CS200491B2 - Austenitic antirusting steel alloy - Google Patents

Austenitic antirusting steel alloy Download PDF

Info

Publication number
CS200491B2
CS200491B2 CS762722A CS272276A CS200491B2 CS 200491 B2 CS200491 B2 CS 200491B2 CS 762722 A CS762722 A CS 762722A CS 272276 A CS272276 A CS 272276A CS 200491 B2 CS200491 B2 CS 200491B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
calcium
cerium
weight
melts
stainless steel
Prior art date
Application number
CS762722A
Other languages
English (en)
Inventor
Harry E Deverell
Original Assignee
Allegheny Ludlum Ind Inc
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Allegheny Ludlum Ind Inc filed Critical Allegheny Ludlum Ind Inc
Publication of CS200491B2 publication Critical patent/CS200491B2/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C22—METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22C—ALLOYS
    • C22C38/00—Ferrous alloys, e.g. steel alloys
    • C22C38/18—Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium
    • C22C38/40—Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium with nickel
    • C22C38/44—Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium with nickel with molybdenum or tungsten
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/02—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of plates or strips
    • C21D8/0205—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of plates or strips of ferrous alloys

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Metallurgy (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • Crystallography & Structural Chemistry (AREA)
  • Heat Treatment Of Steel (AREA)
  • Heat Treatment Of Sheet Steel (AREA)
  • Treatment Of Steel In Its Molten State (AREA)
  • Forging (AREA)

