CZ458299A3 - Náplast - Google Patents

Description

Náplast

Oblast techniky

Vynález se týká náplasti, která je tvořena plošným prvkem, na kterém je uspořádána přilnavá oblast, která při půdorysném pohledu na aplikační stranu obklopuje nepřilnavou oblast nebo polštářek na ránu. Vynález se dále týká náplasti pásové, která je tvořena pásovitým plošným prvkem, na kterém je uspořádána nepřilnavá oblast nebo polštářek na ránu, rozprostírajíce se v podélném směru, a po obou stranách nepřilnavé oblasti nebo polštářku na ránu jsou uspořádány rovněž v podélném směru se rozprostírající přilnavé oblasti, které nepřilnavou oblast nebo polštářek na ránu při půdorysném pohledu na aplikační stranu napříč k podélnému směru ohraničují. Vynález se též týká náplasti incizní, která je tvořena plošným prvkem, na kterém je uspořádána přilnavá oblast. Může se tedy jednat o náplast, ale i o náplast pásovou, pooperační obvaz na ránu, fixační náplast nebo incizní fólii. V obou posledně uvedených případech se zpravidla předpokládá průběžná přilnavá oblast - lepivá plocha.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu EP-A-0 353 972 je známa náplast s podkladem na ránu a různě silně přilnavými oblastmi.

U náplasti vzniká problém v tom, že sice má na jedné straně dobře přilnout na kůži obklopující ránu; avšak na druhé straně má přilnout tak hebce a být zase snadno uvolnitelné, aby chránila dříve poškozenou kůži. Má být tedy stáhnutelná pokud možno bezbolestně.

• ·

Podstata vynálezu

Podle vynálezu se tento úkol řeší znaky nároků 1, 2, popřípadě 3. Výhodná provedení vynálezu vyplývají ze závislých nároků.

Je tedy vytvořena vnější přilnavá oblast, tedy vně umístěná druhá lepivá zóna se silnější přilnavostí. Tato lepivá zóna je u náplasti vzdálena od rány dále než první lepivá zóna, která má menší přilnavost. Může se tedy ve druhé lepivé zóně nanést vrstva s velkou přilnavostí, která postačuje pro požadované dobré a trvalé přilnutí náplasti na kůži pacienta, obklopující ránu. Vnitřní první lepivá zóna může být potom vytvořena poměrně málo přilnavá. Musí v podstatě jen trvale zabezpečit polohu náplasti a tím kupříkladu okolí polštářku na ránu. Tímto způsobem může být navzdory vesměs velké lepivé zóně zajištěno, že se při stahování předem poškozená kůže nezatíží více než je bezpodmínečně nutné, tedy o mnoho méně než dosud.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález je blíže vysvětlen a popsán na příkladech jeho provedení podle připojeného výkresu, který znázorňuje na obr. 1 náplast podle vynálezu, na obr. 2 náplast pásovou podle vynálezu, a na obr. 3 náplast podle vynálezu s proužkem s menší přilnavostí v rohu ke snadnějšímu uchopení prstem.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje náplast 1, která má přilnavou oblast 2, která je rozdělena do první vnitřní lepivé zóny 3 a druhé vnější lepivé zóny 4. Vnitřní lepivá zóna 3 obklopuje bezprostředně polštářek 5 na rámu; vnější lepivá zóna 4 bezprostředně obklopuje lepivou zónu 3. Hranice je označena vztahovou značkou 7. Oblast iWSesmiUUMUMMU·

přivrácená k pozorovateli připojeného výkresu je potom ještě obvykle pokryta neznázoměnou ochrannou fólií, která se před přiložením náplasti stáhne.

Přilnavost vnitřní lepivé zóny 3 je relativně slabá a leží v oblasti 0,5 až 2 N/25 mm. To znamená, že k odtržení pásku šířky 25 mm je potřeba síly této velikosti, srovnej popis zkušební metody na konci daného popisu. Přilnavost vnější druhé lepivé zóny 4 je silnější a leží v oblasti 2 - 8 N/25 mm.

