CZ81698A3 - Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu, způsob jeho výroby a zařízení na jeho výrobu - Google Patents

Description

Geishofer Friedrich, Neusiedl, AT; Heilemann Thomas, Frankenthal, DE; Klemmer Hermann, Neusiedl, AT;

(74) Zástupce:

Čermák Karel Dr., Národní 32, Praha 1, 11000;

CZ 816-98 A3 (54) Název přihlášky vynálezu:

Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu, způsob jeho výroby a zařízení na jeho výrobu (57) Anotace:

Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu, který obsahuje nejméně jednu nevzorovanou vnitřní vrstvu /19/, která je v podstatě volně pohyblivá a nejméně dvě vnější vrstvy /18, 20/, přičemž jednotlivé vrstvy jsou vzájemně spojeny mechanickým působením ve vzorovacím zařízení. Jednotlivé vrstvy jsou hladké nebo vzorované na části nebo na celé povrchové ploše. Vzorování za účelem vytvoření soudržnosti jednotlivých vrstev je prováděno v pruzích /4, 5/, které přiléhají k řezným okrajům /2, 3/ vícevrstvého pásu /1 /, která zaujímají pouze část šířky /6/ pásu. Vzorování na vnějších vrstvách /18, 20/ je bud stejné se vzorováním za účelem vytvoření soudržnosti vrstev, nebo vizuálně odlišné.

Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu, způsob jeho výroby a zařízení na jeho výrobu

Oblast techniky

Vynález se týká vícevrstvého výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru pásu, kterým je například toaletní papír, zejména trojvrstvý toaletní papír, ručníky, utěrky, ale i kosmetické polštářky a polštářky odličovací, sestávající z nejméně tří vrstev, s alespoň jednou, mezi vnějšími vrstvami vloženou nevzorovanou, v podstatě volně pohyblivou vnitřní vrstvou, způsobu jeho výroby a zařízení na výrobu vícevrstvého výrobku ze savého materiálu ve tvaru pásu.

Jako v podstatě volně pohyblivá vnitřní vrstva, resp. střední vrstva je v rámci tohoto vynálezu definována jedna, popř. více vnitřních vrstev ležících mezi vnějšími vrstvami plošného výrobku ze savého materiálu, které při skládání nebo namáhání střihem umožňují relativní pohyb vnějších vrstev po vnitřní vrstvě, popř. vrstvách, aniž by byla narušena soudržnost výrobku nebo by byl výrobek jakkoli poškozen.

Oproti takovým výrobkům, u nichž není zaručena relativní pohyblivost vnějších vrstev po vnitřní vrstvě, popř. vrstvách, např. jednovrstvým výrobkům, vykazujícím vždy zvýšenou tuhost v ohybu, vyvolává vícevrstvý výrobek ze savého materiálu při styku s pokožkou pocit zvýšené měkkosti.

Výše zmíněná vzájemná relativní pohyblivost vrstev je dána tím, že vzájemné spojení jednotlivých vrstev je provedeno jen v určitých oblastech nebo zónách z celkové plochy vícevrstvého výrobku ze savého materiálu, např. v zónách rovnoběžných s okraji výrobku ve tvaru role, přičemž tento podíl plochy, na které jsou jednotlivé vrstvy spojeny, činí v porovnání k celkové ploše výrobku ze savého matriálu méně než 50%.

Dosavadní stav techniky

Z německého zveřejněného spisu DE-OS 1953878 je znám papírový laminát s vysokou schopností absorpce a vysokou pevností v tahu ve vlhkém stavu, který se vyznačuje tím, že laminát sestává z jedné vrstvy stlačené vícevrstvé celulózové vaty, která je alespoň na jedné straně za pomoci spojovacího prostředku potažena laminovací vrstvou, proti vodě odolného hedvábného krepovaného papíru. Z téhož spisu je rovněž znám způsobu výroby tohoto papírového laminátu, přičemž alespoň jedna vrstva proti vodě odolného krepovaného hedvábného papíru, která tak tvoří vnější vrstvu papírového laminátu, a jedna vrstva vícevrstevné celulózové vaty, jsou vzájemně slisovány pomocí dvojice válců, přičemž před náběhem mezi válce je na alespoň jednu vnitřní stranu vrstvy nanesena disperze spojovacího prostředku.

Z německého zveřejněného spisu DE-OS 2 455 895 je znám způsob výroby vícevrstvé, nasáklivé papírové utěrky, při němž je na alespoň jednu stranu relativně neroztažitelné střední vrstvy z hedvábného papíru spojitě nanášeno vzorování ze zpevňující umělé pryskyřice, odolné proti vodě, které pokrývá od 15 do 50 % celkového povrchu střední vrstvy, přičemž v určitých odstupech je v jednotlivých bodech na obě strany střední vrstvy přilepena vnější vrstva silně roztažitelného, krepovaného hedvábného papíru.

Z německého spisu č. 2 149 103 je znám vícevrstvý spojovací materiál pro nasáklivé papírové látky, který se vyznačuje tím, že vnitřní vrstva z krepové absorbující celulózové vaty, která je v rovině materiálu alespoň v jednom směru silně roztažitelná, je sendvičovým způsobem spojena s alespoň jednou vnější vrstvou, přičemž tato vnější vrstva je v určitých intervalech opatřena vzorováním a je s vnitřní vrstvou spojena lepidlem tak, že mezi místy spojení se nacházejí i nespojené zóny. Z tohoto provedení je zřejmé, že střední vrstva není volně pohyblivá.

Německý patent DE-A-4414238 se týká papíru pro domácnost a hygienického papíru, sestávajícího z nejméně jedné, s výhodou však ze dvou až čtyř vrstev savého papíru, přičemž tento papír je opatřen vzorováním, určeným • · · ···· · · · ♦ · především ke spojení vrstev, které je prováděno jeho protažením mezi válci. Rovněž uvedený vynález neřeší volně pohyblivou střední vrstvu.

Z britského patentového spisu GB-A-2255745 je znám papírový výrobek sestávající z nejméně dvou vrstev, u něhož jsou vrstvy alespoň z části vzorovány a spojeny rýhováním, přičemž barviva jsou mezi vrstvy přidávána tak, že barva je viditelná na těch bodech, kde se první vrstva stýká s druhou. Podle výhodného příkladného provedení je výše zmiňovaný výrobek tvořen třemi vrstvami, přičemž vnější vrstvy jsou vzorovány a vnitřní vrstva je nevzorovaná. Vnější vrstvy jsou se střední vrstvou spojeny pomocí vhodného lepidla. Z uvedeného řešení rovněž nevyplývá, že by střední vrstva byla volně pohyblivá.

Z německého zveřejněného spisu DE-OS 1 961 528 je znám způsob výroby laminovaných a vzorovaných pásů, kdy dva pásy jsou vzorovány odděleně, a to tak, že každý z pásů je opatřen vzorem s hustotou od jedné do o třiceti výstupků na 1 cm o výšce 0,25 mm, přičemž alespoň na některých výstupcích na jednom ze zmiňovaných pásů je naneseno lepidlo. Pásy jsou přitom uspořádány tak, že jednotlivé výstupky jsou přivráceny k sobě, čímž v meziprostoru zůstává určitý volný prostor. Ke spojení těchto pásů je použit tlak. Jak ovšem vyplývá zejména z příkladných provedení a z příslušných obrázků, spojení vrstev je uskutečňováno rovněž lepením, čímž nemůže vzniknout žádná volně pohyblivá střední vrstva.

Německý zveřejněný spis DE-OS 3942536 a evropský patentový spis EPA-0436170 se týkají vzorovaného, vícevrstvého papíru pro domácnost nebo papíru ze savého materiálu, přičemž alespoň část vrstev je při vytváření jedné hrubé a jedné hladké strany vzorována, přičemž jednotlivé vzorované vrstvy jsou spojeny rýhováním v příslušném zařízení tak, že vnější strany vrstev jsou hladké.

Evropský patentový spis EP-A-0264676 se týká způsobu výroby absorpčních papírových pásů, sestávajících ze dvou vnějších vrstev a nejméně jedné vnitřní vrstvy, přičemž alespoň jeden z těchto papírových pásů je podroben mechanickému působení, například vzorování, zvlnění nebo zvrásnění. Jednotlivé pásy jsou pak navzájem spojeny ve vzorovacím zařízení, resp. v zařízení pro reliéfní ražení, a to za použití lepidla a/nebo za použití mechanických prostředků, přičemž takto získaný vícevrstvý výrobek je zaveden

do navíjecího zařízení. Podle jednoho z příkladných provedení vícevrstvého výrobku ze savého materiálu podle tohoto patentového spisu je do vzorovacího zařízení přivedena také střední vrstva, na niž kromě vzorovacího válce působí i tzv. protiválec.

Nevýhoda většiny výše jemnovaných výrobků ze savého materiálu, u nichž je vzorování prováděno na všech vrstvách, spočívá v tom, že výstupky, vzniklé při vzorování, lze na výrobku ze savého materiálu pocítit i na protější straně, což je pro spotřebitele nevýhodné, nebot tyto výstupky se při styku s pokožkou jeví jako nepříliš měkké.

U výrobků ze savého materiálu stojí zpravidla v popředí značné požadavky na měkkost, především měkkost při styku s pokožkou a měkkost povrchu, přičemž kromě toho musí být brán zřetel i na určitou minimální pevnost v tahu, nezbytnou k naplnění požadavků spotřebitele.

Podstata vynálezu

Cílem předloženého vynálezu je vytvořit vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu úvodem zmíněného typu, u něhož jsou odstraněny výše uvedené nevýhody, vyskytující se u známých výrobků ze savého materiálu.

Tento úkol je vyřešen vícevrstvým výrobkem ze savého materiálu zhotoveným ve tvaru pásu tak, že tento výrobek sestává ze dvou vzorovaných vnějších vrstev a nejméně jedné nevzorované vnitřní vrstvy, která je mezi vnějšími vrstvami v podstatě volně pohyblivá.