Description

Vynález se týká austenitická nerezavějící ocelové slitiny, která' je nadměrně dobře odolná proti bodové korozi.
Je známo, že chloridové ionty ve styku s kovem způsobují zvláštní druh koroze, tj. korozi bodovou. Tato koroze způsobuje, že řada slitin je vyloučena z použití v určitých prostředích, jako například v mořské vodě nebo v chemickém průmyslu. Zatímco většina druhů koroze postupuje předem předpokládanou a rovnoměrnou rychlostí, bodová koroze se vyznačuje naprostou nepředvídatelností. Ve většině korozních prostředí je kov rovnoměrně rozkládán . s poměrně rovnoměrnou ztrátou na všech částech poruchové plochy vzorku. Avšak bodová koroze je charakteristická tím, že se soustřeáuje na specifických, předem nepředvídaných místech povrchu kovu a že se napadení touto korozí soustředí do několika míst, přičemž okolní kov zůstává domněle nedotknutý. Jednou počatý proces bodové koroze se stimuluje sám, tj. proces je antikatalytický, soustřeáováním chloridových iontů do počátečních bodů a tak se zrychluje jeho reakční rychlost.
| Byly vyvinuty austenitické nerezavějící ocele, odolné proti bodové korozi vlivem poměrně vysokého obsahu chrómu a zvláště vysokého obsahu molybdenu. Jedna takováto ocel je popsái na v patentu USA č. 3 547 625, další áustenitické nerezavějící oceli s vysokým obsahem mo< lybdenu a chrómu jsou uvedeny v patentech USA č. 3 726 668, č. 3 716 353 ač. 3 129 120.
* Při výrobě austenitických nerezavějíéích ocelí s vysokým obsahem molybdenu se vyskytly velké těžkosti, protože tyto ocele jsou špatně zpracovatelné za tepla. Například nerezavějící ocel, o složení max. 0,08 % hmot, uhlíku, max. 1 % hmot, manganu, max. I % křemíku, max. 0,03 % hmot, fosforu, max. 0,015 % hmot, síry, 18 až 20 % hmot, chrómu, 19 až 21 % hmot, niklu a zbytek železo,„která v podstatě neobsahuje molybden, je poměrně lehce za tepla zpracovatelná; nerezavějící ocel o složení max. 0,08 % hmot, uhlíku, max. 2 % hmot, manganu, max.
% hmot, křemíku, max. 0,045 % . hmot, fosforu, max. 0,030 % hmot, síry, 16 až 18 % hmot, chrómu, 10 až 14 % hmot, niklu, 2. až 3 % hmot, molybdenu a zbytek železo je.v důsledku 2 až 3 % hmot, molybdenu hůře za tepla zpracovatelná; nerezavějící ocel o složení max. 0,08 % hmot, uhlíku, max. 2 % hmot, mangaaiu, max. 1 % hmot, křemíku, max. 0,045 % hmot, fosforu, max.0,030 % hmot, síry, 16 až 18 % hmot, chrómu, 11 až 15 % hmot, niklu, .3 až 4·% hmot, molybdenu a zbytek železo, je velice těžko za tepla zpracovatelná a tím její výroba poklesla.
Pro zlepšeni zpracoovtelnooti' za tepla nerezavějících ocelí se zkoušely různé legující přísady. Účinnou se ukázala přísada 0,22 % hmot, hliníku. Přísada hořčíku v rozsahu 0,001 až 0,06 % hmot, zlepšuje zpracovatelnost za tepla austenitických avšak hořčík, se do ocelové taveniny prisazuje nesnadno, stupeň jeho zužitkování nelze kontrolovat a zpracovatelnost není mať^iriál^c^vě dokázána.· · ?
Uvedené nevýhody odstraňuje αustenitiilá ne:rezi^i^í^jící ocelová slitina, . za tepla zpracovatelná například válcováním, podle vynálezu, jehož·· podstata spočívá v tom, že sestává z 20 až · 40 % hmot, niklu, 14 až 21 · % hrnoo, chrómu, 6 až 12 % hmot, mmlybdenu, 0,010 až' 0,080 % hmot, ceru, 0,005 až 0,015 % hrno, vápníku, nejvýše 0,2 % hmmt, uhlíku, nejvýše 0,006 % himt, síry, 0,2 až 2 % hrní, manganu a zbytek tvoří železo a nezbytné nečistoty.
Ausstnitická nerezavvjící ocelová slitina ·podle vynálezu obsahuje souhrnně vápník a cer v miaožtví od 0,03 do 0,10 % hmot.
AAsteeήtiilá ierezavějíií ocelová slitina s vysokým obsahem m^o-ybdenu podle vynálezu se vyznačuje vysekou odolnoostí proti bodové korozi a vlivem přísady vápníku a céru stanoveného mnnoství má dobrou zprαcovětelíost za tepla.
Podle vynálezu ke zlepšení zprαcověaelnocti za tepla je výhodné, lbsahuSjeli austenitická ierezavějíií ocelová slitina 0,005 až 0,015 % hmot, vápníku, 0,020 až 0,060 % hmmt, ceru a souhrnně vápník a cér v omnlstěí 0,03 až 0,10 % himt. Pro optimální zpracovatelnost za tepla tsstenitiilé íerezavějíií oceli podle · vynálezu je nejěýhoddnjší, č,iní-l-í souhrnné) m^n^o^^ltví vápníku a céru 0,07 % hmot, obsah síry v tssteniticlé íerezavějíií slitině podle ' vynálezu by se měl udržovat pod 0,006 % hmot, nejlépe pod 0,002 % himt.
AAsSenntiilá íerezavějíií ocel podle vynálezu mnůže ke stabilizaci ocele proti vylučování karbidu chrómu obsahovat přísadu do 1 % hmmt, niobu a nejvýše 0,50 % h^mt, vanadu. Vznik příčných trhlin u za tepla válcované austenitické nerezavéěící slitny podle vynálezu lze oimezt udržováním vysoké konečné teploty válcování nad 9c2 °C, nejlépe okolo ; 093 °C. Pod teplotou 982 «C se může objevit melé množství příčnách trhlin i u za tepla zpracovávané austenitidé neřezalě^cí slitny, obsah^jcí podle vynálezu stanovené ceru a vápníku.
