CS200495B2 - Process for the manufacturing of leathers - Google Patents

Description

Vjrtiniez se týká způsobu výroby usni a kožešinových kožek, p^*i kterém se surová kůže, respektive surové kožky máčí v prostředí obsahujícím jako převažující součást vodu a připravují běžným způsobem pro piklování, potom se kůže, respektive kožky odstředěním, odmačkáním nebo odkapáním částečně zbaví vody, kterou obsaH^uí nebo která na nich ulpívá, potom se vystaví v kapalném mmdiu působení piklovacích chemiiállí av organickém rozpouštědle působení činících chemikáHi a případně zpracovávvjí mazivy a v případě výroby usní se takto vyčiněné usně vystaví k dodatečnému zpracování nebo dočiňováni v kapalném prostředí působení neutralizačních cheшikállí, případně činících látek a mmziv.

Při praktcekém prováděn:! tohoto známého způsobu výroby usní se až dosud používalo výlučně vodných prostředků. Totéž platí pro výrobu kožešinových kožek, jak popisuje například Fritz Stather v knize Gerberei-Chemie und Gerbbrei-Techooogie, 4 vydání, str. 340, a Hubbrt Siskes v časopise Die Pelzwiirschaat’’, sešit 4/74, str. 42 a další.

Původně se pracovalo s vodnými méddi, která obsahovala chemikálie prostředky potřebné k provedení jednotlivých pracovních postupů pouze o malé koncennraci, zejména ve formě slabých roztoků. Nevýhodou těchto známých způsobů je skutečnost, že vodná mméia, odváděná z pracovního procesu a obsahnuící velké mno.ství chemikálií, i voda používaná pro vložené popírání představuje velké zatížení životního prostředí. O^bvll^á^itní problémy představují přitom odpadni vody s obsahem chromitých sooí, které vznikají při činění kůží a vydělávání kožek odooávvjících vysokým teplotám. Poněvadž tyto odpadní vody vznikají ve velkém m^nožst^í, je velice obtížné a nákladné převést je na formu, která by nebyla škodlivá.

Dále je nevýhodné to, že velké množív! chemikálií se při výrobním procesu vůbec .neuplatní ε odvádí se přímo do odpadních vod. V novější době se prováděly pokusy snížit možst.ví odváděných odpadních vod zvýšením' koncentrace použitých chemikálií' ve vodném médiu a. odstraněním dosavadního propírlní mezi jednotlivými fázemi zpracování. K tomuto účelu bylo použito nových činících prostředků a nových zařízení, například pro tříslení usní stroje Coretan, aparátu ·Hagspiel nebo zařízení na způsob míchačky na beton, a například pro výrobu kožešinových kožek zařízení na. způsob míchaček na beton nebo sudů.

Stroje Coretan a H^g^sp^i^(^l jsou konstrukčně a funkčně podobné a sestávcjí z lež..té skříně, která je alespoň v dolní polovině vodotěsná · v níž je uložen perforovaný otočný buben s vodorovnou osou. Buben je rozdělen radiálními přepážkami do tří sekcí, kte^é se plní a vyprazdňují otvorem v horní polovině skříně, a pomalu se otáčí, přičemž smysl otáčení se obrací s výhodou několik:!·-·:, z: Uvedená opatření sice poněkud snižuj* problémy spojené s odpadními vodami a se ztrátou chemických prostředků, nicméně však zůstávají nevyřešeny problémy Čištění · odpadních vod, které jsou zejména při třísiení velice škodlivé. Přioom je třeba brát v úvahu, že· .v mezidobí byly v mnoha zemích na celém světě vydány velice přísné zákony týkající . se maximálně přípustného moossví chemických látek v odpadních vodách.

