CZ322196A3

CZ322196A3 - Neutral system of very high efficiency with low emissivity for glass coating, glass units produced from such system and process for producing the glass units

Info

Publication number: CZ322196A3
Application number: CZ963221A
Authority: CZ
Inventors: Klaus W Hartig; Philip J Lingle; Steven L Larson
Original assignee: Guardian Industries
Priority date: 1995-11-02
Filing date: 1996-11-01
Publication date: 1997-07-16
Also published as: AU703358B2; UY24361A1; NZ299692A; AR004962A1; CA2195132A1; DK0771766T3; HN1996000068A; EP0771766A1; CO4560571A1; AU7054296A; RU2124483C1; JP2880136B2; ATE170832T1; PE21797A1; DE69600616T2; DE69600616D1; HUP9603025A3; IL119512A; JPH09132435A; MX9605168A

Description

Vynález se týká systémů pro povlékání skleněných podkladu, které~ykazují ’ nízké hodnoty emisivity a jsou barevně v podstatě neutrální. Týká se zejména skleněných výrobků, jako jsou izolační skleněné jednotky (např. dveře a okna), které se těmito povlakovými systémy opatřují, a způsobů jejich výroby.

Dosavadní stav techniky

Obchodní význam systémů pro povlékání skel vakuovým rozprašováním (sputter-coating) pro dosažení vlastností, regulujících sluneční záření, je u mnoha typů •ř skleněných výrobků, jako jsou dveře a okna budov, v současné době ustálený a trvalý. Totéž platí o použití těchto systémů vrstev v izolačních skleněných jednotkách (známých v oboru jako IG jednotky). Příkladem této druhé aplikace mohou být vícetabulová okna a dveře, vyrobené alespoň ze dvou skleněných tabulí, na po obvodu utěsněných, které tvoří mezi sebou izolační komoru. Tyto komory se většinou vyrábějí tak, že se z komory odstraní vzduch, skleněné tabule se po okrajích utěsní teplem a vzniklá komora se vyplní plynem jiným než vzduch, jako je argon.

Význam pro obchodní uplatnění těchto skel pro regulaci slunečního záření, včetně IG jednotek, mají vlastnosti regulující světlo, nazývané někdy také solární management. Lze je charakterizovat těmito parametry, přímo závislými na použitých vakuové nanesených systémech vrstev:

l) dostatečná propustnost záření ve viditelné oblasti (dále viditelná propustnost), spolu s přijatelnou hodnotou odrazivostí v oblasti infračerveného záření (dále infračervená odrazivost).

2) nezrcadlový vzhled (t.j. nízká odrazivost ve viditelné oblasti (dále viditelná odrazívost), jak je dále definována),

3) v podstatě neutrální viditelná odrážená barva při pozorování ze strany skla (t.j. barva spadající do oblasti od bezbarvé do mírně modré),

4) odolnost vůči povětrnostním nebo jiným chemickým vlivům, nazývaná obvykle chemická odolnost (tento termín je přesné definován dále), a

5) odolnost proti otěru či^r odření (běžně označovaná termínem mechanická odolnost, což je termín také dále přesně definovaný) při manipulaci a zejména v průběhu jednotlivých fází, nezbytných při výrobě IG oken nebo dveří ze dvou nebo více skleněných vrstev, z nichž alespoň jedna je napřed povlečena vakuovým rozprašováním.

Kromě těchto fyzikálních vlastností musí být nanášený systém ekonomicky vyrobitelný. Pokud by tomu tak nebylo, byl by konečný výrobek, například IG jednotka, tak drahý, že by to zmenšilo poptávku.

V oboru je známo, že těchto žádaných vlastností často nelze dosáhnout současně, a tak jsou nutné různé kompromisy. Například dosažení přijatelných hodnot propustnosti nebo infračervené odrazivosti může mít za následek ztrátu odolnosti (buď chemické nebo mechanické nebo obou). V dalších kompromisech se nelze vyhnout nežádoucím barvám a zrcadlovým oknům (nebo dveřím). Při dalších ústupcích je významným faktorem cena výrobku. Vzhledem k těmto problémům ve stavu techniky by bylo žádoucí vyvinout nový vakuovým rozprašováním nanášený systém, který by dosahoval lepší rovnováhy mezi uvedenými vlastnostmi.

V US 5 344 718 jsou popsány vynikající systémy'vrstev, nanášené vakuovým rozprašováním, které dosahují přijatelně nízkých hodnot emisivity (E), a proto patří do rodiny nízkoemisivních (Low-E”) systémů (jde o typ povlaků s vysokou IR odrazivosti). Tyto systémy povlaků, jako skupina, vykazují takovou odolnost, že se blíží nebo dosahují odolnosti pyrolytických povlaků, a jsou proto zcela přijatelné. Kromě toho propouštějí tyto povlaky, zejména ve výhodných provedeních, velmi dobře viditelné světlo. Zároveň také mají přiměřeně neutrální zabarvení, zasahující poněkud do zelené strany modři, která je však přiměřeně maskována dosahovanou úrovní odrazivosti ve viditelné oblasti, takže se jeví v podstatě neutrální. Viditelná odrazivost je u těchto skel pod 20 %, takže nemají nežádoucí zrcadlový vzhled při pohledu zevnitř ani při pohledu zvenčí, jde-li například o okna nebo dveře.

Rodina systémů vrstev, popsaná v US 5 344 718, využívá různé vrstvy S13N4 a niklu nebo nichromu, které sendvičově obklopující jednu nebo více mezilehlých vrstev z kovového stříbra, které odrážejí infračervenou část spektra, přičemž pořadí vrstev je zvoleno tak, aby se dosáhlo požadovaných výsledných vlastností.

Obecně řečeno, předcházející patent (°718) dosahuje vynikajících výsledků pomocí systému, který' sestává z pěti či více vrstev, které mají ve směru od skla ven následující složení:

a) podložní vrstva S13N4,

b) vrstva niklu nebo nichromu,

c) vrstva stříbra,

d) vrstva niklu nebo nichromu a

e) vrchní vrstva S13N4.

Pokud tento systém tvoří v podstatě těchto pět (5) vrstev, používá se obecně následujících tlouštěk:

Vrstva a(Si₃N₄) b (Ni nebo Ni:Cr) c (Ag) —d-(Ni-nebo-Ni:Cr-) e (SÍ3N4)

Rozměň (přibližně) až 42,5 nm (400 až 425 A)

0,7 nm (7 A) nebo méně

9,5 až 10,5 nm (95 až 105 A) _—------0,-7-nm-(-7-A-)-nebG,méně--—

52,5 až 57,5 nm (525 až 575 A)

Pokud se v tomto předcházejícím patentu (°718) používá více než pět vrstev, jako například když jsou použity dvě stříbrné vrstvy, obsahuje systém, od skla směrem ven, obvykle následující vrstvy:

sklo/SÍ3N4/Ni:Cr/Ag/Ni:Cr/Ag/Ni:Cr/SÍ3N4, přičemž celková tloušťka stříbra se zachovává stejná (např. 9,5 až 10,5 nm, tj. 95 až 105 A), takže každá ze stříbrných vrstev má sama tloušťku pouze asi 5 nm (50 A).

Přestože zmíněné systémy, popsané v předcházejícím patentu °718, představovaly výrazné zlepšení oproti systémům, které byly před nimi známy, konkrétně oproti těm, které jsou diskutovány v části popisující v tomto patentu známý stav techniky, zůstal i tak prostor pro zlepšení vlastností hodnocených jako emisivita. Tak například systémy podle patentu °718 mají normální emisivitu (E_n) 0,12 nebo méně a hemisférickou emisivitu (E^) všeobecně menší než asi 0,16. V praxi však realisticky nebo komerčně bylo možno dosáhnout pouze nižších limitních hodnot, a to pro E_n asi* 0,09 a pro E^ asi 0,12. Dosažitelné hodnoty odporu vrstvy (Rg) byly v tomto případě obecně od asi 9 - 10 Ω.

Dosažení lepší infračervené odrazivosti (t.j. snížení hodnot E) bylo brzděno dosavadní obecně sdílenou představou, že pokud by se tloušťka stříbra zvětšila pro dosažení vyšší infračervené odrazivosti (a tedy nižších hodnot E), projevil by se nutně alespoň jeden následující nežádoucí efekt: (1) mělo by to za následek ztrátu odolnosti; .:(2) výsledný produkt by byl příliš odrazivý a tak by měl zrcadlový vzhled; (3) barva by se posunula do nepřijatelně silně purpurové či červené/modré; a/nebo (4) viditelná propustnost by se nepřijatelně snížila.

Dosažení mechanické i chemické odolnosti je u architektonických skel obecně důležitým faktorem, ať při aplikaci monolitických tabulí nebo například v IG jednotce. Jak bylo shora uvedeno, manipulace, zasazování a těsnění v IG jednotkách vyžaduje • ^především mechanickou odolnost, zatímco potřeba těsnění okrajů tabulí pro.vytvoření, izolačních komor klade nároky na chemickou odolnost, která je primárně důsledkem charakteru těsnících materiálů, které přicházejí nevyhnutelně do kontaktu s povlakem skleněných tabulí. Z estetického hlediska může snížit prodejnost výrobku jak zrcadlový vzhled, tak i purpurové zabarveni. Ztráta viditelné propustnosti je sice nežádoucí, ale působí fakticky problémy až v případě monolitických desek při poklesu pod 70 % a v případě IG jednotek až při poklesu pod 63 %. Nicméně při některých aplikacích, zejména pokud se vyžadují nízké hodnoty koeficientu zastínění (t.j. pod asi 0,6), propustnost může ve skutečnosti být velmi vysoká, i když emisivita je přiměřeně nízká. Obecně řečeno, jestliže je žádoucí zastínění (t.j. pro snížení nákladů na klimatizaci), měla by se u monolitické desky viditelná propustnost udržet pod 75 % a výhodně pod 73 %, zatímco typická IG jednotka by měla mít viditelnou propustnost kolem 65 % až 68%.

