CZ85796A3

CZ85796A3 - Lead-free projectile

Info

Publication number: CZ85796A3
Application number: CZ96857A
Authority: CZ
Inventors: Brian Mravic; Deepak Mahulikar; Gerald Noel Violette; Eugene Shapiro; Henry J Halverson
Original assignee: Olin Corp
Priority date: 1993-09-23
Filing date: 1993-12-06
Publication date: 1996-07-17
Also published as: US5399187A; ZA947460B; CA2169457A1; RU2124698C1; EP0720662A1; DE69332834T2; EP0720662A4; EP0720662B1; WO1995008653A1; SG52349A1; NO20020607L; NO961186L; NO316546B1; FI961340A; NO322647B1; AU680460B2; ATE236273T1; US5814759A; JPH09504358A; CA2169457C

Description

Oblast techniky

Vynález se týká projektilů, projektilu, prostého, olova..

užším smyslu pak

Dosavadní stav techniky

Olověné projektily a olověné broky, spotřebovávané na krytých střelnicích, jsou některými lékařskými odborníky považovány za možné významné zdravotní riziko. Proto, že se dostávají do těla ptáků, zejména vodních ptáků, jsou považovány také za možný problém v divočině. Na krytých střelnicích jde o páry olova, vznikající odpařením olova z olověných střel. ukládání písku kontaminovaného olovem,, použitého v pískových lapačích spolu se záchytnými deskami na krytých střelnicích, je také drahé, neboť olovo je nebezpečný materiál. Regenerace olova z písku je postup, který pro většinu terčových střelnic není ekonomicky proveditelný.

^roto^b-yiyr^děiá-ny^-^ů-znů—pojc-usy^y^rpbíť-^činné^siřflj^ bez olova.

Rozdíly hustoty mezi střelami téže velikosti, při použití téže síly nálože, mají za následek rozdíly v dálkové trajektorii a rozdíly ve zpětném rázu zbraně. Takové rozdíly jsou nežádoucí a střelec potřebuje mít trajektorii shodnou s trajektorií olověné střely, aby věděl, kam má mířit, a aby byl zpětný ráz shodný se zpětným rázem při střelbě olověnou střelou, aby pocit střelby byl shodný jako při střelbě olověnou střelou. Jestliže tyto rozdíly v trajektorii a zpětném rázu jsou dost velké, zkušenost získaná výcvikem na střelnici zhoršuje, spíše než zlepšuje, přesnost střelby olověnou střelou v poli.

Byly učiněny různé pokusy vyrobit netoxické nábojové broky. US patenty č. 4 027 594 a 4 428 295 se zahrnují do popisu takového netoxického střeliva. Oba tyto patenty popisují broky, vytvořené z kovových prášků, přičemž jeden z těchto prášků je olovo. US patenty č. 2 995 090 a 3 193 003 popisují řadu střel, vytvořených ze železného prášku, malého množství olověného prášku a termosetické pryskyřice. Obojí tyto střely se mají při dopadu do terče dezintegrovat. Hlavním nedostatkem těchto střel je jejich hustota, která je značně menší, než hustota olověné střely. Třebaže nejsou úplně bez olova, jsou tato složení nábojů nebo střel navržena pro snížení účinků olova. US patent č. 4 881 465 popisuje nábojové broky vyrobené z olova a žeiezo-wolframu, které také nejsou bez olova. US patent č. 4 850 278 a 4 939 996 popisuje projektil vyrobený ze zirkonové keramiky, který má- také ve srovnání s olovem sníženou hustotu. US patent č. 4 005 660 popisuje jiný přístup, totiž polyetylénovou matrici, která je plněna kovovým práškem, jako je vizmut, tantal, nikl a měď. Ještě jiný známý přístup představují křehké projektily vyrobené z polymerního materiálu, plněného kovem nebo oxidem kovu. US patent č. 4 949 644 popisuje netoxické střelivo, vyrobené z vizmutu nebo vizmutové slitiny. Nicméně, vizmutu je tak málo, že to limituje užitečnost projektilů. US patent č. 5 038 415 popisuje olověné střelivo povlečené plastem. Nicméně, jako v jiných příkladech, diskutovaných výše, toto střelivo obsahuje olovo, které je při nárazu vystaveno okolnímu Plátované olověné střely a olověné střely, plastem se také používají, ale mají stejnou prostředí povlékané nevýhodu, že při nárazu na terč se olovo uvolňuje a to vytváří potíže s ukládáním spotřebovaných střel.

