CZ632286A3 - Method of yarn re-spinning and apparatus for making the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu opětného zapřádáni příze na spřádacím zařízení pro předení s otevřeným koncem, při kterém se ojednocená vlákna přivádějí do klínové štěrbiny a v počáteční fázi se opět odvádějí, načež se odvádění vláken zastaví a konec příze se vrátí k vláknům shromážděným v klínové mezeře a tvořící se příze se při plynulém navazování na vlákna přiváděná do klínové mezery odtahuje z klínové mezery. Vynález se týká také zařízení k provádění tohoto způsobu, opatřeného dvojicí třecích spřádacích prvků, mezi nimiž je spřádací klínová mezera a z nichž nejméně jeden je napojen na zdroj podtlaku, přívodním kanálem ojednocených vláken, směrovaný do klínové mezery, a ústrojím pro odvádění vláken.

Dosavadní stav techniky

Při přetrhu příze nebo jinou příčinou vyvolaném zastavení spřádacího postupu se spřádací zařízení ihned zastaví, aby se zabránilo přívodu vláken, které nemohou být v nsáledující fázi využity a které by mohly spřádací zařízeni ucpat nebo jinak poškodit. Vyčesávacá váleček se však zpravidla otáčí i nadále, protože se pohybuje svou vlastni setrvačnosti a jeho zastavování zejména v případě, kdy má být zastaveno otáčeni vyčesávacího válečku na jediném spřádacím místě, by bylo technicky velmi náročné, přičemž při opětném rozbíhání by docházelo ke značným časovým ztrátám. Pramen vláken, zasahující svou koncovou třásní do oblasti vyčesávacího válečku, je tedy v plném rozsahu vyčesáván a konce jeho držených vláken jsou obrušovány potahem vyčesávacího válečku.

Z poznatku, že každé zastavení přívodního ústrojí pramene vláken bude mít za následek určité poškození vláken, které je kromě jiného závislé na délce doby zastavení, byla odvozována různá řešeni, která měla tomuto jevu zabránit, například se nevyužitý proud ojednocených vláken odvádí stranou z jeho dopravní dráhy ke sběrné ploše spřádacího rotoru nebo jiného spřádacího prvku a odsává se pomocí odsávacího ústrojí mimo zařízení. K tomuto účelu jsou například u řešení podle GB-PS 1 170 869 vytvořeny v přívodním kanálu vláken odsávací otvory nebo u stroje podle DE-PS 31 04 444 otvory pro přívod tlakového vzduchu. Plynulým a napřerušováným přívodem pramene vláken a jeho vyčesávánim se sice v přesně stanoveném časovém okamžiku zajistí přívod ojednocených nepoškozených vláken, ale těmito zařízeními s odsávacími otvory se stává doprava vláken velmi choulostivou operací v úseku mezi vyčesávacím válečkem a sběrnou plochou spřádacího ústrojí, která často celý proces narušuje. Žádné z těchto řešení proto dosud nenašlo širší uplatnění.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit takový způsob zapřádání příze na třecím spřádacím zařízeni, který by umožnil dokonalé a spolehlivé navázáni příze na nové přiváděná ojednocená vlákna bez nepříznivého ovlivňování následujícího spřádacího procesu. Úkolem vynálezu je také vyřešit vhodnou konstrukci zapřádacího ústroji k prováděni tohoto způsobu.

Podstata vynálezu

Tyto úkoly jsou vyřešeny způsobem zapřádání příze na třecím spřádacím zařízeni pro předení s otevřeným koncem podle vynálezu, při kterém se ojednocená vlákna přivádějí do klínové štěrbiny a v počáteční fázi se opět odvádějí, načež se odvádění vláken zastaví a konec příze se vrátí k vláknům shromážděným v klínové mezeře a tvořící se příze se při plynulém navazování na vlákna přiváděná do klínové mezery odtahuje z klínové mezery. Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že po obnovení přívodu vláken se vlákna převádějí spřádací klínovou mezerou na stranu třecích spřádacích prvků, odvrácenou od spřádací klínové mezery. Odváděním vláken z prostoru klínové mezery na začátku zapřádacího procesu se z proudu ojednocených vláken odstraní ta vlákna, která byla poškozena při zastavení pohybu přívodu pramene vlákenk ojednocovacímu ústrojí, kdy koncová třáseň pramene vláken zasahovala do oblasti otáčení pilovitého nebo podobného potahu vyčesávacího válečku. Když se na konci této úvodní fáze vlákna přestanou odvádět, začne se při plynule pokračujícím přívodu ojednocených vláken tvořit v klínové mezeře na plášti obou třecích spřádacích válců nebo jiných podobných prvků otáčející se stužka vláken, přičemž na stužku vláken je potom možno vrátit přetržený konec příze, ke kterému se potom přikrucují jednotlivá vlákna a vzniká spoj s vysokou pevností.

Úvodní část vláken, která jsou odváděna mimo zařízení, se převádějí klínovou mezerou na druhou stranu třecích spřádacích prvků, odvrácenou od spřádací klínové mezery, a na této protilehlé straně jsou vlákna odváděna. Vlákna se tak při této své dopravě po svém vylétnutí z přívodního kanálu ojednocených vláken nemusí usměrňovat do jiného směru. Pro odvádění vláken je výhodné, že se podle dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu po dobu odvádění vláken z klínové mezery se třecí spřádací prvek, který se při spřádání otáčí směrem ven z klínové mezery udržuje v otáčivém pohybu v opačném smyslu a po dobu odvádění vláken z klínové mezery se nejméně jeden třecí spřádací prvek oddálí v radiálním směru od druhého třecího spřádacího prvku. Po uplynutí doby odvádění poškozených vláken se vrátí oddálený třecí spřádací prvek do své spřádací polohy vzhledem k druhému třecímu spřádacímu prvku a opět se uvede do otáčivého pohybu ve spřádacím směru, přičemž odsávací proud vzduchu pro odvádění vláken se redukuje a v prvním třecím spřádacím prvku se obnoví odsávání vzduchu. Vlákna se mohou odvádět zejména proudem vzduchu.

