Vynález se týká sady květináčů pro pěstování sazenic a pro vysazování rostlin, přičemž uvedená sada květináčů obsahuje několik paralelních řad květináčů a každé dvě sousedící řady mají společnou stěnu, která se rozpadá během pěstování sazenic rostlin, a střední část, jejíž stěna sestává z rozpadajícího nebo rozkládajícího se speciálního· papíru ne’bo lepenky.
Vynález se týká zejména .materiálu pro· stěny kořenového bálu, pomocí kteréhožto materiálu je možné řídit a vést růst kořenů v bálu ve směru příhodném pro přesazování rostlin.
J;sou známy systémy pěstování typu fólie nebo pásku pro rostlinné bály, jejich stěna bálu sestává z plastické hmoty nebo papíru ztuženého plastickou hmotou, což zabraňuje prorůstání kořenů stěnou.
Způsoby pěstování, při nichž se používá stěny z plastické hmoty, jsou nevýhodné, protože umělá hmota musí být při přesazování odstraňována. Křehký film z plastické hmoty, se kterou se provádějí pokusy vyloučit odstraňování vrstvy, se může zejména při mechanické manipulaci lámat a tím způsobovat poruchu strojů používaných při pěstování sazenic a přesazování, a ve většině případů tím dochází к poškození samotného růstu rostliny. Kromě toho plastické hmoty zabraňují zejména v případě bálů s neperforovanými stěnami z plastické himoty toku tekutiny mezi bály, kterýžto tok by měl udržovat mezi kořenovými bály v rovnováze hospodaření s živinami a vodou, což vyžaduje krajně přesné hnojení a zavlažování. Použití filmu z plastické hmoty jako stěny kořenového bálu způsobuje rovněž, že kořeny směřující к filmu, se pokoušejí se mu vyhnout, což má za následek kroucení kořenů ve spojeném taniku ,z plastické hmoty, jakož i vážné deformace kořenů, které brání růstu.
Cílem, tohoto vynálezu je odstranění uvedených nedostatků zdokonaleným řešením sady květináčů pro pěstování sazenic a vysazování rostlin, sestávající z několika paralelních řad květináčů, přičemž každé dvě sousedící řady květináčů mají společnou stěnu rozpadající se během pěstování rostlin, jejíž střední část, oboustranně opatřená vrstvou plastické hmoty sestává z papíru nebo lepenky, rozpadavých tlením nebo schopných rozkladu. Zdokonalení podle vynálezu spočívá v tom, že na obou stranách střední části rozpadává stěny je uchycena netkaná textilie z porézního síťového materiálu z umělého vlákna rožpadavého pozvolným tlením v půdě, přičemž vrstvy netkané textilie jsou spojeny příchytkami umístěnými na koncích dvou sousedních rozpadavých stěn v sadu květináčů tvořících pás.
Sada květináčů po stadiu pěstování sazenic tvoří pás (podobný pásu včelích buněk] související po celou dobu manipulace s násadou (šarží pěstovaných sazenic).
Ve srovnání s papírem ztuženým plastickým- hmotami spočívá výhoda materiálu pro stěny květináčů podle tohoto vynálezu ve snadnosti způsobu ' jeho výroby, jakož i v menší potřebě umělého vlákna, protože materiál z umělého- vlákna, který zůstává po rozkladu přirozeného- vlákna ve formě- sífovtté stěny kořenového bálu, rozdělí se tence výlučně na povrchu materiálu stěny. U netkaného textilu obsahujícího- většinou převážně umělá vlákna lze však -provést zesítění požadované pevnosti s podstatně nižším množstvím vláken než v případě papírové tkaniny ztužené umělým' vláknem, ve které - je frakce - umělých vláken rozdělena rovnoměrně po celé délce tkaniva, protože frakce přirozeného- vlákna porušuje stavbu mřížky z vláken.
