CZ311794A3 - Process for preparing a solution based on iridium, the solution obtained in such a manner and its use as a catalyst - Google Patents
Process for preparing a solution based on iridium, the solution obtained in such a manner and its use as a catalyst Download PDFInfo
- Publication number
- CZ311794A3 CZ311794A3 CZ943117A CZ311794A CZ311794A3 CZ 311794 A3 CZ311794 A3 CZ 311794A3 CZ 943117 A CZ943117 A CZ 943117A CZ 311794 A CZ311794 A CZ 311794A CZ 311794 A3 CZ311794 A3 CZ 311794A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- iridium
- solution
- carbon atoms
- process according
- acid
- Prior art date
Links
Classifications
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C51/00—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides
- C07C51/10—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by reaction with carbon monoxide
- C07C51/12—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by reaction with carbon monoxide on an oxygen-containing group in organic compounds, e.g. alcohols
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
- B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
- B01J37/00—Processes, in general, for preparing catalysts; Processes, in general, for activation of catalysts
- B01J37/04—Mixing
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
- B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
- B01J23/00—Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00
- B01J23/38—Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of noble metals
- B01J23/40—Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of noble metals of the platinum group metals
- B01J23/46—Ruthenium, rhodium, osmium or iridium
- B01J23/468—Iridium
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C45/00—Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds
- C07C45/49—Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds by reaction with carbon monoxide
- C07C45/50—Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds by reaction with carbon monoxide by oxo-reactions
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C67/00—Preparation of carboxylic acid esters
- C07C67/36—Preparation of carboxylic acid esters by reaction with carbon monoxide or formates
Landscapes
- Chemical & Material Sciences (AREA)
- Organic Chemistry (AREA)
- Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Materials Engineering (AREA)
- Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
- Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
- Catalysts (AREA)
- Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)
- Inorganic Compounds Of Heavy Metals (AREA)
Description
Vynález se týká přípravy roztoku na bázi iridia, takto získaného roztoku a použití tohoto roztoku jako katalyzátoru.
Dosavadní stav techniky
Iridium je velmi dobře známým katalyzátorem, který se používá při mnoha typech reakcí. Lze například uvést použití katalytických systémů na bázi iridia při karbonylačních reakcích sloučenin typu alkoholů, etherů nebo esterů karboxylcvých kyselin prováděných za účelem získání zejména karboxylových kyselin nebo anhydridů karboxylových kyselin. Rovněž je známé použití iridia jako katalyzátoru při hydroformylačních reakcích olefinů produkujících aldehydy. Tento typ katalyzátoru může být rovněž použit při výrobě kyseliny octové iscmerací methvlformiátu nebo může být alternativně použit při reakcích vodního plynu.
Pokud jde o přípravu karboxylových kyselin karbonylací, uvádí se v patentu US 3,772,380 použití katalytického systému, který existuje ve formě, která je rozpustná nebo nerozpustná v reakčním prostředí. Tento katalytický systém je založen na iridiu, které může být sloučeno s halogenem, nebo na kovalentním halogenidu, jakým je například alkylhalogenid. Iridium může být zavedeno do reakční směsi bud přímo ve formě sloučeniny obsahující halogen nebo ve formě dvou separátních sloučenin, představujících prekurzory finální sloučeniny obsahující iridium a halogen.
Nicméně při provádění způsobu popsaného v uvedeném pa2 tentu v průmyslovém měřítku, zejména v souvislosti s katalýzou prováděnou v homogenní fází, lze pozorovat mnoho nevýhod. Většina sloučenin uvedených ve zmíněném patentu ve skutečnosti není průmyslovně dostupná a jejich syntéza je velmi složitá a drahá. Kromě toho mohou tyto sloučeniny obsahovat složky, které jsou cizí použitému reakčnímu systému a které představují riziko zamoření reakčního prostředí nebo mohou alternativ ně rušit průběh reakce.
V uvedeném patentu US je rovněž zmíněna možnost použití pevných sloučenin a uvedení těchto sloučenin přímo do styku s reakčním prostředím. Avšak takový postup není v souladu s průmyslovou praxí. Ve skutečnosti tento postup zahrnuje iniciační reakční periodu (a tudíž málo produktuvní), odpovídajíc době nezbytné k získání finálního rozpustného katalyzátoru.
To může být také příčinou inhibice katalyzátoru nebo alternativně příčinou produkce vedlejších produktů.
Konečně pokud jde specificky o sloučeniny obsahující iridium a kyslík, neuvádí se v uvedeném patentu procesní podmínky, za kterých mohou byt uvedené sloučeniny rozpuštěny za vzniku homogenního roztoku katalyzátoru v reakční směsi.
