CZ310689B6 - Detekční zařízení pro detekci stavu utěsnění a způsob detekce stavu utěsnění - Google Patents

Abstract

Zařízení (101) pro detekci stavu těsnění obsahuje množství dílčích článků (111, 112) pouzdra. Množství dílčích článků (111, 112) pouzdra zahrnuje část (220) směřující k válci a část (165) směřující k tyči a jsou uspořádány tak, aby byly vyrovnány v obvodovém směru válce (17) tím, že část (220) směřující k válci je otočena k válci (17) a část (165) směřující k tyči směřuje k tyči (51) tak, že komora (231) pouzdra pro uložení části válce (17) a části tyče (51) je vytvořena mezi částí (220) směřující k válci a částí (165) směřující k tyči. Část (220) směřující k válci obsahuje těsnicí část (221), která přichází do kontaktu s válcem (17). Těsnicí část (221) obsahuje vyčnívající část (184) vytvořenou na jednom konci a zapuštěnou část (185) vytvořenou na druhém konci v obvodovém směru válce (17). Vyčnívající část (184) a zapuštěná část (185) směřující v obvodovém směru válce (17) jsou k sobě připevněny, když je množství dílčích článků (111, 112) pouzdra umístěno tak, aby byly vyrovnány v obvodovém směru válce (17). Předmětem vynálezu je i způsob detekce stavu utěsnění.

Description

Detekční zařízení pro detekci stavu utěsnění a způsob detekce stavu utěsnění

Oblast techniky

Uváděný vynález se týká detekčního zařízení stavu utěsnění a způsobu detekce stavu těsnění pro válcové zařízení.

Priority jsou nárokované v japonské patentové přihlášce JP 2019175409 A podané 26. září 2019, jejíž obsah je zde zahrnut odkazem.

Dosavadní stav techniky

Existuje zařízení pro detekci abnormálního těsnění tlumicího zařízení (viz například patentový dokument 1). Také jako zařízení pro plnění stlačeným plynem existuje zařízení používající krabicový utěsněný typ, které se otevírá na jedné straně (viz například patentový dokument 2).

Seznam citací

Patentový dokument 1

Japonská patentová přihláška, první vydání č. JP H11264780 A.

Patentový dokument 2

Japonská přihláška užitného vzoru, druhé vydání č. JP S6246956 Y2.

Podstata vynálezu

Technický problém

V zařízení pro detekci stavu těsnění válcového zařízení, které je vyžadováno pro zvýšení stupně volnosti v načasování kontroly.

Cílem uváděného vynálezu je opatřit detekční zařízení stavu těsnění a způsob detekce stavu těsnění, kde se může zvýšit stupeň volnosti v načasování kontroly.

Řešení problému

Aby se dosáhlo výše popsaného cíle, využívá uváděný vynález následující aspekty.

Jedním aspektem uváděného vynálezu je detekční zařízení stavu těsnění detekující stav těsnění těsnicího článku válcového zařízení, které má válec, v němž je utěsněna pracovní tekutina, tyč vyčnívající aspoň z jednoho konce válce, aby se dala vytáhnout a zatáhnout, a těsnicí článek opatřený mezi válcem a tyčí, a detekční zařízení stavu těsnění obsahuje množství dílčích částí pouzdra, které má část směřující k válci a část směřující k tyči, a jsou umístěny tak, aby byly vyrovnány v obvodovém směru válce tak, že způsobí, aby byla část směřující k válci přivedena k válci a část směřující ktyči byla přivedena k tyči tak, že se vytvoří skříňová komora pro uložení části válce a části tyče, ve které část přivrácená k válci obsahuje těsnicí část, jež přichází do kontaktu s válcem, těsnicí část obsahuje vyčnívající část vytvořenou na jednom konci a zapuštěnou část vytvořenou na druhém konci v obvodovém směru válce a vyčnívající část a zapuštěná část směřující v obvodovém směru válce jsou k sobě připevněné tak, že množina dílčích členů pouzdra je umístěna tak, aby byly vyrovnané v obvodovém směru válce.

