CZ314094A3 - Process and apparatus for securing persons or objects - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu k zabezpečování osob nebo předmětů, u něhož při nedovoleném přiblížení nebo vzdálení se osob nebo předmětů dojde ke spuštění varovného signálu, a dále i zařízení k zabezpečování osob nebo předmětů, které je vybaveno signálním vysílačem.

Dosavadní stav techniky

Jsou známy různé způsoby a zařízení k zabezpečování osob, u nichž automaticky nebo manuálně dochází ke spuštění varovného signálu. Tak je známo zařízení ve formě jednotlivého přístroje, které lze upevnit k chráněnému předmětu ohebnou šňůrou. Tento přístroj lze aktivovat osobním kódem. V aktivovaném stavu vydává přístroj varovný signál, jakmile nastane pohyb chráněného předmětu a tím i přístroje. Přitom je nevýhodné, že pokaždé, když je nutné předmět zabezpečit, je třeba provést aktivaci. Vzhledem k tomu, že je to relativně náročné na čas, a že je třeba rovněž provést deaktivaci, neboť v opačném případě může docházet k nepříjemným falešným poplachům, není často aktivace vůbec prováděna, takže zabezpečení není realizováno. Například při krátkodobém odstavení cestovních zavazadel u jízdenkové pokladny nebo v nádražních halách, kde je nebezpečí krádeží obzvláště vysoké, se pro pohodlnost většinou zabezpečení předmětu neprovede. Dále je známé zařízení sestávající z hlavního přístroje a periferních hlásičů. Hlavní přístroj je přitom vybaven síťovou přípojkou a je s periferními hlásiči ve spojení tak, aby hlavní přístroj vydal varovný signál, jestliže periferní hlásič vyšle signál hlavnímu přístroji. K tomu dochází přesně tehdy, když je v detekčním okruhu hlásiče evidován pohyb. Pomocí takového zařízení lze podle potřeby zajistit ochranu předmětů nebo osob, přičemž však je tato ochrana omezena na stacionární použití a navíc podá hlášení pouze v případě, že dojde v detekčním okruhu hlásiče k pohybu. Například lokalizace místa polohy ukradených předmětů však není možná.

Dále jsou rovněž známa poplachová zařízení, která jsou s výhodou použitelná k zabezpečování dveří. V těchto případech se použije dvou zabezpečovacích prvků, které jsou upevněny ke dveřím a ke dveřnímu rámu a jsou navzájem propojeny například magnetickou vazbou. Dojde-li k přerušení této vazby, což je případ otevření dveří, zazní varovný signál. Aktivace a deaktivace poplachového zařízení a vypnutí varovného signálu je možné pomocí osobního kódu. Spuštění varovného signálu lze také nastavit s časovou prodlevou. Takové zařízení je většinou omezeno na stacionární použití a nachází obvykle použití pouze u předmětů uložených prostorově blízko sebe, neboť pouze v těchto případech lze zajistit vazbu mezi oběma zabezpečovacími prvky.

Konečně je známo z německého patentového spisu 36 18 416 zařízení k zabezpečení zavazadel a podobně, které sestává z primárních satelitních zabezpečovacích prvků, a ze sekundárního zabezpečovacího prvku, který je proveden jako centrální přístroj. Primární a sekundární zabezpečovací prvky jsou komunikativně spolu bezdrátově propojeny v rámci jistých kontrolních oblastí. Přitom jsou z centrálního přístroje vysílány signály satelitním přístrojům, které vyvolají v satelitních přístrojích zpětné signály opatřené kódy, jež charakterizují jednotlivé satelitní přístroje. U tohoto zařízení je nevýhodná skutečnost, že kromě potřeby neustálého vysílání satelitního přístroje, jejímž důsledkem je nepříznivě vysoká spotřeba energie, lze na ústředním přístroji pouze zjistit, zda jsou chráněné předměty v rámci kontrolované oblasti nebo ne. Pokud jsou mimo kontrolovanou oblast nebo došlo-li k přerušení spojení, nelze ztracené předměty nijak nalézt.

