CZ333892A3 - Part intended for insulation of a piping elbows and process for making thereof - Google Patents

Description

Vynález se týká výrobků určených pro izolaci potrubí, které mají tvar válcových pouzder vyrobených na podkladě izolačních pěnových hmot nebo minerálních vln, skelných vln nebo čedičových vln. Týká se konkrétněji zvukové a hlavně tepelné izolace zahnutých částí potrubí v oblasti vytápění, průmyslové tepelné techniky a chlazení.

Dosavadní stav techniky

Když má instalatér izolovat potrubí, například pro vytápění, když jsou tato potrubí již osazena uvnitř budovy, používá pro tento účel válcových izolačních pouzder nazývaných tvarovky. Tato pouzdra, která jsou opatřena štěrbinou po jejich celé délce, se osazují okolo potrubí a postup se provádí velmi jednoduše v přímých částech. Pokud jde o kolena potrubí, existují v současné době dva známé postupy. Bud se používá předem kolen vytvarovaných nebo vyříznutých v bloku z materiálu totožného s tím, který tvoří tvarovky, nebo se provádí ořezávání v přímých částech tvarovky pomocí šablon prvků, které když se sestaví k sobě umožní pokrýt zahnutou část potrubí. První postup vyžaduje skladování velkého počtu předem tvarovaných částí, které mají vysokou cenu. Druhý postup vyžaduje ořezávání na stavbě, které je tím choulostivější, čím větší je průměr, což vyžaduje kvalifikovanější pracovní sílu, což potom vede v vyšší ceně.

Vynález si klade za úkol vytvořit výrobek pro izolaci kolen potrubí, který by umožnil zpracovávat současně kolena i přilehlé přímé části, při současných dobrých tepelně-technických vlastnostech, nepříliš vysokých nákladech a který by se současně dal snadno skladovat.

Postupy umožňující vytvořit izolační pouzdra pomocí pěnových organických hmot jsou známé. Pokud jde o minerální

-2vlny, jsou známé rovněž různé postupy pro vytváření izolačních pouzder, nazývaných tvarovky. Tak například evropská patentová přihláška EP 205 714 navrhuje způosb výroby tvarovek z vláknitých anorganických materiálů navíjením plsti, tvořené z vláken a z po jíva..'nia'zahřívaný‘trn'.

Všechny tyto postupy tak dovolují vytvářet válce, jejichž vnitřní poloměr odpovídá vnějšímu poloměru potrubí, které se má chránit, a které mají izolační tlouštku bud z pěny nebo z vlákenného výrobku, která odpovídá tepelnému odporu, jaký se má získat. Tyto pouzdrové tvarovky se používají ve formě přímých prvků o délce okolo metru, eventuelně chráněných folií z plastu nebo kovu. Tyto tvarovky se rozřezávají v podélném směru alespoň na polovině průměru, aby se mohly otevřít a mohly se vnitřkem nasunout na potrubí, které se má chránit. I když je u určitých systémů možné tyto výrobky lehce ohýbat, aby mohly sledovat zakřivenou dráhu potrubí, je při zmenšování poloměru zakřivení u příliš malých průměrů nemožné výrobek dostatečně deformovat tak, aby dokonale obklopil zakřivěnou část. Byla proto vyvinuta řada způosbů určených pro izolování ohybů potrubí.

Prvním z těchto postupů je vyřezávání kolen z bloků pěnové hmoty nebo jejich tvarování v blocích minerální vlny, obzvláště čeidčové vlny, a na tato kolena se potom po obou stranách napojují přímé úseky. Tato kolena se rozříznou na dva díly v jejich rovině symetrie, čímž tak vznikne průchozí štěrbina podporující tepelné ztráty. Tenco postup dovoluje získat kolena s dobrou přesností, která obemknou potrubí a která se správně napojují na přímé části, ale je velmi drahý. Kromě toho manipulace s koleny pro jejich dopravu na staveniště vyžaduje obzvláštní obaly, které rovněž zvyšují odbytovou cenu.