Cílem vynálezu je- eliminovat četné výše uvedené nevýhody. V rámci vynálezu je popsáno získání roztoku obsahujícího iridium, který může být použit v průmyslovém měřítku, tj. který nevyžaduje zavedení série složitých nebo/a nákladných stupňů ani použití reekčních složek, které nejsou komerčně dostupné .
#rčenin přímé
Vynález dále umožňuje řešit problém rozpouštění slouobsahujících iridium a kyslík na jedné straně a jejich konverze na účinné sloučeniny na straně druhé.
Je velmi dobře známo, že tento typ sloučenin se velmi obtížně rozpouští, zejména v kyselinách, a že tyto sloučeniny jsou dokonce nerozpustné ve směsích, jakými jsou lučavka královská, jak je tomu v případě bezvodého oxidu iridičitého.
Vynález konečně umožňuje získat roztok, který může být přímo použit jako katalyzátor, který je alespoň stejně tak účinný,jako známé katalyzátory za identických podmínek, a který nemá v průběhu jeho použití výše uvedenou iniciační periodu
Podstata vynálezu
Předmětem vynálezu je tedy způsob přípravy roztoku na bázi iridia, jehož podstata spočívá v tom, že se alespoň jeden oxid iridia nebo hydroxid iridia, který může ale nemusí být hydratován, uvede do styku v kapalné fázi v přítomnosti rozpouštědla s kyselinou jodovodíkovou nebo sloučeninou schopnou uvolnit kyselinu jodovodíkovou v takovém množství, že poměr počtu molů kyseliny jodovodíkové k počtu molů iridia je roven 1 až 100.
Vynález se dále týká roztoku na bázi iridia, který může být získán uvedeným způsobem.
Vynález se konečně týká také použití výše uvedených roztoků na bázi iridia jako katalyzátorů.
štiky vynálezu budou jednoi popisu a připojených příOstatní výhody a charakteri značněji patrné z následující část kladů provedení.
Kromě toho, co již bylo uvedeno výše, spočívá způsob podle vynálezu v tom, že se iridiová sloučenina uvede v kapalné fázi do styku s kyselinou jodovodíkovou nebo sloučeninou schopnou uvolnit kyselinu jodovodíkovou, přičemž uvedená iridiová sloučenina je zvolena z množiny zahrnující oxidy nebo hydroxidy iridia, které mohou být ale nemusí hydratovány a které se použijí samotné nebo ve směsi.
Specifičtěji se oxidační stupeň iridia v těchto sloučeninách pohybuje mezi III a IV.
Pro použití při způsobu podle vynálezu jsou vhodné následující sloučeniny: I^O^.xí^O a IrC^.y^O, kde x znanená 0 až 10 a y znamená 0 až 5.
Výčet iridiových sloučenin, které jsou vhodné pro použi ti v rámci vynálezu, se samozřejmě neomezuje na výše uvedené sloučeniny, i když výhoda těchto uvedených sloučenin spočívá v tom, že jsou komerčně dostupné. V důsledku toho jsou pro použití v rámci vynálezu vhodné všechny iridium-obsahující sloučeniny, které nezbytně obsahují kyslík a případně obsahují molekuly vody.
Oxidv a hvdroxidv iridia se používají v práškové forVýhodně se používá prášek, jehož velikost částic je menší než 300 nm. Je třeba uvést, že sloučeniny, jejichž částice jsou větší než tato hodnota mohou být také použity v rámci vynálezu. Nicméně z hlediska kinetiky může být výhodné při použití uvedených sloučenin v rámci vynálezu předběžně tyto sloučeniny rozemlít.
S překvapením bylo zjištěno, že uvedení oxidů nebo/a hy droxidů iridia, které mohou být ale nemusí být hydratovány, do styku s kyselinou jodovodíkovou v kapalné fázi v přítomnosti rozpouštědla umožňuje získat roztok, ve kterém se alespoň 20 % a výhodně alespoň 40 % výchozího použitého iridia nachází v rozpuštěné formě.
Skutečnost, že veškeré iridium použité v rámci způsobu podle vynálezu není ve formě roztoku, nepředstavuje žádný pro5 blém. Hlavním cílem většiny průmyslových procesů není dosažen pokud možno co nejvyššího výtěžku, nýbrž nalezení kompromisu mezi produktivitou (výnosností) a výtěžkem. V tomto specifickém případě znamená převedení do roztoku alespoň 20 % a zejmé na alespoň 40 % použitého iridia dobrý kompromis , nebot je známo, že iridium, které zůstane v pevné nerozpuštěné formě, může být recyklováno v průběhu následující produkční etapy.