Žádná z dřívějších střel zmíněných výše nebyla komerčně úspěšná, ať pro cenu, rozdíly hustoty, obtížnost hromadné výroby nebo podobně. Je tedy nutný nový přístup pro získání projektilu pro střelbu na cíl na střelnici nebo pro lovecké použití, který je zcela prostý olova a chová se balisticky podobně jako olovo.

Podstata vynálezu

Vynález, detailně popsaný níže, je v podstatě bezolovnatá střela, která obsahuje pevné těleso, obsahující slinovaný kompozitní materiál, který obsahuje jeden nebo Více práškových materiálů o vysoké hustotě, vybraný ze skupiny, zahrnující karbid wolframu, wolfram, železo-wolfram a—uhi-ikovou- -s-litinu·,—a—druhou-......složku-,- - s - ní-zkou—hus-totou,_ obsahující v podstatě buď matrici z kovového materiálu vybraného ze skupiny zahrnující cín, zinek, železo a měď, nebo matrici z plastového materiálu, vybraného ze skupiny zahrnující fenolické pryskyřice, epoxidové pryskyřice, dialylf€aTatýv álcrylá/tově ^pryákýřTčěT pbTysrtyrenyT“ polyetylén, polyuretany. Kompozice obojího typu může dále obsahovat plnivo, jako železný prášek nebo zinkový prášek. Střela podle vynálezu má pevné těleso o hustotě alespoň 9 g/cm³ (80 % hustoty čistého olova) , a mez pevnosti v tlaku větší než asi 31 MPa (4500 p.s.i.).

Také mohou být přidány, v malých množstvích, další složky pro zvláštní účaly, jako pro zvýšení křehkosti.· Například jestliže je jednou ze složek kompozice železo, může být přidán uhlík pro získání drobivé nebo křehké mikrostruktury po vhodném procesu tepelné úpravy. Také mohou být ke složkám kovové matrice přidána mazadla a/nebo rozpouštědla pro zlepšení tečení prášku, hutnosti, snadnosti uvolnění atd.

Vynález vychází z poznatku, že železo-wolfram a další vyjmenované materiály s vysokou hustotou, obsahující wolfram, jsou pro střely vhodné nejen ekonomicky, ale že mohou, zejména za pomoci metalurgických a balistických analýz, být prováděny jako slitiny vhodných množství za vhodných podmínek, vhodné pro použití jako bezolovnatých střel.

Vynález dále vychází ze skutečnosti, že balistický výkon střely může být nejlépe měřen aktuální zkouškou střelby, jelikož extrémy zrychlení, tlaku, teploty, deformačních sil, odstředivého zrychlení a zpomaluj icích sil, sil při nárazu axiálních i příčných, a účinek proti překážce obvyklé pro zachycování střel v běžném používání, představují mimořádně komplexní soubor požadavků na střelu, který zdánlivě znemožhů^e^přěchbwnteore^tířckou^přexipo^vě-ď.·^.·^

ΛPřehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen za pomoci výkresů, na kterých:

- 4 5 obr. 1 je sloupcový diagram hustot práškových kompozic, obr. 2 je sloupcový diagram maximálního mechanického namáhání, dosažitelného s práškovou kompozicí, obr. 3 je sloupcový diagram celkové energie, absorbované vzorkem v průběhu deformace na 20 % meze pevnosti, obr. 4 je sloupcový diagram, znázorňující mechanické namáhání při 20% deformaci, nebo jeho maximum, pěti konvenčních střel, obr. 5 je sloupcový diagram znázorňující celkovou energii, absorbovanou při 20% deformaci, nebo na mezi pevnosti, pěti konvenčních střel podle obr.4.

