CZ51996A3

CZ51996A3 - Terry pile fabric, process of its production and use of such fabric

Info

Publication number: CZ51996A3
Application number: CZ96519A
Authority: CZ
Inventors: Rolf Ing Dinger; Joachim Dr Wiegand; Armin Fendt
Original assignee: Hoechst Trevira Gmbh & Co Kg
Priority date: 1995-02-22
Filing date: 1996-02-21
Publication date: 1997-01-15
Also published as: JPH08280418A; ES2148604T3; PL312881A1; DE59605330D1; PT728859E; US5654067A; BR9600781A; TR199600130A2; HU9600382D0; CA2170014A1; EP0728859B1; ATE193566T1; DK0728859T3; HUP9600382A1; DE19506038A1; EP0728859A1

Description

Smyčková vlasová textilie, způsob její výroby a použití textilie

Oblast techniky

Vynález se týká smyčkové vlasové textilie textilního rubu z úpletu nebo tkaniny a z vlasových nití, tvořících kličky, do něj vpojených, jejíž textilní rub sestává z multifilamentové hybridní nitě z nejméně dvou druhů nekonečných vláken a popřípadě doprovodných nekonečných vláken. Textilie je. určena zejména pro očkovou plochu upevňovacích plošných výrobků typu suchých zipů, zejména pro velkoplošné spoje tohoto typu s vysokou pevností.

Dosavadní stav techniky

Jsou známy upevňovací plošné výrobky typu suchých zipů (s vzájemným zachycením prvků spolupůsobících ploch - Klettbefestigung, dále v celém textu typu suchých zipů), s výhodou ‘ve formě pásů, suchých zipů, které se mohou použít, na místo zdrhovadel. Sestávají z pásu nebo plošného útvaru, který je na svém povrchu opatřen velkým počtem háčků, většinou z polymerních monofilamentů, tvořícího háčkovou plochu uzávěru, a z doplňkové plochy, obsahující velký počet malých oček, tvořící očkovou plochu uzávěru, do nichž při spojení obou ploch háčky zabírají a ukotvují se. Očková plocha tak tvoří kotevní plochu, do níž mohou být ukotveny háčky háčkové plochy.

wJsou také již známé plošné útvary z hybridních nití, které jsou složeny z vlákenných materiálů s nižší teplotou tání a vyšší teplotou tání, a které mohou být zpevňovány tepelným zpracováním. Tak jsou kupříkladu známé z patentového spisu EP-B-0359436 lamelové závěsy, jejichž lamely jsou vyrobeny z tkaniny z nití s nižším bodem tání a nití s vysokým bodem tání, která se po její výrobě podrobuje tepelnému zpracování, při se níž niťové složky s nižší teplotou tání taví a tkaninu ztužují.

-2Je také známé'vytvářet z hybridních nití, obsahujících filamentovou složku s vyšší teplotou tání nebo netavitelnou a termoplastickou filamentovou složku s nižší teplotou tání, plošné útvary, které mohou být zahřátím nad teplotu tání termoplastické niťové složky s nižší teplotou tání převáděny na termoplastové desky vyztužené vlákny, tak zvaných organické plechy.

Různé způsoby výroby termoplastových polotovarů, vyztužených vlákny, jsou popsány v Chemiefasern/Textiltechnik 39/91, roč. 1989, str.T185 až T187, T2.24 až T228 a T236 až T240. Výroba vycházející z plošných textilních materiálů z hybridních přízi je zde popisována jako elegantní cesta, která přináší výhodu v tom, že se poměr míšení výztužných a matricových vláken dá velmi přesně nastavovat a textilní materiály se dají v důsledku jejich schopnosti nařasení dobře vkládat do lisovacích-forem (viz Chemiefasern/Textiltechnik 39/91, roč. 1989, Str.T186).

Jak vyplývá ze strany T238/T239 této publikace, vznikají však již problémy při dvourozměrném přetváření textilních materiálů. Jelikož je tažnost výztužných nití zpravidla zanedbatelně malá, mohou být textilní nitě ze známých hybridních nití přetvářeny pouze ještě na Základě jejich vazby. Této přetvořitelnosti jsou však zpravidla dány úzké meze, pokud se má zabránit tvorbě záhybů (T239), což je zkušenost, potvrzená počítačovým simulován.

Východisko, spočívající v tom, že se textilie z výztužných nití a nití základní hmoty lisují ve formách, je zatíženo nevýhodou vyplývající z toho, že dochází k částečnému pěchování, což vede k přesunu a/nebo nakadeření výztužných nití, spolu s poklesem výztužného účinku.

Další možnost, uváděná na str.T239 a T240, podle kte-3ré se vyrábí trojrozměrně přetvořené tvarové díly s nepřesouvanými výztužnými nitěmi, spočívá ve výrobě trojrozměrné tkaných polotovarů, což však vyžaduje značné nároky na strojní vybavení, a to jak při výrobě polotovarů, tak i při impregnaci nebo povrstení termoplastem.

Pro zlepšení přetvořitelnosti výztužných vložek slouží způsob známý z německého spisu DE-A-40 42 063. Při tomto způsobu se do plošného textilního útvaru, určeného jako textilní výztuž, zapracovává délkově přetvořitelné, t.j. teplem smrštivé pomocné nitě. Zahřátím se vyvolává smrštění a textilní materiál se se poněkud stáhne, takže výztužné nitě se zvlní nebo jsou drženy ve volném ovinutí kličkami.

Z japonského patentu-vykládacího spisu 30.937/1984 je znám vlasový materiál ze základní tkaniny, do níž. jsou veva.zovány vlasové nitě. Základní tkanina sestává z nitě z vláken s nižší teplotou tání a vláken s vyšší teplotou tání. Po výrobě tkaniny a vevázání vlasu se materiál., zahřívá na.tep-r lotu, při. které se vlákna s nižší teplotou tání taví., přičemž dochází.ke zpevnění: rubu. tkaniny. Z.

spisu je patrné, že nit použitá pro výrobu nit ze střížových vláken, která se získává ze směsi střížových vláken s nižší teplotou tání a s vyšší teplotou .tání sekundárním spřádáním.

příkladu .tohoto, tkaného rubu je

Tyto spisy ovšem neuvádějí žádné poukazy týkající se výroby vlasové textilie, která je přetvořitelná, t.j. hodí se pro potahování složitých, trojrozměrně tvarovaných ploch.

