v podstatě z trifenylfosfinu a vysokomolekulárních produktů není jednoduchý postup v důsledku vysoké ceny rhodia v něm obsaženého. Je sice popsána řada postupů, podle kterých by bylo možné opět získávat aktivní rhodiový katalyzátor · ze zbytku oxysyntézy prováděné s rhodiovými komplexními katalyzátory. Avšak technický úspěch těchto postupů je velmi malý, takže nedosáhly důležitosti v praxi. Aby se opět dosáhlo plné aktivity rhodiových katalyzátorů, je zapotřebí převést rhodium za oddělení veškerých organických složek · z katalyzátorového roztoku opět na čistou anorganickou ' sůl rhodia. · Protože se musí zamezit ztrátě rhodia, může se takové zpracování provádět hospodárně pouze při · oddělení drahého kovu. To znamená, že stále určité množství rhodiového katalyzátorového materiálu pro zpracování je mezi zařízením k výrobě oxo-sloučenin, kde se' používá při postupu a . zařízením pro zpracování drahého kovu. · Vedle nákladů na zpracování a nákladů spojených se ztrátou rhodia, představuje dodatkovou investici také množství rhodia, které je na zpracování. Z toho důvodu je žádoucí, aby životnost komplexních rhodiumkarbonylových . katalyzátorů udržovala jak nejvíce je možné stálou . aktivitu.

Bylo nalezeno, že aktivitě hydnoformylačních katalyzátorů, . které jsou · ve formě rhodiumkarbonylových sloučenin modifikovaných fosfinem, ve fosfinu jako v rozpouštědle, je méně na újmu, když násada obecně obsahující olefiny, oxid uhelnatý a vodík, vedle toho obsahuje ještě nasycené uhlovodíky (parafiny) s · 1 až . 5 atomy uhlíku. Vynález tak spočívá na způsobu výroby aldehydů hydroformylací olefinů, které se uvádějí společně s oxidem uhelnatým, vodíkem' a nasyceným uhlovodíkem do roztoku komplexu rhodiumkarbonylu a trifenylfosfinu jako katalyzátoru a fosfinů jako rozpouštědla, bezprostředním oddělení vzniklých produktů hydroformylace a nezreagovaných nasazených látek jako plynného proudu od roztoku katalyzátoru, oddělené tekutých produktů hydroformylace z plynného proudu chlazením a zpětném zavedení zbýpřimísení čerstvé násady olefinu, oxidu uhelnatého a vodíku do roztoku katalyzátoru a vyznačuje se tím, že do roztoku katalyzátoru zaváděný plynný produkt obsahuje 5 až 30 % objemových nasyceného uhlovodíku s 1 až 5 .atomy uhlíku.

I když přítomností nasyceného uhlovodí214833 ku ' v nasazovaném nebo cirkulujícím plynu se snižují při hydroformylaci parciální tlaky oxidu uhelnatého a vodíku, nedochází ke snížení reakční rychlosti olefinů, takže při daném objemu reaktoru se přesto dodatečně zvyšuje rychlost průtoku plynu roztokem katalyzátoru a neovlivňuje negativně produktivita reaktoru přítomností nasyceného uhlovodíku. Protože při vyšším obsahu nasyceného uhlovodíku v nasazovaném a cirkulujícím plynu se snižuje · doba setrvání reakcích produktů v roztoku katalyzátoru a s tím tvorba výše vroucích sloučenin, aktivní katalyzátorový systém zůstává co nejvíce bez škodlivých reakčních produktů a tudíž udržuje po delší časové období svoji plnou aktivitu.

Reakce reakčních složek se provádí v reaktoru 1 opatřeném chladicím systémem, přičemž tento reaktor obsahuje roztok katalyzátoru 2. Tento roztok se turbulentně míchá plynnou směsí zaváděnou ze zdola, takže reaktor má charakter míchacího kotle. · Reakční produkty ve formě plynu opouštějí reaktor jeho hlavou. Roztok katalyzátoru 2 sestává ze sekundárních · nebo terciárních fosfinů, například trifenylfosfinu, jako rozpouštědla a rhodiumkarbonylové · sloučeniny, která obsahuje jako ' další ligandy sekundární nebo terciární fosfiny, například rhodiumkarbonyl-trifenylfosfinu, jako katalyzátoru. Rhodium se používá v koncentraci 0,01 až 2 %, počítáno na násadu. Plyny vstupující do reaktoru sestávají z olefinů určeného pro reakci, alespoň jednoho nasyceného uhlovodíku, oxidu uhelnatého . a vodíku, stejně jako menšího podílu produktu hydroformylace, který z reakčních plynů z hydroformylačního stupně zcela · nezkondenzoval · a zbývá v cirkulačním plvnu zaváděném zpět do okruhu.