Příklady provedení vynálezu

Je nejméně šest požadavků pro úspěšné bezolovnaté střely. Za prvé, střela musí mít při výstřelu velmi podobný zpětný ráz jako olověná střela, aby měl střelec stejný pocit, jako by střílel standardní olověnou střelou. Za druhé, střela musí mít velmi podobnou trajektorii, to je vnější balistickou křivku, jako olověná střela téže ráže a hmotnosti, aby cvičení ve střelbě přesně odpovídalo střelbě v poli se skutečnou olověnou střelou. Za třetí, střela nesmí proniknout nebo poškodit normální záchytnou ocelovou desku v oblasti terče a nesmí se významně odrážet. Za čtvrté, střela o

musí zůstat neporušená během své cesty hlavní pušky a za letu. Za páté, střela nesmí poškodit hlaveň pušky. Za šesté, cena střely musí být rozumně srovnatelná s ostatními alternativami.

Pro splnění prvních dvou požadavků musí bezolovnatá střela mít přibližně stejnou hustotu jako olovo. To znamená, že střela musí mít celkovou hustotu kolem 11,3 g/cm³.

Třetí výše uvedený požadavek, aby nepronikala a nepoškozovala normální ocelovou záchytnou desku v oblasti cíle střelby, vyžaduje, že se střela musí buď 1) deformovat při silách nižších než jaké by byly dostatečné k proniknutí nebo nějakému poškození záchytné desky, nebo 2) rozbít na drobné kousky při malých silách, nebo 3) zároveň deformovat a rozbít při malých silách.

Například typická 10,3 g střela (158 gránů, 0,0226 lb) ráže 0,38 speciál má úsťovou kinetickou energii při délce hlavně 10,2 cm (4 palce) 272 joulů (200 librostop) a hustotu 11,35 g/cm³ (0,41 liber na krychlový palec).· To odpovídá hustotě energie 296 joul/cm³ (43 600 libropalců na krychlový palec). Deformovatelná bezolovnatá střela podle vynálezu musí absorbovat dost této energie na jednotku objemu jako deformační energii (elastickou plus plastickou) bez toho, že ^bv^^zvln-ala^-nFa^zlchylná^d-esce—než je pevnost měkké oceli, kolem 210 MPa (kolem 45 000 psi), aby se střela zastavila bez proniknuti nebo nějakého poškození cílové záchytné desky. V případě křehké střely nebo deformovatelné křehké střely musí být mez pevnosti střely nižší než síly zjištěné při nárazu střely na cílovou záchytnou stěnu a nižší než mez pevnosti měkké oceli.

Požadavky, aby střela zůstávala neporušená, když prochází hlavní, a aby střela nezpůsobovala nadměrnou erozi hlavně, je obtížnější kvantifikovat. Obvykle jsou pro určení této kvality požadovány skutečné testy střelby. Nicméně je' jasné, že střela podle vynálezu musí pro ochranu hlavně být povlečená kovem hebo pláštěm 'nebo obvyklýmzpůsobem plášťována.

Obecně příznivá je cena železowolframu ve srovnání s jinými vysokohustotními alternativami, jako jsou alternativy, uvedené dále v nárocích.

Střely s kovovou matrici podle přednostního provedení vynálezu mohou být vyráběny technikami práškové metalurgie.

Pro křehčí materiály mohou být prášky jednotlivých složek smíchány, pod tlakem zhutněny do formy blízké konečnému tvaru a v této formě sintrovány. Jestliže jsou střely plášťovány, může být zhutňování i sintrování prováděno v plášti. Alternativně mohou být střely zhutňovánv a sintrovány před tím, než jsou vloženy do plášťů. Jestliže jsou střely povlékány, mohou být povlékány po zhutnění a sintrování. Poměrná množství některých prášků mohou být taková, jaká vyhovují podle směšovacího pravidla pro získání hustoty přibližně rovné hustotě olova. V této formulaci mu.sí být vzata v úvahu nemožnost úplně vyloučit porozitu a ta musí být kompenzována vhodným zvýšením množství těžší složky, wolframu, železo-wolframu, uhlíkové slitiny nebo karbidu wolframu nebo jejich směsi. Optimální směs je dána vzájemným vztahem mezi cenou suroviny a účinností střely.

Pro tvárnější materiály matrice jako jsou kovy zmíněné, výše, mohou být střely vyrobeny postupem uvedeným výše, nebo alternativně mohou být zhutněny do tvaru tyče nebo ingotu za použiti konvenčních nebo isostatických lisovacích technik. Po sintrování může být tyč nebo sochor vytažen do drátu pro zpracování na střely kováním za použití razníku a lisováním, jako se provádí u konvenčních olověných střel. Alternativně, jestliže materiály jsou pro takové zpracování příliš drobivé, mohou být konvenční zpracovací procesy použity k dokončení střely.