Vynález si klade za úkol vytvořit smyčkovou vlasovou textilii,, která by se hodila v důsledku svého vlasu tvořícího smyčky jako očková plocha pro upevňovací plochy typu suchého zipu, dala se jednoduše vyrábět, trojrozměrně přetvářet a přizpůsobovat tak bez záhybů složitě trojrozměrně tvarovaným plochám, jako je například vnitřní strana dveří

-4auta, opěradla nebo rubové plochy skořepinových sedadel,

I a jejíž rub by se dal jednoduchým ohřevem zpevnit a ztužit v rozsahu přizpůsobeném požadavkům dalšího zpracovávání.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo smyčkovou vlasovou textilií z textilního rubu z úpletu nebo tkaniny a z vlasových nití, tvořících kličky, do ní vpojených, jejíž podstata spočívá v tom, že textilní rub sestává z multifilamentové hybridní & nitě z nejméně dvou druhů A a B nekonečných vláken a popřípadě doprovodných nekonečných vláken C, přičemž že nekonečná vlákna A jsou tvarovaná a mají teplotu tání nad 180°C, s výhodou nad 220°C a zejména nad 250°C, nekonečná vlákna B mají teplotu tání pod 220°C, s výhodou pod 200°c a zejména pod 180°C, přičemž teplota tání nekonečných vláken B leží nejméně o 20°C, s výhodou o nejméně o 40°C a zejména nejméně o 80°C pod teplotou tání nekonečných vláken A, a hmotnostní poměr nekonečných vláken A:B je v rozmezí od 20:80 do 80:20, s výhodou od 40:60 do 60:40 a multifilamentová hybridní nit ještě obsahuje až 40 hmot.% doprovodných nekonečných vláken C, přičemž vlas sestává z kličkových smyček s délkou kliček 1 až 4 mm, které jsou tvořeny z multifilamentové nitě s celkovým titrem 30 až 200 dtex a jedničnými titry 5 až 25 dtex, a/nebo z monofilamentů s titrem od 20 do 70 dtex.

Podstatná výhoda této smyčkové vlasové textilie spočívá v tom, že je trojrozměrné přetvořitelná.

Tato cenná vlastnost je obzvláště podporována a dosahována také tehdy, když je rub vytvořen z tkaniny, když tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání mají stupeň zkadeření od 3 do 50%, s výhodou od 8 do 30% a zejména od 10 do 22%.

Zkadeření nekonečných vláken s vyšší teplotou tání se

-5dá v principů získat všemi známými způsoby, při nichž je do nekonečných vláken fixováno při zvýšené teplotě dvourozměrné nebo trojrozměrné zkadeření. Vhodnými známými způsoby jsou například tvarování (kadeření) v pěchovací komoře, kadeření ozubeným kolem, tvarování pletením-páráním (knit-deknit), /

při kterém se nit nejprve plete do úpletové hadice, která se tepelně fixuje a po té se znovu rozpáře. Přednostní způsob tvarování nekonečných vláken A je vsak tvarování nepravým zákrutem, popisované v řadě zveřejněných spisů.

β

Účelně jsou tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání tvarována ve vzduchové trysce nebo s výhodou tvarována nepravým zákrutem.

Obzvláště cenná vlastnost smyčkové’ vlasové textilie podle vynálezu spočívá v tom, že její rub může být zpevněn tepelným zpracováním. Přitom tvoří nekonečná vlákna B s nižší teplotou tání v hybridní niti textilního rubu alespoň částečně základní hmotu, která mezi sebou pojí tvarovaná nekonečná vlákna s vyšší teplotou tání v multifilamentové hybridní niti mezi sebou a s vlasovou nití .v oblasti roviny rubu. Pod pojmem základní hmoty se ve smyslu vynálezu rozumí souvislá polyesterová hmota, která je tvořena úplným nebo částečným tavením nekonečných vláken B, nebo vzájemným slepením nekonečných vláken B, změkčených až na lepivost.

Aby se dosáhla tato schopnost zpevnění, aniž by se toto dělo s nežádoucí újmou na pevnosti, schopnosti materiálu držet tvar nebo s nutností akceptovat ztížení podmínek použití nebo zhoršení omaku a vzhledu lícní strany, je účelné a výhodné, mají-li nekonečná vlákna A teplotu tání vyšší než 220°C, s výhodou vyšší než 220 až 300°C, zejména 240 až 2‘80°C. Dále je účelné a výhodné, mají-li nekonečná vlákna B teplotu tání nižší než 220°C, s výhodou od .110 do 220°C a zejména 150 až 200°C.

-6Podle vynálezu je tak podstatné použití druhů nekonečných vláken A, B pro určené hodnoty teploty tání. Teplota tání nekonečných vláken je určována polymerní surovinou, použitou při jejich výrobě. Zvláštnost řady polymerních materiálů, jako například také polyesterových materiálů, spo. čivá v tom, že zpravidla před tavením měknou a tavící pochod | probíhá po relativně velkém teplotním rozmezí. Je však možné zjistit dobře reprodukovatelné, pro tyto polymerní materiály charakteristické teplotní body, ,'u nichž vyšetřovaný vzorek ztrácí svůj geometrický tvar, t.j. přechází do- kapalného (i když často vysoce viskózního) stavu. Určení těchto charakteristických teplotních bodů se provádí tak zvanými penetrometry (analogicky jako dle DIN 51579 nebo 51580), u nichž se na štěpek nebo peletu vyšetřovaného vzorku polymeru nasadí měřicí hrot definované velikosti a pod definovaným tlakem, načež se vzorek zahřeje s definovanou rychlostí ohřevu a měřením se sleduje vnikání měřicího hrotu do polymerního materiálu.

vK. Ujfe*

Jakmile vzorek, například polyesterový vzorek, změkne, začne pomalé vnikání měřicího hrotu do materiálu. Vnikání měřicího hrotu se může při stoupající teplotě znovu zpomalovat a zcela se zastavit, když změklá, nejprve amorfní polyesterová hmota krystalizuje. V tomto případě se objevuje při dalším zvyšování teploty druhá oblast měknutí, která potom přechází do dále popisované oblasti tání.

Uvedená oblast tání je určité užší teplotní rozmezí, charakteristické pro materiál, v němž dochází k nápadnému zrychlování vnikání měřicího hrotu do polyesterového materiálu. Jako dobře reprodukovatelná teplota tání může být definován teplotní bod, při kterém měřicí hrot dosáhl určité hloubky vniknutí. Jako teplota tání ve smyslu vynálezu je definován teplotní bod (střední hodnota z 5 měřen) při kteo rém měřicí hrot s kruhovou úložnou plochou 1 mm vnikl pod uloženou hmotností 0,5g vnikl rychlostí 5°C/min do zahřátého

-Ίvzorku polymeru, například vzorku polyesteru, 1000 μπι hluboko .