VynáleZ je blíže objasněn v .následujícím popisu- a na připojených výkresech, kde
Obr. 1 a 2 představují boční pohledy na zařízení pro výrobu sady květináčů, ' obr. 3 představuje pohled shora na část 'sady květináčů v otevřeném stavu a obr. 4 je axonometrický pohled na sadu květináčů, upravených během -stadia - pěstování sazenic do- tvaru pásu buněk, kontinuálního po celou dobu manipulace s násadou (šárží sazenic).
Výroba sady- květináčů -se provádí následujícím způsobem:
Jak je znázorněno na obr. 1, rozvinování netkané textilie se -provádí z kotoučů 1, 3 a -rozvinování speciálního papíru z dalšího kotouče 2.. Tkaniny - la, 2a, 3a přicházejí po vlastních - - příslušných dráhách přes tažné, vyrovnávací - a vodicí válečky 4a—c, 5a—c, 6a—c k laminační -stanici 7. · . V- laminační- stanici 7 se -spojují tři tkaniny -la, 2a, 3a známým způsobem, - a to - buď lepením, zahříváním nebo technikou využívající ultrazvuku nebo - jinou - laminační technikou.
Vyrobený laminát 8 prochází chladicí stanicí 9 a přes vodicí - válečky 10, 11, 12 do řezací stanice 13, kde se provádí čisté odříznutí - okrajů laminátu 8. Řezací stanice 13 obsahuje - 'vyrovnávací váleček 12, hnací válečky 14 a řezač 15.
Laminát 8 se řeže na pruhy a skládá do palet 16 pomocí známého způsobu za účelem -přehození směru vláken. U netkané textile, jejíž poměr -pevnosti ve směru stroje k příčnému směru je -blízký hodnotě 1, není nutné provádět řezání na pruhy, nýbrž z tohoto - stupně je možné postupovat přímo k spojování řetězce -spojovaného materiálu laminátem.
Jak znázorněno- na obr. 2, pruhy laminátu se dopravují známým způsobem- k výrobní lince tak, že směr vláken netkané textilie souhlasí se směrem vykládaného pruhu. Zařízení dodávající pruh je označeno jako 17.
Řetěz spojovaného materiálu 18, kterým - je papír potažený známým tuhým materiálem z umělé hmoty pojitelným za horka, například polyethylenem, polypropylenem, atid., se laminuje nejprve na spodní straně pruhu laminátu pomocí diskového spojovacího zařízení 19 za horka nebo jakýmkoli jiným Známým -způsobem. Materiál 18, který má být spojen, se tlačí známým způsobem· v úhlu 180° -přes hranu pruhu laminátu a laminace -horní strany se provádí způsobem souhlasným s laminací spodní strany polotovaru 20. Řetěz spojovaného svazku 18 dovoluje otevření celého -pruhu v kontinuální svazek, když první květináč systému buněk je hotov. Řetěz spojovaného svazku 18 je laminován na horní dráze; laminován směrem k levé hraně laminátu - a na spodní - dráze směrem k pravému rohu nebo opačně.
Laminace horní a spodní dráhy -se provádí pomocí vzájemně adhezívních pruhů, - , vyráběných známým způsobem. Adhezívní pruhy lze vyrábět pomocí techniky lepení -. za studená, v kterémžto případě laminát muší před dalším - zpracováním projít sušicím tunelem, - technikou -tavení za horka, technikou spojování za horka, ultrazvukovou technikou atd.
' Pro· další zpracování je zapotřebí, aby laminát byl trvale nerozpustný ve vodě a nerozkládal se. Měněním šířky a - poloh laminovaných pruhů je možné vyrábět -systémy buněk různých tvarů - a různých průměrů.
Na začátku výroby laminovaného pruhu je zařazeno- čidlo, které způsobí vynechání této operace v případě, kdy vodicí -plocha nebo pruh nepřichází ze žádané strany. Nelaminovaný pruh opouští linku - k vyřazení.