Jiný postup, častěji používaný, spočívá v tom, že se na vlastním staveništi provádí ořezávání, které eventuelně dovoluje u malých průměrů, pomocí speciální pokosové skříně, jaká je popsána ve francouzském patentovém spisu 2 633 564, získat na požadované místě vybrání trojúhelníkového průřezu, • *·*

-3které potom dovolí získat na stavbě jakýkoli úhel, za podmínky, že se úhel řezání přizpůsobí výsledkům, které 'jsou sledovány. Je rovněž velmi levný. Izolace, které se však

OíškájtíylSúrovni kolen potrubí,· nemají dostatečně' dobrou <kvalitu. Poloměr zakřivení ohybu potrutíl’*totiž' není- -nikdy*, nulový. Naproti tomu zahnutá část tvarovky získané výše uvedeným způsobem vytváří v místě napojení ostrou hranu. To má za následek, že izolace nesleduje přesně povrch trubky. V určitých místech je izolace stlačena a naopak v některých místech zůstává mezi povrchem trubky a izolací volný prostor. Kromě toho není na stavbě úhel nikdy přesně seřízen a segmenty nikdy na sebe přesně nenavazují. Přesto je však podstatné, zejména v případě zvukové izolace, aby izolační prvek tvoři dokonale těsnou sestavu. Vynález si proto klade za úkol odstranit výše uvedené nevýhody.

Podstata vynálezu

Vynález navrhuje v první ze svých variant výrobek tvořený z pouzdrových válcových izolačních prvků a určený pro vytvoření izolačního pouzdra okolo kolena s úhlem potrubí, jehož pouzdrové prvky oblasti kolena jsou tvořeny zahýbacími prvky ve tvaru válce seříznutého na koncích dvěma rovinami sbíhavými do středu zakřivení, v počtu n, totožné, je-li jich více, přičemž jejich čelní plochy ve sbíhavých koncových rovinách, mající eliptický obrys, svírají s kolmými průřezy pouzder odpovídající úhly +<£ a -/3 , pro než platí:

= 0£/<2n + 2) , přičemž jejich delší povrchová přímka má délku b, pro niž platí:

b = 2 (R + d/2 + e) tgó , kde R je poloměr zakřivení potrubí, d je jeho průměr a e je tlouštka stěn pouzdra, přičemž přímé úseky izolačních válcových pouzder určené k tomu, aby sousedily s koleny ⁴~ou zakončené plochami, jejichž úhly svírají s kolmými průřezy pouzder úhel /2.

Ve druhé variantě výrobku úhly 4 respektují vztah

-4Α =ο^/2η. V tomto případě jsou válcová pouzdra sousedící s kolenem zakončena kolmými průřezy.

..... Vynález se rovněž týká způsobu umožňujícího vytvářet fzóraci*kolen·» potrubíXs^ úhlem , poloměrem R a průměrem d pomocí*izolačních válcových pouzder o vňitřňím průměru d - - atlouštce e. V první variantě způsobu se ořezává válcové izolační pouzdro podél v podstatě rovinných řezů, všech kolmých na stejnou rovinu procházející jeho osou, přičemž roviny řezu svírají střídavě úhly + 4 a -/3 , pro než platí:

/$ = */(2n + 2) , přičemž počet řezů je n + 1, přičemž získané pouzdrové prvky mají jejich delší povrchovou přímku o délce b, pro níž platí:

b = 2 (R + d/2 + e) tg/á, přičemž se sestaví zbývající přímé části a mezilehlé zahýbací pouzdrové prvky tak, aby se získal maximální možný úhel.

Druhá varianta spočívá ve způsobu při kterém se ořezává válcové izolační pouzdro podél v podstatě roviných řezů, které jsou všechny kolmé na stejnou rovinu procházející jeho osou, přičemž tyto roviny svírají s kolmými průřezy pouzder odpovídající úhly +/£ a -/3 , pro než platí:

/3=ft£/2n, přičemž takto získané prvky pouzder mají jejich delší povrchovou přímku d’ o délce b, pro niž platí:

b = 2 (R + d/2 + e) tg/?, přičemž se n pouzdrovými prvky, takto vytvořenými, opatří koleno potrubí, a přičemž sousední přímé pouzdrové prvky jsou zakončeny kolmými průřezy.