Oproti dosavadnímu stavu techniky vykazuje vícevrstvý výrobek ze savého materiálu podle vynálezu, zhotovený ve tvaru pásu následující výhody:

- dosažení podstatného zlepšení měkkosti, zejména při styku s pokožkou, v důsledku vzájemné relativní pohyblivosti jednotlivých vrstev

- zajištění vzájemné relativní pohyblivosti jednotlivých vrstev v důsledku zmenšení mechanického tření, které vzniká mezi vzorovanými vrstvami, neboť výstupky vytvořené vzorováním na vnějších vrstvách se mohou smýkat po hladkém povrchu nevzorované vnitřní vrstvy. Extrémní protiklad k tomuto • ·

příkladu by představovaly vrstvy, které jsou vzorovány společně, přičemž v důsledku procesu vzorování se výstupky na jednotlivých vrstvách nacházejí ve vzájemném záběru. V tomto případě způsobují relativní pohyby jednotlivých vrstev větší třecí síly, než při pohybu výstupků na relativně hladkém povrchu nevzorované střední vrstvy. Vyšší odpor tření vzájemně se pohybujících vrstev je seznatelný zejména po hmatové stránce, kdy je vnímána snížená měkkost, především měkkost při styku s pokožkou.

- odstranění nepříjemných pocitů při použití výrobku při orientaci výstupků, vzniklých vzorováním, ke střední nevzorované vrstvě.

Na obou vnějších vrstvách výrobku ze savého materiálu v kombinaci s jednou, popřípadě více nevzorovanými středními vrstvami, je možno vytvářet různé druhy vzorování, přičemž existují různé metody k zajištění soudržnosti jednotlivých vrstev, například rýhováním v úzkých pruzích, širokým rýhováním, slepováním vrstev jen v určitých zónách, popřípadě jejich vzájemnou kombinací při použití barevných lepících prostředků z dekorativních důvodů.

Tyto metody jsou ovšem omezeny pouze na dosažení soudržnosti jednotlivých vrstev v určitých oblastech, resp. zónách výrobku ze savého materiálu, čímž zůstává zachována vzájemná relativní pohyblivost těchto vrstev, zejména při zmuchlání, přičemž výrobek je nezávislý na druhu metody použité k vytvoření soudržnosti již před tím vzorovaných vnějších vrstev s nevzorovanou jednou nebo více vnitřními vrstvami.

Podle jednoho z příkladných provedení předloženého vynálezu je vícevrstvý výrobek ze savého materiálu zhotovený ve tvaru pásu vytvořen tak, že alespoň jedna z vnějších vrstev, u výrobku ve tvaru role, z hlediska pozorovatele zejména vnější vrstva, je alespoň na části povrchu opatřena vzorováním, které však nezajištuje vzájemnou soudržnost jednotlivých vrstev.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení předloženého vynálezu je vícevrstvý výrobek ze savého materiálu zhotovený ve tvaru pásu vytvořen tak, že vnější vrstvy jsou opatřeny stejným nebo odlišným vzorováním, popř. jsou opatřeny vzorováním alespoň na části povrchu, přičemž je výhodné, je-li vzorování obou vnějších vrstev po celém povrchu stejné.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení předloženého vynálezu je vícevrstvý výrobek ze savého materiálu zhotovený ve tvaru pásu vytvořen tak, že hustota vzorování vnějších vrstev je stejná, nebo na každé vnější vrstvě rozdílná, přičemž je výhodné, je-li hustota vzorování na obou vnějších vrstvách stejná.

Další příkladné provedení výrobku ze savého materiálu podle vynálezu se vyznačuje tím, že každá z obou vnějších vrstev vykazuje za účelem dosažení určitých funkčních vlastností, např. měkkosti a objemnosti s přihlédnutím k optickému vzhledu pro spotřebitele, alespoň dvě překrývající se vzování, např. mikro- nebo makrovzorování, popř. vzorování s určitým motivem.

Obzvláště výhodné je takové vytvoření vnějších vrstev u vícevrstvého výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru pásu podle vynálezu, kdy vnější strany vzorovaných vnějších vrstev jsou měkké, zatímco vnitřní strany vzorovaných vnějších vrstev jsou drsné.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení vícevrstvého výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru pásu jsou jednotlivé vrstvy spojeny například mechanickým působením, popř. je soudržnost vrstev dodatečně zajištěna slepením, které je však omezeno pouze na část z celkové povrchové plochy výrobku ze savého materiálu. Tím jsou vytvořeny dostatečně velké zóny, v nichž je umožněn vzájemný relativní pohyb jednotlivých vrstev při odpovídajícím namáhání. U tohoto výrobku tak lze pozorovat zvýšenou měkkost, zejména při zmuchlání, při zachování dostatečné pevnosti spojení. Plocha, v nichž dochází k soudržnosti jednotlivých vrstev, může být rozdělena do určitých zón, např. úzkých pruhů vytvořených rýhováním, které probíhají rovnoběžně s okraji, přičemž bývá obvykle vytvořena jedna nebo více takových zón.

Zóna ve tvaru úzkého pruhu, v níž dochází k soudržnosti vrstev, může být podle dalšího příkladného provedení vynálezu rozšířena, přičemž její šířka může být v rozmezí od 5 do 40 mm, popřípadě je-li vytvořeno více těchto pruhů, jejich celková šířka může být v rozmezí od 10 do 80 mm. Dva takové pruhy pak jsou uspořádány rovnoběžně s řeznou hranou výrobku ze savého materiálu ve tvaru pásu v bezprostřední návaznosti na řeznou hranu a v závislosti na své šířce

směřují od řezné hrany ke středu povrchové plochy výrobku ze savého materiálu.

V jednom z dalších příkladných provedení vícevrstvého výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru pásu podle vynálezu je vzor rýhování, především širokého rýhování přizpůsoben běžnému vzoru, kterým jsou vzorovány jednotlivé vnější vrstvy. Toto sjednocování vzoru vytvořeném na jednotlivých vnějších vrstvách a vzoru, jehož prostřednictvím jsou tyto vrstvy spojeny, může vést až k identické podobě, což z optického hlediska způsobí úplný zánik vzorování, sloužícího ke spojení vrstev. Pro praxi je však zcela dostačující takové přizpůsobení, při němž z optického hlediska již není seznatelná rušivá zóna, ve které jsou jednotlivé vrstvy spojeny, přičemž při spojování vrstev tlakem se nevytvářejí žádná vyboulení, která by negativně ovlivňovala optický a hmatový vjem.

Další příkladné provedení vícevrstvého výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru pásu podle vynálezu, který je vytvořen z alespoň dvou, již dříve vzorovaných vnějších vrstev a jedné, popř. více, nevzorovaných vnitřních vrstev, se vyznačuje tím, že je opatřen vzorovaným potiskem při spojování vrstev, kterým jsou sepnuty jednotlivé vrstvy, popřípadě vzorem na vnějších vrstvách výrobku ze savého materiálu ve tvaru výstupků, vzniklých při vzorování. Tyto výstupky jsou uspořádány v přibližně pravoúhlé síti nebo v síti tvaru rovnoběžníku, tedy čtvercové nebo kosočtvercové síti, jejíž řádky a sloupce směřují šikmo k okrajům pásu (řezné hraně výrobku ze savého materiálu). S ohledem na optický vzhled výrobku je přitom výhodné, jestliže tvar a uspořádání výstupků, které vznikají při vzorování jednotlivých vrstev a při spojování vrstev vzorováním, se na vnějších vrstvách co nejvíce shoduje. S ohledem na soudržnost jednotlivých vrstev ze savého materiálu spojených vzorováním je obzvláště výhodné, jestliže podle výše zmíněného příkladného provedení vykazují výstupky vytvořené ze savé látky vzorováním při spojení vrstev délku hrany na čelní ploše příčného průřezu mnohoúhelníka (výstupky ve tvaru komolého jehlanu) nebo průměr příčného průřezu ( výstupky ve tvaru komolého kuželu) rozměry v rozmezí od 0,4 do 2,0 mm, s výhodou od 0,5 do 1,6 mm, obzvláště pak s výhodou od 0,7 do 1,5 mm. Čelní a spodní plochy výstupků, vytvořených v savé látce, mohou mít pravidelný tvar, např. tvar n-úhelníku, • · · · • · · ♦ · · • · · « · · « · • · · · kosočtverce, čtyřúhelníku, čtverce, kruhu nebo oválu, popřípadě mohou mít libovolný nepravidelný tvar.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení výrobku ze savého materiálu, zhotoveného ve tvaru pásu podle vynálezu, jsou zóny zajištující soudržnost vrstev vytvořeny jako poměrně malé plošky, například v podobě bodů, přičemž tyto zóny, zajištující soudržnost vrstev, jsou na celkové ploše výrobku ze savého materiálu rozděleny tak, že ve vznikajících meziprostorech zůstává zachována pohyblivost nevzorované vnitřní vrstvy vzhledem k již dříve vzorovaných vnějším vrstvám, přičemž tyto zóny, kde nedochází k soudržnosti vrstev, způsobují obdobně jako vzduchový polštář zvýšení objemnosti a zlepšení měkkosti.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení podle vynálezu může být vícevrstvý výrobek ze savého materiálu zhotovený ve tvaru pásu dovyhlazen, nebo kalibrován. Dovyhlazením, tj. při působení stálého tlaku, nebo kalibrováním, tj. s pomocí hladicí stolice, jsou odstraněny drsné výběžky předešlého vzorování, čímž je dodatečně zvyšována měkkost povrchu. Kalibrováním je zejména upravena tlouštka výrobku ze savého materiálu, čímž je podstatně zlepšeno jeho navíjení. Úprava tloušťky se současně projevuje i zlepšením měkkosti, které ovšem v mnoha případech zaostává za zlepšením měkkosti pomocí vyhlazení.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení vynálezu se vzorování alespoň jedné z vnějších vrstev uskutečňuje takovým způsobem, že je prováděno nejméně jedním vzorovacím zařízením, u něhož je vzorovací štěrbina tvořena tak, že ocelový válec opatřený na svém povrchu výstupky, je umístěn proti válci, jehož povrch je tvořen gumou, umělou hmotou, papírem nebo ocelí.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení vynálezu vykazuje vícevrstvý výrobek ze savého materiálu zhotovený ve tvaru pásu vzorování alespoň na jedné vnější vrstvě, které je prováděno dvěma na sobě nezávislými nad sebou nebo za sebou spořádanými vzorovacími zařízeními, u nichž je vzorovací štěrbina tvořena tak, že ocelový válec který je opatřen výstupky na povrchovém plášti, je umístěn proti válci, jehož povrch je vytvořen z gumy, umělé hmoty, papíru nebo oceli.