Vlákna se snadno převádějí na druhou stranu dvojice třecích spřádacích prvků při oddílení dvojice třecích spřádá4 cích prvků od sebe, přičemž při tomto odsunuti je možno současně třecí prvky čistit při současném vypnuti odsávání proudu vzduchu v jednom z třecích spřádacích prvku, přičemž v tomto třecím spřádacím prvku se obnoví odsávání teprve tehdy, až jsou oba třecí spřádací prvky uvedeny opět do svých pracovních poloh.

Při takovém vytvoření třecích spřádacích prvků, že se mohou od sebe oddalovat, je možno místo vypínání podtlaku působícího kolem spřádacích prvků nebo navíc k tomuto vypínání odvádět vlákna z klínové mezery zpětným otáčením jednoho z třecích spřádacích prvků v opačném směru, aby se oba třecí spřádací prvky otáčely směrem do klínové mezery.

Za pracovní polohu třecích spřádacích prvků je v tomto popisu třeba považovat takovou vzájemnou polohu válců, která umožňuje vytváření stužky vláken v klínové mezeře mezi nimi. Přitom se mohou oba třecí spřádací prvky nacházet tak těsně u sebe, že vrcholem štěrbiny nemohou vlákna procházet na druhou stranu třecích spřádacích prvků, ale vytvářejí v jejím nejužšxm místě, přivráceném k přívodu vláken, stužku vláken. Je však možné také takové řešení pracovní polohy, že vlákna jsou přiváděna do první klínové mezery na jedné straně od roviny proložené osami obou třecích spřádacích prvků, ale jsou převáděna štěrbinou mezi třecími spřádacími prvky do druhé klínové mezery, vytvořené mezi třecími spřádacími prvky na druhé straně od této roviny, kde je z nich vytvářena stužka vláken, ke které se přikrucuje konec příze.

Aby bylo možno ovládat proud ojednocených vláken, připřádaných ke konci příze, je odvod vláken ukončován pozvolna, nikoliv najednou.

Protože zpětné přivádění konce příze do její pohotovostní polohy pro zapřádáni je zpravidla podporováno pneumaticky, vzniká při obnovení přívodu ojednocených vláken nebezpečí, že vlákna budou přisávána ke konci příze místo aby se ukládala do stužky a zůstanou na přízi zachycena v nesprávných polohách. V okamžiku navazování na stužku vláken by tak nebyl k dispozici definovaný konec příze. Proto je navrhováno přivést nejprve konec příze mimo klínovou mezeru do zapřádací pohotovostní polohy. Tím se dosáhne toho, že se vlákna dostanou do kontaktu s vraceným koncem příze v požadovaném časovém okamžiku. Vracení příze se může ovládat tak, aby se její konec položil v přesně požadované poloze na vytvořený vlákenný útvar. Oba třecí prvky nemusí být před zavedením konce příze do klínové mezery poháněny ve spřádacím směru, avšak ukazuje se být výhodným, aby se tento pohon obnovil nejpozdéji při ukončení odvádění vláken z klínové mezery.

K provádění tohoto způsobu zapřádáni bylo vyřešeno zapřádaci zařízení podle vynálezu, opatřený dvojicí třecích spřádacích prvků, mezi nimiž je spřádací klínová mezera a z nichž nejméně jeden je napojen na zdroj podtlaku, přívodním kanálem ojednocených vláken, směrovaný do klínové mezery, a ústrojím pro odvádění vláken. Podstata zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že k přívodnímu kanálu vláken je přiřazena odsávací hubice, směrovaná proti klínové mezeře. Úkolem této odsávací hubice, která je přiřazena z opačné strany svěrné linie mezi třecími spřádacími prvky k přívodnímu kanálu ojednocených vláken, je odsávat vlákna, přiváděná na počátku zapřádání a zpravidla poškozezná, až do doby obnovení tvorby stužky vláken v klínové mezeře mezi třecími spřádacími prvky.

Ve výhodném provedení zapřádacího zařízení podle vynálezu je druhá odsávací hubice umístěna na konci dvojice třecích spřádacích prvků, který je odvrácen od odtahové strany spřádací jednotky. První odsávací hubice je umístěna na opačné straně od dvojice třecích spřádacích prvků, která je protilehlá proti přívodnímu kanálu vláken. Při tomto uspořádání nemusí vlákna přiváděná přívodním kanálem a odsávaná odsávací hubicí měnit svůj směr.

Aby nebylo třeba zajišťovat pro odsávací hubice další zdroj podtlaku, je podle výhodného provedení vynálezu odsávání vzduchu přepínatelné z odsávaného třecího spřádacího prvku na odsávací hubici a naopak. Proto je k oběma těmto dílům přiřazeno přepínací ústrojí pro přepínání propojeni obou odsávaných dílů se zdrojem podtlaku. Pokud je spřádací stroj opatřen obslužným automatem, pojízdným podél řady spřádacích jednotek, je výhodné, je-li zdroj podtlaku umístěn na tomto obslužném automatu a odtud je proud vzduchu ovládán. Aby bylo možno ovládat proud přiváděných ojednocených vláken, je podtlak působící v odsávací hubici možno regulovat vhodnými regulačními ústrojími.