Střelám s kovovou matricí může být případně dána úprava zvětšující křehkost pro zvýšení drobivosti po finálním tváření. Například střela s železnou , matricí s přísadou uhlíku může být zkřehnuta vhodnou tepelnou úpravou.

Střela s cínovou matricí může být zkřehnuta ochlazením a udržováním teploty v mezích, ve kterých dochází k částečné transformaci na alfa cín. Tato metoda poskytuje přesnou kontrolu stupně zkřehnutí.

Třetím příkladem zvyšování křehkosti může být použití přídavků vybraných nečistot, jako vizmutu, do složek měděné matrice. Po zpracování může být střela zahřáta na teplotní rozmezí, ve kterém se nečistoty přednostně shromažďují na hranicích měděných zrn, čímž působí její zkřehnutí.

Navíc, i bez aditTv ’ žvyšujících^^řefflcoš^tr^může^síoýt· křehkost řízena vhodným měněním sintrovacího času a/nebo sintrovací teploty.

V případě termoplastických nebo termosetických materiálů matrice jsou prášky smíchány jak je popsáno výše, za stejných podmínek pokud jde o hmotnost a hustotu a směs je pak přímo tvarována na finální výrobek některým z konvenčních postupů používaných v oblasti technologie polymerů, jako tvarování vstřikováním, přetlačováním a pod.

V případě povlečených střel s matrici z plastické hmoty, zhutnění za tepla může být provedeno s kompozitním práškem uvnitř pláště. Alternativně mohou být prášky pro použití v uvedených postupech zhutněny za použití tlaku a tepla pro vytvořeni tablet.

Pro ochranu hlavně pušky před poškozením při střelbě musí být střela plášťována nebo povlečena měkkým kovovým povlakem nebo povlakem z plastu. Povlaky pro střely s kovovou matricí jsou výhodně cín, zinek, měď, mosaz nebo plastická hmota. V případě střel s matricí z plastu jsou výhodné povlaky z plastu a nejvýhodnější je, jestliže plastový materiál matrice a povlaku je týž.

V obou případech mohou být plastové povlaky aplikovány máčením, stříkáním, ve fluidním loži nebo jinými obvyklými postupy povlékání plasty. Kovové povlaky mohou být nanášeny galvanickým pokovováním, máčením v tavenině nebo jinými

......obvyklými, .postupy, povlékání .... ...... .. .... ... ... _

Střely s plastovou matricí

Kompozitní střely s křehkou plastovou matrici byly — vyrobenyz^woltramového-prášku^-s“průměrnou-velikost1—částic· 6 μια. K wolframovému prášku byl přidán železný práše k v množství 0, 15 a 30 % hmotnostních. Po smíchání s jedním nebo dvěma polymerními prášky, fenylformaldehydem (Lučit) nebo polymetylmetakrylátem (Bakelit), který tvoří matrici, byly směsi tepelně zhutněny za teploty v rozmezí od asi 149 °C do asi 177 °C (300 °F - 350 °F) a tlaku kolem 241 MPa - 276

MPa (35 - 40 ksi) do válce o průměru 3,18 cm (1,25 palce), který pak byl- nařezán na---pravoúhlé rovnoběžnostěny prd zkoušky v tlaku a rázové zkoušky. Celkem bylo připraveno šest vzorků, uvedených v následující tabulce I:

Tabulka I

Vzorek Složení

1	Lučit -	wolfram
2	Lučit -	85 % wolfram - 15 % železo
3	Lučit -	70 % wolfram - 30 % železo
4	Bakelit	- wolfram
5	Bakelit	- 85 % wolfram - 15 % železo
6	Bakelit	- 70 % wolfram - 30 % železo

Takto vytvořené materiály .střel byly velmi křehké při testech v tlaku. Jejich, chování při rázových zkouškách bylo obdobně vysoce křehké. Hustoty vztažené na hustotu olova jsou pro tyto vzorky uvedeny v následující tabulce II:

Tabulka II

Vzorek Hustota Pevnost Absorbovaná energie

81 % 29,6 MPa (4,3 ksi) 0,34 J/cm³ (49 lb-in/in³)

2	78 %	23, 4	MPa	(3,4	ksi)	0,28	J/cm³	(40 lb-in/in³)
3	75 %	18, 6	MPa	(2,7	ksi)	0,15	J/cm³	(21 lb-in/in³)
4	84 %	32,4	MPa	(4,7	ksi)	0, 28	J/cm³	(40 lb-in/in³)
5	80 %	9, 65	MPa	(1,4	ksi)	0,069	J/cm³	‘ (10 lb-in/in³)
6	1,9 %	13, 1	MPa	(1,9	ksi)	0, 062	J/cm'	¹ (9 lb-in/in³)

V Tabulce ‘ II je také uvedena maximální pevnost v tlaku a absorbovaná energie pro tyto materiály. Maximální pevnost v tlaku byla nižší než 34,5 MPa (5 ksi) , což vyhovuje požadovaným mezím pro zamezení poškození záchytné desky.

Kompozitní kovové matrice • Obr. 1 znázorňuje hustoty dosažené s kovovými kompozitními matricemi vyrobenými z wolframového prášku, prášku karbidu wolframu nebo železo-wolframového prášku, smíchaného s práškovým cínem, vizmutem, zinkem, železem (se 3 % uhlíku), hliníkem nebo mědí. Poměry jejich množství jsou takové, že by měly hustotu olova, kdyby nebyly po sintrování porézní. Prášky byly za studená zhutněny do válců o průměru půl palce za použití tlaků 690 MPa (100 ksi) . Ty pak byly sintrovány dvě hodiny za vhodné teploty v nerezových ocelových zásobnících. Sintrovací teploty byly (ve stupních Celsia) 130 °C, 251 °C, 350 °C, 900 °C, 565 °C, 900 °C.

Obr. 2 znázorňuje maximální vnitřní mechanická namáhání, dosažená v testu pevnosti v tlaku. Obr. 3 znázorňuje celkové energie, absorbované vzorkem do 20 % meze pevnosti (s výjimkou kompozitu měď-wolfram, který dosáhl tak vysokých vnitřních sil, že byl test zastaven před dosažením 20 % meze pevnosti). Všechny tyto materiály vykazovaly určitou plastickou deformaci. Absorpce energie při testu pevnosti v tlaku souvisí s relativní tvárostí, materiály s větší absorpci energie jsou nejtvárnější.

Právě nejtvárnější vzorky, jako kompozitní cínové a vizmutové matrice, vykazovaly během testu pevnosti v tlaku určité praskání, způsobené vznikem sekundárního napětí v tahu při výstřelu. Při rázových zkouškách za použiti 326 Joulů (240 librostop) nebo 163 Joulů (120 librostop) bylo chováni vzorků podobné, ale mnohem výraznější než chování, pozorované při testu pevnosti v tlaku.

Kontrolní příklady

Obr. 4 znázorňuje pro srovnání olověný brok, dvě standardní střely ráže 38 a dvě komerčně dostupné střely z kompozitu s plastovou matricí, testované v tlaku. Z obr. 4 je zřejmé, že maximální pevnosti olověného broku a olověných střel byly značně menší, než pevnosti střel z plastu. Nicméně všechny byly stejného řádu jako pevnosti dosažené u vzorků s kovovou matricí a ve vzorcích s plastovou matricí bez železa. Obr. 5 znázorňuje absorpci energie pro tyto materiály. Hodnoty jsou obecně menší, než hodnoty pro vzorky s kovovou matricí, uvedené v obr. 3, a mnohem větší, než hodnoty pro vzorky s křehkou plastovou matricí.

Všechny tyto materiály se při rázové zkoušce při 326 Joulech (240 librostop) značně deformovaly. Olověné vzorky se nerozbijeli, zatímco střely s plastovou matricí ano.

