CZ76893A3

CZ76893A3 - Use of plasminogen activator inhibitors for the preparation of medicaments

Info

Publication number: CZ76893A3
Application number: CZ93768A
Authority: CZ
Inventors: Eckhard Dr Schuler; Jurgen Dr Romisch; Eric-Paul Dr Paques; Gerhard Dr Dickneite
Original assignee: Behringwerke Ag
Priority date: 1992-04-30
Filing date: 1993-04-28
Publication date: 1994-01-19
Also published as: HUT65755A; MX9302519A; NO931561L; AU3822993A; SK41593A3; KR930021179A; IL105521A0; ZA933023B; NO931561D0; UY23572A1; EP0567816A1; DE4214215A1; PL298748A1; HU9301272D0; CN1080873A; JPH069425A; CA2095207A1

Description

Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů k výrobě léků

Oblast techniky

Vynález se týká použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů k výrobě léků pro terapii nebo/a profylaxi zánětlivých onemocnění.

Dosavadní stav techniky

Při různých onemocněních je narušena regulace plasminové aktivity. Plasminy se tvoří z plasminogenů pomoci plasminogenových aktivátorů (PA), jako je například močový plasminogenový aktivátor (uPA) nebo tkáňový plasminogenový aktivátor (tPA). Plasminogenové aktivátory (PA) jsou inhibovány inhibitory plasminových aktivátorů (PAI).

V současné době jsou známy dva různé fyziologicky relevantní typy PAI: Inhibitor plasminogenového aktivátoru typu 1 (PAI-1) a inhibitor plasminegenového aktivátoru typu 2 (PAI-2) . Oba PAI jsou inhibitory serpinového typu.

Při zánětu očí, uší nebo kůže, např. při poškození rohovky, dochází obecně ke zvýšeni plasminové aktivity v slzní tekutině. Plasmin je odpovědný za rozklad fibronektinu v mimobuněčné matrici, za stimulaci anginogenese a za aktivaci proko1agenázy na aktivnější kolagenázu, což má za následek odbourávání molekul kolagenu (Barlati a spo 1., Exp. Eye Res. 51, 1-9 (1990)). K léčení různých patologických stavů, při kterých dochází k zvýšení plasminové aktivity,byly již dříve použity nízkomolekulární látky jako alfa-aminokapronová kyselina, nebo trans-4-aminoethylcyklo2 hexankarboxylová kyselina (tranexamová kyselina). Tak se například prokázalo, že tranexamová kyselina je vhodná pro léčeni osteoartritidy. Pomoci tranexamové kyseliny bylo možno rovněž snížit nadměrnou fibrinolytickou aktivitu při vředu na rohovce a podobných onemocněních. Nevýhodou výše jmenovaných nizkomolekulárnich plasminových inhibitorů jsou však jejich vedlejší toxické účinky.

Dalším možným plasminovým inhibitorem se ukázal být aprotinin, podmínečně vhodný pro léčeni vředu rohovky (corneal ulcer) .

Podstata vynálezu

Překvapivým nálezem bylo, že záněty, zvláště oči, uši a kůže, ale také na př. osteoarthritis, nebo colitis ulcerosa, mohou být s úspěchem léčeny inhibitory aktivátorů plasminogenů.

Předmětem vynálezu je proto použiti inhibitorů plasminogenových aktivátorů k výrobě léčiva pro terapii a/nebo pro profylaxi zánětu oči, uši, kůže, pro osteoarthritis a/nebo colitis ulcerosa.

Inhibována byla zvláště urokináza (uPA) a/nebo tPA, především uPA a/nebo tPA. Vhodnými inhibitory jsou zvláště PAI-1 a/nebo PAI-2 a jejich mutanty nebo varianty, předevšim PAI-2, zvláště fragmenty PAI-2, například delece na N-konci především N-terminálnich aminokyselin 1-82, po případě 1-84 u PAI-2. Inhibitory mohou být použity bud samotné nebo v kombinaci s jinými léčivy, například antibiotiky, přičemž mohou být použity jak lokálně tak i k osteoarthritis byly účinné látky intraartikulárně nebo intraoperativně systemické léčbě . Při aplikovány především (často arthroskopicky).

Účinná dávka leží obecně pro topické použití mezi 1 - 300 000 urokinázu inhibujicimi jednotkami, s výhodou mezi 500 - 50 000 urokinázu inhibujícimi jednotkami, pro i.v. aplikaci, nebo pro i.m aplikaci za použiti rozpuštědla mezi 50- 750 OOO urokinázu inhibujícimi jednotkami na kg tělesné hmotnosti.

Inhibitory, především PAI-2, mohou být stabilizovány pomoci přídavku fyziologicky přijatelných stabi1isátorů jako je albumin polygelin, hydrolysát želatiny, glycin, cystein, glukóza, laktóza, maltóza a/nebo sacharóza.

Oblastmi použití inhibitorů, jsou obecně lokální terapie a/nebo profylaxe zánětlivých očních chorob jako je corneal ulcer, uveitis, konjuktivitis, při operačním a postoperačnim ošetření, k ochraně očních struktur, především v případě /

zánětlivých průběhů, u zánětlivých ušních chorob, jako např. zánětu středního ucha, zánětu ušního bubínku, protrženi ušního bubínku se zánětlivým průběhem, ale také u kožních chorob doprovázených záněty jako je růže, zvláště při infiltraci tkáně zánětlivými buňkami jako jsou makrofágy, monocyty a granulocyty, acantholyse, puchýřovítých onemocněních jako je na př. pemfigus, ekzémy a kontaktní a atopické záněty kůže, spáleniny se zánětlivým průběhem, vaskulitidy, k podpoře léčeni ran, terapie otevřených ran a kožních vředů. Dalšími oblastmi použiti jsou ošetřeni epitelárnich poškození, osteoatritidy, colitis ulcerosa, Cronovy choroby, IBD (zánětlivé střevní nemoci), pankreatitis, akné, ošetření poškozeni epitelu, poškozeni rohovky, tvorba jizev při poraněni očí, skleritis, neléčici se vředové eroze, xeroze a keratoze. Dále jsou inhibitory vhodné bud samotné, nebo v kombinaci s dalšími účinnými látkami, předevšim jako vymývaci roztoky při intra a postoperačnim ošetřeni a/nebo při ošetření uvedeného zanícení otevřených ran.

