CZ43995A3

CZ43995A3 - Cross-linked polymeric ammonium salt, its use in the preparation of a medicament and a pharmaceutical composition containing such salt

Info

Publication number: CZ43995A3
Application number: CZ95439A
Authority: CZ
Inventors: Garret Daniel Figuly
Original assignee: Du Pont
Priority date: 1992-08-20
Filing date: 1993-08-18
Publication date: 1995-12-13
Also published as: MX9305077A; FI950704A; GR3027584T3; NZ255758A; US5667774A; US5633344A; RU95107405A; CA2142826A1; WO1994004596A1; EP0656029A1; FI950704A0; DE69319914D1; AU5010993A; SK31395A3; DK0656029T3; ES2118254T3; IL106733A0; PL307527A1; HU9500475D0; EP0656029B1

Description

Síťované polymerní amonné soli ·

Oblast techniky

Vynález se týká nových síťovaných polymerních amonných solí. Tyto kompozice nacházejí uplatnění jako absorbenty, elektrovodivá činidla, přenosová činidla, che1atotvorná činidla a iontoměničové pryskyřice. Tyto soli jsou dále použitelné jako sekvestrační činidla žlučových kyselin, tj. pokud jsou podávány orálně, snižují výše uvedené polymery hladinu cholesterolu v krvi savců.

Známý stav techniky

Patent US 4 071 478 popisuje použití síťovaných polymerů obsahujících v polymerním řetězci kvarterní amoniové skupiny, které jsou vzájemně odděleny trimethylenovými skupinami. Avšak nikterak se nezmiňuje o použití polymerů obsahujících amonné soli, které nejsou kvarterními amoniovými solemi.

Patent US 4 775 384 popisuje reakci různých organických sloučenin obsahujících dvě halogenové skupiny s různými diaminy, v důsledku které vznikají polymerní amonné soli. Tyto soli jsou popsány jako ve vodě rozpustné a tudíž nejsou síťované. Dále tento spis uvádí, že po dalších reakcích se mohou použít jako činidla pro finální úpravu vláken.

Patent US 4 147 586 popisuje reakci určitých dihaloalkanů s alkylendiaminy, která vede ke vzniku “aduktů“, které jsou rozpustné ve vodě. Adukty se používají potom, co zreagují s epihalogenhydrinem k zvýšeni pevnosti papíru za vlhka.

V současné době je známých několik různých typů sekvestračních činidel žlučových kyselin. Některými z nich jsou polymery, které obsahují amonné soli (aminové skupiny ve formě soli), které jsou připojeny k části polymernl molekuly, nebo jsou její součástí. Takové polymery se liší svou schopností vázat žlučové kyseliny, svou toxicitou a konečně mírou náročnosti jejich aplikování. Takže se stále ještě hledají nové zlepšené typy sekvestračních činidel ž1učových kyše lín.

Patent US 3 383 obsahuj í c í ch am i nové kyselin. Popisuje

281 popisuje použití sítovacích polymerů skupiny jako sekvestračn! činidla žlučových v podstatě použití síťovaných styrenů obsahujících kvarterní amoniové skupiny. Takové pryskyřice, které jsou použitelné také jako iontoměničové pryskyřice, jsou považovány za aktivní složku komerčně dostupného cholestyrami nu, který se používá ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Patent US 4 027 009 popisuje polymerů, které ve sol i, amon i ové jako použití lineárních (ne síťovaných) svém hlavním řetězci obsahují kvarterní sekvestračn! činidla žlučových sloučenin.

Dusíkové atomy polymeru jsou spojeny methylenovými řetězci určité velikosti nebo jinými skupinami, použití síťovaných polymerů (kromě použití polymerů obsahujících kvarterními amoniovými solemi.

Tento patent se nezmiňuje o informací o známém stavu) nebo amonné sole, které nejsou

Podstata vynálezu

Vynález zahrnuje síťované polymerní amonné soli, použitelné jako sekvestračn! činidla žlučových kyselin, jako činidla přenosu náboje, ve kterých absorbenty nebo jako

I f

oalespoň asi 25 % skupin spojujících amonné dusíkové atomy představuje skupiny Y, přičemž Y znamená n-alkylenovou skupinu nebo alkylovým zbytkem substituovanou n-alkylenovou skupinu a tato n-alkylenová skupina obsahuje 7 až asi 20 uhlíkových atomů, 0 až asi 75 % skupin spojujících amonné dusíkové atomy představuje skupiny Z, přičemž Z znamená hydrokarbylenovou skupinu obsahující alespoň 2 uhlíkové atomy, přičemž tato hydrokarbylenová skupina případně obsahuje alespoň jednu skupinu z množiny zahrnující hydroxylovou skupinu, etherovou skupinu, amino-skupinu, thioetherovou skupinu, keto-skupinu, silylovou skupinu nebo alespoň jeden heterocyklický kruh, a alespoň asi 25 % amonných dusíkových atomů představuje sekundární amonné dusíkové atomy.

V sítované polymerní amonné soli podle vynálezu je skupina Z výhodně nasycenou skupinou, výhodněji n-alkylenovou skupinou obsahující 2 až 4 uhlíkové atomy. V této soli je Y výhodně n-alkylenovou skupinou, výhodněji skupinou obsahující 7 až 14 uhlíkových atomů a obzvláště výhodně 9 až 12 uhlíkových atomů. V soli podle vynálezu alespoň asi 40 % amonných dusíkových atomů představuje sekundární amonné dusíkové atomy. Výhodně v soli podle vynálezu 15 až 25 % amonných dusíkových atomů představuje primární amonné dusíkové atomy, 40 až 60 % amonných dusíkových atomů představuje sekundární amonné dusíkové atomy, 15 až 25 % amonných dusíkových atomů představuje terciární amonné dusíkové atomy a méně než 5 % ammoných dusíkových atomů představuje kvartérní amonné dusíkové atomy. Výhodně je v soli podle vynálezu protiiontem chloridový, bromidový, jodidový, síranový, fosforečnanový, acetátový, askorbátový, uhličitanový, hydrogenuhličitanový, nikotinátový, salixylátový, tartrátový nebo citrátový iont, přičemž obzvláště výhodně je tímto protiiontem chloridový iont. Uvedená sůl má výhodně koefient zbobtnání ve vodě rovný alespoň asi 4, výhodněji asi 5 až asi 25 a obzvláště výhodně asi 10 až asi 15. Výhodně jsou v soli podle vynálezu amonné dusíkové atomy dále substituovány hydrokarbylovou skupinou Q obsahující 1 až 50 uhlíkových atomů, přičemž tato hydrokarbylová skupina případně obsahuje alespoň jednu skupinu z množiny zahrnující hydroxylovou skupinu, etherovou skupinu, amino-skupinu, thioetherovou skupinu, keto-skupinu a silylovou skupinu nebo alespoň jeden heterocyklický kruh. Výhodněji uvedená skupina Q obsahuje 1 až 30 uhlíkových atomů.

Vynález se také týká použití sítované polymerní amonné soli podle vynálezu při výrobě léčiva určeného pro snížení hladiny cholesterolu v krevní plasmě savců.

Dále se vynález týká použití sítované polymerní amonné soli při výrobě činidla určeného pro sekvestraci žlučových kyselin.

Výhodná provedení, uvedená v souvislosti se síťovanou polymerní amonnou solí, platí i v případě výše uvedených použití.

Vynález se konečně týká farmaceutické kompozice pro snížení hladiny cholesterolu v krevní plasmě savců, jejíž podstata spočívá v tom, že obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič a farmaceuticky účinné množství výše definované sítované polymerní amonné soli.

jpo^{1 <z}-h nnlJak již bylo uvedeno vynález se týká síťovaných polyitecú^h amonných solí. Výraz síťované znamená, že polymer má síťovanou strukturu. Obecnou metodou jak stanovit, zdali je uvedený polymer síťovaný, je zkouška jeho rozpustnosti v kapalině, která je pro tento polymer, v případě, že není zesíťován rozpouštědlem, Lineární nebo rozvětvené, ale nikoliv síťované, se v uvedeném rozpouštědle rozpustí.Zesiťované polymery se v tomto rozpouštědle nerozpustí, nicméně mohou do určité míry zbobtnat. Zde poptandá polymerní amonné soli, pokud nejsou zesíťované, jsou ve popřípadě dalších polárních rozpouštědlech obecně rozpustiv V případě, že zesíťují, bobtnají uvedené polymerní amonné soli ve vodě, často za vzniku gelových materiálů.

Síťované polymerní amonné soli podle vynálezu, v případě, že mají být použity jako sekvestrační činidla žlučových kyselin nebo ke snížení hladiny cholesterolu v krevní plazmě, se mohou použít v suché formě nebo téměř suché formě, popřípadě zbobtnalé ve vodě. Výhodné je, když má použitá polymerní amonná sůl koeficient zbobtnání přibližně alespoň 4, výhodně přibližně 5 až 25 výhodněji přibližně 10 až 15. Koeficient zbobtnání se získá kterou uvedený polymer pohltí, jako poměr hmotnosti vody, vydělený hmotností použitého polymeru. Dá se předpokládat, že síťované polymerní amonné soli, které zbobtnají do určitého výhodného stupně, mají jako činidla snižující hladinu cholesterolu v krevní plazmě určité výhody, jimiž jsou zvýšená sekvestrační účinnost týkající se žlučových kyselin a měkká gelová strukttura, která vede ke snížení dráždivosti.