S výhodou jsou po rozřezání pouzder nařezané prvky uloženy do polohy, kterou zaujímaly před rozřezáním a jsou s výhodou zachovány v této poloze až do jejich používání na staveništi. Jsou s výhodou udržovány na místě v jejich poloze pomocí tepelně stahcvatel.-.ého filmu nebo folie.

U obou těchto postupů se eventuelně ihned po osazení zahýbacích nebo přímých prvků na potrubí tyto prvky po-5vlékají poddajným filmem nebo folií nebo adhezivními tkaninami .

Řešení podle vynálezu se vyznačuje vzhledem k dosud · ^se^Ši^známýmGřešením^řadotL zjevných výhod.. Především řeší problém izolace kolen potrubí. Bez*ohlédu ^ňa'toi ^jaký^je . poloměr _λ kolena nebo jaký je jeho úhel, existuje vždy řešení, které umožňuje věrně sledovat povrch potrubí s izolací při omezování stlačení a odstupu od jeho povrchu a bez ponechávání prázdných prostor mezi díly izolace kolena. Řešení podle vynálezu tedy dovoluje dosáhnout stejné výhody jako u kolen tvořených tvarováním, odléváním nebo vyřezáváním v bloku minerální vlny nebo pěny, avšak s odbytovou cenou, která je mnohem nižší. Vynález dovoluje izolovat současně kolena a přilehlé přímé části, aniž by se izolování kolen stávalo odděleným pracovním pochodem. Kromě toho je rekonstituováním původní pouzdrové tvarovky po jejím rozřezání možné manipulovat s koleny v přímém tvaru udržovaném stažitelným filmem nebo folií, což dovoluje používat stejných obalů jako pro běžné pouzdrové tvarovky a získat tím místo při skladování i finanční úspory, protože není zapotřebí zvláštních obalů.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.1 perspektivní pohled na pouzdrovou tvarovku z izolačního materiálu vytvořeného z pěny nebo vláken, obr.2 schéma funkce vynálezu v případě jediného zahýbacího dílu, obr.3 schéma použití vynálezu pro izolování pravoúhlého kolena s izolačním pouzdrem v kolenovém úseku ze dvou zahýbacích dílů, obr.4 schéma stejného kolena, úžeji obemknutého vzhledem k použití tří izolačních zahýbacích dílů, obr.5 schéma použití vynálezu izolaci kolena potrubí s libovolným úhlem s vysvětlením geometrických symbolů, obr.6 schéma varianty, způsobu řezání podle vynálezu a obr.7 schéma jednoduchého prostředku pro dodávání správné

-6polohy dílům izolace kolena.

Příklady provedeni vynálezu

Na obr.1 je znázorněno pouzdro z izolačního materiálu, jaké s^vysJ^tujě ve^větširiě případů. ^: Má tvar válcové- tvarovky, tvořené izolačním materiálem 2 bud ve formě pěnové hmoty, zpravidla organické, ale eventuelně také z pěnového skla t

nebo z vláknitého materiálu nejčastěji minerálního původu, na bázi čedičové vlny nebo skleněné vlny pojené pojivém. Oba povrchy, a to vnější povrch 1 a vnitřní povrch 4 jsou válcovité. Když se pouzdro uloží, zaujme potrubí vnitřní prostor 2 pouzdra. Aby pouzdro mohlo překrýt potrubí, je vytvořena podélná štěrbina 5, která probíhá po tlouštce tvarovky a někdy i do určité hloubky na opačné straně.