• · .:.. .:. ·ί· ·· ··

Podle jednoho z dalších příkladných provedení vynálezu vykazují vnější vrstvy výrobku ze savého materiálu v porovnání s vnitřní vrstvou stejnou, nebo odlišnou kvalitu savé látky, přičemž je výhodné, vykazují-li obě vnější vrstvy stejnou kvalitu, odlišnou od kvality savé látky z níž je vytvořena střední vrstva.

Kvalitou savého materiálu, z něhož jsou vytvořeny vnější vrstvy se ve smyslu vynálezu rozumí taková kvalita, podle níž je savý materiál vybrán ze skupin, které se člení s ohledem na složení podle druhu použité surové vlákniny, např. podle buničiny získané ze dřeva jehličnatého nebo listnatého stromu, nebo jednoleté rostliny, popřípadě podle použitého způsobu chemického pochodu, např. sulfitového nebo sulfátového pochodu, dále podle typu procesu výroby savého materiálu, například sušené buničiny (sušení ve formách nebo sálavým teplem), nebo podle konzistence buničiny, která bývá obvykle mezi 10 a 20 %. Savé materiály se rovněž rozdělují podle způsobu výroby, například podle druhu válců, nebo podle způsobu prosoušení. Zvolené kvalitní savé materiály mohou být vyráběny vrstvené nebo nevrstvené, krepované nebo nekrepované. Vlákna, která je základem zvolených kvalitních savých materiálů může pocházet z přírodních vlákáni nebo z necyklovaných vláken starého papíru. Vláknina může rovněž obsahovat určité podíly syntetických vláken, vhodných pro výrobu savého materiálu, nebo podíly chemicky modifikovaných přírodních vláken, nebo podíl vláknin ze skupiny dřevolátek, například tepelně mechanické dřevolátky, vysokoteplotní chemicko tepelně mechanické dřevolátky.

K vícevrstvým výrobkům ze savého materiálu zhotovených ve tvaru pásu podle vynálezu se počítají všechny ty, jejichž vnější vrstvy a/nebo vnitřní vrstva, popř. vrstvy, byly zvoleny z kvalitních savých materiálů, které se vyznačují kombinací jednoho nebo více výše jmenovaných znaků, přičemž určité vlastnosti kvalitních savých materiálů určených k použití, mohou být ovlivněny v průběhu procesu výroby meziproduktu nebo konečného produktu přidáním chemických pomocných prostředků. Tak může být například pevnost použitého kvalitního savého materiálu upravena na žádanou míru přidáním zpevňovacího prostředku v suchém stavu a/nebo zpevňovacího prostředku proti mokru, nebo může být ovlivněna jeho měkkost použitím vhodného změkčovače, popř. v kombinaci s krepovacími pomocnými prostředky s použitím krepovací technologie.

• · íu · : . . . · · ···· ··· ·· ··· ** ** podporující měkkost, nebo schopnost absorpce tekutiny přidáním pomocných absorpčních prostředků.

Takovými kvalitními savými materiály jsou u vícevrstvých výrobků ze savého materiálu ve tvaru pásu savé papíry, jejichž vnější vrstvy a/nebo vnitřní vrstva, popř. vrstvy, mohou mít odlišnou plošnou hmotnost v rozmezí od 12 do 40 g/m , s výhodou 14 až 23 g/m , zejména však v rozmezí od 15 do 21 ó g/m na každou vrstvu.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení vynálezu, je ve vícevrstvém výrobku ze savého materiálu zhotoveném ve tvaru pásu obsaženo v alespoň jedné vrstvě, s výhodou v jedné z vnitřních vrstev, nejméně 50 hmotnostních %, s výhodou 80 hmotnostních %, zejména však až 100 hmotnostních %, recyklovaného papíru nebo starého papíru. Obvyklé rozmezí plošné hmotnosti těchto papírů se pohybuje v rozmezí od 12 do 40 g/m^, s 9 9 výhodou od 14 do 23 g/m , především však od 15 do 21 g/m na každou vrstvu.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení vynálezu vykazuje vícevrstvý výrobek ze savého materiálu zhotovený ve tvaru pásu, větší, stejnou nebo menší pevnost vnitřní vrstvy, než je pevnost vnějších vrstev. Obvyklá pevnost vnitřních vrstev bývá v rozmezí mezi od 0,5 do 30 N/50 mm, s výhodou od 1,0 do 10 N/50 mm, zejména však s výhodou však od 2,0 do 8,0 N/50 mm ve směru chodu stroje a v rozmezí od 0,5 do 6,0 N/50 mm, s výhodou od 0,6 do 4,0 N/50 mm, zejména však s výhodou od 0,8 do 3,0 N/50 mm v příčném směru chodu stroje. Pevnost vnějších vrstev bývá oproti tomu obvykle menší, v rozmezí od 0,8 do 20 N/50 mm, s výhodou od 1,0 do 8,0 N/50 mm, zejména však od 1,5 do 7 N/50 mm ve směru chodu stroje a v rozmezí od 0,5 do 4,0 N/50 mm, s výhodou od 0,6 do 3,5 N/50 mm, zejména však od 0,8 do 2,5 N/50 mm, v příčném směru chodu stroje.

U vícevrstvého výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru pásu je obzvláště důležité, aby bylo dosaženo dodatečné soudržnosti vrstev vzorováním, a to vytvořením alespoň jednoho prohloubení na povrchové ploše, především na čelní ploše vnější vrstvy. V této souvislosti je rovněž výhodné, je-li dodatečná soudržnost vrstev vícevrstvého výrobku ze savého materiálu ·

• · zhotoveného ve tvaru pásu zajišťována lepidlem, které je nanášeno na alespoň část pásu, s výhodou v oblasti širokého rýhování. Toto lepení se však neděje celoplošně, nýbrž maximálně na 50 % povrchu, aby nebylo zabráněno volné pohyblivosti střední vrstvy.

Předmětem předloženého vynálezu je rovněž způsob výroby vícevrstvého výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve .tvaru pásu, který se vyznačuje tím, že mezi dvě vnější vrstvy, z nichž na alespoň jedné je vytvořeno vzorování pokrývající část jejího povrchu, je vložena alespoň jedna nevzorovaná střední vrstva, která je mezi vnějšími vrstvami v podstatě volně pohyblivá.

Způsob výroby vícevrstvého výrobku ze savého materiálu podle vynálezu spočívá v tom, že na obou vnějších vrstvách je vytvořeno vzorování, pokrývající alespoň část jejich plochy, přičemž toto vzorování je vytvořeno nezávisle na vzorování, kterým je dosaženo soudržnosti vrstev. Vzorování vnějších vrstev a vzorování za účelem dosažení soudržnosti jednotlivých vrstev může být, pokud se týká vzoru, stejné nebo odlišné, přičemž je výhodné, je-li v obou případech použit stejný vzor.

Podle jednoho z příkladných provedení způsobu výroby vícevrstvého výrobku podle vynálezu může být hustota vzorování na obou vnějších vrstvách stejná, nebo na každé z těchto vrstev rozdílná. Přitom je výhodné, lze-li hustotu vzorování nastavit pro každou vnější vrstvu zvlášť, nebo stejně pro obě vnější vrstvy.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení způsobu výroby vícevrstvého výrobku podle vynálezu jsou na každé z obou vnějších vrstev vytvořena dvě překrývající se vzorování, přičemž toto vzorování je v podstatě dané technickým postupem, kdy v po sobě následujících pracovních operacích je na příslušné vnější vrstvě vytvořeno nejprve neprovzorování a teprve poté následuje makrovzorování, přičemž makrovzorování může například tvořit určitý motiv.

Vhodnou kombinací zvolených vzorů, resp. způsobů vzorování vnějších vrstev, mohou být ovlivněny funkční vlastnosti výrobku, jako například pevnost, měkkost, objemnost nebo optický vzhled, tedy vlastnosti důležité z hlediska

spotřebitele. Vynálezecký krok spočívající v tom, že střední vrstva je nevzorovaná, a že spojení jednotlivých vrstev je omezeno pouze na určitou část z celkové plochy výrobku ze savého materiálu (oblasti soudržnosti vrstev), tak v podstatě zaručuje volnou pohyblivost nevzorované vnitřní vrstvy vzhledem k dříve vzorovaným vnějším vrstvám, čímž je dosaženo z hlediska uživatele podstatného zlepšení měkkosti.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení způsobu výroby podle vynálezu jsou vnější strany vzorovaných vnějších vrstev měkké a vnitřní strany vzorovaných vnějších vrstev drsné. To znamená, že vnější vzorované vrstvy jsou při tvorbě hotového výrobku uspořádány tak, že vzorováním vrstev vytvořené výstupky směřují od nevzorované střední vrstvy, zatímco vnitřní drsná strana přiléhá na nevzorovanou střední vrstvu.

Tomuto požadavku je podle jednoho z dalších příkladných provedení způsobu výroby podle vynálezu vyhověno tím, že spojení vrstev a z něho plynoucí soudržnost vrstev je zajištováno mechanických působením, popř. podpořeno dodatečným lepením, přičemž oblast mechanického působení případně ve spojení s dodatečným lepením zůstává omezena jen na část celkové plochy vznikajícího výrobku a tím vytváří makroskopicky dostačující velkoplošné zóny, v nichž je umožněna vzájemná pohyblivost jednotlivých vrstev při odpovídajícím namáhání. Tím je u konečného výrobku dosaženo pocitu zvýšené měkkosti, především zvýšené měkkosti při zmuchlání a zároveň dostatečné pevnosti spojených vrstev.

Způsob výroby podle vynálezu umožňuje podle požadavku rozdělení oblastí s mechanickým působením k vytvoření soudržnosti vrstev, přičemž tyto oblasti s mechanickým působením jsou vytvořeny podle předem stanovených požadavků, vztaženo na povrch výrobku ze savého materiálu, například s ohledem na trvanlivost spojení vrstev během výroby a při pozdějším použití, jednoduchost výroby, dobrý optický vzhled atd. Podle jednoho z dalších příkladných provedení způsobu výroby podle vynálezu jsou oblasti pro zajištění soudržnosti vrstev prostřednictvím mechanického působení za případného dodatečného lepení vytvořeny ve tvaru zón, např. ve tvaru úzkých pruhů uspořádaných tak, že tyto zóny, které se nacházejí uvnitř vícevrstevného výrobku ze savého materiálu, jsou uspořádány rovnoběžně s jeho okrajem.