Mz^éá^íí, odtučňování a barvení usní a kožešinových kožek se již provádělo v organických rozpouštědlech. TUcé již bylo ozv^'žooo, jak uvidí, například Stather v knize Gerberei-Chemie und Geeborei-TeclhnorogSe'', 4. vydání, str. 319, a H. Weber Das beder”, ročník 1969, str. 8 a další, ' provádět činění v roztocích ve vodě rozpustných, to znamená s vodou mísitelných alkoholů a ketonů, například acetonu. Poněvadž kůže a kůžky jsou h^c^^^r^oi^lní a obsahují vodu, domnívat se až dosud ' odboonnci, že je· nezbytné se při použil organických rozpouštědel omezit na ta rozpouštědla, která jsou mísitelná s vodou. Věřilo se totiž, že pouze tato rozpouštědla a v nich rozpuštěné chemické látky mohou vniknout do · vyčiňovaného majeriliu. Tyto postupy činění se však v praxi neosvědčily z důvodu nebezpečí vznícení použitých rozpouštědel a v důsledku toho, že pro jejich opětné získávání je potřebí značně složité zařízení.

Úkolem vynálezu je vypracovat způsob výroby usní a kožešinových kožek tak, aby umožňoval podstatné snížení škodlivých odpadních vod, · respektive odpadních vod, které se obtížně převádějí do neškodné formy, a značnou úsporu chemikklií, aby vedl ke zkrácení celého pochodu a byl hospodárný, zejména pokud jde o náklady na čištění odpadních vod. Dále je úkolem vynálezu snížil spotřebu eшt?ske při sušení uš;e^is^t alespoň eňsi-··čně ΙιΌοινί při výrobě kožešin.

Při hledání řešení tohoto problému bylo zjištěno, že lze překonat obecný předsudek odborníků a že je možné provádět činění .a piklriání v kapalném prostředí, které sestává z · organických, s vodou nernísitelných rozp^i^Š^těi^ť^l.. Dále bylo zjištěno, že jsou po^žie^á i taková s vodou oemísSteioá rozpou^ěd^, která jsou nehořlavá, jako je například trichlorethylen a perchlorethylen, že lze dokonce dosáhnout značných výhod, zv^líii se pro pikloilnS a činění rozpouštědlo a chernikkáie tak, aby se · chemikkUe v rozpouštědle οπτ^ρο^ι^^.

K vyřešení dané úlohy se tedy podle vynálezu navrhuje postup siorívvjícs v tom, že kůže, respektive · předběžně ·vyčiněné usně s obsahem 50 až 80 hmot. % vody, respektive kožky s obsahem 30 až 80 hmot. % vody se vystaví v organic-kém, s vodou nemísitelném kapalném rozpouštědle sestávajícím z halogenovaných uhlovodíků působení аНет^кИí pro činění a/nebo dočiňování.

Podle dalšího význaku vynálezu se kůže, respektive předběžně vyčiněné usně s obsahem vody 50 až 80 hmot. %, respektive kožky s obsahem vody 30 až 80 hmo^. % vystaví v organickém s vodou nemísitelném kapalném rozpouštědle působení pi-lovecích chemikáHí. V rámci · vynálezu je rovněž možné předběžně vyčiněné usně a vyčiněné kožky s uvedeným obsahem vody vystavit v · organických, s vodou ne^íí^s,te]^n^ých rozpouštědlech působení neutralizačních chemik-álí. I mazání a barvení je možné v rozpouštědlech používaných podle vynálezu.

Podle vynálezu se kůže, respektive předběžně vyČiněné usně a · kožky vystaví alespoň·piklcvacím a činícím chemikáliím bez změny rozpouštědla. Jako rrzpruštěeel se v rámci vynálezu používá kapalných halogenovaných uhlovodíků, s výhodou chlorovaných nebo fluorovaných uhlo vodíků. S výhodou se používá takových ve vodě nerozpustných rozpouštědel, jako například trichlorethylenu a perchlorethylenu,které jsou dosud běžné к chemickému čištění a odmašťování usní a kožešin. Pro piklování a činění lze použít známých chemikálií, kterých se běžně používá při konvenčních způsobech výroby usní a kožešin. Totéž platí pro neutralizační chemikálie. Pro piklování a činění a pro následující pracovní pochody, zejména pro dočiňování, mazání a barvení se s výhodou používá zařízení, která jsou podobná dosavadním zařízením pro odmašťování kožešin a usní.

