CS209943B2

CS209943B2 - Method of making the 5-mescaptol-1,2,3-triazoles

Info

Publication number: CS209943B2
Application number: CS798246A
Authority: CS
Inventors: Hans-Rudolf Krueger
Original assignee: Schering Ag
Priority date: 1978-11-29
Filing date: 1979-11-29
Publication date: 1981-12-31
Also published as: YU41352B; NZ192180A; PL219913A1; PH15774A; AU532061B2; JPS5919942B2; EG14014A; AT371452B; FR2442838B1; GR74142B; CA1137495A; IL58796A0; AU5324279A; ATA753579A; IE49120B1; IT7927581A0; CH642362A5; BR7907704A; IE792291L; FR2442838A1

Description

(54) Způsob výroby 5-merkapto-l,2,3-triazolů

Popisuje se způsob výroby 5-merkapto-1,2,3-triazolů obecného vzorce I

H-S-_f -C-R,

I I

NoN ©Х-/ H N (!) kde

Ri znamená vodík, methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, sek.butyl, isobutyl, terč.butyl, chlormethyl, methylthiomethyl nebo hydroxymethyl, reakcí azidu kyseliny 1,2,3-thiadiazol-5-karboxylové s alkoholem nebo fenolem za vzniku esteru kyseliny (1,2,3-thiadiazol-5-yl)karbamové, který se-převede při kysele nebo bazicky katalyzované reakci na

5-amino-l,2,3-thiadi.azol a ten se přesmykne v přítomnosti báze na reakční produkt, který se izoluje.

5-Merkapto-l,2,3-triazoly jsou známé jako výchozí látky pro výrobu prostředků k ochráně rostlin, stejně jako farmaceutických prostředků,

Vynález se týká nového· způsobu výroby

5-merkapto-l,2,3-triazolů, které jsou známé jako výchozí látky pro výrobu prostředků k ochranně rostlin, stejně jako farmaceutických prostředků.

Způsob výroby 5-merkapto-l,2,3-triazolů je již známý (J. Goerdeler a G. Gnad, Chem. Ber. 99, 1618 (19613)). Tento· způsob má však značnou nevýhodu, která spočívá v tom, že se jako výchozí látky používá 5-amino-l,2,3-thiadiazolu, tedy látky, která není jednoduše dostupná a kromě toho· není zcela bezpečná.

Úkolem vynálezu je vypracování způsobu, který umožňuje výrobu 5-merkapto-l,2,3-triazolů bez problémů v pouze malém počtu stupňů ve velkém výtěžku a je vhodný pro technickou výrobu této skupiny látek bez izolace látek z případných mezistupňů nejistých z technicko-bezpečnostního hlediska.

Tento· úkol je podle vynálezu vyřešen způsobem výroby 5-merkapto-l,2,3-triazolů obecného vzorce I

Jxr-Z

H N (I) kde

Ri znamená vodík, methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, sek.butyl, isobutyl, terc.butyl, chlormethyl, methylthiomethyl nebo hydroxymethyl a vyznačuje se tím, že se azid kyseliny l,2,3-thiadi.azol-5-karboxylové obecného vzorce II :-co-N₃ (II) kde

Ri má výše uvedený význam, nechá reagovat is alkoholem nebo fenolem obecného vzorce III

H—O—R2 (ΙΠ), kde

R2 znamená alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, cykloalkyl s 5 až 8 atomy uhlíku, arylalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylové části, fenyl,

4-chlOrfenyl, 3-chlorfenyl, 2-chlorfenyl, 2,4-dichlorfenyl, ' 3,4-dichlorfenyl, pentachlorfenyl, 4-fluhrfrnyl, 4-methylfenyl, 3-methylfenyl, 2-methylfenyl, 4-nitrofenyl, 3-trifluormethylfenyl, 4-methoxyfenyl nebo 3-methoxyfenyl, rozpuštěným· v inertním organickém rozpouštědle, při teplotě 20 až 180 °C, s výhodou 50 až 120· °C, za vzniku esteru kyseliny [l,2,3-thiadiazol-5-yl)karbamo'vé obecného vzorce IV

II IIn

M NH^C^O-R?

\ Zij

S O(IV) kde

Ri a R2 mají výše uvedený význam, který se převede při kysele nebo· bazicky katalyzované reakci prováděné za teploty 0 až 150 stupňů Celsia, s výhodou 50 až 120 °C, na 5 a.mino-l,2,3-thi.adiazol obecného vzorce V

N-C-Rj

II II

N <-NH, kde

Ri má výše uvedený význam, a tato sloučenina, aniž by se předem izolovala, se přesmykne v přítomnosti báze za teploty 0' až 150 °C, s výhodou 50 až 120 °C, a reakční produkt se o sobě známým způsobem izoluje

