CZ73698A3

CZ73698A3 - Ventilový systém

Info

Publication number: CZ73698A3
Application number: CZ1998736A
Authority: CZ
Inventors: Hans Schwelm
Original assignee: Hans Schwelm
Priority date: 1995-10-09
Filing date: 1996-10-03
Publication date: 2000-02-16
Also published as: ES2169277T3; EP0854982B1; CN1092296C; US5975134A; CA2218727C; CN1199449A; DE19537482A1; CZ297720B6; DE59608520D1; CA2218727A1; JPH11509303A; WO1997013980A2; WO1997013980A3; SK284489B6; SK33598A3; EP0854982A2; DK0854982T3

Description

Ventilový systém

Oblast-techniky

Vynález se týká centrálního bloku ventilového systému, který má centrální blok se sedlovými a/nebo pístovými servoventily, který má jak s výhodou normovanou přípojnou styčnou plochu, tak i styčnou plochu řídicího ventilu pro uložení řídicího ventilu, a který má čerpací potrubí, tankové potrubí, první pracovní potrubí, druhé pracovní potrubí, první řídicí potrubí a druhé řídicí potrubí, a ve kterém jsou uspořádána čtyři uložení ventilu pro uložení vždy jedné ventilové jednotky.

Dosavadní_stav_techniky

Ventilové systémy se sedlovými a/nebo pístovými servoventily a s takovým centrálním blokem jsou známé například z DE-OS 36 04 410, GB 2,212,220 A nebo z EP 0 473 030 AI.

Z DE-OS 36 04 410 je známý hydraulický řídicí blok s řídicím ventilem, čtyřcestným ventilem, který je servořízen řídicím ventilem, s ústrojím pro snižování tlaku, se zpětným ventilem a se škrticím zpětným ventilem. Přitom je každý z uvedených elementů upraven v samostatném skříňovém bloku z litiny a je spojen s ostatními skříňovými bloky jen prostřednictvím odpovídajících hydraulických potrubí.

Z GB 2,212,220 A nebo z EP 0 473 030 AI je známý proporcionální čtyřcěstný ventil se sěrvoovládanými sedlovými ventily, který je stejně jako čtyřcěstný ventil z DE-OS 36 04 410 upraven ve speciálně k tomu ze železa odlitém • · skříňovém bloku. Tento následně jako centrální blok označený skříňový blok pro uložení ventilových jednotek je opatřen průchozími hydraulickými potrubími, která hydraulicky navzájem spojují čtyři v centrálním bloku uspořádané ventilové jednotky.

Jako ventilové jednotky jsou nasazeny z hlediska výroby optimalizované sedlové nebo kombinované pístové a sedlové ventily, které jsou vložitelné do ventilových uložení, příslušně upravených v centrálním bloku. Tyto ventily jsou potom upevněny víkem, zašroubovaným do centrálního bloku. Na tyto ventily lze za oblastí uložení upravit další komponenty, například zpětný ventil, elektromagnetické proporcionální řízení nebo podobně, a/nebo další ventily. Takové ventilové jednotky jsou označovány jako tak zvaná nábojová technika.

Spodní strana řídicího bloku, jak je to patrno z DE

04 410, případně spodní strana centrálního bloku, jak je to patrno z EP O 473 030, je vytvořena jako připojovací styčná plocha a má podle DIN 24340 normované rozmístění vrtaných děr, což umožňuje pripojeňí řídicího bloku, případně centrálního bloku na téměř každý nový a stávající hydraulický systém.

V centrálním bloku upravené ventily mohou být navzájem spojeny různým způsobem. K tomu účelu jsou ventily podle zákonů logistiky navzájem spojeny logickým součinem, logickým součtem nebo invertorem. Volbou vhodných ventilových jednotek a vhodnou kombinací ventilových jednotek tak lze realizovat hydraulická zapojení pro téměř všechna využití.

Pro každé využití je potřebné jiné spojení ventilů, • ·

takže pro každé využití je třeba odlévat samostatný centrální blok s hydraulickými spoji specifickými pro příslušné hydraulické zapojení, což má za následek vysoké výrobní náklady. Vzhledem ke skutečnosti, že spojovací potrubí jsou mezi sebou upravena šikmo, diagonálně nebo jsou zahnuta v úhlu, musejí být zapracována do formy jádra při odlévání, čímž se výrobní náklady takového centrálního bloku dále prodražují.

Vzhledem k té skutečnosti, že pro každé využití je nutné vyrobit vlastní centrální blok, je velmi nákladné také skladování a zásobování náhradními centrálními bloky.

Při nasazení těchto ventilových systémů například u strojů na vstřikování plastické hmoty nebo u průmyslových robotů může dojít k tomu, že po určité době dojde k využití jiného případu, takže je nutné upravit pozměněné hydraulické zapojení ve stroji na vstřikování plastické hmoty nebo v průmyslovém robotu. V takovém případě musí být celý centrální blok vyměněn a nahražen novým, čímž dojde ke vzniku vysokých materiálových a montážních nákladů.

Postat a ^vynálezu

Vycházeje z uvedených skutečností si klade vynález za úkol vytvořit ventilový systém, který má centrální blok se sedlovými a/nebo pístovými servoventily, který by bylo možné univerzálně nasadit pro libovolně mnohá hydraulická zapojení a jehož hydraulické zapojení by bylo jednoduchým způsobem změnitelné.