Další výhodné použití je ošetřeni kontaktních čoček před používáním roztokem jmenovaného inhibitoru, bud samotného, nebo v kombinaci s dalšími účinnými látkami k inhibici neovaskularisace, k terapii poranění a zánětu oči a/nebo k ošetřeni infiltrátu oční rohovky či zánětu rohovky vyvolaných nošením kontaktních čoček.

Následuje popis několika výhodných použiti inhibitorů plasminogenových aktivátorů, jako například PAI-2:

Použiti při ošetření po poraněni oční rohovky pomoci laserkeratektomie, ale také pomoci keratotomie .· Tyto postupy laserkeratektomie mohou nalézt použiti při korekturách indexu lomu při krátkozrakosti a dalekozrakosti, při korektutách astigmatismu, při korekturách chyb rohovky, při odstraňováni jizev, při keratoplastii, k vyhlazeni rohovky při vysycháváni, při čerstvém poraněni rohovky, při infekcích oka, například viry, (jako např. viru herpes), bakteriemi, houbami, nebo parazity, při vápenných usazeninách pod vrstvou epitelu (jev spojený se stárnutím), při srůstech spojivky s rohovkou (pterygie).

Použití při zánětu oči a zákalu očí, na příklad po operaci laserem, normální očni chirurgii (například vitrektomii, kataraktchirurgii, extrakapsulárni kataraktextrakci, operacích čočky, výměně čočky, implantaci čočky, keratoplastii, transplantacích rohovky), při konjunktivitis, keratokonjuktivitis, keratokonjunkhvitis sicca, iritis, iridocyclitis, keratitis, šedém zákalu, Moorenovu vředu, vaskulitis, uveitis, při očnich alergiích, při infekcích, při poruchách látkové výměny, zánětlivých onemocněních a onemocněních autoimunity ( například systemický Lupus erythematodes, Wegenerův syndrom, revmatický arthritis, sarcoidosa, polyarthritis, pemphigus, pemphigoid, erythema multiforme, Sjoegrenův syndrom, střevní zánětlivá onemocnění, skleróza multiplex, Myasthenia gravis, keratitis, skleritis.

Použiti k zamezeni tvorby jizev v očích po chirurgickém zásahu, popřipadě po zraněni.

Použiti k urychleni hojeni ran a optimálni regeneraci (například hladké styčné plochy mezi starou tkáni a nově tvořeným epitelem), k normalizaci a stabilizaci funkce epitelu při látkové výměně a tkáně po poraněni, nebo po chirurgickém zákroku.

Použiti k inhibici neovaskularisace při retinopatii, zvláště u diabetiků, při omýváni sítnice, porušeni cév sítnice, zánětu sítnice a uvey, při transplajntacich rohovky.

Použiti při transplantacích v oku, zvláště při transplantaci rohovky. PAI-2 zde může sniženim afinity PMN redukovat citlivost, zabránit neovaskularizaci, aniž by došlo k současnému negativnímu ovlivněni hojeni ran. To snižuje odmítavé reakce organismu.

Použití při otocích v oblasti oka, například otoku makula a submakula, otoku po fotokoagulaci, otoku rohovky, otoku spojivek, otoku sítnice a otoku okoli oka.

Použití při infiltraci v oblasti oka, jako rohovky, oční komory, spojivky a sklera.

Použiti při terapii Corneal ulcer

PAI-2 může být např. připraven následujícím způsobem: podle postupu uvedeném v EP-O-238-275 byla PAI-2-cDNA, izolovaná běžně známým způsobem, klonována, přenesena do vektorů a transformována ve vhodných hostitelských buňkách. Buňky byly známým způsobem fermentovány a dezintegrovány. K čištěni rPAI-2 z lyzátů Escherichia coli jsou na př. vhodné kombinace růžných chromatografických .metod (na př. iontoměničová chromatografie na Q-Sepharose, hydrofobni chromatografie na Phenylsepharose, gelová filtrace přes Sephacryl, nebo Fractogel. K čištěni rPAI-2 z kvasničných lyzátů je vhodný postup skládající se z hrubého čištěni (separace buněk, dezintegrace buněk v kulovém mlýně, protiproudová filtrace a protiproudová koncentape). Následná čištěni do vyššího stupně (chromatografickými postupy, jak je například uvedeno v WO-91/02057, nebo pomoci iontoměničové chromatografie a imunoafinitni chromatografie). Specifická aktivita je obecně 150 000 jednotek/mg nebo více, vztažená k inhibici humánní urokinázy.

PAI-1 lze připravit analogickým způsobem, například podle WO 90/13648.

Výhody inhibitorů aktivátorů plasminogenů spočívají především ve všeobecně netoxické monotherapii uvedených zánětů bez vedlejších ůčinků, při současné inhibici neovaskularizace. Protože používané koncentrace inhibitorů plasminových aktivátorů jsou podstatně nižší než koncentrace plasminových inhibitorů je možná současná aplikace s jinými účinnými látkami, z čehož kombinace s antibiotiky je zvlášť výhodná. Dále, protože je použitelné množství inhibitorů plasminových aktivátorů zřetelně nižší než u plasminových inhibitorů snižuje se proto obecně nebezpečí alergických reakci. Výhodou je i dlouhodobý účinek ve srovnáni s plasminovými inhibitory.