Příkladné provedení tsšteniticlé íerezavějíií slitny podle vynálezu je·dále popsáno s odkazem na připojené výkresy, kde na obr. 1 je diagram zužitkování ceru v austenitické ějCcí slitině podle vynálezu v so uu vis o s ti s min os tví mi přisazeného ceru do taveniny, na obr. 2 je diagram zužitkování vápníku v —assěnntiiké íerezevčjíií slitině podle vynálezu! v souuvisos 1ti s mnosivím přisazeného vápníku do taveniny, .na obr. 3 je diagram · zná- * zlrňusící výskyt příčných trhlin v závěslcsti na obsahu · ceru v ^^^^ez :ící .
oceli vynálezu zpracované za tepla na konečný pás, na obr. 4 je diagrm znázorňující výskyt příčných trhlin v zái^i^o^lo^ti na celkovém obsahu ceru a vápníku v au^^t^^í^ti^cké nerezavě^cí oceli podle vynálezu zpracované za tepla na konečný pás, na obr. 5 a 6 jsou diagra- * my podobné diagamům na obr. .3 · a 4, které se však vztahují na αssteniticlé aící ocele tvářené za studená a na obr. 7 · a 8 jsou diagrmiy znázo^ňu^cí vliv příměsi síry na příčné tihliny v αssteniticlé nejrez^i^vjěící oceli podle · vynálezu.
Výsledky zkoušek, znázorněné na přiložených diagramech, byly.získány zkoumáním vzorků austenitidé nevějící ocelové slitny podle vynálezu z laboratorně ve vakuově indukční peci provedených taveb o hmotnosti 22,68 kg, u kterých byly změněny přísady vápníku a směsného kovu, obsahujícího 50 % ceru. Tyto tavby byly odlity na desky a za tepla zpracovány na pásy, přičemž byly kontrolovány konečné teploty válcování. Měřil se stupeň vzniku příčných trhlin v závislosti na konečné teplotě zpracování a množs^’^:! přísad. Protože přesná konn-rola konečné teploty zpracován:! ocelové austenitické nerezavvjící slitóny je na laboratorní válcovací stolici těžká, byla sledovaná náklonnost k tvorbě příčných trhlin potvrzována gleeboovým teseeo na vzorcích zatepla válcovaných, položených v podélném směru a zkoušených při teplotě snižované z 1 232 na 982 °C, kde se projevila minimólní redukce a ochlazení na 871 °C potvrdilo účinek přísady směsného kovu a vápníku'v pásmu tváření_austenňtické ne^ezi^^^^^ě:!cí ocelové siitňny při spodních teplotách teplotního rozmezí zpracování zatepla. .
Chemické složení laboratorně provedených taveb je v' tabulce I a je uvedeno ve hmot. %.
Tabulka I
Tavba . S Or Ni Mo Ca Ce
č. 1 0,002 20,28 24,45 6,48 0,008 0,021
2 0,003 20,28 - 24,50 6,50 0,008 0,027
3 0,008 20,30 24,50 6,48 0,007 0,008
4XX 0,004 20,30 24,45 6,45 0,009 0,004
5 0,006 20,32 24,47 6,48 0,001 0,024
6 0,005 20,29 24,40 6,45 0,001 0,003
7 0,002 20,54 24,28 6,48 0,018 0,020
& 0,001 20,38 24,58 6,50 0,046 0,24
9 0,001 20,48 24,58 6,50 0,012 0,15
10 0,00! 20,46 24,60 6,50 0,005 0,18
! 1 0,0002 20,22 24,62 6,47 0,052 0,41
12 0,009 20,40 24,59 6,48 0,005 0,003
13 0,006 20,30 24,42 6,53 0,010 0,055
14 0,002 20,33 24,62 6,53 0,005 0,095
15 0,002 20,39 24,50 6,58 0,045 0,080
1 6 0,0 11 20,30 24,60 6,50 0,007 0,002
17 0,002 20,41 24,52 6,48 0,011 0,060
18 0,002 20,24 24,71 6,52 . ο,οιο 0,068
19 0,004 20,43 23,53 6,52 0,005 0,078
20 0,003 20,34 24,74 6,59 0,009 0,043
21 0,002 20,52 24,48 6,47 0,008 0,063
Všechny tyto tavby obsahovaly 0,018 až 0,055 % hmot. C, 1,43 až 1,73% hmot. Mn, 0,006 až 0,019 % hmot. P, 0,023 až 0,11 % hmc>t. AI, 0,016 až 0,070 % hmot. N2 a 0,0018 až 0,0114 % hmot. O2 xx Tato tavba obsahovala přísadu hořčíku, niobu a titiniu a využilo se 0,002 % hrnci o. Mg, 0,050 % hmt. Nb a 0,040 % hmot. Ti.
i
Tabulka I - pokračování
Tavba Ca Ca % Ce % Ce
č. konečný přidaný využitého Ca přidaný využitého Ce konečný
1 0,03 0,06 13 0,065 32 0,04
2 0,05 0,10 8 0,11 25 0,07
3 0,01 0,02 35 0,016 • 50 0,01
4.xx 0,02 0,03 30 - - nízký jak možno
5 0,01 0,02 5 0,11 22 0,07
6 0,05 0,10 1 0,016 19 0,01
7 0,05 0,29 6 0,05 40 0,01
8 0,05 0,29 16 0,35 69 0,07
9 0,01 0,06 20 ’ 0,35 43 0,07
10 - 0 - 0,50 36 0,10
11 0,05 0,29 18 0,50 82 0,10
12 0,01 0,06 8 0,05 6 0,01
13 0,01 0,06 17 0,20 27 0,06
14 0,01 0,06 8 0,25 38 0,09
15 0,05 0,29 16 0,20 40 0,06
16 0,05 0,14 5 0,04 5 0,01
17 0,05 0, 14 8 0,20 30 0,06
18 0,01 0,06 17 0,14 49 0,04
19 nízký jak možno 0,00 - 0,215 36 0,08
20 0,01 0,06 15 0,095 45 0,02
21 0,01 0,06 13 0,185 34 0,06
Nižší přídavky prvků byly přisazeny ke zvýšení reaktivity oceli, tj. hliník, vápník byl přidán ve formě nikl-kalcim, eer ve směsném kovu obsahujícím 50 % hmot. eeru. V tabulce I uvedené tavby č. 7 až č. 12 obsahuj pesimistické odhady vyuiití 20 % eeru a přibližně 17 % vápníku. Zjištěné obsahy využitého eeru se obvykle pohybovaly v rozmezí od 36 do 82 %. Na i jG 5diagram znázooňuuící procentuální vyuuití eeru oproti hmot. % přísady eeru u taveb δ. 1 až č. ' 12; později provedené další přídavné tavby se výsledky shoduj. Přísady eeru, k využití uvedenýeh hodnoЦ-byly spočítány a použity u taveb č. 13 až č. 17. Spoutané hodnoty soiuhasí v podstatě se skutečnými hodnotami, jak je znázorněno ve 3. skupině taveb na obr. 1. Tavby č. 18 až Č. 20 a tavba č. 21, tavená.v prostředí vzduehu, byly provedeny k doplnění údajů vhodnýeh hodnot vyuužtí eeru v rozmezí 0,02 až 0,08 % hmc^lt.