Podle vynálezu se mohou alespoň chemická činidla, avšak i jiné potřebné chemikálie, zejména piklovací, přidávat nerozpuštěna ve vodě přímo do rozpouštědla. Na druhé straně je rovněž možné přidávat použité chemikálie rozpuštěné v organickém rozpouštědle nebo dispergované. Výhody vynálezu zůstávají principálně zachovány i tehdy, přidájí-li se použité chemikálie do rozpouštědla předběžně rozpuštěné ve vodě, přičemž množství vody použité pro předběžné rozpuštění všech chemikálií přidávaných do rozpouštědla je vyměřeno tak, aby celkové množství vody bylo maximálně 400 hmot. %, vztaženo na suchou surovinu. Podle speciálního význaku vynálezu se alespoň pro činění a dočiňování používá chemikálií, které nejsou rozpustné v organických, s vodou nemísitelných rozpouštědlech. Zásadně lze sice surovinu piklovat a vyčiňovat v použitém rozpouštědle rozpustnými piklovacími a činícími chemikáliemi, přitom se však ztrácí výhoda dokonalého využití chemikálií a výhoda značného zkrácení celého postupu. Protože rozpouštědlo použité při způsobu podle vynálezu к činění se neodvádí ven, nýbrž zůstává v procesu a po skončeném Činění se přečerpává do zásobní nádrže nebo do destilačního kotle, odpadá znečišťování vod odpadními vodami obsahujícími činivo. Rozpouštědlo obsahuje po skončeném činění pouze minimální množství vody a činících chemikálií, avšak vůbec žádné zbytky chromítých solí. Použité chemikálie se tedy úplně využívají a rozpouštědlo se dá bez další úpravy nebo s minimálními přídavnými úpravami znovu použít. Pouze při použití chemikálií, které jsou rozpustné v rozpouštědle, v něm zůstávají zbytky, avšak ani tyto zbytky nepřicházejí do odpadních vod.

Vhodným prováděním celého postupu lze způsobem podle vynálezu vyrobit kožešinové kožky stálé za varu. Při vhodné aplikaci způsobu podle vynálezu je vlas absolutně čistý a hladký. Usně e kožešinové kožky se ani vzhledem,ani omakem naprosto neliší od usní a kožek činěných klasickými postupy.

V následujících příkladech, které vysvětlují vynález, se všechny údaje v procentech vztahují na odstředěnou hmotnost surového materiálu, pokud není uvedeno jinak.

P ř í к 1 a d 1 - vydělávání skopovic

1. Odstranění tuku z kožek a egalizace obsahu vody. Skopovice máčené ve vodě, podle potřeby vyprané a odstředěné na obsah vody asi 55 %,se zpracovávají v odmašťovacím stroji, jaký se používá pro chemické čištění a v kožešnidkém průmyslu, 10, min. studeným trichlorethylenem v poměru 1 kg kožek na 3 litry trichlorethylenu. Potom se trichlorethylen , přečerpá do nádrže nebo destilačního kotle a kožky se krátce odstředí.

2. Piklování. Předběžně zpracované kožky se v poměru 1 kg kožek na 7 litrů trichlorethylenu zpracovávají 2,3 % kuchyňské soli, která se přidává nerozpuštěná, v uvedeném stroji po dobu 20 minut, přičemž otáčky bubnu se řídí při celém činění a piklování druhem kožek. Piklování samotné probíhá po dobu 60 min. působením 1,1 % 85% kyseliny mravenčí, která se přidává nezředěná.

3. Činění. Bez změny rozpouštědla se bez rozpuštění přidá 3,1 % 4/12 bazického chromítého činidla s obsahem 2b % kysličníku chromítého, například ”Chromosalu B firmy Farbenfabriken Bayer Ag., Leverkusen. Doba působení trvá 1 hod. Již po 15 minutách je rozpouštědlo prosté chromítého činidla, které se rozpustí ve zbytkové vodě kožek. Vlas přitom zůstává absolutně čistý. Potom se přidá 2,8 % syntetického činícího přípravku, například značky Tannit AK” firmy Dr. Th. Bohme KG. Chem. Fabrik, Geretsried, NSR a kožky se jím zpracovávají delších 30 minut. Po této době se rozpouštědlo, které ještě obsahuje nepatrná množství vody a stopy činících a piklovacích činidel, avšak je prosté chrómu, přečerpá buá do oddělené nádrže к opětnému použití nebo do destilaČního kotle. Následující odstřelování se provádí 3 minuty.