• ·

přičemž tento způsob předpokládá, že může být vytvořena jedna nebo více takových zón.

U způsobu výroby podle vynálezu je obzvlášť výhodné, jsou-li vytvářeny oblasti ve tvaru širokých pruhů, v níž dochází k soudržnosti vrstev mechanickým působením s případným dodatečným lepením. Jednotlivé pruhy mají šířku v rozmezí od 5 do 40 mm, popřípadě celkovou šířku v rozmezí od 10 do 80 mm. Aby bylo zajištěno, že tyto pruhy, v nichž dochází k soudržnosti vrstev, probíhají rovnoběžně a v návaznosti na řeznou hranu výsledného vícevrstevného výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru pásu, předpokládá takový způsob k mechanickému působení (například ve formě širokého rýhování), že po průchodu vícevrstvého pásu s již dříve vzorovanými vnějšími vrstvami a jednou nebo více nevzorovanou střední vrstvou speciálním spojovacím a vzorovacím zařízením (zařízení pro široké rýhování), následuje navinutí do role, přičemž délka pásu ze savého materiálu odpovídá určenému počtu ústřižků, kdy poslední ústřižek je upevněn přilepením posledního listu na obvod role. Tato role, jejíž délka odpovídá šířce pracovního stroje, je v průběhu následující operace rozdělena na užší roličky pomocí řezu nožem nebo pilou podle požadované šířky výrobku takovým způsobem, že řez nožem je v podstatě veden středem vzorování sloužícího k vytvoření soudržnosti vrstev (stopa širokého rýhování). To znamená, že v důsledku použitého způsobu tvoří vždy jedna oblast ve tvaru pruhů řeznou hranu výrobku ze savého materiálu. Každá z obou oblastí ve tvaru pruhů, v nichž dochází k soudržnosti vrstev, má při použití širokého rýhování šířku od 5 do 40 mm, popřípadě celkovou šířku od 10 do 80 mm, přičemž způsobem podle vynálezu se v podstatě dosáhne shodné šířky obou okrajových zón.

Soudržnost vrstev dosažená mechanickým působením je podle výše zmíněného způsobu uskutečňována za pomoci spojovacího a vzorovacího zařízení, ve kterém pás ze savého materiálu, sestávající z více vrstev, prochází další vzorovací štěrbinou, tvořenou dvěma rotujícími válci, z nichž jeden ocelový válec je opatřen výstupky, zatímco druhý měkčí válec má hladký povrch. Ocelový válec s výstupky je přitlačován proti hladkému povrchu protějšího válce tak, že vrstvy ze savého materiálu ve tvaru pásu, nacházející se mezi válci jsou stlačovány na místech, kde jsou na jednom z válců vytvořeny výstupky.

• ·

Intenzita deformace savého materiálu a rovněž její plasticita a elasticita jsou jednak závislé na vlhkosti, složení, struktuře a fyzikálních vlastnostech savého materiálu, a jednak na specifickém měrném tlaku, který vzniká v oblasti výstupků vzájemným přítlakem válců. Měrný tlak je přitom odvislý na počtu výstupků na jednotku plochy, vzoru výstupků a jejich geometrii, především však na velikosti a tvaru čelní plochy výstupků a působící přitlačené síly.

Jestliže je výše zmíněný ocelový válec opatřený výstupky rozčleněn na úzké části, lze od určitého poměru šířky k průměru hovořit o kolečkách. Slouží-li tyto úzké části výhradně k dosažení soudržnosti jednotlivých vrstev ze savého materiálu a nepokrývají-li tato kolečka, rovněž opatřená výstupky, celou šířku pásu, nýbrž jako jednotlivá samostatná kolečka působí pouze v určitých místech pásu ze savého materiálu, hovoří se obvykle o tak zvaných rýhovacích kolečkách.

Tato rýhovací kolečka (kolečka pro široké rýhování), opatřená výstupky za účelem vzorování jsou obvykle umístěna jednotlivě a jsou přitlačována proti povrchové ploše měkčího ocelového válce s hladkým povrchem, a tvoří tak vzorovací štěrbinu. V této štěrbině jsou mechanickým působením výstupků všechny vrstvy savého materiálu deformovány v podobě zoubků, které se zasunou do sebe, přičemž vedle mechanického uchycení prostřednictvím takto vytvořených zoubků při vysokém měrném tlaku přichází v úvahu i svaření jednotlivých vláken dohromady pro vzájemné spojení ploch. Dalším zvýšením měrného tlaku až k extrému může být případně dosaženo dodatečné, avšak v podstatě žádoucí perforace vrstev ze savého materiálu, která zlepšuje soudržnost vrstev. Případně vzniklá nežádoucí drsnost vnější plochy výrobku ze savého materiálu může být odstraněna následným vyhlazením.

Soudržnost jednotlivých vrstev dosažená vzorováním prostřednictvím rýhování v určitých zónách lze uskutečnit na vhodném zařízení během celého výrobního procesu.

Podle jednoho z příkladných provedení způsobu výroby výrobku ze savého materiálu podle vynálezu je vzor pro vzorování vnějších vrstev a vzor vytvořený za účelem dosažení soudržnosti jednotlivých vrstev zejména u širokého • · · · · .... ··· ·· ··· ·· ·· rýhování, identický, nebo alespoň tak podobný, že po překrytí obou vzorování dochází k téměř optické neviditelnosti spojení.

Podle dalšího příkladného provedení způsobu výroby podle vynálezu je vzorování provedeno tak, že v průběhu procesu spojování jednotlivých vrstev vznikají v savém materiálu výstupky, které jsou uspořádány v přibližně pravoúhlé nebo rovnoběžné, především čtvercové nebo kosočtverečné síti, jejíž řádky a sloupce jsou uspořádány přibližně stejně šikmo k okrajům pásu (řezné hraně výrobku ze savého materiálu).

S ohledem na optický vzhled výrobku je přitom výhodné, jestliže tvar a uspořádání výstupků vzorování vrstev a výstupků vzorování za účelem dosažení soudržnosti vrstev se na vnějších vrstvách výrobku ze savého materiálu co nejvíce shoduje. S ohledem na docílitelnou soudržnost jednotlivých vrstev ze savého materiálu spojováním pomocí vzorování je obzvláště výhodné, když se u výše jmenovaného příkladného provedení předpokládá, že výstupky, vytvořené při spojování vzorováním, vykazují délku hrany, určeno na čelní ploše, u víceúhelníkového průřezu (výběžek = komolý jehlan) nebo průměr (výběžek = komolý kužel) od 0,4 do 2,0 mm, s výhodou od 0,5 do 1,6 mm, zejména však v

od 0,7 do 1,5 mm. Celní a spodní plochy výstupků vytvořených v savé látce se mohou vyznačovat pravidelným tvarem, například ve tvaru n-úhelníku, kosočtverce, čtyřúhelníku, čtverce, kruhu nebo oválu. Nadto mohou být čelní a spodní plochy výstupků uspořádány nepravidelně ve tvaru libovolného vzoru.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení způsobu výroby podle vynálezu je mechanické působení, vytvářené za účelem dosažení soudržností vrstev, spojené případně s lepením, omezeno na malé oblasti, vzhledem k celkové ploše ústřižku výrobku ze savého materiálu, a to ve tvaru bodů, které jsou na ploše výrobku ze savého materiálu rozmístěny rovnoměrně tak, že ve vznikajících meziprostorech zůstává zachována vzájemná relativní pohyblivost dříve vzorovaných vnějších vrstev vzhledem k nevzorované střední vrstvě, přičemž tyto meziprostory podobné vzduchovému polštáři, vedou již k zmíněnému zlepšení měkkosti a ke zlepšení pocitu objemnosti.

·· · ·· ·· ·· .: . . ·· . · · · •li ii · .··· . i . . · · · ··; ··;

,Í·· ·ί· *··* ·*· ·· ·*

Podle jednoho z dalších příkladných provedení způsobu výroby podle vynálezu je prováděno dodatečné dovyhlazení nebo kalibrování, což vede k dalšímu zlepšení pocitu měkkosti a schopnosti navíjení.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení způsobu výroby podle vynálezu vzniká konečný výrobek dodržováním určených kroků postupu, které jsou realizovány pomocí zpracovacího stroje nebo zařízení.

Pro první část způsobu výroby podle vynálezu jsou typické následující kroky postupu:

- příprava vhodných kvalitních surových savých materiálů, které jsou jednovrstevně nebo vícevrstevně zdvojeny,

- oddělené odvinování jednovrstevně nebo vícevrstevně zdvojených surových savých materiálů z matečních rolí,

- oddělený přívod savého materiálu pro vnější a vnitřní vrstvu,

- regulace rychlosti a napínání pásu, zvlášt pro vnější a vnitřní vrstvy, vedený prvním vzorovacím zařízením a v závislosti na něm spojovacím a vzorovacím zařízením, popřípadě lepení,

- rozpínání jednotlivých pásů za účelem zabránění smrštování příčnými kontrakcemi,

- oddělené, popř. společné vzorování vnějších vrstev,

- přívod nevzorované střední vrstvy, popř. vrstev,

- sjednocení vrstev a spojení vnějších vrstev, jejichž povrch je vzorován celoplošně nebo z části, s nevzorovanou střední vrstvou, popř. vrstvami, mechanickým působením (spojení vzorováním), popř. ve spojení s dodatečným lepením, přičemž mechanické působení je prováděno obvyklým rýhováním neb s výhodou širokým rýhováním,

- případný potisk,

- instalace navinovacích pouzder,

- upevnění začátku pásu na navinovací pouzdro nalepením prvního listu,

- rozdělení pásu ze savého materiálu na útržky (jednotlivé listy) příčnou perforací,

- navinutí pásu ze savého materiálu s určitým počtem útržků, který je žádoucí pro konečný výrobek ve tvaru role předem daného průměru,

- ukončení role při dosaženém počtu útržků, přilepením posledního listu.