Vynález si tedy klade za úkol vytvořit pomocí miniaturizace a při co nejmenších nákladech nenápadné zabezpečovací systémy, které by měly pro zvýšení své spolehlivosti malou spotřebu energie a mohly by být používány mobilně a univerzálně, aby se umožnilo spolehlivé a nenápadné zabezpečení osob nebo předmětů za předpokladu neomezeného pohybu těchto zařízení.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu je vyřešen tento úkol způsobem, u něhož je vysílán z vysílače signál, který zablokuje spuštění varovného signálu do té doby, než vzdálenost mezi vysílačem a přijímačem překročí nebo podkročí předem stanovenou velikost nebo jestliže se přeruší bezdrátové spojení mezi vysílačem a přijímačem.

-3Obzvláště výhodné uspořádání způsobu podle vynálezu počítá s tím, že je signál xysílán přerušovaně a že nejméně během intervalu přerušení mezi dvěma vysíláními zůstane spuštění varovného signálu zablokováno.

Výsledkem řešení je podstatné snížení potřeby energie pro vysílání signálu, důsledkem čehož je menší množství energetických zdrojů, které jsou většinou náročné na prostor.

Jedno z provedení vynálezu zajišťuje, že aktivace varovného signálu zůstane zablokována tak dlouho, dokud vysílaný signál, který je pro přijímač přijímaným signálem, nepodkročí nebo nepřekročí předem stanovitelnou hodnotu.

Představuje to nejjednodušší a cenově nejvýhodnější možnost, jež se využije zejména v těch případech, kdy jsou směrodatná jednoduchá přerušení spojových úseků.

Jiné provedení způsobu podle vynálezu předpokládá, že se stanoví signál úměrný vzdálenosti tím, že se změří úroveň přijímaného signálu a stanoví jeho rozdíl oproti známé úrovni vysílaného signálu.

Tato varianta je pro stanovení signálu reprezentujícího vzdálenost velmi nenáročná, neboť v tomto případě lze využít snadno zjistitelné změny signálu, například změnu jeho amplitudy, ke které dochází zvětšováním nebo zmenšování vzdálenosti.

U jiných účelných variant způsobu k zabezpečení osob nebo předmětů se stanoví z přijímaného signálu signál úměrný vzdálenosti mezi vysílačem a přijímačem, a ten se pak porovná s předem nastavitelnou žádanou hodnotou, přičemž se při kladné nebo záporné odchylce od žádané hodnoty spustí varovný signál.

U další varianty se získá signál úměrný vzdálenosti změřením rozdílu času okamžiku vysílání a příjmu signálu.

Přitom se využije možnosti instalovat jak ve vysílači tak i v přijímači synchronní Časové taktování, takže je přesně definován okamžik vyslání signálu a pak se změří časový rozdíl mezi okamžikem příjmu signálu a okamžikem jeho vyslání, který je díky synchronnímu časovému taktování znám i v přijímači.

-4U provedení způsobu podle vynálezu, o němž již byla zmínka a u něhož se vysílá signál přerušovaně, lze vytvářet signál úměrný vzdálenosti tím, že je časový interval mezi dvěma vysíláními vždy stejný, a že je tento časový interval změřen u přijímaného signálu a porovnán vždy s předchozím časovým intervalem. Při kladné nebo záporné změně signálu úměrného vzdálenosti se zruší zablokování spuštění varovného signálu.

Další výhodná varianta způsobu podle vynálezu předpokládá, že se v čase blízkém spuštění varovného signálu vyšle signál z přídavného vysílače umístěného prostorově poblíž přijímače do přídavného přijímače umístěného prostorově poblíž vysílače, jímž se tento nebo další varovný signál spustí.

Médium, jimž jsou zabezpečovací prvky spolu propojeny, závisí na předpokládaném použití. Tak například může být účelné použít pro zabezpečení prodávaných předmětů ultrazvuku nebo infračerveného záření, zatímco pro zabezpečení motorových vozidel proti krádeži se hodí zejména elektromagnetické vlnění.

\^zzhledem k tomu, že v dnešní době velmi často dochází k bezdrátové telekomunikaci s rozdílným prostorovým vymezením, je nebezpečí výskytu poruch dosti vysoké. Z tohoto důvodu by mělo být spojení mezi zabezpečovacími prvky kódováno. Znamená to, že vysílaný signál obsahuje identifikaci vysílajícího zabezpečovacího prvku nebo přijímacího zabezpečovacího prvku nebo obou. Tato identifikace se pak porovnává s identifikací uloženou v přijímači, a předpokladem spuštění funkce je pak shoda zkoumané a dané identifikace.