Jak z důvodů výroby smyčkově vlasového textilie podle vynálezu, tak i z důvodů obzvláště výhodného rozdělení materiálu základní hmoty při zpevňování rubu (krátké tokové dráhy), je výhodné, jestliže mezi nekonečnými vlákny A a B a popřípadě C vzniká nibotvorný vzájemný záběr. Vzájemný nibotvorný záběr mezi nekonečnými vlákny je potřebný k tomu, aby se vytvořilo nibové těleso, které se dá dále zpracovávat na způsob zpracování nitě, t.j. například tkaním nebo pletením, aniž by se jednotlivá nekonečná vlákna souboru z tohoto souboru uvolňovala nebo tvořila větší smyčky a vedla tak k poruchám zpracovávacích kroků.

Potřebný nibotvorný záběr může být kupříkladu vyvolán tím, že se niti udělí tak zvaný ochranný zákrut s např.10.až 100 zakrouceními na metr, nebo .že se nekonečná vlákna spolu bodově vzájemné tavně spojí. S výhodou se potřebný nibotvorný záběr dosahuje svířením- ve vířící trysce, při kterém se nekonečná vlákna, která se mají spojovat do nitě, v úzkém nitovém kanálu nechají ze strany ofukovat ostrým plynovým proudem. Stupen svíření a tím i jakost nibotvorného záběru se přitom dá měnit silou ofukovacího proudu.

S výhodou jsou nekonečná vlákna A a Ba popřípadě C v multifilamentové hybridní niti vzájemně spolu svířena, přičemž stupeň svíření multifilamentové hybridní nitě účelně odpovídá délce otevření 10 až 100 mm.

Míra svíření je charakterizována udáním délky otevření (óffnungslánge), která se měří metodou se zkouškou jehlou (Nadeltest-Methode), popsanou v patentovém spisu US-A-2 985 995 zařízením ITEMAT na zkoušku jehlou.

Další výhodné znaky multifilamentové hybridní nitě,

-8které se mohou vyskytovat podle požadavků použití nebo účelnosti jednotlivě nebo v měnících se kombinacích, spočívají v tom, že nekonečná vlákna B jsou hladká, že multifilamentová hybridní nit neobsahuje žádná doprovodná nekonečná vlákna C, má celkový titr 80 až 500 dtex, s výhodou 100 až 400 dtex a zejména 160 až 320 dtex, tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání mají titr jednotlivých nekonečných vláken 0,5 až 15dtex, s výhodou 2 až 10 dtex, a nekonečná vlákna B s nižší teplotou tání mají titr jednotlivých nekonečných vláken 1 až 20 dtex, s výhodou 3 až 15 dtex.

V zájmu dobré textilní kvality smyčkové vlasové textilie podle vynálezu je účelné použít multifilamentovou hybridní nit, jejichž tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší tep,rN lotou tání mají počáteční modul 15 ,až 28 N/tex, s výhodou 20 až 25 N/tex, a nejvyšší tahovou sílu vztaženou na jemnost nad 25 cN/tex, s výhodou nad 30 cN/tex a zejména 30 až..40 cN/tex.

Ukázalo se, že při výrobě rubu mohou být vedle multifilamentové hybridní nitě, použité podle vynálezu, také zapracovány jiné nitě, přičemž tyto nitě jsou kupříkladu míšeny s hybridní nití nebo mohou být přítomné jako izolované v bezkličkových řádcích. Účelně má však podíl multifilamentové hybridní nitě v rubu činit nejméně 20%, s výhodou nejméně 35% a zejména 40 až 100%.

Pro většinu použití je účelné, aby plošná hmotnost smyčkové vlasové textilie byla 80 až 250 g/m², s výhodou 100 až 180 g/m², zejména 100 až 150 g/m², a poměr hmotnosti textilního rubu k vlasové niti v surovém materiálu byl v rozmezí 90:10 až 50:50, s výhodou 85:15 až 70:30.

Dále- je účelné, aby kličky měly délku 1,0 až 4,0 mm, s výhodou 1,0 až 3,0 mm.

-9Zpravidla vyhovuje smyčkový vlasový materiál podle vynálezu požadavkům na upevňovací materiál typu suchého zipu, je-li celkový titr vlasové nitě, jak bylo uvedeno výše, 30 až 200 dtex. Obzvláště výhodné je rozmezí titru od 76 do 150 dtex. Při tom činí titr jednotlivého nekonečného vlákna vlasové nitě normálně 5 až 25 dtex, s výhodou 5 až 18 dtex, zejména 10 až 16 dtex.

Vlasové nitě mohou být hladké. Zdá se však, že schopnost ulpívání v upevňovacích plošných výrobcích typu suchého zipu je ještě o něco zlepšená, jsou-li vlasové nitě tvarované, s výhodou tvarované nepravým zákrutem.

Smyčkový vlas smyčkové vlasové textilie, může. obsahovat mít místo výše uvedených relativné velkotitrových; s výhodou tvarovaných multifilamentových nití také monofilamenty, nebo z nich sestávat. Monofilamenty, tvořící vlas nebo obsažené ve vlasu, mají účelně titr 20 až 70 dtex, s výhodou 33 až 50 dtex.

Jelikož vlas materiálu podle vynálezu musí vyvolávat ulpívání materiálu na háčkových plochách vlasových upevňovacích výrobků, rozumí se, že sestává 2 neřezaných vlasových smyček.

Jak již bylo uvedeno výše, vyznačuje se jedno provedení smyčkové vlasové textilie podle vynálezu tím, že textilní rub je vytvořen z úpletu. Pletené textilní plochy mohou být pleteny osnovně nebo zátažné. Pletený rub může mít oboulícní, obourubní, nebo jednolícní strukturu oček a jejich známé varianty, jakož i žakárové vzory.

Jak již bylo rovněž uvedeno, vyznačuje se další pro' vedení smyčkového vlasového materiálu tím, že je textilní rub tkaný. V principu může mít tkaný rub všechny známé konstrukce tkaniny, jako plátnovou vazbu, a od ní odvozené vaz-10by.

y

Vazby tkaniny nebo úpletu se volí podle zamýšleného účelu použití a textilního materiálu podle vynálezu, přičemž rozhodující je čistě technická účelnost a po případě také. přídavná dekorativní hlediska. Výhodná úpletová struktura jsou základní vazby oboulícní, obourubní a jednolícní. Výhodná vazba tkaniny je plátnová vazba, popřípadě s jednoduchými odvozeninami bez větších neprovázání. Přednost je však dávána základním strukturám úpletu nebo tkaniny.

