CZ9900014A3 - Způsob a zařízení pro nanášení materiálu na papír - Google Patents

Description

Způsob a zařízení pro nanášení materiálu na papír

Oblast techniky

Tento vynález se týká způsobu a zařízeni pro nanášení určeného vzoru přídavného materiálu na základní papír, zejména ve tvaru proužků, a zvláště pak způsobu a zařízení pro výrobu cigaretových papírů s pruhovými oblastmi přídavného materiálu.

Dosavadní stav techniky

Byly vyvinuty technologie pro potiskování nebo pokrývání papírových pásů vzory přídavného materiálu. Tyto předchozí technologie zahrnují hlubotisk, nanášení lopatkovým nebo válečkovým strojem, sítotisk a tisk šablonovým postřikem.

Patent US 4 968 534 na jméno Bogardy popisuje zařízení pro tisk postřikem, kde souvislá šablona přichází během nanášení inkoustu nebo jiného materiálu do těsného kontaktu s papírovým pásem. Mechanické uspořádání vyžaduje pro každou změnu vzoru změnit používanou šablonu. Navíc taková zařízení nelze použít na mokrém konci linek pro výrobu papíru.

V související, společně podané přihlášce, pořadové číslo US 07/847 375, je uváděno provedení aplikátoru s pohyblivými otvory, který zahrnuje podélný „dutý blok“ neboli komoru a perforovaný nekonečný pás, který ve spodní části své dráhy prochází podél dna komory. Komora je umístěna šikmo napříč zařízením pro výrobu papíru (jako je např. podélné síto Fourdrinierova stroje). Za provozu je do komory nepřetržitě přiváděna kaše přídavného materiálu a nekonečný pás probíhá podél spodní části komory tak, že se vytváří několik proudů materiálu ze dna komory, které dopadají na papír procházející pod komorou.

• · · · · ·

Tím se dosahuje, že jsou na papír opakovaně nanášeny pásy pří dávného materiálu. Orientace, šířka, tloušťka pásů a vzdálenosti mezi nimi jsou ovlivňovány relativní rychlostí a orientací nekonečného pásu vzhledem k pohybu pásu papíru.

Přednostně je vzor přídavného materiálu nanášen co nejrovnoměrněji pro zajištění stejného výsledku po celé šířce pa píru. Fourdrinierovy papírenské stroje však mívají značnou šířku (přibližně 3 až 6 m, nebo i víc) a to vyvolává potřebu použití komorové skříně mimořádné délky. Vzhledem k tomu se mohou fyzikální podmínky v tekutině, zejména její tlak, na obou koncích komory značně lišit. Navíc jsme zjistili podstat nou skutečnost, že změny tlaku mohou způsobit značné kolísání v průtoku tekutiny otvory při pohybu otvorů z jednoho konce komory na druhý.

Má se za to, že pás při svém pohybu komorovou skříní působí na kaši jako čerpadlo. Pokud nejsou přijata nápravná opatření, tento jev má tendenci zvyšovat tlak tekutiny na výstupním konci komory (tedy na místě, kde pás opouští komoru). Pohyb pásu může rovněž vytvořit oblast nízkého tlaku na místě kde pás vstupuje do komory. Navíc, zcela okrajové části samot né komory narušují proudění tekutiny. Všechny tyto okolnosti mohou vyvolat nežádoucí kolísání výtoku kaše podél komorové skříně, což se projeví vadami vyráběného papírového výrobku.

V přihlášce s pořadovým číslem US 07/847 375 je kaše při váděna do komory v několika bodech pravidelně rozmístěných po dél komory. Kaše však může být přiváděna takovým způsobem, že to rovněž způsobuje místní poruchy proudění tekutiny, které mohou narušovat stejnorodost.

Při použití aplikátoru pro výrobu proužkovaných cigareto vých papírů je přídavný materiál většinou ve formě vláknité celulózy. Takový materiál se často hromadí uvnitř komory, • · · ·

v blízkosti hran nebo rohů zařízení. Mohou-li usazeniny nabývat na objemu, může dojít k částečnému nebo úplnému ucpání otvorů nekonečného pásu a ke vzniku dalších problémů, které narušují správný a efektivní provoz aplikátoru.

Uvědomili jsme si také, že pokud nejsou přijata zvláštní opatření, pás může s sebou strhávat kousky kaše a vynášet je ven z komory. Protože se pás rychle pohybuje, tyto zbytky kaše jsou brzy odvrhovány, zejména v místech, kde dráha pásu mění směr. To vytváří skvrny a jiné vady na finálním produktu, zvyšuje požadavky na čištění stroje a může také zvýšit opotřebovávání aplikátoru.

Podstata vynálezu

Vzhledem k výše uvedenému je cílem předkládaného vynálezu poskytnout stejnoměrnost nanášení kaše z aplikátoru s pohyblivými otvory.

Dalším cílem předkládaného vynálezu je poskytnout možnost korekce nerovnoměrností ve fyzikálních podmínkách v tekutině podél komory aplikátoru s pohyblivými otvory.

Jiným cílem předkládaného vynálezu je zmírnit přečerpávací účinek pohyblivého pásu na tekutinu obsaženou v komoře aplikátoru s pohyblivými otvory.

Dalším cílem předkládaného vynálezu je zabránit vzniku skvrn na papíře při přechodu pod aplikátorem s pohyblivými otvory .

Dalším cílem předkládaného vynálezu je poskytnout způsob odstraňování veškerého zbytkového kašovitého materiálu, který může být unášen nekonečným pásem aplikátoru s pohyblivými otvory při výstupu z komorové skříně.

• · · · · · • ·

Jiným cílem předkládaného vynálezu je poskytnout přivádění tekutiny do komory aplikátoru s pohyblivými otvory tak, že jsou minimalizovány poruchy a nerovnoměrnost podmínek v tekutině.

Dalším cílem předkládaného vynálezu je poskytnout v bodech pravidelně rozmístěných podél komory možnost přizpůsobení fyzikálních podmínek v tekutině takovým způsobem, aby bylo možné dynamicky navodit a posléze udržovat rovnoměrný tlak tekutiny v celé pracovní části komory a po celou dobu provozu aplikátoru.

Jiným cílem předkládaného vynálezu je minimalizovat rušivý vliv koncových částí komory aplikátoru s pohyblivými otvory na fyzikální podmínky tekutiny v komoře.

Tyto a další cíle jsou dosahovány pomocí následujícího vynálezu, jenž zahrnuje způsob a zařízení pro výrobu papíru s pruhovými oblastmi přídavného materiálu, zejména cigaretového papíru s nanesenými proužky přídavného celulózového materiálu. Přednostní způsob zahrnuje krok výroby první kaše a krok zhotovení základního papíru kladením první kaše do tvaru archu za současného posuvu archu základního papíru podél první dráhy. Způsob dále obsahuje kroky přípravy druhé kaše a opakovaného vypouštění druhé kaše za účelem vytvoření proužků na základním papíře. Poslední uvedený krok se skládá z kroků vytvoření zásobníku druhé kaše napříč první drahou, posouvání pásu s otvory po uzavřené dráze, která zahrnuje úsek uzavřené dráhy vedoucí podél zásobníku, kde se otvory dostávají do kontaktu se zásobníkem a tím se ze zásobníku uvolňuje přes otvory druhá kaše na již uloženou první kaši. Způsob rovněž zahrnuje krok řízení tlaku tekutiny v bodech pravidelně rozmístěných * · • · · · v zásobníku ve směru podél úseku uzavřené dráhy, čímž se dosa huje rovnoměrného výtoku druhé kaše.

Další znaky předkládaného vynálezu zahrnují, mezi jiným, krok přípravy druhé kaše opakovaným zjemňováním technické celulózy až do dosažení hodnoty volnosti v rozsahu přibližně -300 až -900 ml.°SR, za současného odvádění tepla z technické celulózy během alespoň části opakovaného zjemňovacího kroku. Zahrnují také prvky v návrhu komorové skříně, které dále mini malizují kolísání tlaku podél zásobníku, a prvky komorové skříně, které minimalizují opotřebování a usnadňují údržbu a opravy.

Přehled obrázků na výkresech

Výše uvedené a další cíle a výhody tohoto vynálezu budou zřejmé z následujícího podrobného popisu ve spojení s doprovodnými obrázky na výkresech, kde stejné vztahové znač ky odkazují vždy na stejné součásti, a kde obr. 1A je perspektivní pohled na papírenský stroj zkonstruovaný v souladu s přednostním provedením předkládaného vy nálezu, obr. IB je perspektivní pohled na papír vyrobený v souladu se způsobem a zařízením dle předkládaného vynálezu, obr. IC je perspektivní pohled na cigaretu vyrobenou s použitím papíru z obr. IB, obr. 2 je bokorys aplikátoru s pohyblivými otvory, zkonstruovaného v souladu s přednostním provedením předkládaného vynálezu, obr. 3A je perspektivní pohled na rozložený aplikátor z obr. 2,

obr. 3B je rovinný pohled shora na systém řízení dráhy pásu aplikátoru ve směru dvojité šipky B-B z obr. 3A, obr. 4 je řez komorovou skříní ve směru linie IV-IV z obr. 2, obr. 5 je zvětšený perspektivní pohled na nekonečný pás aplikátoru z obr. 2, obr. 6 je zvětšený částečný řez alternativního provedení komorové skříně aplikátoru z obr. 2, obr. 7 je nárys čistící jednotky aplikátoru s pohyblivými otvory z obr. 2, obr. 8 je pohled shora na řez čistící jednotky z obr. 7, obr. 9 je schéma uspořádání komorové skříně spolu se systémem distribuce toku a systémem sledování tlaku přednostního provedení z obr. 2, obr. 10 je schéma přednostního uspořádání snímače tlaku u aplikátoru s pohyblivými otvory z obr. 2, obr. 11 je schéma systému aplikátoru s pohyblivými otvory z obr. 1 spolu se zobrazením přednostních kroků při přípravě kaše papíroviny pro základní papír a pro přídavný materiál, obr. 12A, 12B a 12C jsou přednostní vývojové diagramy řídící logiky regulátoru u aplikátoru s pohyblivými otvory z obr. 2, obr. 13 je graf souboru hodnot tlaku v bodech 1-24 komorové skříně z obr. 9 na začátku provozu aplikátoru s pohyblivými otvory před tím, než mohl řídící systém aplikátoru minimalizovat kolísání tlaku, obr. 14 je graf jiného souboru hodnot tlaku v bodech 1-24 komorové skříně z obr. 9 poté, co řídící systém aplikátoru přizpůsobil hodnoty toku do komorové skříně tak, aby bylo minimalizováno kolísání tlaku, a » Λ Λ Λ Λ Λ • ·

obr. 15 je graf fyzikálních podmínek v tekutině (průměrný tlak v komoře, odchylka tlaku a úroveň toku) v závislosti na době provozu aplikátoru.

Příklady provedení vynálezu

S odkazem na obr. 1A se přednostní provedení předkládaného vynálezu skládá ze stroje k výrobě cigaretového papíru 2, který přednostně zahrnuje nátokóvou skříň £ umístěnou za provozu u jednoho konce podélného síta 6, zdroje kašovité suroviny, jako je provozní zásobník £ spojený s nátokovou skříní £, a aplikátor s pohyblivými otvory 10 spojený za provozu s jiným zdrojem kaše, jako je denní vana 12.

Nátoková skříň £ může být taková, jaká se typicky používá v papírenském průmyslu k pokládání celulózové papíroviny na podélné síto 6. Nátoková skříň £ je obvykle spojena s provozní nádrží £ pomocí většího množství potrubí 14 . Přednostně je surovinou z provozní nádrže 8 zjemněná celulózová papírovina, jako je zjemněná lněná nebo dřevěná papírovina tak, jak je to běžné v průmyslu výroby cigaretového papíru.