Plášťované kompozitní střely ^J?'Jáko‘XXstadh7Kh^^říkWděchv^s=^;střeiyT7rá.-ž-e-^3-8_v-s^-kospv^í?^Jli matricí a s plastovou matricí, se složením uvedeným v tabulce III, byly vytvořeny uvnitř obvyklého mosazného pláště (vyrobeného hlubokým tažením), který měl tloušťky stěny pohybující se od 0,25 mm (0,010 palce) do 0,64 mm (0,025 palce). Vzorky s plastovou matricí (Lučit nebo bakelit uvedený pod číslem 1 a 2 v tabulce) byly zhutněny při teplotě, uvedené v prvním příkladu. Vzorky s kovovou matricí (čísla 3 - 11) byly zhutněny při pokojové teplotě a

sintrovány pláště.	• jak je popsáno výše, byly však navíc uzavřeny do
	Stře	Tabulka III ly použité ve zkouškách
	(všechny plášťované,	vyjma č. 4)
Číslo	Matrice	Železowolfram	Hustota Průměrná
1	Lučit	v jádru v 1 hmot. 97, 5	včetně pláště hmotnost v v % vzt. k Pb g (gránech) 87, 6 8,55 (132)
2	Bakelit	98,4	91,6 9,14 (141)
3 Fe	+ 0,5 % C	79, 6	84, 6 9, 27 (143)
4	Bi	0	83, 6 10, 37 (160)
5 Fe	+ 0,4 % C	. 89, 6	86, 6 9,27 (143)
6	Bi	0	79, 8 9, 08 (140)
7	Bi	41,4	88,3 9, 93 (154)
8	Zn	85	85 9,27 (143)
10	Sn	71, 5	90 9,27 (14.3)
11	Cu	72	80, 4 8, 1 (125)'
Tyto	střely byly vystřelovány do bedny s pilinami za
použití“·^- t	lakového“'“	výkonu prachi	i vyvíjejícího v hlavni

přetlak 138 MPa (20 000 liber na čtvereční palec). Zkoušení a vážení vzorků před a po výstřelu ukázalo, že střely s železnou matricí, měděnou matricí a zinkovou matricí neztrácely ani váhu ani materiál z konce kompozitového jádra, které bylo vystaveno horkým plynům v hlavni.

Mikrostrukturální zkoušky ukázaly, že jen střela z čistého vizmutu -měla-..po výstřelu vnitřní trhliny. --- - --- - - Tyto střely byly také stříleny na standardní ocelovou záchytnou desku 5,1 mm (0,2 palce) tlustou, o tvrdosti 327 podle Brinella, pod úhlem 45 stupňů, na vzdálenost typickou pro krytou pistolovou střelnici. Žádné střely nepoškodily záchytnou stěnu ani se neodrážely.

Ačkoliv byl vynález v předchozím i v následujícím popsán ve vztahu k výhodným provedením a specifickým příkladům, je zřejmé, že jsou možné četné změny, modifikace a záměny materiálů, uspořádání částí a operací, aniž by se řešení vzdálilo z rozsahu předloženého vynálezu. Ve shodě s tím je smysl a široký rozsah připojených nároků zamýšlen tak, aby pokrýval všechny takové změny, modifikace a záměny, ke kterým může po přečtení této přihlášky vést znalost v oboru.

Claims

P A Τ Ε Ν Τ O V É N Á ROKY

1. Bezolovnatá střela, vyznačující se tím, že ' jé' tvořena zhutněnou 'kompozicí obsahuj ící první složku “ o vysoká hustotě, vybranou ze skupiny zahrnující wolfram, & karbid wolframu, želězo-wolfram a jejich směsi;

a druhou složku o nižší hustotě, vybranou ze skupiny, zahrnující cín, zinek, hliník, železo, měď, vizmut a jejich směsi, přičemž hustota uvedené bezolovnaté střely je větší než 9 gramů na krychlový centimetr a uvedená bezolovnatá střela se deformuje nebo desintegruje při namáhání menším než asi 310 MPa.
2. Bezolovnatá střela, vyznačující se tím, že první složka o vysoké hustotě je vybraná ze skupiny zahrnující wolfram, karbid wolframu, železo-wolfram, slitinu uhlíku a jejich slitiny;

a druhá složka o nízké hustotě je vybraná ze skupiny, zahrnující termoplastické a termosetické polymery, přičemž hustota uvedené bezolovnaté střely je větší než 9 gramů na krychlový centimetr a uvedená bezolovnatá střela se deformuje nebo desintegruje při namáhání menším než asi 310 MPa.