4. Odpaření rozpouštědle a mazání.Ve stejném stroji se po dobu 20 min. při teplotě 70 °C odpařuje použité rozpouštědlo, např. trichlorethylen. Potom se koŽky vyjmou ze stroje a obvyklým způsobem se při teplotě 45 °C po dobu 1 hod. likrují v poměru 1:15, vztaženo na odstředěnou hmotnost, 10 g/litr syntetického eniontového maziva, například značky Eskatan CS” uvedené firmy Dr. Th. Bohme KG. Další zpracování, jako je sušení, měkčení a Žehlení, se provádí běžným způsobem.

Vydělané kožky mají teplotu smrštění 100 °C, takže jsou stálé za varu, kvalita kožešinového řemene odpovídá kožešinám vyrobeným obvyklým způsobem, avšak vlas je zcela prostý chrómu.

Příklad 2 - vydělávání německých červených lišek hlinitým činěním

1. Odmaštění kožky a egalizace obsahu vody. Máčená, vypraná a odstředěná kožka se zpracovává postupem uvedeným ad 1. v příkladě 1·

2. Piklování. К odstředěným kožkám se přidá t Trichlorethylen v poměru 6,5 litrů trichlorethylenu na 1 kg odstředěných kožek a 2,3 % kuchyňské soli. Po 20 minutách se přidá 1,1 % 85% kyseliny mravenčí a 1,1 % 57% kyseliny glykolové. Podle konstrukce stroje lze přitom pracovat s nízkými otáčkami, např. při obsahu stroje 50 kg asi 10 ot./min nebo se pracuje s rychlými otáčkami, např. pro stroje s obsahem 50 kg asi 24 ot/min pouze přerušovaně s vkládáním klidových přestávek.

3. činění. Bez změny rozpouštědla se přidá 5,6 % hlinito-draselného kamence, a buben se stejně jako při piklování otáčí 1 hodinu. Potom se přioá 2,6 % tekutého syntetického činiva, například značky Tannit AK jako v příkladě 1., a materiálem se pohybuje 30 minu i.

4. Neutralizace. Bez výměny rozpouštědla se přidá 2,5 % kyselého uhličitanu sodného a bubnem se nepřerušovaně pohybuje po dobu 15 minut. Rozpouštědlo, které ještě obsahuje minimální množ.-ství vody a Činících a piklovacich chemikálií, se přečerpá do nádrže к novému použití nebo do destilační*. · kotle. Následující odstředění kožek trvá 3 minuty.

5. Odpaření rozpouštědla a mazání. Odpaření rozpouštědla probíhá ve stroji při teplotě 40 až 50 °C po dsbu 25 minut, Potom se stroj vyprázdní a kožky se mažou běžným způsobem natíráním syntetickým aniontovým mazivem v množství 300 g/litr, například přípravkem Eskatan CS. Další zpracování probíhá běžným způsobem.

Takto zpracované kožky mají teplotu smrštění asi 80 °C, což znamená, že ne rozdíl od práce ve vodném prostředí při podstatně menším množství činících chemikálií dochází к podstatně lepšímu vyčinění kožešinového řemene. Kvalita kožek odpovídá kožkám zpracovaným konvenčními postupy.

Pří klad 3 - vydělávání jehnět.in kg máčených, vypraných, mízdřených a odstředěných jehnětin s obsahem vody asi 50 % se zpracovává 5 min. ve stroji typu, popsaného v příkladě 1, 400 litry rozpouštědla sestávajícího z perchlorethylenu, které obsahuje 50 g/litr trioleinu. Potom se automatickým dávkovacím zařízením přidá 900 g kyseliny mravenčí (85%), rozpuštěné ve vodě v poměru 1:1. Po další době zpracování trvající 5 min. se automaticky dávkovaně přidá 6C0 g 4/12 bazického chromitého činidla s obsahem 26 % kysličníku chromitého, které bylo rozpuštěno v 1,5 litru vody za varu. Doba zpracování trvá 40 minut.