Zbytkem označeným jako R2 je třeba rozumět například alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, například methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, sek.butyl, isobutyl, terc.butyl, · cykloalkyl s 5 až 8 atomy uhlíku, jako· například cyklopentyl, cyklohexyl, 2-methylcyklohexyl, 3-methylcyklohexyl, 4-methylcyklohexyl, cykloheptyl, cyklooktyl; arylalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylové části, jako například benzyl, 4-chlorbenzyl, 2-chlorbenzyl, 4-methylbenzyl, 3-methylbenzyl, 2,4-dichlorbenzyl, B^-dichlorbenzyl, 4-methoxybenzyl, α·,α-dimethylbenzy l, 1-fenylethyl, 2-fenylethyl, 3-fenylpropyl, 2-fenylpropyl, 1-fenylpropyl; a dále fenyl, 4-chlorfenyl, 3-chlorfe.nyl, 2-chlorfenyl, 2,4dichlorfenyl, 3,4-dichlorfenyl, pentachlorfenyl, 4-fluorfenyl, 4-methylfenyl, 3-methylfenyl, 3-methylfenyl, 4-nitrofenyl, 3-trifluormethylfenyl, 4-me^hoxyfenyl a 3-methoxyfenyl.

Zvláštní formy provedení způsobu podle vynálezu spočívají · v tom:

1) že se reakce azidu kyseliny 1,2,3-thiadiazol-5-karboxylové obecného vzorce II s alkoholy nebo fenoly obecného vzorce III provádí při teplotě 20 až 180 °C a s · výhodou 50 až 120 °C, že se reakce provádí jprl teplotě varu reakční směsi, že se nechají reagovat ekvlmolární množství azidu obecného· vzorce II alkoholu nebo fenolu obecného vzorce III, že se reakce azidu obecného· vzorce II s alkoholem nebo· fenolem obecného· Vzorce III provádí v jednom· stupni a že se používá azid kyseliny l,2,3-thiadiazol-5-karboxylové obecného vzorce II, který se vyrobil obecně známým způsobem a ze získané re209943

se nechají reagovat v inertních organických rozpouštědlech s vodnými roztoky, azidů alkalických kovů · obecného vzorce IX akční směsi neizoloval, tak je také možný kontinuální výrobní způsob,

2) že se použije ester kyseliny · (1,2,3-thiadiazol-5-yl)karbamové · obecného vzorce IV, který se neizoluje z reakčních směsí, že se · ester kyseliny karbamové obecného vzorce IV nechá reagovat při bázicky nebo kysele katalyzované reakci za teploty 0 až 150 °C a s výhodou 50 až 120 °C, na 5-amino-l,2,3-thiadiazol obecného· vzorce V, který se z roztoku, ve kterém vznikl, neizoluje,

3) že se použije 5-amino-l,2,3-thiadiazolu obecného vzorce V, který nebyl izolován ze získané reakční směsi a že se 5-.amino-l,2,3-thiadiazol obecného vzorce V nechá reagovat podle obecně známého způsobu při teplotě mezi 0 a 150 C, s výhodou mezi 50· a 120 °C v přítomnosti báze na 5-merkapto-l,2,3-thiadiazol obecného vzorce I.

Azidy kyseliny l,2,3-thiad.iazol-5-karboxylové obecného vzorce II se mohou vyrábět podle postupů, které jsou již známé, například tím., že se aj kyseliny l,2,3-thladiazol-5-karboxylové obecného vzorce VI nebo

MeN3 (iX)

c) hydrazidy kyseliny l,2,3-thiadiazol-5-karboxylové obecného vzorce XI se nechají reagovat v inertním rozpouštědle s roztoky dusitanů alkalických kovů obecného· vzorce XII

N.....C-R.
II
N	C-COOH
'⁴ e	у
	(Vij

nechají reagovat s estery kyseliny chlormravenčí obecného· vzorce VII

Cl — CO—OR3 (VII), v · inertním rozpouštědle v přítomnosti prostředku vážícího· kyselinu na smíšené anhydridy obecného vzorce VIII

N - f - p-4

N ^{χ X CO}~ ° -CO~OR* ' (Vil!) a potom se nechají reagovat s roztoky azidů alkalických kovů obecného· vzorce IX

MeNs (IX), nebo

MeNCh

(.xii) nebo s alkylnitrity obecného vozrc-e XIII

R3—O—NO (XIII) v •přítomnosti kyseliny na azidy kyseliny 1,2,3-'th'iadlazol-5-karboxylové obecného vzorce II

(H) přičemž ve shora uvedených vzorcích

Ri má shora uvedený význam,

R3 znamená alkylový zbytek s 1 až 6 atomy uhlíku,

Me znamená ekvivalent jednomocného kovu, s výhodou atom sodíku, draslíku nebo lithia a

X znamená atom halogenu a s výhodou atom- chloru.

Postup podle vynálezu používá lehko dostupných výchozích látek a umožňuje technicky jednoduchou a bezpečnou výrobu požadovaného produktu výroby.

Velkou technickou výhodou přitom je, že se nemusí izolovat ani azid kyseliny 1,2.3-thiadiazol-5-karbo-.xyl.ové obecného vzorce

II z reakčních směsí vzniklých při jeho výb] halogenidy kyseliny l,2,3-thiadiazol-5-karboxylové obecného vzorce X robě, ani meziprodukt, l,2,3-thiadiazol-5-ylisokyanát vytvořený při Curtiusově odbourání.

V jedné nádobě se může nechat reagovat azid kyseliny karboxylové obecného vzorce II přímo s alkoholem nebo· fenolem obecného vzorce ' III.