Jako technické řešení tohoto úkolu se podle vynálezu navrhuje další zdokonalení ventilového systému, který má

'· · centrální blok se sedlovými a/nebo pístovými servoventily v úvodu uvedeného druhu, spočívající v tom, že centrální blok je složen ze středního bloku a ze dvou na něm uvolnitelně upevněných ventilových bloků, přičemž střední blok má dvě ventilové strany se vždy jednou styčnou plochou ventilového bloku pro uložení vždy jednoho ventilového bloku, a přičemž každý ventilový blok má dvě uložení ventilu, a že řídicí vedení jsou uspořádána tak, že každá ventilová jednotka je ovladatelná prostřednictvím řídicího ventilu, upraveného na styčné ploše řídicího ventilu.

Výhoda podle tohoto technickéhé řešení vytvořeného centrálního bloku spočívá v tom, že je třeba vyrábět jen jeden jediný střední blok, na kterém je nastaven ventilový blok s příslušnými ventilovými jednotkami, které jsou potřebné pro daný případ využití. Takové ventilové jednotky jsou provedeny jako výrobně optimalizované zašrotibovávací ventily v nábojnicovém provedení, které umožňují jednoduchou a rychlou montáž. Na těchto ventilech lze nyní upravit další komponenty, například zpětný ventil, elektromagnetické proporcionální řízení nebo podobně, a/nebo další ventily.

Je také možné rozložit řídicí ventil do jednoho nebo do více řídicích komponentů, které jsou upraveny na odpovídajícím ventilu a přímo jej předem ovládají. V takové, případě je řídicí ventil nahrazen servokomponenty a řídicí potrubí již nejsou uspořádána v centrálním bloku, ale jsou vedena vně přímo od řídicích komponentů k ventilu.

Podle vynálezu je možné s jedním jediným středním blokem vytvořit s výhodou osm různých ventilových bloků a vhodných nábojů pro systém, se kterým je možné realizovat • · • · téměř všechny podle stavu techniky známé trojcestné, čtyřcestné nebo pěticestné ventily. To je možné z toho důvodu, že prostřednictvím kombinace středního bloku se vhodnými ventilovými bloky lze vytvořit centrální blok, který má požadovaná hydraulická spojení. Toto hydraulické spojení podléhá podobným zákonům jako elektronické zapojení.

Vzhledem k uvedeným okolnostem není nutné vytvářet pro každý centrální blok samostatný odlévací nástroj, ale postačuje jen jeden jediný odlévací nástroj pro výrobu středního bloku pro všechny případy využití.

Tak má podle tohoto technického řešení vytvořený centrální blok tu výhodu, že s jedním jediným středním blokem a s jen několika ventilovými bloky lze realizovat téměř každé libovolné hydraulické zapojení. V důsledku toho jsou výrobní a skladovací náklady systému centrálního bloku podle vynálezu zřetelně menší, protože univerzálně nasaditelný střední blok a ventilové bloky je možné vyrábět ve větších počtech kusů a tak zcela odpadá až dosud nutná jednotlivá výroba pro specifická hydraulická zapojení.

Další výhoda zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že centrální blok podle vynálezu, který je složen ze dvou ventilových bloků a z jednoho středního bloku může být vytvořen menší, než známé centrální bloky. Tím je také centrální blok lehčí a ekonomicky výhodnější, protože potřebuje méně materiálu. Mimoto lze menší a lehčí centrální blok jednodušeji zamontovat.

Další výhoda zařízení podle vynálezu spočívá ještě v tom, že je možné na střední blok našroubovat ventilové bloky s požadovanou ventilovou jednotkou nebo požadovanými

ventilovými jednotkami. Při změně požadavků na hydraulické zapojení lze výměnou jednoho nebo obou ventilových bloků vytvořit nové hydraulické zapojení, aniž by musel být odléván, případně montován nový centrální blok, což vede ke značnému snížení nákladů.

Podle výhodného provedení jsou ventilové jednotky prostřednictvím hydraulických potrubí navzájem spojeny tak, že obrácením směru proudění v hydraulických potrubích jsou také ventilové jednotky protékány v opačném směru. Tím se dosáhne univerzální konstrukce středního bloku a ventilových bloků.,: což umožňuje nasadit shodný centrální blok využitím inteligentních zapojení pro mnoho různých hydraulických použití. V důsledku toho lze jeden a tentýž centrální blok nasadit pro různá použití a různá hydraulická zapojení, aniž by bylo nutné jej přestavovat. To dále snižuje skladovací a montážní náklady. Zřetelně se tak sníží také doby odstavení příslušného stroje.

Podle dalšího výhodného provedení jsou ventilové jednotky ovladatelné diagonálně. To umožňuje navzájem spojit dvě ventilové jednotky prostřednictvím hydraulického spoje.

Podle dalšího výhodného vytvoření centrálního bloku podle vynálezu je střední blok rozdělen do dvou různých úseků. Přitom jsou čerpací potrubí a tankové potrubí uspořádána v zadním úseku středního bloku a první pracovní potrubí a druhé pracovní potrubí jsou uspořádána v předním úseku středního bloku. Prostřednictvím tohoto prostorového oddělení hydraulických potrubí se usnadní výroba, zejména odlévání středního bloku, protože mohou být nasazena méně komplikovaná odlévací jádra.

Podle dalšího výhodného vytvoření jsou čerpací potrubí, tankové potrubí a/nebo pracovní potrubí upravena výlučně částečně kolmo a částečně rovnoběžně k připojovací straně středního bloku.