V částečném souhlasu se shora uvedenými představami je poměrně složitý systém vrstev, popsaný v US 5 302 449, a stejně tak jeho předpokládaný obchodní protějšek ve formě IG jednotek, známých jako Cardinal 171, prodávaných společností Cardinal IG Company. V systému vrstev, jak se uvádí v tomto patentu, lze měnit tloušťky a typy materiálů vrstev v sestavě pro dosažení určitých vlastností regulujících sluneční světlo a lze také volit povrchovou krycí vrstvu oxidu zinku, cínu, india, bismutu nebo oxidů jejich slitin, včetně oxidu cíničitanu zinečnatého, aby se dosáhlo odolnosti proti oděru. Dále systém pro dosažení uvedených konečných vlastností obsahuje jednu nebo dvě vrstvy zlata, mědi nebo stříbra. Při dvou vrstvách stříbra se uvádí použitelná tloušťka první vrstvy mezi 10 a 15 nm (100 až 150 A), výhodně asi

12,5 nm (125 A), a tloušťka druhé vrstvy pak má být mezi 12,5 a 17,5 nm (125 až 175 A). Pokud se používá pouze jedna jednoduchá vrstva stříbra, je uváděna její tloušťka kolem 10 až 17,5 nm (100 až 175 A), výhodně 14 nm (140 A). Nikde v tomto patentu se neuvádí použití niklu nebo nichromu ani nitridu křemíku jako prvku(-ů) soustavy vrstev.

Ze současných praktických obchodních úspěchů vyplývá, že shora zmíněné jednotky Cardinal IG dosahují přijatelného omezení nežádoucích složek slunečního záření a mají i přijatelné zbarvení a relativně dobrý nezrcadlový vzhled a odrazívost viditelného světla (příklad konkrétních hodnot je uveden dále jako srovnávací). Tyto jinak zcela přijatelné systémy však nemají dostatečnou chemickou odolnost podle vynálezu, riěhóFneprojdou předepsaným testem varem. Přestože přesné příčiny, proč tomu tak je, nejsou známy, jednoduchý závěr je, jak vyplývá ze známého stavu techniky, že byla obětována alespoň jedna žádoucí vlastnost, aby mohlo být dosaženo požadovaných hodnot ostatních. Navíc je systém vzhledem k použitým prvkům a počtu a tloušťce vrstev velmi nákladně vyrobitelný.

V popisu známého stavu v patentu °718 je zmíněn další známý systém vrstev pro architektonická skla, komerčně známý jako Super-E III, který je výrobkem Airco Corporation. Tento systém je tvořen od skla směrem ven následujícími vrstvami:

SÍ3N4/Ni:Cr/Ag/Ni:Cr/SÍ3N4

V praxi bylo zjištěno, že v tomto systému Super-E III je poměr Ni ku Cř ve slitině Ni:Cr hmotnostně 80 ku 20 (tj. jde o nichrom), tloušťka dvou nichromových vrstev je uváděna 0,7 nm (7 A, tloušťka Ag vrstvy je specifikována jako pouhých asi 7 nm (70 A; pokud není uvedeno že tloušťka stříbra může být asi 10 nm, tj. 100 A) a vrstvy S13N4 jsou relativně silnější (např. 32 nm, 320 A pro podložní a asi 45 nm, 450 A pro povrchovou vrstvu). Vzhledem ke své tloušťce (asi 7 nm, 70 A) má stříbrná vrstva (Ag), jak bylo zjištěno, v praxi značně semikontinuální charakter.

Při dobré odolnosti (tj. odolnosti proti poškrábání a oděru a chemické stabilitě) oproti pyrolytickým povlakům, dosahuje tento povlak při nanesení na asi 3 mm sklo jen asi 0,20 až 0,22 a E_n 0,14 až 0,17. Obě tyto hodnoty emisivit jsou dosti vysoké. Navíc odpor vrstvy (R_s) má relativně vysokou hodnotu 15,8 Ω. (přijatelnější hodnota by byla kolem 10,5 nebo menší). Je vidět, že zaítmco po stránce mechanické a chemické odolnosti jsou tyto povlaky na přijatelné úrovni a propustnost viditelných paprsků je při aplikaci na jednoduchá skla dosti vysoká 76 ± 1 % a zatímco jsou také kompatibilní s běžnými těsnícími tmely, používanými v IG jednotkách, je jejich schopnost regulovat IR záření menší než je požadována. Navíc je na závadu dost vysoká propustnost viditelného záření v monolitu 76 ±1 %, která znemožňuje jejich použití tam, kde je žádoucí větší zastínění.

Airco vylepšilo systém Super-E III na zlepšený systém Super-E IV. Tento zlepšený systém má následující pořadí vrstev směrem od skla ven:

Složení	Tloušťka, nm (A)
. TiO₂	přibližně 30 (300)
NiCrN_x	přibližně 0,8 (8)
Ag	přibližně 10,5 (105)

Ί

NiCrN_x přibližně 0,8 (8)

S13N4 přibližně 42,5 (425)

Tento systém dosahuje podobných vlastností jako systém Super-E III, avšak „propustnost-viditelnéhosvětlaje-vyšší-(např—přes-80-%)remisivitaje-nižšr(napřrmenšr než asi 0,10) a koeficient zastínění je výrazně vyšší (např. asi 0,80). Navíc vzhledem k použití T1O2 J ^ako podložní vrstvy je výroba systému drahá.

Jiný systém vrstev, snad poněkud podobný systémům Super-E III a IV, je popsán v US patentu 5 377 045. V popsaném systému je (například) jedna stříbrná vrstva vložena mezi dvě nichromové vrstvy, které jsou zase vloženy mezi spodní vrstvu, například T1O2 či S13N4 dopovaného Zr, a vnější vrstvu S13N4 nebo S13N4 dopovaného Zr. Systémy vrstev v tomto patentu jsou v praxi známy svým purpurovým zabarvením, nejsou chemicky odolné ve smyslu definice této vlastnosti pomocí dále popsaného testu varem, nejsou tepelně zpracovatelné a mají dosti vysokou emisivitu. Podle tohoto patentu se musí použít speciální technika vakuového rozprašování, aby se omezil jev, nazývaný vnitřní napětí, v jedné z dielektrických vrstev, za účelem dosažení mechanické a chemické odolnosti podle testů tam používaných pro hodnocení těchto dvou vlastností.

Výrazné zlepšení oproti tomuto stavu techniky je popsáno v naší související přihlášce č. 08/356 515 podané 15. prosince 1994, nyní US patent č.__ , s názvem LOW-E GLASS COATING SYSTEM AND INSULATING GLASS UNITS MADE THEREFROM. Její obsah se tímto začleňuje do popisu formou odkazu. V této neukončené přihlášce je popsán unikátní systém vrstev, obsahující stříbrnou vrstvu, vloženou mezi dvě nichromové vrstvy, které jsou zase vloženy mezi spodní a vnější vrstvu S13N4. Vhodnou volbou tlouštěk jednotlivých vrstev lze u systémů povlaků podle tohoto vynálezu dosáhnout výhodně nízkou emisivitu (t.j. E_n < 0,7, E^ < 0,075, R_s < 5,5 Ω). Kromě toho odrazivé vlastnosti (odrazivost a extinkce) je činí zcela přijatelnými (t.j. mají nezrcadlový vzhled) pro použití v izolačních skleněných jednotkách (IG). Vlastnosti charakterizující propustnost světla, jsou také ve s

vyhovujícím rozmezí a problém nežádoucího purpurového zabarvení předchozího stavu techniky byl eliminován.

Přestože tyto systémy vrstev se jevily tak výhodné, bylo zjištěno, že pokud se má najít povlak sještě nižšími hodnotami emisivity (t.j. sníženou propustností v infračervené oblasti, což je základní cíl mnoha systémů vrstev používaných v architektonických sklech nebo ve sklech pro dopravní prostředky) principiálně snahou o zesílení stříbrné vrstvy (primární vrstvy odrážející IR záření), ovlivní to nežádoucím způsobem viditelnou propustnost, barvu a odrazivé vlastnosti. Tak například zesílení stříbrné vrstvy prokazatelně výrazně snižuje viditelnou propustnost pod hodnotu 70 %. Dále vzhled výrobku (např. IG jednotky) ze strany skla, které je z druhé strany povlečeno příliš silnou stříbrnou vrstvou, může být často příliš purpurový a zrcadlový. Takže přestože shora zmíněný systém, popsaný v naší související přihlášce, dosahuje vlastností, nedosažitelných kombinací předešlého stavu techniky, zůstává ještě stále potřeba vylepšení, pokud je vůbec možné.

Kromě výše popsaných systémů vrstev jsou popsány v patentové a odborné literatuře další povlaky obsahující stříbro a/nebo Ni:Cr v podobě vrstev, které odrážejí infračervené záření a dále regulují procházející světlo. Viz například filtry Fabry-Perot a povlaky a techniky, popsané v US 3 682 528 a 4 799 745 (a známý stav techniky diskutovaný a/nebo citovaný v těchto patentech). Viz také dielektrické kovové sendviče popsané v mnoha patentech včetně například US patentů 4 179 181, 3 698 946, 3 978 273, 3 901 997 a 3 889 026, mají-li být jmenovány jen některé. Přestože jsou známy nebo popsány tyto další povlaky, má se za to, že před naším vynálezem není součástí známého stavu techniky popis nebo dosažení takového vysoce produktivního postupu rozprašovacího nanášení, pomocí kterého by se dosáhlo nejen stejné či blízké odolnosti naneseného povlaku architektonických skel jako u pyrolytických povlaků, ale zároveň také vynikající kvality skla pro omezení nežádoucích složek solárního záření.