Vhodné nasazované olefiny jsou například «-nenasycené sloučeniny, které obsahují alespoň jednu vinylovou skupinu, vzorce

CHz = CHR, kde

R může znamenat tyto skupiny: nasycené nebo nenasycené alifatické nebo cykloalifatické zbytky, arylové skupiny, které popřípadě obsahují nasycené nebo nenasycené alkylové skupiny, a heterocyklické zbytky.

Jako příklady se jmenují tyto sloučeniny: ethylen, propylen, 1-buten, 1-pente.n, 1-hexen, 1-hepten, 1-okten, 1-decen, 1-dodecen, 1-tetradecen, 1-hexadecen, 1-oktadecen, vinylcyklohexen, styren, vinylpyridin, butadien a isopren.

Nasycené uhlovodíky .s 1 až 5 atomy uhlíku, které se mohou používat při způsobu podle vynálezu, jsou například methan, ethan, propan, butan, isobutan, pentan, isopentan a cyklopentan.

Nasazované látky zaváděné přívodem 3 do spodu reaktoru 1 reagují v roztoku katalyzátoru, který je v turbulentním stavu, na produkty hydroformylace. Potrubím 4 z hlavy reaktoru odcházejí nezreagované nasazené látky. Hydroformylace olefinů se provádí za tlaku 0,1 až 5,0 MPa při teplotě 80 až 160 °C. Směs oxidu uhelnatého· a vodíku má objemový poměr složek účelně 1:2. · až 2:1. Na každý objem olefinů se přivádí 4 až 50 objemů směsi oxidu uhelnatého a · vodíku. Vztaženo na mol olefinů proudícího do roztoku katalyzátoru, má být přítomen · nasycený uhlovodík s 1 až 4 atomy uhlíku a množství 0,5 až 10 mol. Přebytek se . · volí tím vyšší, čím vyšší · je molekulová hmotnost použitého olefinů. Přebytek dále závisí na teplotě a tlaku, za kterých reakce probíhá a je tím větší, čím nižší je reakční teplota a čím vyšší je reakční tlak. Obsah olefinů v celkově nasazovaných produktech zaváděných do roztoku katalyzátoru má být pod 20 % objemových.

Aby se zamezilo strhávání částic tekutiny s odcházejícím proudem plynu, · je potrubí pro odvod plynu opatřeno účelnou vestavbou, například cyklónem 5, · která odděluje stržené částice tekutiny a vede je opět do reaktoru.

Plyny zbavené stržených částic · tekutiny se ochladí v chladiči 6, aby produkty hydroformylace zkondenzovaly. Přitom se chladicí teplota účelně volí tak, že nasycený uhlovodík použitý jako nosný plyn nekondenzuje, nýbrž zůstává společně s reakčními plyny, oxidem uhelnatým a vodíkem, ve zbytkovém plynu.

Množství cirkulačního plynu na objemovou jednotku roztoku katalyzátoru vyplývá z nutnosti, aby roztok katalyzátoru v reaktoru byl v zájmu co největšího přenosu hmoty — as tím vysoké konverze — v prudkém pohybu. To je podmíněno tím, že množství plynu, vztaženo na normální tlak, jež má být zavedeno do okruhu, je při vyšším tlaku větší než při tlaku nízkém.

Směs opouštějící chladič 6 se dělí v odlučovači plynu 7 na plynné a tekuté produkty. Plynné produkty se opět zavádějí do reaktoru pomocí cirkulačního čerpadla 8 pro plyny. Tekuté produkty, které ještě obsahují reakční plyny rozpuštěné při reakčním tlaku, se vedou přes zařízení 9 snižující tlak do odplyňované kolony 10. Zde se plyny, tvořené nasyceným uhlovodíkem a nezreagovaným podílem olefinů odstraní v maximálním rozsahu a až na podíl, který se jako odplyn odvádí ze systému. Pomocí čerpadla 11 zvyšujícího tlak na tlak při syntéze a přívodem 3 se do reaktoru opět přivádí roztok katalyzátoru.

