CZ318297A3

CZ318297A3 - Sedimentační zařízení pro tekutiny obsahující tekuté, plynné a částicové materiály a čisticí zařízení, které je součástí sedimentačního zařízení a způsob čistění odpadních vod

Info

Publication number: CZ318297A3
Application number: CZ973182A
Authority: CZ
Inventors: Sjoerd Hubertus Jozef Vellinga
Original assignee: Paques B. V.
Priority date: 1995-04-10
Filing date: 1996-04-10
Publication date: 1999-02-17
Also published as: EP0820335A1; NO974576D0; ES2133950T3; KR19980703756A; HK1018023A1; JP3138478B2; ATE181850T1; CN1080581C; NO974576L; AU5163796A; BR9604896A; CN1181026A; CA2217744C; US5904850A; NL1000100C2; AU686940B2; DK0820335T3; PL322740A1; DE69603173T2; NO316964B1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká sedimentačního zařízení pro tekutiny obsahující kapalné plynné a částicové materiály, kdy toto zařízení zahrnuje:

sedimentační komoru, která se plní tekutinou, a ve které je upevněna, k zachytávání bublin plynu, alespoň jedna přepážka s hřbetem, který je situován proti otevřené straně přepá žky směru jící směrem dolů, — výtokové zařízení tekutiny upevněné těsně nad hladinou tekutiny, zásobovací zařízení dodávky tekutiny u dna sedimentační komory,

- výpustné zařízení pro vypouštění plynu ze sedimentační komory, ve které byl plyn zachycen pod přepážkou.

Dosavadní stav techniky

Sedimentační zařízení tohoto druhu je známo z EP-Al-0,244,029 a EP-A1-0,193,999. Tyto publikace popisují přepážky,, které jsou upevněny vodorovně a navzájem se překrývají tak, aby omezovaly horní okraj fermentační komory a vytvářely tak nad ní umístěnou sedimentační komoru. Přepážky zachytávají bubliny vystupující z fermentační komory, ale dovolují pohyb zbývající tekutiny mezi přepážkami směrem nahoru. Zachycování bublin plynu zajišťuje, že tekutina v sedimentační komoře je v relativním klidu vůči tekutině ve fermentační komoře, ve které se tekutina pohybuje v důsledku stoupání bublin plynu. Skutečnost, že tekutina v sedimentační komoře je v relativním klidu znamená, že přítomné částice unášené z fermentační komory se mohou usazovat a mohou mezi přepážkami • · • · · ·

padat zpět do fermentační komory. Sedimentační zařízení známá z těchto publikací mají jednu nevýhodu, která spočívá v tom, že při maximální turbulenci mohou bubliny snadno procházet mezi přepážkami a dále postupovat do sedimentační komory, což má negativní vliv na usazování v sedimentační komoře. Zejména menší bubliny plynu budou mezi přepážkami snadno pronikatPodstata vynálezu.

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout sedimentační zařízení, ve kterém by se mohly oddělovat tekutiny, plynné a částicové materiály tak, že u horní části sedimentačního zařízení by se shromažďovala tekutina zbavená, ve větší míře, částicového materiálu a rovněž plynu.

Tohoto cíle lze podle tohoto vynálezu dosáhnout tím, že se alespoň jedna přepážka umístí tak, že její podélná osa svírá s hladinou jistý úhel, takže tekutina přitékající u dna sedimentační komory stoupá šikmo vzhůru, tlačena podél spodní části alespoň jedné přepážky, zatímco v ní obsažené bubliny plynu se shromažďují u hřbetu alespoň jedné přepážky, a dále tím, že výstupní zařízení plynu zachytává pod hladinou plyn, který se shromáždil u hřbetu alespoň jedné přepážky.