9

Ke krokům postupu, které jsou v rámci způsobu podle vynálezu použity v návaznosti zejména patří:

- vyjmutí a transport rolí,

- skladování rolí v zásobnících,

- dělení rolí v závislosti na šířce role (šířka pásu surové savé látky na mateční roli) na roličky (konečný produkt) prostřednictvím nože nebo pilou, přičemž krok dělení jednotlivých roliček je prováděn vždy v ose zóny soudržnosti vrstev ve směru chodu papíru, s výhodou v ose vzorování,

- shromažďování, transport, balení roliček, popřípadě uskladnění na transportní palety v závislosti na potřebách trhu.

Pokusy o zlepšení techniky způsobu výroby podle vynálezu ukázaly, že musí být vynákládány neočekávaně vysoké náklady na regulační techniku, pokud mají být vrstvy ze savého materiálu narolovány odděleně a pak společně zpracovány. To se projevuje především při použití více jednotlivých vrstev, a je-li, jak je podle vynálezu předpokládáno, pro každou z vrstev použita různá kvalita surového savého materiálu. Pásy ze surového savého materiálu vytvořené jako vnější vrstvy jsou opatřeny vzorováním v předchozím kroku postupu a jsou pak společně se střední vrstvou, popř. vrstvami, která byla ponechána nevzorovaná, podrobeny mechanickému působení, popřípadě za podpory lepení, kterým je dosažena soudržnost mezi vrstvami. Proto již nemohou být vyrovnány případné rozdíly délek (roztažení) jednotlivých vrstev ve spojích. Bez této regulace rychlosti a tahu jednotlivých pásů ze savého materiálu ve spojení s odpovídajícím rozpínáním každého pásu se výroba konečného výrobku s nevzorovanou střední vrstvou ukazuje jako méně výhodná.

Regulační strategie pro výhodné provádění způsobu výroby vícevrstvého výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru pásu podle vynálezu s nevzorovanou střední vrstvou, která je v podstatě volně pohyblivá, má plnit ten požadavek, aby rychlost každé jednotlivé vrstvy zhotovovaného vícevrstvého výrobku ze savého materiálu byla při náběhu do spojovacího a vzorovacího zařízení (zařízení pro rýhování, popř. široké rýhování) stejná a k transportní rychlosti vzorovacího zařízení (obvodová rychlost poháněného vzorovacího válečku) byla v takovém vztahu, že napětí v tahu v každém z jednotlivých přiváděných pásů ze savého materiálu (jednotlivých vrstvách) se blížilo téměř nulové hodnotě. Odlišným změnám délek jednotlivých vrstev v důsledku • · ·· ·· • · · • · · ··· ··· • · ·· ·· silového působení a roztahování, například vzorovaných vnějších vrstev oproti nevzorované střední vrstvě, popř. vrstvám je tak zabráněno před náběhem do spojovacího a vzorovacího zařízení.

Regulační strategie způsobu výroby výrobku ze savého materiálu podle vynálezu proto předpokládá, že rychlost odvíjení je řízena pohonem prvního zařízení pro vzorování vrstev (obvodová rychlost poháněného vzorovacího válce) pro jednu z obou vzorovaných vnějších vrstev (obvodová rychlost mateční role) a je regulována tak, aby předem dané, požadované napětí v tahu bylo pro pás ze savého materiálu zachováno jako konstatní.

Od řídícího pohonu tohoto prvního vzorovacího zařízení pro vzorování vrstev je dále regulována rychlost následujícího spojovacího a vzorovacího zařízení vrstev (rýhovací zařízení, popřípadě zařízení pro široké rýhování) s nepatrnou pozitivní diferencí směrem dopředu tak, že napětí v tahu vyskytující se v tomto pásu ze savého materiálu (vrstvě) mezi prvním vzorovacím zařízením a následujícím spojovacím a vzorovacím zařízením nabývá téměř nulové hodnoty. Pozitivní diference znamená pouze nepatrné zvýšení rychlosti spojovacího a vzorovacího zařízení oproti řídícímu vzorovacímu zařízení vrstev. Tím je pás ze savého materiálu udržován v napnutém stavu bez podstatného protažení a bez zvrásnění nebo nežádoucího prověšení a slouží tak i k jeho transportu.

Regulační strategie způsobu výroby výrobku ze savého materiálu podle vynálezu dále předpokládá, že napínání každého dalšího pásu ze savého materiálu, který tvoří vrstvu výrobku ze savého materiálu podle vynálezu, je regulováno rychlostí vždy předřazeného zařízení.

To znamená, že obvodová rychlost odvojení pro nevzorovanou střední vrstvu, popř. vrstvy je regulována v závislosti na rychlosti spojovacího a vzorovacího (rýhovacího, popř. pro široké rýhování) zařízení tak, že napnutí pásu zůstává v podstatě konstatní a blíží se téměř nulové hodnotě. Rychlost odvíjení je přitom volena podle dříve popsaných kritérií jako nepatrně nižší než u spojovacího a vzorovacího zařízení.

V případě druhé vzorované vnější vrstvy (popř. vrstev, jestliže je vzorováno společně více vnějších vrstev) je rychlost pohonu předřazeného vzorovacího zařízení vrstev regulována v závislosti na rychlosti spojovacího a vzorovacího zařízení tak, že transportní rychlost pásu, popř. pásů ze savého materiálu zůstává v podstatě konstatní a v podstatě se shoduje s rychlostí spojovacího a vzorovacího zařízení (rýhovací, popřípadě pro široké rýhování), přičemž obvodová rychlost vzorovacího zařízení je volena nepatrně menší než rychlost spojovacího a vzorovacího zařízení, takže mezi oběma těmito zařízeními vznikne napětí v tahu (napínání pásu), které se téměř blíží nulové hodnotě.

Vzorovací zařízení druhé vnější vrstvy pak přejímá řízení předřazeného odvíjení, a to tak, že pohonem odvíjení, jehož obvodová rychlost je doregulovávána v závislosti na vzorovacím zařízení, je napětí v tahu v pásu ze savého materiálu udržováno jako konstatní.

Transportní, resp. obvodová rychlost je vesměs regulována konvenčním způsobem na zařízeních, následujících po spojovacím a vzorovacím zařízení, podle stavu techniky.

Předmětem předloženého vynálezu je dále zařízení pro výrobu výrobků ze savého materiálu, sestávající z prvků k odvinutí z matečních rolí včetně prostředků k určení a regulaci napínání pásu a transportní rychlosti (obvodové rychlosti poháněných válců/matečních rolí), zvlášť pro každý pás ze savého materiálu. První vzorovací zařízení sestává z alespoň dvou oddělených vzorovacích lisů, pro pásy ze savého materiálu a dalšího vzorovacího zařízení, opatřeného větším počtem úzkých vzorovacích válců, popřípadě rýhovacích koleček s jedním protiválcem. Zařízení je rovněž opatřeno prostředkem pro rozpínání jednotlivých pásů ze savého materiálu, popřípadě hladicí stolicí, tiskacím zařízením a navíjecím zařízením.

S výhodou obsahuje takové zařízení jedno první vzorovací zařízení, sestávající z alespoň jednoho páru válců, z nichž jeden ocelový válec je opatřen výstupky, zatímco druhý válec má gumový, umělohmotný, papírový nebo ocelový hladký povrch.

• 4 • 4·

444 4· ··

Hladicí stolice je vytvořena tak, že pás ze savého materiálu je jednou protažen štěrbinou (nebo více štěrbinami), tvořenou párem válečků, popřípadě více páry válečků, přičemž nejprve je hladký váleček s ocelovým povrchem přiřazen hladkému protiválečku s umělohmotným povrchem a pak je zrcadlově přiřazen hladký váleček s umělohmotným povrchem hladkému protiválečku s ocelovým povrchem (měkké hlazení).

Dále může být také vyhlazení prováděno tak, že hladký váleček s ocelovým povrchem je přiřazen hladkému protiválečku s ocelovým povrchem.

Tiskací lis slouží například k nanesení vzoru, písmen, loga a pod.

Odvíjení pásů ze savého materiálu k vzorovacímu zařízení vnějších vrstev, včetně nevzorované vnitřní vrstvy, ke spojovacímu a vzorovacímu zařízení, jakož i protažení výrobku ze savého materiálu ve tvaru pásu dalšími přídavnými zařízeními je prováděno podle příkladného provedení vynálezu s výhodou pomocí prostředků, které regulují rychlost a roztažnost vzorovaných pásů ze savého materiálu.

Dále je výhodné, jestliže první vzorovací zařízení slouží výlučně ke vzorování vnějších vrstev, to znamená, že střední vrstva, popř. vrstvy zůstávají nevzorované.

Druhé spojovací a vzorovací zařízení sestává z válce, tvořeného rýhovacími kolečky, popřípadě kolečky pro široké rýhování, proti němuž je upraven nejméně jeden protiválec s ocelovým, gumovým, umělohmotným nebo papírovým povrchem. Rýhovací kolečka, zejména rýhovací kolečka pro široké rýhování, vytvářejí rýhy o šířce od 10 mm do 80 mm, s výhodou 20 mm až 60 mm. To znamená, že tato kolečka pro široké rýhování vytvářejí v podélném směru výrobku ze savého materiálu orientované plošné zóny (stopy), v nichž dochází k soudržnosti vrstev, přičemž výstupky, vytvořené na rýhovacích kolečkách, se při mechanickém působení vtisknou do každé z vrstev a zajistí tak jejich vzájemnou soudržnost.

Tato část zařízení pro výrobu výrobku ze savého materiálu podle vynálezu je vytvořena tak, že výstupky vytvořené na těchto kolečkách pro široké rýhování ···· · · ·· · · · ·

Z · ··· ·♦·· φ 9 9·· · · ··· ··· • · · · · · · ···· ··· ·· ··· ·· ·· vykazují alespoň na části svého povrchu, především čelní ploše, vyhloubení. Tato vyhloubení jsou vytvořena tak, že obsahují větší počet víceúhelníků nebo kroužků, s výhodou pravoúhelníků nebo rovnoběžníků.

Oproti výše popsaným výstupkům vzniklým při rýhování s hladkým povrchem mají výběžky s vyhloubeními, vzniklé rýhováním, pro odborníka tu výhodu, že zajišťují podstatně vyšší soudržnost vrstev, přičemž v rýhách, v nichž dochází ke spojení jednotlivých pásů ze savého materiálu, dojde prostřednictvím mnoha hran a zářezů při stlačení vrstev k podstatně lepšímu spojení vláken.