Další výhodou je, že se také může dále použít znečištěného esteru kyseliny (1,2,3-thiadiazol-5-yl)karbamové obecného vzorce IV, stejně jako jeho surového· roztoku, popřípadě suspenze. Zvláštní výhoda spočívá mimoto v tom, že při náhodné hydrolýze karbamátu vzniká požadovaný 5-amino-l,2,3-thiadiazol obecného vzorce V zpravidla in šitu a mimoto také je jen v roztoku a není zvlášť izolován, nýbrž že se přesmykuje spontánně působením alkálií na 5-merkapto-1,2,,^-thiazol obecného· vzorce I.

Zejména překvapující je fakt, že vhodnou voibou zbytku R? je možné provádět kyselou nebo alkalickou hydrolýzu karbamátu, neboť jednak karbamáty obecného vzorce IV s anorganickými bázemi tvoří velmi stabilní soli a jednak očekávaný S-amino-l^^-thiadiazol obecného· vzorce V je nestabilní vůči kyselinám.

Převedení azidu kyseliny 1,2,3-thiadiazol-5-karboxylové obecného vzorce II, který je výhodně· ve formě surového roztoku, na ester kyseliny (l,2,3-thiadiazol-5-yl)'karbamot vé obecného vzorce IV spočívá na Curtisově odbourání přes · stupeň l,2,3-thiadiazol-5-ylisokyanátu, který se rovněž zpravidla neizoluje, nýbrž vzniká in šitu a hned se dále nechá reagovat s alkoholem nebo fenolem obecného· vzorce III.

Tento· reakční krok probíhá při teplotě mezi 20 a 180 °C a s výhodou mezi 50 a 120 stupni Celsia, přednostně však při teplotě varu odpovídající reakční směsi pod zpětným chladičem. V praxi se účelně postupuje tak, že se surový roztok azidu přikape do směsi ekvimolárního· množství alkoholu nebo fenolu v inertním roztoku při jeho· teplotě varu pod zpětným· chladičem nebo· také tak, že se roztok azidu vnese do· alkoholu nebo fenolu zředěného· rozpouštědlem při teplotě varu pod zpětným chladičem.

Intenzita varu pod zpětným chladičem dává možnost kontrolovat spontánní průběh reakce.

Azid se může však také zahřívat ve . směsi s alkoholem· nebo fenolem v přítomnosti inertního rozpouštědla. Naproti tomu obecně známé provedení reakce, Curtiusovo· odbourání, totiž nejprve svaření na isokyanát a potom teprve· přidání alkoholu nebo· fenolu, na základě menšího výtěžku nemá žádnou výhodu.

Jako rozpouštědla inertní k reakčním· složkám se jmenují alifatické a aromatické uhlovodíky, jako cyklohexan, heptan, těžký benzín, benzen, chlorbenzen, toluen a xylen, ethery, jako dioxan, tetrahydrofuran a diisopropylether, estery, jako ethylacetát a estery kyseliny malonové, a ketony, jako· aceton, methylisobutylketon, isoforon, cyklohexanon, halogenované uhlovodíky, jako methylenchlo·rid, chloroform a chlorid uhličitý, 1,2-dichlorethan · a nitrily karboxylových kyselin, jako acetonitril. Po· provedené reakci se surový roztok, popřípadě suspenze může nechat přímo· dále reagovat nebo· v případě, že je jako· další krok požadovaného čištění, provede se zpracování · o· sobě známým · způsobem, například se · při normálním nebo sníženém· tlaku oddestiluje použité rozpouštědlo, provede se vysrážení vodou nebo ve většině případů pouhé odfiltrování požadovaného reakčního produktu.

Tímto způsobem se získá ester kyseliny [l,2,3tthiadiazol-5-yl)karbamové o· vynikající čistotě· a skoro v kvantitativním výtěžku a pro· další použití není zapotřebí · žádných dalších čisticích operací.

Zpracovávají-li se dále surové roztoky nebo· suspenze, potom se pro Curtiusovo· odbourání používá rozpouštědla, které se při následujícím kroku chová inertně. Jako na taková rozpouštědla se poukazuje například na aromatické uhlovodíky, jako benzen, toluen, xylen, chlorbenzen, ethery, jako· tetrahydrofuran a dioxan a halogenované uhlovodíky, jako chloroform, 1,2-dichlorethan a methylenchlorid.

Zmýdelnění esteru kyseliny (1,2,3-thiadiazol-5-yljkarbamové se provádí za kyselé katalýzy způsobem, který je obecně známý. Při tomto výrobním postupu je také možné izolovat 5-amino-l,2,3-thiadiazol.