Přitom je výhodné, když je identifikace programovatelná. Pak lze zabezpečovací prvky standardizovat a nabídnout velmi výhodně na trhu. Rovněž pri ztrátách jsou potom jednoduše nahraditelné.

Možnost, že na signál vysílaný vysílačem lze namodulovat identifikaci příslušného přijímače, je výhodná zejména tehdy, když se použije několik primárních zabezpečovacích prvků a jenom jeden sekundární. Sekundární zabezpečovací prvek by pak mohl v rámci počátečního stavu zjistit, které primární zabezpečovací prvky mohou být účastny ochrany, aby se ty, a jenom, ty staly součástí zabezpečovacího systému. Tak by bylo například možné vybavit každý jednotlivý kus cestovního zavazadla primárním

-5zabezpečovacím prvkem, a přitom každý bude vybaven jinou identifikací. Při započetí cesty lze pak v prvním kroku sekundárního zabezpečovacího prvku zjistit, jakou identifikací reagují jednotlivé zabezpečovací prvky na startovací signál. Na základě toho se vytvoří u sekundárního zabezpečovacího prvku tabulka, v níž jsou uvedeny hlídané kusy cestovních zavazadel.

U další výhodné varianty způsobu spustí signál úměrný vzdálenosti varovný signál, jehož výška nebo intenzita tónuje úměrná velikosti signálu úměrného vzdálenosti.

Stejně jako u ostatních variant způsobu podle vynálezu se spouští v primárním zabezpečovacím prvku, který lze upevnit k chráněné osobě nebo předmětu, varovný signál v případě, že tento primární zabezpečovací prvek od sekundárního zabezpečovacího prvku již nepřijímá žádný signál. Změnou výšky tónu nebo jeho intenzity v závislosti na velikosti signálu úměrného vzdálenosti lze pak dosáhnout větší účinnosti tím, že se například intenzita signálu zvyšuje v případě, že je chráněný předmět odstraněn z předem vymezeného prostoru, nebo v případě, že se osoba, na níž je upevněn primární zabezpečovací prvek, blíží předem vymezenému prostoru, například bezpečnostní zóně.

Obzvláště výhodná varianta způsobu podle vynálezu se změnou varovného signálu vychází z přídavného signálu, který je vysílán z přídavného vysílače, umístěného prostorově poblíž přijímače, do přídavného přijímače, umístěného prostorově poblíž vysílače, a který vyvolá přídavný signál úměrný vzdálenosti mezi vysílačem a přijímačem. Tento přídavný signál úměrný vzdálenosti vysílače a přijímače pak způsobí změnu výšky tónu varovného signálu nebo jeho intenzity v závislosti na své velikosti, přičemž varovný signál samotný je spuštěn přídavným signálem.

Zpravidla se primární zabezpečovací prvek upevňuje k chráněnému předmětu nebo chráněné osobě a sekundární zabezpečovací prvek se pak umístí buď stacionárně, nebo je nesen dozírající osobou. V zájmu věci je zhotovit primární zabezpečovací prvek co nejnápadněji a tedy zamezit vysoké potřebě energie, která by vyžadovala prostorově náročné baterie. Vzhledem k ťómu, že je na druhé straně účelné, aby varovný signál byl slyšitelný rovněž v sekundárním zabezpečovacím prvku, který je například nesen dozírající osobou, lze přídavným vysílačem, který je umístěn s výhodou v primárním

-6zabezpečovacím prvku, za pomocí přídavného přijímače, který se s výhodou nachází v sekundárním zabezpečovacím prvku, spustit přídavný varovný signál. K tomu však dojde dle vynálezu jenom tehdy, když je první zabezpečovací prvek iniciován k vydání varovného signálu, například přerušením přenosové cesty nebo překročením předem nastavené vzdálenosti. Primární zabezpečovací prvek je tedy inciován k vysílání, které vyžaduje energii, tehdy, a pouze tehdy, když nastane případ, že je nutné spustit varovný signál. Takto je primární zabezpečovací prvek zpravidla nastaven pouze na příjem, což vyžaduje jenom minimální energii.

Způsob podle vynálezu předpokládá trvalé vysílání tohoto přídavného konečného signálu pro účely hledání chráněného předmětu, nebo chráněné osoby jenom tehdy, dojde-li k již zmíněnému překročení vzdálenosti.