Z pohledu shora uvedeného je zřejmé, že existuje v daném oboru potřeba nalezení systému, nanášeného vakuovým rozprašováním, který by shora uvedené vlastnosti povlaků skleněných vrstev obecně a zejména IG jednotek spíše optimalizoval než zbytečně obětoval na základě předpokládané priority, a to ekonomickým způsobem.

Úkolem tohoto vynálezu je vyřešit tyto a jiné potřeby v oboru, což bude lépe objasněno pro odborníka v následujícím textu.

Podstata vynálezu

Tento vynález řeší zmíněné problémy nečekaným zjištěním, že buď přimíšením antikorozní oceli do vrstev SÍ3N4 v systému vrstev podle naší shora uvedené související přihlášky nebo popřípadě umístěním podložní vrstvy T1O2 pod tyto aditivované vrstvy, se dá dosáhnout ještě dalšího, neočekávaného snížení emisivity a dále, rovněž neočekávaně, se udrží viditelná odrazivost v nezrcadlové oblasti a zabarvení výrobku při pozorování ze strany skla je v podstatě neutrální (t.j. spadá do rozmezí od fakticky neutrálního do lehce namodralého odstínu), přičemž se chemická a mechanická odolnost udrží navzdory občasnému zesílení stříbrné vrstvy. V určitých provedeních jsou systémy vrstev tepelně zpracovatelné. Jako takové se systémy vrstev podle vynálezu mohou použít zejména ve skleněných izolačních jednotkách jako jsou IG dveře a okna, zejména pokud se tyto jednotky vyrábějí technikou utěsňování za tepla.

Jedním z aspektů tohoto vynálezu je skleněný výrobek, obsahující skleněný podklad, na jehož jednom rovinném povrchu je nanesen vakuovým rozprašováním povlak, tvořený systémem vrstev, který sestává, směrem od skla ven, z těchto vrstev:

a) vrstva obsahující S13N4 a antikorozní ocel, přičemž antikorozní ocel je přítomna v množství, které odpovídá asi 0,5 až 15 % hmotnostních zmíněné vrstvy,

b) vrstva niklu nebo nichromu,

c) vrstva stříbra, _______________________________

d) vrstva niklu nebo nichromu,

e) vrstva obsahující S13N4 a antikorozní ocel, přičemž antikorozní ocel je přítomna v množství, které odpovídá asi 0,5 až 15 % hmotnostních zmíněné vrstvy, přičemž pokud má skleněný podklad tloušťku asi 2 až 6 mm, má skleněný podklad spolu s povlakem normální emisivitu (E_n) asi 0,06 či méně, hemisférickou emisivitu (Ep) asi 0,07 nebo méně, odpor vrstvy (R_s) asi 5,0 Ω nebo méně a má v podstatě neutrální viditelné odražené zabarvení, pokud se pozoruje ze strany skla.

V určitých provedeních vynálezu sestává systém vrstev v podstatě z pěti (5) shora popsaných vrstev. V určitých dalších provedeních podle vynálezu systém dále obsahuje spodní vrstvu z T1O2· V obou těchto provedeních se relativní tloušťky vrstev upravují tak, aby v ještě výhodnějším provedení byl systém vrstev tepelně zpracovatelný ve smyslu definice tohoto termínu, která je uvedena dále.

V určitých dalších provedeních podle vynálezu má jedna shora popsaná tabule skla tloušťky asi 2 až 6 mm s povlakem podle vynálezu, naneseným na jednom z jejích rovinných povrchů, následující odrazivé a barevné, koordinátami vyjádřené, vlastnosti:

a) při pohledu ze strany skla:

RqY je asi 8 až 18 ap je asi-3 až+3 ,bh je asi 0 až -15 a “'r b) při pohledu ze strany povlaku:

RpY je asi 4 až 15 a^ je asi 0 až+8 bfo je asi-50 až-20 přičemž RY je odrazivost a a^ a b^ jsou barevné koordináty měřené v Hunterových jednotkách, 111. C, pozorovatel 10 °.

V určitých provedeních podle vynálezu je skleněná vrstva, opatřená na jedné straně systémem vrstev popsaným shora, upevněna v podstatě rovnoběžně s alespoň jednou další skleněnou vrstvou tak, že mezi vrstvami je vždy ponechán prostor, který je po obvodu utěsněn a tvoří mezi vrstvami izolační komoru a spolu s nimi izolační skleněnou jednotku, použitelnou jako okno, dveře nebo stěna, přičemž systém vrstev je umístěn na povrchu 24, jak je znázorněno na obr. 2, tak, že odrazivost a barevné koordináty jsou:

pozorováno zvenčí:

RqY asi 14 až 20 ajj asi-2 až+2 bfo asi 0 až -10 __ pozorováno zevnitř: ............... . . .. __—_RpV asi 1 1 aý 1 % a^ asi 0 až +4 bh asi 0 až -10 a propustnost viditelného záření je alespoň kolem 61 %. Pokud je povlakový systém nanesen na povrchu 2£, odrazívost a zabarvení, vyjádřené koordinátami, jsou obrácené oproti shora uvedeným, ale propustnost viditelného záření zůstává stejná.

Výraz zvenčí, jak je zde užíván, znamená pohled pozorovatele z venkovního prostoru přes povlečené sklo (tj. IG jednotku) do bytového prostoru. Výraz zevnitř, jak je zde užíván, znamená opak zvenčí, tj. strana, ze které se dívá pozorovatel, je bytový prostor (tj. místnost v domě nebo v kancelářské budově) a pohled pozorovatele je směrem ven přes povlečené sklo.

Jak je shora uvedeno, dále vynález zahrnuje takové systémy vrstev, které mají vlastnosti, umožňující tepelné zpracování. Termín tepelně zpracovatelný, jak se zde používá, znamená, že systém vrstev může být podroben alespoň jednomu z dále vyjmenovaných obvyklých tepelných postupů, aniž by to mělo nežádoucí vliv na jeho výsledné vlastnosti. Mezi obvyklé tepelné postupy patří temperování, ohýbání, tepelné tvrzení nebo jeden či několik stupňů tmelení za tepla, při nichž se tmelí dvě nebo více skleněných tabulí dohromady a vytváří se tak IG jednotka. Tento posledně jmenovaný

---------------------případ může, ale nemusí zahrnovat zahřívání skleněné sestavy na teplotu měknutí hran skleněných tabulí.

Tím, že mají některé systémy povlaků podle vynálezu vlastnosti, umožňující tepelné zpracování, stávají se vhodnými pro určité další aplikace. Tak například pokud se má systém vrstev používat v dopravních prostředcích pro ohýbaná a/nebo temperovaná přední skla, lze volit sklo podle vynálezu, které vyhovuje právě těmto požadavkům a je schopno projít těmito procesy. Podle jiného příkladu lze volit povlak, který se nezmění při temperování, jestliže je nutné pro architektonické použití dosáhnout stejného vzhledu u temperovaných i netemperovaných skleněných povlečených tabuli. Pochopitelně se označují jako tepelně zpracovatelné takové povlaky, které jsou schopny projít alespoň jedním z takovýchto procesů, ne všemi druhy zpracování, které byly shora vyjmenovány.

V tomto směru nejsou některé povlaky podle vynálezu schopny odolávat temperování, tvrzení či ohýbání, ale jsou ještě stále považovány za tepelně zpracovatelné, pokud vydrží tepelné,zpracování při těsnění IG jednotek v průběhu jejich výroby (buď s měknutím skla nebo bez něho), zejména pokud způsob výroby IG jednotky zahrnuje stupeň vyčerpání vzduchu z izolační komory (degassing) v průběhu těsnění a ponechání komory evakuované nebo její nové naplnění inertním plynem, jako je argon. Tím se splňuje při určitých provedeních podle vynálezu ještě jeden požadavek v oboru, vyřešením:

způsobu výroby izolační skleněné jednotky, která zahrnuje alespoň dvě skleněné tabule, vzájemně k sobě stmelené na okrajích po obvodu, čímž je mezi nimi vymezena alespoň jedna izolační komora, přičemž tento způsob zahrnuje stupeň umístění tabulí vedle sebe s mezerou, zahřátí tabulí na zvýšenou teplotu a zatmelení obvodových okrajů obou tabulí k sobě při zvýšené teplotě nebo nad ní, jehož vylepšení zahrnuje použití rovinného povrchu alespoň jedné skleněné tabule, povlečeného vakuovým rozprašováním tepelně zpracovatelným systémem vrstev podle tohoto vynálezu umístěným tak, že systém vrstev je uvnitř izolační komory IG jednotky, vytvořené zatmelením okrajů skleněných tabulí navzájem k sobě.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je částečný řez jedním provedením systému vrstev podle vynálezu.

Obr. 1A je částečný řez systémem vrstev podle dalšího provedení vynálezu.

Obr. 2 je částečný řez IG jednotkou, jak je řešena podle vynálezu.

Obr. 3 je schematický perspektivní pohled na část domu, v němž jsou jako okna, dveře a stěny použity IG jednotky, zobrazené na obr. 2.

Obr. 4 je schematické znázornění řezu provedení IG jednotky ve stavu polotovaru před vyčerpáním vzduchu a zatmelením, jak to předpokládá tento vynález.