Výrazem který se váže amonníový ion nebo ion se rozumí dusíkový atom, další atomy, přičemž například sám má čtyři vodíkové atomy. V primárním amonná sůl na čtyři (amon i um) amonném iontu se dusíkový atom váže na tři vodíkové atomy a jeden atom uhlíku, v sekundárním amonném iontu se váže na dva atomy uhlíku a dva atomy vodíku, v terciálním amonném iontu se váže na tři atomy uhlíku a jeden atom vodíku, a v kvarterním amonném iontu se váže na čtyři atomy uhlíku. V polymerních amonných solích podle vynálezu, představuje alespoň 25 % amonných dusíkových atomů sekundární amonné dusíkové atomy,, výhodně alespoň 40 %. U jednoho výhodného provedení podle vynálezu je 15 až 25 % z celkového počtu amonných atomů dusíku uvedeného polymeru zastoupeno primárními amonnými atomy dusíku, 40 až 60 % sekundárními amonnými atomy dusíku, 15 až 25 % terciálními amonnými atomy dusíku a méně než 5 % kvarterními amoniovýmí atomy uhlíku. Způsob stanovení typu amonného dusíkového atomu je popsán v příkladu 53.

bromidový, a skorbátový,

Každý atom dusíku amonné soli má jeden kladný náboj a proti ion ke kladnému náboji každého amonného iontu se nachází v jeho blízkosti. Uvedeným protiiontém může být jakýkoliv záporný ion, jehož konjugovaná kyselina je schopná protonizovat konjugovanou zásadu amonné soli. V případě, že jsou uvedené soli použity jako činidla snižující hladinu cholesterolu, měl by být uvedený proti ion biologicky slučitelný, to znamená, že by neměl způsobovat podstatné nežádoucí fyziologické změny. Vhodnými biologicky slučitelnými proti ionty jsou například chloridový, jodidový, síranový, fosforečnanový, octanový, uhličitanový, hydrogenuhli čitanový, nikotinátový, salicylátový, vinanový a citrátový. Chloridový ion je v podstatě nejvýhodnějáím proti iontem.

solí (ionty) uvedeného skupiny, umístěny mezi % těchto skupin, v rámci

Uvedené atomy dusíku amonných polymeru jsou, pokud netvoří koncové polymerni segmenty. Alespoň přibližně 25 tohoto vynálezu označených jako Y a spojujících tyto atomy dusíku je nezávisle zvolených z n-alkylenových skupin majících 7 až přibližně 20 atomů uhlíku. Výrazem n-alkylenová skupina se zde rozumí skupina -(CH2)b-, ve které b pro tennto případ znamená 7 až asi 20. Tato n-alkylenová skupina Y může být také substituována alkylovými skupinami a potom se ve skutečnosti jedná o rozvětvenou alkylenovou skupinu. Výhodně má uvedená n-alkylenová skupina 7 až 14 atomů uhlíku a výhodněji 9 až 12 atomů uhlíku. Dá se očekávat, další že jsou rovněž použitelné kterých je vzdálenost mezi methylenovými skupinami.

hydrokarby1enové skupiny,, ve atomy dusíku schodná s alespoň 7

Další atomy dusíku amonných soli jsou spojeny pomoci hydrokarby1enových skupin, označených zde jako Z, které obsahují nejméně dva atomy uhlíku, výhodně 2 až 50 atomů uhlíku, to znamená, že mezi atomy dusíku musí být nejméně dva atomy uhlíku. Výraz “ hydrokarby1en v rámci tohoto vynálezu označuje divalentní radikál obsahující pouze uhlík a vodík. Uvedená hydrokarby1enová skupina Z může být substituována různými substituenty. Výhodně je uvedená hydrokarbylová skupina nasycená. Mezi substituenty patří například etherová skupina, esteraminoskupina, thioetherová skupina, ketoskupina, silylová skupina nebo heterocyklické kruhy. Výhodnými substituenty jsou etherová skupina a aminoskupina. Výhodné je, pokud uvedenou hydroxykarbylenovou skupinu Z představuje n-alkylenová skupina obsahující 2 až 14 atomů uhlíku. Dále je výhodné, pokud uvedené substituenty obsahují 1 až 50 atomů uhlíku, výhodněji 1 až 30 atomů uhlíku.

Jedním ze způsobů přípravy instantních polymerních amonných solí je reakce organického dihalogenidu s diaminem, přičemž obě aminoskupiny jsou tvořeny primárními aminy. Pro účely této diskuse může být dihalogenid vyjádřen jako X-Y-X a/nebo X-Z-X, přičemž X znamená chlor, bróm nebo jód (výhodný je bróm) a Y nebo Z je skupina, na kterou se halogenové atomy váží.Uvedený diamin se vyjádří jako H2N-Y-NH2 a/nebo H2N-Z-NH2, přičemž Y nebo Z znamená skupinu, na kterou se uvedené dvě aminoskupiny váží. Aby se získal požadovaný polymer, musí alespoň některé dihalogenidy a/nebo diaminy obsahovat výše popsanou skupinu Y. Bylo zjištěno, že pokud má být získání požadovaných polymerů optimální, skupina Y a Z takovou velikost, že s délkou nejméně 7 měla by mít je vzdálenost mezi atomy methylenových skupin, to halogenů shodná znamená, že jsou odděleny 7 methylenovými skupinami, nebo jinými skupinami s ekvivalentní délkou. Dá se předpokládat, že pokud nebude splněna minimální vzdálenost mezi uvedenými atomy halogenů, bude mít uvedený dihalogenid sklon ke zpětné vnitřní vazbě potom, co první halogen zreaguje s aminem, čímž poskytne nežádoucí cyklickou strukturu. Takže je často vhodné (i když ne nezbytné), aby měl uvedený dihalogenid strukturu X-Y-X. Skupiny Y a Z lze zvolit nezávisle na poloze v příslušném polymeru.

Mezi použitelné dihalogenidy patří například

1,,10-dibromdekan, 1,12-dibromdodekan, 1,8-dibromoktan,

1,18-dibromoktadekan, 1,9-dibromnonan, 1,7-dibromheptan.

1,8-dijódoktan, 1,8-dibrom-3-ethyloktan a 1,9-dibromdekan. Mezi použitelné diaminy patří ethylendiamin, 1,6-diaminhexan,

1,12-diamindodekan, 2-methyl - 1,5-diaminpentan, 1,4-bis( ami nmethyl) cyklohexan, 1,3-diaminpentan, diethylentriamin,

1,4-bis<3-aminpropyl)piperazin, 1,4-cyklohexandiamin, 5-amin-laainmethyl-1,3,3-trimethylcyklohexan, 1,3-propandiamin, 1,4-butandiamin, 1,5-pentandiamin, 1,7-heptandiamiη, 1,8-diaminoktan, 1,9diaminnonan, 1,10-diamindekan, 1,11-diaminundekan,

2-hydroxy-1,3-propandiamin a 4, 4* -methylenbisícyklohexylamin). Při splnění omezení kladených na polymerní strukturu, lze použít více než jeden diamin a/nebo dihalogenid, například pokud alespoň 25 % všech skupin Y a Z by měly tvořit Y skupiny.

Jvedené polymerní amonné soli se mohou dále vyrobit reakcí >*&

diaminu s diepoxidem. V tomto případě je diamin, ve kterém jsou atomy dusíku spojeny n-alkylenovou skupinou (která může být substituována alkylem) obsahující 7 až asi 20 atomu uhlíku (viz příklady 57 až 63 týkaj ící se přípravy takových sekvestrantů). Potom, co proběhne syntéza těchto polymerů, se uvedené amonné sol i vytvoří neutralizováním uvedených aminů kyselinami.

Uvedené polyaminy (a jejich soli), jak již bylo uvedeno, mohou obsahovat atomy dusíku, které jsou dále substituované, zpravidla reakcí s (substituovanými) alkylhalogenidy, takže například z primárních aminů vznikají sekundární aminy a ze sekundárních aminů zase terciální aminy. Avšak výsledný polyamin (sul) by si měl zachovat nejméně 25 % sekundárních amonných dusíkových atomů. Uvedená skupina Q, která je dále substituovaná na dusíku, je uhlovodíkovou skupinou obsahující 1 až 50 atomů uhlíku a může obsahovat nejméně jednu hydroxylovou skupinu, etherovou skupinu, aminoskupinu, thioetherovou skupinu, ketoskupinu, silylovou skupinu nebo heterocyklické kruhy. Výhodné je pokud uvedená skupina Q obsahuje 1 až 30 atomů uhlíku. Takové polyaminové soli jsou popsány v příkladech 39 až 50, 69 a 70.

Uvedené polymerní amonné soli mohou být připraveny z výše zmíněných diaminů a dihalogenidů nebo diepoxidů, jejich rozpuštěním v rozpouštědle, zpravidla v polárním rozpouštědle, jakým je naapříklad methanol, ethanol, N, N-dimethylformamid, N, N-dimethylacetamid, dimethylsulfoxid, tetrahydrofuran, voda a jejich směsi. Teploty nejsou přesně vymezeny. Zpravidla se používají teplota okolí až teploty varu uvedených rozpouštědel (nebo teploty varu níže vroucích přísad). V závislosti na teplotě reakčních látek a rozpouštědla bude uvedená reakce probíhat pár minut až několik dnů, zpravidla asi 1 hodinu až 8 hodin. Průběh uvedené reakce lze pozorovat na viskozitě uvedeného roztoku, která bude postupně vzrůstat až do okamžiku vzniku gelu nebo vysráženi polymerního produktu. Pokud se polymer nevysráží (pokud ho nelze izolovat filtrací), lze uvedený polymer z výsledného gelu získat zpět přidáním uvedeného gelu do rozpouštědla, ve kterém není uvedený polymer rozpustný, například do tetrahydrofuranu, v němž se uvedený polymer vysráží.

U tohoto postupu je žádoucí, aby se použilo přibližně ekvimolární množství uvedeného diaminu a dihalogenidu. Výše popsaný postup se výhodně provádí v prostředí inertního plynu (v nepřítomnosti kyslíku), aby se zabránilo nežádoucí oxidaci uvedených aminů.

V případě, že je žádoucí změnit proti iont uvedeného polymeru, se tato změna provede přidáním rozpouštědla za vzniku gelu, přidáním zásady, jakou je hydroxid amonný nebo hydroxid sodný za vzniku původního proti iontu, odstraněním uvedené soli promytím a cpětným okyselením uvedenou konjugovanou kyselinou požadovaného proti iontu. Tento postup je v daném oboru známý.

U způsobu přípravy polymerů podle vynálezu je zpravidla určité malé množství reakčních látek, které jsou sice polymerní, ale nikoliv síťované. V případě, že je žádoucí odstranit tuto nesíťovanou (a proto rozpustnou) frakci, lze to provést extrahováním uvedené polymerní amonné soli rozpouštědlem, které nesíťovaný polymer rozppouští, viz příklad 1.