K tomu se karbamát obecného vzorce IV zahřívá, s výhodou ve vodném prostředí, popřípadě ve směsi s organickým rozpouštědlem, v přítomnosti kyselého· katalyzátoru. Reakce probíhá při teplotách mezi 0 a 150· °C a s výhodou při teplotách mezi 50· a 120 °C. Jako běžně kyselé katalyzátory se uvádí kyselina sírová, kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková a kyselina p-toluensulfonová. Jako rozpouštědla inertní k reakčním složkám se uvádějí halogenované uhlovodíky, jako· methylenchlorid, chloroform, 1,2-dichlorethan a chlorid uhličitý, alifatické a aromatické uhlovodíky, jako petrolether, pentan, heptan, cyklohexan, benzen, toluen, xylen, chlorbenzen a ethery jako diethylether, tetrahydrofuran a dioxan. Zvláštní význam má použití karbamátů terciárních · alkoholů pro· jejich snadnou možnost zmýdelnění, které je katalyzované kyselinou, což souvisí s lehkou dehydratovatelností terciárních alkoholů na olefiny.

Ocelně se postupuje tak, že se toluenový roztok nebo suspenze terciárního butylesteru zahřívá v přítomnosti kyseliny p-toluensulfonové, kyseliny sírové nebo· kyseliny chlorovodíkové a za odštěpení isobutylenu a dekarboxylace se dostanou odpovídající 5-amin-l,2,3tthiadiazoly obecného· vzorce V. Vzniklé 5-aminotl,2,3-thiadiazoly, které jsou v kyselém vodném· prostředí v rozpustné formě, se potom známým· způsobem nechají za podmínek Dimrothova přesmyku reagovat v přítomnosti anorganických bází, jako kysličníků, hydroxidů nebo uhličitanů alkalických · kovů nebo kovů alkalických zemin, které · mají vyšší kncentraci, nebo také alkoxidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, na 5-merkapto-l,2,3-thiazol obecného vzorce I. Použití báze o vysoké koncentraci poskytne 5-merkapto-l,2,3-thiazol obecného· vzorce I ve formě odpovídající alkalické soli nebo seli alkalické zeminy, ze které se teprve použitím vhodně běžné minerální kyseliny · uvolní. Báze a 5-amino-l,2,3-thiadiazol obecného vzorce V se účelně používají v moJ^áirním poměru 2 : 1.

Organické rozpouštědlo použité v průběhu reakce může současně sloužit za extrakční prostředek pro 5-merkapto.-l,2,3-triazoly.

Po proběhnutí reakce se extrakty zpracují známým způsobem, například po přiměřeném . vysušení oddestilováním použitého rozpouštědla při atmosférickém nebo· sníženém tlaku.

Tímto způsobem se získají 5-merkapto-l,-

2,3-triyzoly o, vynikající čistotě a ve velmi · vysokém výtěžku. Reakční doba může být vždy podle reakční teploty mezi 0,5 a 5 hodinami.

Zmýdelnění esteru kyseliny (1,2,3-thiadiazol-5-yljkarbamové se může provádět obecně známým způsobem také za alkalických podmínek.

Účelně se postupuje tak, že karbamát obecného· vzorce IV, který je s výhodou ve formě surového roztoku nebo suspenze, zahřívá s vodným, nebo alkoholickým roztokem hydroxidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin v molárním poměru karbamátu k bázi zhruba 1 : 3. Reakce probíhá při teplotách mezi 0 a 150 °C a s výhodou při teplotách mezi 50· a 120 °C. Reakční doba může činit vždy podle reakční teploty 0,5 až 15 hodin.

Při tomto· druhu provedení postupu není možné izolovat odpovídající 5-amino-l,2,3-thiadiazol, nýbrž se přímo· získají alkalické soli nebo soli alkalických zemin produktu Dimrothova přesmyku. 5-Meekapto-l,2,3-thiadiazoly se z nich uvolní známým způsobem.

Příklad 1

Výroba 5-merkapto-4-methyl-l,2,3-triazolu

V dvoulitrové baňce s kulatým· dnem a třemi trubicovytými otvory opatřené míchadlem, teploměrem a kapačkou se rozpustí 47,4 gramu (0,3 mol] hydrazldu kyseliny 4-methyl-l,2,3₁-thiadiatol-5-karboxylové ve 300 ml vody a 36 ml koncentrované kyseliny · chlorovodíkové. K tomuto roztoku se potom přidá 600 ml toluenu. K této směsi se během 30 minut přikape při teplotě 0 až 5 ^CC roztok 21,75 g (0,315 mol] dusitanu sodného v 60 ml vody. Po· 15 minutovém míchání při teplotě 0 až 5 °C se toluenová fáze oddělí, promyje se 150 ml ledové vody a potom suší síranem hořečnatým.

Ve dvoulitrové baňce s kulatým dnem a třemi trubicovými otvory opatřené' míchadlem,· teploměrem, zpětným chladičem a sušicím nástavcem se mezitím předehřeje 150 ml toluenu a 31,8 ml (0,33 mol) terc.butanolu na teplotu 90· °C. K · tomuto roztoku se přikape během· 20 minut vysušený roztok azidu karboxylové kyseliny takže se udržuje vnitřní teplota 100· až 110 °C. Vše se míchá 30 minut při teplotě . 100 až 110 “O, potom ochladí na 5 °C a krystaly odsají a suší ve vakuu při teplotě 40 °C až do konstantní hmotnosti.

Výtěžek: 47,1 g (= 73 % teorie] terc.butylesteru kyseliny (4-methyl-l,2,3-thiadiazol-5-yl) karbamové.