Příklady provedení vynálezu

Některé termíny jsou již v oboru povlékání skel zavedeny, zejména pokud definují vlastnosti a solární charakteristiky skla. Takové termíny jsou zde používány v jejich zavedeném a známém významu. Tak například, jak je zde užíváno:

Intenzita světla o viditelných vlnových délkách, odrazivost (reflektance) je definována jako procento odraženého světla a je označována R_XY (t.j. hodnota Y, specifikovaná v ASTM 308-85), přičemž X je buď G pro stranu skla nebo F pro stranu povlaku. Strana skla (např. symbol G jako glass) znamená hodnoty získané při pozorování ze strany skleněného podkladu, naproti straně, na které je nanesen povlak, zatímco strana povlaku (t.j. symbol F jako film) znamená, že se pozoruje z té strany skleněného podkladu, na které je nanesen povlak. Pokud jsou pro IG jednotky uváděny tyto indexy, pak G, znamená zvenčí a F znamená zevnitř (t.j. podle potřeby zvenčí vůči prostoru pro bydlení nebo zevnitř prostoru kde se bydlí).

Barevné vlastnosti jsou měřeny a vyjádřeny podle koordinát a a b. Někdy jsou zde tyto symboly pro koordináty doplněny indexem h, což znamená použití obvyklé Hunterovy metody (nebo jednotek) 111. C, pozorovatel 10 °, v souladu s ASTM D-2244-93 Standard Test Method for Calculation of Color Differences From Instrumentally Measured Color Coordinates 9/15/93, jak byla rozšířena ASTM E-30885, ročenka ASTM, (Annual Book of ASTM Standards, Vol. 06.0Γ) Standard Method

---------------------for Computing the Colors of Objects by Using the CIE System.-------Výrazy emisivita a propustnost jsou dostatečně pro odborníka srozumitelné a jsou zde používány v obvyklém významu. Tak například propustnost zde znamená solární propustnost, která sestává z propustnosti viditelného světla, propustnosti infračervené energie a propustnosti ultrafialového záření. Totální propustnost solární energie je pak obvykle charakterizována jako vážený průměr těchto hodnot. Konkrétně pro měření propustnosti viditelného světla se používá normalizované metody s použitím

Illuminantu C při 380 až 720 nm, pro měření infračervené propustnosti se používá vlnových délek 800 až 2100 nm, pro měření propustnosti ultrafialového záření vlnových délek 300 až 400 nm a pro celkovou solární propustnost vlnových délek 300 až 2100 nm. Pro měření emisivity se však používá jiného rozmezí vlnových délek (t.j. 2500 až 40000 nm) jak bude dále ještě podrobněji uvedeno.

Propustnost viditelného světla lze měřit více známými zavedenými metodami.

Tak například pomocí spektrofotometru, jako je Beckman 5240 (Beckman Sci. Inst. Corp.) lze získat křivky propustnosti záření v závislosti na vlnové délce. Propustnost viditelného světla se pak vypočítá metodikou podle shora zmíněné ASTM E-308/224493. Pokud je to požadováno, lze také pro měření použít menší počet vlnových délek než je předepsáno. Jinou metodou pro měření propustnosti viditelného světla je použití spektrometru, jako je obchodně dostupný spektrofotometr Spectragard vyráběný firmou Pacific Scientific Corporation. Toto zařízení měří a hlásí přímo propustnost viditelného světla. Zde jsou uváděny hodnoty propustnosti viditelného světla (tj. hodnota Y v troj stimulových hodnotách CIE, ASTM E-308-85) měřené pomocí 111. C, pozorovatel 10°.

Emisivita (E) je hodnota nebo charakteristika absorpce a současně odrazivosti světla při daných vlnových délkách. Obvykle je charakterizována vzorcem:

E = 1 - Odrazivostfi)_m

Pro architektonické účely mají význam zejména skla s hodnotami v tak zvané střední oblasti, někdy také nazývané vzdálená oblast infračerveného spektra, t.j. kolem 2500 až 40000 nm, například jak jsou specifikovány v programu WINDOW 4.1, LBL-35298 (1994) Lawrence Berkley Laboratories, na nějž se odkazuje dále. Výraz emisivita, jak je zde používán, znamená hodnoty emisivit měřené v uvedeném infračerveném rozmezí způsobem, popsaným v r. 1991 v návrhu ASTM normy pro měření infračervené energie pro výpočet emisivity, jak ho předložil Primary Glass Manufacturer’s Council pod názvem Test Method for Measuring and Calculating' Emittance of Architectural Fiat Glass Product Using Radiometric Measurements. Tato norma a její podmínky jsou součástí popisu formou odkazu. V této normě se emisivita uvádí jako hemisférická emisivita (E^) a normální emisivita (E_n).

Měření a stanovení těchto emisivit lze provádět obvyklým způsobem, například spektrofotometrem Beckman typ 4260 s VW doplňkem (Beckman Scientific Inst. Corp.). Tento spektrofotometr měří odrazivosti v závislosti na vlnové délce a ze získaných hodnot se vypočítává emisivita s použitím shora uvedeného návrhu ASTM normy z r. 1991, který tímto začleňujeme do popisu formou odkazu.

' ^' Dálším těrmínem zdepoužívaným je odpor vrstvy. Odpor vrstvy (Rg) je v oboru známý termín a používá se zde v souladu s jeho obvyklým významem. Obecně řečeno, tento termín označuje odpor v ohmech na libovolný čtverec systému vrstev na skleněném podkladu, který klade systém vrstev procházejícímu proudu. Odpor vrstvy je měřítkem schopnosti vrstvy odrážet infračervenou energii, a proto se často používá spolu s emisivitou jako měřítko těchto vlastností. Odpor vrstvy se obvykle měří přikládáním 4-bodové sondy jako je přenosný typ vyráběný Signatone Corp. s hlavicí M-800 od firmy Magnetron Instruments Corp. v Santa Clara v Kalifornii.

Chemická odolnost nebo chemicky odolný se zde používá jako synonymum termínů chemická trvanlivost nebo chemická stabilita“. Chemická odolnost se stanoví varem vzorku povlečeného skla o rozměrech 50,8 x 12,7 mm (2x5 ) v asi 500 ml 5% HCl po dobu 1 hodiny (t.j. při asi 220 °F, 104 °C). Vzorek projde tímto testem úspěšně (a systém vrstev má chemickou trvanlivost) tehdy, jestliže v soustavě vrstev nevzniknou po uvedeném hodinovém varu žádné mikroskopické poruchy větší než asi 0,0762 mm (0,003 ).

Mechanická odolnost nebo mechanicky odolný jsou výrazy, zde užívané ve významu, jak je definován jedním ze dvou testů. První test používá Pacific Scientific Abrasion Tester (nebo ekvivalentní zařízení), kde opakovaně přechází přes vzorek o rozměru 152,4x431,8 mm (6 x 17 ) nylonový kartáč o rozměrech 50,8 x 101.6 χ 25,4 mm (2 x 4 χ 1 ) v 500 cyklech s přítlakem, vyvíjeným zatížením ý hmotností 150 g. Ve druhém alternativním testu se pomocí obvyklého brousícího zařízení Taber (nebo ekvivalentu) působí na vzorek 10,16 x 10,16 cm (4 x 4 ) při 300 otáčkách dvěma brusnými kotouči C.S. 10F, přičemž každý nese připevněné závaží o hmotnosti 500 g. V obou testech se posuzuje, zda nevznikly škrábance, viditelné pouhým okem ve viditelném světle. Pokud nevznikly, považuje se systém vrstev, který byl testu podroben, za mechanicky odolný.

Tloušťka jednotlivých vrstev v systému je měřena a tedy termín tloušťka je definován alternativními metodami. Při jedné se používají známé optické křivky a při alternativní metodě běžný jehlový elipsometr. Při jiné, zvláště výhodné metodě se používá analyzátor & k“ (n & k Technology, lne., Santa Clara, Kalifornie). Tato metoda je údajně obecně popsána v patentu US 4 905 170 spolu s postupem určování hodnot „n“ (tj. indexu lomu) a ,Jc“ (extinkčního koeficientu) zkoumaného filmu. Teno patent je zde tímto odkazem zahrnut. Takové postupy a techniky jsou odborníkovi dobře známy, a tak není třeba žádného dalšího vysvětlování kromě upozornění, že tloušťka je vyjadřována v nanometrech, resp. angstrómech.

Podíváme-li se nyní na obr. 1 a IA, vidíme částečný řez dvěma provedeními podle vynálezu. Jak je patrné, je použit běžný skelněný podklad 1, používaný v oboru architektury. Takové sklo se přednostně vyrábí plavením a v oboru je také nazýváno floatové sklo. Jeho obvyklá tloušťka může být od asi 2 do 6 mm. Složení skla není rozhodující a může se měnit v širokém rozsahu. Obvykle jde o sklo vyrobené ze základního kmene soda vápno oxid křemičitý, což je typ v oboru široce známý.

Způsob a zařízení, použité k nanesení jednotlivých vrstev na skleněný podklad 1, může být známý vícekomorový (víceanodový) sputter-coating systém, jak jej vyrábí Airco lne. Výhodný postup pro tento účel je popsán v US 5 344 718, který je již zahrnut do popisu. Je třeba podotknout, že unikátních výsledků se podle tohoto vynálezu dá dosáhnout na konvenčním zařízení pro vakuové rozprašování (sputter-coating) technikami, které nevyžadují žádné speciální postupy pro odstranění vnitřního napětí, jak jsou popsány v US 5 377 045, shora diskutovaném. .