Pro ovládáni odváděni vláken z klínové mezery je k druhému třecímu spřádacímu prvku, otočnému ve směru ven z klínové mezery, přiřazena ovládací reversační spojka. Touto reversační spojkou je možno dosáhnout toho, že v průběhu zapřádání se uvede tento druhý třecí spřádací prvek, otáčející se směrem ven z klínové mezery, do opačného směru otáčení. Při tomto obrácení chodu jsou přiváděná vlákna převáděna štěrbinou mezi třecími spřádacími prvky na jejich druhou stranu, odkud mohou být odváděna pneumaticky odsávací hubicí nebo mechanicky dopravním pásem.

V alternativním výhodném provedení jsou oba třecí spřádací prvky vůči sobě pohyblivé v radiálním směru, to znamená mohou se od sebe vzdalovat nebo přibližovat se k sobě. Aby se jednoduše mohly nastavit opakovatelně přesné pracovní polohy spřádacích prvků, je k nejméně jednomu z nich přiřazen doraz, kterým se fixuje pracovní poloha třecích spřádacích prvků.

Pro zajištění synchronizace mezi vyřazením odsávací hubice z činnnosti a obnovením odsávání v jednom z třecích spřádacích prvků je zařízení opatřeno přepínacím ventilem, který při propojení jedné větve odsávacího potrubí současné vyřadí druhou větev potrubí, aby tak bylo odáváni vzduchu usměrňováni od spřádacího prvku na odsávací hubici a naopak.

Aby do skříně spřádací jednotky nevnikal falešný vzduch, je výhodné vytvořit pohyblivé uložení třecích spřádacích prvků vhodnou úpravou skříně; při tomto výhodném řešení podle vynálezu je každý třecí spřádací prvek uložen v samostatném skříňovém dílu společné skříně, z nichž jeden skříňový díl je stacionární a druhý skříňový díl s druhým třecím spřádacím prvkem je uložen pohyblivě vzhledem ke skříňovému dílu obsahujícímu první třecí spřádací prvek.

Protože na poloze třecích spřádacích prvků závisí, zda budou vlákna odsávána nebo se budou ukládat v klínové mezeře, je u zařízení podle vynálezu k třecím spřádacím prvkům přiřazeno polohové spínací ústrojí upravené pro snímání jejich polohy, spojené ovladatelně s přepínacím ústrojím přívodu vzduchu.

Jsou-li vlákna odsávána z klínové mezery, nemá být ještě konec příze zaveden do klínové mezery, aby se k němu nezachycovala vlákna, což by mělo za následek neurčitý tvar konce příze. Z toho důvodu jsou třecí spřádací prvky uloženy ve skříni opatřené vkládací štěrbinou příze, která je zaústěna proti plášťové ploše třecího spřádacího prvku, uloženého otočně směrem ven z klínové mezery. U tohoto řešení není konec příze přiváděn do klínové mezery přímo, ale pomoci třecího spřádacího prvku, otáčejícího se do klínové mezery, protože vkládací štěrbina je vyústěna proti plášťové ploše jednoho z třecích spřádacích prvků.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je první třecí spřádací prvek uložen otočně ve směru do klínové mezery a stacionárně v radiálním směru a druhý třecí spřádací prvek je uložen otočně ve směru z klínové mezery a pohyblivě vůči prvnímu třecímu spřádacímu prvku v radiálním směru.

Způsobem zapřádání příze a zařízením k provádění tohoto způsobu podle vynálezu je možno jednoduše a spolehlivě dosáhnout toho, že se do klínové mezery mezi dvojicí třecích spřádacích prvků dostanou jen nepoškozená vlákna a přitom není nutno nijak upravovat konstrukci přívodního kanálu vláken mezi přívodním ústrojím a třecím spřádacím ústrojím. Důsledkem možnosti používání jen nepoškozených vláken pro vytváření místa napojení příze je zvýšení pevnosti tohoto místa napojení již při navázání menšího počtu vláken než by bylo třeba při použití poškozených vláken, takže místa napojení jsou méně nápadná. Protože nejsou provedeny žádné nepříznivé zásahy do dráhy pramene vláken a zejména ojednocených vláken, zůstává kvalita příze na vysoké úrovni a příze i místo napojení mají dobrý vzhled a vysokou pevnost.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomoci příkladů provedení třecího spřádacího zařízeni, zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 schematický boční pohled na třecí spřádací zařízení pro předení s otevřeným koncem, obr. 2 půdorysný pohled na třecí spřádací zařízení, obr. 3 příčný řez třecím spřádacím zařízením, obr. 4 půdorysný pohled na jiné příkladné provedení třecího spřádacího zařízení podle vynálezu a obr. 5 čelní pohled na spřádací zařízeni z obr. 4.

Příklady provedeni vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno příkladné provedeni spřádacího místa s třecím spřádacím zařízením 10 pro předení s otevřeným koncem, ke kterému je přiváděn vláknitý materiál 2 pomocí přívodního a ojednocovacího ústrojí 2. Pro odtahování spředené příze 30 slouží odtahové ústroji 4. Odtahovaná příze 30 se naviji pomocí navíjecího ústrojí 40 na cívku 400. která je poháněna navíjecím válcem 401. V dráze příze 30 mezi třecím spřádacím zařízením 10 pro předení s otevřeným koncem a navíjecím ústrojím 40 je umístěno čidlo 41 přetrhu příze 30.

Třecí spřádací zařízení 10 pro předeni s otevřeným koncem je opatřeno skříní 13 obsahující dva rotačně souměrné třecí spřádací prvky 100, 101, které jsou nejlépe patrny na obr. 2 a 3. a mezi nimiž je vytvořena klínová mezera 102. Nejméně jeden z třecích spřádacích prvků 100, 101 je perforovaný a v průběhu spřádacího procesu je jeho oblast, přivrácená do klínové mezery 102. odsávaná. Pro tento účel je spojena přes uzavírací ventil 110 s odsávacím potrubím 11, jak je to patrno z obr. 1.