Z tabulky I vyplývá, že využití eeru se mění v určitém rozsahu, s přidáváním v rozmezí 0,016 až 0,50 % hmot, eeru ve směsném kovu, ‘s podstatně vyšším zužitkováním eeru při většíeh přídaveíeh, jak je znázorněno na obr. 1. Podobně výsledky zužitkování vápníku jsou poměrně konntiwittií, 20 % nebo méně, v rozmezí přísady od 0,02 do 0,29 % hmot, vápníku jako nikl-kaleia·. Toto je znázorněno na obr. 2.
Obsahy eeru a vápníku ve 4 skupináeh taveb a tabulka I mohou být shrnuty následovně.
Tavba Ce - v % hmot. Ca - v % hmot.
č. 1 až č. 6 0,003 až 0,027 % 0,001 až 0.009 %
č. 7 až č. 12 0,003 až 0 41 % 0,005 až 0,052 %
č. 13 až č.17 0,002 až 0,095 % 0,005 až 0,045 %
č. 18 až č. 21 0,043 až 0,093 % 0,005 až 0,011 %
Jak je zřejmé, většina taveb v první skupině je špatně za tepla zpraeovatelná, přísady eeru a vápníku jsou příliš nízké. Totéž platí pro 2. skupinu taveb, č. 7 až č. 12, avšak z jiného důvodu, a to, že přísady eeru a vápníku.jsou příliš vysoké. Nelepší výsled ky byly dosaženy tavbami 3·, a 4. skupiny, většina a nichž obaluje cer a vápník v rozmezí podle vynálezu.
V 1. skupině taveb z tabulky I, tavby č. 1 až - 6, bylo předem očekáváno - vyušití 2/3 ceru v kombbnaci s polovičním využitím vápníku. Skutečné využití ceru kleslo v rozsahu 19 až 50 % s normááLním využitím v rozsahu 22 až 32 %. Sku tečné vápníku je v rozsahu I až % s normálním využitím pod 20 %· potvrdila aada aweb e menším využitím, než ee vypočtené vyučítí ceru a vápníku, jak - je zřejmé z tabulky I. Tyto tavby byly válcovány zateplá standardní rychlostí, uvedenou v tabulce II,:s konečnými a kontrolovanými teplotami, a to okolo 1 100 °C pro deskovou část, okolo 980 °C pro pás zatepla válcovaný a okolo 815 °C pro další za tepla válcovaný pás.
Tabulka II - sled průchodů pjři válcování za tepla začátek - 10,16 cm2 ingot,při 1 232 °C .
válec 88,70 cm válcovací stolice, otáč. 901° a válec 86,70· cm^Creverzace) válec 81,28 cm válcovací stolice, otáč. 90° a vá^c 81,7° cm2 (reverzace) příčný válec 76,2 cm; 66,04- cm; 55,88 cm; 5°,8 cm2 (reverzace)
Zaznamenaná teplota po 15,24 - mm průchodu - odpad 3 kusy odložen 1 kus, který byl ukončen při 1 100 °C válcovací 1 kus přímo 12,70 cm, 9,65 cm, 7,62 cm, 5,08 cm, 2,54 cm 0 (1 směr) Zaznamenaná teplota - 815 °C znovu olhřát 1 kus válec 12,50 cm, 9,65 cm, 5,08 cm, 2,54 cm, 0 vále, stolice (1 зшПг) . Zaznamenaná teplota - 980 °C.
Konečná teplota po válcování - a zjišéěné maacimální okrajové trhliny, měřené ná 1,6 cm dílech,jsou uvedeny v tabulce III.
Tabulka III - příčné , trhliny na 1,6 cm dílech z laboratorních taveb s ukončeným válcováním při různých teplotách. .
Trhliny v konečném výrobku a konečná teplota
Tavba deska pás pás
č. (1 093 °C) (980 °C) (815 °C)
1 0 1 4
2 0 0 4
3 2 2 . 8
4 0 1 4
5 0 1 2
6 0 0 . 6
7 0 0 .2
8 horké - krátká tavba
9 2 6 .12
10 2 3 12
11. horké - krátká tavba
12 0 2 1
13 0 0 1
14 0 0 3
15 4 2 6
16 4 2 4
17 0 1 3
18 0 1 4
19 0 1 2-3
20 0 0 2
21 0 1 1-2
Z tabulky III je -zřejmé, že tavba δ. 3 s relativně ' nízkýM obsahem ceru a vápníku * as - reJat-i^n^ vysokým obsahán síry se ' vyznačuje v^ím výskytem plných t^toin.
U dalších sérií taveb δ. 7 až δ. 12 v tabulce I je poměrně pesimisticky stanoveno využití 20 - %'ceru v kombinaci se 17 % využití vápníku. Zjištěné využití.ceru se všeobecně'pohybuje v rozsahu - 36 ai 82 %, zatOco sledované vyuužtí vápníku se všeobecně potybuje okolo 17 %· Toto se týká řady taveb, - které ooa.í vyšší než vypočtené mnžisví přidávaného ceru a vápníku, jak je patrno z tabulky I. Výjtoku tvoří tavby č. 7 a č. 12, které maj - - - relativně nízký, obsah ceru a tavba č. 7 má vysoký obsah vápníku. Tyto tavby byly válcovány zatepla standardním postupem, uvedeným v tabulce II, kromě taveb č. 8 a . č. 11, které oaai vysoký obsah vápníku a na začátku válcován í se potrhaly a byly odloženy. Tyto tavby byly chápány jaxo krátké horké nebo v bodě počínajícího tavení vzhledem k vysokému obsahu ceru.
Srovnáním prvních dvou skupin taveb z tabulky I, tj, - taveb č. 1 až č. 6 a č. 7 až č. 12, byla zjištěna všeobecně nízká tvorba příčných trhlin při konečných teplotách válcování 1 100 °C a 980 °C, vyjma - taveb, které mají velmi vysoký obsah ceru. Při nižších konečných teplotách válcování, okolo 81č °C, výskyt trhlin je čassější a jsou patrné - na všech vzorcích pásu, častěJSi vznik příčných trhlin je u taveb č. 9a č. 10, které obsahuuí okolo 0,15 % hmot. ceru. Příčné trhliny jsou - rovněž viditelné u taveb s nízlým obsahem ceru a válcovaných při - nízkých dokončovacích teplotách, jak je patrno u taveb č. 3 e-č. 6, které - obsáhlí 0,008 a 0,003 % hmot. ceru.