V
3. Bezolovnatá střela podle nároku 2, vyznačující se tím, že uvedená druhá složka je vybrána ze skupiny, zahrnující fenoplasty, epoxidové pryskyřice, dialylftaláty, akrylátové pryskyřice, polystyreny, polyetylény a

-46polyuretany.
4. Způsob výroby bezolovnaté střely, vyznačující se tím, že se provádí-kroky:

a) smíchání jednoho nebo více těžších kovových prášků s druhým, méně těžkým práškem, tvořícím matrici, první, těžké prášky jsou vybrány ze skupiny sestávající v podstatě z wolframu, karbidu wolframu a železowolfrámu, a druhý prášek je vybrán ze skupiny sestávající v podstatě s cínu, zinku, hliníku, železa, mědi a vizmutu, přičemž případná porezita se kompenzuje zvýšením hmotnostního podílu těžkého prášku;

b) zhutnění smíchaných prášků do tvaru blízkého koečnému tvaru;

c) sintrování prášků v tomto tvaru.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že zahrnuje krok vkládání smíchaných prášků do pláště střely před sintrováním a tím umístění sintrovaného jádra do pláště.
6. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím,

-’-”že^?‘ zahrn.uj e^-‘krok^povl·ékánlⁱ‘-ťěl·esa ^''Sintrovaného-^prášku.^-^.:»-^.™ povlakem z plastu tloušťky alespoň 0,10 mm (0,004 palce) pro zabránění eroze hlavně.
8. Způsob výroby bezolovnaté střely, vyznačující, se tím, že se provádí kroky:

- fřa) smíchání wolframového a železného· prášku, jako těžké složky, s polymerním práškem, vybraným ze skupiny zahrnující v podstatě fenylformaldehydovou a a polymetylmetakrylátovou pryskyřici jako matrici,

b) zhutnění za zepla smíchaných prášků při teplotě v rozmezí od asi 149 °C do asi 177 °C (300 ^eF - 350 °F) a tlaku v rozmezí od asi 241 MPa do asi 276 MPa (35 ksi - 40 ksi) do vhodného tvaru projektilu.
9. Způsob podle nároku 8, vyznačující sa tím, že železný prášek se před smícháním s polymerním práškem předmíchá s wolframovým práškem.
10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že se předmíchá železný prášek s obsahem až do 30% hmot. železowolframu.
11. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že v dalším kroku se střela povléká plastovým povlakem o tloušťce alespoň 0,10 mm (0,004^- palce) .
12.

že před množství

Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, zhutněním se v dalším kroku vloží příslušné smíchaných prášků do kovového pláště střely.

r3T“ZpuŠbb°“phdlě''“ hárbku“““8y “^““vyznačující““se—“ti*“ že zhutněný prášek se v dalším kroku vloží do pláště střely o tloušťce alespoň 0,10 mm (0,004 palce).
14. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že obsah wolframového prášku (z celkového obsahu kovových

- 1β>složek) je 100 %, obsah železného prášku je 0 % a polymerním - --------práškem je fenylformaldehydová—pryskyřice. ...........
15. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že obsah železného prášku je 0 % a polymerním práškem je polymetylmetakrylát.
16. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že . hustota částí střely kromě pláště, pokud jej střela vůbec má, je větší než asi 9 g/cm³ (t. zn. je větší než asi 80 % hustoty olova).
17. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že se prášky zhutňují v dostatečném rozsahu pro dosažení pevnosti v tlaku 3,65 MPa (1400 psi) a absorpce energie při zkoušce v tlaku alespoň 0,062 joulů/cm³ (9 libropalců na krychlový palec) a rázová pevnost v tlaku nejméně 31 MPa (4500 psi).
18. Bezolovnatá střela podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedená bezolovnatá střela dále obsahuje jako třetí složku polymerní pojivo.
19. Bezolovnatá střela podle některého z nároků 1, 2 nebo 18, vyznačující se tím, že uvedená bezolovnatá střela je povlečena pláštěm vybraným ze skupiny zahrnující cín, zinek, měď, mosaz a plastickou hmotu.
20. Bezolovnatá střela podle nároku 19, vyznačující se tím, že uvedený plášť je z plastu.