Teplota tání: 152 až 153°C (rozklad), chromatografie · na tenké vrstvě: eluční činidlo: ethylacetát, hodnota R_f = 0,545.

V jednolitrové baňce s kulatým dnem a třemi trubicovými otvory opatřené míchadlem, teploměrem a · zpětným chladičem se za intenzivního míchání zahřívá 21,5 g· · (0,1 mol) terc.butylesteru kyseliny (4-methyl-l,2,341па<11а5О1-5-у1 Jkarlbamové ve směsi 250 ml toluenu a 200 ml vody na teplotu · 80· °C a potom se během· 15 minut přidá 8 ml koncentrované kyseliny · chlorovodíkové. Směs se dále míchá 15 minut · při teplotě· 80· °C, ochladí na 20 °C, ke směsi přidá roztok 12 gramů (0,3 mol) hydroxidu sodného v 50 ml vody a potom zahřívá 5 minut na teplotu 80 °C. Vše se potom· ochladí na 20 °C, toluenová fáze oddělí a odloží. Vodná fáze · se okyselí 20 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové, přidá 75 g chloridu sodného· a potom se extrahuje ethylacetátem. Ethylacetátové extrakty vysušené síranem hořečnatým se odpaří při teplotě 40 °C ve vakuu dosucha. Získají se krystaly slabě zbarvené do žlutá.

Výtěžek: 6,0· g (= 52,1 % teorie) 5-merkapto-4-methyl-l,2,3-triazolu.

Teplota tání: 100 · až 105 °C.

Příklad 2

Výroba 5-merkapto-l,2,3-triazolu

Analogicky jako· v příkladě 1 se ve výtěžku 88,1 % teorie vyrobí z hydrazidu kyseliny l,2,3-thiad1azol-5-karboxylové fenylester kyseliny (l,2,3-thiadiatol-5-yl)karbamové o teplotě tání 216 °C (rozklad).

V 500 ml baňce s kulatým dnem se třemi trubicovými otvory opatřené míchadlem, teploměrem a zpětným chladičem · se zahřívá 44,25 g (0,2 mol) fenylesteru kyseliny (1,2,3-thladiatol-5-yl)karbamové v roztoku tvořeném 12 g (0,3 mol) hydroxidu sodného· ve 150 ml vody a 4 hodiny na teplotu 95 °C. Potom se roztok ochladí na teplotu 20 °C a přidá 26,4 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Směs se po· nasycení 100 g chloridu sodného extrahuje po částech 150 ml ethylacetátu. Ethylacetátové extrakty se vytřepou roztokem 20 g hydrogenuhličitanu draselného v 75 ml vody. Vodná fáze se neutralizuje · 17,6 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a potom, se opět extrahuje 150 ml ethylacetátu. Ethylacetátové extrakty vysušené síranem hořečnatým se odpaří při teplotě 40 °C ve vakuu do sucha. Získají se , krystaly slabě žlutého· zbarvení.

Výtěžek: 10,7 g (= 52,9 % teorie) 5-merkapto-l,2,3-triazolu.

Teplota tání: 53 až 54 °C.

Příklad 3

Výroba 5-merkapto-4-methyl-l,2,3-triazolu

V · jednolitrové baňce s kulatým dnem s třemi trubicovými otvory opatřené míchadlem, , · teploměrem a kapačkou se rozpustí

31,6 g (0,2 mol) hydrazidu kyseliny 4-methyl-l,2,3-thiadiazol-5-karboxylové ve 200. ml vody · a 24 , ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. K tomuto· roztoku se potom přidá ·, ·400 ml toluenu a ke směsi se během 15 minut přikape· za teploty 0· až 5 °C roztok 14,5 g (0,21 mol) dusitanu sodného ve 40 ml vody. Vše se potom míchá 15 minut při teplotě 0 až 5 °C, toluenová fáze se oddělí, promyje 100 ml vody a potom suší síranem hořečnatým.

V jednolitrové baňce s kulatým· dnem se třemi trubicovými otvory, opatřené míchadlem, teploměrem, zpětným chladičem, kapačkou a sušicím nástavcem se mezi tím předehřívá 18,8 g · (0,2 mol) fenolu ve 100 ml toluenu. Během 20 minut se přikape vysušený roztok azidu kyseliny karboxylové takovým způsobem, že se vnitřní teplo-ta udržuje 100 až 110 °C. Potom se směs míchá 15 minut při téže teplotě 100 až 110°C a ochladí na 90 °C. K suspenzi se přidá roztok 24 g (0,6 mol) hydroxidu sodného ve 200· ml vody a potom se vaří dále 1,5 hodiny pod zpětným chladičem. Směs se poté ochladí na teplotu 20 °C, vodná fáze se oddělí a přidá 52,9 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Po· nasycení 70 g chloridu sodnéhp· se · směs extrahuje po· částech 300 ml ethylacetátu a ethylacetátové extrakty se potom vytřepou s roztokem 22 g hydrogenuhličitanu draselného v 85 ml vody.

K vodné fázi se potom přidá 17,6 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a po· částech se extrahuje 300 ml ethylacetátu. Ethylacetátové extrakty vysušené síranem hořečnatým se odpaří při teplotě 40 °C ve vakuu do· sucha. Získají se bílé krystaly.