Toto kolmé, případně rovnoběžné uspořádání hydraulických potrubí má tu výhodu, že již není třeba tato potrubí, případně nikoli všechna, zalévat prostřednictvím jádra do středního bloku, ale že je možné potrubí dodatečně zapracovat, například vrtáním.

Další výhoda spočívá v tom, že je případně možné dodatečně upravit vrtáním další kanály dalších potrubí.

Ještě další výhoda spočívá v tom, že vzhledem ke krátkým drahám a převážně přímočarým vedením potrubí nevznikají žádné tlakové ztráty a nedochází k hysterezím.

Podle dalšího výhodného vytvoření je střední blok, který je nasazen hlavně jako rozdělovači ústrojí fluida, vytvořen tak, že má připojovací stranu, levou ventilovou stranu, pravou ventilovou stranu a stranu řídicího ventilu. Přitom vede vždy jedno čerpací potrubí a jedno tankové potrubí od připojovací strany, vytvořené jako přípojná styčná plocha, ke každé z obou ventilových stran, vytvořených jako styčné plochy ventilového bloku, a pracovní potrubí vede od přípojné styčné plochy k levé ventilové straně, zatímco druhé pracovní potrubí vede k pravé ventilové straně.

Tím se umožní připojit oba ventilové bloky na čerpací potrubí a na tankové potrubí a dále ta skutečnost, že obě levé ventilové jednotky ovládají první pracovní potrubí, za- 8 -

tímco obě pravé ventilové jednotky ovládají druhé pracovní potrubí. Prostřednictvím volby vhodných ventilových jednotek a jejich ovládání je tak možné vytvořit téměř každé hydraulické zapojení.

Aby bylo možné vytvořit pro daný případ použití potřebné hydraulické zapojení, je střední blok vytvořený podle vynálezu kombinován se dvěma pro dané použití vhodnými ventilovými bloky. Aby bylo možné realizovat téměř všechna hydraulická zapojení, jsou potřebné jen velmi málo rozdílné typy ventilových bloků, jak to bude ještě blíže popsáno v souvislosti s výkresy. Přitom mají všechny ventilové bloky kompatibilní styčnou plochu se styčnou plochou ventilového bloku středního bloku.

Podle zvláště výhodného provedení mají obě styčné plochy ventilového bloku bodově souměrně vytvořené rozmístění vrtaných děr. To má tu výhodu, že ventilové bloky mohou být podle případu využití upravené jak na levé, tak také na pravé ventilové straně. To umožňuje udržovat nízký počet potřebných ventilových bloků, což vede k dalšímu snížení nákladů.

Podle dalšího výhodného vytvoření mají styčné plochy ventilového bloku bodově souměrně vytvořené rozmístění vrtaných děr. Tím se dosáhne toho, že je možné upravit ventilové bloky také po jejich pootočení o 180° kolem jejich centrální osy na téže ventilové straně, což umožňuje dále snížit počet potřebných ventilových bloků.

Podle dalšího výhodného provedení jsou na ventilovém bloku upravena upevňovací ústrojí, prostřednictvím ktérých lze na ventilovém bloku upevnit další ventily nebo jiné komponenty. To je výhodné například tehdy, když se přídavně • ·

- 9 k sedlovému ventilu upraví ještě zpětný ventil, zachycovací ústrojí dráhy a/nebo druhý ventil.

Tak například je pro vstřikovací systém stroje na výrobu plastické hmoty vytvořen ventilový blok jako dvoucestný regulátor množství, zatímco druhý ventilový blok má bezpečnostní ovládání lisu. Teprve kombinací obou ventilových bloků se středním blokem vznikne vstřikovací systém pro stroj na výrobu plastické hmoty.

Podle dalšího výhodného provedení jsou přípojky, které vedou k tankovému potrubí a/nebo čerpacímu potrubí a které jsou uspořádány uvnitř ventilového bloku upraveny tak, že vyústují do styčné plochy středního bloku mimo rovinu ventilů, zatímco další, k pracovním potrubím vedoucí přípojky a přípojky spojující ventily jsou uspořádány ve ventilové rovině. Tím jsou přípojky umístěny, obdobně jako u středního bloku, ve dvou různých rovinách případně úsecích. Přitom jsou pracovní potrubí upravena uvnitř ventilové roviny, takže vznikají jen krátké dráhy a mimoto nejsou potřebná buď žádná nebo jen částečná malá zakřivení, což umožňuje jednoduchou výrobu těchto přípojek.

Jako další technické řešení vytýčeného úkolu se podle vynálezu navrhuje ventilový blok dvou nebo třícestného rozváděcího ventilu, který má sedlové a/nebo pístové servoventily, přičemž jeho podstata spočívá v tom, že ve ventilovém bloku je upraveno přesně jedno tankové potrubí a čerpací potrubí, přičemž tankové potrubí vyústuje v prvním uložení ventilu a čerpací potrubí vyústuje ve druhém uložení ventilu.

Další výhodné vytvoření spočívá v tom, že uložení ven ··

- 10 tilů jsou prostřednictvím přípojných potrubí a spojovacích potrubí navzájem spojena bud přímo nebo přes pracovní potrubí. Přitom jsou ventily protékány bočně nebo zdola, což umožňuje malým počtem ventilových bloků realizovat všechna možná hydraulická zapojení.

Další výhodné vytvoření spočívá v tom, že přípojná potrubí a spojovací potrubí jsou prostřednictvím přídavných potrubí spojitelná s požadovaným pracovním potrubím, přičemž přídavná potrubí jsou upravitelná dodatečně na ventilovém bloku.