Z prvních dvou skupin taveb - z tabulky I lze vyvoodt, že je požadována určitá minim&ní hladina souhrnného шlítiSví vápníku a ceru, ale že nadměrné vy^žíí je více škoddivé než nízké. Třetí skupina -taveb z tabulky I, tj. tavby č. 13 až č. 17, byla určena k p^užtí 0,06 % hmot, ceru se stanoveným využitím 33 % ceru z přísad. U každé tavby'bylo stanoveno poiužií 0,01 až 0,05 % hmoo. vápníku se stanoverýM 17%- využitím z přísad.
Tabulka I ukazuje, že pouuité MlntiSví ceru ve třetí skupině taveb bylo většinou těsné u horních vypočítaných hranic obsahu a pobité množsví vápníku bylo naopak velmi nízké.
V tavbě č. 16 s 0,05 % hmoo, vápníku a 0,01 % hmot, ceru bylo velmi - nízké vy^žíí obou prvků. - U tavby č. 15 s 0,06 % hmoo. ceru a 0,05 1½ hmo^ vápníku se souhrnně využilo - 0,125 % hmoo, ceru a vápníku, zatímco u tavby č. 17 s 0,06 % h^oo, ceru a 0,03 % h^oo, vápníku se souhrnně využilo 0,071 % hmot, ceru a vápníku. Celkové vyuužtí vápníku a ceru se pohybuje od 0,009 do 0,125 % hmot. '
Tavby třetí skupiny podle tabulky I, tj. tavby č. 13 - až č. 17, byly opět válcovány postupem uvedeným v tabulce II. Z této skupiny je tavba č. 15, s vysokým využitím souhrnného ImítiSví ceru a vápníku - 0,125 % hmo., nejhorší, příčné trhliny jsou viditelné i na desce s dokonájcí teplotou 1 100 °C. Tato tavba se z taveb 3. ácupiny potrhla nejvíce jako pás dokončovaný zastudena. Dále silné příčné trhliny byly pozorovány u tavby č. 16 ' s nízJýO využitím souhrnného οκ^^νί ceru a vápníku, které činilo 0,009 % hmoo. Tato tavba rovn^ praskala jako desta a byla dT^ooh^ jslněěi pot^^u, z 3. sapiny tjieb, ve formě zastudena dnOnmčovamrhn pásu. Tavby. . č. 13, č. 14 . a č. 17 byly ve tvaru desky bez trhlin ‘ a rovněž bez trhlin ve tvaru zatepla dokončovaného pásu. Tyto tavby rovněž vykazovaly malé příčné trhliny jako zastudena dokončovaný pás ve srovnání s tavbami č. 15 a č. 1$. Rozrnoeí obsahu - ceru a vápníku se u těchto taveb podle tabulky I pohybovalo od 0,01 pod- 0,125 % hmo.
čtvrtá skupina - tevab - z tabulky I, tj. tavby č. 18 až 22, ^β^ι^ί 0,01 % hrno. - 0;005 % hmoo, vápníku a cer v rozmezí od 0,02 do 0,10 % hmoo. Vzduchová indukční tavba č. 21 obsahuje - 0,01 % hmoo, vápníku a 0,06 % himo. ceru. Ve 4. skupině taveb, č. 18 - až - č. 20 vy^^í ceru bylo ů něco^^ší, než je znázorněno na obr. 1. - Vápník se тОпН od 0,005 do 0,011 % hmoo, a cer od 0,043 do 0,093 % hmot. tyto tavby tyly válcovány postupem po (dle tabulky II.
Obr. 3 a 6 znázorn^í vliv přísady ceru a souhrnné přísady ceru a vápníku na výskyt příčných - trhlin. Z tabulky III je zřejmé, že u této skupiny taveb nebylo pozorováno - potrhá ní při dokončovací . teplotě okolo 1 100 °C a pouze minimální trhliny při dokončovac-i teplotě 980 °C a 815.°C. Údaje, které.se vztahují k tavbám z ' tabuLky I, Jsou shrnuty.v obr. 3 a.6. Z obr. 3 je zřejmé, že příčné trhliny jsou m.nimdní na pásu dokončovaném zatepla a obsahujícm meei 0,020 až 0,080 % hmot, ceru, přičemž nejnižší potrhání se vyskytovalo při obsahu okolo 0,050 % hmot. ceru. .
Obr. 4 znázoVíSuje, že nejméně příčných, trhlin na zatepla dokončovaném pásu se vyskytuje při obsahu 0,030 až 0,10 % hmot, ceru a vápníku, přičemž minimáá.ní počet trhlin je při obsahu 0,060 % hrne»o, ceru a vápníku.
Obr. 5 shrnuje charektteistiky příčných trhlin zastudena dokončovaného pásu v závislosti na využití ceru, které se pohybuje v rozsahu okolo 0,020 až 0,080 % hmot.
Obr. b znázorňuje výsledky zkoušek na zastudena dokončeném pásu v závvslošti na vyústí ceru a vápníku. Jako podle obr. 4 vznik trhlin na zastudena dokončovaném pásu je о!пЮ1пХ, je-li mioožsví použitého ceru a vápníku v rozmezí okolo 0,030 až 0,10 % hmot. Z.uvedeného vyplývá, že obsah vápníku má být v rozmezí 0,005 až 0,015 % hmot. Alespoň některé vlastnoosi, požadované u rusten0ticté n^2^<^e^^a^vjjíc:í ocelové slitiny pode vynálezu, se mohou dosáhnout u slitin, které obsáhiu! vápník v rozmezí okolo 0,005 až 0,050 % hmoo. a cer v rozmeeí okolo 0,020 až 0,2 % hmtt, jak je patrno z obr. 3 až 6.
Z tabulky III jé rovněž zřejmé, že dokončovací teplota má být .okolo 980 °C, nejlépe 1 100 °C.
Jak bylo shora uvedeno, je rovněž dťůežitý nízký obsah síry, a to pod 0,006. % tam o. To je znázorněno na obr. 7 a 8, kde obsah síry je vymezen na základě zkoušek vzorku o velikosti 1,6 cm ze všech taveb uvedených v tabulce . I s 0,10 % m¢rcioálriío . využitím ceru a vápníku. Podle obr. 7 je dokončovací teplota válcování Okolo 980 °C a pode obr. 8 je dokončovací teplota okolo 615 °C. V obou případech je zřejmé, že v závislosti na . zvyšování obsáhl/, síry se zvyšuje počet trhlin na vzorku, což ukazuje špatnou zpracovatelnost slitny zateplá. Při dokončovací teplotě 815 °C je tento vliv vyra^nnjší, tzn.. že čím nižší je dokončovací teplota válcová^, tím důleeitější je nízký obsah síry ve slitnně.