Podklad £, na kterém jsou obě lepivé zóny 2, 4 a polštářek na ránu umístěny, může sestávat z textilní plošné tkaniny, jako je kupříkladu tkanina nebo úplet nebo pletenina, nebo také z rouna nebo fólie, které jsou obvyklým způsobem průběžně výhodně opatřeny vrstvou lepidla citlivého na tlak. Jsou přitom použitelné jak jednovrstvé a vícevrstvé, tak i heterogenní struktury.

Jako použití vynálezu nepřicházejí v úvahu jen náplasti druhu znázorněného ve výkrese, nýbrž také přířezy náplasti, pooperační obvazy na rány a fixační náplasti pro jehly, injekční jehly nebo obvazy. Při použití jako fixační náplasti pro injekční jehlu vyplyne další výhoda, že střední oblast, která je u příkladu provedení znázorněného na obr. 1 obsazena polštářkem 5 na rámu, se ponechá bez lepidla citlivého na tlak, takže nevzniká v žádném případě nebezpečí, že náplast na injekční jehle nebo obdobném předmětu, který má být fixován, příliš silně přilne, takže se při odtržení náplasti injekční jehla nedopatřením vytáhne sebou, nebo - obráceně - při uvolnění injekční jehly se náplast nekontrolované odtrhne sebou.

Přicházejí v úvahu také náplasti obsahující účinné látky, kupříkladu reumatické náplasti, u kterých se potom vnější lepivá zóna opatří požadovanou přilnavostí, a vnitřní lepivá zóna musí přilnout jen tak silně, aby byl pro žádoucí účinek dán požadovaný kontakt s kůží. Přitom se často jedná o velmi velkoplošné náplasti, jejichž stažení může mít za následek podráždění kůže, nebo také následkem tělesného ochlupení může být velmi bolestivé. Podle vynálezu se tyto nevýhody značně redukují.

Jako oblast použití přicházejí v úvahu také tak zvané incizní fólie. Přitom se jedná o fólie opatřené aplikační podporou, které se před operačním úkonem přilepí na kůži, aby se zabránilo rozevření zářezu během operace od sebe.

Tyto vrstvy, které tvoří obě lepivé zóny 3 a 4, mohou být nanášeny známým způsobem, kupříkladu příslušně taktovaným nanášením postřikem nebo štěrbinovou hlavou pomocí technik síta nebo hlubokotisku. Ze způsobově technického hlediska může být také výhodné nejdříve opatřit celý podklad 6 silně přilnavou vrstvou, a potom na plochu pro první lepivou zónu, ohraničenou čárou 7, nanést druhou vrstvu se slabě přilnavou vrstvou, takže silněji přilnavá vrstva je účinná jen ve vnější lepivé zóně, zatímco je ve vnitřní lepivé zóně 2 překryta slaběji lepivou vrstvou.

Přechody mezi oběmi lepivými zónami mohou být vzhledem na přilnavost vytvořeny plynule, to znamená nepřerušovaně. Je tedy třeba také přihlédnout k tomu, že pod daný vynález spadá to, jestliže od vnější hrany náplasti až k polštářku 5 na ránu je dán nepřetržitý přechod, zejména s konstantním gradientem, od nejsilnější až k nejmenší přilnavosti.

Obr. 2 znázorňuje náplast pásovou, který se od náplasti podle obr. 1 liší tím, že přilnavá oblast 2 neobklopuje nepřilnavou oblast, tvořenou polštářkem 5 na ránu, úplně, nýbrž jen napříč k podélnému směru pásu náplasti.