Podélné síto 6 unáší pokládanou kašovitou papírovinu od nátokové skříně £ podél dráhy obecně ve směru šipky 16 na obr. 1A, přičemž se papírovina může odvodňovat přes síto 6 pod vlivem zemské tíže a na některých místech i za pomoci podtlakových skříní 18 na různých místech podélného síta 6 tak, jak je to běžné v oboru výroby cigaretového papíru. V jistém bodu podélného síta 6 je již papírovina základního papíru zbavena dostatečného množství vody, aby vytvořila tak zvanou suchou linii 20, kde se textura kaše mění z lesklého vodnatého vzhledu na takový vzhled povrchu, který se již více blíží vzhledu hotového základního papíru (v navlhčeném stavu). Poblíž suché ·♦ ·· » · · 4 » · · 4 • · · · · 4 ·· ····

- β:

linie 20 je obsah vlhkosti v papírovině přibližně 85 až 90%, což může kolísat v závislostí na provozních podmínkách a podobně .

Za suchou linií 20 po směru pohybu je základní papír 22 oddělován od podélného síta 6 na sacím válci 24 . Od tohoto místa se podélné síto 6 vrací zpět po své uzavřené dráze. Za sacím válcem 24 postupuje základní papír 22 dále zbytkem papírenského systému, kde je základní papír 22 dále vysoušen a lisován a jeho povrch upravován na požadovaný konečný obsah vlhkosti a texturu. Taková vysoušeči zařízení jsou v papírenském oboru dobře známa a mohou zahrnovat vysoušeči plsti 26 a podobně .

S odkazem na obr. 1A a 2 aplikátor s pohyblivými otvory 10 přednostně zahrnuje podélnou komorovou skříň 30 vytvářející zásobník přídavné kaše v šikmém umístění napříč podélným sítem

6. Aplikátor s pohyblivými otvory rovněž zahrnuje perforovaný nekonečný ocelový pás 32, jehož dráha vede kolem hnacího kola 34, vodícího kola 36 na vrcholu aplikátoru s pohyblivými otvory 10 a hnaného kola 38 na opačném konci komorové skříně 30 proti hnacímu kolu 34. Nekonečný pás 32 je veden skrze spodní část komorové skříně 30 a následně přes čistící skříň 42 poté, co opustil komorovou skříň 30, dále směrem k hnacímu kolu 34 a zpět po zbytku své uzavřené dráhy.

Když každá perforace nebo otvor 44 (obr. 5) pásu 32 prochází podél dna komorové skříně 30, je otvor 44 propojen se zásobníkem kaše vytvořeným v komorové skříni 30. V té době je z otvoru 44 vypouštěn proud 40 kaše, dokud otvor 44 prochází podél komorové skříně 30. Vytékající proud 40 dopadá na základní papír 22 procházející pod aplikátorem s pohyblivými otvory 10, čímž vytváří pruh přídavného materiálu na základním papíře 22. Provozní rychlost pásu 32 se může měnit od jednoho ·· » 0 0 » 0 0 0

0000 ♦ · 00

provedení k druhému, ale v přednostním provedení se pás pohybuje rychlostí přibližně 5,64 m/s, zatímco podélné síto se pohybuje rychlostí přibližně 2,54 m/s a komorová skříň je otočena o 27° vzhledem ke směru pohybu síta. Vzdálenost otvorů 44 na pásu 32 a provozní rychlost pásu 32 jsou zvoleny tak, aby během provozu aplikátoru s pohyblivými otvory vytékalo ze dna komorové skříně 30 současně několik proudů 40, 40' . Následkem šikmé polohy aplikátoru s pohyblivými otvory vzhledem k dráze 16 základního papíru 22 a relativní rychlosti podélného síta 6 a nekonečného pásu 32 vytváří každý proud 40 přídavného materiálu pruh přídavného materiálu na základním papíře 22. Při výše uvedených rychlostech a úhlu bude aplikátor s pohyblivými otvory 10 opakovaně vyvářet pruhy přídavného materiálu orientované kolmo k podélné hraně základního papíru 22. Relativní rychlosti anebo úhel lze podle potřeby změnit tak, aby byly vytvářeny pruhy umístěné šikmo k hraně základního papíru 22.

Konkrétní otvor 44 a jeho okolí na pásu 32 se po opuštění komorové skříně 30 čistí v čistící jednotce 42 od zanesených zbytků přídavné kaše a otvor 44 pak dále pokračuje po oběžné dráze nekonečného pásu 32, aby znovu vstoupil do komorové skříně a tak mohl zopakovat nanášení pruhu na základní papír

22.

S odkazem zejména na obr. 1A je aplikátor s pohyblivými otvory přednostně umístěn napříč podélným sítem 6 na místě za suchou linií 20 po směru pohybu tam, kde stav základního papíru 22 je takový, že dokáže přijmout přídavný materiál bez toho, aby se tento příliš slabě rozptýlil po okolní hmotě základní papírové kaše. V tomto místě si základní papír 22 zachovává dostatečný obsah vlhkosti {přibližně 85 až 90%) tak, že přídavná kaše může penetrovat (nebo vytvořit vodíkové vaz- 10 by) do míry postačující k tomu, aby byl přídavný materiál navázán a integrován základním papírem 22.

Přednostně je pod komorovou skříní 30 aplikátoru s pohyblivými otvory 10 umístěna spolupracující podtlaková skříň 19, která poskytuje lokální oporu pro podélné síto 6 a usnadňuje integraci či navázání přídavné kaše základním papírem 22. Podtlaková skříň je zkonstruovaná v souladu s řešeními běžně užívanými v papírenském průmyslu (jako jsou podtlakové skříně 18) . Podtlaková skříň 19 pracuje s relativně nízkou úrovní podtlaku, přednostně okolo 15 kPa nebo i méně. Volitelně mohou být dále po směru pohybu materiálu od aplikátoru s pohyblivými otvory 10 umístěny přídavné podtlakové skříně 18¹ pro odstranění přebytečného množství vody, kterým může přispět přídavná kaše. Zjistilo se, že velká část vody z přídavného materiálu je odstraněna na sacím válci 24, kde je používán podtlak velikosti přibližně 75-85 kPa.

Aplikátor s pohyblivými otvory 10 je ve své pozici nad podélným sítem 6 přednostně udržován konstrukcí zahrnující svislé členy 48, 48¹ , které mají zarážku, takže aplikátor s pohyblivými otvory 10 může být konzistentně spuštěn do požadované polohy nad podélným sítem 6, přednostně tak, aby dno komorové skříně 30 míjelo základní papír 22 na podélném sítě 6 ve vzdálenosti přibližně 25 až 50 mm, přednostně méně než 38 mm.

Přednostně má komorová skříň 30 takovou délku, že protilehlé koncové části 50, 50' komorové skříně 30 přesahují přes okraje základního papíru 22. Přesah komorové skříně 30 zajišťuje to, aby vytékající proudy 40 nebyly ovlivňovány žádnými nepravidelnostmi proudění tekutiny vznikajícími u koncových částí komorové skříně 30, když proudy 40 ukládají přídavný materiál napříč základním papírem 22. V takovém uspořádání se • ·

jakákoli porucha proudu vycházejícího z koncové části komorové skříně 30 projeví nad okrajovými částmi základního papíru 22, jež jsou pak v blízkosti sacího válce 24 ustřiženy.

Libovolný jeden nebo oba svislé členy 48, 48' oporné konstrukce aplikátoru s pohyblivými otvory 10 mohou být otočné jeden kolem druhého, což umožní změnu úhlu aplikátoru 10 vzhledem k podélnému sítu 6. My jsme však upřednostňovali postup, kde svislé členy 48, 48¹ jsou pevné a mění se pouze rychlost nekonečného pásu 32 v závislosti na změnách provozních podmínek papírenského stroje 2.

Komorová skříň 30 dostává přídavnou kaši z denní vany 12 v pravidelně rozmístěných bodech podél komorové skříně 30. Rovnoměrný tlak podél komorové skříně 30 je udržován vzájemnou součinností systému distribuce toku 60, systému sledování tlaku 62 a regulátoru s programovatelnou logikou 64 tak, že je lokálně a průběžně kompenzován přečerpávací účinek pásu 2 a další poruchy proudění po celé délce komorové skříně 30, čímž je dosahována požadovaná rovnoměrnost tlaku v komorové skříni 30. Hlavní oběhové čerpadlo 15 dodává kaši z denní vany 12 do systému distribuce toku 60 . Podrobnosti toho, jak regulátor dosáhne a udržuje rovnoměrný tlak podél komorové skříně 30, budou rozvedeny dále s odkazem na obr. 9-15.

Nyní s odkazem na obr. 2 a 3A je hnací kolo 34 poháněno motorem s nastavitelnou rychlostí 52, který je funkčně spojen s hnacím kolem 34 pomocí hnacího řemenu. Přednostně spočívá motor 52 na nosné konstrukci aplikátoru s pohyblivými otvory 10, a jak motor 52 tak i hnací řemen jsou chráněny krytem 53, jenž zachytává všechen zbytkový materiál (jako jsou kousky kaše), který by mohl jinak proniknout k hnacímu systému hnacího kola 34 a být jím odvrhován. Přednostně je motor typu AllenBradley, model 1329C-BOO7NV1850-B3-G2-E2, 5,6 kW, s modulárním • ti ··ti ti • ti ti

91. Pro tuto aplikaci by byly a modely motorů, známé zkušeným kodérem rychlosti Dynapa Tach samozřejmě vhodné i jiné typy odborníkům v této oblasti.

Hnací kolo 34 je s výhodou umístěno vzhledem ke komorové skříni 30 po směru pohybu pásu 32 tak, aby byl pás 32 přes komorovou skříň tažen. Značné míry směrové stability je dosaženo těsným vedením pásu 32 po celé délce podélné komorové skříně 30. Přesného řízení umístění pásu 32 v jeho oběžné dráze.je však dosahováno umístěním infračerveného snímače přiblížení 54 v místě poblíž vodícího kola 36. Infračervený snímač přiblížení 54 obsahuje vysílač 56 a čidlo 58, jež jsou vzájemně zarovnány vzhledem k jednomu z okrajů pásu 32 tak, že pokud se pás bočně vychýlí z určené dráhy, signál ze snímače je ovlivněn relativním nárůstem nebo poklesem interference okraje pásu s paprskem vysílače. Regulátor 59 v součinnosti se čidlem 58 interpretuje změny signálu čidla 58 a upravuje vybočení vodícího kola 36 kolem svislé osy tak, aby vrátil okraj pásu 32 do jeho původně stanovené polohy vzhledem k paprsku vysílače 56.

Zařízení vhodná pro snímač přiblížení 54 zahrnují snímač modelu SE-11, který lze získat u firmy Fife Corporation ve městě Oklahoma City, stát Oklahoma, USA.

Nyní i s odkazem na obr. 3B se vodící kolo 36 otáčí kolem vodorovně uspořádané nápravy 36a, která sama je otočná kolem svislé osy v otočném spoji 57 řízeným působením pneumatického poháněcího členu 61. Poháněči člen 61 je funkčně připojen k volnému konci 36b nápravy 36a a odpovídá na signály přijaté z regulátoru 59. Přednostně je za provozu aplikátoru 10 jak otočný spoj 57 tak i poháněči člen 61 upevněn vzhledem k hlavní konstrukci aplikátoru 10 a mezi snímačem 54 a volným koncem 36b nápravy 36a existuje propojení 54a tak, že snímač 54 se otáčí s tím, jak se mění vybočení vodícího kola 36. Pro» · · · * ·

- Ι3ί • · ·· • · · · • · · · • · · · · · pojení 54a zajišťuje, že snímač 54 zůstane v blízkosti okraje pásu 32, i když je upravována poloha vodícího kola 36.