Produkt ze spodku odplyňovací kolony · se vede k dalšímu zpracování v destilační koloně 12. Pokud je použitý olefin za normálních podmínek tekutý, z hlavy se oddestiluje podíl nezreagovaného olefinů a opět zavádí vedením 13 do reaktoru, zatímco produkt hydroformylace 14 ze spodku kolony se odtahuje. Při násadě olefinu, který je za normálních podmínek plynný, nasazený produkt v této koloně se již v maximální možné míře zbavuje nezreagovaného olefinu, tak, že tato kolona potom slouží toliko к odstraňování zbytkového plynu z produktu hydroformylace.

Příklad 1

Do jednolitrového míchaného autoklávu se vnese roztok 0,2 g Rh-2-ethylhexanoátu v 0,5 litru trifenylfosfinu. Aparatura tvořená míchaným autoklávem, chladičem, odlučovačem plynu a cirkulačním čerpadlem pro plyn se naplní nejprve propanem při tlaku 0,4 MPa a potom syntézním plynem (poměr oxidu uhelnatého к vodíku je 1:1) o tlaku 3,0 MPa. Pomocí cirkulačního čerpadla pro plyn se plynná směs (13 % propanu a 87 o/_Q syntézního plynu) cirkuluje v množství 50 litrů za hodinu při daném tlaku prudce míchaným, na 130 °C zahřátým trifenylfosfinovým roztokem obsahujícím rhodium. Plyny opouštějící autokláv se chladí na 30 °C pro kondenzaci reakčních produktů, které nejsou plynné a potom se cirkulačním čerpadlem zavádějí opět do autoklávu.

Po dosažení konstantních reakčních podmínek, tlaku 3,0 MPa, teploty roztoku kata lyzátoru 130 °C, cirkulace plynu 50 litrů za hodinu při daném tlaku, se čerpá pomocí čerpadla pro násadu do reaktoru rovnoměrně 250 g propylenu a asi 20 g propanu za hodinu a tlak cirkulačního plynu se udržuje zaváděním čerstvého syntézního plynu (poměr oxidu uhelnatého к vodíku 1:1) konstantní na 3,0 MPa. Produkty hydroformylace vznikající reakcí propylenu v roztoku katalyzátoru zahřátém na teplotu 130 °C se s cirkulačními plyny hned oddělují od roztoku katalyzátoru, v chladiči se vykondenzují z proudu plynu a shromažďují v kondenzační nádobě. Produkty vysrážené v kondenzační nádobě se po snížení tlaku přenášejí do sběrné nádoby a stanovuje se složení jak tekutých, tak plynných produktů, které se uvolnily při snížení tlaku. Stejným postupem se také zjišťuje složení cirkulujícího plynu v aparatuře. Zavádění propanu se reguluje tak, aby plynná směs vstupující do roztoku katalyzátoru měla obsah propanu mezi 10 a 15 °/o. Při konstantní násadě 250 g propylenu (100 %), teplotě katalyzátoru 130 °C a cirkulaci plynu 50 litrů za hodinu při daném tlaku se dosahuje v průběhu dvacetidenního pokusu složení a množství produktů, která jsou uvedena dále v tabulce 1. Z vyrobeného tekutého produktu se může v koloně selektivně získat trakční destilací o sobě známým způsobem čistý n-butyraldehyd a isobutyraldehyd.

TABULKA 1

Produkt Pokusný den

Složení ('% obj.)

nasazený plyn v roztoku katalyzátoru (čerstvý a cirkulující plyn)	1	5	10	15	20
propylen	15,8	15,3	15,6	15,4	15,2
propan	12,7	11,6	10,9	12,4	11,5
CO	35,2	36,0	36,4	35,2	36,1
H2	36,3	37,1	37,1	37,0	37,2
Množství vyrobeného tekutého produktu g/h Složení (% hmot.)	361	358	364	360	361
propan	1,5	1,4	1,7	1,6	1,5
propylen	1,8	1,8	2,0	1,8 11,3	1,7
i-Cá-al	10,8	11,5	11,2	11,0
n-C4-al	85,6	84,9	84,6	85,0	85,5
1-C4-0I	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1
П-С4-01	0,2	0,2	0,3	0,2	0,2
výševroucí Množství plynu uvolněného z tekutého	—	0,1	0,1
produktu 1/h	40	42	41	39	41

Průměrná analýza uvolněných plynů propan 30 % obj.

pr opy len 41 % obj.

CO 15 % obj.