Výhodná varianta vynálezu předpokládá, že na vysílaný signál je namodulován kódovaný řídicí signál, na základě něhož je přídavný signál vysílán trvale nebo trvale přerušovaně.

Výhodné uspořádání umožňuje například zapnout ze sekundárního zabezpečovacího prvku hledači modus, v rámci něhož se namoduluje pomocí příslušných prostředků na vysílaný signál kódovaný řídicí signál, na základě něhož je přídavný signál vysílán trvale nebo trvale přerušovaně.

Tato výhodná varianta umožňuje zapnout například ze sekundárního zabezpečovacího prvku hledači modus tím, že se pomocí příslušných prostředků namoduluje na vysílaný signál kódovaný řídicí signál, které například v primárním zabezpečovacím prvku spustí trvalé nebo trvale přerušované vysílání přídavného vysílaného signálu, pokud je spuštění přídavného vysílaného signálu vůbec potřebné.

Není-li požadován hledači modus, nedojde k namodulování kódovaného vysílaného signálu a stačí i nadále, aby byl přídavný vysílaný signál předáván pouze krátkodobě přídavnému přijímači, který je například umístěn v sekundárním zabezpečovacím prvku, kde je pak toto krátkodobé působení přídavného vysílaného signálu dostatečné pro vydání přídavného varovného signálu.

-7 Úkol je dále vyřešen takovým zařízením k zabezpečení osob nebo předmětů, jehož součástí je primární zabezpečovací prvek, který lze upevnit k chráněnému předmětu, a přenosný nebo libovolně umístitelný sekundární zabezpečovací prvek. Přitom existuje mezi primárním a sekundárním zabezpečovacím prvkem bezdrátové nebo drátové spojem.

Dále je součástí zařízení nejméně jeden vysílač varovného signálu, který se spustí zvětšením nebo zmenšením vzdálenosti mezi zabezpečovacími prvky nebo přerušením spojení, a který je umístěn přímo v jednom ze zabezpečovacích prvků nebo prostorově v jeho blízkosti.

Obzvláště výhodné je alespoň na sekundárním zabezpečovacím prvku instalovat prostředky k nastavení vzdálenosti mezi zabezpečovacími prvky, v rámci níž se signál nespustí.

U obzvláště účelného provedení vynálezu má primární zabezpečovací prvek tvar šekové karty, přičemž je v tomto primárním zabezpečovacím prvku umístěn přijímač pro příjem signálu vysílače v sekundárním zabezpečovacím prvku, a dále vysílač varovného signálu.

Aby se zajistilo, že bude varovný signál skutečně registrován, což je třeba respektovat zejména při značnému hluku okolí, je výhodné instalovat do primárního zabezpečovacího prvku druhý vysílač k vysílání signálů při zapnutí vysílače varovného signálu a do sekundárního zabezpečovacího prvku pak odpovídající druhý přijímač, kteiý je ve spojení s druhým vysílačem varovného signálu.

Druhý vysílač varovného signálu by měl přitom být vypínatelný, nebo by měl mít alespoň takový signál, který by se zřetelně lišil od varovného signálu vydávaného vysílačem varovného signálu primárního zabezpečovacího prvku, aby tento signál nebyl překryt a aby se tím nezamezilo lokalizaci primárního zabezpečovacího prvku.

U druhého provedení vynálezu je mezi druhým přijímačem, který odpovídá druhému vysílači, a druhým vysílačem varovného signálu umístěn prostředek k vytvoření přídavného signálu úměrného vzdálenosti. Tento prostředek k vytvoření přídavného signálu úměrného vzdálenosti pak vytváří modulační obvod pro modulaci druhého vysílače varovného signálu.

-8Výhodné uspořádání tohoto provedení podle vynálezu předpokládá, že je v sekundárním zabezpečovacím prvku umístěn kódovací obvod s vypínačem, který je ovladatelný zvenčí, přičemž je tento obvod prostřednictvím vysílaného signálu v aktivním spojení s aktivačním obvodem v primárním zabezpečovacím prvku. Vypínačem se kódovací obvod zapne, čímž dojde k namodulování kódovaného řídicího signálu na vysílaný signál, který iniciuje aktivační obvod natolik, že se začne vysílat v případě nutnosti přídavný vysílaný signál, a to trvale nebo trvale přerušovaně.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je v dalším blíže vysvětlen na příkladu provedení. Příslušné výkresy znázorňují: Obr. 1 schématické znázornění uspořádání podle vynálezu,

Obr. 2 pohled na uspořádání podle vynálezu s primárním a sekundárním zabezpečovacím prvkem, který je znázorněn v nárysu a bokorysu a

Obr. 3 schématické znázornění uspořádání podle vynálezu.