Hustota zesíťování (měřená jako koeficient zbobtnání ve vodě) lze regulovat uvážlivým použitím rozpouštědel, teplot a reakční doby. Některá rozpouštědla (tj. H2O, EtOH), v případě, že jsou použita samotná, produkují polymery, které bobtnají ve vodě jenom velmi málo. Směsi rozpouštědel a rozpouštědla, jako například MeOH mohou produkovat vysoce bobtnatelné polymery. Krátké reakční doby a/nebo nízké teploty produkují nižší stupeň zesíťování a vyšší stupeň zbobtnání.

Zesíťování může být dále prováděno použitím malého množství aminu nebo halogenidú s třemi nebo čtyřmi funkčními skupinami (viz příklad 67). Zesíťování lze také provést tak, že se nezesilovaná polymerní amonná sůl vystaví ionizačnímu záření.

U výše uvedeného provedení, v případě, že je polymerní amonná sůl použita k polymerní přibližně sekvestrac i amonná sůl alespoň 4.

by měla mít uvedená zbobtnání ve vodě ž1učových kyše lín, výhodně koeficient

Stupeň zbobtnání uvedeného polymeru určují tři hlavní faktory. Jedním z nich je stupeň tvorby soli v uvedeném polymeru, tedy jaké procento aminových dusíkových atomů se nachází Čím vyšší je toto procento, tím vyšší je bobtnání Výhodné je, pokud se alespoň 80 % aminoskupin nachází ve formě soli, a výhodnější je, pokud se alespoň 90 % aminoskupin nachází ve formě soli. Výraz “polymerní amonná sůl v v němž se alespoň asi 50 ve formě sol i. uvedeného polymeru.

zde zahrnuje polymer, nachází ve formě soli. je hydrofilnost skupin % aminoskupin Dalším faktorem je ovlivňujícím bobtnavost mezi atomy dusíku. Zpravidla, čím více atomů uhlíku tyto skupiny obsahují, tím méně jsou hydrofilní a tím méně uvedený polymer bude bobtnat ve vodě. Posledním faktorem, který ovlivňuje bobtnání je hustota zesíťování. Zpravidla, čím vyšší hustota zesíťování, tím méně uvedený polymer zbobtná.

Podmínky, za kterých probíhá syntéza polymerů, a podmínky, při kterých se s uvedenými polymery manipuluje, ovlivňují výše uvedené faktory. Takže stupeň zbobtnání se zvyšuje spolu se snižující se koncentrací monomeru v uvedeném reakčním roztoku, přičemž dochází k ostrému zvýšení při vysokém zředění. Reakční doba je také důležitá. Uvedenéreakční s ložky reagující při delší inkubační době dávají vznik polymeru s vyšší molekulární hmotností. Reakční teplota přispívá reakční teploty k růstu molekulové hmotnosti, přičemž vyšší vedou ke vzniku polymeru s vyšší molekulovou hmotnosti (více příčných vazeb) v kratších časových intervalech. Uvedený zpracovatelský postup také vylučuje vznik polymeru s nižší molekulovou hmotností a tedy snižuje stupeň bobtnání. Promýváni uvedených produktů vodným roztokem zásady, a následné promívání kyselinou, sráží a opětně zbobtná uvedený polymer, přičemž dochází k vypuzení rozpustné složky. Další snížení bobtnání lze pozorovat po kontinuální extrakci uvedeného polymeru organickým rozpouštědlem, a následně vodou v Soxhletově přistrojí.

Výběr rozpouštědla pro polymeraci má velký vliv na bobtnavost konečného produktu.V podstatně nulového zbobtnání se dosáhne v prostředí, které nerozpouštl uvedené reakčni látky. K velmi pomalému bobtnání dochází v mezi fázových systémech, ve kterých se v organické fázi rozpouští dibromdekan a ve vodné fázi hexamethylediamin. Bobtnání lze pozvolna zvyšovat neutralizací vznikajícího kyselého vedlejšího produktu. Vznik polymerů s vyšší bobtnavostí podporují rozpouštědla, která rozpouštějí obě reakčni složky, zejména potom dipolární, aprotická rozpouštědla.

Uvedené polymerní amonné soli lze použít jako sekvestrační činidla žlučových kyselin (která snižují hladinu cholesterolu v krevní plazmě), absorbenty vlhkosti nebo rozpouštědel, elektrovodívá činidla, náboj přenášející činidla, chelatující činidla a iontoměničové pryskyřice.

Jak již bylo uvedeno v předcházejícím odstavci, nacházejí zesíťované polymerní amonné soli podle vynálezu uplatnění jako sekvestrační čiinidla žlučových kyselin snižující hladinu cholesterolu v krevní plazmě savců. Koronární a periferně vaskulární poruchy jsou hlavními problémy, které postihují v současné době západní společnost, přičemž zvýšená hladina cholesterolu v krvi je jedním z hlavních rizikových faktorů při vývoji aterosklerózy, jak u zvížat, tak i u lidí. Některé studie, které využily Činidla snižující obsah lipidu, vykázaly určité blahodárné účinky při snižování cholesterolu a nízkohustotního 1 ipoprotei nového (LDL) cholesterolu při prevenci srdečních koronárních poruch.

Jedinou významnou cestou, odstraňovat cholesterol z co se týče kvantity, kterou lze těla, je žluč, přičemž uvedený vyměšuje spolu se stolicí.

se vyrovnáj í stimulací probíhajíc v játrech, cholesterol se z těla dostává buď vylučováním sterolu v nezměněné formě, nebo po jeho přeměně na žlučové kyseliny. Cholesterol se katabolizuje v játrech na žlučové kyseliny, které se dopravují do střeva skrze žlučovody, což usnadní vychytání dietních lipidů. Asi 95 % žlučových kyselin vyměšovaných do střeva se reabsorbuje. Malé množství žučových kyselin se ztrácí

Uvedené stráty jsou kompenzovány novou syntézou. U zvířat a u lidí ošetření pryskyřicí vážící žlučové kyseliny, například cholestyraminem, která váže žlučové kyseliny ve střevech a zabraňuje jejich reabsorbci, zvyšuje vyměšování žlučových kyselin prostřednictvím stolice. Takto zvýšené ztráty žlučových kysellin syntézy žlučových kyselin z cholesterolu což má za následek snížení hladiny cholesterolu v krevní plazmě. To ukazuje, že snížení cholesterolu v plazmě po odloučení žlučových kyselin je výsledkem zvýšeného vychytání hepatického cholesterolu zvýšením LDL receptorické aktivity.

Jak bude popsáno v následujících příkladech, síťované polymerní amonné soli podle vynálezu účinně váží žlučové kyseliny a účinně snižují hladinu cholesterolu v plazmě, v případě, že jsou podávány zvířatům.

Do rozsahu vynálezu rovněž spadají farmaceuticky přijatelné soli a prekurzory výše popsaných síťovaných polymerních amonných solí. Výraz farmaceuticky přijatelné soli a prekurzory“, jak je zde použit, označuje deriváty popsaných sloučenin, které jsou modifikovány vytvořením solí kyselin nebo se modifikací funkčních skupin přítomných ve sloučeninách takovým způsobem, aby skupiny modifikující uvedené funkční skupiny byly odštěpeny buď rutinní manipulací nebo in vivo za vzniku vynálezu. Takovými sloučeninami formiátové a benzoátové deriváty.

mateřských sloučenin podle jsou například octanové,

Farmaceuticky přijatelné sole sloučenin podle vynálezu lze připravit reakcí volné bazické formy těchto sloučenin se stechiometrickým množstvím vhodné kyseliny ve vodě nebo v organickém rozpouštědle, nebo ve směsi vody a organického rozpouštědla. Seznam vhodných solí je uveden v Remington* s Pharmaceutical Sciences. 17. ed., Mack Publishing Companz, Easton, PA, 1985, str.1418.

Dávkování a formulování účinných látek

Sekvestračn! polymery žlučových kyselin podle vynálezu lze podávat jako činidla snižující cholesterol pomocí jakéhokoliv prostředku, který umožňuje uvést ve střevech savců do styku uvedenou aktivní látku a žlučové kyseliny. Sekvestrační polymery žlučových kyselin podle vynálezu se výhodně podávají orálně, přičemž jsou podávány, buď jako jednotlivá terapeutická činidla, nebo v kombinaci s jinými terapeutickými činidly, například s dalšími hypocholesterolemickými činidly a dalšími účinnými átkami, určenými k léčbě kardiovaskulárních chorob. Uvedené sekvestrační polymery podle vynálezu lze sice podávány samotné, ale zpravidla jsou podávány spolu s farmaceutickým nosičem zvoleným na základě standerdní farmaceutické praxe.

Aplikovaná dávka účinné látky se bude samozřejmně lišit v závislosti na známých faktorech, jakými jsou napřřkla-i farmakodynamické vlastnosti příslušného činidla a 2) íeU podání, věk, zdraví a hmotnost recipienta, povaha i voz.srtb příznaků, druh souběžné léčby, frekvence léčby a požadované účinky. Denní dávkování aktivní složky může představovat přibližně dávka tvořená přibližně 0,1 gramem až 10 gramy aktivní složky, která je podávána lkrát až 4krát denně a to orálně. Uvedené sekvestrační polymery žlučových kyselin podle vynálezu lze podávat nepřetržitě po dobu nejméně jednoho měsíce, což je dostatečné pro dosažení požadovaného snížení hladiny cholesterolu v séru.

Formy dávkování (kompozice vhodné pro podání) obsahují přibližně 0.1 gramu až 10 gramů aktivní složky na jednotku. V těchto farmaceutických kompozicích bude aktivní složka zpravidla tvořit přibližně 20 až 95 hm. % celkové hmotnosti uvedené kompozice.

Uvedenou aktivní složku lze podávat orálně v pevných nadávkovaných formách, jakými jsou například kapsle, tablety a v kapalnách nadávkovaných formách, jakými jsou sirup a suspenze. Formy nadávkování polymeru podle počítat se zbobtnáním příslušných polymerů ve vodě prášky, nebo například lék, vynálezu musí nebo jiných rozpouštědlech.

Uvedené polymery podle vynálezu mohou být také podáván v různých jídel, jako například v chlebu, koláči, sušenkách, dezertech nebo obilných vločkách.