Přiklad 1

Použiti PAI-2 pro terapii Corneal ulcer

V králičím modelu popsaném Čejkovou a spol. (Histochemistry 45:71-75) pro Corneal ulcer byl PAI-2 aplikován lokálně do oka v různých koncentracích (5 až 100 ^ug/ml) (25 ^ug/ml 3x denně,

100 /ig/ml dvakrát denně) . Kontrolní skupina obdržela stejné objemy (1 ml) rozpouštědla (fyziologický roztok chloridu sodného, pH 7,2), aplikované dvakrát denně. Referenční látkou byl aprotinin (5000 mezinárodních jednotek/ml v prvních dvou týdnech, dvakrát denně; '^Následujících dvou týdnech byla dávka snížena na 2500 mezinárodních jednotek/ml).

Působením 0,75 M hydroxidu sodného pomoci plastové trubičky o vnitřním průměru 11 mm, byl vyvolán masivní nárůst zánětových buněk. Tyto vykazovaly proteolytickou aktivitu a současně indukovaly keratinocyty synthetisujici odlišné spektrum proteoglykanů na epitelu rohovky. Následkem toho je porušeni řádné struktury rohovky, což dále vede ke ztrátě transparence.

Byly měřeny následující parametry: Perforace rohovky,tvorba vředu, neovaskularisace, plasminová aktivita v slzné tekutině, znaky zánětu jako proud zánětových buněk, transparence oči, viditelnost duhovky {Tab 1). Ve srovnání s kontrolní skupinou byly u PAI-2 skupiny pozorovány následující výhody: Plasminová aktivita mohla být zredukována na minimum. K stejné redukci plasminové aktivity pomoci aprotininu je nutná častějši aplikace. U PAI-2 bylo úplně zabráněno perforaci a tvorbě vředu. Tyto účinky lze dosáhnout také aprotininem. U PAI-2 došlo k překvapivě vysokému a trvalému sníženi výskytu zánětových buněk vzniklých po experimentálním zásahu až na úroveň zdravé tkáně.

Následné pozitivní účinky, překvapivě vzniklé působením PAI-2, který zabránil neovaskularisaci, vedly k úplnému uzdraveni. Tak mohla být obnovena transparence oka a viditelnost duhovky. Při ošetřeni aprotininem sice nedochází k ulceraci a perforaci rohovky, nedochází však ani k obnoveni transparence. Pozitivní účinky dosažené už při relativně nízké dávce PAI-2 nebyly dosaženy ani při vyšších dávkách aprotininu.

Inhibováni plasminogenových aktivátorů pomocí PAI-2 má, na rozdíl od inhibice plasminu, např. aprotininem, ještě další výhody. Výlučné ošetřeni inhibitory plasminogenových aktivátorů stači k úspěšné léčbě, což je výhoda proti dříve používané terapii Extremně vysoký účinek používané účinné látky dovoluje aplikaci inhibitoru ve velmi nízkých koncentracích, což umožňuje ještě také kombinovanou terapii, například s antibiotiky, jako je chloramfenikol.

V dalším pokusu nebylo ošetřeni vředu rohovky provedeno přimo po indukci, například účinkem louhu, nýbrž začalo teprve po 1® dnech. V tomto pozdějším okamžiku již plasminová aktivita v slzné kapalině vzrostla na hodnotu 2 - 2,5 /ug/ml. Pokud je v této době (10 dní po indukci) zahájena léčba aprotininem (5000 mezinárodních jednotek/ml, lokálni aplikace dvakrát denně), klesá prokazatelná koncentrace aktivního plasminu na normální hodnotu. Tento účinek však vydrží pouze asi dvě hodiny, poté hodnota plasminu opět stoupá.

Pokud je v tomto časovém bodě zahájena léčba pomoci PAI-2 aplikace), klesá koncentrace hodnoty (0,4 - 0,6 /ug/ml). trvá překvapivě velmi dlouho.

(například 100 yúg/ml, lokální aktivního plasminu na normální Účinek jednorázové aplikace PAI-2 Hodnota koncentrace plasminu v slzné kapalině je například po 48 hod. po jednorázové aplikaci PAI-2 ještě pouze 1 /ig/ml. Při všech třech testovaných koncentracích PAI-2 ( 5, 25, 100 /ug/ml) bylo možno potlačit ulcerativni proces. Nejlepší trapeutické výsledky byly dosaženy při použiti koncentrace PAI-2 25 '/ug/ml.

Tento překvapivě dlouhodobý účinek byl pozorován pouze u inhibitorů aktivátorů plasminogenu PAI-2, nikoliv však při inhibici plasminů aprotininem.

Zatímco lokální aplikace steroidů, například dexamethasonnatriumfosfátu, je spojena při ošetřeni oka s vedlejšími účinky, jako například se změnou objemu oční bulvy a očního tlaku, nemá ošetřeníVPAI-2 u normálního oka žádná vedlejší účinky. Histologie, na př. vzorek lamelárni struktury anteriorní tkáně, ale i biochemické nálezy, jako na př. hydratace rohovky, enzymatické aktivity (laktátdehydrogenáza, kyselá ' fosfatáza,kyselá glykozidáza, alkalická fosfatáza, sukcinátdehydrogenáza) zůstávají nezměněny. Mimo to bylo prokázáno, že vedle úspěšné inhibice zánětu, nebyla brzděna reepitelizace.