Dalším aspektem uváděného vynálezu je také způsob detekce stavu těsnění pro detekování stavu

- 1 CZ 310689 B6 těsnění těsnicího článku válcového zařízení používajícího detekční zařízení stavu těsnění podle výše popsaného aspektu a způsob detekce stavu těsnění obsahuje tvořící krok vytvoření komory pouzdra pro uložení části válce a části tyče mezi část směřující k válci a část směřující k tyči umístěním množství dílčích článků pouzdra, které mají být vyrovnané v obvodovém směru válce, krok dekomprese přivedení vnitřku komory pouzdra do dekompresního stavu, ve kterém je jeho tlak snížen o předem stanovený tlak z atmosférického tlaku, a krok detekce abnormality detekující abnormalitu na základě tlaku v komoře pouzdra, který byl přiveden do dekompresního stavu v dekompresním kroku.

Výhodné účinky vynálezu

Podle výše popsaných aspektů uváděného vynálezu se stupeň volnosti v načasování kontroly může zvýšit.

Objasnění výkresů

Na připojených výkresech představuje:

obr. 1 pohled znázorňující válcové zařízení, ve kterém je stav těsnění detekován detekčním zařízením pro detekci těsnění a způsob podle jednoho provedení uváděného vynálezu, a je to pohled v podélném řezu viděn v příčném řezu včetně centrální osy CL;

obr. 2 pohled na konfiguraci, která znázorňuje detekční zařízení stavu těsnění podle jednoho provedení;

obr. 3 pohled znázorňující komoru detekčního zařízení stavu těsnění a je to půdorysný pohled v řezu podél linie A-A z obr. 2;

obr. 4 pohled znázorňující komoru detekčního zařízení stavu těsnění a je to půdorysný pohled podél linie B-B z obr. 2;

obr. 5 pohled znázorňující komoru detekčního zařízení stavu těsnění a je to půdorysný pohled podél linie B-B z obr. 2;

obr. 6 perspektivní pohled znázorňující těsnění válce zařízení pro detekci stavu těsnění;

obr. 7 pohled znázorňující obvod vyčnívající části a zapuštěné části těsnicí části detekčního zařízení stavu těsnění a je to pohled v částečném řezu podél linie C-C z obr. 4;

obr. 8 pohled znázorňující modifikovaný příklad 1 detekčního zařízení stavu těsnění a je to půdorysný pohled korespondující s obr. 3;

obr. 9 pohled znázorňující modifikovaný příklad 1 a je to pohled v částečném podélném řezu odpovídající obr. 7;

obr. 10 pohled znázorňující modifikovaný příklad 1 a je to pohled v částečném podélném řezu odpovídající obr. 9;

obr. 11 pohled znázorňující modifikovaný příklad 2 na detekční zařízení stavu těsnění a je to půdorysný pohled odpovídající obr. 3;

obr. 12 pohled znázorňující modifikovaný příklad 2 a je to pohled na částečný podélný řez odpovídající obr. 7;

-2 CZ 310689 B6 obr. 13 pohled znázorňující modifikovaný příklad 2 a je to pohled na částečný podélný řez odpovídající obr. 12;

obr. 14 pohled znázorňující modifikovaný příklad 3 na detekční zařízení stavu těsnění a je to půdorysný pohled v řezu odpovídající obr. 3;

obr. 15 pohled znázorňující modifikovaný příklad 3 a je to pohled na částečný podélný řez odpovídající obr. 7;

obr. 16 pohled znázorňující modifikovaný příklad 3 a je to pohled na částečný podélný řez odpovídající obr. 15.

Příklady uskutečnění vynálezu

Provedení a modifikované příklady detekčního zařízení stavu těsnění a způsob detekce stavu těsnění podle uváděného vynálezu bude níže popsáno s odkazem na připojené výkresy.

Obr. 1 znázorňuje válcové zařízení 11. v němž je detekován stav těsnění detekčním zařízením způsobem detekce podle jednoho provedení uváděného vynálezu. Válcové zařízení 11 je tlumič nárazů používaný v závěsném zařízení vozidla, jako je automobil nebo železniční vozidlo. Válcové zařízení Uje tlumič nárazů dvoutrubkového typu obsahující válec 17. který má vnitřní trubku 15 a válcovou vnější trubku 16 se dnem, která má průměr větší, než má vnitřní trubka 15 a je opatřena na vnější obvodové straně vnitřní trubky 15. Prostor mezi vnější trubkou 16 a vnitřní trubkou 15 slouží jako zásobní komora 18. Referenční značka CL na obr. 1 označuje centrální osu válcového zařízení 11. Totéž je použito na ostatních výkresech. Každá centrální osa, která bude v následujícím popisu popisována, je v zásadě koaxiální s centrální osou CL.