Hustota rubové plochy činí podle použití, pro které je materiál určen,, a vždy podle titru nití použitých při výrobě je u tkanin v rozsahu 10 až 25 nití na centimetr, s výhodou ,14 až 20 nití na centimetr v osnově a útku, a u úpletů v rozsahu 12 až 30 jehel na palec, s výhodou 16 až 24 jehel na palec.. Uvnitř tohoto rozmezí mohou být přirozeně hustoty přizpůsobovány uvažovanému případu použití.

Vždy podle požadavků případu použití obsahují u rubu z úpletu očka neméně 20%, s výhodou 33 až 100% vlasových nití. Ze stejného důvodu může být účelné, aby při použiti rubové tkaniny nevevazovala každá osnovní a/nebo útková nit vlasové nopky. Zpravidla vevazuje u rubové tkaniny 20%, s výhodou 33 až 100% osnovních a/nebo útkových nití vlasové nopky.

Uspořádání vlasových smyček může být po celé ploše smyčkové vlasové textilie rovnoměrné po celé ploše smyčkové vlasové textilie, nebo mohou být vlasové smyčky uspořádány v místně rozdílné hustotě, např. ve střídě. Tak se mohou střídat oblasti smyčkově vlasové textilie, v nichž mají očka kličky, s oblastmi, v nichž nejsou žádné kličky.

Pro vytváření ploch s místné odlišnou schopností ulpívání mohou být očka základní textilie vzorované kombinová-lina s kličkami, čehož se dosahuje odpovídající žakárovou volbou jehel pletacího stroje, nebo může textilie obsahovat bezkličkové řádky, t.j. kompletní základní řádky bez kliček.

Kupříkladu mohou po 1 až 5 kličkových řádcích následovat jeden nebo-dva řádky bez kliček (efekt příčného žebrování). Také se tímto způsobem dají získat vzorky podobné tkanině. Tímto způsobem získané desény mají podélně a/nebo příčně a/nebo diagonálně probíhající uličky.

Pokud žádné obzvláštní požadavky z hlediska použití nehovoří pro použití různých materiálů v kličkové a v základní niti, je dávána přednost tomu, aby se pro obě nitě použila polyesterová nekonečná vlákna. S výhodou mají nekonečná vlákna, použitá ve vlasové niti teplotu tání, která je o nejméně 20°C, s o nejméně výhodou .40°C a zejména o nejméně 80°C nad teplotou tání nekonečných vláken B multifilamentové hybridní nitě. Neni-li tomu tak z obzvláštních důvodů, je třeba při zpevňování rubu smyčkové vlasové textilie podle vynálezu dbát na to, aby bylo tepelné zpracování omezeno na rub materiálu, např. kontaktním ohřevem na ohřívací ploše, aby se předešlo vytvrzení vlasové nitě.

Pro obzvláštní případy použití, kde je žádoucí ztužení vlasových oček, však může sestávat vlas z výše popsané multifilamentové hybridní nitě, popřípadě ve výše uvedených titrech, nebo může výše popsaná vlasová nit obsahovat filamenty B, jaké jsou obsaženy v hybridní niti. Při tepelném zpracování smyčkové vlasové textilie dochází v těchto přípa-. dech také ke ztužování vlasu.

Vhodné nitě ve výše uvedené oblasti titru jsou známé kupříkladu pod obchodním označením tvarovaná (R)TREVIRA a (R)TREVIRA MONOFIL v různých typech.

Jak bylo uvedeno výše, je rub smyčkové vlasové texti-12lie podle vynálezu vyroben z multifilamentové hybridní nitě, obsahující nekonečná vlákna (A) s vyšší teplotou tání a nekonečná vlákna (B) s nižší teplotou tání, přičemž teploty tání musí mít od sebe určitý minimální technologický odstup, a přičemž nekonečná vlákna A jsou tvarovaná. Tyto znaky jsou potřebné, ale také dostatečné pro to, aby se u smyčkové vlasové textilie a rubu, který ji nese, zajistila přetvořitelnost a schopnost tepelného zpevnění.

Pro nekonečná vlákna A multifilamentové hybridní nitě platí, že se mají tavit nad 180°C, s výhodou nad 220°C, zejména nad 250°C. Mohou v principu sestávat ze všech zvlákňovatelných materiálů, které splňují tyto požadavky. Vhodné jsou jak polosysntetické materiály, jako například nekonečná vlákna z regenerované celulózy nebo acetátu celulózy, jakož i syntetická nekonečná vlákna, která jsou vzhledem k možnosti v širokém rozsahu obměňovat jejich mechanické a chemické vlastnosti, obzvláště výhodná.

Tak mohou principielně nekonečná vlákna A sestávat z vysoce výkonných polymerů, jako například z polymerů, které poskytují bez dloužení nebo pouze s malým dloužením, popřípadě po tepelném zpracování, zařazeném za zvlákňovacím pochodem, nekonečná vlákna s velmi vysokým počátečním modulem a velmi vysokou pevností v přetržení (= nejvyšší tažnou silou vztaženou na jemnost). Taková nekonečná vlákna jsou v rozsáhlé míře popsána v Ullmannově Encyklopedii chemického průmyslu, 5.vydání (1989), svazku A13, str.l až 21, jakož i svazku 21, str.449 až 456. Sestávají například z kapalně krystalických polyesterů (LPC), polybenimidazolu (PBI), polyetherkeťoňu (PEK), polyetheretherketonu (PEEK), polyetherimidů (PEI), polyethersulfonu (PESU), aramidů jako poly-(m-fenylenisoftalamidu)(PMIA), poly-(m-fenyl-tereftalamidu) (PMTA) nebo poly-(fenylensulfidu) (PPS). Zpravidla však není použití takových vysoce výkonných vláken zapotřebí a s ohledem na požadavky na pevnost rubového materiálu via-13sové textilie podle vynálezu také není účelné. Účelně proto nekonečná vlákna A sestávají z regenerované nebo modifikované celulózy, polyamidů (PA) s vyšší teplotou tání, jako i například 6-PA nebo 6,6-PA, polyvinylalkoholu, polyakrylonitrilu, modakrylpolymerů, polykarbonátu, avšak zejména z polyesterů. Polyestery se hodí jako surovina pro nekonečná vlákna A zejména proto, že je možné relativně jednoduchým způsobem obměňovat modifikací polyesterových řetězců chemické, mechanické a jiné fyzikální vlastnosti s ohledem na použití, zejména například teplotu tání.