Bylo zjištěno, že přísady ceru a . vápníku v rusteňitické nerezav^ící oceli podle vynálezu oessOŽuží, ale účinně zvyšuj odolnost oceU proti bodové korozi. Z tohoto hlediska vzorek každé tavby z t^a^bdky I byl žíhán při 1 . 180 °C po dobu 10 min, potom byl zchlazen vodou, vzduchem, máčen a vzorky válcované zastudena od 3,446 cm pyly . válcovány zastudena na pásy na 4,064 cm. Tento maatrid byl potom odmaštěn a žíhán po dobu 5 min při teplotách 1 100 °C, 1 150 °c, 1.176 °C, 1 200 °C, 1 230 °C a ochlazen ve vodě. Při tloušťce vzorku 1,524 cm . všechoy tavby vhazovaly extenzívní vylučování .po ^hání na . 1 100 °C; avšak ' všechny tavby byly podrobeny reta^yssalizaci a volnému. vyučování po Hhání na 1 15° °C. Žádné změny při žíhací teplotě nad 1 150 °C nebyly zjištěny až na zhrubnntí zrna oedi. Jedna vyloučen^a, vzniklá během ochlazování oedi vzduchem při válcování zatepla, se rozp^sila při teplotě 1 176 °C; žíhací- teplota 1 150 °C je dostatečná k udržení struktury bez vyloučeni v průběhu procesu. Protože odolnost . proti bodové korozi je někdy vyvolána konečnou žíhací teplotou, byly vzorky velikosti 1,651 cm, brané pro zkoušky s chloridem irlrzítýo, . iíháoy 5 min. v peci na ^plo^ nad 1 176 °C a potom byly o^laze^ vodou. Sada vzorků byla chlazena vzduchem, namočena, ustřižena o 3,2 cm v každém směru a ohoblována na velikost 50,8 . 25,4 cm velké vzorky. Před zkoušením byly vzorky odi^s^a^t^<^i^;y, znovu mořeny a váženy s přesností 0,0001 .g. Stanovená zkouška odolnossi.proti bodové korozi byla zkouška 10 % chltrideo ždez^ým gumovým pásem s materiálem velice odolným proti bodové korozi, definovarým nulovou ztrátou při 72 hodinové zkoušce při pokojové .teplotě. Vzorky na začátku vážžly okolo 16 g při velikosti 50,8 . 25,4.· 1,5748 cm. Současně . hmoonootní ztráta na 0,0016 g je nulová,.představuje ztrátu jedné.čáss± v 10,000 g.
Toto lze srovnat například.s konvenčními ztrátami, známé trubkové slitiny, které činí
0,4 až 0,6 gul. známé nerezavějící ocele o složení max· 0,08 % hmot· C, max. 2,0 % hmot. Mo, max· 1,0 % hmot. Si, max. 0,045 % hmoO. P, max· 0,030 % hmot. S, 18 až 20 % hmot. Cr, 8 - až 12 % hmot. Ni a zbytek železo, a od· 0,2 do 0,3 g hrnoOnnotních ztráty u 2. známé nerezavějící ocele o - složen ní max. 0,08 % hm^t. C, max. 2 % hrnco. Mi, ' max. ' 1 % hrnci t. Si, max.
0,045 % hmmt. Ni, 2 až 3 % hmot. Mo a zbytek železo. Rovněž byly provedeny zkoušky při teplotě 35 °C, které měly vytvooit agresivnější roztok pro bodovou korozi.
V tabulce IV jsou uvedeny výsledky zkoušek tií vzorků za podmínek:
Tabulka IV
Hmonostní ztráty na asi 16 g vzorcích 1,5748 cm pásu žíhaného při 1 176 °C a zkoušených v 10% clhLoridu železiéém pryžovým pásem při pokojové teplotě a při 35 °C.
Tavba Pokojová Ztráty (g) 35 °C Ztráty (g)
č. teplota
1 .0004 .0003 .0000 .0392 .0386 .0401
2 , .0002 .0001 .0001 .0004 .0001 . .0003
3 .0000 .0002 .0001 .0002 .0127 .0097
4 .0000 .0003 .0001 .0001 .0003 .0002
5 .0003 .0005 .0003 .0004 .0176 .0009
6 .0002 .0002 .0000 .0003 .0001 .0015
7 .0000 .0000 .0000 .0083 .0274 .0043
9 .0001 .0006 .0000 ,1248 .0175 .0198
10 .0000 .0002 .0001 .1285 .1799 .0095
12 .0000 .0000 .0001 .0022 .0024 .0101
13 .0002 .0003 .0003 .0011 .0021 .0026
14 .0005 .0005 .0003 .0008 .003' .0079
15 .0003 .0002 .0002 .0000 .0000 .5896
16 .0000 .0000 .0000. .2351 : .0098 .2770
17 .0003 .0001 .0014 .2082 .0299 .0036
18 .0017 .0002 .0008 .0556 .4689 .6508
19 .00011 .0016 .0003 .2247 .1930 • 3630
20 .0026 .0009 .0002 .4)42 .2378 . 1541
21 .0006 .0006 .0025 .2639 .1169 .0080
1. známá nerezavvěící ocel 0.4 až 0.6 1 ež 1 • 2
2. - známá oerezavětící ocel 0.2 až 0.3 0.8 ež 1 .0
HloSnostní ztráty 0,00.-3 g nebo menší nejsou významné. , nebol je to všeobecně limit opa-
kovvt-elnosti rovnováhy, žádná tavba nebyla úplně napadena bodovou korozí při zkouškách při pokojové teplotě. Dále žádná tavba nebyla napadena pod možnou nulu jedné části v 10,000 g na všech vzorcích při pokojové teplotě. Většina vzorků, zkoušených při pokojové teplotě a uvedených v tabulce IV, nevykazovala žádné otp,t·dc*ní, když byly zkoumány při 20násobndm zvětšení. Toto reprezentuje výborný me^ee^á! odolný proti bodové korozi.
Austenótická nerezavvěící ocel podle vynálezu má jak výbornou odolnost proti bodové korozi, tak i dobrou zpгtcovvteloost zatepla působením přísady stanovených obsahů ceru a vápníku za současného udržováni nízkého zbytkového obsahu síry.