Vnější trubka 16 je integrálně vytvořený produkt, vytvořený z jednoho kovového článku, obsahuje válcovou bubnovou část 21. dolní část 22. která uzavírá jednu stranu koncové části válcové bubnové části 21 v axiálním směru, a otvor 23 na straně bubnové části 21 proti dolní části 22. Jinými slovy, vnější trubka 16 pokrývá vnitřní trubku 15. jejíž jeden konec v axiálním směru je uzavřen a druhý konec v axiálním směru je otevřen. Otvor 23 vnější trubky 16 se otvírá směrem k vnější straně válcového zařízení 11. Tudíž otvor 23 je otvorem ven také ve válci 17.

Válcové zařízení 11 obsahuje prstencové ventilové těleso 25 namontované na vnitřní obvodové části jednoho konce vnitřní trubky 15 v axiálním směru a prstencovým vodítkem 26 tyče namontovaným na vnitřní obvodové části druhého konce vnitřní trubky 15 v axiálním směru. Těleso 25 ventilu je umístěné ve stavu, ve kterém je umístěné v radiálním směru vůči dolní části 22 vnější trubky 16. Vodítko 26 tyče je namontované na vnitřní obvodové části bubnové části 21 vnější trubky 16. která bude umístěna v radiálním směru. Prostor mezi tělesem 25 ventilu a dolní částí 22 umožňuje, aby vnitřní trubka 15 a vnější trubka 16 vzájemně komunikovaly přes průchozí drážku 35 vytvořenou v tělese 25 ventilu a tvoří zásobní komoru 18. podobně v prostoru mezi vnitřní trubkou 15 a vnější trubkou 16.

Válcové zařízení 11 obsahuje prstencový těsnicí článek 31. Těsnicí článek 31 je opatřen v poloze na vodítku 26 tyče na straně protilehlé ke straně směřující k dolní části 22. Těsnicí článek 31 je také namontován na vnitřní obvodové části válcové bubnové části 21 podobně jako vodítko 26 tyče. Na koncové části válcové bubnové části 21 na straně proti dolní části 22 je vytvořena napěchovaná část 33. ve které je válcová bubnová část 21 plasticky deformovaná dovnitř v radiálním směru pěchováním, jako je zpracování vlněním. Těsnicí článek 31 je vložen mezi napěchovanou část 33 a vodítko 26 tyče. Těsnicí článek 31 je prvek pro uzavření válce 17 uzavřením otvoru 23 vnější trubky 16 a je to konkrétně olejové těsnění. Dále může být vytvořen těsnicí článek 31 z těsnicí podložky.

-3 CZ 310689 B6

Válcové zařízení 11 obsahuje píst 40 umístěný ve válci 17. Píst 40 je uložen ve vnitřní trubce 15. aby byl posuvný. Píst 40 rozděluje vnitřek vnitřní trubky 15 do dvou komor obsahujících první komoru 41 a druhou komoru 42. První komora je opatřena mezi pístem 40 a vodítkem 26 tyče ve vnitřní trubce 15. Druhá komora 42 je opatřena mezi pístem 40 a tělesem 25 ventilu ve vnitřní trubce 15. Druhá komora 42 je oddělena od zásobní komory 18 tělesem 25 ventilu. První komora 41 a druhá komora 42 jsou vyplněné olejovou tekutinou L jako pracovní tekutinou. Zásobní komora 18 je vyplněna plynem G a olejovou tekutinou L jako pracovními tekutinami. Tudíž pracovní tekutina je utěsněna ve válci 17.