Na -obr.2a je znázorněno pouzdro po jeho rozřezání, kterým se vytvoří jediný zahýbací díl, kterým se posléze umožní pokrýt koleno zahýbající v úhlu 90°. Na obrázku jsou vyznačeny přímé části 9 a 10 válcovitého pouzdra a zahýbací díl 11. Rovinné plochy 6 a Ί_ zahýbacího dílu 11 svírají s přímým úsekem válce úhel /3 . Tento úhel je v případě obrázku 22,5°, t.j. přesně čtvrtina pravého úhlu, o který se ohýbá potrubí. Pro úplné definování zahýbacího dílu 11 stačí kromě toho jeho délku a jeho nejkratší povrchové přímky v horní části obr.2a, nebo délku b jeho nejdelší povrchové přímky v dolní části obrázku. Tyto veličiny závisí na vlastnostech i j.ační objímky a na vlastnostech potrubí, zejména poloměru zakřivení R kolena. Obecné vzorce umožňující je vypočítat jsou uváděny dále.

Na ob. .2b je znázorněno pouzdro a jeho koleno v poloze osazené na potrubí. Na obrázku je znázorněno potrubí 12 a -“ho neutra.ní vlákno 13 (osa), které dovoluje definovat poloměr zakřivení kolena. Jako je znázorněno výše , je na obrázku patrná první přímá část 9 pouzdra a druhá přímá část 10 pouzdra, .-/sak tentokrát byle pouzdro obráceno, t.j. bylo podrobeno pootočení o 180°C okolo své osy. Na řezu obr.2b je patrný vnější obvod 15 potrubí, který je umístěn v malém

-7odstupu do izolace. Naproti tomu vnitřní obvod 14 potrubí lehce stlačuje izolaci v této oblasti.

Na obr.3 byl problém přesně stejný. Jednalo se o stejné pouzdro pro pokrytí stejného kolena, ale byl zde poΐΐΛίί^ϊιΐιΐ Padavek⁷ dosáhnout lepší izolace, t.j. zmenšit ztracený prostor na vnější straně křivky a snížit stlačení izolace na vnitřní straně. Za tímto účelem· byly místo jednoho prizmatického dílu z pouzdra vyříznuty dva díly. Úhly /2 svírané jejich čelními plochami jsou zde střídavě 15° od jedné strany ke druhé vzhledem k přímým úsekům. Na obrázku je znázorněn první 16 z těchto díly a druhý díl 17. Jako v předchozím případě se zahýbací díly osazují na koleně potrubí tak, aby jejich nejširší část byla na vnější straně zakřivení, ale rozdílně, než tomu bylo v předchozím případě, přičemž je zde rovněž otočena přímá část pouzdra tak, aby se podílela na tvorbě kolena. Z obr.3 je zjevně patrno, že izolace je mnohem dokonalejší, než v případě na obr.2.

Ještě lepší je situace na obr.4, kde je tentokrát použito tří zahýbacích dílů. Je zde patrné, že povrchy potrubí a vnitřní povrchy přímých dílů pouzdra, jakož i zahýbacích dílů jsou v těsném dotyku na celé jejich délce. Na levé části obr.4 je patrné, že bylo provedeno n+l=4 řezů pro vytvoření n=3 dílů. Řezy svírají s přímými úseky pouzdra úhel 11,25°.

Obr.5 nám představuje obecný případ výhodného systému podle vynálezu. Zde má úhel ·/ kolena velikost 60°. Počet n zvolený pro zahýbací díly je dva. Kromě toho je poloměr zakřivení potrubí označen R. Vnější průměr potrubí je d a tlouštka izolace e. Obecné vzorce, které dovolují definovat zahýbací díly podle vynálezu jsou:

= */<2n +2) a = 2 (R-d/2 - e) tg /2 b = 2 (R+d/2 + e) tg /? , kde a je délka nejkratší povrchové přímky zahýbacího dílu a b nejdelší povrchové přímky.

Tyto vzorce dovolují v každém případě definovat

-8podmínky použití způsobu podle vynálezu. Jakmile je jednou zvolen počet n zahýbacích dílů, vypočítá se úhel zf pomocí prvního vzorce, a po té se prostřídají roviny řezu pouzdra a orientují se v úhlu + /3 nebo -/£ při jejich oddělování o ****^^ _m-£_gi-g nejbližších bodů a o vzdálenost b v nejvzdálenějším bodě. Všechny příklady z obr.2 až 5 byly realizovány při respektování předchozích parametrů řezu.