Uvedené polymery podle vynálezu lze podávat v tabletách nebo v želat inových kapslích obsahujících sekvestrační polymer žlučových kyselin v pevném skupenství, nebo ve vodné popřípadě polovodné suspenzi pevného polymeru obsahující vhodné suspenzační činidlo. Želatinové kapsle obsahují uvedenou aktivní složku a práškové nosiče, jakými j například laktóza, škrob, celulózové deriváty, stearát horečnatý, kyselina stearová a apod. Podobná ředidla lze použít k výrobě lisovaných tablet. Jak tablety, tak kapsle lze vyrábět jako nepřetržitě uvolňované výrobky za účelem kontinuálního uvolňování léčiva po hodinových periodách. Lisované tablety mohou být ovrstveny cukrem nebo jinou tenkou vrstvou, jejímž úkolem je maskovat jakoukoliv nepříjemnou chuť a chránit tablety před atmosférou. Nebo mohou být uvedené tablety enterosolventní, takže dochází k jejich selektivní dezintegrace v gastrointestinálním traktu.

Kapalná nadávkovaná forma určená pro orální podání může obsahovat barviva a esence, která ji činí přijatelnější pro pacienta.

Vhodnými nosiči jsou zpravidla voda, vhodný olej, solný živný roztok, vodná dextróza (glukóza) a příbuzné cukerné roztoky a crlykoly, jako například propylenglykol nebo polyethylenglykoly. Vhodnými stabilizačními činidly jsou antioxidační činidla, jako například hydrogensiřičitan sodný, siř.ičitan sodný, nebo kyselina «.skorbová buď samotná nebo chemicky vázaná. Dále lze použít kyselinu citrónovou a její soli, a sodný ETDA. Kromě toho mohou uvedené roztoky obsahovat stabilizační prostředky, jako například benzalkoniumchlorid, methyl- nebo propylparaben a chlorbutanol.

Uvedené farmaceutické kompozice podle vynálezu lze připravit způsoby známými ve farmaceutickém průmyslu. Vhodné farmaceutické rosiče a formulace jsou popsány v Remington*s Pharmaceutical Sciences. Mack Publishing Company.

Nyní následuje výčet příkladů použitelných farmaceutických nadávkovaných forem pro podávání polymerů podle vynálezu:

řapsle

Větší počet jednotlivých kapslí se připraví plněním standardních dvoudílných tvrdých želatinových kapslí, přičemž každá kapsle se naplní 0,5 gramem práškové aktivní složky, 150 miligramy laktózy, 50 miligramy celulózy a 6 miligramy stearátu hořečnatého.

Měkké želatinové kapsle

Připraví se směs účinné látky v stravitelném oleji, jakým je například sojový olej, bavlníkový olej nebo olivový olej, a vstříkne pomocí objemového čerpadla do želatiny za vzniku měkkých želatinových kapslí obsahujících 0,5 gramu účinné látky. Uvedené kapsle jsou opláchnuty a usušeny.

Tablety

Větší počet tablet se připravý běžnými postupy tak, že nadávkovanou jednotkou je 0,5 gramu účinné látky, 0,2 miligramy koloidního dioxidu křemičitého, 0,5 gramů stearátu hořečnatého, 275 miligramů mikrokrystalické celulózy, 11 miligramů škrobu a 98,8 miligramů laktózy. Za účelem zvýšení chutnosti nebo zpožďování absorpce lze uvedené tablety ovrstvit vhodným povlakem vrstvou.

Suspenze

Vodná suspenze určenná pro orální podání se připraví tak, že každá dávka obsahuje 500 miligramů jemně dispergované gelové účinné látky, 200 miligramů sodné karboxymethylcelulózy, miligramů benzoátu sodného, 1,0 gram roztoku sorbitolu, a 0,025 mililitrů váni línu.

V následujících příkladech MeOH znamená methanol, EtOH znamená ethanol, DMAC znamená N,N-dimethylacetamid a DMF znamená

N,N-dimethyl formám id.

Stanovení koeficientu bobtnání polymerů

Do předem vysušené, zvážené, 150ml hrubé filtrační děl íčky s fritou se přidá asi 1 g polymeru. Stonek uvedené děl íčky se uzavře gumovým uzávěrem. Uvedená filtrační děl íčka se umístí na filtrační baňku a do uvedené děl íčky se dá asi 100 ml destilované vody přibližně při 25 °C. Uvedené obsahy se v případě, že je to rezbytné míchají až do okamžiku úplné dispergace vody a polymeru.

Lvedené obsahy se potom ponechají po dobu 15 minut v klidu, hásledně se uvedený gumový uzávěr odstraní ze stonku uvedené c.ěličky, a na děličku se po dobu 5 minut aplikuje sání. Sání a spodní strana uvedené děl íčky se následně opláchne ethanolem za účelem odstranění všech zbývajících kapiček vody a v sáni se pokračuje po dalších 5 minut. Všechny zbývájící kapičky vody se setřou papírovou utěrkou. Potom se uvedená děl íčka i s obsahy zváží za účelem stanovení hmotnosti vody zadržované uvedeným polymerem.

Koeficient zbobtnání « (celková hmotnost mokrého polymeru + děl íčky)-(celková hmotnost suchého polymeru + děl íčky)/hmotností suchého polymeru = hmotnost mokrého polym. - hmotnost suchého polym./ hmotnost suchého polym. = g zadržované vody/ g polymeru

Příklady výhodného provedeni vynáje zu

Příklad 1

Všechny polymery byly připraveny za podobných podmínek. Následující postup ilustruje použitý způsob přípravy polymerů. Do 11 tříhrdlé baňky opatřené topným pláštěm, zpětným chladičem, shora poháněným míchadlem a vstupem pro dusík se zavedl 130 ml DMF, 130 ml MeOH, 46,4 g (0,40 molu) hexamethy1endiami nu a 120 g (0,40 molu) 1,10-dibromdekanu Výsledný homogení roztok se intenzivně míchal a ohříval na teplotu zpětného toku. Po 0,5 až 3 hodinách zahřívání na teplotu varu pod zpětným chladičem obsah baňky zbobtná a zgelovatí. Míchání se ukončí a baňka se zvolna ohřívá po dobu 18 až 21 hodin. Po ohřátí se nechá uvedený gel vychladnout na okolní teplotu, načež se vyjmul z reakční nádoby a převedl do Waringova hnětacího stroje obsahujícího shodný objem tetrahydrofuranu (THF) a rozmělnil se. Tento postup se opakoval nejméně třikrát, přičemž po každé dezintegraci následovala filtrace. Výsledný promytý polymer se potom vložil do vakuové pece nastavené na 50 až 120 ° C a nechal se zde sušit 1 až 3 dny. Hmotnost suchého polymeru byla 160 g (96 %) . Aby se zajistila čistota uvedeného polymeru, nechal se po dobu 3,5 dne extrahovat methanolem a následně opět 3,5 dne vodou. Během tohoto procesu se přibližně 30 % hmoty uvedeného produktu extrahovalo do uvedených rozpouštědel. Výsledný polymer se sušil za vákua, přičemž se získal granulovaný krémově zbarvený produkt. Uvedený pollymer měl slabě ořechovou” vůni.

Bromidový proti ion nebo jakýkoliv další proti ion, lze snadno vyměnit tak, že se zbobtnalý mokrý (H2O) polymer zpracuje 10% roztokem hydroxidu amonného. Neutralizovaný polymer, který se vysráží (ztráta zbobtnalého charakteru), se filtruje a promývá vodou až do okamžiku, kdy uvedený filtrát dosáhne neutrálního pH. Potom je polymer opětně okyselen vhodnou kyselinou, která mu poskytne požadovaný proti ion (tj. HC1 poskytne Cl-ion, HOAc poskytne octanový ion, atd.). Po okyselení uvedený polymer opět zbobtná. Uvedený zbobtnalý polymer se následně promývá vodou až do okamžiku, kdy uvedený filtrát dosáhne neutrálního pH a vysuší se pod vakuem, přičemž se získá granulovaný polymer s diferentním prot i i ontem.

Příklady 2 až 38 (uvedené v tabulce 1) se prováděla podobným způsobem jako v příkladu 1. Doba refluxování a ohřívání byla shodná s příkladem 1.

-a4 o	e		e	X		^5
			vn CM	r~, oc		V“) r>’	CM C*)	C\ vS	c4
·>> o	C\	vC		O	OC	o	Γ-	r*·	V)
>	w—I		*-

·> _ >5 o ϋ -Ξ o 2 tZ c.

ca ca u u ca ca u u ca ca ca

L_ ca

rt	x	X	X	X	X	X	X	X
O			23	□	23	3	3	3
*5,	C	c:	C	C	C	C	C	c
o	o	o	o	o	o	o	o	Z
	u		u	u	u	u	u

Příprava polyaminových solí /1

s	P o	O	O	o	O	O	O	o	o	O
o	o £ U- ^_z	Ό	vO	ΓΜ	o	v-i			·«·	\o
υ	rs	cm		(N					CM

						W-M	►γΜ	>MM
O >5	o		o		O	O	ó	o	o
>□ £	o	2*	o		o	Já —'	O z-^	Já	o
>a o	Σ-	o	27	(0	2r.	Sr.	2k	2t	s
o F	< ti d	u	Um x	Ό o	lid	U« ’	Um V-Z	ti	ti
&S*	Σ		s	>	Σ	2	s	s	2
O o cd ~	Q		Q		Q	Q	Q	Q	O

cthylcncdiamin. (12.0) DMF-MeOH 140 rcflux Dr 40.5^b l,10-dibromodccan< (60.0) (1:1) •o «β >c

o.

<N CO V «Ο oc (pokračování)

cis-and trans-l,4-diaminocyclohcxanc (5.7) DMF-MeOH 70 reflux Br 37.9b hexamethylenediamine (5.8) (1:1)

1,10-dibromodccanc (30.0)

)7647

Λ

e	e?	JO	.ώ	oo
<5	—·		Γ;	00
V3	vS	Γ*Ί	Γθ	<s
			<s

o □ o σ o

x c

E v

d v

d <· d

O

II

U i^c έ

mS

Tabulka 1 (pokračování)

Σ ií

S

Q

Q co O c

« o

°-a Vg

-C o

c

E «

-O

-Ξ

S-l	0 04
© M	'>1
ε ©	c
řo ε	>
—t >1	©
0 i—1 Ch 0	04
a.	'>1
	4J
C'>	•H
>© >	>
4J 0	0
>« s-i	ε
•H 3	3
>0 W	σ>

<Q c

u a

c •H ε

IQ xH

Ό ti

4) xr m Ό i-~ oo p co co co co co

Ό •o

4-1 c

o •H •H

4J

O l-i a

iq c

>0 ε

N

Příklady 39-50

Přípravy substituovaných polymerů

Všechny polymery se připravily podobným způsoben. Polyamin se nejprve syntetizoval a následně se použil ve všech následných reakcích. Polymer se syntetizoval stejným způsobem jako v příkhiiJu 1 a míchal se ve 3 litrech vody až do úplného zbobtnání .asi ¹hodinu). V tomto okamžiku se do zbobtnalé polymerní suspenze přidá koncentrovaný hydroxid amonný a uvedená směs se míchala neii»óně patnáct minut. Uvedený produkt se následně filtruje a omývá vodná až do okamžiku, kdy je filtrát neutrální. Po vysušení ve vakuové peci při 60°C, se opět získá 54,6 g (88,7 %) polyamidu.