Obrátíme nejprve pozornost na systém vrstev znázorněný na obr. I, je v něm

.použito pět vrstev, (a) - (e). Směrem od skla ven mají vrstvy následující složení
tloušťky, měřeno n & k	metodou uvedenou shora:
vrstva	složkv	tloušťka, nm (A)
a	SÍ3N4/SS*	asi 20 až 60 (200 až 600)
b	Ni nebo nichrom**	asi 0,7 až 5 (7 až 50)
c	stříbro	asi 11,5 až 19 (115 až 190)
d	Ni nebo nichrom**	asi 0,7 až 3 (7 až 30)

SÍ3N4/SS asi 5 až 60 (50 až 600) * SS = antikorozní ocel, výhodně SS #316 ** výhodně je použit nichrom (např. 80/20 Ni/Cr hmotnostních)

Ve zvlášť výhodných provedeních jsou tloušťky vrstev následující:

vrstva a

b c

d e

tloušťka, nm (A) asi 40 až 50 (400 až 600) asi 0,7 až 3 (7 až 30) asi 14 až 17 (140 až 170) asi 0,7 až 1,5 (7 až 15) asi 40 až 60 (400 až 600)

Při provedení s pěti (5) vrstvami, výhodné tloušťky vrstev asi:

vrstva a

b c

d e

které reprezentuje obr. 1, jsou konkrétní tloušťka, nm (A) (450)

2(20)

15,5(155)

0,7 (7)

55(550)

Pří vakuovém rozprašování se pro nanášení vrstev (a) a (e) výhodně používají křemíkové anody, které mají v Si přimíšeno požadované množství antikorozní oceli (např. #316) pro dosažení požadovaného množství této příměsi v nanášené vrstvě. Pokud se rozprašování provádí v dusíku, tvoří se S13N4 a alespoň část chrómu v antikorozní oceli tvoří nitrid chrómu. Jako dopant může být popřípadě v malém množství (např. 6 % hmotn.) použit hliník, aby se udržovala anoda vodivá. Nicméně tomuto účelu slouží i antikorozní ocel, a tudíž není nutné hliník pro dosažení potřebné hodnoty vodivosti používat.

Pro tento případ je třeba uvést, že obecně je množství antikorozní oceli, které se podle vynálezu může přidávat do každé vrstvy, asi 0,5 až 15 % hmotn. vrstvy. Jelikož rozprašovací proces obecně umožňuje nanášet Si a antikorozní ocel (a Al v pokud je popřípadě přítomen) v přibližně stejném poměru, lze předpokládat s dosti dobrou přesností pro účely tohoto vynálezu, že použité množství každé složky (je-li přiměřeně rovnoměrně rozptýlena) je výsledné množství každé složky ve vrstvě po nanášení rozprašováním (potvrzeno analyticky). Takže pokud se zde uvádí, že vrstva obsahuje určité hmotnostní procento antikorozní oceli, vždy se tím míní, že přibližně toto procento bylo použito v příslušné anodě.

Nyní k obr. 1A, kde je znázorněn šesti (6) vrstvový povlak podle vynálezu. Zde je pět horních vrstev (a’) - (e’) o stejném složení jako mají odpovídající vrstvy (a) - (e) na obr. 1. K těmto vrstvám je přidána spodní vrstva UC z TÍO2 tak, aby tloušťky vrstev byly s výhodou kolem:

vrstva	tloušťka, nm (A)
UC	10 až 40 (100 až 400)
a’	2 až 12 (20 až 120)
b’	0,7 až 5 (7 až 50)
c’	7,5 až 22,5 (75 až 225)
ď	0,7 až 3 (7 až 30)
e’	5 až 60 (50 až 600)

určitých výhodných provedeních mají vrstvy asi následující tloušťky
vrstva	tloušťka, nm (A)
UC	20 až 25 (200 až 250)
a’	4 až 6 (40 až 60)
b’	0,7 až 3 (7 až 30)
c’	15 až 18 (150 až 180)
ď	0,7 až 1,5 (7 až 15)

e’ až 50 (400 až 500)

Pro šesti vrstvě provedení podle obr. 1A jsou po této stránce zejména výhodná provedení, jejichž tloušťky jsou následující:

-vrstva a’ b’ c’ ď

e’ tloušťka^nm (A)

22.5 (225) 5(50) 2(20)

16.5 (165)

0,7 (7) (450)

Jak je shora uvedeno, bylo zjištěno, že unikátní použití antikorozní oceli ve vrstvách S13N4 poskytuje nový generický systém vrstev (jak je reprezentován na obr. 1 a 1A) který, pokud je nanesen na rovinný povrch monolitické tabule skla (např. floatového skla) o tloušťce asi 2 až 6 mm, poskytuje skleněný výrobek, který má normální emisivitu (En) asi 0,06 nebo menší, hemisférickou emisivitu (E^) asi 0,07 nebo menší, odpor vrstvy (R_s) asi 5,0 Ω. nebo menší a má v podstatě neutrální barvu odrazu ve viditelné oblasti (t.j. od neutrální do mírně modré) při pohledu ze strany skla. Volbou vhodných tlouštěk lze dosáhnout viditelné propustnosti alespoň asi 70 % a monolitické tabule se mohou stát tepelně zpracovatelnými, jak je shora definováno.

Typické rozmezí odrazivosti a barevných koordinát pro výrobky podle vynálezu, v nichž jsou použity tloušťky skla a vrstev jak jsou uvedeny shora, zahrnuje:

----------------ze-strany-skla:--------------------RqY asi 8 až 18 ap, asi -3 až +3 bft asi 0 až -15 ze strany povlaku:

RpY asi 4 až 15 asi O až +8 bft asi -5 až -20

Ve výhodných provedeních jsou tyto vlastnosti následující:

ze strany skla:

RqY asi 9 až 15 a^ asi -1 až +3 asi -4 až -10 ze strany povlaku:

R_FY asi 4 až 10 .

afo asi +3 až +7 t>h asi -10 až -20

V provedení podle obr. 1, kdy konkrétní výhodné tloušťky mají shora uvedené hodnoty pro těchto pět (5) vrstev, jsou hodnoty odrazivosti a barevných koordinát následující:

ze strany skla:

RpY asi 4,6 aj; asi 6,5 bh asi -15,8

RqY asi 10,2 a_F asi 0,4 bh asi -4,7 ze strany povlaku:

V provedení podle obr. IA, kde konkrétní tloušťky jsou rovny shora uvedenému příkladu pro šest (6) vrstev, jsou odrazivost a barevné koordináty následující:

ze strany skla:

RqY asi 11,0 ap asi 2,3 bfr asi -8,8 ze strany povlaku:

RpY asi 6,0 - — .

afo asi 5,4 bfo asi -17,5

Takováto monolitická skleněná tabule, vyrobená popsaným způsobem z čirého plaveného skla, má prakticky, jak bylo naměřeno, viditelnou propustnost asi 76 %, zatímco viditelná propustnost shora popsaných konkrétních výhodných provedení s pěti (5) vrstvami je asi 71 %. V obou příkladech bylo zjištěno, že systém je tepelně zpracovatelný a mechanicky a chemicky odolný.

Přestože množství antikorozní oceli se může měnit, aby splňovalo individuální požadavky, bylo nalezeno výhodné povedení vakuového rozprašovacího postupu nanášením pěti nebo šesti vrstev podle obr. 1 až 1 A, při kterém se použije křemíkové (Si) anody s 6 % hmot. antikorozní oceli a tudíž se podle shora uvedeného předpokladu vytváří vrstva s příměsí asi 6 % hmot. antikorozní oceli. Při prováděni tohoto vynálezu je také výhodné při nanášení dvou senvičových nukleačních vrstev b, d nebo b’, ď pro stříbrnou vrstvu c nebo c’, provádět vakuové rozprašování v prostředí dusíku, je-li použit nichrom (např. Ni/Cr 80/20 hmotnostně), čímž se přemění alespoň část chrómu, přítomného v nichromu, na nitrid. Podobně se pochopitelně přemění na nitrid i alespoň část chrómu v antikorozní oceli při nanášení Si/SS elektrodou v dusíkové atmosféře a tvoří SÍ3N4 (t.j. nitrid křemíku).

Jak bylo shora uvedeno, obr. 2 znázorňuje, spíše schematicky, typickou IG jednotku podle vynálezu. Pro odlišení uvnitř je značeno na IG jednotce In, venku je značeno Out a schematicky je znázorněno slunce 2. Jak lze vidět, tato IG jednotka je tvořena vnější ^skleněnou tabulí 11 a vnitřní skleněnou tabulí lj. Tyto dvě skleněné tabule (například o tloušťce 2 až 6 mm) jsou utěsněny na okrajích po celém obvodu známým těsněním 15 a desikačním proužkem 17. Spojené tabule jsou pak upevněny v běžném okenním či dveřním rámu 19 (je znázorněn pouze ve schematické formě). Zatmelením okrajů po obvodu skleněných tabulí a náhradou vzduchu z komory plynem jako je argon vznikne typická, vysoce izolačně účinná IG jednotka. Komora má v obvyklém provedení šířku asi 1,27 cm (1/2 ).

Použitím systému vrstev podle vynálezu, jak je shora popsáno, jako systému 22 vrstev na stěně (t.j. vnitřním rovinném povrchu) 24 vnější skleněné tabule 11 uvnitř komory 20, jak je znázorněno, nebo alternativně na stěně (t.j. vnitřním rovinném povrchu) 26 vnitrní skleněné tabule 13 uvnitř komory 20 (není znázorněno), lze vyrobit zvláště unikátní, nezrcadlové IG jednotky, které mají v podstatě neutrální zabarvení při pohledu zevně i zevnitř budovy, ve které jsou tyto IG jednotky instalovány. V tomto smyslu je třeba samozřejmě rozumět, že obr. 2 ilustruje pouze jedno provedení IG jednotky, ve které mohou být použity unikátní systémy vrstev podle vynálezu. Fakticky je možno použít systémy vrstev podle vynálezu v celé řadě variant IG jednotek obecně, včetně takových, které mají více než dvě skleněné tabule. Obecně však lze říci, že IG jednotky podle tohoto vynálezu, pokud mají systém vrstev umístěn na kterékoliv skleněné tabuli uvnitř izolační komory IG jednotky, mají typické vlastnosti a jejich rozmezí následující:

Tabulka 1

Stěna 24 Stěna 26

Hodnocená vlastnost	Rozmezí	Výhodně	Rozmezí	Výhodně
Propustnost (%) (viditelná)	>61	70	>61	70
Odrazivost (%)(vidit., zvenčí)	14 až 20	16	11 až 18	13
Odrazivost (%)(vidit., zevnitř)	11 až 18	13	14 až 20	16
Zastínění (koef. S.C.)	0,45 až 0,60	0,53	0,55 až 0,69	0,63
Solární tepelný zisk (koef.)	0,38 až 0,58	0,45	0,47 až 0,60	0,55
U (zima) (BTU/ft-/h/°F)	0,23 až 0,28	0,25	0,23 až 0,28	0,25
U (léto) (BTU/ft²/h/°F)	0,23 až 0,28	0,25	0,23 až 0,28	0,25
Relativní tepelný zisk
(BTU/ft²/h/°F)	90 až 120	110	110 až 150	130

V tomto směru v určitých provedeních typická odrazivost a barevné koordináty, měřeno zvenčí nebo zevnitř, spadají do následujících rozmezí:

ZVENČÍ: ZEVNITŘ:

RqY asi 14 až 20 RpY asi 11 až 18 a^ asi -2 až +2 a^ asi 0 až +4 ~ bfo asi 0 až-10 “ ----- bh asi 0 až -10 a viditelná propustnost je nejméně 61 %, výhodně alespoň 63 %.