Na takto vyrobený vícevrstevný laminát se nanáší - známým způsobem znovu, lepidlo nebo lepidlo roztavené -za horka. Jestliže vícevrstevný laminát má - formu tkaniva, - odřízne - se a pruhy se přiloží k sobě, čímž se pruhy vzájemně -přilepí a podle formy, když se pruh -otevře, vytváří -buď čtvercové nebo šestihranné květináče. . Na obr. 2 - vztahové - značky znamenají: lepící zařízení 21, 22, . laminační tlakové zařízení 23, sušicí tunel 24, pořádač pruhů 25 a pořádací stůl 26.
Sada zhotovených -květináčů 27 obsahuje několik květináčů, přičemž každé dvě sousedící -řady mají - společnou konstrukci -'stěny 28, která se rozrušuje během doby pěstování sazenice rostliny. Pro konstrukci stěny 28 je příznačné, že vrstvy netikané textilie 29, které tvoří čelní plochy kořenových bálů, jsou vzájemně spojeny, takže během období pěstování -spojení neztrácí svou soudržnost a vrstvy netkané textilie 29 jsou potom spojeny -pouze na jednom konci, tj. v místě spoje příchytkami 30. Výše uvedený adhezívní spoj mezi vrstvami netkané textilie 29 může sestávat z lepidla, rozpadavé mezivrstvy, například papíru nebo- -lepenky, atd. Spoj příchytkami 30 na koncích čelních stěn 28 lze docílit přehýbáním čelních stěn 28 stejného polotovaru 20 proti sobě nebo spojením dvou oddělených polotovarů 20 o!0becně známými spojovacími způsoby, takže spoj je trvalý i po skončení pěstování sazenic.
Materiál stěny 28 kořenového bálu sestává s výhodou ze 'speciálního papíru, jehož obě strany jsou laminovány .netkanou textilu 29.
Význam papíru v laminátu spočívá v tom, že poskytuje netkané textilii 29 při vytváření sady květináčů 27, tvořících pás 31, dostatečnou hustotu, pevnost a tuhost a ve stadiu plnění a vysévání pevnost a tuhost potřebnou při vysoce automatizované .mechanické manipulaci.
Papír, jehož rychlost rozpadu lze kontrolovat, váže během období rezistence rozpadu papíru sloučeniny ovlivňující růst kořenů. Sloučeniny ovlivňující růst kořenů zastavují růst kořenových vrcholů, když se přiblíží k vrstvě papíru, čímž způsobují větvení kořenů a tvorbu aktivního· kořenového systému, hojného· co· do počtu, v kořenovém bálu, jehož systém je nezbytný pro pěstovanou rostlinu.
Sloučeniny ovlivňující růst kořenů omezují takto růst kořenů z jednoho kořenového bálu na druhý. To je nezbytné při me chanickém pěstování sazenic a sájzení rostlin, protože v takovém případě by bylo nesnadné oddělit jeden kořenový bal od druhého, aniž by se polámaly. Současně se rovněž vylučuje jakékoli poškození kořenového systému.
Na druhé .straně netkané textilie, které zahrnují známá umělá vlákna, .například ’ polypropylenová, polyamidová, polyesterová, polyakrylonitrilová nebo pólyvinylalkoholová vlákna, představují .vysoce porézní síťovinu umělých vláken spojených lepidlem' nebo jiným způsobem a rozpadajících 60 pomalu v půdě. Jejich úkolem v materiálu stěny 28 je udržovat po pěstění rostliny kompaktní kořenový bal, protože papír už ztratil Veškerou svou pevnost, což dovoluje im^ť^Chanické sázení rostlin.
Protože rozklad celulózy v papíru předem lze programovat a současně může být ukončeno· působení látek ovlivňujících růst, vysoce porézní netkaný textil 29 . dovoluje kořenům rostliny prorůstat textilem v souladu s předem naplánovaným programem, tj. v době pěstování nebo' bezprostředně po. něm.
Netkaná textilie 29 umožňuje, .aby s kořendvými bály rostlin bylo manipulováno jako s pásy dostatečné pevnosti při extenzívním automatizovaném pěstování sazenic a sázení rostlin.