Přednostně jsou poháněči člen 61 a otočný spoj 57 připevněny k desce 39a, která je vertikálně posuvná podél pevných svislých vodících prvků 39b a 39c. Na desku 39a přednostně působí uvolnitelné svislé předpětí, které tlačí vodící kolo 36 do provozní polohy a vyvolává napětí v nekonečném pásu 32.

V návratové části dráhy nekonečného pásu 32, od hnacího kola 34 přes vodící kolo 36 a zpátky k hnanému kolu 38, je pás 32 uzavřen v soustavě krytů, která zahrnuje vnější kryty 68, 68' a centrální kryt 70, jež rovněž chrání infračervený snímač přiblížení 54 a regulátor 59 systému udržování dráhy 55. Kryty 68, 68' a 70 zabraňují úletu zbytkové kaše na základní papír 22 při běhu pásu 32 po návratové části oběžné dráhy.

S odkazem zejména na obr. 2 spočívá kryt 70 a různé další součásti aplikátoru 10 (jako jsou kola 34, 36 a 38, komorová skříň 30, čistící skříň 42 a motor 52) ^na deskovém nosném členu 72. Deskový nosný člen 72 sám je připevněn držáky 7 3 a 73' k příčnému nosníku (nosníku s průřezem I, skříňovému nosníku, nebo podobnému), který je umístěn na svislých členech 48, 48'. V jiném provedení může být místo nosného členu 72 použitý nosník s průřezem I nebo skříňový nosník, přičemž je komorová skříň 30 a další zařízení namontována přímo na tomto nosníku.

S odkazem opět na obr. 3A je v kterémkoli nosném uspořádání komorová skříň 30 přednostně zavěšena na nosném členu pomocí dvou nebo více rovnoměrně rozmístěných nastavitelných držáků 77a a 77b, které umožňují vertikální i laterální nastavení (ve směru šipek y a x na obr. 3A) každého konce komorové skříně 30 tak, aby bylo možné komorovou skříň 30 přesně vyvážit a nastavit její přesný úhel vzhledem k podélnému sítu a

99

9 9 ·

9 9 9

999 99 9

9 xi aby komorová skříň 30 mohla být přesně srovnána s pásem 32 za účelem minimalizace tření.

Nyní s odkazem na obr. 4 obsahuje komorová skříň 30 ve své spodní části 76 štěrbinovou základní desku 78 a první a druhý vyměnitelný třecí pás 79 a 80, které spolu se základní deskou 78 definují pár protilehlých podélných drážek 81 a 82, jež kluzně vedou okrajové části nekonečného pásu 32. Podélné drážky 81 a 82 jsou přednostně vytvořeny podél středu spodní části základní desky 78, ale volitelně mohou být vytvořeny alespoň částečně nebo úplně v třecích pásech 79 a 80.

Centrální štěrbina 84 základní desky 78 je zakončena uvnitř komorové skříně 30 poblíž okrajů 50, 50¹ této skříně 30. Každý konec centrální štěrbiny 84 je přednostně vlnitě vyříznut, aby se zabránilo hromadění tuhých částí kaše v těchto místech. Šířka centrální štěrbiny 84 je co nejmenší, aby se minimalizoval rozsah vystavení tekutiny v komorové skříni 30 přečerpávacímu účinku pásu 32. V přednostním provedení je štěrbina přibližně 9,5 mm široká, přičemž průměr otvorů 44 nekonečného pásu 32 je přednostně přibližně 2,4 mm.

Třecí pásy 7 9, 80 probíhají podél protilehlých okrajů dna 76 komorové skříně 30 v návaznosti na základní desku 7 8 . Podélná podložka 8 6 a množství rovnoměrně rozmístěných spon 88 (přednostně šroubů) slouží k připevnění třecích pásů 7 9, 80 k přilehlým, nad nimi umístěným částem základní desky 78.

Vůle mezi jednotlivými okraji pásu 32 a drážkami 81, 82 má být co nejmenší za účelem kvalitního utěsnění dna 76 komorové skříně 30. Vůle mezi pásem 32 a drážkami 81, 82 však nesmí být tak malá, že by vyvolávala uváznutí nekonečného pásu 32 v drážkách 81, 82. V přednostním provedení byly tyto protichůdné požadavky uspokojeny, když byly drážky 81, 82 navrženy tak, aby vytvářely celkovou vůli 1,6 mm ve směru napříč neko99 99

9 9 ·

9 9 «

999 999 • 9 ιΐ *· • · · * • ·* • Μ ·

9 · ·« #··« nečným pásem 32. Ve směru kolmém na rovinu pásu má pás přednostně tloušťku 0,51 mm, zatímco drážky 81, 82 mají šířku 0,58 mm. Tyto poměry umožní dosáhnout požadované rovnováhy kvalitního utěsnění a nutnosti snadného průchodu pásu 32 dnem 76 komorové skříně 30.

Třecí pásy 7 9, 80 jsou přednostně vyrobeny z polyetylénu s ultravysokou molekulovou hmotností nebo Dalronu.

Uvnitř komorové skříně 30 jsou umístěny zkosené výplně 89, 90, které vyplňuji rohy mezi základní deskou 78 a každou ze svislých stěn 91, 92 komorové skříně 30 po celé jejich dél ce. Tyto výplně přednostně vytvářejí sklon 45° od svislých stěn 91, 92 směrem k centrální štěrbině 84 v základní desce

78. Toto uspořádání brání zastavení proudění uvnitř komorové skříně 30, což by jinak mohlo vést k hromadění pevných složek kaše a k případnému ucpání komorové skříně 30 a otvorů 44 nekonečného pásu 32.

V blízkosti spodní části 78 komorové skříně 30 je sousta va rovnoměrně rozmístěných tlakových otvorů 94, kterými je systém sledování tlaku propojen s vnitřkem komorové skříně 30 Systém sledování tlaku 62 byl dříve zmíněn s odkazem na obr. IA a bude podrobně popsán s odkazem na obr. 9 a 10.

Podél vrchní části komorové skříně 30 je soustava rovnoměrně rozmístěných napájecích otvorů 96 umístěných ve svislé stěně 91. Tyto napájecí otvory 96 propojují systém distribuce toku 60 s vnitřkem komorové skříně 30. Přednostně jsou napáje cí otvory 96 umístěny poblíž víka 31 komorové skříně 30. Systém distribuce toku 60 byl zmíněn s odkazem na obr. 1 a bude podrobněji popsán s odkazem na obr. 9 a 11.

Napájecí otvory 96 jsou umístěny ve svislé vzdálenosti h nad úrovní, v níž nekonečný pás 32 prochází spodní částí 76 komorové skříně 30. Napájecí otvory 96 přivádějí kaši do komo ·· • · rové skříně 30 ve směru v podstatě vodorovném. Svislé umístění a vodorovná orientace otvorů 96 zmírňují vertikální složky proudění v tekutině v oblasti nekonečného pásu 32 a ve spodní části 76 komorové skříně 30. Toto uspořádání rovněž odstraňuje vazbu mezi výtokovými proudy 40 z otvorů 44 a přítokovými proudy z napájecích otvorů 96.

Výška h je v přednostním provedení přibližně 200 mm nebo více. Svislá vzdálenost h mezi napájecími otvory 96 a nekonečným pásem 32 však může také být jenom 150 mm. Při větších vzdálenostech h je menší turbulence a vzájemné působení mezi tekutinou u nekonečného pásu 32 a tekutinou proudící z napájecích otvorů 96.

V přednostním provedení byl počet napájecích otvorů 96 dvanáct (12), ale vynález může pracovat také pouze s 6 otvory 96. Vynález může být provozován dokonce pouze se 4 napájecími otvory 96, ačkoliv to není upřednostňováno. Počet napájecích otvorů 96 závisí na šířce papírenského stroje v konkrétní aplikaci. Upřednostňovaná vzdálenost mezi napájecími otvory 96 je přibližně 300 mm a přednostně ne více než přibližně 600 mm, ačkoliv je provoz možný i při mnohem větších vzdálenostech.

Nyní s odkazem na obr. 5 zahrnuje každý z otvorů 44 nekonečného pásu 32 zkosenou část 45 na té straně nekonečného pásu 44, která směřuje do komorové skříně 30. V takovém uspořádání se pevné součásti kaše nemohou během provozu aplikátoru 10 hromadit u okrajů otvorů 4 4. Přesněji, vlákna kaše se nemohou hromadit kolem otvorů a odchylovat vypouštěné proudy kaše. Vzhledem k tomu podporují zkosené části 45 otvorů 44 souvislou dodávku kaše z aplikátoru 10 a snižují poruchovost a nároky na údržbu.

Nyní popíšeme s odkazem na obr. 6 alternativní provedení komorové skříně 30¹. Svislé stěny 91¹ a 92' spolu se základní • · « · » · · 4 » · · « • · · · · 4 • 4 • · · · deskou 78' a šikmo zkosenými prvky 89¹ a 90¹ spolupracují s odtažitelnou armaturou 100, která svou funkční koncovou částí upevňuje podélný třecí pás 102. Tento podélný třecí pás 102 pokrývá celou délku komorové skříně 30¹ a je přidržován v pravidelně rozmístěných bodech po obou stranách komory 30¹ soustavou odtažitelných armatur 100 a 101. V tomto provedení jsou třecí pásy 79' a 80' odtažitelné spolu s armaturami 100 a 101, na nichž jsou upevněny. Na obr. 6 jsou armatury 100 podél jedné strany komorové skříně 30¹ zobrazeny v odtažené poloze, zatímco armatury 101 podél protilehlé strany komorové skříně 30' jsou zobrazeny v přitlačené poloze, kde příslušný třecí pás 90¹ je s předpětím přitlačován k základní desce 78¹. Za provozu jsou armatury 100 a 101 otáčeny mezi odtaženou a přitlačenou polohou obě současně.

Každá odtažitélná armatura 100, 101 je otočně nasazena na jednu z páru svislých přírub 106, jež přednostně nese poháněči mechanizmus 107 pro přesun odtažitelné armatury 100, 101 z provozní přitlačené polohy, kde třecí pásy 89' a 90' jsou přitlačovány k základní desce 78', do odtažené polohy, kde třecí pásy 8 9¹, 90¹ jsou vzdáleny od základní desky 78¹ a nekonečného pásu 32¹. Poháněcím mechanizmem 107 je přednostně pneumatický válec 108, který je funkčně spojen s otočnými rameny 109, 110 armatur 100 a 101. K otáčení odtažitelných armatur 100 a 101 lze použít i jiná mechanická uspořádání, jak je zkušenému odborníkovi v dané oblasti po přečtení tohoto textu okamžitě zřejmé.

Mezi spodní částí stěn 91¹, 92' komorové skříně 30¹ a základní deskou 78' je použito elastomerové těsnění 104, které vytváří nepropustné utěsnění po celém obvodu základní desky ' .

9999 — IQ _ »·»···· · ^w ··«····* ·· ·♦ ·· *·

Za provozu jsou všechny armatury 100 a 101 po obou stranách komorové skříně 30¹ otáčeny současně tak, aby třecí pásy 79', 80' byly přesunuty do provozní přitlačené polohy nebo z této polohy jako celek. Odtažitelné armatury 100, 101 ulehčují rychlou a pohotovou údržbu, opravy a výměny nekonečného pásu 32¹, třecích pásů 79¹, 80¹ a základní desky 78¹.