Válcové zařízení 11 obsahuje tyč 51. která má jednu koncovou stranu připojenou k pístu 40 a druhou koncovou stranu táhnoucí se z válce 17 ven otvorem 23 vnější trubky 16. Píst 40 je připojen k tyči 51 maticí 53. Tyč 51 se táhne ven z vnitřní trubky 15 a vnější trubky 16 skrz vodítko 26 tyče a těsnicí článek 31. Tyč 51 je vedena vodítkem 26 tyče a pohybuje se v axiálním směru vůči válci 17. Tudíž tyč 51 vyčnívá z jednoho konce válce 17 tak, aby se mohla roztáhnout a zatáhnout.

Těsnicí článek 31 je opatřen mezi otvorem 23 vnější trubky 16 válce 17 a tyčí 51 a uzavírá prostor mezi nimi. Těsnicí článek 31 omezuje únik olejové tekutiny L ve vnitřní trubce 15 a plynu G a olejové tekutiny L v zásobní komoře 18 směrem ven z válcového zařízení 11.

Průchod 55 a průchod 56. které pronikají v axiálním směru (směr podél osy CL), jsou vytvořeny v pístu 40. Průchody 55 a 56 umožňují první komoře 41 a druhé komoře 42. aby vzájemně komunikovaly. Válcové zařízení 11 obsahuje prstencový kotoučový ventil 57. který je schopný uzavřít průchod 55 tím, že přijde do kontaktu s pístem 40 na straně pístu 40 proti straně směřující k dolní části 22 v axiálním směru. Válcové zařízení 11 také obsahuje prstencový kotoučový ventil 58 schopný uzavřít průchod 56 tím, že přijde do kontaktu s pístem 40 na dolní části 22 strany pístu 40 v axiálním směru. Kotoučové ventily 57 a 58 jsou připojené k tyči 51 společně s pístem 40.

V případě, kdy se tyč 51 pohybuje na kompresní stranu, která zvětšuje velikost vstupu do vnitřní trubky 15 a vnější trubky 16. když se píst 40 pohybuje ve směru, ve kterém se druhá komora 42 zmenší a tlak ve druhé komoře 42 se zvýší nad tlak v první komoře 41 o předem stanovenou hodnotu nebo více, průchod 55 se otevře, aby umožnil olejové tekutině L ve druhé komoře 42 protékat do první komory 41. Tímto způsobem kotoučový ventil 57 způsobí, že se v tomto okamžiku začne generovat tlumicí síla.

V případě, kdy se tyč 51 pohybuje ke zvětšené straně, která zvýší velikost vyčnívání z vnitřní trubky 15 a vnější trubky 16. když se píst 40 pohybuje ve směru, ve kterém se první komora 41 zmenší a tlak v první komoře se stane vyšším, než je tlak ve druhé komoře 42 o předem stanovenou hodnotu nebo více, průchod 56 se otevře, aby umožnil olejové tekutině L v této první komoře 41 protékat do komory 42. Takto kotoučový ventil 58 způsobí, že v tomto okamžiku bude generována tlumicí síla.

Pevný otvor (není zobrazen), který umožňuje první komoře 41 a druhé komoře 42 vzájemnou komunikaci přes průchod 55 i ve stavu, kdy kotoučový ventil 57 má uzavřený průchod 55 na maximum, je vytvořen aspoň v jednom z pístu 40 a kotoučového ventilu 57. Také pevný otvor (není zobrazen), který umožňuje první komoře 41 a druhé komoře 42 vzájemnou komunikaci přes průchod 56 i ve stavu, ve kterém kotoučový ventil 58 má uzavřený průchod 56 na maximum, je vytvořen aspoň v jednom z pístu 40 a kotoučového ventilu 58.

Průchod 61 a průchod 62 pronikající v axiálním směru jsou vytvořeny v tělese 25 ventilu. Průchody 61 a 62 umožňují druhé komoře 42 a zásobní komoře 18 vzájemnou komunikaci. Prstencový kotoučový ventil 65. který je schopný uzavřít průchod 61 tím, že přijde do kontaktu s tělesem 25 ventilu, je opatřen na dolní části 22 strany tělesa 25 ventilu v axiálním směru. Také prstencový kotoučový ventil 66. který je schopný uzavřít průchod 62 tím, že přijde do kontaktu s

-4 CZ 310689 B6 tělesem 25 ventilu, je opatřen na straně tělesa 25 ventilu proti straně dolní části 22 v axiálním směru. Upevňovací kolík 68 je osazen do středu tělesa 25 ventilu v radiálním směru. Kotoučové ventily 65 a 66 jsou připojené k tělesu 25 ventilu upevňovacím kolíkem 68.