U příkladu provedení podle obr. 3 má vnější lepivá zóna 4, která má větší přilnavost, na rohu Z malou mezeru, která má tvar proužku 8. Tato mezera je • ·· ·· ·· ·· · · 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 • · c ······ • · · · ······· · · 99 opatřena vrstvou lepidla citlivého na tlak lepivé zóny 3 o menší přilnavostí. Tím vznikne proužek £ lepivé zóny 3 až k okraji náplasti, popřípadě jeho rohu 7. Tím vzniknuvší rohová část 9 je zejména vhodná jako výběžek pro prst k uchopení při stahování náplasti.

Vícekrát zmíněná přilnavost se měří následovně: měří se síla, která je požadována k tomu, aby se lepivý pás, kupříkladu náplast, stáhnul z rovinného podkladu v úhlu 90° s konstantní rychlostí. K tomu se nejdříve zkušební pás podrobí čtyři hodiny při 105 °C předběžnému vysušení, a potom se na 20 hodin uloží do standardního klimatu při pokojové teplotě 23 °C a vlhkosti vzduchu 50 %. U produktů náchylných ke zborcení se použije odpovídající zesilující pásek. Bezprostředně před zkouškou se zkušební materiál stáhne z role rychlostí cca 30 cm/sec. Potom se ustřihne pás 400 mm délky a předem dané šířky, kupříkladu 25 mm. U zkušebního pásu s krycím papírem ze zadní strany se nejprve provede nástřih, potom oddálení krycího papíru. Vzorek se stranou opatřenou vrstvou položí doprostřed této desky, a sice rovnoběžně s podélnou hranou desky. Deska se předtím vyčistí chomáčkem vaty namočeným v benzinu nebo butanonu. Potom se ve vhodné nádržce až k bodu varu ohřeje toluen, a deska se zavěsí nad nádržku, takže nedojde k přímému dotyku s kapalinou. Když dosáhnou páry horního okraje desky, tak se potom tento stav udržuje 5 minut. Potom se deska vyjme; nechá se přibližně 30 minut chladit ve standardním klimatu, viz výše. Po přiložení vzorku na desku se prstem měkce přes vzorek přejede, aby se odstranily vzduchové uzávěry. Následně se vzorek aplikátorem pásku při 20 N/cm šířky vzorku navine. Desky se má přitom dotýkat tak málo jak jen to je možné, aby se zabránilo ohřátí. Pro měření se konec zkušebního pásu uvolní a shrne a přibližně 20 mm od konce ocelové desky stáhne. Deska se vloží do zkušebního zařízení, kterým je stroj pro zkoušky tahem podle normy DIN 51221 třída 1, mezi dosedací plochu a válce, takže je možné s ní lehce posunout. Konec vzorku se vede mezi oběma válci a upne se do horní svorky stroje pro zkoušky tahem. Úhel odtahu činí

90°. Rychlost odtahu se nastaví na 300 mm/min. Po navrácení ukazatele měřicí hodnoty na nulu se provede měření. Pro určení přilnavosti se průběh síly zaznamenává pomocí zapisovače nebo počítače PC. Ze získaných silových špiček se určí střední lepivost následovně. Jestliže má diagram více než 20 zřetelně znatelných silových špiček, potom se od středu každé délky diagramu, která sahá od první silové špičky až k odtržení, zaznamenají čtyři svislé čáry ve stejných odstupech 1/10 délky diagramu po obou stranách. Devět špičkových hodnot, které těmto čarám leží nejblíže, se využije ke stanovení lepivosti. Na extrémně z průběhu křivky vybočující špičkové hodnoty se nebere zřetel. Výsledek se určuje a udává jako střední hodnota alespoň třech zkoušek v N/25 mm, zaokrouhleně na jedno místo za desetinnou čárkou. Lepivost se počítá následovně:

přičemž F, jsou silové špičky F₂ ... F„, a n je počet zohledněných silových špiček.