Tím, že tekutina vtéká do sedimentační komory u dna zařízení a vytéká v horní části sedimentační komory, generuje se v sedimentační komoře tok tekutiny směrem nahoru. Šikmo usazené přepážky zajišťují i šikmý směr toku tekutiny. Během šikmého toku tekutiny směrem vzhůru, stoupají bubliny plynu mnohem strměji než tekutina a dostávají se nakonec do styku se šikmo umístěnou přepážkou. Šikmo umístěná přepážka dodatečně umožňuje další proudění plynu ve směru hřbetu přepážky. Jelikož tekutina proudí šikmo vzhůru, bubliny plynu obsažené v tekutině se shromažďují u hřbetu přepážky. Zachycením plynu shromážděného u hřbetu přepážky ještě pod hladinou je zajištěno, že plyn neuvede do pohybu hladinu tekutinu. Tekutina u horní části sedimentační komory zůstane v relativně klidném stavu, takže * ·

částice stále ještě obsažené v tekutině, se v komoře usazují mnohem snadněji. Pod výrazem šikmo umístěná přepážka rozumíme těleso jehož podélná osa, za účelem šikmého umístění, svírá s hladinou (nebo vodorovným směrem) úhel, a jehož spodní část při pohledu ve směru kolmém k podélné ose (tzv. příčném směru), za účelem vytvoření přepážky, podobně svírá úhel s hladinou (nebo vodorovným směrem).

Hřbet přepážky je v tomto případě situován na vyšší straně spodní strany pod šikmým úhlem v příčném směru.

Další výhodou sedimentačního zařízení podle tohoto vynálezu je to, že vespod šikmo umístěné přepážky lze realizovat laminární tok, který podporuje usazování částic obsažených v tekutině. Tento laminární tok lze zejména realizovat tím, že bubliny plynu, které narušují laminární tok, jak to již bylo uvedeno, jsou od tekutiny separovány a jsou samostatně vypouštěny.

Zdůrazňujeme, že tzv. sedimentační zařízení se šikmými přepážkami jsou z dosavadního stavu techniky známy, používají se u nich ploché desky uložené šikmo s přesahem. D takové přepážky spodní strana, při kolmém pohledu na podélnou osu (t.j. ve směru příčné osy desky), je rovnoběžná s hladinou. Takové sedimentační zařízení se šikmými deskami je vhodné pro úpravu tekutiny obsahující částice. V tekutinách obsahujících bubliny plynu, způsobí tyto bubliny další pohyb tekutiny proudící kolem desek, což má za následek neochotu částic, obsažených v tekutině, usazovat se a narušovat laminární tok.

Podle výhodného provedení, zahrnuje sedimentační zařízení, podle tohoto vynálezu, řadu několika přepážek umístěných šikmo, které jsou navzájem rovnoběžné a překrývají se. Tekutina je nucena proudit nahoru přes mezery mezi sousedními překrývajícími se přepážkami. Vlivem většího počtu překážek, vstupuje plyn obsažený v tekutiny mnohem rychleji do styku s deskami a je následně shromažďován u hřbetu, čímž narušující vliv bublin plynu na usazování částic rychle klesá.

Zachycování a odvádění plynu nashromážděného u hřbetu lze • · • · • · · ·

- 4 realizovat různými způsoby. Pro tento účel lze například použít převrácený prvek podobný trychtýři, který se upevní na hřbet na vnitřní straně přepážky. Úzký výtok z trychtýře může být v tomto případě spojen s trubkou, která se táhne šikmo vzhůru podél hřbetu, a to za účelem vypuštění plynu přes samostatné potrubí, aby v blízkosti hladiny nedocházelo k čeření tekutiny. Podle výhodného provedení tohoto vynálezu, může vypouštěcí zařízení plynu zahrnovat trubku shromažďující plyn, která prochází vodorovně přes hřbety, a která má na vnitřní straně přepážky, v blízkosti hřbetu, vtoky plynu, které například mají převrácené trychtýřovité prvky.

Podle jiného provedení jednoduché konstrukce, může vypouštěcí zařízení plynu zahrnovat sběrnou přepážku, která by procházela ve vodorovném směru přes hřbety. Taková sběrná přepážka, která může být, pokud jde o tvar, stejná jako šikmá přepážka, může mít menší šířku. Výhodou vodorovné sběrné trubky nebo sběrné přepážky je kromě jiného i to, že sběrná trubka nebo sběrná přepážka může současně sloužit k zavěšení a vzájemnému ustavení polohy šikmých přepážek v sedimentační komoře. Tam kde se použije sběrná přepážky procházející hřbety, je rovněž možné jednoduchým způsobem sbírat a vypouštět plovoucí částice. Umístěním vodorovné sběrné trubice nebo sběrné přepážky pod malým úhlem vzhledem k hladině kapaliny, se zlepší možnost vypouštění sesbíraného plynu a plovoucích částic.