Způsob, který byl popsán, může být také samozřejmě použit v rámci řemeslné výroby nebo v závislosti na materiálu, který se používá pro pouzdra a v závislosti na obzvláštních vlastnostech potrubí a jeho kolena se definují po zvolení počtu zahýbacích dílů přesně parametry každého dílů a konců přímých částí pouzder, které na ně navazuji. Je však rovněž možné v případě, kdy jsou kolena normalizovaná kolena, jako je tomu v průmyslových zařízeních, předvídat standardní vlastnosti pro definování jednou pro vždy všech univerzálních kolen. V posledním případě je hlavní výhodou způsobu podle vynálezu nezávisle na jeho nízkých nákladech to, že se současně zpracovává izolace kolen a přímých úseků na ně navazujících, a také že se mohou skladovat tato kolena v přímočaré formě, t.j. způsobem zcela analogickým, jako je tomu u standardních přímých pouzdrových tvarovek.

Popsaný způsob dovoluje do značné míry šetřit odpad pouzder. Přímé části před a za položeným kolenem jsou totiž právě tvořeny přímými částmi, které se při řezu nacházejí po obou stranách zahýbacích dílů. Každé položené koleno je zakončeno tedy jednou kolmou plochou a může se napojovat na jakýkoli jiný přímý díl.

Rámec vynálezu by se neopustil, kdyby se realizoval systém, jaký je znázorněn na obr.6. Na tomto obrázku je patrné, že je použito tří zahýbacích dílů, jejichž odřezávací plochy svírají s kolmám průřezem pouzdra úhel /2 , pro který platí /3 = ť£/2n. Velké a malé povrchové přímky b a a zahýbacích dílů jsou vypočítány, podle stejných vzorců, jaké byly popsány. Podstatný rozdíl vzhledem k předchozím příkladům zde spočívá v tom, že napojení vlastního kolena se

-9zde děje v kolmém řezu vzhledem k sousedním přímým úsekům. Hlavní nevýhoda spočívá v tom, že seříznuté části, které zůstávají vpravo a vlevo od n zahýbacích dílů jsou nepoužitelné. Proto je v témto případě účelné rozřezávat sestavu přímé pouzdrové, tvarovky, která bude tvořit po dokončení pracovní operace zásobu zahýbacích dílů určených pro vybavení všech navzájem shodných kolen.

Výhodná varianta vynálezu znázorněná na obr.7 dovoluje velmi snadno znovu nalézt přesnou orientaci, která by se měla dodat každému zahýbacímu dílu při jeho montáži na koleno.

Při rozřezávání výchozího přímého pouzdra je možné místo realizování řezu podle roviny popsané výše postupovat tak, že se tato odřezávaná plocha opatří žebrem, které má reliéfní tvar na jedné straně a vybraný tvar na druhé straně, a je symetrické vzhledem k ose plochy. V okamžiku sestavováni na koleni se získá ihned bez ohledu na to, zda zalamovací díl zůstane ve své původní poloze (jako například mezilehlý díl v případě tří zahýbacích dílů) nebo zda se otočí o 18Ú° vzhledem k ose své plochy, jeho poloha, v níž se zasune žebro jeho čelní plochy do doplňkového vybrání protilehlé plochy.

V případě, kdy se řezání dělá pomocí drátové pily jako u tvarovek z minerální vlny, stačí se lehce odchýlit od rovinné dráhy nitě v blízkosti osy plochy a symetricky se znovu navrátit po překročení této osy do stejné roviny. Je tak možné vytvořit přímé žebro tvořící souměrnou vlnu vzhledem k ose elipsy tvořící průřez zahýbacích dílů. To je znázorněno na obr.7. V okamžiku oddělování zahýbacího dílu 20 od sousedního přímého dílu 25 se místo vytvoření pouhého rovinného řezu jako řezu v obr.2a vytvoří reliéfní plocha, která je souměrná vzhledem k ose elipsy, která by se vytvořila tímto rovinným řezem. Obecně řečeno je kromě této souměrnosti tvar reliefu libovolný. Na obrázku je tavr tohoto Žebra 23 velmi jednoduchý, je prizmatický s trojúhelníkovým průřezem a je orientován ve směru malé osy elipsy. Druhá