Měřeni aktivity plasminu v slzné kapalině:

Malá kolečka filtračního papíru ( filtrační papír o průměru 5 mm) byla namočena do substrátového

Whatman roztoku

D-val-leu-lys-trif1uoromethy1aminokumari nu (FCA, Enzyme System Products, Livermore, CA, USA) a usušeny. Roztok substrátu byl připraven následujícím způsobem: 1 mg substrátu byl rozpuštěn ve 4 kapkách Ν,Ν-dimethylformamidu a byl přidán 1 ml 0,1M Tris-HCl pH 7,2. Roztoky plasminu o koncentraci 0,2 - 0,5 /ug/ml byly připraveny rozpuštěním plasminu (Sigma) v 0,1M Tris-HCl pufru o pH 7,2. 20 yul každé koncentrace bylo nakapáno na papírová kolečka, předem impregnovaná roztokem substrátu a pak inkubovaná ve vlhké komůrce při 37°C (v termostatu), společně s kotoučky papíru napuštěnými slznou kapalinou. K určeni koncentrace plasminu v slzné kapalině bylo papírové kolečko položeno na rohovku a slzná kapalina vsakovala 5 sekund. Během inkubace papírových koleček při 37°C byla papírová kolečka prohlížena v 2 hodinových intervalech v UV ' světle. Intenzita žluté fluorescence slzné kapaliny vyvolaná UV zářením byla porovnávána s fluorescenci známé koncentrace plasminu (kalibrační křivka získaná z papírových koleček o známé koncentraci plasminu) a tak byla určena plasminová aktivita vzorků.

Tabulka 1

Ošetřeni corneal ulcer vyvolané působením louhu

Testované skupiny

Skupina 1

Skupina 2:

Skupina 3: Skupina 4:

kontrolní skupina sodného; aplikován skupina aprotininu (fyziologický roztok chloridu dvakrát denně) (5000 mezinárodních jednotek/ml;

aplikaceo dvakrát denně) rPAI-2 (100 /ig/ml, aplikace dvakrát denně) jtig/ml, aplikace třikrát denně) rPAI-2 ( 25

Parametr

Výsledek ošetřeni 4 testovaných skupin po 4 týdnech 12 3 4

Transparence

Viditelnost duhovky Zánět

Zvýšená aktivita plasminů

Neovaskularizace

Tvorba vředu

Perforace + slabý + + + + + + slabá

Příklad 2

Použití PAI-2 k regeneraci epitelu rohovky

Účinek PAI-2 na regeneraci epitelu rohovky byl sledován na králičím modelu

Popis modelu

Pokusy byly prováděny na dospělých králících činčila .( proifdd&m j (2,5-3,0 kg tělesné hmotnosti). Anestézie bylaý i.v. aplikaci thiopentalu (25 mg/kg tělesné hmotnosti). Oči pak byly fixovány a rohovka mechanicky poškozena: Celá rohovka byla opatrně dvakrát deepitelizována (v rozmezí jednoho týdné) pomoci Graefova nože. Potom byl PAI-2 (v PBS pufru, pH 7,2) třikrát denně v různých koncentracích (5-50 ^ug/ml) lokálně aplikován do oka. Kontrolní skupina dostala stejný objem (0,5 ml) PBS pufru (pH 7,2) nebo aprotininu (60 jig/ml), nebo flurbiprofenu (0,1 % roztok) v PBS pufru, pH 7,2.

Zvířata byla v různých dobách od poraněni (po 1, 4, 7, 14, 21, 28 dnech) zabita. Struktura rohovky byla zkoumána histologicky a biochemicky.

V slzné kapalině byla určena aktivita plasminu a korelována s histologickými údaji. Dvakrát týdně byl fotograficky dokumentován optický obraz stavu oči.

Aktivita plasminu byla stanovována způsobem popsaným v příkladu 1. Po usmrceni zvířat byly oči ihned vyjmuty a vyříznuta rohovka nebo celý přední oční segment.

Několik rohovek bylo podrobeno impregnaci stříbrem podle McGoverna (1955). Po stáhnutí epitelu byly preparáty vloženy do želatiny. Všechny ostatní metody byly prováděny s celými předními očními segmenty. Část byla ponořena do lehkého benzinu, který byl vychlazen směsi acetonu a pevného oxidu uhličitého. Řezy (12 /um silné) byly provedeny v kryostatu rovnoběžně, nebo kolmo k povrchu oka. Řezy pak byly přeneseny na předem neochlazený nosič preparátu nebo na semipermeabilni membránu a byla provedena zkouška na glukosaminglykan, aminopeptidázu M(APM) , dipeptidylpeptidázu IV(DPP IV), gama-glutamyltransferázu (GGT), alkalickou -fosfatázu (AIP), adenositrifosfatázu závislou t

na Na⁺-K⁺ (ATPase) a dehydrogenázy (sukcinátdehydrogenáza SDH, laktátdehydrogenáza LDH).

Před důkazem APM, DPP IV, GGT a AIP byly řezy fixovány dvě minuty v chladné směsi chloroformu a acetonu (1:1). Důkaz AIP byl proveden azokopulačni metodou použitím nafto1-AS-MX-fosfátu (Calbiochem, La Jolla: Ca, USA) a soli Fast Blue-B (Nichrome, Gurr, Polle, UK). AMP byl dokazován pomoci Ala-4-methoxy-betanaftyi-amin-ala-MNA (Bachem, Bubendorf, CH) a soli Fast Blue-B (FBB, Nichrome Gurr, UK), DPP IV pomoci gly-pro-NNA (Bachem, CH) a soli Fast Blue-B (Nichrome Gurr, pomoci gama-glu-MNA (Bachem, CH), a Fast Blue-B, podle Lojdy

UK), GGT Brno, ČSFR) gly (Lachema, a spol. (1979). Řezy na semipermeabilních membránách byly použity pro důkaz kyselé fosfatázy (AcP) s naftol-AS-BI-fosfátem p-rosanilinem, který byl (Merck, Darmstadt, pomoci azokopulačni reakce (Calbiochem) a hexazonium připraven z rosalinu prostého akridinu. ) a z beta-glukuronidázy (beta-glu) a z N-acetyl-beta-D-glukozaminidázy (Ac-Glu). Substráty:

Nafto 1-AS-BI-beta-g1ucuronid a nafto 1-AS-BI-acetyl-beta-D-glukozaminid (oboji od Calbiochem). Pro oba substráty byly využity kopulačni reakce s hexazonium-p-rosani1inem. Kyselá beta-galaktozidáza byla prokázána pomoci Lojdovy indigometody (Čejková, Lojda, 1975, Lojda a spol., 1979) za použiti 4-Cl-5-Br-3-indolylbeta-D-galaktozidu (Cyclo Chemicals, Los Angeles, CA, USA).