Нз 14 '% Obj.

Získaný produkt vznikající za konstantních reakčních podmínek ukazuje, že konverze po 20 dnech je rovněž tak vysoká jako prvého dne, což znamená, že aktivita roztoku katalyzátoru zůstává konstantní.

Provede-li se stejný pokus bez dodatko vého přidávání propanu, dostane se produkt složení a množství uvedeného v tabulce 2. Silné zvýšení obsahu propylenu v cirkulujícím plynu od desátého dne vede к tomu, že se dvanáctého dne reakce zcela zastaví.

TABULKA 2

Produkt	Pokusný	den
Složení ( % obj.)
Nasazený plyn v autoklávu	1	5	10	12
(Čerstvý a cirkulující plyn)
propylen	15,2	14,8	20,0	65,0
propan ·	1,0	1,1	0,9	0,5
CO	41,0	40,5	38,1	16,5
Ha	42,8	43,6	41,0	18,0
Množství vyrobeného tekutého produktu g/h	322	320	258	—
Složení (% hmot.)
propylen	1,8	1,9	2,2	—
propan	0,1	0,1	—	—
i-C4-al	11,8	11,5	11,3	—
n-C4-al	85,9	86,2	86,4	—
Í-C4-0I	0,1	0,1	—	—
П-С4-01 .	0,2	0,2	0,1	—
výševroucí látky	0,1			—
Množství plynu uvolněného z tekutého
produktu 1/h	40,2	38,4	65,0	—
Složení (% obj.)
propan	6,0	6,2	4,0	—
propylen	70,0	75,0	80,0	—
CO	14,0	10,5	9,0	—
Ha	10,0	8,3	7,0	—

Při opakování pokusu bez přivádění propanu do nasazovaného plynu za použití čerstvě nasazovaného roztoku katalyzátoru dochází při udržování stejných podmínek jako v předchozích pokusech znovu po 11 dnech к zastavení reakce, ježto také nyní vzrůstá obsah propylenu v nasazeném plynu v důsledku již neúplné konverze na více než 60 °/o.

Neúplná konverze propylenu zaváděného v konstantním množství, ke které dochází po krátkodobé nepřítomnosti propanu ukazuje, že ubývá aktivita roztoku katalyzátoru.

Dále se ukáže, že přítomnost propanu ve směsi nasazovaných látek při hydroformylaci propylenu s roztokem trifenylfosfinu obsahujícím rhodium, jako katalyzátorem, za současného oddělení produktu hydroformylace s cirkulujícím plynem vede к podstatně nižší koncentraci produktů hydroformylace (například n-butyraldehydu a isobutyraldehydu) v roztoku katalyzátoru než v nepřítomnosti propanu. Místo propanu obsahuje nasazovaný plyn odpovídající větší podíl syntézního plynu. Při pokusu se stanovené množství roztoku katalyzátoru odvádí z autoklávu do tlakové nádoby a tlak se snižuje v odlučovači plynu. Zkouškou se stanoví plyny rozpuštěné v roztoku katalyzátoru a uvolněné po snížení tlaku a isobutyraldehyd a n-butyraldehyd přítomné při vlastní zkoušce katalyzátoru v roztoku katalyzátoru, které jsou produkty hydroformylace. Dostanou se tyto hodnoty:

214 В 3 3

Pokusné podmínky, jako jsou uvedeny svrchu, s propanem:

Pokusný den

Obsah propanu v nasazovaném plynu v autoklávech	1	5	10	15
Obsah propanu	13,4	12,2	11,5	12,8
Obsah propylenu Obsah produktů hydroformylace v roztoku	8,4	7,8	8,2	7,9
katalyzátoru n-C4-al % hmot.	1,5	1,6	1,7	1,5
i-C4-al % hmot.	0,08	0,1	0,1	0,1
Pokusné podmínky, jako jsou uvedeny svrchu, avšak s	nižším obsahem propanu.
Obsah propanu v nasazovaném plynu v autoklávech
Obsah propanu	2,0		2,1
Obsah propylenu Obsah produktů hydroformylace v roztoku	8,6		9,5
katalyzátoru n-C4-al °/o hmot.	4,5		4,0
i-C4-al % hmot.	0,5		0,35

Přítomností propanu v cirkulujícím plynu se snižuje množství reaktivních aldehydů, které jsou stále obsažené v roztoku katalyzátoru, vyhne se tím aktivaci roztoku a prodlužuje podstatně životnost

Příklad 2

Ve stejné aparatuře a za stejných reakč ních podmínek jako v příkladě 1 se hydroformyluje místo propylenu 1-butylen, a to jak za přídavku butanu, tak bez něho. Toliko teplota v chladiči se zvýší na 35 °C, aby se zamezilo kondenzaci 1-butenu a butanu z cirkulujícího plynu. Výsledky pokusů stanovené přitom během 21- nebo ládenního trvání jsou shrnuty v tabulce 3 a 4.