-10plocha 22 zahýbacího dílu 2_0 má tvar totožný se svými zakřiveními na stejné straně jako první plocha. Má tedy reliéfní žebro 24 (zatímco žebro 23 bylo na stejném zahýbacím dílu-20 zahloubené). V případě způsobu odpovídajícího obr.2 '2ebřo^2Τ^žebro“2T⁸bylá**’ totožná i — Plocha 21 ležící mezi přímým úsekem 25 a zahýbacím dílem 20. se totiž znovu nachází mezi stejnými oběma prvky, když je izolace uložena na koleno (obr.7b). Pouze v případě způsobu z obr.6, kde přímé úseky mají původ rozdílný než zahýbací díly je pouze dodat jejich čelním plochám přesné tvary, které jsou definované a doplňkové.

Výhod postupu podle vynálezu vzhledem ke známému stavu techniky je více. Jednak vynález řeší současně problém kolen a přilehlých přímých částí při současném zajišťování dobrých tepelných vlastností, poněvadž systematicky ruší prostory mezi úseky a je rovněž lacinější. Potřebuje totiž vynaložení méně lidské práce na stavbě než řemeslný postup, při kterém se odřezávají úseky izolačních tvarovek na místě.

Je samozřejmě rovněž méně drahý než dosavadní průmyslový postup, který spočíval ve výrobě všech typů kolen tvarováním na podkladě vlákenné rohože nebo na základě tuhé pěnové hmoty, s variantou v tomto posledním případě v podobě přímého tvarování. Z hlediska skladování bylo ukázáno, že skutečnost spočívající v možnosti uskladňovat kolena v jejich původním odříznutém tvaru má výhodu v tom, že umožňuje používat pouze jediný typ obalu jak pro přímé tvarovkové díly, tak i pro seříznuté tvarovkové díly určené pro izolování kolen.

Je třeba si rovněž povšimnout poddajnosti způsobu podle vynálezu. Bez ohledu na to, jaké jsou požadavky na kvalitu v úrovni izolace je možné, a to volbou počtu zahýbacích dílů, dosáhnout kvalitu, jaká je požadována.

Claims (13)

1. Výrobek tvořený z pouzdrových válcových izolačních prvků; a určený pro vytvoření izolačního pouzdra okolo kolena ^ťs*úSTem aó' ''potruBíT vyzhačéňý‘^^m7^že**npouzdFó^é’ prvky ”'v oblasti kolena jsou tvořeny zahýbacimi prvky (11) ve tvaru válce seříznutého na koncích dvěma rovinami sbíhavými do středu zakřivení, v počtu n, totožné, je-li jich více, přičemž jejich čelní plochy (6,7) ve sbíhavých koncových rovinách, mající eliptický obrys, svírají s kolmými průřezy pouzder odpovídající úhly +/Z a -/^ pro než platí:

/i = K/(2n + 2) , přičemž jejich delší povrchová přímka má délku b, pro niž platí:

b = 2 (R + d/2 + e) tg/3 , kde R je poloměr zakřiveni potrubí, d je jeho průměr a e je tlouštka stěn pouzdra, přičemž přímé úseky izolačních válcových pouzder určené k tomu, aby sousedily s koleny jsou zakončené plochami (6, 7), jejichž úhly svírají s kolmými průřezy pouzder úhel X? .

2. Výrobek tvořený z pouzdrových válcových izolačních prvků a určený pro vytvoření izolačního pouzdra okolo kolena s úhlem potrubí, vyznačený tím, že pouzdrové prvky v oblasti kolena jsou tvořeny zahýbacimi prvky ve tvaru válce seříznutého na koncích dvěma rovinami sbíhavými do středu zakřivení, v počtu n, totožné, je-li jich více, přičemž jejich čelní plochy ve sbíhavých koncových rovinách, mající eliptický obrys, svírají s kolmými průřezy pouzder odpovídající úhly + /£ a -/£ pro něž platí:

Λ = flč/2n, přičemž jejich delší povrchová přímka má délku b, pro níž platí:

b = 2 (R + d/2 + e) tg kde R je poloměr zakřivení potrubí, d je jeho průměr a e je tlouštka stěn pouzdra.