ATPáza byla dokázána podle Čejkové a Lojdy (1978) použitím ATP-Tris a barnaté soli.

Dehydrogenázy byly detekovány pomoci nitro BT (Lachema, Brno, ČSFR) jako akceporu elektronů v nefixovaných kryostátových řezech podle Lojdy a spol. (1979).

K důkazu glukosaminoglykanů byly řezy fixovány 5 min v chladném ethanolu a obarveny 1% roztokem alciánové modře, obahujicím různé koncentrace chloridu hořečnatého (Čejková a spol (1973), ale také s 1% roztokem alciánové modři v 3% kyselině octové, pH 2,5.

Zbývajici část anteriorních očnich segmentů byla fixována v 4% paraf ormaldehydu v 0,1M fosfátovém pufru pří 7,2 a pak nařezána v kryostatu. 12 yum silné řezy byly přeneseny na nosič pokrytý albuminem, rozmraženy a vysušeny. Fixované řezy byly použity pro důkaz DPP IV (s Gly-arg-MNA, Bachem, CH, a s aldehydem kyseliny nitrosalicylové, NSA, Merck) a DPP II (s lys-pro-MNA a Fast Blue-B (Lojda, 1985, Čejková a Lojda, 1986). U některých fixovaných rohovek byly vyšetřovány morfologické změny barvením hematoxylineosinem.

Kontrolní pokus- pufr

V neošetřovaném oku stoupá aktivita plasminu na 0,2 - 0,4 yug/ml během dvou hodin po zranění. Po jednom dni dosahuje plasminová aktivita hodnot 1,0 -2,0 /ig/ml a zůstává na této hodnotě až do sedmého dne a pak klesá do 14. dne na 0,2 - 0,4 jug/ml a po 21 dnech dosahuje hodnoty menši než 0,2 ýig/ml (Tab.2).

Epitel se regeneruje a obsahuje různé enzymové aktivity (DPP IV, kyselé glykozidázy a lysozomálni proteázy (tabulka 3) . Během 4 dnů po deepite1izaci dochází k masivnímu nárůstu zánětových buněk (předevšim polyformnich neutrofi 1 nich granulocytů, PMN) pozorovaných v podpůrné vazivové tkáni. Na okraji probíhá neovaskularizace rohovky. Některé keratinocyty nekrotizuji a bývají nahrazeny keratinocyty z okolí..Po· 14 až 21 dnech je reepite1ializace skončena. K negativním důsledkům t

patři angiogeneze á ztráta transparence (transparence není znovu zcela obnovena).

Vzniklý zákal rohovky byl irreversibi1 ni.

Ošetření f1urbiprofenem:

Plasminová aktivita v slzné kapalině vzrůstá podobně jako u pufrové kontrolní skupiny (tabulka 2).

Na rozdíl od kontroly s pufrem do podpůrné vazivové tkáně proudilo méně zánětových buněk, neovaskularisace byla zeslabena, avšak ne zastavena. U několika případů nedošlo k reepitelializaci, mnohdy byla dokonce inhibována. Epitel rohovky vykazoval jen velmi nizkou akivitu ATPázy a GGT. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3.

Ošetření aprotininem nebo PAI-2:

Během celého průběhu pokusu byly aktivity plasminu výrazně snižovány. Maximální hodnoty u aprotininové skupiny dosahují hodnoty 1,0 ^ig/ml , u skupiny PAI-2 jen 0,4 yug/ml (tabulka 2). Aktivity DPP IV, kyselých glykosidáz a lysozomálnich hydroláz jsou u obou sledovaných skupin relativně nízké a aktivity ATPázy a GGT jsou normální.

Při ošetření aprotininem se dostává do podpůrné vazivové tkáně jen relativně malé množství zánětových buněk, ve skupině PAI-2 nebyly nalezeny téměř žádné.

U obou skupin byla transparence znovu obnovena.

V aprotininové skupině byla rána uzdravena teprve· po 14 dnech, zatímco ve skupině PAI-2 byla už 10.den po deepitelializaci opět uzavřena. Při použiti aprotininu nemůže být. zabráněno neovaskularisaci rohovky, zatímco při použiti PAI-2 (ve všech užitých koncentracích) byla algiogeneze zcela blokována.

Výhody léčeni PAI-2 popřípadě inhibitory aktivátorů plasminogenů spočívají tudiž v urychleni reepite1ializace, v úplném zastaveni neovaskularisace, v úplná a rychlé (rychlejší než u aprotininu nebo jiných látek) obnově transparence. PAI-2 velmi dobře potlačuje zánět rohovky a podpůrné vazivové tkáně.

V oblasti zánětu nebyly například nalezeny téměř žádné PMN. Enzymatické aktivity epitelu rohovky se při použiti PAI-2 velice rychle normalizovaly. Jako dalši výhodu je nutno ocenit i to, že použité koncentrace PAI-2 jsou mnohem menši, než u aprotininu.

PAI-2 je ještě plně aktivní dokonce i v koncentraci 10 yug/ml. S tim je spojena výhoda PAI-2, spočívajicíi v tom, že může být aplikován ještě současně s dalšími účinnými látkami.