Po této době se rovněž automaticky přidá 1 250 g kapalného 50% aniontového syntetického činícího přípravku. Doba zpracování trvá 60 minut. ‘ Potom se rozpouštědlo přečerpá do nádrže nebo do destilačního kotle. Kožky se · krátce odstředí, zbaví zbytků rozpouštědla odpařením '' ve stroji při teplotě 70 °C a potom ve vysoušečích bubnech. Kožky se pak mohou dále zpracovávat běžným způsobem, přičemž podle použití hotových kožek se může ještě provádět přídavné likrováni ve vodném prostřeši ·nebo mazání natíráním. Zpracované kožky teplotu smrštění 95 °C až úplnou stálost za varu a kvalitou odpovíddjí kožešině upraveným běžným způsobem. Vlas je prakticky prostý chrómu.

Příklad . 4 - vydělávání bizamu hlinitým činěním kg mmčených, vypraných, míždřených a odstředěných bizamových kožek s obsahem vody asi . 60 % s.e míchá ve stroji stejného typu jako v příkladě 1 · po dobu ·5 min. při zahřívání na teplotu 35 °C v rozpouštědle sestávajícím z trichlorethylenu, e to v · mnnožsví 400 litrů. Potom se přidá 1,4 % kyseliny mravenčí (85%) · a 1 · % kyseliny glykolové (57 %) a dále se míchá 20 min. Potom se přidá 4,8 % práškového kamence hlinito-draselného, surovina se zpracovává 20 min,, načež se přidá 2,8 % syntetického činiva, například přípravku Tannnt AK podle. příkladu 1, · a kožky se míchej 20 min. Neužralizlce se provádí 2,8 % kyselého uhličitanu sodného a následujícím mícháním trvajícím 20‘ min. ·Potom se rozpouštědlo obsah^ící ještě nepatrná množiv! vody a činících a pikl-ovacích chemiiállí přečerpá k opětnému pocítí do zásobní nádrže. Kožky se odssře<íují 3 min. a potom se ve stroji zbaví rozpouštědla zahříváním vzduchu na teplotu 40 až 50 °C po dobu 20 minut. Potom se kožky,·jejichž kůže · je ještě vlhká, vyjmou ze stroje a bud přímo.nebo po vloženém sušení v teplovzdušném sudě se mažou 300 g/litr syntetického ^iontového měnivá, například přípravku Eskatan GLS firmy Dr. Th. . Bohme KG. Dokonnovseí zpracování jako valchování, vdmiaťovώní a · tříbení · se provádí běžným způsobem. Kožky vydělané tímto způsobem mm jí teplotusmrštění asi 80 °C á jsou přes značnou úsporu piklo^cích a činících chěmiikálí vyčiněny lépe než kožky činěné v obvyklých vodných mécdích.

Příklad 5 - chromité dočiňování svišťových kožek po hlinitém činění kg svišťových kožek po hlinitém činění se při poměru 1 · kg kožek na 30 1 vody· máčí v lázni obsahuúící 2,5 g/litr zrnměkovacího prostředku, například přípravku· Atesan L 691 firmy Dr. Th. Bohme KG., 50 g/litr kuchyňské soli a 20 g/litr maziva, například přípravku Eskatan GLS .firmy Dr. Th. Bohme KG·, při teplotě 40 °C po dobu 1 až 3 hod. Potom se kožky odstředí na obsah vody 40 až 50 % a vloží do stroje stejného typu jako v příkladě 1 nebo do jiného vhodného zařízení s přidáním 800 litrů rozpouštědla sestávajícího· z perchlorethylenu, přičemž toto rozpouštědlo se během doby· zpracování trvající 10 min. ohřívá na 30 ⁰C. Potom se přidá 1,25 kg kyseliny mravenčí (85%, rozpuštěné ·v 1,7 litru vody, přičemž doba zpracování je 5 min. Pak se přidá 2,9 kg 4/12 bazického chromitého činidla s obsahem 26 % kysličníku chromitého, například přípravek Ohromooal B firmy Flrbenfabriken Bayer, e kůže · se zpracovávají 50 min. Potom· se rozpouštědlo přečerpá do zásobní nádrže k opětnému pcou-žií, kožky se krátce odstředí a potom smíí^c^e^^jí ·se 400 litry stejného, avšak čerstvého rozponutědla. Po 2 minutách se přidá 2,4 kg aniontového zmiěoovílda, například přípravku· Cutapol OP firmy Dr. Th. Bohme KG.,· smíchaného se 2 · litry vody, a kožky se zpracovávej 10 minut. Potom se rozpouštědlo přečerpá do druhé nádrže nebo do destilačního kotle, kožky se odstřecíují 3 minuty i'piO se zbavuuí po· dobu 20 min. zbytku rozpouštědla zahříváním vzduchu na 70 °C. Kožky · vyňaté ze stroje se buň přímo, nebo po vloženém· sušení barví běžným způsobem za současného přidání 5 g/litr an^oníového maziva a pak suší. Hotové kožky maj teplotu smrštění 100 °C a pres podstatnou úsporu chemiikáií se jejich kůže neliší od klasicky chromité přlčiněntch kožešin. ·Vlas je nejen prostý chrómu, nýbrž i čistí, otevřenější a roínomiěnnjší.