Prostřednictvím těchto ventilových bloků podle vynálezu lze vytvořit libovolná hydraulická zapojení, která mají jen málo ventilových bloků a která lze ekonomicky výhodně vyrobit ve vysokém počtu kusů. To lze uskutečnit buď tím, že jeden ventilový blok je vytvořen s vhodnými ventilovými jednotkami jako dvoucestný nebo třícestný rozváděči ventil, nebo tak, že se dva ventilové bloky s odpovídajícími ventilovými jednotkami namontují na jeden střední blok, čímž se vytvoří trojcestný, čtyřcestný nebo pěticestný rozváděči ventil.

Podle dalšího výhodného provedení jsou ve středním bloku a ve ventilových blocích vytvořeny tak zvané slepé dutiny, to znamená, že hydraulická potrubí jsou na jedné straně uzavřena. Teprve tehdy, až je pevně stanoveno, která potrubí budou využita pro odpovídající zapojení, tak se tyto dutiny například vyvrtáním otevřou.

To má tu výhodu, že takový střední nebo ventilový blok je univerzálně použitelný, protože jeden a tentýž blok lze • · · ♦

- 11 použít pro libovolná zapojení.

?Ěehled_obrázků_na_výkresech

Další výhody ventilového bloku podle vynálezu vyplývají z popisu příkladů provedení ve spojení s výkresovou částí. Také je možné v předcházejícím uvedené a ještě dále uvedené znaky podle vynálezu uskutečnit vždy jednotlivě nebo ve vzájemných libovolných kombinacích. Uvedené příklady provedení nelze považovat za uzavřené provedení, ale mají spíše charakter příkladů. Příklady provedení vynálezu jsou znázorněny na obr. 1 až obr. 14 výkresů a budou v dalším blíže vysvětleny.

Na obr. O je vyobrazeno principiální znázornění známého hydraulického zapojení.

Na obr. 1 je znázorněn čelní pohled na střední blok podle vynálezu s odpovídajícími styčnými plochami. Na obr. 2a je znázorněn řez předním úsekem středního bloku podle obr. 1 v rovině podle čáry Ha - Ha na obr. 1. Na obr. 2b je znázorněn řez skrz zadní úseky středního bloku podle obr. 1 v rovině podle čáry lib - lib na obr. 1. Na obr« 2c je znázorněn střední blok podle obr. 1 při pohledu zdola.

Na obr. 3 a obr. 4 jsou znázorněny dva různé příklady provedení hydraulického centrálního bloku podle vynálezu.

Na obr. 5 až obr. 12 jsou znázorněny různé ventilové bloky, které jsou kompatibilní se středním blokem podle obr. 1.

Na obr. 13 je znázorněn rozváděči ventil se dvěma ven• é ···· ·· ·· • · · · · · • · · · · · • · * · · · · · • · · · · · ·· ·· · · · ♦ tilovými jednotkami.

Na obr. 14 je znázorněno schéma rozváděcího ventilu podle obr. 13.

Příklady_provedení_vynálezu

Jednotlivé obrázky na výkresech znázorňují předmět podle vynálezu částečně značně schematicky a nejsou vytvořeny v měřítku. Přitom jsou předměty jednotlivých obrázků znázorněny částečně značně nadrozměrně, aby bylo možné lépe ukázat jejich konstrukci.

Na obr. 0 je znázorněno principiální vyobrazení hydraulického ovládacího bloku se známým hydraulickým zapojením se čtyřmi ventilovými jednotkami G^, Cg, Cg, C^. U uspořádání podle vynálezu jsou Čtyři ventilové jednotky Cp Cg, —3’ £4 ^USP°rádány ve dvou ventilových blocích, které jsou upevněny na středním bloku, jak bude v dalším ještě blíže popsáno. Hydraulická potrubí, která jsou na tomto principiálním vyobrazení schematicky znázorněna, jsou vytvořena ve středním bloku a ve ventilových blocích a vytvářejí hydraulická spojení mezi jednotlivými ventily.

Na obr. 1 a obr. 2a až obr. 2c je znázorněno provedení středního bloku 2 podle vynálezu. Střední blok 2 má připojovací stranu 4, levou ventilovou stranu 6, řídicí ventilovou stranu 8 a pravou ventilovou stranu 10. Všechny strany středního bloku 2 jsou opatřeny styčnými plochami, což umožňuje spojit střední blok 2 s jinými komponenty. Na připojovací straně 4 je vytvořena přípojná styčná plocha 12 a na řídicí ventilové straně 8 je vytvořena styčná plocha 13 ří····

dicího ventilu, přičemž obě mají rozmístění vrtaných děr normalizované podle DIN 24 340. Zde znázorněný střední blok 2 je vytvořen pro hydraulický systém se jmenovitou velikostí o hodnotě 16 mm a lze jej prostřednictvím jeho normalizované přípojné styčné plochy 12 bez problému připojit na odpovídající hydraulické systémy.

U ostatních, neZnázorněných provedení je střední blok 2 vytvořen pro hydraulické systémy se jmenovitou šířkou o hodnotě 6 mm, 10 mm, 25 mm, 32 mm nebo 50 mm a má pro odpovídající jmenovitou šířku příslušně vytvořené přípojné styčné plochy 12 podle DIN 24 340.

Styčná plocha 13 řídicího ventilu je na rozdíl od toho pro všechna provedení shodná a odpovídá rozmístění vrtaných děr podle DIN 24 340 pro NG 06.