V případě, kdy se tyč 51 pohybuje na kompresní stranu, když se píst 40 pohybuje ve směru, ve kterém se druhá komora 42 zmenší, a tlak ve druhé komoře 42 se zvýší nad tlak v zásobní komoře 18 o předem stanovenou hodnotu nebo více, kotoučový ventil 65 otevře průchod 61. Tímto způsobem kotoučový ventil 65 způsobí, že v tomto okamžiku bude generovaná tlumicí síla. V případě, kdy se tyč 51 pohybuje na stranu roztažení, když se píst 40 pohybuje ke straně první komory 41 a tlak ve druhé komoře 42 se sníží pod tlak v zásobní komoře 18. kotoučový ventil 66 otevře průchod 62. Kotoučový ventil 66 v tom okamžiku je sacím ventilem, který umožní olejové tekutině U protékat ze zásobní komory 18 do druhé komory 42, v podstatě bez generování tlumicí síly.

Montážní oko 71 je připevněné ke koncové části tyče 51 na straně proti straně, na které je umístěn válec 17 svařením. Montážní oko 72 je připevněné k vnější straně dolní části 22 vnější trubky 16. která je koncovou částí válce 17 na straně proti straně, na které je tyč 51 umístěna svařením. Vnější průměry těchto montážních ok 71 a 72 jsou větší než vnější průměr válcové bubnové části 21 vnější trubky 16 válce 17. Jinými slovy, montážní oko 71 vyčnívá ven v radiálním směru tyče 51 z tyče 51 ve stavu, kdy je připevněné k tyči 51.

V tomto provedení se kontroluje válcové zařízení 11 ve stavu po namontování ok 71. 72. Konkrétně detekční zařízení stavu těsnění a způsob detekce stavu těsnění podle tohoto provedení detekují stav těsnění těsnicího článku 31. který těsní mezi otvorem 23 vnější trubky 16 válce 17 a tyčí 51.

Jak je zobrazeno na obr. 2, detekční zařízení 101 stavu těsnění podle uváděného provedení obsahuje komoru 102. která zakrývá a utěsňuje stranu otvoru 23 válce 17 a těsnicí článek 31 válcového zařízení 11. a hlavní část 103 tělesa detekčního zařízení, které detekuje abnormalitu ve stavu těsnění způsobenou těsnicím článkem 31 od stavu uvnitř komory 102.

Komora 102 zakrývá a těsní stranu otvoru 23 válce 17. těsnicí článek 31 a část tyče 51 táhnoucí se ven z válce 17 z těsnicího článku 31. Komora 102 je děleného typu a obsahuje množství dvoudílných článků 111 a 112 pouzdra. Dvoudílné dílčí články 111 a 112 mají v podstatě stejnou konfiguraci.

Dílčí článek 111 pouzdra obsahuje hlavní těleso 121 článku pouzdra vyrobené z kovu, pryžové těsnění 122 tyče, které je elasticky deformovatelné a má těsnicí vlastnosti, a těsnění 123 válce vyrobené z podobné pryže. Protože hlavní těleso 121 je vyrobené z kovu, má vyšší tuhost než těsnění 122 tyče a těsnění 123 válce vyrobené z pryže a je méně pravděpodobné, že se bude deformovat.

Hlavní těleso 121 článku pouzdra dílčího článku 111 pouzdra obsahuje část 130 hlavní stěny, pár (na obr. 2 je zobrazena jen jedna, protože je to pohled v řezu) částí 131 boční stěny, přírubovou část 133 směřující k tyči a přírubovou část 134 směřující k válci.

Část 130 hlavní stěny má v podstatě tvar ploché desky a je umístěná tak, aby se táhla ve vertikálním směru. Pár částí 131 boční stěny má v podstatě tvar ploché desky a táhne se z koncového okraje částí na obou stranách části 130 hlavní stěny v horizontálním směru ke stejné straně vzhledem k části 130 hlavní stěny ve směru tloušťky části 130 hlavní stěny.