Kyselina jodovodíková může být použita v plynné formě, ve formě roztoku nebo alternativně ve formě prekurzoru.
Jakožto příklad prekurzorů, které jsou schopné uvolňovat kyselinu jodovodíkovou, lze uvést jód nebo alkyljodidy, ve kterých alkylový zbytek obsahuje 1 až 10 uhlíkových atomů.
V rámci specifického provedení vynálezu se kyselina jodovodíková použije ve formě vodného roztoku. I když lze v rámci vynálezu použit libovolné zředění kyseliny, je výhodné použít vodné roztoky obsahující 40 až 70 % kyseliny jodovodíkové.
Množství použité kyseliny jodovodíková při způsobu podle vynálezu se může měnit v širokém rozmezí a musí být dostatečné k získání alespoň výše popsaného roztoku na bázi iridia. Toto množství je při způsobu podle vynálezu tedy takové, že poměr počtu molů kyseliny jodovodíkové k počtu molů iridia se mění mezi 1 a 100.
Výraz množství kyseliny jodovodíkové zde znamená použité množství kyseliny jako takové nebo množství uvolněné prekurzorem v případě, že je místo kyseliny použit její prekurzor.
Při výhodném provedení způsobu podle vynálezu se poměr počtu molů kyseliny k počtu molů iridia pohybuje mezi 1 a 50.
Jak již bylo uvedeno výše, uvádí se sloučenina na bázi iridia do styku s kyselinou jodovodíkovou nebo s jejím prekurzorem v přítomnosti rozpouštědla.
V tomto ohledu může být použit libovolný produkt, pokud alespoň částečně rozpouští kyselinu jodovodíkovou a sloučeninu na bázi iridia. Nicméně jako uvedená rozpouštědla se používají zejména rozpouštědla zvolená ze skupiny zahrnující vodu, lineární nebo rozvětvené, nasycené nebo nenasycené karboxylové kyseliny obsahující 1 až 10 uhlíkových atomů, estery lineárních nebo rozvětvených nasycených nebo nenasycených karboxylových kyselin obsahujících 2 až 20 uhlíkových atomů nebo jejich směsi.
Výběr rozpouštědla je výhodně proveden v závislosti na následném použití získaného roztoku. Tak například je možné použít kyselinu octovou nebo/a methylacetát v případě přípravy kyseliny octové.Dále je možné použít kyselinu adipcvou nebo/a methyladipát nebo alternativně kyselinu pentenovou nebo methyl pentenoát za účelem přípravy kyseliny adipové.
Podle první varianty se způsob podle vynálezu výhodně provádí na vzduchu.
Druhá varianta způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se reakce provádí v přítomnosti oxidu uhelnatého.
Poslední varianta způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se stupeň uvedení do styku sloučeniny nebo sloučenin obsahujících iridium s kyselinou jodovodíkovou provádí v přítomnosti vodíku nebo/a plynu, jakým je dusík nebo vzácný plyn, jako helium nebo alternativně argon.
Způsob podle vynálezu může být samozřejmě proveden za použití kombinace výše uvedených variant.
Stupeň uvedení do styku reakčních složek se provádí v širokém tlakovém rozmezí. Reakce může být takto prováděna při tlaku 0,1 až 20 MPa.
Vlastní operace uvedení do styku reakčních složek může být provedena libovolným způsobem známým pro odborníka v daném oboru.
Sloučenina na bázi iridia může být takto zavedena do kyseliny jodovodíkové, přičemž je známo, že je rovněž možné zavést kyselinu jodovodíkovou do sloučeniny na bázi iridia nebo zavést obě reakční složky do vzájemného styku současně.
Kromě toho jedna nebo/a druhá z těchto dvou sloučenin mohou být uvedeny do styku přímo, tj. jako takové, nebo může být každá z uvedených složek ve formě směsi s jedním nebo několika výše uvedenými rozpouštědly.
V případě, že se způsob podle vynálezu provádí podle jedné nebo/a další z výše uvedených tří variant, potom může být atmosféra oxidu uhelnatého, vodíku, dusíku nebo/a vzácného plynu vytvořena buď ještě předtím, než byly reakční složky uvedeny do vzájemného styku, nebo v průběhu zavádění reakčních složek do vzájemného styku anebo až potom, co byly reakční složky uvedeny do vzájemného styku.
Způsob podle vynálezu se výhodně provádí za míchání.