Šikmé přepážky sedimentačního zařízení podle tohoto vynálezu, se upevňuje pod úhlem od 30° až do 80° vzhledem k vodorovnému směru. Lépe pod úhlem 55° do 65. Jestliže by úhel byl příliš velký, bylo by zachycování bublin plynu, přítomného v tekutině, přepážkou nedostatečné. Jestliže by úhel byl příliš malý, bránil by proudění kapaliny směrem nahoru. Přijatelná hodnota úhlu především záleží na procesních podmínkách a složení upravované tekutiny. Ukazuje se že úhel okolo 55° až 65°, nebo například úhel 60°, vykazuje dobré výsledky při různých podmínkách a různém složení upravované tekutiny.

Podle výhodného provedení mají přepážky v průřezu tvar V, s • ·

úhlem mezi rameny okolo 100° až 130°, lépe okolo 110° až 120°. Přepážka s takovým úhlem se snadno vyrábí ze dvou desek, které se k sobě upevní, nebo tak, že se samostatná deska ohne do požadovaného tvaru.

Laminární proudění mezi přepážkami, ve kterém by se částice přítomné v tekutině mohly snadno usazovat, se může podle tohoto vynálezu realizovat tak, že se přepážky mezi sebou upevní ve vodorovných intervalech 2 až 8 cm, lépe 6 cm.

Vynález se dále týká čističky, například s anaerobním způsobem čistění odpadních vod, která zahrnuje:

fermentační komoru, sedimentační zařízení podle tohoto vynálezu, které je upevněno nad fermentační komorou,

- odplyňovací komoru, která je umístěna u sedimentačního zařízení, a která je rozdělena příčkou na první oddělení relativně bohaté na plyn, na druhé oddělení relativně chudé na plyn, kde obě oddělení jsou navzájem spojena v horní části příčky, přičemž odplyňovací komora je opatřena výtokovým otvorem plynu, kde první oddělení bohaté na plyn je spojeno s fermentační komorou, a kde druhé oddělení chudé na plyn je otevřené do spodní části sedimentační komory sedimentačního zařízení,

- separační zařízení Upevněné mezi fermentační komorou a sedimentační komorou sedimentačního zařízení, kde separační zařízení zachytává stoupající bubliny ve fermentační komoře a vypouští je do prvního oddělení sběrné komory plynu a odvádí částice umístěné v sedimentační komoře zpět do fermentační komory.

Ve fermentační komoře se nachází kal, který čistí odpadní vodu, která se v anaerobním prostředí dostává do fermentační komory. Uvolňují se zde bubliny stoupající směrem nahoru, které uvádí tekutiny ve fermentační komoře do prudkého pohybu, přičemž v tekutině dochází k víření částic kalu a jiných částic. Bubliny plynu se zachytávají separacním zařízením a vedou se do prvního oddělení odplyňovací komory, která je spojena s fermentační

• · · komorou. Bubliny zde stoupají a výsledkem je vysoká koncentrace bublin plynu, která v prvním oddělení vyvolává proudění tekutiny směrem nahoru. V horní části odplyňovací komory mohou bubliny z kapaliny uniknout a vetší plovoucí částice mohou z tekutiny dále odtékat. Unikající plyn a plovoucí částice se mohou vypustit, a tím zůstává tekutina, která je na plyn a částice chudší. Tato tekutina je následně vedena přes druhé oddělení ke dnu sedimentační komory sedimentačního zařízení. Skutečnost, že se tekutina, při toku druhým oddělením, pohybuje směrem dolů znamená, že část bublin plynu, která je ještě dopravována, může proudit zpět, může z tekutiny uniknout v horní části odplyňovací komory mimo zařízení. Tekutina je následně vedena přes dříve popsané sedimentační zařízení, přičemž zbývající plyn je dále schopen unikat a přítomné částice se mohou z tekutiny odvádět. Odváděné částice padají zpět ke dnu sedimentačního zařízení a dostávají se do separačního zařízení mezi fermentační komorou a sedimentační komorou, odtud se částice mohou opět dostat do fermentační komory. Použitím takového čističky se odpadní vody, například z pivovaru, nebo odpadní vody obsahující různé kaly, mohou úspěšně vyčistit. Do fermentační komory se mohou přidat různé druhy bakterií a podpůrných látek, což závisí na druhu odpadní vody. Do fermentační komory se může, pro anaerobní nebo aerobní způsob čistění odpadní vody, přidávat biomasa a/nebo kal. U čističek tohoto typu unikající plyn obvykle obsahuje 0₂, C0₂, H₂, jako samostatné složky, nebo ve vzájemné kombinaci, nebo v kombinaci s jinými plyny.