Jako polymerní materiály z nichž jsou vytvořena nekonečná vlákna (B) s nižší teplotou tání, přicházejí v úvahu účelné rovněž zvlákňovatelné polymery, jako například vinylové polymery, jako polyolefiny, jako polyethylen nebo polypropylen, polybuten, polyamidy s nižší teplotou tání, jako například 11-PA nebo alicyklické polyamidy (např. produkt získatelný kondenzací 4,4'-diaminolcyklohexylmethanu¹ a dekankarboxylovou kyselinu)., zejména však také zde modifikovaný polyester se sníženou teplotou tání:

Vlasové nitě určují do značné míry textilní povahu smyčkové vlasové textilie podle vynálezu. Mohou sestávat ze všech vláknitých a filamentových materiálů, používaných obvykle pro výrobu vlasu vlasové textilie, například z plyšů. Vlasové nitě tak mohou být vytvořeny ze spřádatelných vláken z přírodních materiálů, jako například z bavlny nebo z vlny, nebo z polosyntetických vláknových materiálů, nebo také ze syntetických vláken nebo nekonečných vláken. Ve vlasové niti mohou být také použity směsi přírodních a syntetických vláken, pokud se tím vyhoví požadavkům koncového spotřebitele. Vlasové nitě jsou zpravidla barvené, např. barvené ve hmotě, a často se zpracovávají nitě různých barev, aby se dosáhlo určitých dekorativních účinků. S výhodou jsou vlasové nitě tvarované.

-14Jak již bylo uvedeno výše, je obzvláště účelné, jsou-li tvarovaná nekonečná vlákna A o vyšší teplotě tání polyesterová nekonečná vlákna, přičemž je v tomto případě obzvláště výhodné, sestávájí-li také nekonečná vlákna B s nižší teplotou tání z modifikovaného polylesteru se sníženou teplotou táni.

Ve výhodném provedení vynálezu sestává vlasová nit ze stějné třídy polymeru, jako rubové nitě,. Je.obzvláště výhodné, je-li vlasová nit polyesterová.nit.

Jsou-li rubové nitě a vlasová nit vytvořeny v podstatě ze stejné třídy polymerů, vznikají při likvidaci použitého materiálu značné výhody. Takový druhově čistý produkt totiž může být recyklován obzvláště jednoduchým způsobem, např. jednoduchým roztavením a opětovným granulováním. ;

Pokud je polymerní materiál rubu a vlasu polyester, existuje kromě toho možnost získat z použitých výrobků například alkoholýzou cenné suroviny pro novou výrobu polyesterů. Polyestery ve smyslu vynálezu jsou také kopolyestery, vytvořené z více než jednoho druhu zbytků dikarboxylových kyselin a/nebo více než jednoho druhu diolových zbytků.

Polyester, z něhož jsou vyrobeny vláknité materiály smyčkové vlasové textilie podle vynálezu, sestává z nejméně 70 mol. %, vztažených na celek všech polyesterových stavebních skupin, ze stavebních skupin, které jsou odvozeny od aromatických dikarboxylových kyselin a alifatických diolů, a z maximálně 30 mol.%, vztažených na celek všech polyesterových stavebních skupin, ze stavebních skupin na_:bázi dikarboxylových kyselin, které jsou odlišné od stavebních skupin na bázi aromatických dikarboxylových kyselin, které tvoří převažující část stavebních skupin na bázi dikarboxylových kyselin, nebo jsou odvozeny od aralifatických dikarboxylových kyselin s jedním nebo více, s výhodou jedním nebo

-15dvěma kondenzovanými nebo nekondenzovanými aromatickými jádI ry, nebo od alifatických dikarboxylových kyselin s celkem 4 až 12 atomy uhlíku, s výhodou 6 až 10 atomů uhlíku, s výhodou 6 až 10 atomy uhlíku a diolových stavebních skupin, které jsou odvozeny od rozvětvených a/nebo dlouhořetězcových diolů s 3 až io, s výhodou 3 až 6 atomy uhlíku, nebo od cyklických diolů, nebo od diolů obsahujících etherové skupiny, nebo, pokud jsou přítomné v malém množství, od polyglykolu s relativní molekulovou hmotností 500 až 2000.

Jednotlivě je polyester jádra, vztažený na celek všech polyesterových stavebních skupin, z 35 až 50 moí.% stavebních skupin vzorce -C0-A^x-C0- (I) až 15 mol.% stavebních skupin vzorce -C0-A²-C0-. (II) až 50 mol.% stavebních skupin'vzorce -0-D^x-0- (III) až 50 mol.% stavebních skupin vzorce -0-D²-0- (IV) a ’ až 25 mol.% stavebních skupin vzorce -0-A³-C0- (V)/ kde A¹ jsou aromatické zbytky s 5 až 12, s výhodou 6 až 1-0' atomy uhlíku,.

1 A od A odlišné aromatické zbytky nebo alifatické zbytky s 5 až 16 atomy uhlíku, s výhodou 6 až 12 atomy, uhlíku nebo: alifatické- zbytky se 2 až 10 atomy uhlíku, s výhodou 4 až 8 atomy uhlíku,

O

A aromatické zbytky s 5 až 12, s výhodou 6 až 10 atomy uhlíku,

D¹ alkylenové nebo polymethylenové skupiny se 2 až 4 atomy uhlíku oder cykloalkanové nebo dimethylcýkloalkanové skupiny s 6 až 10 atomy uhlíku, a

D² jsou od D^x odlišné alkylenové nebo polymethylenové skupiny se 3 až 4 atomy uhlíku nebo cykloalkanové. nebo dimethyl-cykloalkanové skupiny s 6 až 10 atomy,uhlíku nebo přímořétězcové nebo rozvětvené alkandiylové skupiny se 4 až 16, s výhodou 4 až 8 atomy uhlíku nebo zbytky vzorce -(C2H₄-0_m)-C₂H₄-, kde m je celé číslo od 1 do 40, přičemž přednostní jsou hodnoty m=l nebo 2 pro složky až do 20 mol.% a skupiny s m=10 až 40 s výhodou pouze ve složkách pod

-165 mol.%,.přičemž podíly základních stavebních složek I a III a modifikačních stavebních složek II, IV a V jsou v rámci výše uvedených rozmezí zvoleny tak, že vznikne požadovaná teplota tání polyesteru.

Smyčková vlasová textilie podle vynálezu, jejíž vláknité materiály sestávají z takových polyesterů, zejména z polyethylentereftalátu, snadno nehoří.