Doba, v průběhu které se reakční složky uvádí do styku, není není rozhodujícím parametrem způsobu podle vynálezu, přičemž odborník v daném oboru bude schopen zvolit tuto dobu tak, aby bylo dosaženo dobré výnosnosti způsobu nebo alternativně maxiální míry rozpuštění sloučeniny obsahující iridium. Pro bližší orientaci lze uvést, že uvedená doba se bude pohybovat mezi asi deseti minutami a asi dvaceti hodinami .
Teplota, při které se způsob podle vynálezu provádí , se obecně pohybuje mezi 50 a 200 °C.
Druhým předmětem vynálezu je roztok na bá2Í iridia, který může být získán provedením výše popsaného způsobu.
V důsledku toho všechno,co bylo uvedeno v případě způsobu přípravy uvedeného roztoku, zůstává v platnosti i pokud jde o tento druhý předmět vynálezu.
Vynález se konečně týká použití uvedeného roztoku na bázi iridia jako katalyzátoru.
Roztok podle pro danou reakci za vynálezu může být tedy použit jako takový účelem katalýzy v homogenní fázi.
Tento roztok může být rovněž použi ho katalyzátoru (na nosiči nebo bez nosič nich postupů.
o pnpravu pevne;a ooužití kcnvenčZa uvedeným účelem je tedy možné získaný roztok vysušit, případně v přítomnosti nosiče vhodného pro reakci, při které má být katalyzátor použit, a získat tak částice na bázi iridia. Kromě toho je možné uvedeným roztokem uvedený nosič impregnovat, přičemž po každém z výše uvedených stupňů (sušení, impregnace) případně následuje zahřívací/slinovací perioda.
lyzáto reakcí
Nicméně podle výhodného provedení vynálezu se jako katanebo jako část katalytického systému pro provádění v homogenní fázi použije uvedený rcztck podle vynálezu.
Tento roztok, který je předmětem vynálezu, může býo uveden přímo do styku s reakční směsí nebo může být předběžně zpracován tak, aby byl zcela slučitelný s uvedenou reakční směsí. Pod pojmem předběžného zpracování se zde rozumí zejména nastavení obsahů některých sloučenin v roztoku nebo doplněním složení roztoku přidáním složek, které v něm nebyly obsaženy po ukončení jeho přípravy, nebo alternativně modifikování atmosféry, pod kterou se uvedený roztok nacházel.
Roztok podle vynálezu může být zejména použit jako katalyzátor při karbonylačních, hydroformylačních nebo ísomeračních reakcích.
Nicméně roztok podle vynálezu je obzvláště vhodný pro provádění karbonylačních reakcí v přítomnosti oxidu uhelnatého a v kapalné fázi za účelem získání karboxylových kyselin nebo/a anhydridů karboxylových kyselin. Je třeba uvést, že tento typ reakce je obecně znám a že je předmětem mnoha patentů a publikací. Vzhledem k tomu mají níže uvedené reakční podmínky pouze obecnou platnost a ilustrační charakter a nepředsta vují žádná omezení.
Reakční složky použité pro tento typ reakcí jsou zvoleny z nasycených nebo nenasycených, lineárních nebo rozvětvených nebo cyklických uhlovodíkových sloučenin. Pro ilustraci lze uvést alkeny nebo alkiny obsahující 2 až 10 uhlíkových atomů, alkoholy obsahující 1 až 10 uhlíkových atomů, halogenované deriváty uvedených alkoholů, ethery obsahující 2 až 20 uhlíkových atomů, karboxylové kyseliny obsahující 3 až 10 uhlíkových atomů, estery karboxylových kyselin obsahující 2 až 20 uhlíkových atomů a halogenované deriváty uvedených esterů.
Použitý katalytický systém konvenčně obsahuje jak roztok na bázi iridia, tak i halogenovaný promotor, výhodně zvolený z jodovaných derivátů, jakými jsou alkyljodidy.
Uvedený způsob obecně spočívá v reakci jedné z výše uvedených reakčních složek v přítomnosti katalytického systému a oxidu uhelnatého při teplotě pohybující se od 50 do 300 °C a při celkovém tlaku od 0,5 do 20 NPa.
Uvedená reakce se obecně provádí v přítomnosti rozpouštědla, které je zejména zvoleno z produktů nebo/a reakčních složek použitých při reakci.
V závislosti na tom, zda je cílem reakce získat karboxylovou kyselinu (nebo odpovídající ester) nebo anhydrid karbo xylové kyseliny, reakce se provádí za bezvodých nebo nebezvodých podmínek. V prvním z uvedených případů (produkce kyselin) reakční směs tedy obecně obsahuje vodu, zatímco voda nemůže být v reakční směsi přítomna pri produkci anhydridů.