Střední blok 2 je nasazen jako rozdělovač fluida, který rozděluje z odpovídajících potrubí hydraulického systému přicházející, případně vytékající fluidum k jednotlivým ventilům prostřednictvím svého čerpacího potrubí P, svého tankového potrubí T, svých obou pracovních potrubí A a B a na obr. 1 neznázornčných řídicích potrubí x a U tohoto provedení má střední blok ještě přídavně uspořádaná ovládací potrubí 14, prostřednictvím kterého může řídicí ventil, uspořádaný na řídicí ventilové straně 8 ovládat ostatní ventily.

Potrubí uvnitř středního bloku 2 jsou upravena ve dvou různých úsecích, případně rovinách, to je ve předním úseku 16 a v zadním úseku 20. Ve předním úseku 16 jsou upravena pracovní potrubí A a B, přičemž první pracovní potrubí A ···· • ·

spojuje přípojnou styčnou plochu 12 se styčnou plochou 22 ventilového bloku levé ventilové strany 6, zatímco druhé pracovní potrubí B spojuje přípojnou styčnou plochu 12 se styčnou plochou 24 ventilového bloku pravé ventilové strany

10. Přitom jsou upraveny podélné osy odpovídajících potrubí nikoli v jedné rovině, ale v navzájem mírném odstupu. Jak je to patrno z obr. 2c, procházejí čárkovaně znázorněné vodorovné segmenty 25 čerpacího potrubí P, tankového potrubí T, prvního pracovního potrubí A a druhého pracovního potrubí B mírně přesazené proti svisle upraveným segmentům těchto potrubí, avšak jsou upraveny uvnitř téhož předního úseku 16, případně zadního úseku 20.

V rozmístění 26, 28 vrtaných děr styčných ploch 22, 24 ventilového bloku jsou upraveny vždy dvě přípojky k odpovídajícímu pracovnímu potrubí A, případně B, jak je to patrno z obr. 2a.

Ovládací potrubí 14 přitom procházejí od připojovací strany 4 k řídicí ventilové straně 8 a spojují levou ventilovou stranu 6 a pravou ventilovou stranu 10 s připojovací stranou 4 a s řídicí ventilovou stranou 8, přičemž tato ovládací potrubí 14 neprocházejí předním úsekem 16 nebo zadním úsekem 20, ale procházejí nepravidelně uvnitř středního bloku 2.

V zadním úseku 20, jak je to patrno z obr» 2b, prochází jak tankové potrubí T, tak i čerpací potrubí P. Obě tato potrubí £, T spojují připojovací stranu 4 s levou ventilovou stranou 6 a pravou ventilovou stranou 10 a jsou upravena, stejně jako pracovní potrubí A, B, částečně kolmo a částečně rovnoběžně vzhledem k připojovací straně 4.

• « · · · · • ·

- 15 Tankové potrubí T a čerpací potrubí P jsou upravena v podstatě uvnitř zadního úseku 20, ale tankové potrubí T musí být v tom místě, kde se stýká s čerpacím potrubím P kolem něj vychýleno, takže je v tomto místě poněkud vyvedeno ze zadního úseku 20.

Rozmístění 26, 28 vrtaných děr styčných ploch 22, 24 ventilového bloku jsou identická, takže na obr. 1 neznázorněný ventilový blok může být upraven buď na levé ventilové straně 6 nebo na pravé ventilové straně 10.

Na obr. 1 nejsou ovládací potrubí 14 znázorněna, aby bylo možné uspořádat přehlednější vyobrazení.

Na obr. 3 a obr. 4 jsou znázorněny dva příklady provedení ventilového systému podle vynálezu, u kterých je střední blok, nasazený jako rozdělovač fluida, vytvořen identicky.

U prvního provedení podle obr. 3 je jak na pravé ventilové straně 10, tak i na levé ventilové straně 6 upraven vždy jeden ventilový blok 70, jehož ventily 30 jsou provedeny jako sedlové ventily. Vehtilové bloky 70 jsou přitom spojeny s přípojným potrubím 72 tak, že jsou ventily 30 zapojeny v sérii. Na ventilech 30 jsou upravena elektromagnetická proporcionální ovládání 31, aby je bylo možné kontrolované otevírat a uzavírat. Ventil 30 společně s elektromagnetickým proporcionálním ovládáním 31 lze získat jako předem zhotovenou ventilovou jednotku. Tuto ventilovou jednotku je potom třeba již jen zasunout do odpovídajícího uložení 34 ventilu 30.

Ovládací blok, opatřený takovým rozváděcím ventilem, *♦ ··»· ·· ··

- 16 vystačí bez řídicího ventilu a je přednostně nasazován u strojových zařízení se zavěšenými břemeny, která musejí být vytvořena velmi těsná. Taková strojní zařízení jsou například jeřáby, lisy nebo požární žebříky.

U provedení, které je znázorněno na obr. 4, jsou na středním bloku 2 upraveny dva ventilové bloky 50, jejichž ventily 33 mají paralelní zapojení. U tohoto provedení je na řídicí ventilové straně 8 středního bloku 2 připojen řídicí ventil 32, který prostřednictvím ovládacích potrubí 14 ovládá jednotlivé ventily 33, upravené ve ventilových blocích 50. Na zadních stranách ventilů 33 jsou upraveny hydrostaticky ovládané zpětné ventily 35, takže každá ventilová jednotka, upravená v uloženích 34, 36 ventilu, sestává z ventilu 33 a ze zpětného ventilu 35 a vytváří tak v základní funkci rozváděči ventil se dvěma přípojkami a dvěma rozváděcími polohami logického elementu.