Kromě těchto shora uvedených vlastností lze v určitých výhodných provedeních IG jednotek se sklem podle vynálezu povlečeným výhodným pětivrstvým systémem podle obr. 1 (s použitím výše uvedených zvlášť výhodných tlouštěk vrstev) s komorou 20 o tloušťce 1,27 cm plněnou argonem dosáhnout dále uvedených vlastností, které byly vypočteny pomocí softwaru známého jako WINDOW 4.1 od Lawrence Berkley Laboratories z Berkeley, Kalifornie, a naměřeny s použitím spektrofotometru Hitachi, který poskytuje počítači vstupní data pro: (1) propustnost pro solární a viditelné záření, (2) solární odrazivost ze strany filmu a skla a (3) Beckmanův infračervený spektrofotometr k měření emisivity. Program WINDOW 4.1, 1988 až 1994 je copyright Řídícího sboru Kalifornské University a má název Fenestration Production Thermal Analysis Program.

Tabulka 2

Hodnocená vlastnost	Stěna 24	Stěna 26
Yvidit	66	66
R-vidit. zvnějšku	15	12
Rvidit. zevnitř- --------------------	12	---------₁₅-----------
Tsolar	41	41
R-solar	34	35
Koef. stínění	0,51	0,63
Koef. sol. tep. zisku	0,44	0,54
Uzima	0,26	0,26

Uléto	0,25	0,25
En	0,06	0,06
Eh	0,07	0,07
Relativ, tepel, zisk	105	129
RS (Ω)	4,7	4,7

Barva (monolitická vrstva, Hunter 111. C, pozorovatel. 10°)

Ty	70,9
^ah	-2,4
bh	6,4
RqY (zvenčí)	10,2
^ah	0,4
bh	-4,7
RpY (zevnitř)	4,6
^ah	6,5

b_h -15,8

Podobným způsobem s použitím stejné techniky měření se dosáhne u shora uvedených mimořádně výhodných šestivrstvových systémů, znázorněných na obr 1A (s použitím mimořádně výhodných tlouštěk vrstev, které jsou shora uvedeny) v systému vrstev na stěně 24 nebo 26 (obr. 2). následujících hodnot:

Tabulka 3 - ·
Hodnocená vlastnost	Stěna 24	Stěna 2£
Tvidit	70	70
E-vidit. zvnějšku	16	13
E-vidit. zevnitř	13	16
Tsolar	42	42
R-solar	31	33

Koef. stínění	0,53	0,63
Koef. sol. tep. zisku	0,45	0,55
Uzima	0,25	0,25
Uléto	0,24	0,24
En	0,05	0,05
E_h	0,06	0,06
Relativ, tepel, zisk	110	130
RS (Ω).	4,8	4,8

Barva (monolitická vrstva, Hunter 111. C, pozorovatel. 10°)

Ty	76,2
^ah	-2,7
bh	. 3,1
RqY (zvenčí)	11,0
^ah	2,3
bh	-8,8
RpY (zevnitř)	6,0
^ah	5,4
bh	-17,5

V obou těchto provedeních je monolitická vrstva stálá jak při testu varem pro stanovení chemické odolnosti, tak při výše uvedeném testu na Pacific Scientific Abrasion Tester pro stanovení mechanické odolnosti. Oběma testy prošla obě provedení.

Příklady konkrétní výroby

Pro nanesení vrstev bylo v tomto příkladě použito zařízení Airco ILS-1600 podle obr. 1 a 1 A. Toto zařízení má tři nebo alternativně čtyři anody (v případě čtyř anod musí být alespoň dvě z nich c-mag, například Si a Ti). V tomto případě, v provedení podle obr. IA katoda #1 je titan, katoda #2 je křemík s 5 % Al a s dále přimíšenými 6 % antikorozní oceli #316, katoda #3 je stříbro a katoda #4 je nichrom (Ni:Cr 80/20 hmotnostně). Jak bylo uvedeno, katody #1 a #2 mohou být v c-mag formě. V provedení, které je znázorněno na obr. 1, je titanová elektroda vypuštěna a ostatní tři zůstávají stejné.

K nanesení vrstev bylo použito monolitické čiré, sodno-vápenato-křemičité floatové sklo o tloušťce 2,2 mm (0,087 ). Nanášecí zařízení (sputter-coater) bylo nastaveno následovně:

(Systém pěti vrstev - obr. 1)

			O	tlak	příkon	napětí	proud	rychlost	počet
vrstva	materiál	n₂%	Ar%	mPa	katody	katody	katody	linky %	projití
1	křemík	50	50	53,3	4,9 kW	483 V	1,5 A	42,5	9
2	nichrom	50	50	41,3	0,7 kW	387 V	2,0 A	100	1
3	stříbro	0	100	76,0	5,0 kW	498 V	5,0 A	100	1
4	nichrom	50	50	41,3	0,3 kW	344 V	1,0 A	100	1
5	. křemík	50	50	53,3	4,9 kW	483 V	10,5 A	45	11

(Systém šesti vrstev - obr. 1 A)

	n₂	Ar	o₂	tlak	příkon	napětí	proud	rychlost	počet
vrstva materiál	sccm	sccm	sccm	mPa	katody	katody	katody	linky %	projití
1	titan	0	45	15	267	5 kW	580 V	8,8 A	45	13
2	křemík	80	20	0	267	3,5 kW	550 V	6,4 A	45	1
3	nichrom	80	20	0	267	0,9 kW	391 V	2,2 A	100	1
4	stříbro	0	100	0	267	4,4 kW	479 V	9,4 A	100	1
5	nichrom	80	20	0	267	0,3 kW	332 V	1,0 A	100	1
6	křemík	80	20	0	267	3,5 kW	550 V	6,4 A	45	5

Tloušťky vrstev, měřené shora popsanou n & k technikou jsou:

(Systém pěti vrstev - obr. 1) (Systém šesti vrstev - obr. 1 A)

vrstva	nm (A)	vrstva	nm (A)
a	45 (450)	UC	22,5(225)

a	45 (450)	a’	5(50)
b	2,1 (21)	b’	2,1 (21)
c	15,5(155)	c’	16,6 (166)
d	0,7 (7)	ď	0,7 (7)
e	55(550)	e’	45(450)

Optické a elektrické vlastnosti každého ze systémů jsou následující: (Pětivrstvový systém - obr. 1)

Strana skla

RgY 10,2 a_h0,⁴b_h -4,7

Strana povlaku

R_FY 4,6 ah6,5 bh-15,8

Strana skla

R_GYii,0 a_h2,3 bh -8,8

Viditelná propustnost 70,9 a_h -2,4 b_h 6,4

Elektrické hodnoty

R_s 4,7 E_n 0,06 E_h 0,07 (Šestivrstvový systém - obr. 2)

Strana povlaku —Z----—R-p-^O— bh-17,5

Viditelná propustnost 76,2 ah b_h3,l

Elektrické hodnoty

R_s 4,8 EnO.05 Ep 0,06

Tyto dva systémy vrstev, jak jsou shora popsány, se oba zasadí do IG jednotky typu, který je zobrazen na obr. 2 (povlak na stěně 24, 1,27 cm argonová izolační komora nebo vakuová komora). Její optické, termální a elektrické vlastnosti (aplikací shora popsané WINDOW 4.1 metody) jsou:

Veličina	Šesti vrstvový systém	Pěti vrstvový systém
RY (zvenčí)	15,5	15,0
^ah	-0,2	-1,9
^bh	-2,6	-1,0
RY (zevnitř)	12,6	11,5
^ah	0,9	2,0
^bh	-5,6	-4,9
Vidit. propust.	70,0	66,0
^ah	-2,4	-2,1
. ^bh	1,5	4,8
Zimní U-hodnota	0,25 (komora argon)	0,26
	0,05 (komora vakuum)	—
R-hodnota	4 (komora argon)	3,85
	20 (komora vakuum)	—
Koeficient zastínění	0,53	0,51
Rs	4,8	4,7
En	0,05	0,06
Eh	0,06	0,07

Vliv přítomnosti antikorozní oceli na optické a elektrické vlastnosti je demonstrován srovnáním vlastností shora uvedeného pěti vrstvo vého systému (s 6 % hmotn. antikorozní oceli #316) se srovnávacím pětivrstvovým systémem v podstatě stejným, kde vrstvy jsou naneseny v tloušťkách v podstatě stejných, s použitím stejných tří anod, avšak s tím rozdílem, že srovnávací systém je vyroben pomocí anody Si dopované 5 % Al bez přísady-antikorozní oceli. Při nanášení systému-bez antikorozní oceli jsou pak hodnoty nastavení coateru následující:

	tlak	příkon	napětí	proud	rychlost	počet
vrstva	materiál	N, %	Ar%	mPa	katody	katody	katody	linky %	projití
1	křemík	80	20	267	244 kW	429 V	569 A	175	1
2	nichrom	80	20	267	1,16 kW	312 V	3,7 A	175	1
3	stříbro	0	100	267	8,6 kW	382 V	22,5 A	175	1
4	nichrom	80	20	267	0,4 kW	350 V	1,1 A	175	1
5	křemík	80	20	267	322 kW	394 V	817 A	175	1

Optické a elektrické vlastnosti tohoto srovnávacího monolitického pětívrstvového systému (na stejném skleněném podkladě) bez antikorozní oceli jsou následující:

Strana skla RqY asi 13,9 aft asi 0,2 asi -6,9

Strana povlaku

RpY asi 7,9 a^ asi 5,3

------------- asi -16,4----------------------------Viditelná propustnost 70,7 a_h -2,7 b_h4,7

Elektrické hodnoty

R_s5,2

E_n0,07 E_h 0,08

Jak lze vidět na tomto srovnání, použití antikorozní oceli představuje výrazné zlepšení vlastností skleněného výrobku, zejména ve snížení hodnot E, které jsou v případě šestivrstvového systému ještě nižší.