Podle výhodného provedení zahrnuje separační zařízení vodorovně upevněné přepážky plynu, které jsou umístěny vedle sebe tak, že se jejich spodní konce poněkud překrývají, a tím mezi spodními konci sousedních přepážek vzniká svislá mezera, která dovoluje částicím v sedimentační komoře odcházet zpět do fermentační komory.

Pokud jde o přepážky, mohou se použít přepážky, které jsou z dosavadního stavu techniky dostatečně známé. Odkazujeme na přepážky plynu, které jsou upevněny nad fermentační komorou a

jsou uvedeny v evropské patentové přihlášce EP-Al-0,193,999 a v EP-Al-0,244,029, a jsou žadatelem v této patentové přihlášce zahrnuty.

Vynález se dále týká způsobu anaerobního nebo aerobního čistění odpadních vod, který zařízení podle tohoto vynálezu používá.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude podrobněji vysvětlen s odvoláním na přiložené výkresy, čistička podle tohoto vynálezu je vyobrazena v podobě příkladů na výkresech, kde obr.l schematicky znázorňuje perspektivní pohled na čističku podle tohoto vynálezu, obr.2 schematicky znázorňuje pohled na částečně rozložené zařízení z obr.l, obr.3 znázorňuje příčný řez podél čáry III-III na obr.2, obr.4 znázorňuje detail zařízení z obr.l, kde jsou přepážky 12 upevněny jiným alternativním způsobem, obr.5 schematicky znázorňuje dráhu se stoupajícími bublinami plynu v sedimentačním zařízení.

Obrázky znázorňují čisticí zařízení 1 podle tohoto vynálezu, se sedimentačním zařízením 2 podle tohoto vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Čisticí zařízení (dále čistička) zahrnuje reakční komoru, například fermentační komoru 3, nad kterou je upevněno sedimentační zařízení 2. Fermentační komory 3 a sedimentační zařízení jsou od sebe oddělené separačními přepážkami 4 (jsou zobrazeny čistě schematicky), známými z EP-Al-0,244,029 a EP-A1-0193,999. čistička dále zahrnuje odplyňovací komoru 5 s prvním oddělením 6 a druhým oddělením 7, kterém jsou od sebe odděleny šikmou příčkou 8. U horní strany příčky 8 se obě oddělení 6 a 7 spojují v jednu část, ϋ horní strany odplyňovací

komory 5 je vytvořen výpustní otvor 9 a sprchovací zařízení 10. které rozprašuje vodu s pomocí uvolněných bublin plynu, které jsou spojeny s plovoucími částicemi zmíněných částic. U horní strany odplyňovací komory, na úrovní hladiny 23., je umístěn podobný výpustní otvor (není uveden) pro plovoucí částice.