SS

K odsávacímu potrubí 11 je přes uzavírací ventil 110 a vřazené spojovací potrubí 112 připojena odsávací hubice 111 pro odsávání vzduchu, která je zaústěna do druhé zadní klínové mezery 105. která je protilehlá vzhledem k rovině E, proložené osami 103, 104 obou třecích spřádacích prvků 100, 101. které jsou zobrazeny na obr. 3, k první klínové mezeře 102 na pracovní straně třecích spřádacích prvků 100, 101. Tato odsávací hubice 111 je umístěna proti ústí přívodního kanálu 24 pro přívod vláken a má za úkol odsávat vlákna před začátkem napojováni příze 30., která ještě nejsou potřebná v zapřádaci oblasti.

Oba třecí spřádací prvky 100, 101, které jsou v zobrazeném příkladném provedení pro jednoduchost znázorněny jako válce, jsou poháněny ve stejném smyslu otáčení, vyznačeném šipkami PÍ, P2 na obr. 3. K tomu účelu je každý třecí spřádací prvek 100, 101 opatřen přeslenem 107, 108. pomocí kterého je každý třecí spřádací prvek 100, 101 poháněn hnacím řemenem

12., jak je patrno z obr. 4 a 5.

Hnací řemen 12 je přidržován v kontaktu s prvním přeslenem 107 přítlačnou kladkou 18 s nepohyblivou osou, jak je patrno z obr.4 a 5. K druhému přeslenu 108 druhého třecího spřádacího prvku 101. otáčejícího se směrem z klínové mezery 102. je přiřazena ovládaná reversační spojka 17. Ve znázorněném příkladném provedeni je reversační spojka 17 opatřena dvěma kladkami 170, 171. které jsou uloženy na obou koncích výkyvné zalomené páky 173. uložené výkyvné na ose 172. Úkolem první kladky 170 je přidržovat hnací řemen 12 v těsném záběrovém kontaktu s druhým přeslenem 108. jestliže se hnací řemen 12 uvolní od druhé kladky 171. Jestliže první kladka 170 uvolni hnací řemen 12, přijde současně druhá kladka 171 do kontaktu s hnacím řemenem 12 a přitlačí jej na druhý přeslen 108. .takže druhý třecí spřádací prvek 101 se začne otáčet v opačném směru. Na výkyvné zalomené páce 173 je kloubově uchycena pomoci spojovacího členu 174 kotva 175 elektromagnetu 176. Pro větší přehlednost přikladu provedení je na obr. 1 z tohoto pohonného ústrojí zobrazen jen elektromagnet 176.

Skříň 13 spřádacího ústrojí je vytvořena tak, že dovoluje vykývnutí druhého třecího spřádacího prvku 101 v radiálním směru stranou od prvního třecího spřádacího prvku 100. Pro tento účel je druhý třecí spřádací prvek 101 uložen oběma konci své osy 106 na dvou výkyvných ramenech 150, 151, které jsou výkyvné kolem osy 15, jak je patrno z obr. 2. Na první výkyvné rameno 150 je přitom kloubově připevněno vazební táhlo 140. které je spojeno s kotvou 141 elektromagnetu 14.. Na kotvě 141 elektromagnetu 145 je nasazena vratná pružina 142. která je podepřena na kotvě 141 a na elekromagnetu 14 tak, že při odpadnutí elektromagnetu 145 se druhý třecí spřádací prvek 101 vrací do své provozní polohy. Pro zajištěni této provozní polohy je na skříni 13 nastavitelně upevněn doraz, se kterým první výkyvné rameno 150 spolupracuje.

Přívodní a ojednocovací ústrojí 2, které je předřazeno třecímu spřádacímu zařízení 10 pro předení s otevřeným koncem, obsahuje přívodní zhuštovač 20, kterým se vláknitý materiál 3_ ve formě pramene vláken přivádí k podávacímu válečku 21. se kterým spolupůsobí neznázorněný přítlačný váleček a přívodní stoleček. Podávači váleček 21 je poháněn prostřednictvím své spojky 25, která je ovladatelně spojena s čidlem 41 přetrhu příze 30. Od podávacího válečku 21 je vláknitý materiál 2 přiváděn k vyčesávacímu válečku 22, kterým jsou z tohoto vláknitého materiálu 3. vyčesávána ojednocená vlákna, která se potom přivádějí do oblasti 300 tvorby příze 30, kde jsou ojednocená vlákna přikrucována ke konci stále odtahované příze 30. Vyčesávací váleček 22 je poháněn podobně jako u jiných známých zařízení hnacím řemenem 23.. Před vyčesávacím válečkem 22 je umístěn přívodní kanál 24 pro přívod ojednocených vláken, který je vyústěn do klínové mezery 102 mezi dvojicí třecích spřádacích prvků 100, 101.

Jedna část přívodního kanálu 24 ojednocených vláken se nachází v krytu 130 uzavírajícím skříň 13 s třecími spřádacími prvky 100, 101 a opatřeném vedle přívodního kanálu 24 ojednocených vláken podélnou vkládací štěrbinou 14. Tato podélná vkládací štěrbina 14 dosahuje od vnější strany 131 krytu 130 až k jeho vnitřní straně a probíhá vedle odtahového konce 132 skříně 13 až ke konci ústí 240 přívodního kanálu 24, odvrácenému od odtahového konce 132 skříně 13. Na vnější straně 131 krytu 130 je vkládací štěrbina 14 ukončena v ovladatelné odsávací hubici 144. Vkládací štěrbina 14 je zaústěna vedle přívodního kanálu 24 proti plášťové ploše prvního třecího spřádacího prvku 100.