Tabulka 2

Aktivita plasminu v slzné kapalině ( jug/ml)

Opakovaná deepite1izace

Čas(h,d)	Puf r	r-PAI-2	Aprotinin	Flurbiprofen
2 h	0,2-0,4	0,2-0,4	< 0,2	0,2-0,4
1 d	1,0-2,0	0,2-0,4	0,2-0,4	1,0-2,0
4 d	1,0-2,0	0,2-0,4	0,2-0,4	1,0-2,0
7 d	1,0-2,0	0,2-0,4	0,2-0,4	1,0-2,0
14 d	0,2-0,4	< 0,2	< 0,2	0,2-0,4
21 d	< 0,2			< 0,2

Tabulka 3

Opakovaná deepitelizace králičích oči

Testované skupiny

Parametr 1 I _ _ I	Puf r (kontrola) 1	Flurbiprofen [10 mg/ml]	Aprotinin [60 jug/ml]	rPAI-2 [10 ^ig/ml]
I 1. Aktivita \|
plasminu v \|			slabé	žádné
slzné \|	zvýšeni	zvýšeni	zvýšeni	zvýšení
kapalině [
1 2. Enzymatické 1
aktivity j v epitelu 1 rohovky 1 - DPP IV \|	+	nízká	slabá	slabá
- kys.gly- \|	+	nizká	slabá	slabá
kosidáza I
- lysozom. \|	+	nízká	slabá	slabá
hydrolázy1
- Na^-K*- \|	-	nizká	+

Tabulka 3, pokračováni

	ATPáza - GGT	-	nizká	+	+
3.	PMN ve tkáni	četná	nízká	nizká	téměř žádná
4.	Reepiteli- zace po zhojeni ran ve tkáni	normální {14 dní) t -	prodlou- žená	nemožná (<14 dni)	zrychle- ná (10 dní)
5.	Vaskula- risace	zřetená	inhibo- vána (ne blokována)	zřete 1ná	blokována
6.	Transparence rohovky	irevers. zakalena	částečně zakalena	obnovena (téměř)	obnovena (snadno)

Přiklad 3

Použiti PAI-2 k ošetřeni poraněni oka a k pooperačnimu ošetření

Experimenty byly provedeny a vyhodnoceny podobně jako je popsáno v příkladu 2. Zde však nebyl epitel vyjmut, ale rohovka byla porušena řezem skalpelu do podpůrné vazivové tkáně do hloubky 60-80% tlouštky podpůrné vazivové tkáně a zasahujici celou horní plochu rohovky (5 mm od okraje). Po pořezání rohovky stoupá v slzné tekutině plasminová aktivita (během 2 hod) a zůstává po několik dnů na relativně vysokých hodnotách (tabulka 4) .

Zánětové buňky migruji do mista zraněni již po 1 dni. V

I bezprostřední blízkosti je možno také prokázat zvýšenou aktivitu lysozomálnich proteáz a glykozidáz.

Od prvého do sedmého dne migruji buňky epitelu do řezné rány. Po 10 dnech je řezná rána znovu naplněna epitelovými buňkami. Přilnavost přibývajících buňek k pod nimi ležíci podpůrné vazivové tkáni je však velice špatná. Tím se rána hojí pomalu a namáhavě. Uspořádání kolagenových fibryl je při tomto hojeni nepravidelné.

Glykosaminoglykany nebyly v místě 'zraněni prokázány. Aktivity glykozidáz, především beta-galaktozidáz byly ve stejné oblasti zvýšeny.

Z makroskopického pohledu se transparence rohovky v oblasti řezné rány dočasně ztrácí; maximální ztráta je mezi 4. a 7. dnem fáze hojeni.

Rohovka se vyléčila za vzniku netransparentní jizvové tkáně. Změny transparence rohovky byly irreversibilni. Údaje jsou shrnuty v tabulce 5.

Ošetřeni pomoci PAI-2:

Během celé doby ošetřeni byla u zviřat ošetřených PAI-2 prokázána v slzné kapalině pouze minimální plasminová aktivita. Maximální dosažená aktivita se pohybovala kolem 0,4 _zug/ml.

V protikladu ke kontrolní skupině (s pufrem) byl u zviřat ošetřených PAI-2 zánět úplně zastaven. Tak nebyly například první den u oči ošetřených pomoci PAI-2 v bezprostřední blízkosti zraněni podpůrné vazivové tkáně prokázány žádné zánětové buňky.

Keratinocyty byly relativně doputovavší buňky epitelu měly lysosomálnich hydroláz, kdežto aktivity GGT, ATPázy a SDH byly opět rychle normalizovány.

Už po 4 dnech byla řezná rána zcela vyplněna buňkami epitelu. Tyto buňky velice dobře přilnuly k podpůrné vazivové tkáni, ležici pod nimi. Již po 10 dnech byla původně se rychle aktivovány. Migraci jen relativně nízké aktivity rozestupujici rána zcela plochá, vrstev podpůrné vazivové tkáně výměny a aktivita buněčného

Na vyléčeni hlouběji ležících se podílely (aktivita látkové děleni) sousední keratinocyty.

Po 14 dnech bylo hojeni rány ukončeno. Nově vzniklé keratinocyty vykazovaly normální aktivitu látkové výměny (například aktivitu GGT). V žádném případě nedošlo také k zánětu.

Ošetření pomoci PAI-2 umožňuje souhrnně řečeno podstatné zrychleni hojení rány a podstatné zlepšení její kvality. Při hojeni rány na rohovce vzniká plně transparentní tkáň a nedochází k tvorbě jizvy. Tyto, pro pacienty důležité účinky, lze dosáhnout při obou koncentracích (10 ,/ug/ml a 20 yug/ml). Výsledky dosažené pomocí PAI-2 jsou shrnuty v tabulce 5.

Ošetřeni aprotininem:

Ve srovnávni s kontrolní skupinou (s pufrem) byla v slzné kapalině koncentrace plasminu snížena (srov. tabulka 3).

Řezná rána se hoji normální rychlosti (pomaleji než v případě PAI-2)

Ve srovnáni s účinkem PAI-2 byla u doputovavších epitelových buněk aktivita lysozomálnich hydroláz a glykozidáz snížena-.