Výhodné použití nachází roztok podle vynálezu jako kata lyzátor při provádění karbonylace alkoholů nebo odpovídajících halogenovaných derivátů za účelem přípravy karboxylových kyselin.
V posledně uvedeném případě se reakce výhodně provádí tak, že se v reakční směsi udržuje obsah vody a halogenovaného promotoru vyšší než 0 a nejvýše 10 % a obsah alkoholu a esteru odpovídajícího alkoholu a vytvořené karboxylové kyselině, mezi 0 a 10 %, resp. mezi 2 a 40 %, přičemž zbytek je tvořen uvedenou vytvořenou kyselinou.
V následující části popisu bude vynález blíže objasněn pomocí příkladů jeho konkrétního provedení, přičemž tyto příklady mají pouze ilustrační charakter a nikterak neomezují rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen formulací patentových nároků.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Tento příklad ilustruje přípravu roztoku z oxidu iridia Ir2O^.xH20.
Do skleněné baňky se uvede:
0,168 g oxidu iridia (Strem),
2,59 g kyseliny jodovodíkové ve formě 57% vodného roztoku a 12 g kyseliny octové.
Baňka se potom uloží do autoklávu, ve kterém se ustaví tlak 0,5 MPa oxidu uhelnatého. Teplota se potom zvýší na 180 °C a jakmile bylo této teploty dosaženo, ustaví se v autoklávu pomocí oxidu uhelnatého celkový tlak 5 MPa. Reakční doba činí 8 hodin.
Autokláv se potom odtlakuje a reakční směs se ochladí. Získá se červeně zbarvený roztok, který se oddělí od pevného podílu po jeho usazení. Pomocí atomové absorpční spektroskopie se kvantitativně stanoví obsah iridia v kapalé fázi. Ze získaného výsledku vyplývá, že se rozpustilo 70 % z použitého iridia.
Příklad 2
Tento příklad ilustruje přípravu roztoku z nehydratovaného oxidu iridia IrC^.
Reakce se provádí stejně jako v příkladu 1 s výjimkou spočívající v tom, že byly do baňky zavedeny následující složky v následujících množstvích:
0,311 g oxidu iridia (Strem), g kyseliny jodovodíkové ve formě 57% vodného roztoku a 22 g kyseliny octové.
Po 17 hodinách trvání reakce se autokláv odtlakuje a získaný roztok se oddělí od pevného podílu po jeho usazení, z kvantitativního stanovení obsahu iridia v kapalném podílu absorpční spektroskopií vyplývá, že se v roztoku nachází 40 % z použitého iridia.
Příklad 3
V tomto příkladu bude popsána příprava roztoku z hydratovaného oxidu iridia IrC^.xí^O.
Použitý postup je identický s postupem použitým v příkladu 1 s výjimkou spočívající v tom, že se použije následující směs reakčních složek:
0,437 g hydratovaného oxidu iridia (Degussa), g kyseliny jodovodíkové ve formě 57% vodného roztoku a 22 g kyseliny octové.
Reakční doba v tomto případě činí 8 hodin. Po odtlakování autoklávu a ochlazení reakční směsi se získá červený roztek. Z analýzy provedené atomovou absorpční spektroskopií vyplývá, že se v rozteku nachází veškeré množství (100 %) ooužitého oxidu iridia
Příklad 4
Tento příklad se týká přípravy roztoku z hydratovaného oxidu iridia IrC^.xí^O.
Do kulaté baňky se zavedou následující složky:
0,437 g hydratovaného oxidu iridia (Degussa), g kyseliny jodovodíkové ve formě 57% vodného rozteku a 22 g kyseliny octové.
s* v . O '
Směs se zahřeje na teplotu 100 Ca ponechá reagovat na vzduchu při této teplotě po dobu 10 hodin. Po ochlazení reakční směsi z atomové absorpční spektroskopie rezultujícího červeného roztoku vyplývá, že se v roztoku nachází veškeré (100 %) použité množství iridia.
Srovnávací příklad 6
Do baňky se uvedou následující složky:
0,14 g oxidu iridia IrC^ (Strem),
0,5 g methyljodidu, g methanolu a g kyseliny octové.
Baňka se potom uloží do autoklávu, který je natlakován oxidem uhelnatým na tlak 0,5 MPa. Teplota se zvýší na 195 °C a jakmi le je této teploty dosaženo, ustaví se v autoklávu pomocí oxi du uhelnatého celkový tlak 7 MPa. Doba trvání reakce činí tři hodiny.