Výtěžek: 12,9 g (= 56 % teorie) 5-merkapto-4-methyl-l,2,3-triazolu.

Teplota tání: 113 až 114 °C.

Sloučeniny vyrobené · postupem podle vynálezu se mohou použít jako výchozí látky pro výrobu antibiotik a s výhodou derivátů cefalosporinu.

Přikládá

Obdobným způsobem jako v příkladech 1 a 2 se také vyrobí dále uvedené 5-merkapto-l^^-triazoly. Při jejich výrobě se · azid kyseliny l,2,3-thiadiazol-5-karboxylové nebo odpovídající halogenid kyseliny 1,2,3--hiadiazol-5-karboxylo:vé nebo· hydrazid kyseliny t,2,3-tiiiodiazol-5-karboxylové a alkohol nebo· fenol použijí v ekvimolárním poměru.

Odpovídající ester kyseliny (1,2,3-thiadiazol-5-yl)karbamové se izoluje jako· v příkladu 1 a 2 a potom nechá reagovat při kysele katalyzované reakci (jako v příkladu 1) nebo za bazicky katalyzované reakce (jako v příkladu 2). Přitom, se zachovají molární poměry uvedené v příkladech 1 a 2.

269943

Tabulka

a) Estery kyseliny (l,2,3-thiadíazol-5-yl)karbamové

Slouče- Postup Název sloučeniny Sumární vzorec Výsledek analýzy v % Teplota tání Výtěžek nina podle C Η N °C % teorie číslo příkladu

φ~	CP	cn	ф	oo	1О	О	Ф^
ιο*	co*	LO*	Ю*	о*	ю*	о*	СП*
!> 4->	O 4-^	CO 4»	LO 4-4	Гх 44	CD 4-J	Ох 4-4	LO	4—»
P	P	и ^β	η ^α	.. Р	II ^α	II ^й		Ρ
ω	ω	Ф	φ	Ф	ω	ф	II	Φ
II CD	II Q	II ω	И ω	и cj	и ω	и ω	II	ω
	W)O	ад°	Č>Z) ° J-4	Рч	М)О	сю ρ	СЮ	ο 5Η
ю Рч	СО Рч	О Рч	О Рч	00 Рч	О. Рч	см~ &	СО	Рч
LO*	Ф*	К	СП*	см*	v—Г	LO*	σ*
Ф	lo	00	00	LO	LO	LO	φ

СО

со

TJ

со

то

ф

TJ

тЗ

cti

i—1

cti

т-4

cd

ρ

Cti

2

со

cd

>N Cti

rH

СО

О

Ю

СИ

2

τ—1

2

CN

2

σο

2

CN

2

Ф

2

rH

N

CN

N

CN

Ň

rH

N

СМ

N

СМ

м

О

LO

О

LO

О

СЭ

о

Р-н

со

Рч

Φ

Рч

гН

τ~4

00	оо	СО СП	Ф СО	Гх СО	СО ом	LO О	LO ОН	ьо	С'х
°ч.	гН	ОО' О	Ф оо	ОО Lx	©0 СО	□W	СП со	гН	ΙΌ
о*	гН	СО* Сх*	см* см*	Οχ* Οχ*	СО* Гх*	LO* СО*	LO* LÓ'	LO*	LO*
см	CN	т—1 гН	см см	гН гН	гН гН	гН гН	гН гН	тН	тН

НО LO rH in Ф Ф co

LO* 1O* Φ* Ф*

СМ	СО гН	LO О	00 см	со ю	LO СМ
СО	со ^0:1	Ф~И0	СП ю	сп со	Ф^гН
ф*	00* 00*	φ* ф*	φ* ф*	φ ф	Ю 1.О*

оо СП	о ю	СП о	00 со
%	СЭ гН	ф	CD Lx
гН Г-Н	со* со*	00* 00*	тН* о*
φ ф	LO LO	00 оо	ю ю

О Ф	00 СМ	со со	СП СО
СП со	0х СО	Οχ Ф~	см СО
00* со*	φ* ф	φ* ф*	cd LO*
ю ю	ю ю	ιο ю	LO LO

>ч Cú > Д

'Φ	Ρ	cti
> О α	Ή) (П	.2 o
Í-H сП rQ	V s
Рч	Рч	OO ₍r>
cd	Ф	N a

>s >>	>>	Oj I	Рч >. о	>>	>>	Р
P rP LO	P	q LO	Ρ ρ	ιό	Р	rQ
o m ¹	ω	Рч ¹	φ Рч	1	ω	ω
ч-l Φ	Чч	Рч	ч-ч О		Ч-ч	Рч
Φ			СЛ			ф
		Φ	1			4-4
		'—'	ф			ф