Obvykle je na stroji umístěna řada stejných spřádacích míst, která jsou obsluhována obslužným automatem 5, pojíždějícím podél těchto spřádacích míst. Spřádací zařízení 10 pro předení s otevřeným koncem je společně se svým přívodním a ojednocovacím ústrojím 2. uspořádáno stacionárně na spřádá12 cím místě.

Na obslužném automatu 5, pojízdném podél řady spřádacích míst, je umístěno zapřádaci ústrojí 50, které je opatřeno odsávací trubici 500, která je výkyvná kolem osy 501 a pohyblivá ve směru šipky P3 směrem k cívce 400. přičemž pomocí této odsávací trubice 500 je možno na cívce 400 vyhledat a zpět odtáhnout konec příze 30. Cívka 400 může být pomocí obslužného automatu 5 známým způsobem poháněna v odvíječím směru, takže zachycený a do odsávací trubice 500 nasátý konec příze 30 může být zaváděn stále hlouběji do odsáavcí trubice 500♦ Odsávací trubice 500 je opatřena na své straně, přivrácené ke spřádacímu zařízení 10 pro spřádání s otevřeným koncem, neznázorněnou podélnou štěrbinou, aby se nasátý úsek příze 30. mohl vysunout s podélné štěrbiny od jejího konce, odvráceného od cívky 400 a nacházejícího se u osy 501 otáčení odsávací trubice 500. až ke konci u cívky 400 a zaujmout přímou napnutou polohu ve formě spojovací tětivy mezi oběma protilehlými konci podélné štěrbiny. Přitom se příze 30 dostane do oblasti, kam zasahuje dráha výkyvného pohybu známé přízové svěrky 7 se dvěma svěrnými díly, které mohou zaujímat střídavě dvě své koncové polohy, přičemž v jedné koncové poloze jsou oba svěrné díly sevřeny k sobě a druhou koncovou polohou je otevřená poloha, ve které jsou svěrné díly od sebe oddáleny.

Přízová svěrka 7 je uchycena na volném konci ramena 70, které je uloženo na obslužném automatu 5 otočně kolem svislé osy 51, kolem které může vykonávat natáčivý pohyb ve vodorovné rovině ve směru šipky P4, a kolem vodorovné osy 71. která je kyvnou osou, kolem které může rameno 70 vykonávat kývavý pohyb ve směru šipky P5.

Na obslužném automatu 5 se nachází také řídicí ústrojí 52. které je spojeno s prvni pohonnou jednotkou 502 pro ovládání výkyvného pohybu odsávací trubice 500 a pro ovládání podtlaku v odsávací trubici 500 a také s druhou pohonnou jed13 notkou 510 pro ovládání natáčení ramena 70 kolem svislé osy 51 a s třetí pohonnou jednotkou 710 pro ovládání výkyvného pohybu ramena 70 přízové svěrky 7. kolem vodorovné osy 71. Obslužný automat 5 je spojen s právě obsluhovaným třecím spřádacím zařízením 10 pro předení s otevřeném koncem pomocí zapínacích a vypínacích elektrických spojů, které jsou ve znázorněném příkladném provedení vyznačeny jako násuvné kontakty 113, 250, 143, 177.

Popsané příkladné provedení třecího spřádacího zařízení podle vynálezu pracuje následovně:

Dojde-li k přetrhu příze 30, zastaví se podobné jako u známých zařízení tohoto druhu čidlem 41 přetrhu příze 30 přívod ojednocených vláken tím, že se spojkou 25 odpojí pohon podávacího válečku 21, takže do oblasti 300 tvorby příze 30 nepřicházejí žádná ojednocená vlákna. Kromě toho se známým způsobem zvedne cívka 400 od jejího navíjecího válce 401 a udržuje se v odstupu od něj, takže v této fázi je cívka 400 volně otočná.

Když ke spřádacímu místu dojede obslužný automat 5 bud při svém normálním kontrolním objíždění od jednoho spřádacího místa ke druhému nebo na základě přivoláni signálem po výskytem závady, vytvoří se zasunutím násuvných kontaktů 113, 250, 143, 177 spojení mezi obslužným automatem 5 a třecím spřádacím zařízením 10 pro předeni s otevřeným koncem. Potom se odsávací trubice 500 vykývne ve směru k cívce 400, která se uvede pomocí neznázorněného pomocného pohonného ústrojí do otáčivého pohybu v odvíječím směru. Příze 30 se přitom odvíjí a nasává se do odsávací trubice 500. Jakmile se do odsávací rtubice 500 nasála dostatečná délka příze 30., odkloní se od cívky 400. Přitom vystoupí příze 30 z již zmíněné podélné štěrbiny a zaujme napnutou polohu mezi koncem podélné štěrbiny, přivráceným k ose 501 natáčeni odsávací trubice 500, a koncem u cívky 400. Přitom se příze 30 dostane do oblasti, ve které se může pohybovat při svých výkyvných pohybech přízová svěrka 2, která se může vykyvovat ve vodorovném i svislém směru. Přízová svěrka 7 se při svém pohybu dostane do oblasti vedení příze 30 a do zachycovací polohy, ve které zachytí přízi 30. Přízová svěrka 7 přivádí přízi 3J2 k neznázorněnému oddělovacímu ústrojí uloženému na obslužném automatu 5, které přízi 30 oddělí na straně přízové svěrky 7, odvrácené od cívky 400. Tím je zajištěna určitá konkrétní a přesná délka příze 30 mezi přízovou svěrkou 7 a volným koncem příze 30, která je nutná pro úspěšné zapřádání. Přízová svěrka 7 se potom kombinovaným pohybem ve vodorovném a svislém směru vykývne směrem ke třecí spřádacímu zařízení 10. pro předeni s otevřeným koncem. Při tomto předávání se přízová svěrka 7 nachází v předávací poloze ve vstupem do podélné štěrbiny 14 a přivádí konec příze 30., přičemž příze 30. je držena pomocí odsávací hubice 144, ovládané z obslužného automatu 5, v podstatě v paralelní poloze k vkládací štěrbině 14.