Po ukončení reakce se autokláv odtlakuje a reakční směs se ochladí. Získají se bezbarvý roztok a pevný podíl usazený na dně baňky. Z kvantitativního stanovení iridia atomovou absorpční spektroskopií v kapalném podílu vyplývá, že veškeré iridium zůstalo v pevné formě. Kromě toho je třeba uvést, že za těchto podmínek nebyla pozorována žádná karbonylace.
Příklad 7
Cílem tohoto příkladu je použití katalytického roztoku, získaného v příkladu 1, při karbonylaci methanolu na kyselinu octovou. Tato karbonylace se provádí nekontinuálně.
Do skleněné baňky se zavedou následující složky:
1,85 g roztoku získaného v příkladu 1,
0,33 g vody,
0,87 g methanolu,
0,33 g methylacetátu,
0,77 g methyljodidu a
1411,6 g kyseliny octové.
Baňka se potom uloží do autoklávu, který se natlakuje oxidem uhelnatým na tlak 0,5 MPa. Teplota se zvýší na 185 °C a jakmile je této teploty dosaženo, ustaví se v autoklávu pomocí oxidu uhelnatého celkový tlak 3 MPa. Za těchto podmínek činí rychlost karbonylace methanolu, stanovená měřením rychlosti spotřeby oxidu uhelnatého, 4 moly/h.l. V tomto případě nebyla pozorována žádná výše zmíněná iniciační perioda (uvedené rychlosti karbonylace bylo dosaženo bezprostředně).
Příklad 8
Cílem tohoto příkladu je použití katalytického roztoku, získaného v příkladu 2, při karbonylaci methanolu na kyselinu octovou.
Tato reakce se provádí stejně jako v příkladu 7 s výjimkou spočívající v tom, reakční směsi:
že se použije následující složení
2,24 g roztoku získaného v příkladu 2, 0,38 g vody,
1,3 g methanolu,
0,5 g metnýlacetátu,
1,15 g methyljodidu a 17,9 g kyseliny octové.
Za těchto podmínek činí rychlost karbonylace methanolu 4 moly/h.l. Ani v tomto případě nebyle pozorována žádná iniciační perioda (uvedené rychlosti karbonylace bylo dosaženo bezprostředně).
Claims (10)
- Způsob přípravy roztoku na bázi iridia, vyznačený t í m , že se alespoň jeden oxid nebo hydroxid iridia, který může být ale nemusí být hydratován, nebo jejich směs uvede v kapalné fázi v přítomnosti rozpouštědla do styku s kyselinou jodovodíkovou nebo sloučeninou schopnou uvolnit kyselinu jodovodíkovou v takovém množství, že poměr počtu molů kyseliny jodovodíkové k počtu molů iridia je roven 1 až 100.
- 2. Způsob podle nároku 1, vyznačený t í m , že poměr počtu molů kyseliny jodovodíkové k počtu molů iridia je roven 1 až 50.
- 3. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že se použije rozpouštědlo zvolené z množiny zahrnující vodu, lineární nebo rozvětvené, nasycené nebo nenasycené karboxylové kyseliny obsahující 1 až 10 uhlíkových atomů, estery lineárních nebo rozvětvených, nasycených nebo nenasycených karboxylových kyselin obsahujících 2 až 20 uhlíkových atomů a jejich směsi.
- 4. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačený t í m , že se reakční složky uvedou do styku na vzduchu.
- 5.Způsob podle některého z předcházejících nároků, v y16 značený tím, že se reakční složky uvedou do styku v přítomnosti oxidu uhelnatého.
- 6. Způsob podle některého z předcházejících nároků, v y značený tím, že se reakční složky uvedou do styku v přítomnosti vodíku, dusíku nebo/a vzácného plynu, jakým je argon nebo helium,
- 7. Způsob podlé některého z předcházejících nároků, v y značený tím, že se reakční složky uvedou do styku za tlaku 0,1 až 20 MPa.3. Roztok na bázi iridia, vyznačený tím, že je připravem způsobem podle nároků 1 až 7.
- 9. Použití roztoku podle nároku 8 jako katalyzátoru.