Příklad provedení vynálezu

Primární zabezpečovací prvek 1 je opatřen ultrazvukovým čidlem 2, které je přes zesilovač 3 spojeno s dekodérem 4. Výstup dekodéru 4 je připojen k nulovacímu vstupu čítače 5. Tento čítač 5 je připojen svým čítacím vstupem k taktovacímu generátoru 6. Tím dochází k počítání impulsů vytvořených taktovacím generátorem 6 do okamžiku, kdy dá dekodér 4 na nulovací vstup čítače 5 impuls k nulování. Tím započne čítač 5 opět počítat do nuly. Teprve v případě, že je čítač 5 přeplněn, uvolní výstup tohoto čítače obvod pro iniciaci varovného signálu 7, s nímž je tento výstup spojen. Tím se zapne generátor akustického varovného signálu 8 a v primárním zabezpečovacím prvku 1 se ozve varovný signál.

V sekundárním zabezpečovacím prvku 9 je umístěn taktovací generátor 10, který v časových intervalech iniciuje generátor ultrazvuku 1L Ultrazvukový signál se přemění pomocí kodéru 12 na kódovaný signál, který je předán přes zesilovač 13 do ultrazvukového převodníku 14, z něhož je vysílán a dostane se k ultrazvukovému čidlu 2

-9primámího zabezpečovacího prvku 1., pokud je vzdálenost mezi primárním 1_ a sekundárním zabezpečovacím prvkem 9 tak velká, aby byl zabezpečen příjem. Primární zabezpečovací prvek 1 má tvar šekové karty. Umožňuje to vložit tuto kartu jednoduše do chráněného předmětu, např. do tobolky. Vybrání 1_5 umožňuje použít primární zabezpečovací prvek rovněž jako přívěsek kufru a podobně. Pro tento účel je počítáno rovněž s plochou pro napsání adresy 16, čímž se nápadnost této karty sníží. Generátor varovného signálu 8 je vyveden ven, aby bylo možno vnímat varovný signál bez jakýchkoliv překážek. Iniciace varovného signálu 7 je dále opatřena druhým generátorem ultrazvuku 17, který vytváří kódovaný ultrazvukový signál a ten pak přivádí přes zesilovač 18 do druhého ultrazvukového převodníku 19. Tento ultrazvukový signál vykazuje v důsledku většího zesílení větší amplitudu než ultrazvukový signál ultrazvukového převodníku 14, takže jeho dosah je značně větší. Při výskytu varovného signálu na primárním zabezpečovacím prvku 1, tj. v okamžiku, kdy nepřijímá ultrazvukové čidlo 2 žádný ultrazvukový signál, může být nyní v sekundárním zabezpečovacím prvku uvolněno druhým ultrazvukovým čidlem 20 s následným zesilovačem 21 a dekodérem 22 spouštěcí obvod varovného signálu 24, kteiý iniciuje druhý generátor varovného signálu 24, což vyvolá rovněž v sekundárním zabezpečovacím pivku 9 varovný signál. Sekundární zabezpečovací prvek 9 je prostorově větší, neboť potřeba energie vysílače je podstatně vyšší a musí být pokryta většími bateriemi, které zabírají více místa, zatímco potřeba energie primárního zabezpečovacího pivku X je podstatně menší, neboť vysílací výkon je požadován pouze v případě vyslání varovného signálu, a tento výkon může být pokryt z takzvané knoflíkové baterie.