Přírubová část 133 směřující k tyči má v podstatě tvar ploché desky a kryje horní stranu části 130 hlavní stěny a pár částí 131 boční stěny, aby spojila jejich horní koncové okraje. Přírubová část 133 směřující k tyči má tvar, který pokrývá prostor obklopující část 130 hlavní stěny a pár částí 131 boční stěny shora.

-5 CZ 310689 B6

Přírubová část 134 směřující k válci má v podstatě tvar ploché desky a pokrývá dolní stranu části 130 hlavní stěny a pár částí 131 boční stěny, aby spojila jejich dolní koncové okrajové části. Přírubová část 134 směřující k válci má tvar, který pokrývá prostor obklopující část 130 hlavní stěny a pár částí 131 boční stěny zdola.

Takže dílčí článek 111 pouzdra má tvar krabice s otvorem 137 na straně protilehlé ke straně, na které je umístěna část 130 hlavní stěny.

V přírubové části 133 směřující k tyči na straně otvoru 137 je vytvořen půl válcový tvarovaný povrch 141 směřující k tyči, který je zapuštěn směrem k části 130 hlavní stěny. Centrální osa povrchu 141 směřujícího k tyči se táhne vertikálním směrem. Povrch 141 směřující k tyči má vnitřní průměr lehce větší, než je vnější průměr tyče 51. Na straně otvoru 137 přírubové části 133 směřující k tyči je vytvořena zapuštěná část 142 pro těsnění tyče, která je zapuštěna ven v radiálním směru povrchu 141 směřujícího k tyči z mezilehlé polohy povrchu 141 v axiálním směru.

V přírubové části 134 na straně otvoru 137 je vytvořený půl válcový tvarovaný povrch 151 směřující k válci, který je zapuštěný směrem ke straně části 130 hlavní stěny. Centrální osa povrchu 151 směřujícího k válci se táhne vertikálním směrem. Jak je zobrazeno na obr. 3 až 5, povrch 151 směřující k válci má vnitřní průměr lehce větší, než je vnější průměr bubnové části 21 válce 17. Na obou koncových stranách povrchu 151 směřujícího k válci v obvodovém směru jsou vytvořeny distální koncové povrchy 152 a 153. Distální koncové povrchy 152 a 153 jsou umístěné ve stejné rovině táhnoucí se paralelně s centrální osou povrchu 151 směřujícího k válci. Povrch 151 směřující k válci je vyroben tak, aby se shodoval s povrchem 141 směřujícím k tyči, jak je zobrazeno na obr. 2 v centrální ose.

Na straně otvoru 137 přírubové části 134 směřující k válci je vytvořena zapuštěná část 154 těsnění válce, zapuštěná ven v radiálním směru povrchu 151 směřujícího k válci z mezilehlé polohy povrchu 151 směřující k válci v axiálním směru. Jak je zobrazeno na obr. 5, zapuštěná část 154 těsnění válce je zapuštěna ven v radiálním směru povrchu 151 směřujícího k válci, také ze strany povrchu 151 směřujícího k válci distálních koncových povrchů 152 a 153 navíc k povrchu 151 směřujícího k válci.

Zapuštěná část 154 válcového těsnění obsahuje povrch 156 vnitřní stěny na straně distálního koncového povrchu 152. povrch 157 vnitřní stěny na straně distálního koncového povrchu 153 a povrch 158 zadní stěny spojující koncové okrajové části povrchů 156 a 157 vnitřní stěny na straně opačné k distálním koncovým povrchům 152 a 153. Povrch 156 vnitřní stěny a povrch 157 vnitřní stěny jsou vzájemně paralelní a směřují k sobě a jsou kolmé k distálním koncovým povrchům 152 a 153. Povrchy 156 a 157 vnitřní stěny a povrch 158 zadní stěny se táhnou podél centrální osy povrchu 151 směřujícímu k válci.