Při dalším srovnání vlastnosti shora uvedených dvou provedení podle vynálezu kontrastují s vlastnostmi, získanými aplikací shora popsané WINDOW 4.1 metody (1,27 cm argonová komora) na shora uvedený výrobek podle dosavadního stavu techniky (t.j. IG Cardinal-171). Tyto hodnoty srovnávacího známého výrobku jsou uvedeny v následující tabulce 4.

Tabulka 4
Hodnocená vlastnost	Stěna 24	Stěna 26
Tvidit	73	73
R-vidit. zvnějšku	11	12
E-vidit. zevnitř	12	11
Tsolar	41	41
E-solar	33	36
Koef. stínění	0,52	0,62
Koef. sol. tep. zisku	0,443	0,531
Uzima	0,25	0,25
Uléto	0,24	0,24
E_n	0,051	0,051
Eh	0,060	0,060
Relativ, tepel, zisk	106	127
RS (Ω)	3,27	3,27

Barva (monolitická vrstva, Hunter 111. C, pozorovatel. 10°)

Ty 80,7 ^ah L , -1,26 bfi +2,62

RgY 5,98 ah _ - +2,37 b_h -5,68

RpY (zevnitř) 4,90 ^ah -2,01 bh 0,60

Na tomto místě je třeba uvést, že tento výrobek Cardinal-171 již byl kladně přijat na trhu. Jeho jedinou skutečnou nevýhodou je nedostatečná chemická odolnost. Naprosto přesná podoba systému vrstev tohoto výrobku sice známa není, lze však mít za to, že je v souladu s tím, co je uvedeno ve shora citovaném US patentu č. 5 302 449.

Jak je vidět, srovnáním výsledků tohoto vynálezu se zmíněným obchodně přijatým výrobkem dosáhl předmět vynálezu vysoké úrovně konkurenční schopnosti s použitím výrazně odlišného systému a méně nákladného vrstev. Například přestože výrobek Cardinal dosahuje o něco vyšší propustnosti pro viditelné světlo než příklad provedení podle vynálezu (73 % oproti 70 %), znamená nicméně těchto 70 % nejen dobrou hodnotu uvnitř přijatelné oblasti, ale také, jsou-li žádoucí nižší stínící koeficienty, jak je uvedeno shora (například pro snížení nákladů na klimatizaci v horkém počasí), je těchto 70 % je na trhu víc požadováno než 73 %. Mimořádnou pozornost v tomto vynálezu zasluhuje dosažení vynikající chemické odolnosti. Oba výrobky mají velmi nízké emisivity a v podstatě stejné vynikající U hodnoty.

Z hlediska shora uvedených vlastností IG jednotek, které nebyly předtím definovány, jako U_zj_ma , Uiéto atd., jde o termíny velmi dobře srozumitelné a jsou zde použity v souladu s jejich přijatými významy. Tak například U hodnota je měřítkem izolačních schopností IG soustavy. U_zj_ma a Ujeto jsou definovány v souladu s NFRC 100-91 (1991), normou respektovanou programem WINDOW 4.1. Koeficient zastínění (S.C.) je definován podle NFRC 200-93 (1993), pomocí koeficientu solárního tepelného zisku a dělením 0,87. Relativní tepelný zisk (r.h.g.) je definován stejným NFRC 200-93 (1993) postupem. TsQiar znamená propustnost veškeré solární energie a je známou kombinaci UV, viditelné a IR propustnosti. R_solar znamená odrazívost veškeré solární energie a je známou kombinací UV, viditelné a IR odrazivosti.

Obr. 3 je schematický pohled na část typického rodinného domu 28, který má různé portály, v nichž se předmět vynálezu může uplatnit. Například okno 30 může využívat buď jednoduchou vrstvu skla s povlakem vrstev podle vynálezu nebo může jako dvojité okno využít IG jednotku podle vynálezu, jak je znázorněno na obr. 2. Podobně mohou být s využitím tohoto vynálezu konstruovány také posuvné dveře 32 nebo pevné dveře 34. stejně tak jako panel 36 předních dveří, a to buď v podobě jednovrstevného skla nebo IG jednotky.

Obr. 4 je schematické zobrazení sestavy typické dvoutabulové IG jednotky před zatěsněním. V určitých provedeních podle vynálezu, jak je uvedeno shora, je systém vrstev tepelně zpracovatelný. Polotovar na citovaném obrázku je sestaven s použitím dvou běžných tabulí 31 a 33 floatového skla oddělených zvolenou mezerou (například 0,1 mm) skleněnými korálky 25. Spodní tabule 33, která je o něco větší než horní tabule 21, má systém vrstev 37 podle vynálezu nanesený vakuovým rozprašováním (sputter-coating) na svém vnitřním rovinném povrchu (popřípadě může být pro povlak použit vnitřní rovinný povrch tabule 21)· Tato sestava se pak na obvodové ploše 41, definované centrováním menší tabule 31 na větší tabuli 22, tmelí obvyklým tmelem 29 (např. nízkotající keramikou).

V obvyklém případě se aplikuje dostatečné teplo (například o teplotě asi 500 °C) k ztekucení tmelu 39 a tím k vytvoření izolační komory 42. V průběhu tohoto procesu se aplikuje vakuum k dosažení co největšího ekonomicky schůdného odstranění vzduchu a vodní páry a ponechání vakua a popřípadě nahrazení vzduchu a vodní páry inertním plynem jako je argon. Při jiné technice se místo použití tmelu okraje skel stmelí plamenem. V obou případech se musí působit teplem pro utěsnění komory a odstranění vodní páry. Proto nalézá tepelně odolné provedení podle vynálezu vynikající použití v IG jednotkách typu, zobrazeného na obr. 4, pro které se musí použít systém vrstev, schopný vydržet tepelné namáhání v průběhu těsnění bez nežádoucích změn jeho požadovaných vlastností.

V další alternativě se nepoužívá evakuace a vytvoření mezery o velikosti 1,27 cm se dosahuje různými známými, konvenčními technikami. Při takovémto procesu se izolační komora obvykle plní argonem, aby se vytlačil vzduch a dokonale odstranila vodní pára (t.j;vLhkost hebo vdda), kťerámůžebýtpřítomna.

Odborník v oboru může na základě shora uvedeného vysvětlení vynálezu přidat jiné znaky, vytvořit modifikace a vylepšení, která jsou zřejmá. Takové další znaky, modifikace a vylepšení jsou proto součástí tohoto vynálezu a patří do rozsahu jeho ochrany, definované následujícími nároky.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Skleněný povlečený výrobek, vyznačující se t í m , že zahrnuje skleněný podklad a na jeho rovinném povrchu systém vrstev, který směrem od skla ven obsahuje:

a) vrstvu obsahující S13N4 a antikorozní ocel, přičemž uvedená antikorozní ocel je v množství asi 0,5 % až 15 % hmotnostních této vrstvy,

b) vrstvu niklu nebo nichromu,

c) vrstvu stříbra,

d) vrstvu niklu nebo nichromu a

e) vrstvu obsahující S13N4 a antikorozní ocel, přičemž uvedená antikorozní ocel je v množství asi 0,5 % až 15 % hmotnostních této vrstvy, přičemž jestliže uvedený skleněný podklad má tloušťku asi 2 mm až 6 mm, má uvedený povlečený skleněný podklad normální emisivitu (En) asi 0,06 nebo méně, hemisférickou emisivitu (Eh) 0,07 nebo méně, odpor vrstvy (R_s) asi 5,0 Ω nebo méně a má v podstatě neutrální viditelnou odráženou barvu při pozorování ze strany skla.
2. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 1, vyznačující setím, že uvedený skleněný podklad má viditelnou propustnost alespoň asi 70 %.
3. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený skleněný výrobek je tepelně zpracovatelný.
4. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený systém vrstev dále obsahuje spodní vrstvu obsahující TiCb a vrstvy mají zhruba následující tloušťky:

vrstva spodní vrstva_ a

b d

e tloušťka, nm (A)

10 až 40(100 až 400)

2 až 12 (20 až 120)

0,7 až 5 (7 až 50)

7,'51íž 2275 (75Haž*225) ~

0,7 až 3 (7 až 30)
5 až 60 (50 až 600)

5. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 4, vyznačující se tím, že skleněný podklad má normální emisivitu (E_n) asi 0,05 nebo méně, hemisférickou emisivitu (E^) asi 0,06 nebo méně a odpor vrstvy (Rg) asi 5,0 Ω nebo méně.
6. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 5, vyznačující se tím, že sestává v podstatě z uvedené spodní vrstvy a vrstev (a) až (e), přičemž uvedená antikorozní ocel je v uvedených vrstvách (a) a (e) v množství kolem 6 % hmotnostních příslušné vrstvy.
7. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 6, vyznačující se tím, že vrstvy mají asi následující tloušťky:

vrstva spodní vrstva b

c d

tloušťka, nm (A)

20 až 25 (200 až 250) 4 až 6 (40 až 60) 0,7 až 3 (7 až 30)

15 až 18 (150 až 180)

0,7 až 1,5 (7 až 15)

40 až 50 (400 až 500)
8. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 7, vyznačující se tím, že uvedené vrstvy (b) a (d) obsahují nitrid chrómu a uvedená antikorozní ocel je obsažena v nitridu chrómu.
9. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 8, vyznačující se tím, že vrstvy mají zhruba následující tloušťky:

φ d

í

,.¾.

vrstva tloušťka, nm (A) spodní vrstva 22,5 (225) a 5 (50) b 2 (20) c 16,5(165) d 0,7(7) e 45 (450) přičemž skleněný podklad, na kterém je systém vrstev nanesen, má následující vlastnosti:

ze strany skla:

RqY asi 11,0 ap asi 2,3 bh asi -8,8 ze strany povlaku:

RpY asi 6,0 a^ asi 5,4 bh asi -17,5 kde RY je odrazívost a ah a bh jsou barevné koordináty měřené v Hunterových jednotkách, lil. C, pozorovatel 10 °, přičemž uvedený systém vrstev je mechanicky a chemicky odolný a má viditelnou propustnost asi 76 %.
10. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 9, vyznačující se tím, že uvedený systém vrstev je tepelně zpracovatelný.
11. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, vrstev sestává v podstatě z uvedených vrstev (a) - (e) a tyto vrstvy že uvedený systém mají zhruba následující tloušťky:

vrstva a

b c

d e

tloušťka, nm f A)

20 až 60 (200 až 600) 0,7 až 5 (7 až 50) 11,5 až 19 (115 až 190) 0,7 až 3 (7 až 30)

5 až 60 (50 až 600)
12. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 11, vyznačující se t i m , že vrstvy mají zhruba následující tloušťky:

vrstva a

b c

d e

tloušťka, nm (A)

40 až 50 (400 až 500) 0,7 až 3 (7 až 30)

14 až 17 (140 až 170) 0,7 až 1,5 (7 až 15) 40 až 60 (400 až 600)
13. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 12, vyznačující se t i m , že uvedený systém vrstev je chemicky a mechanicky odolný. Z__
14. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 13, vyznačující se t í m , že vrstvy mají zhruba následující tloušťky:

vrstva tloušťka, nm (A)

45(450)

2(20) 15,5(155) 0,7 (7) 55 (550) přičemž uvedený skleněný podklad povlečený uvedeným systémem vrstev má viditelnou propustnost větší než asi 70 %.
15. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 14, vyznačující se tím, že skleněný podklad povlečený uvedeným systémem vrstev má následující charakteristiky:

ze strany skla:

RqY asi 10,2 ap asi 0,4 bh asi -4,7 ze strany povlaku:

RpY asi 4,6 ap asi 6,5 bh asi-15,8 kde RY je odrazivost a a^ a b^ jsou barevné koordináty měřené v Hunterových jednotkách, lil. C, pozorovatel 10
16. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 15, vyznačující se t í m , že uvedený skleněný výrobek je tepelně zpracovatelný.
17. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 16, vyznačující se tím, že antikorozní ocel ve vrstvách (a) a (e) v množství asi 6 % hmotnostních příslušné vrstvy.
18. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 17, vyznačující se t í m , že uvedené vrstvy (b) a (c) obsahují nitrid chrómu a uvedená antikorozní ocel je obsažena v nitridu chrómu.
19. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 1, vyznačující- se tím, _ že uvedená antikorozní ocel je antikorozní ocel č. 316.
20. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že skleněný podklad povlečený uvedeným systémem vrstev má následující charakteristiky:

ze strany skla:

RqY asi 8 až 18 ap asi -3 až +3 bp asi 0 až -15 ze strany povlaku:

RpY asi 4 až 15 ap asi 0 až +8 bp asi -5 až -20 kde RY je odrazivost a ap a bp jsou barevné koordináty měřené v Hunterových jednotkách, lil. C, pozorovatel 10 °.
21. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 20, vyznačující se -t-í-m-r-že-skleněný-podklad-povlečený-TivedBnýnr-systéniem-vřStev^-maTrášlědujíčí“ charakteristiky:

ze strany skla:

RqY asi 9 až 15 ap asi -1 až +3 bp asi -4 až -10 ze strany povlaku:

RpY asi 4 až 10 a^ asi +3 až +7 bh asi-10 až-20
22. Skleněný povlečený výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že viditelná propustnost uvedeného povlečeného skleněného podkladu je asi 74 % až 76 %.
23. Izolační skleněná jednotka, obsahující alespoň dvě v podstatě rovnoběžné tabule skla, mezi nimiž je prostor, vyznačující se tím, že alespoň jedna z těchto skleněných tabulí je skleněným výrobkem podle nároku 1.
24. Izolační skleněná jednotka podle nároku 23, vyznačující se tím, že uvedené dvě skleněné tabule jsou spojeny zatmelením po okrajových hranách, čímž je vytvořena mezi nimi izolační komora, přičemž uvedený systém vrstev je umístěn na povrchu jedné z uvedených skleněných tabulí uvnitř této izolační komory a odrazivé a barevné charakteristiky při pohledu zvenčí jsou následující:

pozorováno zvenčí:

RqY asi 14 až 20 ah asi -2 až +2 bh asi 0 až -10 pozorováno zevnitř:

R_FY asi 11 až 18 ah asi 0 až +4 bh asi 0 až -10 a viditelná propustnost je alespoň asi 61 %.
25. Izolační skleněná jednotka podle nároku 24, vyznačující se tím, že uvedená jednotka je izolační okno, dveře nebo stěna a viditelná propustnost je alespoň asi 63 %.
26. Izolační skleněná jednotka obsahující alespoň dvě v podstatě rovnoběžné skleněné tabúle, mezi nimiž je prostor a které jsou zatmeleny po okrajových hranách, čímž je vytvořena mezi nimi izolační komora, přičemž alespoň jedna z uvedených skleněných tabulí je povlečeným skleněným výrobkem podle nároku 4, přičemž uvedený systém vrstev je umístěn uvnitř této izolační komory.
27. Izolační skleněná jednotka obsahující alespoň dvě v podstatě rovnoběžné skleněné tabule, mezi nimiž je prostor a které jsou zatmeleny po okrajových hranách, čímž je vytvořena mezi nimi izolační komora, přičemž alespoň jedna z uvedených skleněných tabulí je povlečeným skleněným výrobkem podle nároku 8, přičemž uvedený systém vrstev je umístěn uvnitř této izolační komory.
28. Izolační skleněná jednotka obsahující alespoň dvě v podstatě rovnoběžné skleněné tabule, mezi nimiž je prostor a které jsou zatmeleny po okrajových hranách, čímž je vytvořena mezi nimi izolační komora, která je v podstatě bez vzduchu, přičemž alespoň jedna z uvedených skleněných tabulí je povlečeným skleněným výrobkem podle nároku 10, přičemž uvedený systém vrstev je umístěn uvnitř této izolační komory.
29. Izolační skleněná jednotka obsahující alespoň dvě v podstatě rovnoběžné skleněné tabule, mezi nimiž je prostor a které jsou zatmeleny po okrajových hranách, čímž je vytvořena mezi nimi izolační komora, přičemž alespoň jedna z uvedených skleněných tabulí je povlečeným skleněným výrobkem podle nároku 11, přičemž uvedený systém vrstev je umístěn uvnitř této izolační komory.
30. Izolační skleněná jednotka obsahující alespoň dvě v podstatě rovnoběžné skleněné tabule, mezi nimiž je prostor a které jsou zatmeleny po okrajových hranách, čímž je vytvořena mezi nimi izolační komora, přičemž alespoň jedna z uvedených skleněných tabulí je povlečeným skleněným výrobkem podle nároku 13, přičemž uvedený systém vrstev je umístěn uvnitř této izolační komory.
31. Izolační skleněná jednotka obsahující alespoň dvě v podstatě rovnoběžné skleněné tabule, mezi nimiž je prostor a které jsou zatmeleny po okrajových hranách, čímž je vytvořena mezi nimi izolační komora, která je v podstatě bez vzduchu, přičemž alespoň jedna z uvedených skleněných tabulí je povlečeným skleněným výrobkem podle nároku 18, přičemž uvedený systém vrstev je umístěn uvnitř této izolační komory.
32. Způsob výroby izolační skleněné jednotky obsahující alespoň dvě skleněné tabule, stmelené po okrajích navzájem k sobě, čímž je mezi nimi vytvořena alespoň jedna izolační komora, přičemž tento způsob zahrnuje stupně přiložení tabulí vedle sebe s ponechanou mezerou, zahřátí uvedených tabulí na zvýšenou teplotu a stmelení okrajů po obvodu uvedených tabulí navzájem k sobě při uvedené zvýšené teplotě nebo nad ní, vyznačující se tím, že zahrnuje použití alespoň jedné skleněné tabule, která je skleněným výrobkem podle nároku 3, umístěné tak, že na ní nanesený systém vrstev je umístěn uvnitř této izolační komory.
33. Způsob podle nároku 32, v y z n a č u j í c í se t í m, že alespoň jedna uvedená skleněná tabule je skleněným výrobkem podle nároku 10.
34. Způsob podle nároku 32, v y z n a č u j í c í se t í m , že alespoň jedna uvedená skleněná tabule je skleněným výrobkem podle nároku 16.