Rovněž v sekundárním zabezpečovacím prvku 9 je drahý generátor varovného signálu 24 vyveden ven. Kromě toho je instalován vypínač 25, pomocí něhož lze sekundární zabezpečovací prvek 9 vypnout. Je přitom účelné, aby při manipulaci s vypínačem 25 byl vyslán kódovaný vypínací impuls do primárního zabezpečovacího prvku kteiý zablokuje obvod iniciace varovného signálu 7 tak dlouho, dokud ho neuvolní nový uvolňovací impuls, který vzniká při zapnutí vypínače 25 a uvede iniciaci varovného signálu 7 do provozního stavu. Není znázorněno, že přirozeně existuje rovněž možnost opatřit primární zabezpečovací prvek 1 vlastním vypínačem, který může být realizován rovněž jako kódovací spínač. Na sekundárním zabezpečovacím prvku 9 je umístěna indikace provozního stavu 26, která sestává ze svíticí diody, jež se rozsvítí v případě, že je zabezpečovací prvek zapnut a/nebo poklesne-li napětí baterie pod minimální hodnotu.

- 10Je rovněž možné dvoubarevné provedení svíticí diody, aby se rozlišily obě její funkce, nebo může být instalována i dioda druhá. Pomocí potenciometru 27, který není na obr. 1 blíže znázorněn, lze nastavit zesílení zesilovače 3, čímž se nastaví intenzita vysílaného ultrazvukového signálu a tím se nepřímo určí i vzdálenost, při níž toto uspořádání spustí varovný signál. Pomocí sponky 28 lze upevnit také sekundární zabezpečovací prvek 9. Uvedený příklad provedení je popsán speciálně pro případ zabezpečení zavazadel proti . . krádeži. Zejména vzhledem k možnosti použít i jiná přenosová, média je šíře použití podstatně větší. Uspořádání podle vynálezu, které se umístí mezi klíč motorového vozidla a vlastní vozidlo, může být například použito k upozornění řidiče, že po opuštění vozidla je zapomněl uzamknout, nebo uzamčení může být dokonce takto provedeno automaticky, pokud je vysílač varovného signálu přímo součástí systému automatického uzamykání vozidla.

Stejným nebo obdobným způsobem lze využit zařízení u domovních, bytových nebo hotelových dveří. Zabezpečit lze takto děti i dětské kočárky. Použití je možné i u živých zvířat, např. u psů. Kromě již zmíněného zabezpečení zboží před krádeží v obchodních domech lze rovněž hlídat v budovách osoby, aby se např. v podnicích zamezilo vstupu návštěvníků do určitých prostor. Tyto osoby by pak mohly nosit nenápadný sekundární zabezpečovací prvek 9 jako kartu návštěvníka

Jak je znázorněno na obr. 3, je primární zabezpečovací prvek 1 vybaven ultrazvukovým čidlem 2, které je přes zesilovač 3 spojeno s dekodérem 4. Výstup dekodéru 4 je propojen s nulovacím vstupem čítače 5. Tento Čítač 5 je na vstupu spojen s taktovacím generátorem

6. Tím je zajištěno počítání impulsů vytvořených v taktovacím generátoru 6 do doby, než přijde z dekodéru 4 impuls na nulovací vstup čítače 5. V tomto okamžiku započne čítač impulsy znovu počítat od nuly. Teprve při přeplnění čítače 5 uvolní jeho výstup obvod pro iniciaci varovného signálu 7, s nímž je čítač spojen. Tím se zapne akustický generátor varovného signálu 8 a v primárním zabezpečovacím prvku 1 se ozve varovný signál. V sekundárním zabezpečovacím prvku 9 je instalován taktovací generátor 10, který v určitých časových intervalech iniciuje ultrazvukový generátor 11. Ultrazvukový signál je přeměněn prostřednictvím kodéru 12 na kódovaný signál, kteiý přichází přes zesilovač 13 do ultrazvukového převodníku 14, z něhož je pak vysílán a následně přijímán ultrazvukovým čidlem 2 primárního zabezpečovacího prvku 1, pokud je vzdálenost mezi primárním zabezpečovacím prvkem 1_ a sekundárním zabezpečovacím prvkem 9 jenom

- 11 tak velká, aby bylo možno zajistit příjem. Obvod k iniciaci varovného signálu 7 je dále opatřen druhým ultrazvukovým generátorem 17, který vyrábí kódovaný ultrazvukový signál a tento signál pak přes zesilovač 18 přivádí na druhý ultrazvukový převodník 19.