Nesnadná hořlavost může být ještě zesílena použitím polyesterů modifikovaných pro bránění hoření. Takové polyester, modifikované proti hoření, jsou známé. Obsahuj přísady halogenových sloučenin, zejména sloučenin bromu, nebo, což je obzvláště výhodné, sloučeniny fosforu, které jsou vkon-denzovány do polyesterového řetězce. Obzvláště výhodné smyč-ř kové vlasové textilie podle vynálezu, bránící hoření, obsahují v rubu a/nebo vlasu nitě z polyesterů,.které mají v řetězci vkondenzované.stavební skupiny vzorce

0

II II

-0-P-R-C- (VI)

R¹ kde R značí alkylen nebo polymethylen se 2 až 6 atomy uhlíku nebo fenyl a R¹ znační alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, aryl nebo aralkyl. S výhodou značí ve vzorci VI R ethylen a R methyl, ethyl, fenyl nebo o-, m- nebo p-methyl-fenyl, zejména methyl.

Stavební skupiny vzorce VI jsou účelně obsaženy v polyesterovém .řetězci až do 15 molárních %, s výhodou v množství 1 až 10 mol.%.

Obzvláště výhodné je, jestliže použité polyestery neobsahují více než 60 mVal/kg, s výhodou méně než než 30 mVal/kg, ukončených karboxylových koncových skupin a méně než 5 mVal/kg, s výhodou méně než 2 mVal/kg/ zejména méně než 1,5 mVal/kg volných karboxylových koncových skupin.Ξ vý-17hodou obsahuje proto polyester například karboxylové koncové skupiny, ukončené zreagováním s mono, bis- a/nebo polykarbodiimidy.

V dalším provedení obsahuje, s ohledem na stabilitu při hydrolýze trvající po delší údobí, polyester jádra a polyester polyesterové směsi pláště maximálně 200 ppm, s výhodou maximálně 50 ppm, zejména 0 až 20 ppm, mono- a/nebo biskarbodiimidů a 0,02 až 0,6 hmotn.%, s výhodou 0,05 až 0,5 hmotn.% volného polykarbodiimidu se střední molekulovou hmotností od 2000 do 15000, s výhodou od 5000 do 10000.

Polyestery nití obsažených ve vlasové textilii podle vynálezu, mohou obsahovat kromě polymerních materiálů až 10 hmotn.% nepolymerních látek, jako jsou modifikační.přísady, plniva, matovací prostředky, barevné pigmenty, barviva, stabilizátory, jako absorbéry UV záření, antioxydanty, hýdrolý. zové, světelné a tepelné stabilizátory a/nebo pomocné prostředky pro zpracovávání.

Předmětem vynálezu jsou také zpevněné, výše popsané smyčkové vlasové textilie, t.j. takové, u nichž nekonečná vlákna B s nižší teplotou tání multifilamentové hybridní nitě textilního rubu tvoří'alespoň částečně základní hmotu, která pojí tvarovaná nekonečná vlákna multifilamentové hybridní nitě mezi sebou a dále s vlasovou nití v oblasti roviny rubu.

Obzvláštním charakteristickým znakem tohoto materiálu je to, že je nejen rub zpevněn alespoň částečnou tvorbou základní hmoty z nekonečných vláken B multifilamentové hybridní nitě rubu, ale že překvapivě je pevnost vpojení vlasové nitě do rubu větší, než je jeho nejvyšší síla v tahu.·

Dalším předmětem vynálezu je způsob výroby tepelně zpevnitelné smyčkové vlasové textilie z textilního rubu

-18z úpletu nebo tkaniny a z vlasových nití, tvořících kličky, do něj vpojených, tkaním nebo pletením tkaniny nebo úpletu s vevázanými kličkami, který se podle vynálezu vyznačuje tím, že nit přiváděná do tkacího stavu nebo pletacího stroje pro tvorbu textilních rubových ploch smyčkové vlasové textilie je z nejméně 30%, s výhodou z nejméně 75%, multifilamentová hybridní nit, sestávající z nejméně dvou druhů A a B nekonečných vláken a popřípadě doprovodných nekonečných vláken C, přičemž nekonečná vlákna A jsou tvarovaná a mají teplotu tání nad 180°C, s výhodou nad 220°C a zejména nad 250°C, nekonečná vlákna B mají teplotu tání pod 220°C, s výhodou pod 200°C a zejména pod 180°C, přičemž teplota tání nekonečných vláken B leží nejméně o 20°C, s výhodou o nejméně o 40°C a zejména nejméně o 80°C pod teplotou tání' a*· nekonečných vláken A, a hmotnostní poměr nekonečných vláken, A:B je v rozmezí od 20:80 do 80:20, s výhodou od 40:60 do 60:40 a. multif i lamentová hybridní nit ještě obsahuje až '40 hmot.% doprovodných nekonečných vláken C, přičemž do tkacího stavu nebo pletacího stroje se přivádí pro tvorbu vlasu multif ilamentová nit s celkovým titrem 30 až 200 dtex a jednotlivými titry 5 až 25 dtex, a monofilamenty s titrem 20/3¾ 70 dtex.

Následně může být získaná vlasová tkanina nebo úplet podrobena zpevňovacími tepelnému zpracování, které je rovněž součástí způsobu podle vynálezu, popřípadě nedílnou součástí, při teplotě, při níž nekonečná vlákna typu B s nižší teplotou tání v multifilamentové hybridní niti měknou. Také takto vyrobená zpevněná smyčková vlasová textilie je předmětem vynálezu.

Teplota závěrečného tepelného zpracování a doba zpracování se řídí podle požadovaného stupně-zpevnění a teploty tání nekonečných vláken B multifilamentové hybridní nitě. Zpravidla se tepelné zpracování provádí při 100 až 200°C, s výhodou při 120 až 180°C.

-19teplotě, například textilie tím získá

V praxi se ukázalo jako velmi výhodné předem fixovat surovou vyrobenou vlasovou tkaninu nebo úplet textilie tepelným zpracováním při relativně nízké napařováním, na napínacím rámu. Surová sklon ke svíjení, stane se tvárlivější pro další pracovní pochody, vlas je lépe vpojen (stabilizace kliček) a vzdoruje tak lépe mechanickým namáháním v tahu. Obzvláštní výhoda, která je spojena s předběžnou fixací, spočívá v tom, že pro vynucení rovinné polohy není zapotřebí žádné kašírování a nevzniká žádný‘nebo jen velmi malý prořez na okrajích.

Je proto výhodné, je-li surová textilie vyrobené vlasové tkaniny nebo úpletu předem fixována na napínacím rámu. S výhodou se pro-tvorbu rubu použijí multifilamentové hybridní nitě, jejichž nekonečná vlákna B jsou hladká.