V průběhu tohoto vratného pohybu příze 30 do její pohotovostní polohy před vkládací štěrbinou 14 je řídicím ústrojím 52 zapřádacího ústroji 50 nabuzen elektromagnet 145, který odkloní druhý třecí spřádací prvek 101 od prvního třecího spřádacího prvku 100. Řídicím ústrojím 52 se vybudí také druhý elektromagnet 176. který vsune druhou kladku 171 mezi přeslen 108 a hnací řemen 12.· Tímto postupem se přeruší pohon obou třecích spřádacích prvků 100, 101 ve stejném směru otáčeni, ale oba se začnou otáčet ve směru do klínové mezery 102. vyznačeném ve směru šipek Pl, P6 na obr. 5. Kromě toho se řídicím ústrojím 52 přepne uzavírací ventil 110, aby se zrušil podtlak v prvním třecím spřádacím prvku 100 a k tomu se V odsávací hubici 111 vytvoří podtlak. V další fázi se řídicím ústrojím 52 obnoví sepnutím spojky 25 přívod ojednocených vláken do klínové mezery 102. Protože oba třecí spřádací prvky 100, 101 jsou od sebe oddáleny, jsou ojednocená vlákna přiváděna mezi oběma třecími spřádacími prvky 100, 101 do druhé zadní klínové mezery 105 na protilehlé straně dvojice třecích spřádacích prvků, odkud jsou podtlakem udržovaným v odsávací hubici 111 ihned odváděny. Tímto způsobem se,ojednocená vlákna, která byla při stále se otáčejícím vyčesávacím válečku 22 a zastaveném podávacím válečku 21 poškozena ozubeným potahem vyčesávacího válečku 22. odvedou mimo zapřádací proces. Otáčení obou třecích spřádacích prvků 100, 101 ve směru do klínové mezery 102 zajištuje spolehlivě, že vlákna, která jsou přiváděna na jeden z rotujících třecích spřádacích prvků 100, 101. jsou v důsledku tohoto otáčení směrem do klínové mezery 102 přiváděna k odsávací hubici 111 a tím odváděna.

Oddálením obou třecích spřádacích prvků 100, 101 od sebe a vypnutím odsávání vzduchu v odsávaném prvním třecím spřádacím prvku 100 se oba třecí spřádací prvky 100, 101 zbavují zbytků vláken ulpívajících na povrchu pláštů obou třecích spřádacích prvků 100, 101 a tím se čistí. Čištění probíhá současně s odváděním vláken přiváděných do klínové mezery 102 a je ukončeno opětovným přemístěním obou třecích spřádacích prvků 100, 101 do jejich původní provozní polohy, vymezené dorazem 16.

Po určité době, jejíž délka je nastavena s ohledem na požadavek bezpečného odvedení všech poškozných vláken z třásně a jejich odstranění odsávací hubicí 111 se současným ovládáním, například odpadnutím prvního elektromagnetu 145 a druhého elektromagnetu 176 dosáhne toho, že druhý třecí spřádací prvek 101 opět zaujme svou provozní polohu vůči prvnímu třecímu spřádacímu prvku 100 a je opět poháněn v obvyklém směru, wyznačeném šipkou P2. Kromě toho se přepne uzavírací ventil 110, takže první třecí spřádací prvek 100 je opět odsávaný.

Na základě provedených přepínacích operací se ukončí odvádění ojednocených vláken z třecího spřádacího zařízeni 10 pro předení s otevřeným koncem a ojednocená vlákna zůstávají16 cí v klínově mezeře 102 vytvářejí rotující stužku vláken. V tomto okamžiku se uvolní konec příze 30, držený přízovou svěrkou 7.

Příze 30 se nyní vloží do vkládací štěrbiny 14 a přivede se na obvodovou plochu prvního třecího spřádacího prvku 100. který se otáčí směrem do klínové mezery 102. Po dosažení oblasti 300 tvorby příze 30 se připřádá konec příze 30 k rotující stužce vláken. Spuštěním cívky 400 na navíjecí válec 401 se příze 30., ke které se nyní plynule přikrucují přiváděná ojednocená vlákna, zavádí do odtahového ústrojí 4, které nyní vyvolává další odtah příze 30 z oblasti 300 tvorby příze 30.

Popsané třecí spřádací zařízení 10 pro předení s otevřeným koncem může být různě obměňováno, přičemž obměny je možno uskutečnit kombinací jednotlivých konstrukčních znaků a jejich nahrazením technickými ekvivalenty nebo kombinací základních a alternativních znaků.