Nyní s odkazem na obr. 2, 7 a 8 vstupuje nekonečný pás 32 po průchodu komorovou skříní 30 do čistící skříně 42, jež má za úkol setřít případnou zbytkovou kaši, která mohla být pásem 32 unesena ze skříně 30. Přednostně je čistící skříň 42 namontována na deskový nosný člen 72 pomocí držáku 110 a zahrnuje vrchní a spodní desku 112 a 114, jež jsou vzájemně spojeny a s předpětím k sobě přítlačováriy pomocí pružiny 116, čímž vzniká mírný svíravý účinek na pás 32. Předpětí pružiny 116 je nastavitelné běžným uspořádáním, jako je matice 118. Pružina s předpětím 116 svírá páry vláknitých stíračů 120 mezi deskami 112 a 114, přičemž nekonečný pás 32 prochází mezi vrchním stíračem 121u a spodním stíračem 12lir. V přednostním uspořádání existuje šest párů těchto stíračů 120. Jsou rovnoběžné a umístěné pod kosým úhlem vzhledem k dráze nekonečného pásu 32. Přednostně sestává každý z vrchních i spodních stíračů 121u a 1211r z bavlněného přástu o průměru přibližně 6 až 12 mm. Nekonečný pás 32 prochází mezi vrchním a spodním stíračem 121u, 1211r každého páru stíračů 120. Páry stíračů 120 stírají kašový materiál z nekonečného pásu 32, když tento mezi nimi prochází. S odkazem zejména na obr. 8 vytvářejí sousedící páry stíračů 120 a 120¹ mezi sebou kanály 124¹, které usměrňují tok tekutiny napříč nekonečným pásem 32, když tento prochází čistící skříní 42.

V přednostním provedení je do prvních 3 kanálů 124a až 124c přiváděna voda z trysek 126a až 126c za účelem proplách• · 0 0

00 · • 0 nutí pásu 32 vodou. Následně přivádí soustava vzduchových proudových trysek 128d až 128f proudy vzduchu do kanálů 124d až 124f za účelem setření zbytků vody a případných zbytků kaše z pásu 32. Přednostně pracuje vysoušeči skříň 42 tak, že pás 32 je zcela suchý dříve, než dosáhne hnacího kola 34 tak, aby hnací kolo 34 nesbíralo a neodhazovalo kaši ani vodu do okolního prostředí.

Přednostně je voda přiváděna do vodní trysky 126a v množství přibližně 50 mm³/s (minimum), do trysky 126b přibližně 33 mm³/s (minimum) a do trysky 126c přibližně 17 mm³/s (minimum).

S odkazem na obr. 9, jak bylo popsáno dříve, dodává hlavní oběhové čerpadlo 15 kaši z denní vany 12 do systému distribuce toku 60. Přednostně je výstupní tlak z hlavního oběhového čerpadla 15 řízen příslušným uspořádáním 140, jako je tlakový ventil 142 a měřič průtoku 144 tak, že je kaše dodávána do systému distribuce toku 60 pod předepsaným tlakem, přednostně v rozsahu přibližně 35-50 kPa (přednostně nejlépe okolo 42 kPa), a v přednostním provedení přednostně v množství 250 až 630 mm³/s, přednostně nejlépe okolo 320 mm³/s.

Volitelně může být ze zásobníku křídy 146 do přídavné kaše přiváděna křída v místě po proudu od měřiče průtoku 144. Její přívod je řízen měrným čerpadlem křídy 147 a měřičem průtoku křídy 148. Přednostně zahrnuje zařízení ještě statický směšovač 149, který provádí stejnoměrné smíchání křídy s hlavním proudem kaše.

Tok kaše z denní vany 12 a hlavního oběhového čerpadla 15 vstupuje do systému distribuce toku 60, který bude nyní popsán s odkazem na první dvě z většího množství měrných čerpadel 150 tak, aby se zamezilo neúčelnému opakování popisu a značení.

• · • ·

Systém distribuce toku 60 přednostně obsahuje soustavu měrných čerpadel 150 (např. 150a a 150b), jejichž provoz je řízen prostřednictvím připojení 152 (např. 152a a 152b) na regulátor 64 tak, že signály regulátoru 64 mohou zvlášť ovládat rychlost každého čerpadla (a tím jeho průtok), a to individuálně a selektivně. Ke každému měrnému čerpadlu 150a a 150b vede od hlavního oběhového čerpadla 15 individuální přívod okruhem 154. Výstupní konec každého z čerpadel 150a a 150b je připojen k jednomu z napájecích otvorů 96 (např. 96a a 96b) tak, že každé měrné čerpadlo 150 přivádí kaši právě do jednoho připojeného napájecího otvoru 96. Toto uspořádání je reprodukováno v soustavě měrných čerpadel 150 tak, že každý jeden z napájecích otvorů 96 podél komorové skříně 30 je spojen s jedním měrným čerpadlem 150. Čerpadla 150a a 150b jsou s napájecími otvory 96a a 96b spojena potrubím 156a a 156b.

Vzhledem k tomu může signál z regulátoru 64 pro první měrné čerpadlo 150a nastavit čerpací rychlost měrného čerpadla 150a, které dodává regulovaný průtok z měrného čerpadla 150a do prvního napájecího otvoru 96a s individuální úrovní, podle potřeby jinou než jsou úrovně průtoku z jiných měrných čerpadel 150b-z do jiných napájecích otvorů 96a.

Řídící signály regulátoru 64 jsou zvoleny po zpracování signálů přijatých ze všech snímačů tlaku 160 systému sledování tlaku 62. Pro názornost a zamezení neúčelného opakování popisu a značení bude systém sledování tlaku 62 nyní popsán s odkazem na první a druhý snímač tlaku 160a a 160b.

Každý snímač tlaku 160 (např. 160 a a 160b) je spojen s jedním tlakovým otvorem 94 prostřednictvím přívodu 162 (např. 162a a 162b). Každý snímač tlaku 160 (např. 160a a 160b) je spojen s regulátorem 64 prostřednictvím vodiče 164 (např. 164a a 164b).

• · · ·

- 21 ·· ·· • · · · • · · * • · · • « · • · · · · ·

Takové uspořádání je reprodukováno pro každý tlakový snímač 160 tak, že každý jeden z tlakových otvorů 94a až 94z je spojen s jedním tlakovým snímačem 160, jenž regulátoru 64 posílá signál udávající lokální statický tlak v komorové skříni 30.

V přednostním uspořádáni byl počet napájecích otvorů 96 dvanáct (12) a tlakových otvorů 94 dvacet čtyři (24). Vzhledem k tomu se v blízkosti každého napájecího otvoru 96 nachází dvojice tlakových otvorů 94 (samozřejmě při dodržení svislé vzdálenosti mezi napájecími otvory 96 a tlakovými otvory 94). Usuzuje se, že vynález lze snadno použít dokonce i s větším počtem tlakových otvorů 94 a napájecích otvorů 96, nebo s počtem mnohem menším. V alternativním provedení bylo použito šest (6) napájecích otvorů 96 a dvanáct (12) tlakových otvorů 94. Vynález je použitelný i s počtem ještě nižším. Celkový počet napájecích otvorů 96 bude záviset na délce komorové skříně 30, se stanovenou vzdálenostmi mezi sousedními napájecími otvory 96 menší než přibližně 600 mm a přednostně okolo 300 mm.

Komorová skříň 30 pracuje přednostně ve zcela naplněném stavu a zahrnuje přetlakový ventil 166 na konci 50' komorové skříně 30 přilehlém k čistící skříni 42 . Tento přetlakový ventil 166 je použit jako opatření k zamezení nežádoucího vzrůstu tlaku tekutiny v komorové skříni 30.

Měrná čerpadla 150 systému distribuce toku jsou přednostně umístěna mimo zbytku aplikátoru s pohyblivými otvory 10, jako například na osobitném stojanu u jednoho konce aplikátoru s pohyblivými otvory 10. Tlakové snímače 160 jsou namontovány na deskovém nosném členu 72 aplikátoru s pohyblivými otvory

10. Měrná čerpadla 150 jsou přednostně čerpadla dutinového typu, jako jsou modely série NEMO/NE od firmy Nezsch Incorpo- 22 a · · ·

rated z Extonu v Pennsylvanii, (JSA. Místo těchto lze ekvivalentně použít celou řadu jiných vhodných čerpadel.

Nyní s odkazem na obr. 10 zahrnuje každý snímač tlaku 160 první potrubí 162, kterým je odpovídající tlakový otvor 94 spojen s komorou 172. Převodník tlaku 174 obsahuje tlakem vychýlitelnou membránu 176 funkčně spojenou s tlakovou komorou 172. Druhé potrubí 178 spojuje komoru 172 se zdrojem vody 180. Řídící ventil 182 umístěný na přívodu 178 lze selektivně otevírat a zavírat dvoucestným elektromagnetem 184 za účelem řízení přívodu vody ze zdroje 180 do potrubí 178, komory 172 a potrubí 162 pro jejich naplnění vodou a výplach během údržby a ukončování provozu. Za provozu aplikátoru s pohyblivými otvory 10 zůstává řídící ventil 182 uzavřen, aby byl zachován vodní sloupec od řídícího ventilu 182, přes zbytek potrubí 178, komoru 172 a potrubí 162. Kontrolní ventil 186 umístěný na přívodu 178 mezi řídícím ventilem 182 a komorou 172 brání nežádoucímu zpětnému toku tekutiny do řídícího ventilu 182 nebo přívodu vody 180.

S odkazem na obr. 11 začíná příprava kaše pro výrobu cigaretového papíru pomocí aplikátoru s pohyblivými otvory 10 provařováním suroviny z lněné slámy 190, přednostně standardním sulfátovým (Kraftovým) postupem, převládajícím v papírenském průmyslu. Krok provařování je následován krokem bělení 210 a krokem primárního zjemňování 220. Přednostní proces přednostně zahrnuje krok sekundárního zjemňování 230 před tím, než je většina zjemněné papiroviny uvedena do provozního zásobníku 8 nátokové skříně ·4. Kroky 220 a 230 jsou přednostně uspořádány tak, že dosahují vážený průměr délky vlákna lněné papíroviny v rozsahu přibližně 0,8 až 1,2 mm, přednostně asi 1 mm. s provozním zásobníkem 8 je přednostně spojen zásobník křídy 240 za účelem dosažení požadované hladiny křídy v papírovině dodávané do nátokové skříně £.

Část kaše z druhého zjemňovacího kroku 230 je přednostně přesměrována do oddělené operace 245 za účelem přípravy přídavné kaše pro nanášení aplikátorem s pohyblivými otvory 10. Tato operace 245 začíná ukládáním zjemněné kaše v recirkulační komoře 250, odkud je tato recirkulována po dráze zahrnující multidiskový zjemňovací krok 260 a krok výměny tepla 270, po nichž se kaše vrací do cirkulační komory 250. V průběhu opakování zjemňovacího kroku 260 a kroku výměny tepla 270 je z kaše přednostně odváděno teplo v rozsahu dostatečném pro zamezení nekontrolovaného vzrůstu teploty kaše a přednostně nejlépe pro udržení kaše v teplotním rozsahu, jenž je optimální pro zjemňovací krok 260, tedy v rozsahu asi 57 až 63^GC, přednostně nejlépe přibližně 60°C pro lněnou papírovinu. Přídavná kaše je recirkulována po dráze kroků 250, 260, 270 a opět 250 do té doby, než přídavná kaše dosáhne předepsané hodnoty volnosti (Freeness value) v rozsahu přibližně -300 až

-900 mililitrů.°Schoppler-Rieglera (ml.°SR). Přednost se dává horní oblasti daného rozmezí (okolo -750 ml.°SR).

Vysvětlení záporných hodnot volnosti lze nalézt na stránce 595 v publikaci „Pulp Technology and Treatment tor Paper“, Second Edition, James ď A. Clark, Miller Freeman Publications, San Francisco, CA (1985).