3. Výrobek podle nároku 2 vyznačený tím, že válcová

-12pouzdra určená k tomu, aby sousedila s kolenem, jsou zakončena kolmými průřezy.

4. Výrobek podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 vyznačený tím, že zahýbací prvky pouzdra a eventuelně sou'sední''přímé části jsou uspořádány tak,” že tvarově'rekonstituují zcela nebo z části původní válcové izolační pouzdro .

5. Výrobek podle nároku 4 vyznačený tím, že zahýbací prvky a eventuelně přímé části jsou udržovány v jejich poloze tepelně stažitelným filmem nebo folií.

6. Výrobek podle kteréhokoli z nároků 1 až 5 vyznačený tím, že čelní plochy (21, 22) zahýbacích pouzdrových prvků (20) mají reliéfní prvky (23, 24) jejichž tvar je souměrný vzhledem k osám uvedených čelních ploch, přičemž přidružené plochy .sousedních přímých částí mají doplňkový tvar.

7. Výrobek podle nároku 5 vyznačený tím, že reliéfní prvky jsou přímá žebra orientovaná ve směru malé osy eliptického obrysu čelních ploch.

8. Způsob’ vytváření izolace kolena potrubí s úhlem , poloměrem R a průměrem d pomocí izolačních válcových pouzder o vnitřním průměru d a tlouštce e, vyznačený tím, že se ořezává válcové izolační pouzdro podél v podstatě rovinných řezů, všech kolmých na stejnou rovinu procházející jeho osou, přičemž roviny řezu. svírají střídavě úhly +/^ a pro než platí:

ť#(2n + 2) , přičemž počet řezů je n + 1, přičemž získané pouzdrové prvky mají jejich delší povrchovou, přímku o délce b, pro níž platí:

b = 2 (R + d/2 + e) tg/3 , přičemž se sestaví zbývající přímé části a mezilehlé zahýbací pouzdrové prvky tak, aby se získal maximální možný úhel.

9. Způsob provádění izolace kolena potrubí s úhlem 4^ , poloměrem zakřivení R a průměrem d, pomocí vál-13cových izolačních pouzder o vnitřním průměru d a tloušťce e, vyznačený tím, že se ořezává válcové izolační pouzdro podél v podstatě roviných řezů, které jsou všechny kolmé na stejnou rovinu procházející jeho. osou, přičemž tyto roviny svírají s kol mými* průřezy pouzder* odpovídající⁷ úhly-+/£ a-, pro než platí:

4 = */2n, přičemž takto získané prvky pouzder mají jejich delší povrchovou přímku d* o délce b, pro níž platí:

b = 2 (R + d/2 + e) tg/g, přičemž se n pouzdrovými prvky, takto vytvořenými, opatří koleno potrubí, a přičemž sousední přímé pouzdrové prvky jsou zakončeny kolmými průřezy.

10. Způsob podle nároku 8 vyznačený tím, že bezprostředně po osazeni zahýbacích nebo přímých pouzdrových prvků se tyto prvky obalí poddajným filmem nebo folií nebo adhezivni tkaninou.

11. Způsob podle kteréhokoli z nároků 8 až 10 vyznačený tím, že pro daný průměr d je počet n zahýbacích dílů tím větší, čím je poloměr R menší a opačně, a pro daný poloměr R je počet n tím větší, čím je průměr d menší.

12. Způsob podle nároků 8 až 10 vyznačený tím, že po rozřezávání pouzdra se nařezané prvky upraví do polohy, kterou zaujímaly před rozřezáním a s výhodou se zachovají v tomto tvaru až do jejich využití na staveništi.

13. Způsob podle nároku 12 vyznačený tím, že se nařezané prvky udržují na místě pomocí stažitelného filmu nebo folie.