Dále .je podle požadavků praxe použití způsob řízen tak, že plošná hmotnost smyčkové vlasové textilie je 80 až 250 g/m², s výhodou 100 až 180 g/m², zejména 100 až 150 g/m², a vstupní poměr rubové nitě k vlasové 'niti je v rozmezí od 90:10 do 60:50, s výhodou v rozmezí od 85:15 do 70:30.

‘Řízení se provádí podle požadované hustoty vlasu a vzorování tak, že urubu z úpletu nejméně 30%, s výhodou 33 až 100%, oček obsahují vlasové nitě, a rubového úpletu 30%, s výhodou 33 až 100% osnovních a/nebo útkových nití vevazují vlasové nopky.

Smyčková vlasová textilie je v přednostním provedení druhově čistá a má proto výše popsané výhody při likvidaci nebo recyklování. Kromě toho přináší vynález další výhody, a to úsporu kašírování před nebo po dalším zpracování, možnost rub ztužit a přitom zhustit tak, že je možné přímé vstřikování nebo vypěňování tvarů na rubové straně, aniž by došlo k průniku pěny na vlasovou stranu. Obzvláště výhodné

-20je, že vlasová textilie, i když je její rub tkaný, vykazuje velmi dobrou trojrozměrnou přetvořitelnost, která vyplývá z použití výše popsané multifilamentové hybridní nitě při výrobě rubu. V důsledku velmi stabilních kličkových oček, z nichž sestává vlas, v kombinaci s dobrou přetvořitelností a optimálně nastavitelnou poddajností rubu textilie, která zajištuje plnoplošné přilehnutí také při složitě tvarovaných háčkových plochách upevňovacích plošných výrobků typu suchého zipu, vzniká neobvykle dobré ulpívání na přípojných plochách. Pevné vpojení smyčkového vlasu do rubu, které dosahuje nebo dokonce přesahuje, jak bylo uvedeno výše, pevnost vlasové nitě v přetržení, vede k tomu, že očková plocha podle vynálezu má přes nízkou plošnou hmotnost velmi vysokou stabilitu spojení, t.j. přilnavost upevňovacího plošného výrobku typu suchého zipu a vynikající necitlivost na tah.

Příklady provedeni vynálezu

Následující příklady znázorňují výrobu multifilamentové hybridní nitě. podle vynálezu a její použití při výrobě nestrukturované a strukturované vlasové textilie (strukturálního plyše) podle vynálezu.

PŘÍKLAD 1

Výroba základní nitě použité pro rub:

Vyrobí se hybridní nit družením nitě 167 dtex f32, černé barvené ve hmotě, tvarované, z nemodifikovaného polyethylentereftalátu (teplota tání suroviny 265°C) {(R)TREVIRA, typ 536) s nití 140 dtex f24 z polyethylentereftalátu modifikovaného kyselinou isoftalovou (teplota tání 110 až 120°C) a společným svířením vířící tryskou pracující s tlakem vzduchu 0,2 MPa, přičemž nit s nižší teplotou tání zůstává v podstatě hladká.

PŘÍKLAD 2

Na pletacím stroji typu MLPX na výrobu plyše s 20 jehlami a průměrem válce 26 se vyrobí úplet. Při použití 40% zák-21ladní nitě podle obr.l a 39% tvarované polyesterové nitě (R)TREVIRA textur, dtex 167 f32 typ 556 pro tvorbu základu a 21% tvarované poylesterové nitě (R)TREVIRA textur, dtex 84 f 6, surově bílé, pro tvorbu kliček, se vyrobí smyčková vlasová textilie.

Vazba: Krátkokličkový plyš 2,5 mm (hybridní nit krytá kličkovou nití), s plným meziřádkem (pouze základ, bez kliček). Nastavení surové textilie: 126 g/m³.

Následně se textilie, pere (široké praní při 40°C), při 160°C se suší na rámu a fixuje se a dokončuje. Hotová textilie má plošnou hmotnost 126 g/m².

V důsledku použití multifilamentové hybridní nitě není nutné jinak potřebné ořezávání a lepení, protože textilie leží bezvadně v ploše. Hodí se výborně jako očková plocha pro velkoplošné vysoce pevné upevňovací plošné výrobky typu suchého zipu.

advokát ígQ 59 PRAHA 2.

' > O v> <: c

o = O

-I <

to· σ>

o -Τ'-·.

x

	) —J
O	; rc
o
r—
O	( OZ

o< t

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Smyčková vlasová textilie z textilního rubu z úpletu nebo tkaniny a z vlasových nití, tvořících kličky, do něj vpojených, vyznačená tím, že její textilní rub sestává z multifilamentové hybridní nitě z nejméně dvou druhů A.a B nekonečných vláken a popřípadě doprovodných nekonečných vláken C, přičemž nekonečná vlákna A jsou tvarovaná a mají teplotu tání nad 180°C, s výhodou nad.220°C a zejména nad 250°C, přičemž nekonečná vlákna B mají teplotu tání půd 220°C, s výhodou pod 200°C, zejména pod 180°C, přičemž teplota tání nekonečných vláken B leží nejméně 20°C, s výhodou nejméně 40°C a zejména nejméně 80°C pod teplotou tání nekonečných vláken A, přičemž hmotnostní poměr nekonečných vlá-.......

ken A:B je v rozmezí od 20:80 do 80:20, s výhodou 40:6.0 až f 60:40 a multifilamentová hybridní nit ještě obsahuje až 40 * hmot.% doprovodných nekonečných^ vláken- C, přičemž vlas z kličkových smyček má dálku; kliček. 1 až 4 mm, tvořených z multif ilamentové nitě s celkovou jemností 30 až 200 dtex a jemnostmi jednotlivých nekonečných vláken 5 až 25 dtex, a/nebo z monofilamentů s jemností 20 až 70 dtex.
2. Smyčková vlasová textilie podle nároku 1 vyznačená t

tím, že je trojrozměrné přetvořitelná.
3. Smyčková vlasová textilie podle nároku 1 nebo 2 vyznačená tím, že tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání v multifilamentové hybridní niti mají stupeň zkadeření od 3 do 50%, s výhodou od 8 do 30%.