-5-yl]karbamové vH CN

CO

Ф LO

CO

О'' >

ω >Ν >ф

4-» >

ω ‘С о

CD '5 £ N b cd 4-i 2 cd 4СЛ 2 o 44

cd a co '2

S

Pd 2

4-J ω o Pd t

Φ >CD o

ω o

.S a >cj rH

OO lo

II

CD

LO

Φ CD o ř-l Pd

CM		xř		CM,	LO	CM	CM,		rH
co		co		OO	oo	o	cm		o
co	+-»	co	+-»	tb -m	CD +j	b +ť	b	-H	CO	4-4
2	2	.. 2	. > 2	.. 2	2		2
l\|	Φ	i\|	OD	II Φ	I φ	Φ	II	Φ	II	Φ
II	CD	il	CD	^H CD	¹¹ CD	¹¹ CD	II	CD	II	CD
tX)	O G	W	O G	ьо£	^W g	w£	to	O G	W)	O £-4
co	0	co.	Od	O, Pd	tb~ CH	rH Pd	CD	CH	xř	CH
xř		lo		oo	b	o	o		bC
rH		rH		rH	rH	CM	CM		CM

V-H

Ο

>ι-4

ο

ΧγΚ

ω

Φ

φ*

φ

и

2

O

2

ο

2

Q

2

0

2

о

'2

o

'2

LO

'2

xř

'2

00

Ο

'2

СО

4-f

xř

ο

4—·

χΗ

4-»

Ο

_χ—|

4-4

тН

CO

LO

2

τΗ

2

τΗ

2

χΗ

2

гЧ

4—i

4-*

4tM

4-J

>Ν

4-ι

4tM

Ν

N

4-4

>N

O K

CO CO

. O Pd

2 Ο

Ο К

2 CO

Ο Ή

2 tb

4Ο 4*5 (/)

Ό 44 СЛ

Ό 4*5 ω

о к

2 О

Φ

LO

Φ

ο

Φ

τΗ

φ

Ο

·>-4

»—d

ф

тН

4-J

4—·

τΗ

^ч»

rH

^4-d

τΗ

>

4-4

гН

ю m	CD ID	O)	CM CD	co 00	CO rH	CM	CM
Ю χΗ,	Xř, CD	xř,	lo,cm	CO, 0	co, cm	b>.	tb
τΗ γ—	cd lo	co	cm cm	cd oo	cd cd	co	cp
X xř	CO CO	co	co co	CM CM	CM CM	CM	CM

CD

CM

co

b>

co

xř

co

xH

co

LO

OD

0, cm

co X

co xř

X, in

CM, UD

OD co

<d co

co co

o, co

O, b

CO, tb

LO CM	CD tb	CD	oo oo	Xř CM	X CM	CO CO
tb O,	CM.CD,	CM	rH LO	OD^UD,	cd. xř,	oo,u~
co xř	xH xH	tH	tb co	xH xH	x—1 xH	lo to
CM CM	CO CO	CO	OD CO	xř xř	xř Xř	xř xř

Pd^⁴*	Qj	ώ		CH n
> g	5	>>	>> 2	>> β	> 2	>> 2
> β	> 2	>	> β	> β	> β	> β

co t-o Z

LO

Z

CN

O co to Z

1П z to O

CO to

Z co to

co to co

CO to

ΙΛ

to b-

Z

CD to

Z

CD to ω to Z

E to o

O N 2 ·—d

G 4—· co, c\T rH ά

4-J

PH

44

G Φ g uQ xH rH t

>i +S Ό ^S N 4 *2 X -r< i G o Ή К°г 03 CM

OD ²uQ i

>>

4-1

S

S A

O ^4-1 ·

C<<°1 cm

4*. .

G V Φ g

I

LCD o N .2

4-4 i

>>

4->

Φ

B N B N 4 -2

A G

Kco 2 CM 4*5 P

Φ g

I

LQ ά

л

44

G o

S A

4-J

Φ ιή i

O

4—i

PH

2-,

O £-ι N Φ 2

S S >O™

CdrH O . ‘ £h

Pd i

> UĎ o q-j &

2.

G o 2 ° ² .2 ^{4 £}

I, i iA PdCM S ^dPd O ώ

I LQ i O К 2 44 __dG _d B ^NS .2 ⁴ £ ' i

HH

CD

Jh Φ 4-» f

LQ

CM	CO	Xř	UO	CO	b>
CM	CM	CM	CM	CM	CM

ČD	O	O	0	rl	CM	OD
	rH	rH	x—l	x-l	xH	rl

CO

CM

Xř rH

Příklad 5

Obdobným způsobem jako v příkladu 3 se vyrobí dále uvedené 5-merkapto-l,2,3-triazoly. Při jejich výrobě se azid kyseliny 1,2,3

-thiadiazol-5-karboxylové nebo odpovídající hydrazid kyseliny l,2,3-thiadiazoI-5-karboxylové nebo odpovídající halogenid kyseliny l,2,3-thiadiazol-5-karboixylové a fenol použijí v ekvimoJárním poměru.