Sedimentační zařízení 2 zahrnuje množství přepážek ve tvaru V

12. které jsou umístěny šikmo pod úhlem 60° vůči hladině 11 tekutiny. Každá přepážka má směrem dolů směrovanou otevřenou stranu 13 a protilehlý hřbet 14. Úhel β mezi rameny přepážky má hodnotu okolo 110”.U horní strany sedimentační komory sedimentačního zařízení jsou upevněny, blízko hladiny 11 tekutiny, výpustní otvory tekutiny ve formě přepadových otvorů 15. Tyto přepadové otvory 15 vytváří spojení s drenáží 16. Vodorovné intervaly Z mezi sousedními šikmými přepážkami mají hodnotu okolo 6 cm. Šikmé přepážky 12 jsou umístěny vůči sobě s vodorovným rozpětím, které je dáno velikostí sběrných přepážek ve tvaru V 17, a jsou pomocí přepážek 17 zavěšeny v sedimentační komoře sedimentačního zařízení. Sběrné přepážky 17 prochází přes hřbety 14 řady vzájemně se překrývajících přepážek 12. Těsně pod hřbetem sběrných přepážek 17 jsou vytvořeny v hřbetech šikmých přepážek 14 průduchy 18, které slouží pro odvod tekutiny s plyny. Sběrná přepážka 17 je poněkud šikmo skloněna směrem k odplyňovací komoře 5 a otvírá se do ní. Plyny shromážděné pod sběrnou přepážkou 17 a plovoucí částice jsou vypuzovány automaticky do odplyňovací komory.

Ve vyobrazeném příkladu separační zařízení 4 zahrnuje celou přepážku 30 a dvě poloviny přepážek 19, které jsou opevněny vedle sebe v překrývajícím se uspořádání. Spodní konce přepážek 30 a 19 jsou upevněny tak, že se překrývají způsobem, při kterém se zde vytváří svislá mezera 20, která je vymezena spodním koncem přepážky 19 umístěné nad, a horním čelním koncem přepážky 18 umístěné pod. Prostřednictvím mezery 20 mohou částice a kapalina téci zpět do fermentační komory 3, nacházející se pod ní.

Výše popsaná čistička funguje jako celek následovně:

• ·

·· ·♦··

Ve fermentační komoře jsou například umístěny biomasa, bakterie, jejich podpůrný materiál, kal a jiné částice. Do fermentační komory sé plynule zavede, přes zařízení (není znázorněno), odpadní voda. Odpadní voda se čistí pomocí bakterií a/nebo jiných prostředků, které jsou umístěny ve fermentační komoře, přitom se generují plyny, například (ζ, C0₂, H₂. Tato formace plynů uvádí tekutinu do prudkého pohybu, čehož výsledkem je to, že částice umístěné ve fermentační komoře začínají plavat kolem. Stoupající bubliny plynu jsou z větší části zachyceny přepážkami separačního zařízení 4. Jak je to znázorněno pomocí šipek 21 a 22, zachycený plyn je veden do prvního oddělení 6 odplyňovací komory 5. Zde plyn dále stoupá a uvádí tekutinu do pohybu směrem vzhůru. Tekutina je z fermentační komory 3 vedena směrem nahoru a bere sebou i částice obsažené v této tekutině. Větší bubliny plynu tekutinu opouští u horní části odplyňovací komory 5 a odchází odtokovým otvorem plynu 9 mimo zařízení. Plovoucí částice unášené tekutinou ven z fermentační komory 3, končí na hladině 23 u horní části odplyňovací komory. Tyto plovoucí částice se mohou následně odvést mimo, přičemž bubliny plynu, které jsou na částicích uchyceny se mohou uvolnit pomocí sprchovacího zařízení 10.

Výsledkem stoupání plynu z fermentační komory a ze separačního zařízení 4, je to, že tekutina, jak je to naznačeno šipkou 24., je unášena šikmo dolů přes druhé oddělení 7 do spodní části sedimentačního zařízení 2. Při pohybu směrem dolů do druhého oddělení se může plyn, který je stále v tekutině přítomen, v podobě bublin zvedat proti směru pohybu tekutiny a shromažďovat se v horní části odplyňovací komory 5, odkud může odtokovým otvorem 9 zařízení opustit. Tak jak je to znázorněno šipkou 25, část tekutiny u dna sedimentačního zařízení 2 teče zpět přes mezery 20 do fermentační komory, přičemž částice usazené v sedimentačním zařízení 2 jsou tekutinou rovněž unášeny. Jak je to znázorněno šipkou 26, bude jiná část tekutiny nucena téci podél šikmo upevněných přepážek, přičemž bude v horní části sedimentačního zařízení vypuzena z čističky přes • ·· · * · ·· ♦ ♦ ·· ·· • · ·· • · · ·· ·

99

999 99999 přepadové otvory 15.