Příklad 39

Do lOOml tříhrdlé baňky s kulatým dnem se umístilo 20 ml DMF, 20 ml destilované vody, 3,,0 g polyaminu _z připraveného výše uvedeným způsobem a 2,32 g 1-bromoktanu. Uvedená směs se nejméně 18 hodin refluxovala, načež se uvedené obsahy baňky vlily do 100 ml THF a míchaly po dobu 30 minut. Potom se mohl uvedený produkt vysušit a zvážit za účelem stanovení rozsahu polymerní substituce. Uvedený produkt se následně přidal do 100 ml 10% vodného roztoku HBr, míchal nejméně 30 minut, filtroval a promýval vodou až do okamžiku, kdy uvedený filtrát dosáhl neutrálního pH. Výsledný polymer se potom sušil ve vakuové peci. Konečný výtěžek substituovaného polymeru byl 5,65 g (88,8 %).

Následující polymery se připravily stejným způsobem jako produkt z příkladu 39, přičemž se použily složky a množství uvedená v tabulce 2.

TABULKA 2

:lad Složky	Hm. složky (g)	Hm. mez i produktu ( g)	Konečná hm. polymeru (g)
2- (2-bromethy1)- 1,3-dioxan	3, 81
polyam i n	5, 0	-	3, 1
2-(2-bromethyl)- 1,3-dioxolan	3, 53
po1yamin	5, 0	-	8,24
BrCH2 CH2 OCH2 CHaOCHzCHa OCH3	1,62
po1yamin	1.83	2, 79	3, 04
1-bromhexadekan	2, 38
polyam i n	2.0	3. 69	3. 9
2-bromtri děkan	1,98
polyamin	2, 0	3, 3	3. 65

2-(bromethyl)tetra-hydro-2H-pyran 1,40

po1yam i n	2, 0	2.4	2.	88
1-bromundekan	1,84
polyamin	2.0	3, 37	3,	73
2-bromikosan	2, 82
polyam i n	2, 0	3, 82	4.	08
1-bromoktadekan	2,60
polyamin	2, 0	3, 91	4.	25
2-bromethylmethyl ester	1.08
polyamin	2.0	2. 41	2.	80
2-bromethylethylether	1,20
po 1yamin	2, 0	2. 46	2.	94

Přiklad 51

Příprava většího množství polymeru

Do 51 tříhrdlé baňky s kulatým dnem opatřené ledovou lázní, zhora poháněným míchadlem, zpětným chladičem, teploměrem a vstupem pro dusík se dal 1 1 DMF, hexamethylendiaminu a 1000 Výsledný homogení roztok se

1 methanolu, 386,7 g (3,33 molu) g (3,33 molu) 1,10-dibromdekanu. intenzivně míchal bez ohřívání. Během která znemožňila ukončilo. Potom minut dosáhl uvedený roztok teploty 82°C a došlo ke zpětnému toku. V tomto okamžiku se do ledové lázně přidá led za účelem udržení stálé rychlosti zpětného toku. Po 20 minutách se počáteční reakční teplo rozptýlilo a zpětný tok se zastavil. V tomto okamžiku se odstranila ledová lázeň a na baňku se umístil topný plášť. Baňka se potom ohřívala, aby se udržel stálý zpětný tok rozpouštědel. Při ohříváním reakční směsi a jejím intenzivním míchání začala viskozita reakční směsi vzrůstat. Během 20 až 30 minut po zahájení ohřívání reakce dosáhla uvedená směs viskozity, její další míchání. V tomto okamžiku se míchání se výsledná zbobtnalá gelovitá hmota zvolna ohřívala na 30°C až 50°C po dobu dalších 18 až 21 hodin. Uvedený gel se nechal vychladnout na okolní teplotu vyjmul se z reakční nádoby a vyjmul se z uvedené reakční nádoby. Uvedený gel se potom vložil do hnětačiho stroje obsahujícího shodný objem 10% vodného roztoku hydroxidu amonného a rozmělnil se. Výsledný polymer byl fi 1trován a potom v průběhu 1 hodiny suspendován v 10% vodném hydroxidu amonném. Potom se uvedený polymer filtroval a promýval destilovanou vodou až do okamžiku, kdy dosáhl filtrát neutrálního pH. Potom se uvedený polymer zpracoval 10 1 vodného HC1 (4 1 konc. HC1 +61 vody). Potom se uvedený polymer opět filtroval a promýval destilovanou vodou do okamžiku, kdy dosáhl uvedený filtrát neutrálního pH. Uvedený polymer se potom propláchnul methanolem a suspendoval v methanolu. Suspendovaný polymer se polymer se peci při polyaminový produkt výtěžek činil 1089 g získal konečný Teoret i cký Výtěžek po potom nadávkoval do 51 Soxhletových extrakčních patron a extrahoval methanolem 3 až 4 dny a vodou další 3 až 4 dny. Uvedený potom vyjmul z extrakčních patron a sušen ve vakuové 60°C dva až tři dny, přičemž obsahuj í c í chlor i dový prot i i on.

Výtěžek před extrakcí byl 823 g. extrakci byl 800 g. Uvedený polymer se nechal rozmělnit v hnětacím stroji nebo mlýnku na kávu, přičemž se získaly částice s velikostí 30 až 500 mikrometrů. Vysokorychlostní kladivový mlýn se sítem 100 mesh produkoval částice s velikostí

Vzduchová tryska produkuje částice s Rozmělňování v odiračím dusíku produkuje částice s mikrometr. Ve většině případů se uvedený materiál před použitím mlel v mlýnku na kávu.

mikrometrů kapalného až 500 vel i kost i stroj i v vel i kost i mikrometru. 30 až 150 pří tomnost i přibližně 1

Příklad 52

Zbobtnání polymeru připraveného v příkladu 1 (Br- ion)

Do 0, 5 g polyamonniumbromidu připraveného v příkladu 1 se zavedlo 13 ml destilované vody. V průběhu několika minut uvedený polymer zbobtná tak, že zcela absorbuje uvedený obsah vody. Pokud ss lahvička obrátila, nevytekla z ní žádná voda. Toto chování indikuje pro uvedený polymer koeficient zbobtnání nějméně 26:1 ( 26OO5Í) .

Příklad 53

Stanoveni rozsahu rozvětvení a zesíťování polymeru vyrobeného způsobem popsaným v příkladu 1 (Br- ion)

Polyamoniumbromid připravený způsobem popsaným v příkladu 1 se umístil do lOmm NMR kyvety a následně se k němu přidalo dostatečné množství dioxanu pro suspendování uvedeného polymeru. Za účelem zbobtnání polymeru se následně přidá voda (D2O). Potom se u vzorku stanoví ¹³C-NMR-spektrum. Následující signály indikovaly atomy uhlíku bezprostředně sousedící s různými možnými dusíkovými entitami obsaženými v uvedené polymerní struktuře. 40,10 ppm (-C-NH3⁺) (10,24 integrálních jednotek), 48,27 ppm (-C-NH2+-C-) (52,22 integrálních jednotek). 53,48 ppm (-C-NH+-C-)

C- C(35,07 integrálních jednotek), 58,75 ppm (-C-N⁺-C-) (2,57

Cintegrálních jednotek).

Relativní	výskyt dusíku se mohl	vypočítat	následuj ícím	způsobem
primární N	(40, 10 ppm) =	10,24/1	= 10,24	21,0 %
sekundám í	N (48,27 ppm) =	52.22/2	= 26.11	53, 6 %
terciální	N (53,48 ppm) =	35,07/3	= 11,69	24, 0 %
kvartem í	N (58,75 ppm) =	2, 57/4	= 0, 64	1.3 %

Takže uvedený polymer obsahoval 53,6 % sekundárních aminů (s přímým řetězcem), 24,0 % terciálních aminů, které představují buď rozvětvená místa nebo zesíťované vazby, 21,0 % primárních aminů, které tvoří koncové skupiny, a 1,3 % kvarterních aminů, které představují buď rozvětvená místa nebo zesíťované vazby.

Vazba in vitro žlučových kyselin k sekvestračním činidlům žlučových kyselin

Vazba žlučivých kyselin k sekvestračním činidlům žlučových kyselin tvořeným zesíťovanými polymerními amonnými solemi podle vynálezu může být změřena za použití dále popsaných postupů.

Za účelem stanovení rovnovážných vazebných parametrů vazby různých žlučových kyselin k sekvestračním činidlům žlučových kyselin podle vynálezu se použije následující metoda. Rovnovážná vazba žlučivých kyselin k sekvestračním činidlům žlučových kyselin byla stanovena za použití izotonických iontových podmínek při teplotě 37°C za účelem hrubého napodobení fyziologických podmínek. ¹⁴C-značené žlučové kyseliny byly rozpuštěny ve fosfátem pufrovaném fyziologickém roztoku (PBS) při pH 7 k získání následujících koncentrací: 0.454, 0,555, 0.713, 1,000, 1,667,

5,000, 6,667, 10,0 20,0 a 30,0 mM (45nCi ¹⁴C/ml). Tato řada recipročních koncentračních hladin byla zvolena za účelem dosažení relativně rovnoměrné distribuce empirických dat podél saturačních vazebných křivek v sem ilogari tmickém grafu.

Žlučové kyseliny byly získány od Sigma (St. Louis, M0) a ¹⁴C-značené žlučové kyseliny mají specifickou aktivitu přibližně 50 mCi/mmol a byly získány od E. I. du Pont de Nemours and Company, New England Nuclear (Billerica, MA).