Adheze nově utvořeného epitelu na podpůrnou vazivovou tkáň nebyla tak silná jako u zvířat ošetřených PAI-2. Řezné rány se hojily pomaleji, vznikla však transparentní tkáň. Histochemicky bylo místo poraněni velmi podobné jako při ošetřeni zviřat PAI-2.

Kontrolní skupina (s pufrem):

Plasminová aktivita v slzné kapalině byla u zviřat kontrolní skupiny (s pufrem) zvýšena po delši. čas (tabulka 4). Současně byl pozorován v rohovce silný výskyt zánětových buněk (převážně PMN).

Lytický potenciál epitelu sestávající z například lysozomálnich hydroláz, byl zvýšen, zatímco aktivita GGT a ATPázy byly redukovány. Samotné uzavřeni rány bylo velmi pomalé (přibližně 10 dni) a adheze nově vytvořeného epitelu na podpůrnou vazivovou tkáň , ležící pod nim, byla velmi špatná. Vytvořila se bílá jizva a transparence byla částečně ztracena a to irreversibi1 ně.

Výhody ošetřeni PAI-2, popřípadě inhibitory systému plasmin/aktivátor plasminogenu spočivaji v tom, že touto cestou dochází k rychlejši a uspokojivější obnově rohovky plně transparentní, bez jizev, s dobrou adhezi, bez neovaskularizace a s normální aktivitou látkové výměny na rohovce, a to i na histologickém základu.

Tabulka 4

Aktivita plasminu v slzné kapalině (^g/ml)

Hluboká řezná rána v rohovce

Čas (h,d)	pufr	rPAI-2	aprotinin
2 h	0,2-0,4	0,2-0,4	< 0,2
1 d	0,4-1,0	0,2-0,4	0,2-0,4
4 d	1,0-2,0	0,2-0,4	0,4-1,0
7 d	1,0-2,0	0,2-0,4	0.4-1,0
14 d	0,4-1,0	0,2-0,4	0,2-0,4
21 d	0,2-0,4	<0,2	< 0,2
28 d	< 0,2

Tabulka 5

Hluboká řezná rána do králičího oka

	1 I	Testované skupiny
Parametr	1 \| pufr	aprotinin	rPAI-2
	\| kontrola	[60 ^g/ml]	[10 nebo 20 ^ug/ml
Slzni	1 .<
kapalina
- aktivita	\| vysoké	redukována	téměř nezvýšená
plasminu	\| zvýšeni
Infiltrace	1 1
- PMN	\| četná \|	vzácná	chyb i
Epitelium	1 1
-lysozomálni	\| zvýšené	nizké	nízké
hydrolázy	1
-GGT	\| snížená	normální	normální
	1		(brzy)
-ATPáza	\| snížená	normální	normální
	1		(brzy)

Tabulka 5. pokračování
Hojeni ran	1 1
-uzavřeni ran -adhese	\| pomalé \| (10 dni) 1	normální	zrychlené (4 dny)
epitelia	\| špatná 1 \	akcepto- vatelná	velice dobrá
-tvorba jizev	¹ -	-	-
-transpa-	\| částečně	transpa-	transpa-
rence jizev do tkáně	\| irreves. J ztracená 1	rentni	rentni

Příklad 4

Použiti PAI-2 k léčeni po chirurgickém zákroku laserem

Fotoreaktivni laserová keratektomie (193 nm excimer laser) byla provedena u králíků, který popsal Lohman a spol.(1991).

Poté byl lokálně do oči aplikován (2—'krát až 3-krát denně) PAI-2 v koncentraci 20 /ug/ml. Kontrolní skupina obdržela stejný objem rozpouštědla (20 mM glycinu pH 7,2, 150 mM NaCl, 0,3% hydrolyzátu želatiny). Referenční skupina obsahovala bud“ · aprotinin (5000 mezinárodních jednotek/ml, 2 krát denně, týdny), nebo 0,1% prednisolonacetátu (2 krát denně 1 týden ;

krát denně, 11 týdnů), nebo 0,1% flurbiprofen (prednisolonacetát).

Jako měrné parametry sloužily tvorba zákalu, koncentrace plasminu v slzné kapalině a histologický nález.

V kontrolní skupině.stoupla koncentrace plasminu v krátkém čase z cca 1 /ug/ml na hodnoty až 50 yug/ml. Po týdnu se však normalizovala. Nově utvořená plocha mezi epitelem a pozůstalou podpůrnou vazivovou tkáni nebyla hladká. Mimo to bylo možno prokázat nově vytvořený materiál matrice například kolagen.

V podpůrné vazivové tkáni byly pozorovány ojediněle vakuoly. Bez ošetřeni vzniká tendence k regresi ke krátkozrakosti.

Očni zákal byl pozorován jako důsledek tvorby chybných struktur a neosyntéz. Při ošetřeni predniso1 onacetátem byl v principu pozorován stejné výsledek, pouze nová syntéza kolagenu byla poněkud redukována, zatímco při ošetřeni f1urbiprofenem je pozorována vedle zákalu významná nová syntéza kolagenu.

Při ošetřeni atrotininem je hraniční plocha mezi starou podpůrnou vazivovou tkáni a nově se vytvořivším epitelem hladká.

Nicméně bylo pozorováno zakaleni rohovky, způsobené reflexí světla. Žádné vakuoly nebyly pozorovány a také velikost podkladových buněk byla normálni. Byl však syntetizován nový kolagen.

Výsledkem ošetřeni pomoci PAI-2 bylo absolutně čisté, transparentni oko (viz tabulka 6). Ani po třech měsících nebyl pozorován žádný zákal, ačkoliv při normálním průběhu se vyviji po třech až pěti týdnech. Epitel byl perfektně regenerován:

Hraniční plocha mezi starou podpůrnou vazivovou tkáni a nově vytvořeným epitelem je hladká. Nebylo pozorováno žádné zajizveni, žádné vakuoly, žádná nová syntéza kolagenu a žádná hyperplasie epitelů.