Během nuceného pohybu tekutiny směrem nahoru podél spodních částí šikmo upevněných přepážek 12, vznikne laminární tok, ve kterém se těžší částice, stále ještě přítomné v tekutině, budou snadno usazovat. Bubliny plynu, stále ještě přítomné v tekutině, narušují laminární tok, takže lehčí plovoucí částice se zvedají ve svislém směru, v každém případě strměji než samotná tekutina, což je důsledek zdvihací síly, která zde působí. Bubliny plynu a lehčí částice se dostávají do nuceného styku se šikmou čelní stranou přepážky, a jsou touto šikmou čelní stranou vedeny ke hřbetu 14 přepážky. Podél vnitřní strany hřbetu 14 se budou zvedat bubliny plynu a lehčí částice až do okamžiku, kdy budou zachyceny prostředky k odvodu plynu, které jsou umístěny pod hladinou 11, v tomto případě mají tyto prostředky formu vodorovně upevněných sběrných přepážek 17. Plyn a lehčí částice se shromažďují Ve sběrné přepážce 17 a odtékají přes otvor 18 podél spodní části sběrné přepážky 17 do odplyňovací komory 5, odkud může být plyn odváděn přes odtokový otvor 9 a lehké částice přes svůj odtokový otvor (není znázorněn). Tekutina nad sběrnou přepážkou 17 je skutečně zbavena plynu a lehkých plovoucích částic, což dále usnadňuje usazování těžších částic, které jsou ještě obsaženy v tekutině. Nejvyšší vrstva tekutiny v sedimentačním zařízení, to znamená vrstva tekutiny těsně u hladiny 11, bude obsahovat velmi málo částic, které touto vrstvou protékají. Tato tekutina s nízkým množstvím částic se potom odvádí jako vyčištěná tekutina přes přepadový otvor 15 a výtokové potrubí 16.

Je zřejmé, že se sedimentační zařízení, podle tohoto vynálezu může použít různým způsobem. Například ve spojení s čističkou, jak je to zde zdůrazněno, je to velmi pokrokové využití, ale není to jediná možnost volby. Konkrétně se může měnit i vlastní umístění přepážek 12. Podle obr.l a 2 je zřejmé, že přepážky se mohou skláněn šikmo doprava namísto doleva, nebo šikmo dopředu nebo šikmo dozadu, a lze rovněž připustit řešení, které je kompromisem mezi popsaným a zobrazeným řešením.

• · ······ ·· ♦· 999 • · 9 ·· • · · 9999

9 99

9 999 9 99

Na obr.4 je znázorněna varianta konstrukce sedimentačního zařízení podle tohoto vynálezu. Rozdíl řešení vzhledem k obr.1-3 je v podstatě v tom, že šikmo umístěné přepážky 12 z obr.1-3, jsou vůči šikmým podélným osám otočeny o 180° a jsou označeny číslicí 112. Přepážky 112 jsou uspořádány tak, že jejich podélné strany jsou v těsném kontaktu s bočními stěnami 120 sedimentační komory 2. Každá přepážka 112 zahrnuje dvě směrem dolů otevřené strany 113 a dva hřbety 114. Hřbety jsou v tomto případě situovány podél bočních stěn 120 sedimentační komory. Místo tvaru V u sběrné přepážky 17, je v případě každého hřbetu 114 poskytnuta šikmá a v podstatě rovnoběžně se nacházející deska 117, která je svým horním okrajem umístěna proti boční stěně 120 sedimentační komory 2. U provedení podle obr.4, každá přepážka 112 (ve tvaru V) tak vytváří dvě přepážky.