\ '

Příklad 6- zpracování skopovic na oděvářské usně

Všechny procentové údaje se týkají piklované hmotnossi. Piklované skopovice se perou 30 až 60 min. v 8% roztoku kuchyňské sooi, potom se odstředí nebo odinaakkjí na obsah vody asi 60 % a vloží do stroje typu popsaného v příkladě 1, který obsahuje rozpouštědlo sestávající z perchlorethylenu v mnoožsví 10 litrů rozpouštědla na 1 kg holin. K rozpouštědlu bylo · předtím přidáno k mmzání holin 50 g/litr chlorovaného parafinu s obsahem chloru 40 %, a 10 g/litr nízktetht)xylovεolého mostného alkoholu, např. asi 2 až 5 molů ethylenoxidu na 1 mol mastného alkoholu. Hooiny se ^íí^Jae^^jí 10 min. při zadívání rozpouštědla na 35 °C. Potom · se přidá 2 % syntetického činiva, například přípravku Tannot AK z příkladu 1, dispergovaného v 5 % trichlorethylenu, a míchá se dalších 20 minut. Potom se přidá 5 % 4/12 bazického chromového čioiva s obsahem 26 % kysličníku chromitého, například přípravku Chromosal B firmy Farbenfabrikeo Bayer, · rozpuštěného v 10 % vody, a míchá se 30 min. Potom následuje neutralizace pomooí · 2 % práškové tlvmivé sod, například přípravku Ne^t^tirig^an firmy Badische Aiolin* und Sodafabrik, · Luddrigshhfen,· která trvá 10 min. Nesednuící ločinonání · pomocní 10% syntetického čioiva, například přípravku TannOt AK, rozmíchaného před přidáním s 10 % perchlorethylenu, trvá 20 min. Rozpotlttědlo se vypuusí do pracovní nádrže a může se znova pouužt. Usně se krátce odstředí a usušením ve stroji při teplotě 70 °C po dobu 10 min. zbaví rozpouštědla. Usně obsaHnu^c! asi 50 % vody se pak suší běžným způsobem a·potom barví a likrují. Kdyby usně · po tomto sušení obsahovaly příliš velké mnošžsví přírodního ·tuku, lze provádět dodatečné od tučnění v rozpouutědle. Vydělané usně jsou stálé za varu, mmaí stejnoměrnou barvu a · vyznačnu! se obzvláště př^íjm^r^ý^m omakem a pevnootí líce.