Tento ultrazvukový signál má na základě většího zesílení větší amplitudu než ultrazvukový signál ultrazvukového převodníku 14, takže jeho dosah je podstatně větší. Při výskytu varovného signálu na primárním zabezpečovacím prvku i, tj. když ultrazvukové čidlo 2 již nepřijímá žádný ultrazvukový signál, může nyní v sekundárním zabezpečovacím prvku 9 druhé ultrazvukové čidlo 18 s následným zesilovačem 21 a dekodérem 22 uvolnit obvod k iniciaci varovného signálu 23, který aktivuje druhý generátor varovného signálu 24, což má za následek, že také v sekundárním zabezpečovacím prvku 9 zazní varovný signál. Vstup kodéru 12 je navíc propojen s vysílačem řídicího signálu 29. Tento vysílač řídicího signálu 29 lze zapínat pomocí vypínače 30, Čímž se v kodéru 12 na vysílaný signál namoduluje řídicí signál, který je převeden přes zesilovač 13 na ultrazvukový převodník 14. Tento řídicí signál je přijímán ultrazvukovým čidlem 2 primárního zabezpečovacího prvku 1 a převeden přes zesilovač 3 a dekodér 4 dále, na základě čehož je aktivováno přímé řídicí vedení 31 a zapnut druhý ultrazvukový generátor 17. Tím je přiveden přes zesilovač 18 a ultrazvukový převodník 17 přídavný ultrazvukový signál na druhé ultrazvukové čidlo 20 v sekundárním zabezpečovacím prvku 9. V sekundárním zabezpečovacím prvku 9 je umístěn mezi dekodérem 22 a druhým ultrazvukovým generátorem 24 obvod k měření vzdálenosti 32 a s tímto obvodem spojený modulátor 33, které lze zapnout nebo vypnout. Přepínačem 34, který je propojen s vypínačem 30, lze přepínat z funkce ''Kontrola na funkci Hledání tím, že se při vědomém hledání předmětu, na němž je umístěn primární zabezpečovací prvek, přepne vypínač 30 a tím i přepínač 34 do jiné polohy, než jaká je naznačena na výkresu. Tím dojde ve vysílači řídicího signálu ke generování řídicího signálu, kteiý nakonec vede k trvalému vysílání nebo trvale přerušovanému vysílání přídavného vysílaného signálu, z něhož se pak v obvodu k měření vzdálenosti 32 předá signál úměrný vzdálenosti modulátoru 33, který pak moduluje výšku tónu nebo jeho amplitudu ve druhém generátoru varovného signálu, a to v závislosti na zjištěné vzdálenosti.

Claims (16)

1. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů, který při nepřípustném přiblížení nebo vzdálení se osob nebo předmětů spustí varovný signál, vyznačující se tím, že se z vysílače (14) vysílá signál, který zablokuje spuštění varovného signálu do okamžiku, než vzdálenost mezi vysílačem (14) a přijímačem (2) překročí nebo podkročí předem stanovenou velikost, nebo než se přeruší spojení mezi vysílačem (14) a přijímačem (2).

2. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 1, vyznačující se tím, že je signál vysílán přerušovaně a nejméně po dobu časového intervalu mezi dvěma vysíláními zůstává zablokováno spuštění varovného signálu.

3. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m , že je spuštění varovného signálu zablokováno tak dlouho, dokud vysílaný signál, který je registrován v přijímači jako přijímaný signál, nepřekročí nebo nepodkročí předem stanovitelnou velikost.

4. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m , že se z přijímaného signálu určí signál úměrný vzdálenosti mezi vysílačem a přijímačem, ten se porovná s předem nastavitelnou žádanou hodnotou a že pak kladná nebo záporná odchylka od této žádané hodnoty spustí varovný signál.

5. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 4, vyznačující se t í m , že se získá signál úměrný vzdálenosti změřením úrovně přijímaného signálu a stanovením rozdílu oproti známé úrovni vysílaného signálu.

6. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 4, vyznačující se tím, že se získá signál úměmý vzdálenosti změřením časového rozdílu mezi okamžikem vysílání a okamžikem příjmu.

- 13

7. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 6, vyznačující se tím, že jak ve vysílači tak i v přijímači je zajištěno navzájem synchronní časové taktování, že toto taktování určuje okamžik vysílání signálu a že se měří časový rozdíl mezi okamžikem vstupu přijímaného signálu a okamžikem vysílání, který je na základě synchronního časového taktování v přijímači rovněž znám.

8. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 2, vyznačující se t í m , že je časový interval mezi dvěma vysíláními vysílaného signálu vždy stejný a že se signál úměrný změně vzdálenosti stanoví tím, že se změří jednotlivé časové intervaly přijímaného signálu a porovnají se vždy s předchozím časovým intervalem, a že při kladném nebo záporném signálu úměrném změně vzdálenosti se zruší zablokování spuštění varovného signálu.

9. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se t í m, že se v čase blízkém okamžiku spuštění varovného signálu vysílá z přídavného vysílače, umístěného prostorově poblíž přijímače, do přídavného přijímače, umístěného prostorově poblíž vysílače, který spustí zmíněný varovný signál nebo ještě další varovný signál.

10. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se t í m , že signál úměrný vzdálenosti spustí varovný signál se změněnou výškou nebo intenzitou tónu, a to v závislosti na velikosti signálu úměrného vzdálenosti.

11. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů podle jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že na základě přídavného vysílaného signálu, kteiý je časově blízký okamžiku spuštění varovného signálu, a pochází z přídavného vysílače umístěného prostorově poblíž přijímače, vznikne přídavný signál úměrný vzdálenosti mezi vysílačem a přijímačem, který podle své velikosti změní výšku nebo intenzitu tónu varovného signálu, který je spuštěn přídavným vysílaným signálem.

12. Způsob k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 11, vyznačující se tím, že lze přepnutím namodulovat na vysílaný signál kódovaný řídicí signál, na jehož základě je přídavný vysílaný signál vysílán trvale nebo trvale přerušovaně.

- ΜΙ 3. Zařízení k zabezpečení osob nebo předmětů s vysílačem signálů, vyznačující se t í m , že sestává z primárního zabezpečovacího prvku (1), který lze upevnit ke chráněnému předmětu, a z přenosného nebo libovolně upevnitelného sekundárního zabezpečovacího prvku (9), bezdrátového nebo drátového spojení mezi primárním zabezpečovacím prvkem (1) a sekundárním zabezpečovacím prvkem (9) a nejméně jednoho vysílače varovného signálu (8), který je prostorově umístěn poblíž jednoho primárních zabezpečovacích prvků (1) a je spouštěn zvětšením nebo zmenšením vzdálenosti mezi zabezpečovacími prvky (1, 9) nebo přerušením spojové cesty mezi nimi.

14. Zařízení k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 13, v y z n a č u j í c í se tím, že jsou umístěny nejméně na sekundárním zabezpečovacím prvku (9) prostředky (26) pro nastavení vzdálenosti mezi zabezpečovacími prvky (1, 9), v rámci níž nedojde ke spuštění varovného signálu.

15. Zařízení k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že má primární zabezpečovací pivek (1) podobu šekové karty a že je v primárním zabezpečovacím prvku (1) přijímač (2) pro příjem signálů vysílače (14), umístěného v sekundárním zabezpečovacím prvku (9), a rovněž vysílač varovného signálu (8).

16. Zařízení k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 15, v y z n a č u j í c í se t í m, že je v primárním zabezpečovacím prvku (1) umístěn druhý vysílač (19) pro vysílání signálů při zapnutí vysílače varovného signálu (8), a že je v sekundárním zabezpečovacím prvku (9) umístěn korespondující přijímač (20), který je propojen s druhým vysílačem varovného signálu (24).

17. Zařízení k zabezpečení osob nebo předmětů podle jednoho z nároků 13 až 16, vyznačující se tím, že je mezi druhým přijímačem (20), který odpovídá druhému vysílači (19), a druhým vysílačem varovného signálu (24) umístěn prostředek (32) , jímž lze generovat přídavný signál úměrný vzdálenosti, a dále modulační obvod (33) k modulaci druhého vysílače varovného signálu (24), který je s prostředkem (32) spojen.

- 1518. Zařízení k zabezpečení osob nebo předmětů podle nároku 17, vyznačující se t í m , že je v sekundárním zabezpečovacím prvku (9) umístěn kódovací obvod (29) opatřený vypínačem (30), který je vyveden ven, přičemž je tento kódovací obvod prostřednictvím vysílaného signálu v akčním spojení s aktivačním obvodem (31) v primárním zabezpečovacím prvku (1), který slouží aktivaci trvalého vysílání přídavného vysílače (19).