0'994 3

Tabulka

CO 4-h Д co +->

СЛ tí

G S 44

H >>ч O

o CD ř-i o g

YrH a t-| 'C0

S co >4 •Ξ ‘5

CD >ω o

ω > CD N1 'CO Z

P 3 4-» сл Ó Ph

V cO r-H 44

Φ гН Td O ;

p ²Ph i CD >Q o ω

CO tí •a o

S >ω

r4	L)	Tfi	CM
is	cčT	u2	co	oo·
CO -M	CD 4-j	LD tť-	b> +ť	ř* tá-
,, p	.. «	ň	II P	li P
II φ	Φ	II ^ω	Φ	Ρ
II o	li ω	ll o	ii o	II cj
Mg	M-g-	M g	Mg	Mg
co Ph	t> Ph	co~ P	CD . Ph	0D. Ph
co	t$T	iD	o	CM
τΦ	rH	γφ	CM	CM

o 'Φ in >N

N

CO <£ in

Φ

O

Yi—t

Й

NI Ό 44 ω ’>

φ o

tí

N Ό 44 ω

>

•i-I

Φ r—<

Q li—I P N \Q

CD ’>

v·* a 'Cd 4Φ od to O

U o

γΦ

1-1 >N P

Pq £ to

ID CO	CM O	CO Ή	CO CM
ID. 0°	in mc	0O. CM	co co
γφ yH	cm cm	cd cd	cd od
M ’Φ	co co	CM CM	CM CM

O 00

ČD^tp cm cm

CO 00

CD

Id 'φ

CO o 00 CM o cd

CO τφ CO CM co co

CM CM

LO Co Co CM CM

LD CM

Ό o

LO CO	co co	τφ co	Тф o	CO o
tp CM	tH O,	CD' CM^	CD Ю	0000
co ”φ	t< cd	νΦ γφ	τ^φ γφ	ld ID
CM CM	co co	Тф χφ	'Φ 'Φ	M< Mi

Pq	Pq	Pq	P Q*	Pq
>> s	t» 2	2	> «	>> 2
> a	> P	> s	> ^ΰ	> a

to z

ť*

E ω

ω to z o Ε <0 ω

CO to z

v-H τ-H E to i——1 O tM .2 td 4-» t co. cM γφ O H cd

P-i Φ s t

LD o N —d ·—h 4—·

CO cm τ-Γ

O

4—· Ph cd

Pd Φ s

I r—4

Λ

4->

Φ

I

II

O

4—I

Od c0 —< 44 O t- N 0) cd В D i D Ί cA

Ρητ—I O . i Ph Pi t

ID

Ο •4—» &

od

Λ3 t-Ι Ó Φ Ν S Λ ^Μ 4^ I I

Ph CM S τ-»

Ph i P< O

СЛ i LD i

o

4-4 ώ od r-h Pd Q ^{2 N}S p m< £ Ί>Λ a

CJ Pd Φ

4—I

I ID

CO co

CO 00 CO

CD

CM CO 'Φ γφ γφ τΦ

0'9943

Claims

PŘEDMĚT VYNALEZU

1. Způsob výroby 5-merkapto-l,2,3-triazolů obecného vzorce· I

N-C-R,

II II

N. ‘-NH-C-O-R, \ / i i · c ^s O (iv) kde kde

Ri znamená vodík, methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, sek.butyl, isobutyl, terc.butyl, chlormethyl, methylthiomethyl nebo hydroixymethyl, vyznačující se tím, že se azid' kyseliny l,2,3-thiadiazol-5-karboxylové •obecného· vzorce II

N - C-R.

II II

N .-CO-Νχ v ^S (ll) kde

Ri má výše uvedený význam, nechá reagovat s alkoholem nebo· fenolem obecného · vzorce III

H—O—Rž (ΠΙ), kde

R2 znamená alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, cykloalkyl s 5 až 8· atomy uhlíku, arylalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylové části, fenyl, 4-chlorfenyl, 3-chlorfenyl, 2-chlorfenyl,
2,4-dichlorfenyl, 3,4-dichlorfenyl, pentachlorfenyl, 4-fluorfenyl, 4-methylfenyl, 3-methylfenyl, 2-methylfenyl, 4-nitrofenyl, 3-trifluormethylfenyl, 4-methoxyfenyl nebo 3-methoxyfenyl, rozpuštěným v inertním organickém rozpouštědle při teplotě 20 až 180 °C, s výhodou 50 až 120 °C, za vzniku esteru kyseliny (l,2,3-thiadiazol-5-yl)karbaniové obecného vzorce IV

Ri a Rž mají výše· uvedený význam, který se převede při kysele nebo· bazicky katalyzované reakci prováděné za teploty 0 až 150 °C, s · výhodou · 50· až 120· °C, na 5-amino-1,2,3-thiadiazol obecného· vzorce V

N- C-R II II

- NH, (V) kde

Ri má výše uvedený význam, a tato sloučenina, aniž by se předem izolovala, se přesmykne v přítomnosti báze za teploty 0 až 150 °C, s výhodou 50 až 120 °C, a reakční produkt se izoluje.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se reakce provádí při teplotě· varu reakční směsi.
3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se nechá reagovat ekvimolární množství azidu obecného vzorce II a alkoholu nebo· fenolu obecného vzorce III.
4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se reakce azidu obecného vzorce II s alkoholem nebo· fenolem obecného· vzorce III provádí v jednom stupni.
5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se používá azidu kyseliny 1,2,3-thiadiazo^-karboxylové obecného · · vzorce II in sítu. ’
6. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se použije esteru kyseliny (1,2,3-thiadiazol^-yljkarbamové obecného vzorce IV neizolovaného z reakční směsi.