Rozváděči ventil podle obr. 4 je také používán u strojů se zavěšovanými břemeny, ale není absolutně těsný, takže je převážně nasazován pro ovládání rotujících pohonů, například hydrostatických motorů, a translatorických pohonů, například hydrostatických válců, a to vždy s přídržnou funkcí.

Obě provedení, která jsou znázorněna na obr. 3 a obr. 4, mají jen příkladný charakter. Je velmi snadno možné upravit na středním bloku 2 ventily a ventilové bloky v libovolných kombinacích. To se týká také řídicího ventilu 32. Přitom je také možné upravit na středním bloku 2 dva různé ventilové bloky.

Na obr. 5 až obr. 12 jsou znázorněny různé ventilové ·· ··»·

- 17 bloky 50, 60, 70, 80, £0, 100, 110, 120, které jsou všechny kompatibilní se středním blokem 2. Všechny ventilové bloky 50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120 mají dvě uložení 34, 36 ventilu, do kterých je zasunut ventil. Tato technika je dlouho známá jako technika cartridge. Řídicí potrubí x, χ zde nejsou znázorněna, aby bylo vyobrazení přehlednější.

Mimoto má každý ventilový blok 50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120 neznázorněná upevňovací ústrojí pro uložení dalších ventilů, elektromagnetických proporcionálních ovládání, snímačů dráhy, servořízení nebo podobně.

Uložení 34, 36 ventilu jsou uspořádána osově rovnoběžně a jsou uspořádána ve ventilové rovině 40, uspořádané kol3,8 mo ke styčné ploše/štředního bloku 2.

Ventilové bloky 50, 60, 70, 80, 90, 100 mají nejméně *

jedno čerpací potrubí 42 a tankovací přípojné potrubí 42, které prostřednictvím ventilu 30, 33 a uložením 34, 36 ventilu vytvořeného ventilového prostoru uskutečňuje spojení s tankovým potrubím T nebo čerpacím potrubím P. Toto tankovací přípojné potrubí 42 a čerpací přípojné potrubí 42 není upraveno ve ventilové rovině 40, ale vede od ventilové roviny 40 do roviny odpovídající zadnímu úseku 20. Ventilová rovina 40 přitom odpovídá přednímu úseku 16.

Ventilové bloky 110 a 120 mají vždy jedno tankovací přípojné potrubí 42 a čerpací přípojné potrubí 42 . které spojuje ventilovou špičku s tankovým potrubím Ta čerpacím potrubím P.

Na obr. 5 znázorněný ventilový blok 50 má paralelní zapojení ventilových jednotek, přičemž přípojná potrubí 52, • ·

- 18 (<“

54, která vedou od uložení 34, 36 ventilu ke styčné ploše 38 středního bloku 2, jsou upravena uvnitř ventilové roviny 40.

s ..

U ventilového bloku 60, který je znázorněn na obr. 6, jsou ventilové jednotky zapojeny paralelně spojeně. Tento ventilový blok 60 odpovídá ventilovému bloku 50, který je znázorněn na obr. 5, avšak přídavně má přípojné potrubí 62 od výstupu uložení 34 ventilu do ventilového prostoru 46 uložení 36 ventilu.

Na obr. 7 znázorněný ventilový blok 70 odpovídá ventilovému bloku 60, který je znázorněn na obr. 6, kromě toho, že ventilový blok 70 nemá žádné spojení od uložení 34 ventilu k pracovnítau potrubí A, případně B.

Ventilový blok 80, který je znázorněn na obr. 8, odpovídá ventilovému bloku 70, který je znázorněn na obr. 7, avšak má zrcadlově obráceně upravené uspořádání přípojných potrubí 82 a 84.

U ventilového bloku 90, který je znázorněn na obr. 9, jsou ventilové jednotky, stejně jako u ventilových bloků 70 a 80, zapojeny v řadě, ale ovládání ve ventilovém bloku 90 se uskutečňuje ve ventilové jednotce inverzně. Přitom jsou výstupy uložení 34 a 36 ventilu navzájem spojeny přípojným potrubím 92, aniž by bylo vytvořeno spojení k pracovnímu potrubí A, případně B.

Ventilový blok 100, který je znázorněn na obr. 10, má dvě paralelně zapojená uložení 34, 36 ventilu, která jsou navzájem spojena prostřednictvím spojovacího potrubí 102.

• · · ·

- 19 Na obr. 11 znázorněný ventilový blok 110 odpovídá ventilovému bloku 70, který je znázorněn na obr,. 7, avšak tankovací přípojné potrubí 42 a čerpací přípojné potrubí 42 vedou ke špičce ventilu a nikoli k ventilovému prostoru.

Na obr. 12 znázorněný ventilový blok 120 odpovídá ventilovému bloku 100, který je znázorněn na obr. 10, ale čerpací a tankovací přípojné potrubí 42 vede ke špičce ventilu a nikoli k ventilovému prostoru.

Všechny ventilové bloky 50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120 mohou být připojeny na styčné plochy 22, 24 ventilového bloku středního bloku 2. Přitom mohou být právě nepotřebná potrubí utěsněna tak, že není nepříznivě ovlivněna funkce hydraulického rozváděcího ventilu jako celku a že z odpovídající přípojky neprosakuje žádná hydraulická kapalina. Toto utěsnění se uskuteční například neznázorněnou zátkou, uzávěrem nebo podobně.