Dva mililitry takto připravených roztoků žlučových kyselin výše uvedených koncentrací byly přidány ke zvolenému množství (například 5,0 mg) testovaných sekvestračních činidel žlučových kyselin v ultrafi 1trační kyvetě z prahovou propustností 10 000 mv (Nihon Millipore, Yonezava, Japan) a získané směsi byly inkubovány přes noc (16 hodin) při teplotě 37°C. Jako referenční látka byl při tomto testu použit cholestyramin, který byl získán od Sigma, St. Louis, M0).

Za účelem stanovení nespecifické vazby se 10 výše uvedených zásobních roztoků žlučových solí zavede do ultrafi 1tračních kyvet a inkubuje společně se vzorky, u kterých se stanovuje celková vazba žlučových kyselin.

Za účelem oddělení vázané a volné žlučové kyše! iity :e ultrafi 1trační kyvety odstředí při 3500 ot./min. při teplotě 3' v odstředivce Du Pont RT6000, přičemž roztok volných žlučových kyselin prochází mikrofi 1tračni kyvetou do vnější kyvety. 200 μ1 oddělých vázaných žlučových kyselin a odpovídající řada = ch roztoků celkových žlučových kyselin se měří po dobu dvou /simsí v beta-scinti 1ačním čítači (Beckman, Palo Alto, CA) za účelem detekce rozpadu za minutu ¹⁴C v 7 ml scintilační kapaliny Formule 989 (E. I. du Pont de Nemours and Company, New England Nuelear, Billerica, ÍÍA).

Odečtením počtu rozpadů odpovídajících nespecifické vazbě od počtu rozpadů odpovídajících celkové vazbě se získá počet rozpadů za minutu odpovídající specifické vazbě žlučových kyselin. Počty rozpadu uvedené specifické vazby se převedou na mikromoly specificky vázaných žlučových kyselin pro každou dávkovou hladinu. Tato data specifické vazby se vynesou na saturační vazebnou křivku (mikromoly specificky vázaných žlučových solí/mg sekvestračního činidla proti logaritmu mikromolů volných žlučových soli/ml roztoku) a za použití následujícího vztahu se stanoví nejlépe odpovídající regresní křivka:

[vázaná] (Bmax x [volná] ⁿ)/(Kd)ⁿ + [volná] n>

žlučové soli vázané k volné žlučové soli, při vazbě (tj. rovnovážná korelační parametr.

ve kterém Bmax znamená maximální množství sekvestračnímu činidlu, Kd je koncentrace které dochází k poloviční maximální disociační konstanta) a n znamená křivkový

V dále uvedených tabulkách různých žlučových kyselin k polymerům žlučových kyselin podle a 4 jsou uvedeny údaje vazby reprezentativním sekvestračním vynálezu. V tabulkách 3 a 4 je

Bmax vyjádřena v jednotkách raikromoly žlučové soli vázané na sekvestračni činidlo žlučových kyselin a Kd je vyjádřena v mM.

Hodnota Bmax/Kd je mírou vazebné účinnosti sekvestračního činidla žlučových kyselin pro vazbu žlučových kyselin a je odrazem jak celkového počtu vazebných mist nebo vazebné kapacity, tak i vazebné afinity sekvestračního činidla žlučových kyselin ke žlučové kyselině. Čím větší je toto číslo, tím účinnější je sekvestračni činidlo žlučových kyselin.

Jak je to patrné z tabulek 3 a 4, sekvestračni polymery žlučových kyselin podle vynálezu jsou, pokud jde o vazbu ke žlučovým kyselinám, podstatně účinnější než referenční cholestyramin, přičemž mají jak zvýšenou afinitu, tak i zvýšenou vazebnou kapacitu.

Tabulka 3

Rovnovážná vazba žlučových kyselin k sekvestračnim činidlům žlučových kyselin
Polymer č.	Žlučová kyselina	x	KČ	v /xd
Cholestyramin	cholat	3.38	7.35	0.46
	taurocholat	2.84	2.15	1.32
	glycocholat'	2.93	7.38	0.40
	chenodeoxycholat	3.13	0.494	6.34
1	cholat	4.37	2.25	1.94
	taurocholat	4.62	1.78	2.60
	glycocholat	3.89	1.84	2.11
	chenodeoxycholat	3.25	0.163	19.9
37	cholat·	5.13	1.47	3.49
	taurocholat	4.82	1.27	3.80
	glycocholat	5.11	1.84	2.78
	chenodeoxycholat	4.49	0.201	22.3
8	cholat	4.70	1.16	4.05
	taurocholat	4.18	1.38	1.03
	glycocholat	3.83	1.60	2.39
	chenodeoxycholat	4.77	0.380	12.6
9	cholat.	4.16	2.81“	1.48
	taurocholat	4.06	3.40	1.19
	glycocholat	4.22	3.76	1.12
	chenodeoxycholat	3.81	0.193	19.7
11	cholat	3.85	1.80	2.14
	taurocholat	3.23	3.45	0.94
	glycocholat	3.39	3.94	0.86
	chenodeoxycholat	3.20	0.125	25.6
40	cholat	3.42	1.92	1.78
	taurocholat	2.97	1.49	1.99
	glycocholat-	2.96	2.19	1.35
	chenodeoxycholat _	3.19	0.170	18.8
41	cholat-	3.11	1.88	1.65
	taurocholat	2.80	2.80	1.00
	glycocholat	2.93	2.20	1.33
	chenodeoxycholat	3.17	0.227	14.0
48	cholat	4.65	2.25	2.07
	taurocholat.	3.83	1.92	1.99
	glycocholať“	3.65	2.38	1.53
	chenodeoxycholat	4.17	0.165	25.3

Tabulka 4

Vazba cholátu na sekvestrační činidla žlučových kyselin in Vivo

Příklad	Koefic.
polymeru	zbobtnání	Bmax	Kd	Bmax/Kd
Cholestyramine		3.38	7.35	0.46
24	14.4	4.33	1.43	3.03
25		4.51	1.33	3.39
26	21.6	4.45	1.19	3.74
27	2.6	1.70	1.45	1.17
28	4.9	4.98	1.11	4.49
29	1.3	2.33	1.13	2.06
30	14.6	5.20	1.29	4.03
32	12.1	5.34	1.02	5.24
33	0.1	2.68	0.61	4.39
34	11.9	4.05	0.96	4.22
35	21.5	5.88	1.25	4.70
38	135.6	5.26	0.90	5.84
45		1.31	1.02	1.28
4 6		2.96	2.21	1.34
47		3.78	1.53	2.47
50		3.70	1.56	2.37
innost snižování cholesterolu v plazmě	sekvestračních činidel
učových kyselin in vivo
Účinnost snižování	cholesterolu v	plazmě	sekvestračn i ch
nidel žlučových kyselin	in vivo se	vyhodnot i 1 a u	níže popsaných
'ířecich modelů.
Snižováni cholesterolu v krevní	plazmě křečků, kterým byla

podávána sekvestrační činidla žlučových kyselin v krevní cholesterolu

Schopnost snižování cholesterolu v krevní plazmě reprezentativních sekvestračních polymerů žlučových kyselin podle vynálezu je uvedena v následující tabulce 5. Samčí křečci byly po 2 týdny krmeny zvoleným sekvestračním polymerem žlučové kyseliny, který má být analyzován a stanovila se celková koncentrace cholesterolu v jejich krevní plazmě. Celková hladina cholesterolu v séru se změřila za použití stanovení cholesteroloxidázového testu na klinickém analyzéru Dimension. Uvedené sekvestračnní polymery se podávaly perorálně vmíchané do zvířecího krmivá. Uvedeným křečkům se podávalo 11 g krmivá pro hlodavce Agvay na den po dobu 2 týdnů, které obsahovalo různá hmotností množství sekvestračních polymeru. Výsledná množství podaného sekvestračního polymeru představovala 0,25 nebo 0,3 hm.% (například 0,3 hm.?£ znamená 0,033 g sekvestračního činidla na 11 g krmivá). Uvedený polymer se rozemlel a smísil s uvedenným krmivém.

V každé studii, byla 7 zvířatům podána dávka sekvestračního činidla. Procentické snížení hladiny cholesterolu se vypočetlo odečtením průměrné celkové hladiny cholesterolu po dvou týdnech užívání sekvestračního činidla, od průměru celkové hladiny cholesterolu v krevní plazmě zvířat před začátkem užívání (týden 0) .

V tabulce 5, ve které kolísavost při měření snížení je uvedena studie 7 zvířat, je cholesterolu vyjádřena jako SEM (nebo standardní odchylka (SD)) pro příslušnou studii (tj. pro 7 zvířat). V tabulce 5 je uvedena v týdnu 0

SEM (nebo SD) pro uvedenou studii a týdnu 2a je vyjádřena v procentech střední hodnoty celkového cholesterolu. V této tabulce 5 je dále uvedeno procentické snížení celkové hladiny cholesterolu a průměrná procentická SEM (nebo SD) pro týdny 0 a 2.

Tabulka 5^a

Snížení hladiny cholesterolu v krevní plazmě křečků sekvestračními polymery žlučových kyselin

celková koncentrace cholesterolu	průměrná chyba
Polymerový vzorek	Dávka (hm.%)	(+SEM nebo SD)
Týden 0 Chyba	Týden 2	-------- snížení % celkového Chyba cholesterolu
3holestyramin 0,3	171±U^X	+ 6, 4	150±13χ	±8.7	12	+ 7, 6χ
1	0, 25	178+4	±2. 2	129±3	±2, 3	28	±2, 3
1	0,3	167+16x	±9,6	127±8χ	±6, 3	24	±8,0x
37	0, 25	178 + 7	±3.9	122±2	±1.6	31	±2, 8

·*Celkové hladiny cholesterolu jsou průměrné hodnoty pro 7 zvířat. Hodnota následující za ± je standardní chybou uvedené střední hodnoty (SEM), kromě případů, kde ,je tato hodnota označena indexem(x) a je standardní odchylkou (SD).

Snížení cholesterolu v krevní plazmě králíků léčených sekvestračním polymerem žlučových kyselin

Účinnost polymeru z příkladu 25 týkající se snížení hladiny cholesterolu se testovala u samců novozélandských králíků. Jak ukazuje níže uvedená tabulka 6, hladina cholesterolu v krevní plazmě králíků se po jednotýdenní a dvoutýdenní léčbě uvedeným polymerem, kdy denní dávka polymeru činila 250 mg/kg váhy těla králíka na den, podstatně snížila.