Přiklad 7- vydělávání kozin na oděvní usně ,

Všechny procentové údaje se vztahují na hmoonost holin. Surové usušené koziny se klasickým způsobem oOIč, odchhuppuí·, louží, ^c^o^,í a potom o^j^makkaí, aby se obsah vody snížil asi na 60 až 70 %. Potom se holiny vloží do stroje typu popsaného v příkladě 1, který je naplněn rozpouštědlem sestávajícím z trichlorethylenu v poměru 10 litrů rozpouštědla na 1 kg holin. Pqtom se přidá 3 % kyseliny mrav^ní, a to 85%, rozpuštěné ve 3 % vody, a holiny se miccnhaí 10 min. Potom se přidá bez předchozího rozpuštění 5 % 4/12 bazické chromí té so]^:i, například přípravku Chromosal B fi^rmy F·arrenffbriken Bayer, a holiny se míchají 30 min. Potom se přidá 2,5 % nerozpuštěné tlumivé soli k neutralizaci, například přípravku Neetrigfn filmy BASF, kteiý · se nechá působbt 10 min., a 8 % syntetického aniontového činiva, například přípravku TeamOt 560 firmy Dr. Th. Bohme KG, který se nechá působit 20 min. Nato se rozpouštědlo přečerpá do zásobní nádrže za účelem dalšího pouuští a u-ně se odstředí 1 · ·min. Potom se do stroje načerpá stejné, avšak čerstvé rozpouštědlo v p^mnu 6 litrů rozpouutědla na 1 kg holin, 5 % emiu.gačního maazva, například přípravku Cutapol OF firmy Ur. Th. Bohme KG., smíchaného s 3 % vody a 5 % chlorovaného parafinu. Tyto prostředky se nechaj působbt 15 minut při zahřívání lázně na 50 °C. Lázeň se pak· přečerpá pro další nové pouužtí do jiné nádrže. Usně se odstřeluj 3 min. a během 10 min se zahhíváním na teplotu 70 °C- ve stroji zbaví rozpouttědlf. Usně obsahnuící vodu se vysuší a zpra^νύν^ί běžným způsobem, to · znamená Г^ч!, mažou a suší. Vyyělené usně jsou velice stejnoměrné, mmaí př^jem^ný omak a velmi pevný jemný líc. .

Claims (9)

1. . PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob výroby usní a kožešinových kožek, při kt^erm se s^tlτ^c^l^é kůže, respektive surové kožky máčí v prostředí obsahujícím jako převaŽu^cí součást vodu a připravují běžným způsobem pro piklování, potom se kůže, respektive kožky odstředěním, odmačkáním nebo · odkapáním částečně zbaví vody, kterou obsahují nebo která na nich ulpívá, potom se vystaví v kapalném médiu působení pikl-ovacích chemikklií a v organickém rozpouštědle působeni čioi- . cích chemikkálí a případně zpracovávnaí · maaivy, a v případě výroby usní se takto vyčiněné usně vystaví k dodatečnému zpracování nebo dočiňtllní v kapalném prostředí působení neutralizačních chemikkHí, případně činících látek a maziv, vyznačený tím, že kůže, respektive předběžně vyčiněné usně s obsahem 50 až 80 hmot. % vody, respektive kožky s obsahem vody 30 až 80 hmot. % se vystaví v organickém, s vodou němísitelném kapalném rozpouštědle sestávajícím z halogenovaných uhlovodíků působení chemikálií pro činění a/nebo dočiňování.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že kůže, respektive předběžně vyčiněné usně s obsahem vody 50 až 80 hmot. respektive kožky s obsahem vody 30 až 80 hmot. % se v organickém, s vodou nemísitelném rozpouštědle vystaví působení piklovacích chemikálií.
3. 3. Způsob podle bodu 1 , vyznačený tím, že předčiněné usně s obsahem 50 až 80 hmot. % vody a vyčiněné kožky s obsahem vody 30 až 80 hmot. % se v organickém, s vodou nemísitelném rozpouštědle vystaví působení neutralizačních chemikálií.
4. 4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, že kůže, respektive předčiněné usně, případně kožky se vystaví alespoň působení piklovacích chemikálií a činících látek bez změny rozpouštědla.
5. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že z použitých chemikálií se alespoň Činící látky přidávají přímo do rozpouštědla bez předběžného rozpuštění ve vodě.
6. 6. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že z použitých chemikálií se do rozpouštědla přidávají alespoň Činící látky dispergované v organických rozpouštědlech.
7. 7· Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, Že z použitých chemikálií se alespoň činící látky přidávají do rozpouštědel, po předchozím rozpuštění ve vodě, přičemž množství vody použité pro předběžné rozpuštění všech chemikálií je vyměřeno tak, že celkové množství vody v procesu je maximálně 400 hmot. %, vztaženo na suché kůže.
8. 8. Způsob podle bodu 1 , vyznačený tím, že alespoň pro činění a dočiňování se používá chemikálií, které jsou v organickém, s vodou nemísitelném rozpouštědle nerozpustné.
9. 9. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že pro činění a/nebo dočiňování je obsah vody v kůžích, případně předem vyčiněných usních 60 až 70 hmot. %, případně v kožkách 40 až 70 hmot. %e