Všechny ventilové bloky 50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120 jsou také opatřeny řídicími potrubími x> Σ» případně ovládacími potrubími £4, jak je to například znázorněno na obr. 2 a obr. 4. Na ostatních obrázcích nejsou tato potrubí znázorněna, aby mohly být obrázky uspořádány přehledněji.

Jak již bylo uvedeno, je možné kombinací středního bloku 2 s jedním nebo dvěma ventilovými bloky 50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120 a s vhodnými, do uložení 34, 36 ventilů zamontovanými ventilovými jednotkami vytvořit jakékoli libovolné hydraulické zapojení. Tak vznikne hydraulický rozváděči ventil v modulové konstrukci, kterou je možné ekono- 20 -

•	9	9 9 ··· ·	9 9	• ·
• ·'	• ·	• · ·	9	• · 9
•	•	• 9 9		9 9 9
6	b	• b b ·	• ··	9 9 9
h	b	• 9 9 9		9 9 9
99 9	999	99 99	• ·	9 ·

micky výhodně vyrobit, přičemž se mimoto vytváří ta možnost, že dané hydraulické zapojení lze v libovolném okamžiku nahradit jiným hydraulickým zapojením, a to tak, že se jednotlivé ventily a/nebo jednotlivé ventilové bloky nahradí jinými.

Na obr. 13 a obr. 14 je znázorněn hydraulický ovládací blok, který má jen dvě ventilové jednotky. Jak je patrno z obr. 13, má tento ovládací blok ventilový blok 70 podle obr. 7, na kterém jsou upraveny dvě ventilové jednotky se vždy jedním ventilem 30 a jedním zpětným ventilem 35. Ventilový blok 70 je upevněn na připojovací desce 130, na které jsou upevněna také hydraulické čerpací potrubí P, tankové potrubí T, pracovní potrubí A a řídící potrubí x. X·

Takový malý ovládací blok, který má jen dvě ventilové jednotky, je v hydraulických zařízeních Často používán. V jiných, neznázorněných provedeních mohou být nasazeny také jiné ventilové bloky 50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120, aby se vytvořil malý ovládací blok. Volba požadovaného ventilového bloku je závislá jen na podmínkách zapojení, které jsou potřebné u jednotlivých případů použití, protože všechny ventilové bloky podle jednoho z obr. 5 až obr. 12 jsou vytvořeny kompatibilně s připojovací deskou 130.

U všech ventilových bloků vede čerpací přípojné potrubí 42 ke druhému uložení 36 ventilu, zatímco tankovací přípojné potrubí 42 je spojeno s prvním uložením 34 ventilu. K tomu přistupuje ta skutečnost, že u provedení, která jsou znázorněna na obr. 6 až obr. 12, jsou uložení 34, 36 ventilu navzájem přímo spojena prostřednictvím přípojných potrubí 52. 54, 62, 72, 84, 92 a spo jovacích potrubí 102, 112, 122.

U provedení podle obr. 5 jsou na rozdíl od toho uložení 34, 36 ventilu navzájem spojena prostřednictvím pracovního potrubí A nebo B.

U neznázorněného provedení jsou dodatečně vyvrtána do ventilových bloků 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120 doplňková potrubí, která spojují odpovídající přípojné potrubí 52, 54, 62, 72, 84, 92 nebo spojovací potrubí 102, 112, 122 nebo uložení 34, 36 ventilu s pracovním potrubím A nebo B.

Jak je z obrázků patrno, jsou hydraulická potrubí ve středním bloku a ve ventilových blocích upravena tak, že při obrácení směru proudění jsou opačně protékány také ventily, takže při daných blocích lze jen změněným zapojením ventilů vytvořit nové hydraulické zapojení pro nové využití.

U neznázorněného provedení jsou v centrálním bloku kromě řídicích potrubí x a χ upravena také ještě řídicí potrubí τ a z_Q. Tato slouží pro hydraulické spojení ventilů s vněj1 ““w šími zařízeními.

U dalšího neznázorněného provedení jsou ve středním bloku a ventilových blocích vytvořena hydraulická potrubí, případně jedno hydraulické potrubí jako slepá dutina, to znamená, že odpovídající hydraulické potrubí není vytvořeno jako průchozí potrubí, ale je na jedné straně uzavřeno. Přitom jsou čerpací, tankové, pracovní a řídicí potrubí upravena tak, že procházejí od přípojné styčné plochy skrz celý blok, avšak končí krátce před místem výstupu, takže zůstává tenká stěna, která je dostatečně silná k tomu, aby zajistila provozní tlak. Tak se vytváří například střední blok, který lze nasadit pro každé libovolné zapojení, protože teprve • · • · • · · • · !

- 22 když se zjistí, které potrubí bude využito, tak se toto potrubí otevře, zejména vyvrtá.