- 10. Použití roztoku podle nároku 9 jako katalyzátoru pro karbonylační reakce nasycených nebo nenasycených, lineárních nebo rozvětvených nebo cyklických uhlovodíkových sloučenin, jakými jsou alkeny nebo alkiny obsahující 2 až 10 uhlíkových atomů, alkoholů obsahujících 1 až 10 uhlíkových atomů, haloenovaných derivátů uvedených alkoholů, etherů obsahujících až 20 uhlíkových atomů, karboxylových kyselin obsahujících3 až 10 uhlíkových atomů, esterů karboxylových kyselin obsahujících 2 až 20 uhlíkových atomů a halogenovaných derivátů uvedených esterů.KJ li)
- 1 1. Použití roztoku na bázi iridia připravítelného podle nároku 8,vyznačené tím, že se provádí karbony17 lační reakce alkoholu na odpovídající karboxylovou kyselinu v přítomnosti oxidu uhelnatého a uvedeného roztoku, přičemž se v reakční směsi udržuje obsah vody a halogenovaného promotoru vyšší než 0 a nejvýše rovný 10 %, obsah alkoholu 0 až 10 % a obsah esteru odpovídajícího kyselině a alkoholu 2 až 40 %, přičemž zbytek je tvořen karboxylovou kyselinou.
Applications Claiming Priority (1)
Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
---|---|---|---|
FR9314844A FR2713620B1 (fr) | 1993-12-10 | 1993-12-10 | Procédé de préparation d'une solution à base d'iridium, solution obtenue et utilisation de celle-ci en tant que catalyseur. |
Publications (1)
Publication Number | Publication Date |
---|---|
CZ311794A3 true CZ311794A3 (en) | 1995-11-15 |
Family
ID=9453785
Family Applications (1)
Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
---|---|---|---|
CZ943117A CZ311794A3 (en) | 1993-12-10 | 1994-12-09 | Process for preparing a solution based on iridium, the solution obtained in such a manner and its use as a catalyst |
Country Status (15)
Country | Link |
---|---|
EP (1) | EP0657386B1 (cs) |
JP (1) | JP2915309B2 (cs) |
KR (1) | KR100348202B1 (cs) |
CN (1) | CN1043568C (cs) |
BR (1) | BR9404917A (cs) |
CA (1) | CA2137537C (cs) |
CZ (1) | CZ311794A3 (cs) |
DE (1) | DE69410954T2 (cs) |
ES (1) | ES2121169T3 (cs) |
FR (1) | FR2713620B1 (cs) |
PL (1) | PL306197A1 (cs) |
RU (1) | RU2137543C1 (cs) |
SK (1) | SK152794A3 (cs) |
TW (1) | TW272144B (cs) |
UA (1) | UA40595C2 (cs) |
Families Citing this family (5)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
GB9816385D0 (en) | 1998-07-29 | 1998-09-23 | Bp Chem Int Ltd | Process |
GB9819079D0 (en) * | 1998-09-03 | 1998-10-28 | Bp Chem Int Ltd | Carbonylation process |
GB9819606D0 (en) | 1998-09-08 | 1998-11-04 | Bp Chem Int Ltd | Carbonylation process |
US10464871B2 (en) | 2013-12-24 | 2019-11-05 | Bp P.L.C. | Process for the production of ethanol by hydrogenation of methyl acetate |
CN112439437B (zh) * | 2019-08-28 | 2023-08-15 | 中国石油化工股份有限公司 | 作为合成醋酸的催化剂的含铱溶液及其制备方法、应用 |
Family Cites Families (4)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
US4918226A (en) * | 1980-08-04 | 1990-04-17 | Exxon Research And Engineering Company | Process for converting formate esters to carboxylic acids |
CA1239937A (en) * | 1982-04-12 | 1988-08-02 | Exxon Research And Engineering Company | Process for converting olefins to carboxylic acids or esters using soluble iridium compounds |
FR2675797B1 (fr) * | 1991-04-26 | 1994-10-28 | Rhone Poulenc Chimie | Procede de preparation de l'acide adipique par hydrocarboxylation d'acides penteniques. |
EP0618184B1 (fr) * | 1993-03-31 | 1998-01-14 | Pardies Acetiques | Procédé de préparation d'acides carboxyliques ou des esters correspondants en présence d'un catalyseur à base d'iridium |