Po ukončení recirkulační operace je extrémně zjemněná přídavná kaše připravena k uvedení do denní vany 12 spojené s aplikátorem s pohyblivými otvory 10, odkud je distribuována po celé délce komorové skříně 30 aplikátoru s pohyblivými otvory 10, jak bylo dříve popsáno. Obvykle je však upřednostňováno použití dalšího recirkulačního kroku 275, při kterém je přídavná kaše recirkulována z druhé komory 285 opět přes výmě• · nik tepla (z kroku 270) za malého nebo žádného dalšího zjemňování, čímž se dosáhne finální provozní teploty přídavné kaše (přednostně přibližně 35°C) předtím, než je tato dodána do denní vany 12 a aplikátoru 10. Vzhledem k tomu je výměník tepla přednostně nastaven tak, aby sloužil přinejmenším dvěma účelům, udržování optimální teploty přídavné kaše v průběhu recirkulace přes zjemňovače a odstranění přebytečného tepla z přídavné kaše na závěr zjemňovacích kroků těsně před dodáním do aplikátoru 10.

Druhá komora na kaši 285 rovněž zahrnuje polokontinuální výrobu kaše.

Multidiskové zjemňování 260 na recírkulační dráze je přednostně prováděno zjemňovači jako jsou Beloitovy dvojité multidiskové zjemňovače nebo Beloitovy dvojité zjemňovače typu

D. Výměníky tepla použité v kroku 270 na recírkulační dráze zabraňují hromadění tepla v kaši, k němuž by jinak mohlo dojít v důsledku extrémního zjemňování v multidiskových zjemňovacích v kroku 250. Výměník tepla je přednostně v protiproudem uspořádání, jako je model 24B6-156 (typ AEL) firmy Diversified Heat Transfer lne. V přednostním uspořádání byl výměník tepla z kroku 270 nastaven na hodnotu 437,8 m.m.kJ/s.

Podíl jemné frakce v přídavné kaši se pohybuje přibližně v rozsahu 40-70%, přednostně okolo 60%. Tyto procentuální hodnoty udávají podíl vláken o délce menší než 0,1 mm.

Kaše dodávaná do nátokové skříně 4 („kaše základního papíru“) přednostně obsahuje přibližně 0,5% hmotnostního podílu sušiny (přednostně lépe okolo 0,65%), zatímco kaše dodávaná do aplikátoru s pohyblivými otvory 10 („přídavná kaše“) má obsah přednostně přibližně od 2 do 3% sušiny v celkové hmotnosti.

Pro lněnou papírovánu je hodnota volnosti vláken v kaši základního papíru u nátokové skříně 4 přednostně v rozsahu při• 4 · *

• «4 4 4 4 4 • 4 4 · 4 4 4 bližně od 150 do 300 ml.°SR, zatímco přídavná kaše v komorové skříni 30 dosahuje přednostně hodnoty volnosti v rozsahu přibližně od -300 do -900 ml.°SR, přednostně lépe přibližně -750. Sušina v kaši základního papíru se přednostně skládá z 50% podílu křídy a 50% vlákniny, zatímco v přídavné kaši je tento poměr přibližně 10% křídy (volitelně) a 90% nebo i více vlákniny. Volitelně může přídavná kaše obsahovat podíl křídy od 5% do 20%, přednostně druh Multiflex, který lze obdržet od firmy Speciality Minerals, lne.

Jak bylo dříve popsáno s odkazem na obr. 1A, je přídavná kaše nanášena na základní papír aplikátorem 10, přičemž je dále odstraňována voda a arch je vysoušen při přechodu vysoušecími plstmi 26. Nyní s odkazem také na obr. 1B je v závěru papírenského procesu vyroben papír sestávající z části základního papíru 3 a několika rovnoměrně nanesených, stejně vzdálených, vzájemně rovnoběžných pruhových oblastí 5> vysoce zjemněného přídavného celulózového materiálu s délkou vláken ve váženém průměru z rozsahu přibližně od 0,15 mm do 0,20 mm.

V těchto pruhových oblastech 5 má cigaretový papír sníženou prodyšnost ve srovnání s prodyšností v oblastech základního papíru ý mezi pruhovými oblastmi 5. Nyní s odkazem rovněž na obr. 1C je v papíru zabalená tyčinka tabáku, čímž vytváří tabákem naplněnou část cigarety Ί~, která bude v pruhových oblastech vykazovat pomalejší hoření ve srovnání s oblastmi základního papíru 3 mezi pásovými oblastmi 5.

Provoz zařízení pro výrobu cigaretového papíru a způsob přednostního provedení byl popsán s ohledem na lněnou základní surovinu. Zařízení a s ním spojené způsoby jsou však snadno přenositelné i na jiné základní suroviny, jako je papírovina z tvrdého i měkkého dřeva, blahovičníková (eukalyptová) papírovina a jiné druhy papíroviny používané v papírenském průmys• · · · lu. Alternativní papíroviny mohou mít charakteristiky odlišné od lnu, jako je rozdílná průměrná délka vlákna, která může u některých papírovin vyžadovat úpravu míry zjemňování v krocích 220 a 230 při přípravě kaše základního papíru.

U alternativní papíroviny může být rovněž přijatelné vynechat jeden nebo oba kroky zjemňování 220 a 230, zejména pokud papírovina vykazuje velice malou průměrnou délku vlákna ve srovnání se lnem. Za účelem dostatečně účinnosti přípravy přídavné kaše by však ta kaše, jež má být přesměrována do recirkulační komory 250, měla vykazovat počáteční délku vlákna ve váženém průměru přibližně odpovídající délce popsané, dříve pro zjemněnou lněnou kaši základního papíru, tedy kaši s váženým průměrem délky vlákna v rozsahu přibližně 0,7 až 1,5 mm, přednostně lépe okolo 0,8 až 1,2 mm. U těchto alternativních papírovin je přídavná kaše recirkulována mezi zjemňovacím krokem 260 a krokem výměny tepla 270 do doby, než je dosaženo požadované hodnoty volnosti (v rozsahu od -30Ό do -900 ml.°SR, přednostně lépe přibližně -750 ml.°SR). Podobně jako je tomu u lnu, extrémní stupeň zjemnění přídavné kaše zabraňuje i zde hromadění vlákniny v okolí otvorů .44 nebo pásu, což pro změnu zabraňuje poruchám proudění z otvorů 44.

Protože průtok proudu tekutiny 40 vytékajícího z každého z otvorů 44 během průchodu otvoru 44 podél spodní části komorové skříně 30 je přímo úměrný rozdílu tlaků na obou stranách otvoru 4 4, je mimořádně důležité, aby byl dosažen a posléze udržován tlak tekutiny co nejrovnoměrnější po celé dráze každého z otvorů 44 podél spodní části 76 komorové skříně 22· Následující diskuse s odkazem na obr. 12A-C poskytuje přednostní průběh řídící logiky prováděné regulátorem 64 při řízení systému distribuce toku 60 v reakci na údaje systému sledování tlaku 62 tak, aby bylo dosaženo rovnoměrnosti výtokových prou• · • · · * · * « · ·« · · · • · · · 4» · · • · · · * · · dů 40 z každého z otvorů 44 během jejich průchodu podél spodní části 76 komorové skříně 30.

Regulátor 64 v podstatě provádí algoritmus řízení pomocí fuzzy-logiky, který je popsán následujícími pravidly:

1. celkový tok kaše do komorové skříně 30 bude udržován na předepsané úrovni celkového součtu toků,

2. všechna měrná čerpadla budou na začátku pracovat na stejné úrovni rychlosti/průtoku tak, aby dodávala požadovanou úroveň celkového toku,

3. protože se měrná čerpadla 150 budou vzájemně funkčně ovlivňovat, budou úpravy tlaku prováděny lokálně pouze u malé podmnožiny celkového množství čerpadel, jako je jedno nebo dvě měrná čerpadla 150 najednou (nebo volitelně od jednoho do pěti, v závislosti na velikosti komory a počtu měrných čerpadel) ,

4. pokud rozptyl získaných hodnot tlaku v komorové skříni 30 nepřekročí jistou předepsanou přijatelnou úroveň (nebo práh), nebudou prováděny žádné řídící zásahy,

5. lokální úprava tlaku (prostřednictvím rychlosti čerpání zvoleného měrného čerpadla 150) bude provedena pouze poté, co se prokáže, že lokální důvod k ní (odchylka tlaku nahoru nebo dolů, přesahující předepsaný práh) přetrval po stanovenou dobu,

6. míra zásahu bude zvolena s ohledem na velikost odchylky tak, že zjištěná přetrvávající odchylka malého rozsahu vyvolá malý zásah a zjištěná přetrvávající odchylka většího rozsahu vyvolá větší zásah a

7. dokonce i po zásahu budou další zásahy prováděny až poté, co daná příčina přetrvá po stanovenou dobu tak, jak bylo popsáno v kroku 5.

• 4 · ·

- 28 * · ··

4 4 4

Nyní s odkazem na obr. 12A provádí regulátor 64 přednostně kroky, jež začínají nastavením hodnoty celkového průtoku kaše (krok 210), která se může v přednostním provedení pohybovat v rozmezí 320 až 380 mm³/s pro papírenský stroj typické velikosti. Větší stroje mohou vyžadovat větší hodnoty průtoku. Navíc je v kroku 220 stanoven cílový rozsah tlaku („P_range“) , který v přednostním provedení udává celkový rozsah kolísání tlaku podél komorové skříně 30, který je ještě přijatelný pro správný a plynulý provoz aplikátoru s pohyblivými otvory 10. Jako neomezující příklad uvádíme, že rozsah kolísání tlaku může být zvolen v hodnotě 370 Pa nebo méně, pokud je provozní tlak ve spodní části 76 komorové skříně 30 stanoven v rozmezí přibližně 1,5-4,5 kPa (přednostně lépe v rozsahu přibližně 1,5 až 2,0 kPa) .

Po určení celkového průtoku a P_range provede regulátor 64 první podprogram 205 pro stanovení, zda fyzikální podmínky v tekutině v komorové skříni 30 vyžadují úpravu velikosti průtoku kteréhokoli z měrných čerpadel 150. Podprogram 205 začíná tím, že je zapojen systém sledování tlaku 62, jenž v kroku 230 postupně přečte hodnoty tlaku ve všech tlakových otvorech 94.

V přednostním provedení je v kroku 230 načteno 24 hodnot. Všechny tyto hodnoty („Pí“) jsou použity k výpočtu průměrného tlaku („P_ave“) v kroku 240. Regulátor 64 rovněž zjistí, která ze všech hodnot tlaku (Ρ±) je nejvyšší hodnotou tlaku („P_max“) a která je nejmenší hodnotou tlaku („P_min“) · V kroku 260 pak regulátor 64 spočte skutečný rozsah hodnot tlaku jako rozdíl mezi Pmax a Pmin· Poté je v kroku 27 0 proveden test („Test č.l“), jenž srovná skutečný rozsah hodnot tlaku s rozsahem zadaným v kroku 220. Pokud je skutečný rozsah hodnot tlaku menší než cílový rozsah tlaku, jsou fyzikální podmínky tekutiny

ΦΦ ·· • · φ · • · ·· φ φ φ φ * φ · · φ φ φφφφ φ φφφ φ φ φ · φ φ φ φφφ φ φ φφ v komorové skříni 30 nominální a regulátor 64 se sám přepne do časovacího kroku 275, který vytváří prodlevu v délce 10 sekund a poté se vrátí zpátky do kroku měření tlaku 230, kdy opětovným provedením tohoto podprogramu zkontroluje přijatelnost kolísání nové sady naměřených hodnot tlaku P_± podél komorové skříně 30.