Typická geometrie vyhloubení, která se nacházejí na čelních plochách výstupků vzniklých při rýhování, jsou buď úzká vyhloubení s pravoúhlým průřezem nebo ve tvaru písmene V, popřípadě se zakulacenými spodními dosedacími hranami, ale také kombinace úzkých a širších vyhloubení, přičemž hladký povrch výstupků vzniklých vzorováním, zmenšený vyhloubeními, by měl být zachován co možná nejmenší. Tato vyhloubení by měla činit méně než 50 %, s výhodou méně než 30 % povrchu výstupků.

Další příkladné provedení zařízení pro výrobu výrobku ze savého materiálu podle vynálezu obsahuje prostředek pro nanesení lepidla v podobě bodového či nitkovitého nánosu, který podporuje soudržnost vrstev při mechanickém působení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže objasněn pomocí výkresů. Zde značí:

Obr. 1 povrch vícevrstvého výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru úzkého pásu podle vynálezu.

Obr. 2 část role, do níž je navinut vícevrstvý výrobek ze savého materiálu, která bude rozříznutím rozdělena na jednotlivé ruličky konečného výrobku ze savého materiálu.

Obr. 3 zařízení pro výrobu vícevrstvého výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru pásu podle vynálezu.

· ··

Obr. 4 zvětšená čelní plocha rýhovacího výstupku se vzorem, tvořícím vyhloubení.

Obr. 5 příklad zařízení pro výrobu výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru pásu podle vynálezu.

Obr. 6 příklad zařízení pro výrobu výrobku ze savého materiálu zhotoveného ve tvaru pásu podle vynálezu,

Obr.7A zvětšený výřez povrchové plochy vzorovacího válečku pro vytváření vzorování vnějších vrstev výrobku ze savého materiálu, představující vzor vzniklý pomocí vzorovacích výběžků se zakulacenou základnou.

Obr. 7B řez A-A z obr. 7A, představující tvar vzorovacích výstupků s rovinnou čelní plochou a zakulacenou základnou,

Obr.8A zvětšený výřez povrchové plochy jedné z variant provedení vzorovacího válečku pro vzorování vnějších vrstev výrobku ze savého materiálu podle vynálezu se základnou s ostrými hranami.

Obr. 8B řez B-B z obrázku 8A, představující tvar alternativních vzorovacích výběžků (komolých jehlanů) s rovinnou čelní plochou a základnou s ostrými hranami,

Obr. 9A kolečko pro široké rýhování s vyznačeným průměrem a šířkou.

Obr. 9B zvětšený pohled detailu B z povrchu kolečka pro široké rýhování podle obr.9A, znázorňující uspořádání a tvar vzorovacích výstupků pro vytváření vzorování ke spojení vrstev výrobku ze savého materiálu.

Obr. 9C zvětšený výřez detailu C z obrázku 9B, znázorňující jemnou strukturu čelní plochy výstupku ve tvaru kosočtverce rýhovacího vzorovacího kolečka pro široké rýhování v kombinaci s jemným rýhováním.

·»*·

Příklady provedení vynálezu

Na obrázku 1 je zobrazen výřez vícevrstevého pásu 1 savého materiálu, sestávající z více, například tří až čtyř vrstev, které jsou navzájem spojeny v okrajových oblastech vzorováním. Toto vzorování, zajišťující soudržnost vrstev, je provedeno ve tvaru pruhů 4, 5, bezprostředně oboustranně přiléhajících k řezným okrajům 2, 3 vícevrstvého pásu 1, které zaujímají část šířky pásu 6. Při obvyklé šířce úzkých vícevrstvých pásů 1 od 90 do 120 mm, v závislosti na šířce konečného výrobku, například roličky toaletního papíru, může být šířka pruhů 4, 5 vzniklých vzorováním volena v rozmezí od 10 do 80 mm, s výhodou od 20 do 60 mm. U větších šířek vícevrstvých pásů 1 bývá šířka pruhů 4, 5 od 120 do 300 mm (např. role kuchyňské utěrky), popřípadě více.

Vzor pruhů 4, 5 vzniklých vzorováním, které zajišťují soudržnost vícevrstvého pásu j. ze savého materiálu, je vytvořen výstupky 7, které jsou uspořádány v téměř pravoúhlé nebo rovnoběžníkové síti, jejíž vodorovné a svislé linky jsou uspořádány téměř stejně šikmo k řezným okrajům 2, 3 vícevrstvého pásu 1 ze savého materiálu. Pravoúhlá síť je na obr. 1 vyznačena čerchovanými čarami 9, svírajícími s řeznými okraji 2, 3 úhel 11 a přerušovanými čarami 8, svírajícími s řeznými okraji úhel 10, přičemž jak je zřejmé z tohoto vyobrazení, úhel 10 a úhel 11 jsou téměř totožné.

Z jednotlivých vrstev vícevrstvého pásu 1 ze savého materiálu, které jsou spojeny vzorováním ve dvou pruzích 4 a 5, jsou vnější vrstvy opatřeny vždy jedním vzorem, probíhajícím v podstatě po celé ploše, přičemž vnitřní vrstva, resp. vrstvy, jsou nevzorované. Se zřetelem na dobrý vzhled a rovněž přijatelnou drsnost (měkkost, především měkkost ve zmuchlaném stavu) a objemnost a přibližně stejnou celkovou tlouštku v celé šířce výrobku ze savého materiálu ve tvaru pásu je předpokládáno, že vzorování probíhá po celé ploše jednotlivých vnějších vrstev vícevrstvého pásu 1 ze savého mateiálu. U tohoto příkladu provedení podle obr. 1 jsou vzory jednotlivých vrstev provedeny téměř stejně jako vzory zajišťující soudržnost vrstev, což má kromě technické výhody, že vícevrstvý pás 1 ze savého materiálu vykazuje všude skoro stejné vlastnosti, také tu výhodu, že pruhy 4, 5 vzniklé vzorováním se vzhledově téměř neliší od ··· • · ·· •A •·

A· ···· ··· • A • A ··

•	A·	♦ A
• *	• ·	• ·
	• ·	• ·
•	• ···
	•	•
···	··

vzoru zóny 14, kde nedochází k soudržnosti vrstev, která leží mezi těmito pruhy 4, 5.

Pro rovnoměrný záběr výběžků vzorovacích válečků, zajištujících spojení vrstev, (rýhovacích koleček, popřípadě koleček pro široké rýhování) do jednotlivých, k sobě spojovaných vrstev savého materiálu a tím pro dobrý průběh postupu spojovacího vzorování se jeví jako výhodné, mají-li odstupy 12 mezi přerušovanými čárami 8, a odstupy 13, mezi přerušovanými čárami 9 různou velikost. Při nepatrném rozdílu mezi odstupy 12 a 13 u čtvercové nebo kosočtverečné sítě je dosaženo značné podobnosti vzhledu vzorování ve středové zóně 14, kde je viditelné pouze plošné vzorování vnější vrstvy se vzorováním v pruzích 4, 5 pro spojení vrstev.

Rozměry jednotlivých výstupků, které tvoří vzorování, jsou s výhodou voleny tak, že délka hrany nebo průměr čelní plochy těchto výstupků na vícevrstvém pásu 1 ze savého materiálu je v rozmezí od 0,5 do 5 mm, s výhodou od 1 do 2,5 mm, zejména však menší než 1,5 mm.

Na obr. 2 je znázorněn vícevrstvý pás 1 ze savého materiálu navinutý ve tvaru role 15, jejíž šířka je mnohonásobně větší, než šířka konečného produktu, například roličky toaletního papíru. Vzorování, prováděné za účelem soudržnosti jednotlivých vrstev vícevrstvého pásu 1. přitom tvoří větší počet vzorovaných pruhů 16, upravených ve vzájemných odstupech, oddělených zónami 14, ve kterých nedochází ke vzájemnému spojení vrstev. Role 15 je pak následně dělena pomocí nožů nebo pil přibližně v ose souměrnosti 17 vzorovaných pruhů 16 na větší počet ruliček o menší šířce. Vícevrstvý pás 1 ze savého materiálu navinutý v těchto ruličkách je perforací rozdělen na určitý počet útržků (listů) o předem stanovené délce.

Na obr. 3 je schematicky znázorněno zařízení, v němž probíhá vzájemně oddělené odvíjení tří pásů 18, 19, 20 ze savého materiálu z tak zvaných matečních rolí 21, 22, 23. Pásy 18 a 20 ze savého materiálu procházejí vzorovacím zařízením 24, ve kterém jsou opatřeny vzorováním, přičemž každý z těchto pásů 18, 20 může být opatřen různým vzorem s rozdílnou výrazností, popřípadě nemusí být vzorován vůbec. Vzorování přitom může být vytvořeno na celé povrchové ploše, nebo jen na určité části povrchové plochy. Následně na to

·· · ·· • · · ♦ ·· • · ·· ♦ · · ··

9 ··

9999 9999 9 jsou vzorované, popřípadě i nevzorované pásy 18, 19, 20 společně zavedeny do dalšího vzorovacího zařízení 25, kde jsou protaženy úzkou štěrbinou, vytvořenou rýhovacími kolečky, resp. širokými rýhovacími kolečky 26 a protiválcem 27. Průchodem jednotlivých pásů 18, 19, 20 zmíněnou úzkou štěrbinou je vytvořen konečný výrobek v podobě třívrstvého pásu ze savého materiálu, který je dále veden k navíjecímu zařízení 28. V navíjecím zařízení 28 je vícevrstvý pás j. navinut do široké role 15, znázorněné na obr. 2, a pak, jak bylo již dříve zmíněno, rozřezán na menší roličky, jejichž rozměry jsou určeny dle účelu použití.

V návaznosti na tyto kroky zpsůobu zhotovení může být vícevrstvý pás ze savého materiálu navinut na zde blíže neznázorněné navinovací jádro 29. Konce vícevrstvého pásu ze savého materiálu navinutého do široké role 15 mohou být přilepeny. Ke konečným krokům zpracování vícevrstvého pásu ze savého materiálu rovněž náleží jeho příčná perforace, za účelem snazšího dělení na jednotlivé útržky o určité délce.

Při vzorování za účelem dosažení soudržnosti jednotlivých vrstev je nezbytný regulovatelný přítlak vzorovacích válců, resp. rýhovacích koleček 26 na protiválec 27, který může být vytvořen například pneumatickým přítlačným zařízením.