Tabulka 6 uvádí průměrné procentické snížení celkových hladin cholesterolu pro 5 zvířat (SEM je uvedena za ±) . Uvedené sekvestračni činidlo žlučových kyselin se podávalo perorálně smisené s krmivém. Celková hladina cholesterolu v krevním séru se měřila tak, že se stanovila oxidáza cholesterolu na klinickém analyzéru Dimension.

Snížení hladiny jednotýdenním a

Tabulka 6 cholesterolu v krevní plazmě králíků po dvoutýdenním léčení sekvestračnimi činidly žlučových kyselin % snížení celkového cholesterolu (±SEM) týden týdny nespecifické sekvestrační činodlo 7+40 cholestyramin 14+4 1 polymer z příkladu 25 43+41 + 8

17+13

42+10

Mělo by být zřejmé, že specifikované materiály a podmínky jsou důležité pro nespec i f i kovaných realizaci vynálezu.

proveden i materiálů vynálezu, nicméně použití dalších a podmínek nevylučuje úspěšnou

Příklady 54 až 73 jako

Sekvestračn i v příkladu polymery se připravily podobným způsobem Výchozí materiály a podmínky syntézy jsou uvedeny v tabulce 7.

Vazebná schopnost sekvestračních polymerů z příkladů 54 až 73

Účinnost těchto sekvestračních činidel se testuje za použití “test stanovující vazbu sekvestračni ho činidla ke glykocholátu a postupu, který bude dále uveden. V tabulce 8 jsou uvedeny výsledky tohoto testu pro sekvestrační činidla z příkladů 54 až 73. Čím vyšší je procento navázaného glykocholátu, tím epšl je účinnost sekvestračního činidla. Pro porovnání, jsou v této tabulce rovněž uvedeny výsledky dosažené za použití oholestyrami nu a sekvestračního činidla podobného činidlu z příkladu 25.

Test stanovující vazbu sekvestračních činidel ke glykocholátu t,. Počáteční stanovení vazby

Každý polymer se navážil přímo do ul trafi 1tračního kyvety hillipore (10 000 nml spodní vaznost celulózy). Hmotnost polymeru nadávkovaného do každého kyvety činila přibližně 5 mg/kyvetu, přičemž se aktuální hmotnost zaznamenala a každý polymer se rozvážil do 3 kyvet. 10 mM roztok glykocholové kyseliny (GC) se připravil za použití fosforečnanem pufrovaného solného roztoku (PBS) při pH 7 a při teplotě 37°C. Do každého kyvety se přidaly 2 ml výše uvedeného roztoku, To se provedlo u sady nejvýše 15 kyvet. Potom co se do kyvet přidala žlučová kyselina, se kyvety nýchaly ve vířivce a umístily do odstředivky. V odstředivce Sorvall RT6000 se uvedené kyvety otáčely rychlostí 3500 ot./min (nastavení 810) při 37°C po dobu 10 minut.

E. 18 hodinové stanovení

Každý polymer se navážil přimo do ultrafi 1trační kyvety Millipore (10 000 nml spodní propustnost vázané celulózy).

Hmotnost polymeru nadávkovaného do každé kyvety činila přibližně mg/kyvetu, přičemž se zaznamenaala aktuální hmotnost a každý polymer se rozvážil do 3 kyvet. 10 mM roztok glykocholové kyseliny (GC) se připravil za použití fosforečnanem pufrovaného solného roztoku (PBS) při pH 7. Do každé kyvety se přidaly 2 ml výše uvedeného roztoku. Kyvety se inkubovaly v třepačce s cirkulací suchého vzduchu při 37°C po dobu 18 až 20 hodin. Po inkubaci se uvedené kyvety otáčely v odstředivce Sorvall RT6000 při 3500 ot./min (nastaveni ttlO) při 37°C po dobu 1 hodiny nebo do okamžiku, kdy se alespoň 200 pl roztoku vymyje.

Uvedené reagenty se zakoupily jako souprava od firmy Sigma Chhemical Co., St. Louis, M0 63178, Bile Acid Diagnostic Kit 8450-A. Reagenty se mírně zředí vodou, reagent A 10 mililitry a reagent B 5 mililitry, načež se promýchaly, přičemž se použilo převracení a nikoliv protřepáváni. Testovaný reagent se připravil smísením reagentu A s reagentem B v objemovém poměru 4·*1. Pro každý vzorek bylo zapotřebí 0,5 ml testovaného reagentu. Analýza se prováděla v 6ml polypropylenových zkumavkách. Každý vzorek se naředil tak, že se nacházel v lineární části uvedeného stanovení. Vzorky filtrátu solí žlučových kyselin a 10 mM GC se nejprve 1 Okřát naředily 100 pl plus 900 pl PBS. Každý vzorek se připravil ve dvojím provedeni, takže pro každý vzorek bylo šest vzorků. PBS se použilo jako kontrolní 0 a absorbance z průměru 6 PBS vzorků dalších vzorků. lOmM GC se naředil s celkovým aby se nacházel v oblasti maxima uvedeného 200 pM, přičemž se testovalo šest vzorků. Uvedené vzorky se naředily s celkovým koeficientem 40. Pro účely stanovení bylo zapotřebí dvěstě pl vzorku. Protože se vzorky nejprve naředily 10 a následně 4, takže se stanovilo 50 pl naředěného vzorku plus 150 pl PBS. Pro 10 mM GC vzorky, které se také nejprve naředily deseti anásledně pěti, se stanovilo 40 pl PBS. Pro

PBS. V se odečetla od koeficientem 50, měření, která představuje kontrolní nulu žlučových tomto bodě jsou všechny ředěného vzorku a 160 pl kyseliny, se stanovilo 200 pl vzorky ošetřeny stejně. Stanovení se provádí za použití vsádky nejvýše 70 zkumavek. Vzorky se umístily do 37°C vodní lázně. Za opakovaného použití 0,5 ml pipety se testovaný reagent přidá do <aždé zkumavky ve shodné podestě. Stopky se spustí v okamžiku, kdy se testovací reagent přidá do první zkumavky. Po pěti minutách se reakce zastaví přidáním 100 gl 1,33 M kyseliny fosforečné na stejnou podestu, na kterou se přidal reagent. Uvedené vzorky se /lily do 1,5 ml plastikových kyvet a přečetly se na spektrometru při 530 nm. Vzorky byly stabilní pouze jednu hodinu.

Za použití absorpčních dat získaných ze standardních roztoků GC se vypočetlo procento žlučových kyselin na 5 mg sekvestračni ho činidla. Uvedené vazebné stanovování se opakuje pro polymer až do okamžiku, kdy jsou výsledky pro tři vzorky vzájemně blízké.

Tabulka >3 2? ec •5. o ₌ >3 O o :s

O S ώ a ff o

zá *3 o

co •o ca >c c>22

O

Ďů

S o

Λί >N

O rH

W (M r—i

P*

Ο ’Γ

Γ- <*) f-H

C· »-* o n

CO L*, lo cs C Γo

CN

ΟΟ rH

CN

CO

X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
□	□	□	□	3	□		□	3	3
f-H		Ή	H	Ή	H	Ή	•H	rH	iH
lui	U-l	M-i		U-J	U-í	M	L-l	M-J	*4—J
O	O	O	O	C	O	0	o	O	O
Li	Ll	u	Li	Li	Li	Li	Li	Li	Ll

KO r-i

CN CN

o	O	O						o	O
o	O	o			•a·			v	O
X <-i \ .. U Ή	X -1 U -H	X ·· O r-l	o o X	o o X	ϋ» O o X	o v X	O Cl X	X »-* —. ·· O r-l	X -< υ <~i <
X	χ	X						X	X
Q	O	a						Q	o

co

O

C>

P*

CO

co

í-i

o

v

co

r* (N

O

r*

r*.cN

σι

r-

cn

Ο

-Cl

L0

co

o

co

r> -*p

p*

*σ

•Η Γ*

r-

CN

r>

LO

CN

co

LO

co

r-

<*)

LD '

*r

m

«Η LO

CN

CN		CN	c
Va	r^-	Ua	§ u.
O	§	o	s o
3 o *•3 1	32 o .5	2 o ^3 1	o -z: O 3 .s*?

JcfTamin EDR-192 (H₂NCH₂C11₂OCÍI₂CH₂OCH₂ CH₂OCH₂CH₂NH₂)

1,1O-dibromdekan diethylentriamin ví

Ό

Γ-»

O

Ό

O\

Ό

CN p*

T

CO	ro	m	10
XT	o	uo	<0	o\	Γ*	r*	ro
*0	r*	<0	r*	'C'	\0	r·	0

X	X	X	X	X	X
□	□	□	□	□	3
*d	»-4	*-4	Ή	r4	»d
<44	U4	<44	<44	<W	<44
O	Φ	Φ	Φ	<y	O
M	M	Í4	M	u	M

□ •H <44

Φ

M

Tabulka 7 (pokračování) -Dichloro-2-buten 4.86 DMAC/MeOH

<0

10

co

to

*7*

v

T

O

t-4

^4

r4

CM

O 0

O Φ

o

•t· o

»-4

X r4 ··

X

r4

X r4 ***s ··

2 7?

o X

r4

φ X

«4

0 X

»-4

u

Φ X

i-4

O

o

r-4

υ n

u ^H

*>. tu

r4

u

t4

tu

r4

H

tu

5

§

X

o

Q

o

a

J

o

Ě

v <0

i-4

Ci

ro

O

Γ*

ro

10

1-4 TU

10

CO «-4

<0

co

Ol co

O r4

C\

CO

O UO

σι

σ\ o

m

v

Ct

O

o o*

CM

uo

xr 10

\0

r* co

ro σν

CM

o

o co

e4

r4 O

co

r4

O

uo xr

CO

CM

Π O r4 ^4

CM

C

u

c

Η

CM

C

Ε

C

(8

18

u

Φ

0.

.—1

o

XJ

jJ

o

c

Ό

CM

3

h

—1

A

X

c

a

Ό

-

O

1

•H

>,

M

Č

CM

ε

X

U

β)

1 O

(0

o u

C •d

c •H

e> 0.