Claims (12)

1. Náplast, která je tvořena plošným prvkem, na kterém je uspořádána přilnavá oblast (2), která při půdorysném pohledu na aplikační stranu obklopuje nepřilnavou oblast nebo polštářek (5) na ránu, vyznačující se tím, že přilnavá oblast zahrnuje první lepivou zónu (3), která obklopuje nepřilnavou oblast nebo polštářek (5) na ránu, jakož i druhou lepivou zónu (4), která je uspořádána mimo první lepivou zónu (3) a tuto obklopuje, a že přilnavost první lepivé zóny (3) je s hodnotami 0,5 2 N/25 mm menší než přilnavost druhé lepivé zóny (4) s hodnotami 2-8 N/25 mm.

2. Náplast pásová, která je tvořena pásovitým plošným prvkem, na kterém je uspořádána nepřilnavá oblast nebo polštářek na ránu, rozprostírajíce se v podélném směru, a po obou stranách nepřilnavé oblasti nebo polštářku na ránu jsou uspořádány rovněž v podélném směru se rozprostírající přilnavé oblasti (2), které nepřilnavou oblast nebo polštářek na ránu při půdorysném pohledu na aplikační stranu napříč k podélnému směru ohraničují, vyznačující se tím, že přilnavé oblasti zahrnují první, v podélném směru se rozprostírající vnitřní lepivou zónu (3), která ohraničuje nepřilnavou oblast nebo polštářek (5) na ránu, a druhou, v podélném směru se rozprostírající vnější lepivou zónu (4), přičemž přilnavost první lepivé zóny (3) s hodnotami 0,5 - 2 N/25 mm je menší než přilnavost druhé lepivé zóny (4) s hodnotami 2 - 8 N/25 mm.

3. Náplast incizní, která je tvořena plošným prvkem, na kterém je uspořádána přilnavá oblast (2), vyznačující se tím, že přilnavá oblast zahrnuje první lepivou zónu (3), jakož i druhou lepivou zónu (4), která je uspořádána mimo první lepivou zónu (3), přičemž přilnavost první lepivé zóny (3) je s hodnotou 0,5 - 2 N/25 mm menší než přilnavost druhé lepivé zóny (4) s hodnotou 2 - 8 N/25 mm.

• · · • · · • · · · · · • · • · · ·

4. Náplast podle nároku 1,2 nebo 3, vyznačující se tím, že lepivé zóny (3, 4) mají podklad (6) tvořený textilní plošnou tkaninou, kupříkladu tkaninou, úpletem nebo pleteninou.

5. Náplast podle nároku 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že lepivé zóny (3, 4) mají podklad tvořený rounem, rounovým laminátem nebo fólií.

6. Náplast podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že náplastí je incizní fólie nebo fixační náplast.

7. Náplast podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že lepivé zóny (3, 4) mají podklad (6) vytvořený jako vícevrstvý a/nebo jako heterogenní struktura.

8. Náplast podle jednoho nebo více předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přechod od silnější přilnavosti k menší přilnavosti je plynulý.

9. Náplast podle nároku 8, vyznačující se tím, že přechod je proveden s kontinuálním, výhodně konstantním gradientem.

10. Náplast podlejednoho nebo více předcházejících nároků, vyznačující se tím, že celá přilnavá oblast zahrnuje první lepivou vrstvu, přičemž v oblasti první lepivé zóny (3) nebo druhé lepivé zóny (4) je na první lepivou vrstvu nanesena druhá lepivá vrstva.

11. Náplast podle nároku 10, vyznačující se tím, že první lepivá vrstva je lepivou vrstvou druhé lepivé zóny (4) se silnější přilnavostí, a druhá lepivá vrstva je lepivou vrstvou první lepivé zóny (3) s menší přilnavostí.

12. Náplast podle nároku 1 nebo některého z nároků 3 až 11, vyznačující se tím, že od první vnitřní lepivé zóny (3) s menší přilnavostí se jako výběžek pro prst rozprostírá až k okraji náplasti, výhodně až k rohu (7), plochá část, výhodně proužek (8), se stejnou přilnavostí jako je přilnavost první lepivé zóny (3).