Na obr. 4 je znázorněn výstupek, vytvořený na rýhovacím kolečku 26 ve tvaru jehlanu, jehož čelní plocha 30 má tvar čtverce a alespoň z části je opatřena vyhloubeními 31. V tomto příkladném provedení jsou vyhloubení 31 uspořádána ve tvaru pravoúhlé sítě a směřují šikmo k hraně čelní plochy 30 a na čelní ploše 30 tak vytvářejí šachovnicový vzor.

Na obr. 5 je znázorněno zařízení se dvěma odvinovacími válci, na němž může být zhotoven tří nebo čtyřvrstvý pás ze savého materiálu tak, že vždy obě vnější vrstvy jsou odvíjeny z jedné mateční role 35, avšak jsou vzorovány odděleně. Jedna, popřípadě dvě nevzorované střední vrstvy jsou odvíjeny z mateční role 36. To znamená, že v zařízení podle obr. 5 jsou odvíjeny tři pásy 32. 33 a 34 savého materiálu z matečních rolí 35 a 36, přičemž pásy 32 a 33 procházejí vzorovacím zařízením 37, ve kterém mohou být tyto pásy 32 a 33 opatřeny vzorováním. Oproti tomu pás 34 ze savého materiálu, který je buď

jednovrstvý nebo dvouvrstvý, prochází mezi oběma válci vzorovacího zařízení 37, aniž by na něm bylo vytvořeno vzorování. Společně s oběma vzorovanými pásy 32, 33, které tvoří vnější vrstvy, je pak pás 34, tvořící vnitřní vrstvu zaveden do zde blíže neznázorněného vzorovacího zařízení, avšak analogického se vzorovacím zařízením 25 z obr. 3, ve kterém jsou pak jednotlivé vrsty mechanickým působením navzájem propojeny. V dráze jednotlivých pásů k prvému vzorovacímu zařízení 37 ale i ke spojovacímu vzorovacímu zařízení jsou u vzorovaných vrstev, ale i u nevzorované vrstvy upraveny vratné válečky, obdobné vratným válečkům 44, 45 a 46 na obr. 6, které slouží zejména ke kompenzaci tahového napětí a nezbytné regulaci rychlosti pohybu jednotlivých pásů. Vratné válečky rovněž zabraňují případnému vzniku přehybů, resp. zvrásnění na jednotlivých pásech.

Na zařízení se třemi oddělenými odvinovacími válci, znázorněném na obr. 6, může být rovněž zhotoven tří nebo čtyřvrstvý pás ze savého materiálu, se dvěma nebo třemi odděleně vzorovanými vstvami a jednou nebo dvěma nevzorovanými středními vrstvami. Vnější vrstvy 38 a 40 jsou odvinovány z matečních rolí 41, resp. 43, a jsou rovněž vedeny přes systém vratných válečů 44, resp. 46 do prvého vzorovacího zařízení 47 se dvěma vzorovacími nástroji. Střední vrstva 39 je odvinována z mateční role 42 a je vedena přes systém s vratným válečkem 45 do zde blíže neznázorněného vzorovacího zařízení, analogického se vzorovacím zařízením 25 podle obr. 3, ve kterém jsou jednotlivé vrstvy mechanickým způsobem navzájem spojeny. Z matečních rolí 41, 42 a 43 může být odvinován buď jednovrstvý, nebo dvouvrstvý pás savého materiálu. Je-li z mateční role 41 odvinován jednovrstvý pás, je z mateční role odvinován dvouvrstvý pás a z mateční role 43 jednovrstvý pás. Je-li z mateční role 42 odvinován dvouvrstvý pás, pak z matečních rolí 42 a 43 jsou odvinovány vždy jednovrstvé pásy. Pokud je z mateční role 42 odvinován jednovrstvý pás a z mateční role 42 rovněž jednovrstvý pás, pak z mateční role je odvinován dvouvrstvý pás.

Na obr. 7 je v příkladném provedení znázorněna zvětšená, do roviny rozvinutá povrchová plocha ocelového vzorovacího válce, sloužícího ke vzorování vnějších vrstev savého materiálu. Na výkrese je znázorněn vzor vzorovacích výstupků v pohledu shora, se čtvercovými čelními plochami 48, z jejíchž rohů vystupují postranní hrany. Každý z výstupků je vytvořen ve tvaru jehlanu, jehož čelní plocha 48 je v podstatě rovinná plocha a postranní hrany směřují šikmo dolů. Základny těchto vzorovacích výstupků, které jsou zaobleny, jsou uspořádány vedle sebe tak, že přecházejí téměř jedna do druhé. Výstupky jsou na povrchu vzorovacího válce uspořádány v řadách, šikmo k ose válce. Podle příkladného provedení svírají řady výstupků na povrchu vzorovacího válce s jeho osou úhel 45°. V důsledku pravidelného uspořádání výstupků je vytvořen pravidelný vzor s jednotnou délkou čelní hrany 48 a pravidelným vzájemným odstupem 50 mezi dvěma rovnoběžnými čelními hranami 49. Jednotlivé výstupky, které tvoří pravidelnou sít, jsou uspořádány ve vzájemném odstupu 51 v pravidelných obvodových liniích, přičemž řez A-A, znázorněný na obr. 7B, je veden linií výstupků v rovině kolmé na rovinnou, rozvinutou povrchovou plochu vzorovacího válce.

Na obr. 7B je znázorněn obrys výtupků v řezu A-A podle obr. 7A, z něhož je patrné zešikmení hran směrem k čelní ploše a zaoblení v místě základny, jakož i výška 52 výstupku a úhel 53 zešikmených bočních hran výstupku.

Na obr. 8A je analogicky jako na obr. 7A znázorněna zvětšená, do roviny rozvinutá povrchová plocha vzorovacího válce v jiném příkladném provedení. Na výkrese je opět znázorněn vzor vzorovacích výstupků v pohledu shora, se čtvercovými čelními plochami 48, stejnými jako u provedení podle obr. 7A. Výstupky mají tvar jehlanu, avšak oproti provedení podle obr. 7A se základnou ve tvaru čtverce, ohraničenou okraji 55. Jednotlivé výstupky jsou uspořádány vedle sebe s nepatrným odstupem 54 okrajů čtvercové základny dvou bezprostředně sousedících výstupků. Jednotlivé výstupky tak jsou na válcovému povrchu vzorovacího válce od sebe odděleny. Čelní plochy výstupků jsou vytvořeny jako rovinné, ohraničené čelními hranami 56, ve skutečnosti však tvoří na obvodě vzorovacího válce zakřivenou obvodovou válcovou plochu. Analogicky s obr. 7A jsou rovněž středy čelních ploch na obvodě vzorovacího válce uspořádány v liniích, ve vzájemném diagonálním odstupu 57, přičemž tyto linie svírají s osou vzorovacího válce úhel 45°.

Na obr. 8B je znázorněn obrys tří výstupků vytvořených na povrchové ploše vzorovacího válce a to v řezu B-B vedeném podle obr. 8A linií výstupků v rovině kolmé na rovinnou, rozvinutou povrchovou plochu vzorovacího válce. Z obr. 8B je zřejmý šikmý průběh bočních hran směrem k čelní ploše a rovněž

ostrý přechod do válcové plochy vzorovacího válce. Z obr. 8B je rovněž zřejmá výška 58 výstupků a úhel 59. který svírají boční hrany výstupků, který je větší než úhel 53 u výstupků podle příkladného provedení znázorněném na obr. 7B. Rovněž výška 58 výstupků je v porovnání s provedením podle obr. 7B větší.

Na obr. 9A je v částečném řezu znázorněno rýhovací kolečko pro široké rýhování s rýhovacími výstupky 60, vytvořenými na povrchové ploše válcové plochy. Rýhovací kolečko pro široké rýhování sestává z válcového pláště 61, který je vhodnými prostředky, například šrouby 62, spojen se zde blíže neznázorněnou osou otáčení 63. Na obr. 9A je rovněž vyznačen vnitřní průměr 66 válcového pláště 61, jehož šířka 68 je v části o průměru 64 zmenšena na šířku 67. Otvory pro spojovací prostředky jsou vytvořeny na roztečné kružnici o průměru 65.

Na obr. 9B je ve zvětšeném měřítku znázorněn výřez povrchové plochy rýhovacího kolečka rozvinutý do roviny, na němž jsou, obdobně jako vzorovacích válců pro vzorování vnějších vrstev, vytvořeny výstupky, kterými jsou mechanicky navzájem spojeny jednotlivé vrstvy. Detail B znázorňuje kosočtvercové čelní plochy 69 výstupků, vytvořených z tvrzené oceli, které jsou podle znázorněného příkladného provedení uspořádány tak, že vytvářejí kosočtvercovou síť, jejíž linie svírají s osou souměrnosti rýhovacího kolečka úhly 71 a 71 A. Minimální rozdíl směru linií kosočtvercové sítě, v nichž jsou jednotlivé výstupky uspořádány, má ten účinek, že nedochází ke tvoření záhybů na páse ze savého materiálu v průběhu jeho zpracování. Jak je rovněž zřejmé z obr. 9B, odstup 70 mezi sousedními stejně orientovanými, rovnoběžnými hranami čelních ploch 69 výstupků stejný. Rovněž délky hran 69A čelní plochy 69 jsou stejné, a podle znázorněného příkladného provedení činí méně než 2 mm.