Pokud je skutečný rozsah hodnot tlaku větší než cílový rozsah tlaku, pak řídící obvod pokračuje dalším testem 280 („Test č.2“), v němž se zjistí, zda-li tento (pozitivní) výsledek prvního testu přetrvává již po předepsanou dobu, jako je opakované měření po dobu jedné minuty (tzn. 6 po sobě jdoucích měření vzhledem k 10-sekundové prodlevě vytvořené v kroku 275 mezi každými dvěma měřeními tlaku v kroku 230). Pokud tento Test č.2 nebyl splněn, řídící obvod se sám přepne do časovacího kroku 275 a poté se vrátí zpátky do kroku měření tlaku 230. Pokud byl výsledek Testu č.2 kladný po předepsaný počet následných měření, vstoupí řídící obvod do podprogramu řízení toku 290.

Nyní s odkazem na obr. 12B a 12C zahrnuje podprogram řízení toku 290 přednostně první řídící režim A, jenž provádí rozhodnutí, kterému z měrných čerpadel 150 má být upravená rychlost (a tím i průtok), aby se odstranila nerovnoměrnost hodnot tlaku čtených podél komorové skříně 30. Řídící režim A upravuje rychlost toho čerpadla 150, které přispěje největší změnou profilu hodnot tlaku podél komorové skříně 30. Druhý řídící režim B zjišťuje, zda-li stávající podmínky vyžadují větší rozsah úpravy průtoku čerpadla nebo postačí úprava v menším rozsahu. Závěrečný řídící režim C stanovuje, jak mají být upravena všechna ostatní měrná čerpadla 150 (přednostně všechna stejně) tak, aby byl celkový průtok kaše dodávané systémem distribuce toku 60 do komorové skříně 30 zachován na »

·· · · · * úrovni zadané v kroku 210. Po provedení řídících režimů A až C se regulátor vrátí zpátky do časovacího kroku 275 na 10-sekundovou prodlevu a poté do kroku měření tlaku 230 k novému měření hodnot tlaku.

Řídící režim A zahrnuje krok určení rozdílu tlaku („ΔΡχ“) mezi naměřenou hodnotou tlaku Ρ_± pro každý tlakový otvor 94 a průměrným tlakem vypočteným v kroku 240. V kroku 310 jsou pak stanoveny absolutní hodnoty těchto rozdílů tlaků ΔΡ± a poté jsou navzájem srovnány tak, aby bylo možno určit největší absolutní hodnotu ze všech hodnot rozdílu tlaků ΔΡι- Regulátor 64 poté provede kroky 330 a 340, v nichž zjistí, které z měrných čerpadel 150 je funkčně nejbližší tlakovému otvoru 94, jenž poskytl největší absolutní hodnotu ze všech hodnot rozdílu tlaků ΔΡ±.

Jakmile bylo toto měrné čerpadlo identifikováno, regulátor 64 vstoupí do řídícího režimu B, aby zjistil vhodný rozsah úpravy průtoku v souladu s podprogramem úpravy průtoku 350.

Podprogram úpravy průtoku 350 přednostně zahrnuje test („Test č.3“) v kroku 360, kde je hodnota rozdílu tlaků ΔΡι identifikovaného čerpadla srovnána s prahovou hodnotou (jako například 750 Pa). Pokud je naměřený rozdíl tlaků ΔΡι větší než prahová hodnota, řídící obvod vygeneruje pro zvolené měrné čerpadlo 150 řídící signál k úpravě čerpacího průtoku o větší faktor, jenž v přednostním provedení představuje 10% stávajícího průtoku. Pokud je navíc naměřený rozdíl tlaků záporný (lokální tlak je pod úrovní průměrného tlaku), pak je čerpací průtok zvoleného měrného čerpadla 150 o 10% zvýšen. Pokud je naměřený rozdíl tlaků kladný, pak je čerpací průtok o 10% snížen .

*· ·· · ·

Pokud Test č.3 v kroku 360 ukáže, že je absolutní hodnota naměřeného rozdílu tlaků menší než prahová hodnota (750 Pa), pak řídící obvod vygeneruje pro zvolené čerpadlo řídící signál k úpravě průtoku o menší faktor, jenž je v přednostním provedení 5% stávajícího průtoku (nebo rychlosti). Po provedení jednoho z kroků 370 nebo 380 jako výsledku Testu č.3 a kroku 360 vstoupí řídící obvod do třetího řídícího podprogramu C.

Řídící režim C má za úkol zachovat předepsanou úroveň celkového součtu toků do komorové skříně 30. Začíná analytickým stanovením změny celkového průtoku („Δ Průtoku“) způsobené úpravou čerpacího průtoku zvoleného měrného čerpadla 150 provedenou v řídícím režimu B. Poté vykoná krok 400, kde v komunikaci se všemi ostatními, nezvolenými měrnými čerpadly 150 upraví výkon všech ostatních (nezvolených) měrných čerpadel 150 (přednostně stejně) tak, aby byla vyrovnána Δ Průtoku, kterou vyvolalo zvolené měrné čerpadlo, čímž se zachová předepsaná úroveň celkového součtu toků zadaná v kroku 210.

Pokud je například první měrné čerpadlo 150a vybráno v řídícím režimu B k úpravě průtoku zvýšením o 10% v kroku 370, pak v kroku 400 řídícího režimu C je průtok všech ostatních měrných čerpadel (150b až 150z) snížen stejným dílem o změnu průtoku čerpadla 150a dělenou počtem čerpadel v množině určené čerpadly 150b až 150z.

Po ukončení řídícího režimu C se řídící obvod vrací do časovacího kroku 275 a po 10-sekundové prodlevě do kroku měření tlaku 230.

Nyní s odkazem na obr. 13 a 14 byl aplikátor 10 s 24 tlakovými otvory spuštěn s předepsanou hodnotou celkového toku kaše 380 mm³/s, kde všechna měrná čerpadla 150 byla nastavena na v podstatě stejnou rychlost a regulátor 64 nebyl v provozu. Jak je vidět na obr. 13, tlak podél komorové skříně byl za

00 00 0000 0 0 0 0 · · · • · · · 0* · > ·· 0 · 0 0 · * ·00 000 ···♦ ···· · · ·· ·· ·· ·· »· ·· těchto okolností nejnížší na vstupní straně (tam, kde pás vstupuje do komory) a postupně se obecně zvyšoval po délce ko morové skříně 30 směrem k protilehlé straně komorové skříně 30, čímž vznikl rozptyl tlaku v rozsahu přibližně 2070 Pa.

Naproti tomu po spuštění regulátoru 64 se naměřené hodno ty tlaku v komorové skříni během dalšího provozu aplikátoru kaše začaly přibližovat hodnotám zobrazeným na obr. 14, kde s rozptyl kolísání tlaku zmenšil na 400 Pa. Vzhledem ke zjištění, že velikost průtoku otvory pásu je velice citlivá vůči ne rovnoměrnostem tlaku v komorové skříni, přispívá zlepšená stejnorodost tlaku dosažená předkládaným vynálezem k rovnoměrnějšímu výtoku z každého otvoru v pásu během jeho pohybu podél spodní části komorové skříně 30.

Nyní je s odkazem na obr. 15 uvedeno grafické zobrazení představující fyzikální podmínky v tekutině v závislosti na čase provozu aplikátoru 10 v souladu s obsahem předkládaného vynálezu, kde křivka x znázorňuje průměrný tlak v komorové skříni 30, křivka y znázorňuje hodnotu průtoku komorovou skří ní 30 a křivka y znázorňuje rozsah kolísání tlaku podél komorové skříně 30. Křivka z ukazuje, jak je v tomto příkladě kolísání tlaku sníženo v průběhu krátké doby na přibližně jednu třetinu původní hodnoty.

Za provozu je požadovaná stejnoměrná úroveň tlaku v komorové skříni v konfiguraci přednostního provedení v rozsahu přednostně od 1500 Pa do. 4500 Pa. V některých aplikacích může být žádoucí pracovat s vyššími hodnotami tlaku.

Zkušenému odborníkovi budou zřejmé mnohé modifikace, náhrady a zlepšení u vynálezu bez vzdálení se duchu a rozsahu tohoto vynálezu tak, jak je popsán a definován zde a v následujících nárocích. Jako neomezující příklad budou zkušenému odborníkovi po přečtení tohoto textu zřejmé jiné pro- 33 • · « ·

středky k udržování stejnoměrného tlaku v komorové skříni a následkem toho stejnoměrného výtoku kaše. Takovéto alternativy mohou zahrnovat možnost stanovit žádoucí diferencované hodnoty průtoku měrných čerpadel empiricky nebo pomocí alternativních cyklických procedur a procedur se zpětnou vazbou. Při přípravě přídavné kaše mohou být použity jiné hodnoty konzistence a jiné suroviny, nebo jiné typy zjemňovačů a výměníků tepla. Podobně nemusí být kaše základního papíru nutně pokládána na podélné síto, ale může být například pokládána na nekonečný ocelový pás nebo jiné uspořádání známé v dané oblasti techniky jako použitelné k výrobě základního papíru. Navíc může být základní deska 78¹ uspořádána odtažitelně podobně jako tomu bylo u vložek 79' a 80¹ v provedení uvedeném na obr. 6.

Další modifikace mohou zahrnovat zavedení recirkulačního kanálu z výstupního konce komorové skříně 30 k místu poblíž vstupního konce skříně. Dále mohou být vložky 79 a 80 vyrobeny ze slitin odolných proti opotřebení, jako je mosaz. Dále mohou být výplně 89 a 90 uvnitř komorové skříně umístěny v jisté vzdálenosti nad štěrbinovou základní deskou 78 místo toho, aby se jí přímo dotýkaly. Rovněž tlakové snímače 160 mohou být takového typu, který dovoluje umístit je přímo u tlakových otvorů .

• · · · · · • · · • · · • · · • · · ·· • · « · • 9 9 ·

999 999

Claims (51)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby papíru s naneseným vzorem přídavného materiálu, vyznačující se tím, že zahrnuje posun základního papíru podél první dráhy, přípravu kaše z přídavného materiálu a opakované vypouštění zmíněné přídavné kaše na zmíněný pohybující se arch základního papíru pomocí:

   zřízení zásobníku zmíněné přídavné kaše napříč zmíněnou první drahou, pohybu pásu s otvorem po nekonečné dráze, přičemž zmíněný krok pohybu pásu zahrnuje krok pohybu zmíněného pásu podél prvního úseku zmíněné nekonečné dráhy, kde je zmíněný otvor spojen se zmíněným zásobníkem za účelem vypouštění zmíněné přídavné kaše ze zmíněného zásobníku přes zmíněný otvor na zmíněný základní papír, když zmíněný otvor prochází zmíněným prvním úsekem dráhy, a kroku vypouštění zmíněné kaše, zahrnujícího krok řízení změn tlaku tekutiny podél zmíněného zásobníku za účelem dosažení stejnoměrného výtoku zmíněné přídavné kaše ze zmíněného otvoru, když zmíněný otvor prochází zmíněným prvním úsekem dráhy.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zmíněný krok řízení tlaku podél zmíněného zásobníku zahrnuje kroky:

   přivádění zmíněné přídavné kaše do zmíněného zásobníku v bodech rovnoměrně rozmístěných podél zmíněného zásobníku, sledování tlaku tekutiny v několika oblastech podél zmíněného zásobníku za účelem nalezení oblasti s největší odchylkou tlaku ze zmíněných sledovaných oblastí, ·· ···· • · úpravy přítoku zmíněné přídavné kaše do zmíněného zá sobníku v místě nejblíže zmíněné oblasti s největší odchyl kou tlaku ve smyslu proti zmíněné největší odchylce tlaku.
3. 3. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že zmíněny krok zřízení zásobníku zahrnuje krok umístění podélné komorové skříně napříč uvedenou první dra hou a přivádění zmíněné přídavné kaše do zmíněné komorové skříně přes otvory rovnoměrně rozmístěné po délce zmíněné skříně; zmíněný krok pohybu zmíněného pásu podél zmíněného prvního úseku nekonečné dráhy zahrnuje krok přechodu zrnině ného pásu spodní částí zmíněné komorové skříně; zmíněný krok zřízení zásobníku dále zahrnuje krok plnění zmíněné komorové skříně přídavnou kaší pod tlakem a nepřetržité do dávky zmíněné přídavné kaše do zmíněné naplňované skříně pod tlakem prostřednictvím zmíněných otvorů pomocí individuálně nastavitelných měrných čerpadel, a zmíněný krok řízení tlaku zahrnuje kroky:

   sledování tlaku tekutiny bodech rovnoměrně rozmístěných podél zmíněného zásobníku, stanovení, který ze sledovaných bodů přispívá nej vět ší odchylkou tlaku tekutiny od normálu, určení měrného čerpadla, jehož napájecí otvor je funkčně nejbližší zmíněnému stanovenému bodu s nevetší odchylkou tlaku, úpravy výkonu zmíněného určeného měrného čerpadla k vyrovnání zmíněné nejvyšší odchylky tlaku tekutiny od normálu a úpravy výkonu zbytku zmíněných měrných čerpadel pro kompenzaci zmíněného kroku úpravy zmíněného určeného měrné ho čerpadla tak, aby byla zachována zmíněná nepřetržitá do dávka přídavné kaše do zmíněné komorové skříně.