Na obr.5 je znázorněn, s odvoláním na detail na obr.4, směr pohybu bublin plynu v sedimentačním zařízení podle tohoto vynálezu. V zóně 121 bubliny stoupají v podstatě svisle až do chvíle, kdy se bubliny dostanou do styku s přepážkou 112. V zóně 122 jsou bubliny vedeny pod spodní části přepážky 112 k hřbetu 114. Po dosažení hřbetu 114 jsou bubliny vedeny podél spodního okraje hřbetu 114 ke sběrné přepážce 117 (zóna 123), odkud jsou prostřednictvím sběrné přepážky 117 (zóna 124) vypuzeny mimo zařízení.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Sedimentační zařízení s tekutinou obsahující plyn a částicové materiály zahrnuje:

sedimentační komoru, která se plní touto tekutinou, a v které je umístěna, pro zachycování bublin plynu, alespoň jedna přepážka, která má hřbet umístěný proti dolů směřující otevřené straně, odtokové zařízení tekutiny umístěné těsně u hladiny tekutiny, prostředky dodávky tekutiny umístěné u dna sedimentační komory, prostředky odvodu plynu ze sedimentační komory, kde se plyn zachytil pod přepážkou, kde je zmíněné zařízení dále charakteristické tím, že alespoň jedna přepážka je umístěna tak, že její podélná osa svírá s hladinou úhel, a tím tekutina přitékající u dna sedimentační komory teče šikmo vzhůru podél spodní strany alespoň jedné zmíněné přepážky, zatímco přítomný plyn se shromažďuje ve hřbetu alespoň jedné zmíněné přepážky.
2. Sedimentační zařízení podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že zahrnuje řadu přepážek, které jsou umístěny šikmo s překrytím a jsou navzájem rovnoběžné.
3. Sedimentační zařízení podle nároku 2, vyznačuj ící se t í m, že prostředky odvodu plynu zahrnují sběrnou trubku, která prochází vodorovně přes hřbety, a která má na vnitřní straně přepážky, v blízkosti hřbetu, otvory pro odvod plynu.
4. Sedimentační zařízení podle nároku 2, vyznačující se t í m, že prostředky odvodu plynu zahrnují sběrnou přepážku, která prochází vodorovně přes hřbety.
5. Sedimentační zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku, vyznačující se t í m, že přepážky jsou upevněny vůči vodorovné rovině pod úhlem 30° až 80, lépe pod úhlem 55° až 65°, například 60°.
6. Sedimentační zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku, vyznačující se t í m, že přepážky mají v průřezu tvar V a úhel mezi jejich stranami má hodnotu okolo 100° až 130°, lépe okolo 110° až 120°.
7. Sedimentační zařízení podle předchozích nároků 2-4, vyznačující se t í m, že přepážky jsou upevněny s intervaly ve vodorovném směru, které mají hodnotu 2 až 8 cm, lépe 6 cm.
8. čistička určená například pro aerobní a anaerobní čistění odpadních vod zahrnuje:

reakční komoru, například fermentační komoru, sedimentační zařízení podle jednoho z předchozích nároků, které je upevněno nad reakční komorou, odplyňovací komoru, která je umístěna u sedimentačního zařízení, a která je rozdělena příčkou na první oddělení bohaté na plyn a druhé oddělení relativně chudé na plyn, přitom obě oddělení jsou navzájem spojena u horní strany příčky, kde je odplyňovací komora opatřena otvorem odvádějícím plyn, kde na plyn bohaté první oddělení je spojeno s reakční komorou a na plyn chudé druhé oddělení, které je otevřeno ke dnu sedimentační komory sedimentačního • · ·· ·· ·· · ·9 • · · · · ·· • · · · ······ • · · · ·· ··♦· ··<· ··· ··· ·· ·

- 14 zařízení, separační zařízení umístěné mezi reakční komorou a sedimentační komorou sedimentačního zařízení, kde separaění zařízení zachytává bubliny stoupající v reakční komoře a odvádí je do prvního oddělení sběrné komory plynu a odvádí částice usazené v sedimentační komoře zpět do reakční komory.
9. Čistička podle nároku 8, v y z n a č u j í c í se tím, že separaění zařízení zahrnuje vodorovně upevněné přepážky plynu, které jsou rozmístěny vedle sebe tak, že se navzájem spodními konci překrývají, takže mezi spodními konci sousedních překážek plynu vznikají mezery, které částicím, usazeným v sedimentační komoře, umožňují odvod zpět do reakční komory.
10. Způsob anaerobního čistění odpadních vod s použitím zařízení podle jednoho z předchozích nároků.