Na obr. 9C je ve zvětšeném měřítku znázorněn detail C z obr. 9B. Tento detail představuje kosočtvercovou čelní plochu jednoho z výstupků, na které je vytvořena jemná struktura, podobná struktuře vytvořené na povrchové válcové ploše rýhovacího kolečka. Tato jemná struktura je vytvořena křížově rastrovanou sítí vrubů ve tvaru V, nebo s pravoúhlým průřezem. Jak je dále zřejmé z obr. 9C mají obě boční hrany 72 čelní vyhloubení, tvořící rýhy zhotovené jemným gravírováním, v podstatě vytvářejí vyvýšeniny se čtvercovou, nebo zde blíže neznázorněnou kosočtverečnou čelní plochou. Jednotlivé, takto vytvořené.

vyvýšeniny jsou uspořádány analogicky s výstupky, vytvořenými na povrchové ploše rýhovacího kolečka, v řadách s roztečí 73, přičemž tyto řady svírají s boční hranou 72 čelní plochy 69 výstupku úhel 74.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (33)

1. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu, sestávající z nejméně tří vzájemně spojených vrstev, s alespoň jednou vzorovanou vnější vrstvou (18, 20) a alespoň jednou nevzorovanou vnitřní vrstvou (19), která je svým hladkým povrchem pohyblivá po vnitřních stranách vzorovaných vnějších vrstev, vyznačující se tím, že vrstvy (18, 19, 20) mají na povrchové ploše výrobku ze savého materiálu vytvořeny zóny, v nichž dochází k jejich soudržnosti, přičemž ve vzniklých meziprostorech je zachována relativní pohyblivost vzorovaných vnějších vrstev (18, 20) vzhledem k nevzorované vnitřní vrstvě (19), přičemž alespoň jedna z vnějších vrstev (18, 20) je alespoň na části její povrchové plochy vzorována.

2. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň jedna vnější vrstva (18, 20) má stejné nebo odlišné vzorování, resp. je opatřena stejným nebo odlišným vzorem na alespoň části povrchové plochy, relativně k druhé povrhové ploše.

3. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jedna z obou vnějších vrstev (18, 20) je opatřena dvěma překrývajícími se vzorováními.

4. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že uspořádání vrstev je takové, že vzorované vnější strany vnějších vrstev (18, 20) jsou měkké, zatímco vnitřní strany vnějších vrstev (18, 20) jsou drsné.

5. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že spojení vrstev prostřednictvím mechanického působení, podpořené slepením, je vytvořeno v části celkové povrchové plochy výrobku ze savého materiálu.

6. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že je opatřen vzorováním za účelem dosažení soudržnosti vnějších vrstev (18, 20) s vnitřní vrstvou (19) a/nebo • · vrstvami, které je vytvořeno v podobě vzorovaných pruhů (16) ohraničených předem stanovenou šířkou ve směru chodu stroje, přičemž v porovnání se zónami (14) bez vzorování vykazují vzorované pruhy (16) menší šířku.

7. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu podle nároku 6, vyznačující se tím, že vzorované pruhy (16) mají relativně malou plochu.

8. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vnější vrstvy (18, 20) vykazují stejnou nebo rozdílnou vrstvu (19), přičemž je výhodné, vykazuje-li vnitřní vrstva (19) rozdílnou kvalitu savého materiálu od vnějších vrstev (18, 20).

9. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vnější vrstvy (18, 20) obsahují stejné nebo odlišné přísady látek jako vnitřní vrstva (19), kterými jsou vlákniny z recyklovaného starého papíru.

10. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že plošná hmotnost vnějších vrstev (18, 20) a/nebo vnitřní vrstvy (19) je v rozmezí od 12 do 40 g/m², s výhodou od 14 do 23 g/m² pro každou vrstvu.

11. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vnitřní vrstva (19) vykazuje pevnost od 0,5 do 30 N/50 mm, s výhodou od 1,0 do 10 N/50 mm v podélném směru pásu a od 0,5 do 6,0 N/50 mm, s výhodou od 0,6 do 4,0 N/50 mm v příčném směru pásu, přičemž vnější vrstvy (18, 20) vykazují pevnost od 0,8 do 20 N/50 mm, s výhodou od 1,0 do 8,0 N/50mm v podélném msěru pásu a od 0,5 do 4,0 N/50 mm, s výhodou od 0,6 do 3,5 N/50 mm v příčném směru pásu.

12. Vícevrstvý výrobek ze savého materiálu ve tvaru pásu podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vnější vrstvy (18, 20) a/nebo vnitřní vrstva (19) jsou rovněž krepovány a obsahují podíl vlákniny ze skupiny dřevolátek.

o ··· • · · ·· • ·· •· · · • ·* « · · · · · · · ·

13. Způsob výroby vícevrstvého, alespoň třívrstvého výrobku ze savého materiálu ve tvaru pásu podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že dva, popřípadě více pásů (18, 20) opatřených výstupky, vytvořenými vzorováním, jsou společně s alespoň jednou nevzorovanou vnitřní vrstvou (19) vedeny vzorovacím zařízením mezi nejméně dvěma, v axiálním směru souose nad sebou upravenými ocelovými vzorovacími válci, popřípadě rýhovacími kolečky, popřípadě rýhovacími kolečky (26) pro široké rýhování, přičemž proti ocelovým vzorovacím válcům, popřípadě rýhovacím kolečkům, popřípadě rýhovacím kolečkům (26) pro široké rýhování jsou upraveny protiválce (27), jejichž povrch je vytvořen z umělé hmoty, papíru nebo oceli, přičemž takto zhotovený vícevrstvý pás ze savého materiálu je rozříznutím rozdělen na vícero užších pásů, jejichž šířka je odvislá na účelu použití, a poté narolován.

14. Způsob výroby podle nároku 13, vyznačující se tím, že alespoň jedna z vnějších vrstev (18, 20) je alespoň na části své povrchové plochy opatřena stejným nebo odlišným vzorováním vzhledem ke druhé z vnějších vrstev (18, 20).

15. Způsob výroby podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vzorování alespoň jedné z vnějších vrstev (18, 20) je prováděno v nejméně jednom vzorovacím zařízení (24), opatřeném válcem s ocelovou plochou a protiválcem s povrchovou plochou, vytvořenou z gumy, umělé hmoty, papíru nebo oceli.

16. Způsob výroby podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vzorování alespoň jedné z vnějších vrstev (18, 20) je prováděno ve dvou za sebou uspořádaných vzorovacích zařízeních (24), opatřených válci s ocelovou povrchovou plochou a protiválci s povrchovou plochou vytvořenou z gumy, umělé hmoty, papíru nebo oceli.

17. Způsob výroby podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na prvé, resp. prvá vzorovací zařízení (24) navazuje, resp. zavazují navíjecí zařízení.

18. Způsob výroby podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vrstvy ve výrobku ze savého materiálu jsou upraveny tak, že vzorované vnější « · • · · · · • · · · · · · · · strany vnějších vrstev (18, 20) jsou měkké, zatímco vnitřní strany vnějších vrstev (18, 20) jsou drsné.

19. Způsob výroby podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že spojení jednotlivých vrstev vzorováním je prováděno rýhováním, popřípadě širokým rýhováním, popřípadě dodatečným slepením.

20. Způsob výroby podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že při spojování jednotlivých vrstev ve tvaru pásu je vytvořen vzorovaný pás, jehož šířka je od 10 do 80 mm, s výhodou od 20 do 60 mm.

21. Způsob výroby podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vzorovací válec (26) má alespoň na části své povrchové plochy (30) vytvořena vyhloubení (31), kterými je tvořeno vzorování za účelem soudržnosti vrstev.

22. Způsob výroby podle nároku 21, vyznačující se tím, že vyhloubení (31) jsou tvořena větším počtem víceúhelníků, nebo kruhových útvarů, s výhodou však pravoúhelníků nebo rovnoběžníků.

23. Způsob výroby podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že po vzorování za účelem soudržnosti vrstev je provázeno hlazením, při kterém je pás ze savého materiálu veden jednou nebo více za sebou uspořádanými štěrbinami, přičemž prvou štěrbinu tvoří válec s ocelovým povrchem a protiválec s umělohmotným povrchem, zatímco druhou štěrbinu tvoří naopak válec s umělohmotným povrchem a protiválec s ocelovým povrchem.

24. Zařízení ke zhotovení vícevrstvého výrobku podle nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky k odvíjení z matečních rolí (21, 22, 23), vedení včetně regulace tahového napětí v pásech (18, 19, 20), vzorovací zařízení (24) pro pásy (18, 20), vzorovací zařízení (25) za účelem dosažení soudržnosti jednotlivých vrstev (18, 19, 20) se vzorovacím válcem (26) a protiválcem (27) a dále navíjecí zařízení (28).

25. Zařízení podle nároku 24, vyznačující se tím, že vzorovací zařízení (25) sestává z vícero úzkých vzorovacích válců, popřípadě rýhovacích koleček (26) pro široké rýhování, uspořádaných souose nad sebou s protiválci (27), přičemž v návaznosti na vzorovací zařízení (25) je před navíjecím zařízením (28) vloženo zařízení pro hlazení a/nebo kalibrování.

26. Zařízení podle nároku 24 nebo 25, vyznačující se tím, že prvé vzorovací zařízení (24) obsahuje nejméně jednu dvojici válců, kde válci s ocelovým povrchem je přiřazen válec s povrchem vytvořeným z gumy, umělé hmoty nebo oceli.

27. Zařízení podle nároků 24 až 26, vyznačující se tím, že prvé vzorovací zařízení (24) slouží ke vzorování vnějších vrstev (18, 20).

28. Zařízení podle nároků 24 až 27, vyznačující se tím, že druhé vzorovací zařízení (25) sestává ze vzorovacího válce, nebo většího počtu rýhovacích koleček (26) a nejméně jednoho protiválce (27) s povrchem vytvořeným z ocele, gumy, umělé hmoty nebo papíru.

29. Zařízení podle nároků 24 až 28, vyznačující se tím, že rýhovacími kolečky jsou vtvořeny pruhy o šířce od 10 do 80 mm, s výhodou od 20 do 60 mm.

30. Zařízení podle nároků 24 až 29, vyznačující se tím, že výstupky vytvořené na rýhovacích kolečkách (26) jsou alespoň na části jejich povrchové plochy opatřeny vyhloubeními (31).

31. Zařízení podle nároků 24 až 30, vyznačující se tím, že je opatřeno prostředky pro regulaci tahového napětí a rychlosti jednotlivých vrstev savého materiálu, zejména však vnějších vrstev (18, 20).

32. Zařízení podle nároků 24 až 31, vyznačující se tím, že vyhloubení (31) jsou vytvořena ve tvaru víceúhelníků nebo kružnic, s výhodou ve tvaru pravoúhelníků nebo rovnoběžníků.

33. Zařízení podle nároků 24 a 32, vyznačující se tím, že je opatřeno prostředky pro příčnou roztažnost každého z jednotlivých pásů, včetně prostředků pro jejich dopravu.

Seznam vztahových značek

- vícevrstvý pás

- řezný okraj

- řezný okraj

- pruh

- pruh

- šířka pásu