   • » · · · · • · ·· 9 9 • · 9 9 9 9 9

   9 9 9 9 9 9

   99 9999

   99 99

   9 9 9 9 9

   9 9 9 9 • · ··9 999

   9 9 9
4. 4. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zmíněný krok pohybu pásu zahrnuje krok čištění zmíněného pásu od zmíněné přídavné kaše následující po zmíněném kroku spojení zmíněného otvoru se zmíněným zásobníkem.
5. 5. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zmíněný krok dodávky zmíněné přídavné kaše zahrnuje přiváděni zmíněné kaše do zmíněné komorové skříně v místech vertikálně vzdálených od zmíněné spodní části skříně.
6. 6. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zmíněný krok řízení tlaku podél zmíněného zásobníku zahrnuje kroky dodávky zmíněné přídavné kaše do zmíněného zásobníku přiváděním zmíněné přídavné kaše do zmíněného zásobníku soustavou napájecích otvorů rovnoměrně rozmístěných po délce zmíněného zásobníku a řízení zmíněného přivádění kaše každým z napájecích otvorů pomocí:

   a) snímání tlaku tekutiny v bodech rovnoměrně rozmístěných podél zmíněného zásobníku,

   b) stanovení, zda-li odchylka přečtených hodnot tlaku přesahuje předepsanou hodnotu, a pokud je předepsaná hodnota překročena

   c) zjištění, která z přečtených hodnot tlaku přispívá největší odchylkou od normálu,

   d) určení napájecího otvoru nejbližšího ke zmíněné hodnotě tlaku s největší odchylkou od normálu a

   e) úpravy přívodu kaše zmíněným určeným napájecím otvorem pro vyrovnání zmíněné největší odchylky.
7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že dále zahrnuje krok zadání předepsaného celkové- 37 ·· ·· • · * • · ·· • · · • · ·

   99 99 ·· ····

   9 9 ·

   9 9·

   9 9 9

   9 9 9 9

   99 99

   99 99 • 9 9 9

   9 9 9 9 • ··· ··· • · ·* 99 ho průtoku kaše dodávané do zmíněného zásobníku a po vykonání zmíněného kroku úpravy e) zahrnuje krok

   f) úpravy přívodu kaše nevybranými napájecími otvory, jež postihuje ty ze zmíněných napájecích otvorů, které jsou jiné než zmíněný napájecí otvor vybraný v kroku e), přičemž zmíněný krok úpravy f) zmíněných nevybraných napájecích otvorů slouží k vyvážení úpravy v kroku e) ve zmíněném vybraném napájecím otvoru tak, aby byl zachován zmíněný předepsaný celkový průtok tekutiny dodávané do zmíněného zásobníku .
8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že krok snímání a), zmíněný krok stanovení b) a zmíněný krok zjištění e) jsou prováděny opakovaně a zmíněný krok úpravy e) a zmíněný krok úpravy f) jsou prováděny pouze, pokud zůstanou výsledky zmíněného kroku zjištění c) po předepsanou dobu stejné.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že zmíněný krok úpravy f) upravuje všechny nevybrané otvory stejně.
10. 10. Způsob podle některého z nároků .6 až 9, vyznačující se t í m , že zmíněný normál je průměr zmíněných naměřených hodnot tlaku.
11. 11. Způsob podle některého z nároků 6 až 10, vyznačující se tím, že zmíněný krok úpravy přívodu kaše zmíněným vybraným napájecím otvorem zahrnuje kroky:

    i) zjištění velikosti zmíněné největší odchylky tlaku od normálu, ii) srovnání zmíněné velikosti s předepsanou prahovou hodnotou, iii) pokud zmíněný krok srovnání ii) ukáže, že zmíněná absolutní hodnota je menší než zmíněná prahová hodnota, • · • * • · c · ·· · · · β je proveden zmíněný krok úpravy přívodu kaše zmíněným vybraným napájecím otvorem o stanovený menší faktor, a iv) pokud zmíněný krok srovnání iij ukáže, že zmíněná absolutní hodnota je větší než zmíněná prahová hodnota, je proveden zmíněný krok úpravy přívodu kaše zmíněným vybraným napájecím otvorem o stanovený větší faktor.
12. 12. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zmíněný krok přípravy kaše z přídavného materiálu zahrnuje kroky:

    přípravy celulózové papíroviny, opakovaného zjemňování zmíněné celulózové papíroviny do dosažení hodnoty volnosti v rozsahu přibližně -300 až -900 ml.°SR a odvádění tepla ze zmíněné celulózové papíroviny během nejméně části zmíněného kroku opakovaného zjemňování.
13. 13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že dále zahrnuje krok přípravy kaše základního papíru z části zmíněné celulózové papíroviny a vytvoření zmíněného základního papíru na zmíněné první dráze pomocí zmíněné kaše základního papíru a papírenského zařízení.
14. 14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že zmíněný krok vytváření základního papíru zahrnuje krok dosažení hmotnostního podílu sušiny v kaši základního papíru ve výši přibližně do 1,0%.
15. 15. Způsob podle některého z nároků 13 až 14, vyznačující se tím, že zmíněný krok přípravy kaše základního papíru zahrnuje krok přidávání křídy v rozsahu přibližně do 50% hmotnosti zmíněné sušiny.
16. 16. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že ve zmíněném kroku zří• » zení zásobníku je tento umístěn za mokrou linií po směru pohybu zmíněného papírenského zařízení.
17. 17. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zmíněný krok přípravy přídavné kaše zahrnuje krok dosažení hmotnostního podílu sušiny ve zmíněné přídavně kaši v rozsahu přibližně 2-3%.
18. 18. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zmíněný krok přípravy přídavné kaše zahrnuje krok dosažení hmotnostního podílu sušiny ve zmíněné přídavné kaši v rozsahu přibližně 2-3%.
19. 19. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zmíněný krok přípravy přídavné kaše zahrnuje krok přidávání křídy v rozsahu přibližně do 20% hmotnostního podílu ve zmíněné sušině.
20. 20. Cigaretový papír zahrnující základní papír z vláknitého celulózověho materiálu a naneseného vzoru přídavného materiálu, vyznačující se tím, že obsahuje vysoce zjemněnou formu zmíněného celulózověho materiálu, zmíněný vysoce zjemněný celulózový materiál má vážený průměr délky vláken v rozsahu přibližně 0,15 mm až 0,2 mm, zmíněný vláknitý celulózový materiál zmíněného základního papíru má vážený průměr délky vláken v rozsahu přibližně 0,7 mm až 1,5 mm.
21. 21. Cigareta obsahující tyčinku tabáku a cigaretový papír obalující zmíněnou tyčinku tabáku, vyznačuj ící se t í m , že zmíněný cigaretový papír zahrnuje základní papír z vláknitého celulózověho materiálu a nanesený vzor přídavného materiálu obsahujícího vysoce zjemněnou formu zmíněného celulózověho materiálu, zmíněný vysoce zjemněný celulózový materiál zmíněného naneseného vzoru přídavného materiálu má vážený průměr délky vláken přibližně 0,15 mm, • · • · • · zmíněný vláknitý celulózový materiál zmíněného základního papíru má vážený průměr délky vláken v rozsahu přibližně 0,7 mm až 1,5 mm.
22. 22. Aplikátor kaše, vyznačující se tím, že sestává z komorové skříně, uspořádání pro přívod kaše do zmíněné komorové skříně a nekonečného pásu v uspořádání procházejícím spodní částí zmíněné komorové skříně; zmíněný nekonečný pás má otvory, zmíněné otvory jsou zkoseny na straně zmíněného pásu obrácené směrem dovnitř zmíněné komorové skříně.
23. 23. Aplikátor podle nároku 22, vyznačující se tím, že zmíněná komorová skříň zahrnuje zešikmené prvky uvnitř a poděl zmíněné spodní části, kde zmíněné zešikmené prvky jsou uspořádány tak, aby směrovaly kaši směrem k centrální části zmíněného nekonečného pásu.
24. 24. Aplikátor podle některého z nároků 22 až 23, vyznačující se tím, že zmíněná komorová skříň zahrnuje soustavu napájecích otvorů rozmístěných rovnoměrně podél vrchní části zmíněné komorové skříně.
25. 25. Aplikátor podle některého z nároků 22 až 24, vyznačující se tím, že zmíněná komorová skříň zahrnuje ve zmíněné spodní části štěrbinovou základní desku, nejméně první a druhou vložku umístěnou na protilehlých stranách zmíněné základní desky a vodící drážku alespoň částečně určenou zmíněnými vložkami a zmíněnou základní deskou, přičemž zmíněná vodící drážka kluzně vede zmíněný nekonečný pás.
26. 26. Aplikátor podle některého z nároků 22 až 25, vyznačující se tím, že zmíněná komorová skříň obsahuje ve zmíněné spodní části štěrbinovou základní desku, nejméně první a druhou vložku umístěnou na protilehlých • · · · stranách zmíněné základní desky a vodící drážku alespoň částečně určenou zmíněnými vložkami a zmíněnou základní deskou, přičemž zmíněná vodící drážka kluzně vede zmíněný nekonečný pás a zmíněná komorová skříň dále obsahuje prostředky pro řízené vzájemné odtažení alespoň jedné ze zmíněných vložek a zmíněné základní desky.
27. 27. Zařízení k výrobě papíru s naneseným vzorem přídavného materiálu, vyznačující se tím, že zmíněné zařízení obsahuje první uspořádání, které z první kaše vytváří arch základního papíru a posouvá zmíněný vytvořený arch podél první dráhy, druhé uspořádání k přípravě přídavné kaše a aplikátor s pohyblivými otvory umístěný u zmíněného prvního uspořádání, kde zmíněný aplikátor s pohyblivými otvory je propojen se zmíněným druhým uspořádáním, a zmíněný aplikátor s pohyblivými otvory pracuje tak, že opakovaně vypouští zmíněnou přídavnou kaši na zmíněný pohybující se arch základního papíru, přičemž zmíněný aplikátor s pohyblivými otvory zahrnuje:

    komorovou skříň, která vytváří zásobník zmíněné přídavné kaše napříč zmíněnou první drahou, nekonečný pás s otvory, kde zmíněný nekonečný pás je veden zmíněnou komorovou skříní tak, že zmíněné otvory jsou propojeny se zmíněným zásobníkem, hnací uspořádání působící na zmíněný nekonečný pás za účelem pohybu zmíněných otvorů po nekonečné dráze a opakovaně skrze zmíněnou komorovou skříň, přičemž zmíněné otvory během propojení se zmíněným zásobníkem umožňují vypouštění zmíněné druhé kaše ze zmíněného zásobníku přes zmíněné otvory,