Podle popsaného a zobrazeného příkladného provedení se pro odvádění vláken od oblasti přivádění vláken až do oblasti 300 tvorby příze 30 oba třecí spřádací prvky 100, 101 otáčejí ve směru do klínové mezery 192 s přídavně se oba třecí spřádací prvky 100, 101 od sebe oddálí v radiálním směru. Přitom je možno, aby v případě potřeby se oba třecí spřádací prvky 100, 101 i zastavily, dokud se nevrátí do své původní spřádací polohy. Pro odváděni vláken je postačující bud třecí spřádací prvky 100, 101 od sebe v radiálním směru oddálit nebo oba třecí spřádací prvky 100, 101 uvést do otáčivého pohybu ve směru do klínové mezery 102. V tomto druhém případě se přiváděná vlákna ukládají na obvodové plochy třecích spřádacích prvků 100, 101 a jsou odváděna při jejich otáčení do protilehlé zadní klínové mezery 105 na opačné straně od roviny E, proložené osami 103, 104 obou třecích spřádacích prvků 100, 101. Vlákna jsou dopravována třecími spřádacími prvky 100, 101 dolů, kde jsou nasávána do odsávací hubice 111. Mís17 to odsávací hubice 111 je také možno použít k odvodu vláken dopravního pásu 6, zobrazeného na obr, 4 a 5, který může být veden mezi dvěma bočními vodítky 60, aby se zamezil přívod vzduchu ze stran k dopravnímu pásu 6. Odvádění vláken přitom probíhá čistě mechanicky obrácením směru otáčení druhého třecího spřádacího prvku 101, otáčejícího se za normálních podmínek směrem ven z klínové mezery 102. takže se tento druhý třecí spřádací prvek 101 otáčí stejné jako první třecí spřádací prvek 100 směrem do klínové mezery 102, a také odváděním vláken dopravním pásem 6. Přívod ojednocených vláken se obnoví současně s obrácením směru otáčení druhého třecího spřádacího prvku 101. který se tak otáčí opět směrem ven z klínové mezery 102.

Podle příkladnéoh provedení zobrazeného na obr. 1 jsou vlákna před zapřádáním odsávána odsávacá hubicí 111. přiřazenou k přívodnímu kanálu 24 ojednocených vláken. To má výhodu spočívající v tom, že vlákna jsou vedena ihned po opuštění klínové mezery 102 do systému, který je vůči vnějšku uzavřen. V zásadě není nezbytně nutné, aby odsávací hubice lil byla umístěna proti přívodnímu kanálu 24 ojednocených vláken, jak t

je to zobrazeno na obr. 1. Jsou-li oba třecí spřádací prvky

100, 101 od sebe vzdáleny v radiálním směru, je také možné umístit na zadní konec dvojice třecích spřádacích prvků 100,

101. to znamená na jejich konec odvrácený od odtahového konce 132. odsávací hubici 144. která je opatřena druhým uzavíracím ventilem 115. Tento druhý uzavírací ventil 115 je ovládán stejně jako první uzavírací ventil 110 řídicím ústrojím, umístěným na obslužném automatu 5. V tomto případě jsou vlákna odsávána rovnoběžně s klínovou mezerou 102. takže se musí v porovnání s příkladným provedením zařízení podle obr. 1 odklonit ostřeji do nového směru. To je však kompenzováno příslušně dimenzovanýcm podtlakem v odsávací hubici 144. V tomto případě se ukončuje odvádění vláken přepnutím druhého uzavíracího ventilu 115. to znamená zrušením podtlaku působícího mimo třecí spřádací prvky 100, 101 v odsávací hubici 144.

V zásadě je možno podtlak v třecích spřádacích prvcích 100, 101 na jedné straně a v odsávacích hubicích 111, 144 na druhé straně ovládat uzavíracími ventily 110, 115. Protože však ukončení odvádění ojednocených vláken z klínové mezery 102 a opětné obnovení podtlaku v odsávaném prvním třecím spřádacím prvku 100 probíhají zpravidla synchronně, je možno potřebného výsledku dosáhnout pomocí jednoho přepínacího ventilu.

Pro opětné zahájení spřádacího procesu může být výhodné, aby proud ojednocených vláken nebyl vždy spouštěn prudce, ale spíše plnule s pozvolným nárůstem množství přiváděných vláken do klínové mezery 102, kde se vlákna shromaždují. Toho je možno dosáhnout vhodným ovládáním podtlaku v odsávací hubici 111, 144 a/nebo rychlostí zpětného návratu od sebe oddálených třecích spřádacích prvků 100, 101 do své spřádací polohy.

Obr. 3 zobrazuje alternativní příkladné provedení třecího spřádacího zařízení 10 pro předení s otevřeným koncem. Při tomto vytvoření jsou přívodní kanál 24 ojednocených vláken a a také vkládací štěrbina 14 zaústěny do klínové mezery 102. Příze 30 tak nemusí být do klínové mezery 102 přiváděna teprve rotací prvního třecího spřádacího prvku .100. Je také možné přízi 30 přivádět rovnou do klínové mezery 102. zatímco vlákna se mohou ukládat na plášůovou plochi prvního třecího spřádacího prvku 100. otáčejícího se směrem do klínové mezery

102. Také při tomto příkladném provedení mohou být vlákna odváděna z klínové mezery mechanicky nebo pneumaticky.

Protože ovládáni podtlaku v odsávaném prvním třecím spřádacím prvku a v odsávacích hubicích 111, 144 musí být synchronizováno s pohybem druhého třecího spřádacího prvku 101 při jeho vzdalováni od stacionárního prvního třecího spřádacího prvku 100. je zařízení podle příkladného provedení na obr. 4 opatřeno spínačem 8, který ovládá přepínání podtlaku z prvního uzavíracího ventilu 110 na odsávací hubici 111 a naopak.