*
4. Smyčková vlasová textilie podle nejméné jednoho z nároků 1 až 3 vyznačená tím, že její rub může být zpevněn tepelným.zpracováním.
5. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4 vyznačená tím, že nekonečná vlákna A multi-23filamentové hybridní nitě mají teplotu tání 220 až 300°C, s výhodou 240 až 280°c.
6. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5 vyznačená tím, že nekonečná vlákna B multifilamentové hybridní nitě mají teplotu tání 110 až 220°C, s výhodou 150 až 200°c.
7. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 6 vyznačená tím, že me2i nekonečnými vlákny A a B multifilamentové hybridní nitě a popřípadě C je nitotvorný záběr.
8. Smyčková vlasová textilie podle . nejméně jednoho z nároků 1 až 7 vyznačená tím, že multifilamentová hybridní nit neobsahuje žádná doprovodná nekonečná vlákna C.
9. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8 vyznačená tím, že multifilamentová hybridní nit má celkovou jemnost 80 až 500 dtex,· s výhodou 100 až 400 dtex a zejména 160 až 320 dtex a tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání v multifilamentové hybridní niti mají jemnost jednotlivých nekonečných vláken 0,5 až 15 dtex, s výhodou 2 až 10 dtex, a nekonečná vlákna B s nižší teplotou tání v multifilamentové hybridní niti mají jemnost jednotlivých nekonečných vláken 1 až 20 dtex, s výhodou 3 až 15 dtex.
10. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9 vyznačená tím, že její plošná hmotnost je 80'až 250 g/m², s výhodou 100 až 180 g/m².
11. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10 vyznačená tím, žě poměr hmotnosti textilního rubu k vlasové niti v surové textilii je v rozmezí 90:10 až 50:50.

-2412. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků l až 11 vyznačená tím, že celková jemnost vlasové nitě je 30 až 200 dtex, s výhodou 76 až 150 dtex.

.13. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12 vyznačená tím, že jemnost jednotlivého nekonečného vlákna vlasové nitě je 5 až 18 dtex.

. » 14. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 13 vyznačená tím, že vlas obsahuje monofilamenty s jemností 33 až 50 dtex, nebo z nich sestává.
15. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 14 vyznačená tím, že rubové nitě a vlasová .nit jsou vytvořeny ze stejné třídy polymerů, s výhodou z polyesterů . '
16. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků l až 15 vyznačená tím, že všechna nekonečná vlákna, obsažená ve vlasové niti, mají teplotu tání, která je nejméně 20°C, s výhodou nejméně. 40°C a zejména, nejméně 80°C nad teplotou tání nekonečných vláken B multifilamentové hybridní nitě.

Λ
17. Smyčková vlasová textilie .podle nejméně jednoho z nároků 1 až 16 vyznačená tím,.že^-nejméně 20%, s výhodou 33 až 100% oček nebo osnovních a/nebo útkových nití vevazují vlasové nitě.
18. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 17 vyznačená tím, že polyester sestává z nejméně 70 mol. %, vztažených na celek všech polyesterových stavebních skupin, ze stavebních skupin, které jsou odvozeny od aromatických dikarboxylových kyselin a alifatických diolů, a z maximálně 30 mol.%, vztažených na celek všech póly-25esterových stavebních skupin, ze stavebních skupin na bázi dikarboxylových kyselin, které jsou odlišné od stavebních skupin na bázi aromatických dikarboxylových kyselin, které tvoří převažující část stavebních skupin na bázi dikarboxylových kyselin, nebo jsou odvozeny od aralifatických dikarboxylových kyselin s jedním nebo více, s výhodou jedním nebo dvěma kondenzovanými nebo nekondenzovanými aromatickými jádry, nebo od cyklických nebo acyklických alifatických dikarboxylových kyselin s celkem 4 až 12 atomy uhlíku, s výhodou 6 až 10 atomy uhlíku, a diolových stavebních skupin, které jsou odvozeny od rozvětvených a/nebo dlouhořetězcových diolů s 3 až 10, s výhodou 3 až 6 atomy uhlíku, nebo od cyklických diolů, nebo od diolů obsahujících etherové skupiny, nebo, pokud jsou přítomné v malém množství, od polyglykolu s relativní molekulovou hmotností 500 až 2000.
19. Smyčková vlasová:textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 18 vyznačená tím, že polyester obsahuje, vkondenzované stavební skupiny vzorce VI

0 0 H 11

-0-P-R-C- (VI) _R1 kde R značí alkylen nebo polymethylen se 2 až 6 atomy uhlíku nebo fenyl^ s výhodou ethylen a R¹ znační alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, aryl nebo aralkyl, s výhodou methyl.
20. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků l až 19 vyznačená tím, že rub je zpevněn alespoň částečnou tvorbou· základní hmoty z nekonečných vláken B multif ilamentové hybridní nitě rubu.
21. Smyčková vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků.1 až 20 vyznačená tím, že pevnost vpojení vlasové nitě do rubu je vyšší, než jeho nejvyšší síla v tahu.
22. Způsob výroby smyčkové vlasové textilie, k tepel-26nému zpevňování, z textilního rubu z úpletu nebo tkaniny a z vlasových nití, tvořících kličky, do něj vpojených, tkaním nebo pletením tkaniny nebo úpletu s vevázanými kličkami, vyznačený tím, že nit přiváděná do tkacího stavu nebo pletacího stroje pro tvorbu textilních rubových ploch smyčkové vlasové textilie je z nejméně 30%, s výhodou z nejméně 75%, multifilamentové hybridní nit, sestávající z nejméně dvou druhů A a B nekonečných vláken a popřípadě doprovodných nekonečných vláken C, přičemž nekonečná vlákna A jsou tvarovaná a mají teplotu tání nad 180°C, s výhodou nad 220°C a zejména nad 250°C, nekonečná vlákna B mají teplotu táni pod 220°C, s výhodou pod 200°C á zejména pod 180°C, přičemž teplota tání nekonečných vláken B leží nejméně 20°C, s výhodou nejméně 40°C a zejména nejméně 30°C. pod.teplotou tání nekonečných vláken A, a hmotnostní poměr nekonečných vláken A:B je v rozmezí od 20:80 do 80:20, s výhodou od 40:60 do 60:40 a multif ilamentové hybridní nit ještě' obsahuje až- 40 hmot.% doprovodných nekonečných vláken c, a přičemž se do tkacího stavu nebo pletacího stroje pro tvorbu vlasu přivádí multifilamentové nit. s celkovou jemností 30 až - 200 dtex a jemnostmi jednotlivých nekonečných vláken 5 až 25 dtex, a/nebo monofilamenty s jemností 20 až 70 dtex.

s
23. Způsob podle nároku 22 vyznačený tím, že získaná vlasová tkanina nebo úplet se podrobuje zpevňovacímu tepelnému zpracování při teplotě, při níž nekonečná vlákna typu B s nižší teplotou táni v multifilamentové hybridní niti měknou.
24. Způsob podle nároku 22 nebo 23 vyznačený tím, že se tepelné zpracování provádí při teplotě 100 až 200°C.
25. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 22 až 24 vyznačený tím, že surová textilie vyrobené vlasové tkaniny nebo úpletu se předběžně fixuje na napínacím rámu.