Žádná regrese ke krátkozrakosti pozorována nebyla.

t ·

I v případě společné aplikace kombinace všech referenčních látek, nejsou výsledky ošetřeni lepši než výsledky ošetřeni skupiny, léčené PAI-2.

Nevýhody této kombinované terapie, popřipadě terapie referenčními látkami proti ošetřeni pomocí PAI-2 jsou následující:

tříměsíční a delší povrchová aplikace steroidů přináší nežádoucí a vysoké riziko (závislé na stupni poškození) tvorby sekundárního glaukomu. aprotinin nelze kombinovat s prednisolonem jsou známy alegické reakce na aprotinin proti použití aprotininu mluví i problematika BSE, stupeň čistoty a charakter cizorodého proteinu.

Tabulka 6

Terapie po keratektomii laserem

	Doba ošetřeni (měsíce)	Zákal	Povrch epitelu	Nová syntéza kolagenu (=>ref1exe na světlo)
Prednisolon	1 3	+	nepravící e./h γ	+
Flurbiprofen	1-3	+	nepravi- de 1 ný	++
Aprotinin	0,5-1	+	pravidelný	++
Aprot./Pred. ‘ Flurbiprofen	3	+	pravidelný	-1 >
PAI-2	1	-	pravidelný	-

¹’Syntéza nové ještě neznámé látky

Claims

1. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů k výrobě léků pro terapii nebo/a profylaxi zánětů očí, uší, kůže, kostí, kloubů, střev nebo jiných vnitřních orgánů nebo/a k operačnímu nebo/a postoperačnímu ošetření nebo/a k ošetření otevřených ran.

2. Použití podle nároku 1, vyznačující se tím, že plasminogenovými aktivátory jsou urokináza nebo/a tPA.

3. Použití podle nároku 1, vyznačující se tím, že inhibitory jsou PAI-1 nebo/a PAI-2, výhodně fragmenty PAI-2.

4. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků k léčení zánětu rohovky, uveitidy, konjuktivitidy, zánětu středního ucha, zánětu ušního bubínku, protržení ušního bubínku se zánětlivým průběhem, rudnutí kůže, acanthilosu, pemfigus, ekzémů, dotykových a atopických zánětů kůže, spálenin se zánětlivým průběhem, vaskulitidy, kožních vředů, zánětů kostních kloubů, zánětů střev, t.j. IBD, pankreatidy, akné, jakož i k léčení epitelu, k léčení poranění rohovky, k léčení jizev při očních poraněních, k léčení skleritidy, nehojících se erozí rohovky, xerozy nebo/a keratozy.

5. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků k operativní nebo/a pooperativní léčbě nebo/a k léčbě otevřených ran nebo k léčbě výše jmenovaných zánětů.

6. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků k inhibici neovaskularizace, k léčbě očních rohovkových infiltrátů nebo/a zánětů rohovky u osob používajících kontaktní čočky.

7. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků k ošetření při laserkeratektomii nebo/a k ošetření otevřených ran či zánětů, které jsou důsledkem laserkeratektomie.

8. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků k léčení očních zánětů a očních zákalů, například po laserovém ošetření, po normálním očním chirurgickém zákroku, například vitrektomii, kataraktchirurgii, extrakapsulární kataraktchirurgii, operaci oční čočky, výměně oční čočky, implantaci oční čočky, keratoplastii, transplantaci rohovky, jakož i následkem dalších nemocí, jako zánětu spojivek, keratokonjuktivitidy, keratokonjuktivity sicca, iritidy, iridocyclitidy, keratitidy, šedém zákalu, Mořenová vředu, vaskulitidy, uveitidy, očních alergických jevů, infekcí, poruch výměny látkové, zánětových onemocnění a onemocnění souvisejících s autoimunitou, jako je například systemický lupus erythematodes, Wegeneruv syndrom, reumatická arthritida, sarcoidoza, polyarthritida, pemphigus, pemphigoid, erythma multiforme, Sjoegrenúv syndrom, zánětlivá kožní onemocnění, zánětlivá onemocnění střev, skleróza multiplex, myasthenia gravis, keratitida, skleritida.

9. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků k zamezení tvorby jizev na oku po chirurgickém zákroku nebo po poranění.

10. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků k inhibici neovaskularisace při re32 tinopatii, zejména u diabetiků, při odchlípení sítnice, poranění cév sítnice nebo zánětu sítnice, a uvey nebo při transplantaci rohovky.

11 . Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků pro oční transplantaci, zejména pro transplantaci rohovky.

12. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků k léčení otoků v okolí oka, například otoku makuly, submakuly, otoku po fotokoagulaci, otoku rohovky, otoku spojivek, otoku sítnice, otoku okolí oka.

13. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů k výrobě léků k léčení unfiltrátů v oblasti oka, zejména rohovky, oční komory, spojivek a očního bělma.

14. Použití inhibitorů.plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků k urychlení léčení ran, zejména v oftalmologické oblasti.

15. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků k lokální injekci jako například injekci aplikované do subkonjuktiva, sklivce, oční komory nebo očního bělma.

16. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků k mikroinjekcím.

17. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 k výrobě léků ve formě roztoku k výplachu.

18. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 v kombinaci s biologicky odbouratelným nosným systémem.

19. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 v kombinaci s farmaceuticky přijatelným nosným systémem, jako například s deriváty celulózy, polymerními matricemi nebo kontaktními čočkami.

20. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 v kombinaci se stabilizátory.

21. Použití inhibitorů plasminogenových aktivátorů podle nároku 1 v kombinaci s dalšími účinnými látkami.

22. Použití inhibitorů podle nároku 1, vyznačující setí m, že se jako dalších účinných látek používá alespoň jednoho antibiotika.