Skříň 13 je opatřena stacionárním skříňovým dílem 133. který obsahuje odsávaný a směrem do klínové mezery 102 se otáčející první třecí klínový prvek 100. Při tomto uspořádání jsou ta vlákna, která nejsou přímo přiváděna do odsávací hubice 111. ale jsou ukládána na první třecí spřádací prvek 100. zůstávající v oblasti ústí přívodního kanálu 24 pro přívod ojednocených vláken, přiváděna do odsávacá hubice 111 tímto prvním třecím spřádacím prvkem 100. Druhý třecí spřádací prvek 101. otáčející se směrem z klínové mezery 102. je uložen v pohyblivém skříňovém dílu 134, který je výkyvný kolem osy 15. Jak stacionární skříňový dál 133. tak i druhý pohyblivý skříňový díl 134 jsou opatřeny soustřednými vodícími a těsnicími plochami 135, 136. takže i při mimopracovní poloze druhého třecího spřádacího prvku 101 zůstává zachováno dokonalé utěsnění skříně 13. Také v tomto případě je provozní poloha pohyblivého druhého třecího spřádacího prvku 101 zabezpečena pomocí dorazu 16, nastavitelného vůči stacionárnímu skříňovému dílu 133.

Vzdáli-li se pohyblivý skříňový díl 134 s druhým třecím spřádacím prvkem 101 od pohyblivého skříňového silu 133, dosedne na spínač 8 a vyvodí tak podtlak. V případě potřeby může být spínač 8 upevněn na také na stacionárním skříňovém prvku 133 a může být nastavitelný.

V předchozích příkladech provedení se předpokládalo, že jeden třecí spřádací prvek 100 je pohyblivý vůči druhému třecímu spřádacímu prvku 101. Je však také možné vytvořit oba třecí spřádací prvky 100, 101 jako pohyblivé díly.

Claims (15)

1. Způsob opětného zapřádáni příze na spřádacím zařízeni pro předení s otevřeným koncem, při kterém se ojednocená vlákna přivádějí do klínové štěrbiny a v počáteční fázi se opět odvádějí, načež se odváděni vláken zastaví a konec příze se vrátí k vláknům shromážděným v klínové mezeře a tvořící se příze se při plynulém navazování na vlákna přiváděná do klínové mezery odtahuje z klínové mezery, vyznačující se t í m , že po obnovení přívodu vláken se vlákna převádějí spřádací klínovou mezerou na stranu třecích spřádacích prvků, odvrácenou od spřádací klínové mezery.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t i m ., že po dobu odvádění vláken z klínové mezery se třecí spřádací prvek, který se při spřádání otáčí směrem ven z klínové mezery, udržuje v otáčivém pohybu v opačném smyslu.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující set í m , že po dobu odvádění vláken z klínové mezery se nejméně jeden třecí spřádací prvek oddálí v radiálním směru od druhého třecího spřádacího prvku.

4. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že po uplynutí doby odvádění poškozených vláken se vrátí oddálený třecí spřádací prvek do své spřádací polohy vzhledem k druhému třecímu spřádacímu prvku a opět se uvede do otáčivého pohybu ve spřádacím směru, přičemž odsávací proud vzduchu pro odvádění vláken se redukuje a v prvním třecím spřádacím prvku se obnoví odsávání vzduchu.

5. Zařízení k provádění způsobu opětného zapřádání příze na třecím spřádacím zařízení pro předeni s otevřeným koncem podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, opatřené dvojicí třecích spřádacích prvků, mezi nimiž je spřádací klínová mezera a z nichž nejméně jeden je napojen na zdroj podtlaku, přívodnim kanálem ojednocených vláken, směrovaným do klínové mezery, a ústrojím pro odváděni vláken, vyzná č’ující se t í m , že k přívodnímu kanálu (24) vláken je přiřazena odsávací hubice (111, 144), směrovaná proti klínové mezeře (102).

6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že druhá odsávací hubice (144) je umístěna na konci dvojice třecích spřádacích prvků (100, 101), který je odvrácen od odtahové strany spřádací jednotky.

7. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se t í m , že první odsávací hubice (111) je umístěna na opačné , straně od dvojice třecích spřádacích prvků (100, 101), která je protilehlá proti přívodnímu kanálu (24) vláken.

8. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že k odsávací hubici (111, 144) a k prvnímu třecímu spřádacímu prvku (100) je přiřazeno přepínací ústrojí proudu vzduchu.

9. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že k druhému třecímu spřádacímu prvku (101), otočnému ve sméru ven z klínové mezery (102), je přiřazena ovládací reversační spojka (17).

10. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 5 až 9, vyznačující se tím, že oba třecí spřádací prvky (100, 101) jsou uloženy pohyblivě vůči sobě v radiálním směru.

11. Zařízení podle nároku 10 ,vyznačující se tím, že k nejméně jednomu z třecích spřádacích prvkůflOO,

101) je přiřazen doraz (16) pro fixaci jeho pracovní polohy.

12. Zařízení podle nároku 10 nebo 11,vyznačující se tím, že každý třecí spřádací prvek (100, 101) je uložen v samostatném skříňovém dílu (133, 134) společné skříně (13), z nichž jeden skříňový díl (133) je stacionární a druhý skříňový díl (134) s druhým třecím spřádacím prvkem (101) je uložen pohyblivě vzhledem ke skříňovému dílu (133) obsahujícímu první třecí spřádací prvek (100).

13. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že k třecím spřádacím prvkům (100, 101) je přiřazeno polohové spínací ústrojí upravené pro snímání jejich polohy a spojené ovladatelně s přepínacím ústrojím přívodu vzduchu.

14. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 5 až 13, vyznačující se tím, že třecí spřádací prvky (100, 101) jsou uloženy ve skříni (13) opatřené vkládací štěrbinou (14) příze (30), která je zaústěna proti plášťové ploše třecího spřádacího prvku (101), uloženého otočně směrem ven z klínové mezery (102).

15.· Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 11 až 14, v yznačující se tím, že první třecí spřádací prvek (100) je uložen otočně ve směru do klínové mezery (102) a stacionárně v radiálním směru a druhý třecí spřádací prvek (101) je uložen otočně ve směru z klínové mezery (102) a pohyblivě vůči prvnímu třecímu spřádacímu prvku (100) v radiálním směru.