    4 4

    I 4 » 4

    4 4 4 4

    4 4 systém distribuce toku pro přívod zmíněné druhé kaše do zmíněné komorové skříně v napájecích bodech rovnoměrně rozmístěných podél zmíněné komorové skříně, systém sledování tlaku pro měření tlaku tekutiny v bodech rovnoměrně rozmístěných podél zmíněné komorové skříně a regulátor spojený s výstupem zmíněného systému sledování tlaku, kde úkolem zmíněného regulátoru je zjistit, který ze zmíněných napájecích otvorů je funkčně nejblíže sledovanému místu s nejvyšší odchylkou tlaku, přičemž zmíněný regulátor selektivně přizpůsobuje výstup zmíněného systému distribuce toku ve zmíněném identifikovaném napájecím místě za účelem vyrovnání zmíněné nejvyšší odchylky tlaku, dále zmíněný regulátor upravuje výstup zbytku zmíněných napájecích míst tak, aby byla vyvážena zmíněná změna výstupu ve zmíněném identifikovaném napájecím místě, čímž je tlak tekutiny podél zmíněného zásobníku řízen tak, aby bylo dosaženo stejnoměrného výtoku zmíněné druhé kaše ze zmíněných otvorů, když tyto otvory procházejí zmíněnou komorovou skříní.
28. 28. Zařízení podle nároku 27, vyznačující se tím, že zmíněná komorová skříň obsahuje ve zmíněné spodní části štěrbinovou základní desku, zmíněný nekonečný pás prochází pod zmíněnou základní deskou, zmíněná základní deska zmenšuje kontakt mezi tekutinou uvnitř komorové skříně a hranami na zmíněném nekonečném pásu za účelem omezení přečerpávacího účinku nekonečného pásu.
29. 29. Zařízení podle nároku 28, vyznačující se tím, že zmíněná základní deska omezuje styk tekutiny uvnitř zmíněné komorové skříně na oblast zmíněného nekonečného pásu v bezprostřední blízkosti zmíněného otvoru.

    • · · ·
30. 30. Zařízení podle některého z nároků 28, 29, vyzná• čující se tím, že zmíněná komorová skříň zahrnuje třecí pásy přilehlé ke zmíněné základní desce, přičemž zmíněné třecí pásy a zmíněná základní deska vytvářejí drážku, jež kluzně vede zmíněný nekonečný pás zmíněnou spodní částí komorové skříně.
31. 31. Zařízení podle nároku 30, vyznačující se tím, že zmíněné třecí pásy jsou přestavitelné mezi první pracovní polohou a druhou odtaženou polohou.
32. 32. Zařízení podle některého z nároků 28 až 31, vyznačující se t í m , že zmíněná komorová skříň zahrnuje protilehlé svislé stěny a zkosené prvky umístěné v rozích mezi zmíněnými svislými stěnami a zmíněnou základní deskou, kde zmíněné zkosené prvky jsou uspořádány tak, že směrují tekutinu do centrální části zmíněné základní desky.
33. 33. Zařízení podle některého z nároků 27 až 32, vyznačující se tím, že zmíněná napájecí místa zmíněného aplikátoru jsou tvořena soustavou napájecích otvorů v bodech rovnoměrně rozmístěných podél vrchní části zmíněné komorové skříně, přičemž zmíněné napájecí otvory jsou vertikálně vzdáleny od zmíněné spodní části za účelem snížení rychlosti tekutiny ve spodní části zmíněné komory.
34. 34. Zařízení podle nároku 33, vyznačující se tím, že zmíněné napájecí otvory vypouštějí tekutinu vodorovně.
35. 35. Aplikátor podle některého z nároků 33, 34, vyznačující se tím, že dále zahrnuje druhou soustavu otvorů v bodech rovnoměrně rozmístěných podél zmíněné komorově skříně, přičemž zmíněný systém sledování tlaku obsahuje soustavu tlakových snímačů funkčně propojených se

    44 ·· · · · · · · • · · · · • · 9 · · • ♦ · · · · zmíněnou druhou soustavou otvorů, kde zmíněný regulátor ve spolupráci se zmíněnou soustavou tlakových snímačů upravuje fyzikální podmínky tekutiny ve vybrané podmnožině zmíněných napájecích otvorů v závislosti na vstupu získaném pomocí zmíněné soustavy tlakových snímačů.
36. 36. Zařízení podle nároku 35, vyznačující se tím, že každý ze zmíněných tlakových snímačů zahrnuje první přívod, vedoucí alespoň k jednomu ze zmíněných druhých otvorů, převodník tlaku v první poloze na přívodu a uspořádání, umožňující vytvořit ve zmíněném prvním přívodu vodní sloupec.
37. 37. Zařízení podle nároku 36, vyznačující se tím, že zmíněné uspořádání, umožňující vytvořit ve zmíněném prvním přívodu vodní sloupec, zahrnuje zdroj vody, řídící ventil a prostředek k selektivnímu otevírání a zavírání zmíněného řídícího ventilu, kde zmíněný zdroj vody je připojen ke zmíněnému prvnímu přívodu přes zmíněný řídící ventil, zmíněný řídící ventil lze uzavřít za účelem vytvoření zmíněného vodního sloupce a zmíněný řídící ventil lze otevřít za účelem výplachu zmíněného tlakového snímače a zmíněné komorové skříně vodou ze zmíněného zdroje vody.
38. 38. Zařízení podle některého z nároků 33 až 37, vyznačující se tím, že zmíněný systém distribuce toku zahrnuje soustavu měrných čerpadel, kde každé měrné čerpadlo je propojeno s alespoň jedním ze zmíněných napájecích otvorů, zmíněný regulátor určující, které ze zmíněných napájecích čerpadel je funkčně nejbližší sledovanému místu s největší odchylkou tlaku, zmíněný regulátor selektivně upravující výkon vybraného měrného čerpadla k vyrovnání zmíněné nejvyšší odchylky tlaku, zmíněný regulátor upravující výkon ostatních zmíněných měrných čerpadel ve smyslu · ·· • · · · • · * · • · · · · * opačném ke zmíněné úpravě výkonu zmíněného vybraného měrného čerpadla za účelem zachování stejnoměrného tlaku tekutiny podél zmíněné komorové skříně a celkového součtu toků do zmíněné komorové skříně.
39. 39. Zařízení podle některého z nároků 33 až 38, vyznačující se tím, že zmíněný regulátor upravuje výstup zmíněných ostatních napájecích čerpadel ve stejném poměru tak, aby byl zachován celkový součet toků zmíněné druhé kaše.
40. 40. Zařízení podle některého z nároků 27 až 39, vyznačující se tím, že zmíněné první uspořádání zahrnuje podélné síto, zmíněný aplikátor s pohyblivými otvory je umístěn po směru pohybu zmíněného podélného síta od oblasti suché linie.
41. 41. Zařízení podle některého z nároků 27 až 40, vyznačující se tím, že zmíněný aplikátor spolupracuje s podtlakovou skříní umístěnou souběžně pod zmíněnou komorovou skříní zmíněného aplikátoru s pohyblivými otvory.
42. 42. Zařízení podle některého z nároků 27 až 41, vyznačující se tím, že zmíněné druhé uspořádání zahrnuje zjemňovač, výměník tepla a oběhový systém pro oběh zmíněné druhé kaše opakovaně přes zmíněný diskový zjemňovač a výměník tepla až do dosažení předepsané hodnoty volnosti zmíněné druhé kaše.
43. 43. Zařízení podle některého z nároků 27 až 42, vyznačující se tím, že zmíněné druhé uspořádání umožňuje dosáhnout u zmíněné druhé kaše předepsané hodnoty volnosti v rozsahu -300 do -900 ml.°SR.
44. 44. Zařízení podle některého z nároků 27 až 43, vyznačující se tím, že zmíněné otvory ve zmíněném nekonečném pásu mají zkosené hrany.

    ·· 44 • 4 4 ·

    Λ * · »·

    -46“· ·· · ·

    4 4 4 ·
45. 45. Zařízení podle některého z nároků 27 až 44, vyznačující se tím, že zmíněný aplikátor s pohyblivými otvory dále zahrnuje čistící uspořádání působící na zmíněný nekonečný pás za účelem odstranění zbytkové tekutiny ze zmíněného nekonečného pásu poté, co zmíněný nekonečný pás opustil zmíněnou komorovou skříň; zmíněné čistící uspořádání obsahuje stírací prvek, kterým proklouzává zmíněný nekonečný pás a prostředky k vypouštění tekutiny příčně přes zmíněný nekonečný pás.
46. 46. Zařízení podle nároku 45, vyznačující se tím, že zmíněné čistící uspořádání zahrnuje stírací prvek, kterým proklouzává zmíněný nekonečný pás a prostředky k vypouštění tekutiny příčně přes zmíněný nekonečný pás.
47. 47. Zařízení podle některého z nároků 45, 46, vyznačující se tím, že zmíněné čistící uspořádáni obsahuje soustavu stíracích prvků, z nichž každý se skládá z páru protilehlých vláknitých prvků, mezi nimiž proklouzává zmíněný nekonečný pás, a prostředky k vypouštění tekutiny příčně přes zmíněný nekonečný pás a to podél průchodů vytvořených mezi zmíněnými rovnoběžnými páry stíracích prvků .
48. 48. Zařízení podle nároku 47, vyznačující se tím, že zmíněné vypouštěcí prostředky zahrnují první soustavu trysek, které vystřikují vodu první sadou zmíněných průchodů, a druhou soustavu trysek, které vyfukují plyn následující sadou zmíněných průchodů.
49. 49. Zařízení podle některého z nároků 27 až 48, vyznačující se tím, že hnací uspořádání zmíněného aplikátor s pohyblivými otvory zahrnuje hnací kolo působící na zmíněný nekonečný pás a umístěné za výstupem zmíněného nekonečného pásu ze zmíněné komorové skříně, uspořádání vo• · 9 • · dícího kola, umožňující zmíněnému nekonečnému pásu zachovat » správnou polohu zmíněného nekonečného pásu ve stanovené dráze a hnané kolo, jež směruje zmíněný nekonečný pás ke vstupu do zmíněné komorové skříně, přičemž zmíněné hnací uspořádání dále zahrnuje motor s volitelnou rychlostí a hnací převod mezi zmíněným motorem a zmíněným hnacím kolem, a kde zmíněné hnací kolo, zmíněný motor, zmíněný hnací převod, zmíněné vodící kolo a zmíněné hnané kolo jsou alespoň částečně chráněny krytem.
50. 50. Zařízení podle nároku 49, vyznačující se tím, že zmíněné uspořádání vodícího kola zahrnuje detektor, jenž zjišťuje příčný pohyb zmíněného pásu vzhledem ke zmíněné stanovené dráze a prostředky pro změnu vybočení vodícího kola v závislosti na výstupu zmíněného detektoru za účelem vrácení zmíněného nekonečného pásu do zmíněné správné polohy.
51. 51. Zařízení podle nároku 50, vyznačující se * tím, že zmíněný detektor zahrnuje infračervený paprskový detektor sledující okrajovou část zmíněného nekonečného pásu.