-
1993
- 1993-12-10 FR FR9314844A patent/FR2713620B1/fr not_active Expired - Fee Related
-
1994
- 1994-12-07 CA CA002137537A patent/CA2137537C/fr not_active Expired - Fee Related
- 1994-12-09 ES ES94402834T patent/ES2121169T3/es not_active Expired - Lifetime
- 1994-12-09 CN CN94114097A patent/CN1043568C/zh not_active Expired - Lifetime
- 1994-12-09 EP EP94402834A patent/EP0657386B1/fr not_active Expired - Lifetime
- 1994-12-09 TW TW083111490A patent/TW272144B/zh not_active IP Right Cessation
- 1994-12-09 RU RU94043803A patent/RU2137543C1/ru not_active IP Right Cessation
- 1994-12-09 DE DE69410954T patent/DE69410954T2/de not_active Expired - Lifetime
- 1994-12-09 BR BR9404917A patent/BR9404917A/pt not_active Application Discontinuation
- 1994-12-09 PL PL94306197A patent/PL306197A1/xx unknown
- 1994-12-09 UA UA94129162A patent/UA40595C2/uk unknown
- 1994-12-09 CZ CZ943117A patent/CZ311794A3/cs unknown
- 1994-12-09 SK SK1527-94A patent/SK152794A3/sk unknown
- 1994-12-10 KR KR1019940033607A patent/KR100348202B1/ko not_active IP Right Cessation
- 1994-12-12 JP JP6331411A patent/JP2915309B2/ja not_active Expired - Fee Related
Also Published As
Publication number | Publication date |
---|---|
EP0657386A1 (fr) | 1995-06-14 |
KR950016869A (ko) | 1995-07-20 |
BR9404917A (pt) | 1995-08-08 |
CA2137537A1 (fr) | 1995-06-11 |
KR100348202B1 (ko) | 2002-12-11 |
CA2137537C (fr) | 2000-04-25 |
ES2121169T3 (es) | 1998-11-16 |
RU94043803A (ru) | 1996-10-10 |
DE69410954T2 (de) | 1999-01-14 |
PL306197A1 (en) | 1995-06-12 |
CN1112458A (zh) | 1995-11-29 |
FR2713620A1 (fr) | 1995-06-16 |
JP2915309B2 (ja) | 1999-07-05 |
UA40595C2 (uk) | 2001-08-15 |
DE69410954D1 (de) | 1998-07-16 |
RU2137543C1 (ru) | 1999-09-20 |
EP0657386B1 (fr) | 1998-06-10 |
FR2713620B1 (fr) | 1996-03-01 |
CN1043568C (zh) | 1999-06-09 |
SK152794A3 (en) | 1995-07-11 |
JPH07206450A (ja) | 1995-08-08 |
TW272144B (cs) | 1996-03-11 |
Similar Documents
Publication | Publication Date | Title |
---|---|---|
US4189441A (en) | Process for preparing esters from ethers or esters of lower homologous alcohols | |
JP2003527365A (ja) | エチレン性不飽和化合物をカルボニル化する方法 | |
JP2020200327A (ja) | 炭化水素からカルボン酸又はその塩を製造する方法 | |
JP2761603B2 (ja) | 3―ペンテン酸の製造法 | |
CZ311794A3 (en) | Process for preparing a solution based on iridium, the solution obtained in such a manner and its use as a catalyst | |
JP3766437B2 (ja) | イリジウム存在下のカルボニル化によるカルボン酸類又はそのエステル類の製造 | |
TWI543966B (zh) | 由甲酸酯和烯系不飽和化合物製備酯類 | |
JPH10502650A (ja) | オレフィンをカルボニル化する方法 | |
KR100350919B1 (ko) | 이리듐용액의제조방법및촉매로서의용도 | |
US4658053A (en) | Production of esters | |
TWI452034B (zh) | 從2-乙基己醇出發製造異壬酸乙烯酯之製法及其製品 | |
US5420346A (en) | Preparation of adipic acid by hydrocarboxylation of pentenic acids | |
US6706914B2 (en) | Rhodium containing solutions | |
CA1234146A (en) | Preparation of carboxylic acids and esters | |
JPS595570B2 (ja) | 桂皮酸エステル類の製造方法 | |
JP2650100B2 (ja) | エチリデンジアセテートの製造方法 | |
CZ287993B6 (cs) | Způsob hydroxykarbonylace butadienu | |
JP3094101B1 (ja) | 銀イオン交換樹脂触媒を用いた第三級カルボン酸及びそのエステルの製造法 | |
JPH10245359A (ja) | カルボン酸およびエステルの製造方法 | |
US5280001A (en) | Benzylic oxidation and catalyst therefor | |
JP3062752B1 (ja) | ヘテロポリ酸銀触媒による第三級カルボン酸及びそのエステルの製造法 | |
US2025676A (en) | Process for the preparation of organic acids | |
US2054807A (en) | Carboxylic acids and method for their preparation | |
JPS5917100B2 (ja) | マロン酸ジエステルの製法 | |
JPH0432815B2 (cs) |