Claims (2)

1. Austenitická nerezavějící ocelová slitina, za tepla zpracovatelná, například válcováním, vyznačená tím, že sestává z 2,0 až 40 % hmotnostních niklu, 14 až 21 % hmotnostních chrómu, 6 až 12 % hmotnostních molybdenu, 0,010 až 0,060 % hmotnostního сети, 0,005 až 0,015 % hmotnostního vápníku, nejvýše 0,2 % hmotnostního uhlíku, nejvýše 0,006 % hmotnost- . ní.ho síry, 0,2 až 2 % hmotnostních manganu a zbytek tvoří železo a'nezbytné nečistoty.
2. Austenitická nerezavějící ocelová slitina podle bodu 1, vyznačená tím, že obsahuje souhrnně vápník a cer v množství od 0,03 do. 0,10 % hmotnostního.
CS762722A 1975-04-25 1976-04-23 Austenitic antirusting steel alloy CS200491B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US05/571,460 US4007038A (en) 1975-04-25 1975-04-25 Pitting resistant stainless steel alloy having improved hot-working characteristics

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS200491B2 true CS200491B2 (en) 1980-09-15

Family

ID=24283800

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS762722A CS200491B2 (en) 1975-04-25 1976-04-23 Austenitic antirusting steel alloy

Country Status (16)

Country Link
US (1) US4007038A (cs)
JP (1) JPS51130620A (cs)
AT (1) AT363505B (cs)
AU (1) AU499801B2 (cs)
BE (1) BE841065A (cs)
BR (1) BR7602473A (cs)
CA (1) CA1058425A (cs)
CS (1) CS200491B2 (cs)
DE (1) DE2617419C3 (cs)
FR (1) FR2308693A1 (cs)
GB (1) GB1502029A (cs)
IT (1) IT1058216B (cs)
MX (1) MX3166E (cs)
PL (1) PL112604B1 (cs)
RO (1) RO71619A (cs)
SE (1) SE419656C (cs)

Families Citing this family (18)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
SE419102C (sv) * 1974-08-26 1985-12-23 Avesta Ab Anvendning av ett kromnickelstal med austenitisk struktur till konstruktioner som erfordrar hog extrem krypbestendighet vid konstant temperatur upp till 1200?59c
SE411130C (sv) * 1976-02-02 1985-09-09 Avesta Jernverks Ab Austenitiskt rostfritt stal med hog mo-halt
SE7705578L (sv) * 1976-05-15 1977-11-16 Nippon Steel Corp Tvafasigt rostfritt stal
US4099966A (en) * 1976-12-02 1978-07-11 Allegheny Ludlum Industries, Inc. Austenitic stainless steel
US4102677A (en) * 1976-12-02 1978-07-25 Allegheny Ludlum Industries, Inc. Austenitic stainless steel
JPS5456018A (en) * 1977-10-12 1979-05-04 Sumitomo Metal Ind Ltd Austenitic steel with superior oxidation resistance for high temperature use
US4239556A (en) * 1978-12-22 1980-12-16 General Electric Company Sensitized stainless steel having integral normalized surface region
US4371394A (en) * 1980-11-21 1983-02-01 Carpenter Technology Corporation Corrosion resistant austenitic alloy
US4554028A (en) * 1983-12-13 1985-11-19 Carpenter Technology Corporation Large warm worked, alloy article
US4818484A (en) * 1983-12-13 1989-04-04 Carpenter Technology Corporation Austenitic, non-magnetic, stainless steel alloy
US4545826A (en) * 1984-06-29 1985-10-08 Allegheny Ludlum Steel Corporation Method for producing a weldable austenitic stainless steel in heavy sections
US4612164A (en) * 1984-11-01 1986-09-16 Inco Alloys International, Inc. Nickel copper alloys with enhanced malleability and improved sulfide distribution
US4657066A (en) * 1985-06-28 1987-04-14 Allegheny Ludlum Corporation Method of continuous casting slabs to produce good surface quality hot-rolled band
US4911886A (en) * 1988-03-17 1990-03-27 Allegheny Ludlum Corporation Austentitic stainless steel
US5578265A (en) * 1992-09-08 1996-11-26 Sandvik Ab Ferritic stainless steel alloy for use as catalytic converter material
US5393487A (en) * 1993-08-17 1995-02-28 J & L Specialty Products Corporation Steel alloy having improved creep strength
US6918967B2 (en) * 2000-03-15 2005-07-19 Huntington Alloys Corporation Corrosion resistant austenitic alloy
US8156721B1 (en) * 2009-07-21 2012-04-17 Moshe Epstein Transport chain for form-fill packaging apparatus