TABULKA 3

Reakce 1-butenu v přítomnosti butanu Aparatura jako v příkladě 1 Teplota roztoku katalyzátoru

Tlak

Cirkulující plyn

Nasazovaný 1-buten

130 ^CC

3,0 MPa litrů za hodinu při daném tlaku

250 g/1

Produkt Pokusný den

Složení (% obj.)	1	7	14	21
Nasazovaný plyn v autoklávu
(Čerstvý a cirkulující plyn)
1-buten	14,2	15,1	15,4	14,6
butan	13,1	13,8	13,0	23,8
CO	35,7	35,0	35,4	35,8
H₂	37,0	36,1	36,2	36,8
Množství vyrobeného tekutého produktu g/h	177	278	271	276
Složení (% hmot.)
butan	5,1	6,2	4,8	6,2
1-buten	6,3	7,2	5,5	7,5
2-methylbutanal	11,5	11,2	12,1	10,8
n-pentanal	76,6	74,8	76,9	75,0
2-methylbutanol	0,1	0,1	0,2	0,1
n-pentanol	0,3	0,4	0,4	0,3
výševroucí látky	0,1	0,1	0,1	0,1
Množství uvolněného plynu 1/h	60	61	64	62

Průměrné složení uvolněných plynů butan 43 %

1-buten 47 '%

CO 6 %

H₂ 4 %

12.1 4 8 3 3

Fokus ukazuje, že konverze 1-butenu během trvání pokusu neklesá a s tím také nedochází ke snížení aktivity roztoku katalyzátoru.

Pro srovnání se provede reakce . 1-butenu za shora stejných podmínek, avšak v nepřítomnosti butanu. Přitom získané výsledky pokusů jsou uvedeny v tabulce 4.

TABULKA 4

Reakce 1-butenu v nepřítomnosti dodatkové zaváděného butanu

Podmínky jako v tabulce 3

Produkt Pokusný den

Složení (% obj.)	1	7	14	25
Nasazovaný plyn v autoklávu
(Čerstvý a cirkulující plyn)
butan	15,0	14,2	28,8	68,7
buten	0,5	0,4	0,5	0,2
CO	42,1	42,0	35,2	15,5
Hž	42,4	43,4	35,7	15,6
Množství vyrobeného tekutého produktu g/h246	237	142	—
butan	0,1	0,2	0,1
buten	7,5	8,5	9,8
2-imethylbutanal	13,0	12,1	12,2
pentanal ........	79,0	78,7	77,5
pentanol	0,3	0,4	0,3
2-methylbutanol	0,1	0,1	0,1
výševroucí látky	—	—	—
Množství uvolněného plynu 1/h	44	48	70
Složení (% obj.)
butan	2	2	1
1-buten	75	73	81
CO	13	14	8
Ha	10	11	10
Reakce se přeruší po 9 dnech jako důsledek poklesu	aktivity	roztoku	katalyzátoru,

co zvýší koncentraci 1-butenu v cirkulujícím plynu nad 70 %.

Claims

Způsob výroby aldehydů hydroformylací olefinů, při kterém se olefiny zavádějí společně s oxidem uhelnatým, vodíkem a nasycenými uhlovodíky do roztoku komplexu rhodiumkarbonylové sloučeniny a trífenylfosfinu jako katalyzátoru a fosfinů jako rozpouštědla, bezprostředně se oddělí vzniklé produkty hydroformylace a nezreagované nasazené látky jako plynný proud z roztoku katalyzátoru, oddělí se tekuté produkty vynalezu hydroformylace z proudu plynů ochlazením a zpětně se zavádějí zbývající plynné reakční produkty za míchání s čerstvou násadou olefinů, oxidu uhelnatého a vodíku do roztoku katalyzátoru, vyznačující setím, že proud plynu zaváděný do· roztoku katalyzátoru obsahuje 5 až 30 % objemových nasyceného uhlovodíku s 1 až 5 atomy uhlíku.