·-1 >1 -

CM řTv

a o .

u

M C

C

•o

ε

c

ε

•H c

X C

c

w >

CM c

Č

c

o

C

o ta

IQ

>1 C

IQ

18

IQ

0. 18

c

XJ 18

IQ

I

S IQ

•d

IQ

r4

P3

»-4 U

ϋ

JZ

X 18

•d

υ u

•H

— 0

Xl

•d

V U

U

1

O o

g

JJ

X

C

X Φ

Φ

*J

1 JJ

•σ

V 18

*0

H O

4

ε

Ε Ο

O

U·

CM Φ

IQ

O

u

O

u Ό

Ό

4)

CM O

o

Ό C

o

>,T3

C

<9

<8 τ>

c

Ό

u ω

X Ό

•d

O

•d

c

•d O

O

1 O

c

O O

c

X O

0

Μ

XJ ο

« c

O

·—*

k*4

u o

M

o

Q

o

o c

E

c

0 O

φ

ε x

o

x E

X

Ό

c Ε

N -H

ε

©

o ε

JJ

c

1

c

1 *d

O

-d

C E

•*4

o u

r4

V 0

u

Ο

βι ο

c E

o

s

CM O

Φ

•d

xř

•d

g

u

ε

-1 o

>« C

u 18

>»

ε u

4

C

0. u

V 18

u

<0

©

X u

C

ε

* <0

X

<8

ε M

X H

X U

X

O X

U

10

-1 X

X M

X

•

c

o X

Φ

«0

r4

(0

r4 —4

•d

1

18 X

-u 6

—H

XI

c -i

XI

>·Η

rM Ό

«Η

r4

—1

CM -d

*-4

w4

1

•d

1 Q

O

CM

•H -H

Φ IQ

•o ε

O

•Η Ό

ε

3

X Ό

>i 0

•o

•d

ε

x -o

O

•1

a

ti 1

1

«ο Ό

ε ή

1 s

ε

ε i

3

X

XJ 1

C C

1

u 1

X

1

o

1

q o

o

n

1 1

18 >O -H

IQ

18 O

•Ή

1

0) Ο

-1 e

o

□

<4J

Z o

JJ

co

ra

σ>

^4

-H

<O co

X X

>-< Ό

X

— T-t Ό

V

Ε r-t

> X

r4

ω

<XJ

CM r4

Φ

M

j M *

w

u

* K

© ©

» o

O

1 «.

0

1 -

—1 4)

1

V

X *

d

r4

4-4

f4

Μ «Η

r4

r4 «-4

X X

<-i n

X

V r4

η

r4

CM rM

Ό X

r4

c

O

—’ 8-4

•o

<0 m

<0 vo r* co <0 10 10

O) o

r* w cm co r* r* r*

Tabulka 8

% navázaného glykocholátu různých sekvestračních Ι’υ	kochá.
Polymer č.	Koef. zbobtnání % navázaného glyJ
Cholestryamin ^c	-	44-52^a 37-44^b
Podobný 25^d	—	80.5^a 81,7^b
54	13.6	76.9^a
55	11.9	63.2^a
56	19.9	52.2^a
57	11.1	73.8^a
58	13.2	72.4^a
59	11.4	69.9^a
60	16.2	67.2^a
61	9.1	75.8^a
62	18.1	71.9^a
63	12.9	73.9^a
64	11.2	74.0^a
65	8.9	73.8^a
66	12.0	71.0^a
67	29.8	58.7^a
68	4.4	66.2^b
69	24.0	75. l^b
70	22.5	82.6^b
71	50.8	79.9^a
72	39.1	80.2^b
73	-	60.2^a
_o 10 min.
o 18 hod.
^cBmax (gmoles/gm)	= 3.13; Kd(mM) «7.72
^d3max (gmoles/gm)	= 5.83; Kd(mM) «1.58

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

1. Síťovaná polymerní amonná sůl, ve které alespoň asi 25 % skupin spojujících amonné dusíkové atomy jsou skupinami Y, přičemž Y znamená n-alkylenovou skupinu nebo alkylovým zbytkemsubstituovanou n-alkylenovou skupinu a tato nalkylenová skupina obsahuje 7 až asi 20 uhlíkových atomu,

0 až asi 75 % skupin spojujících amonné dusíkové atomy jsou skupinami Z, přičemž Z znamená hydrokarbylenovou skupinu obsahující alespoň 2 uhlíkové atomy, přičemž tato hydrokarbylenová skupina případně obsahuje alespoň jednu skupinu z množiny zahrnující hydroxylovou skupinu, etherovou skupinu, amino-skupinu, thioetherovou skupinu, keto-skupinu a silylovou skupinu nebo alespoň jeden heterocyklický kruh, a alespoň asi 25 % amonných dusíkových atomů představuje sekundární amonné dusíkové atomy.
2. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 1, ve které skupina Z je nasycenou skupinou.
3. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 1 ve které skupina Z je n-alkylenovou skupinou obsahující 2 až 4 uhlíkové atomy.
4. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 1, ve které skupina Y je n-alkylenovou skupinou.
5. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 4, ve které skupina Y obsahuje 7 až 14 uhlíkových atomů.
6. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 5, ve které skupina Y obsahuje 9 až 12 uhlíkových atomů.
7. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 1, ve které alespoň asi 40 % amonných dusíkových atomů představuje sekundární amonné dusíkové atomy.
8. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 1, ve které 15 až 25 % amonných dusíkových atomů představuje primární amonné dusíkové atomy, 40 až 60 % amonných dusíkových atomů představuje sekundární amonné dusíkové atomy, 15 až 25 % amonných dusíkových atomů představuje terciární amonné dusíkové atomy a méně než 5 amonných dusíkových atomů představuje kvartérní amonné dusíkové atomy.
9. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 1, ve které protiiontem je chloridový, bromidový, jodidový, síranový, fosforečnanový, acetátový, askorbátový, uhličitanový, hydrogenuhličitanový, nikotinátový, salicylátový, tartrátový nebo citrátový iont.
10. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 9, ve které protiiontem je chloridový iont.
11. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 1 , která má koeficient zbobtnání ve vodě rovný alespoň asi 4.
12. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 11, která má koefient zbobtnání ve vodě rovný asi 5 až asi 25.
13. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 12, která má koeficient zbobtnání ve vodě rovný asi 10 až asi 15.
14. Síťovaná polymerní amonná sůl podle nároku 1/ ve které

- 46 jsou amonné dusíkové atomy dále substituovány hydrokarbylovou skupinou Q obsahující 1 až 50 uhlíkových atomů, přičemž tato hydrokarbylová skupina případně obsahuje alespoň jednu skupinu z množiny zahrnující hydroxylovou skupinu, etherovou skupinu, amino-skupinu, thioetherovou skupinu, keto-skupinu a silylovou skupinu nebo alespoň jeden heterocyklický kruh.
15. Sítovaná polymerní amonná sůl podle nároku 14, ve které skupina Q obsahuje 1 až 30 uhlíkových atomů.
16. Použití sítované polymerní amonné soli podle nároku

1 při výrobě léčiva určeného pro snížení hladiny cholesterolu v krevní plasmě savců.
17. Použití sítované polymerní amonné soli podle nároku

1 při výrobě činidla určeného pro sekvestraci žlučových kyselin.
18. Použití podle nároku 16 nebo 17 sítované polymerní amonné soli, ve které skupina Z je nasycenou skupinou.
19. Použití podle nároku 16 nebo 17 sítované polymerní amonné soli, ve které skupina Z znamená n-alkylenovou skupinu obsahující 2 až 14 uhlíkových atomů.
20. Použití podle nároku 16 nebo 17 sítované polymerní amonné soli, ve které Y znamená n-alkylenovou skupinu.
21. Použití podle nároku 20 sítované polymerní amonné soli, ve
22.

ve které skupina Y obsahuje 7 až 14 uhlíkových atomů.

Použití podle nároku 21 sítované polymerní amonné soli, které skupina Y obsahuje 9 až 12 uhlíkových atomů.

Použití podle nároku 16 nebo 17 sítované polymerní amonné soli, ve které alespoň asi 40 % amonných dusíkových atomů představuje sekundární amonné dusíkové atomy.
24. Použití podle nároku 16 nebo 17 sítované polymerní amonné soli, ve které 15 až 25 % amonných dusíkových atomů představuje primární amonné dusíkové atomy, 40 až 60 % amonných dusíkových atomů představuje sekundární amonné dusíkové atomy,

15 až 25 % amonných dusíkových atomů představuje terciární dusíkové atomy a méně než 5 % amonných dusíkových atomů představuje kvartérní dusíkové atomy.
25. Použití podle nároku 16 nebo 17 sítované polymerní amonné soli, ve které protiiontem je chloridový, bromidový, jodidový, síranový, fosforečnanový, acetátový, askorbátový, uhličitanový, hydrogenuhličitanový, nikotinátový, salicylátový, tertrátový nebo citrátový iont.
26. Použití podle nároku 25 sítované polymerní amonné soli, ve které protiiontem je chloridový iont.
27. Použití podle nároku 16 nebo 17 sítované polymerní amonné soli, která má koeficient zbobtnání ve vodě rovný alespoň 4.
28. Použití podle nároku 27 sítované polymerní amonné soli, která má koeficient zbobtnání ve vodě rovný asi 5 až asi 25.
29. Použití podle nároku 28 sítované polymerní amonné soli, která má koeficient zbobtnání ve vodě rovný asi 10 až asi 15. >

r'
30. Použití podle nároku 16 nebo 17 sítované polymerní amonné soli, ve které jsou amonné dusíkové atomy ještě dále substituovány hydrokarbylovou skupinou Q obsahující 1 až 50 uhlíkových atomu, přičemž tato hydrokarbylová skupina případně obsahuje alespoň jednu skupinu z množiny zahrnující hydroxylovou skupinu, etherovou skupinu, amino-skupinu, thioetherovou skupinu, keto-skupinu a silylovou skupinu nebo alespoň jeden heterocyklický kruh.
31. Použití podle nároku 30 sítované polymerní amonné soli, ve které skupina Q obsahuje 1 až 30 uhlíkových atomu.
32. Farmaceutická kompozice pro snížení hladiny cholesterolu v krevní plasmě savců, vyznačená tím, že obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič a farmaceuticky účinné množství sítované polymerní amonné soli podle nároku 1.