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

1. Ventilový systém, který má centrální blok se sedlovými a/nebo pístovými servoventily, který má .jak s výhodou normalizovanou přípojnou styčnou plochu, tak i styčnou plochu řídicího ventilu pro uložení řídicího ventilu, a který má čerpací potrubí, tankové potrubí, první pracovní potrubí, druhé pracovní potrubí, první řídicí potrubí a druhé řídicí potrubí, a ve kterém jsou uspořádána čtyři uložení ventilu pro uložení vždy jedné ventilové jednotky, vyznačující se tím, že centrální blok je složen ze středního bloku (2) a ze dvou na něm uvolnitelně upevněných ventilových bloků (50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120), přičemž střední blok (2) má dvě ventilové strany (6, 10) se vždy jednou styčnou plochou (22, 24) ventilového bloku pro uložení vždy jednoho ventilového bloku (50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120), a přičemž každý ventilový blok (50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120) má dvě uložení (34, 36) ventilu, a že řídicí vedení (x a y) jsou uspořádána tak, že každá ventilová jednotka (C^, Cg, Cg, ) je ovladatelná prostřednictvím řídicího ventilu (32), upraveného na styčné ploše (13) řídicího ventilu.
2. Ventilový systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že ventilové jednotky (C^, Cg, Cg, C^) jsou prostřednictvím hydraulických potrubí navzájem spojeny tak, že obrácením směru proudění v hydraulických potrubích jsou také ventilové jednotky (C^, Cg, Cg, C^) protékány v opačném směru.
3.

Ventilový systém podle nejméně jednoho z nároků, vyz načující předcházejících tím, že ven- 24 fcilové jednotky (C^, Cg, C^, C^) jsou ovladatelné diagonálně .
4. Ventilový systém podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že čerpací potrubí (P) a tankové potrubí (T) jsou uspořádána v zadním úseku (20) a první pracovní potrubí (A) a druhé pracovní potrubí (B) jsou uspořádána v předním úseku (16) středního bloku (2).
5. Ventilový systém podle nároku 4, vyznačující se tím, že čerpací potrubí (P), tankové potrubí (T) a/nebo pracovní potrubí (A, B) jsou upravena výlučně částečně kolmo a částečně rovnoběžně k připojovací straně (4) středního bloku (2).
6. Ventilový systém podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že střední blok (2) má přípojnou styčnou plochou (12) opatřenou připojovací stranu (4), která je prostřednictvím čerpacího potrubí (P) a tankového potrubí (T) hydraulicky spojena s každou ventilovou stranou (6, 10), a která je prostřednictvím prvního pracovního potrubí (A) hydraulicky spojena s levou ventilovou stranou (6) a druhého pracovního potrubí (B) s pravou ventilovou stranou (10).
7. Ventilový systém podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že styčné plochy (22, 24) ventilového bloku mají shodné rozmístění (26, 28) vrtaných děr.
8. Ventilový systém podle nejméně jednoho z předcházejících

4 * *

4'4 *4 4 nároků, vyznačující se tím, že styčné plochy (22, 24) ventilového bloku mají bodově souměrně vytvořené rozmístění (26, 28) vrtaných děr.
9. Ventilový systém podle nejméně jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že čerpací potrubí (P) , tankové potrubí (T), první pracovní potrubí¹ (A), druhé pracovní potrubí (B), první řídicí potrubí (x) a/nebo druhé řídicí potrubí (y) jsou vytvořena jako slepá dutina.
10. Ventilový blok dvou nebo třícestného rozváděcího ventilu, obsahujícího sedlové a/nebo pístové servoventily, zejména pro centrální blok podle jednoho z předcházejících nároků, s prvním a se druhým uložením ventilu pro uložení vždy jedné ventilové jednotky, kterou prostupuje čerpací potrubí, tankové potrubí, první řídicí potrubí a druhé řídicí potrubí, vyznač u j ící setím, že ve ventilovém bloku (50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120) je upraveno přesně jedno tankové potrubí (42) a čerpací potrubí (42 ), přičemž tankové potrubí (42) vyústuje v prvním uložení (34) ventilu a čerpací potrubí (42 ) ve druhém uložení (36) ventilu.
11. Ventilový blok podle nároku 10, vyznačující se tím, že ventilové jednotky (C^, Cg) jsou hydraulickými potrubími navzájem spojeny tak, že při obrácení směru proudění v hydraulických potrubích jsou ventilové jednotky (Cp Cg) také protékány v opačném směru.
12. Ventilový blok podle nejméně jednoho z nároků 10 až 11, vyznačující se tím, že uložení (34, 36)

• v • · • v · · • · ·» • · • • · • • • • • • • · • v • · • * • * • · · * · • • • • v · · • • · · ii • · • * · • · • • • • ·

ventilů jsou prostřednictvím přípojných potrubí (52, 54, 62, 72, 84, 92) a spojovacích potrubí (102, 112, 122) navzájem spojena buď přímo nebo přes pracovní potrubí (A nebo B).
13. Ventilový blok podle nejméně jednoho z nároků 10 až 12, vyznačující se tím, že přípojná potrubí (62, 72, 84, 92) a spojovací potrubí (102, 112, 122) jsou

- prostřednictvím přídavných potrubí spojitelná s požadovaným pracovním potrubím, přičemž přídavná potrubí jsou upravitelná dodatečně na ventilovém bloku (60, 70, 80, 90, 100, 110, 120).
14. Ventilový blok podle nejméně jednoho z nároků 10 až 13, vyznačující se tím, že rozmístění (26, 28) vrtaných děr má všechny přípojky na jedné čáře.
15. Ventilový blok podle nejméně jednoho z nároků 10 až 14, vyznačující se tím, že čerpací potrubí (P), tankové potrubí (T), první řídicí potrubí (x) a/nebo druhé řídicí potrubí (y) jsou vytvořena jako slepé dutiny,
16. Použití ventilového bloku (50, 60, 70, 80, 90, 100, 110, 120), opatřeného ventilovými jednotkami (C^, Cg) podle nejméně jednoho z předcházejících nároků jako dvoucestného nebo třícestného rozváděcího ventilu»