Family Cites Families (11)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2047918A (en) * 1935-07-27 1936-07-14 Driver Harris Co Alloy
US2553330A (en) * 1950-11-07 1951-05-15 Carpenter Steel Co Hot workable alloy
FR1053845A (fr) * 1951-04-17 1954-02-05 Carpenter Steel Co Perfectionnements aux alliages
FR1043377A (fr) * 1951-09-29 1953-11-09 British Driver Harris Co Ltd Alliages nickel-chrome-fer améliorés
GB894499A (en) * 1958-08-18 1962-04-26 President Of Kinzoku Zairyo Ke Method of manufacturing fine-grained steels and improved steels obtained thereby
FR1534626A (fr) * 1966-08-25 1968-07-26 Int Nickel Ltd Alliages fer-nickel-chrome
US3547625A (en) * 1966-08-25 1970-12-15 Int Nickel Co Steel containing chromium molybdenum and nickel
DE2034425A1 (en) * 1970-07-10 1972-01-13 Daido Steel Co Ltd Calcium - contng steels - of improved cold forging properties
US3729308A (en) * 1970-07-21 1973-04-24 Int Nickel Co Iron nickel chromium alloys
SU498357A1 (ru) * 1974-02-22 1976-01-05 Дважды Ордена Ленина, Ордена Октябрьской Революции И Ордена Трудового Красного Знамени Предприятие N Г-4781 Нержавеюща сталь
JPS5114118A (en) * 1974-07-25 1976-02-04 Nisshin Steel Co Ltd Oosutenaitokeitainetsuko

Also Published As

Publication number Publication date
AU1301176A (en) 1977-10-20
BR7602473A (pt) 1976-10-19
GB1502029A (en) 1978-02-22
US4007038A (en) 1977-02-08
DE2617419B2 (de) 1980-04-17
JPS5743145B2 (cs) 1982-09-13
FR2308693A1 (fr) 1976-11-19
AU499801B2 (en) 1979-05-03
AT363505B (de) 1981-08-10
IT1058216B (it) 1982-04-10
DE2617419A1 (de) 1976-11-11
SE419656C (sv) 1984-01-23
BE841065A (fr) 1976-10-25
CA1058425A (en) 1979-07-17
DE2617419C3 (de) 1988-04-14
JPS51130620A (en) 1976-11-13
SE7604737L (sv) 1976-10-26
MX3166E (es) 1980-05-28
RO71619A (ro) 1981-11-04
ATA297676A (de) 1981-01-15
FR2308693B1 (cs) 1980-12-26
PL112604B1 (en) 1980-10-31
SE419656B (sv) 1981-08-17

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CS200491B2 (en) Austenitic antirusting steel alloy
RU2712668C1 (ru) ГОРЯЧЕКАТАНЫЙ ЛИСТ ИЗ Nb-СОДЕРЖАЩЕЙ ФЕРРИТНОЙ НЕРЖАВЕЮЩЕЙ СТАЛИ И СПОСОБ ЕГО ИЗГОТОВЛЕНИЯ И ХОЛОДНОКАТАНЫЙ ЛИСТ ИЗ Nb-СОДЕРЖАЩЕЙ ФЕРРИТНОЙ НЕРЖАВЕЮЩЕЙ СТАЛИ И СПОСОБ ЕГО ИЗГОТОВЛЕНИЯ
KR102309644B1 (ko) 고 Mn 강판 및 그 제조 방법
EA020105B1 (ru) Ферритно-аустенитная нержавеющая сталь
WO2007029515A1 (ja) 使用中の硬さ変化が少ない高靭性耐摩耗鋼およびその製造方法
UA82022C2 (uk) Сталь для сталевих труб (варіанти)
KR20130029436A (ko) 원유 탱크용 내식 강재와 그 제조 방법 그리고 원유 탱크
JP3732424B2 (ja) 高耐候性、高加工性の熱延鋼板の製造方法
CN111433382B (zh) 具有优异的抗高温氧化性的铁素体不锈钢及其制造方法
BR112021015919A2 (pt) Aço com alto teor de mn e método de fabricação para o mesmo
JP3546421B2 (ja) 高強度・高耐食含窒素オーステナイ ト系ステンレス鋼
AU2013243635B2 (en) Cost-effective ferritic stainless steel
CN111108225B (zh) 钢板及其制造方法
JP2000256777A (ja) 強度および低温靱性に優れた高張力鋼板
JP4430559B2 (ja) 耐遅れ破壊性に優れた高強度ボルト用鋼及び高強度ボルト
JP3485591B2 (ja) 排ガス流路構成部材用フェライト系ステンレス鋼及び製造方法
US4043838A (en) Method of producing pitting resistant, hot-workable austenitic stainless steel
JP2000178697A (ja) 耐食性と溶接性に優れたマルテンサイト系ステンレス鋼
JP6648659B2 (ja) 機械構造用部品
KR0143481B1 (ko) 2상 스테인레스강 및 이를 이용한 강판의 제조방법
CN114450428A (zh) 不锈钢无缝钢管及其制造方法
RU2222633C2 (ru) Сталь ферритная коррозионно-стойкая
WO2020036090A1 (ja) 鋼板およびその製造方法
JPH108218A (ja) 排ガス伝熱部材用フェライト系ステンレス鋼及び製造方法
JP7465955B2 (ja) 拡管加工性が向上した低Ｃｒフェライト系ステンレス鋼板及びその製造方法