Jak je zobrazeno na obr. 2, těsnění 122 tyče dílčího článku 111 pouzdra je namontované v zapuštěné části 142 těsnění tyče přírubové části 133 směřující k tyči. Těsnění 122 tyče, které je namontované v zapuštěné části 142 těsnění tyče, obsahuje povrch 161 půlválcově kontaktně vytvarovaný do tvaru tyče, která má vnitřní průměr rovný nebo menší, než je vnější průměr tyče 51 na straně jejího otvoru 137. Tyčový kontaktní povrch 161 těsnění 122 tyče se shoduje s povrchem 141 směřujícím k tyči hlavního tělesa 121 článku pouzdra v centrální ose. Kontaktní povrch 161 tyče je umístěn na vnitřní straně povrchu 141 směřujícího k tyči v radiálním směru.

Tudíž těsnění 122 tyče obsahuje obloukově tvarovanou kontaktní část 162 tyče, která vyčnívá dovnitř v radiálním směru vůči povrchu 141 směřujícímu k tyči. Potom se na vyčnívajícím distálním konci kontaktní části 162 tyče vytvoří kontaktní povrch 161 tyče. V dílčím článku 111 pouzdra, kontaktní část 162 tyče a část obsahující povrch 141 směřující k tyči přírubové části 133

-6 CZ 310689 B6 směřující k tyči na straně povrchu 141 směřujícímu k tyči vytvoří část 165 směřující k tyči, která směřuje k tyči 51 z vnějšku v radiálním směru.

Těsnění 123 válce dílčího článku 111 pouzdra je namontováno v zapuštěné části 154 těsnění válce přírubové části 134 směřující k válci. Těsnění 123 válce namontované v zapuštěné části 154 těsnění válce obsahuje půlválcový povrchově tvarovaný kontaktní povrch 171 válce, který má vnitřní průměr rovný nebo menší, než je vnější průměr bubnové části 21 na straně otvOru 137. Jak je zobrazeno na obr. 3, válcový kontaktní povrch 171 těsnění 123 válce se shoduje s povrchem 151 směřujícím k válci hlavního tělesa 121 článku pouzdra v centrální ose. Kontaktní povrch 171 válce je umístěn na vnitřní straně povrchu 151 směřujícího k válci v radiálním směru.

Proto těsnění 123 válce obsahuje obloukově tvarovanou kontaktní část 172. která vyčnívá dovnitř v radiálním směru vůči povrchu 151 směřujícímu k válci. Kontaktní povrch 171 válce je vytvořen na vyčnívajícím distálním konci kontaktní části 172 válce.

Jak je zobrazeno na obr. 6, těsnění 123 válce obsahuje kontaktní povrch 181 koncové části a kontaktní povrch 182 koncové části, které jsou rovinné u obou koncových částí kontaktního povrchu 171 válce v obvodovém směru. Kontaktní povrch 181 koncové části a kontaktní povrch 182 koncové části jsou umístěné ve stejné rovině. Kontaktní povrch 181 koncové části a kontaktní povrch 182 koncové části jsou uložené ve stejné rovině zahrnující centrální osu kontaktního povrchu 171 válce. Jinými slovy, kontaktní povrch 181 koncové části a kontaktní povrch 182 koncové části se táhnou kolmo k rovině kolmé k centrální ose kontaktního povrchu 171 válce.

Těsnění 123 válce obsahuje vyčnívající část 184 vyčnívající z kontaktního povrchu 181 jedné koncové části ve směru kolmém ke kontaktnímu povrchu 181 koncové části a zapuštěnou část 185 zapuštěnou z kontaktního povrchu 182 druhé koncové části ve směru kolmém ke kontaktnímu povrchu 182 koncové části. Jinými slovy, těsnění 123 válce obsahuje vyčnívající část 184 vytvořenou na jedné koncové části kontaktního povrchu 171 válce a zapuštěnou část 185 vytvořenou na druhé koncové části v obvodovém směru. Také vyčnívající část 184 a zapuštěná část 185 jsou stupně ve směru tloušťky těsnění 123 válce, jinými slovy, v axiálním směru válce 17.

Jak je zobrazeno na obr. 3, v těsnění 123 válce jsou uložené kontaktní povrch 181 koncové části a vyčnívající část 184 na povrchu 152 distálního konce a straně povrchu 156 vnitřní stěny přírubové části 134 směřující k válci. Také kontaktní povrch 182 koncové části a zapuštěná část 185 jsou uložené na povrchu 153 distálního konce a straně povrchu 157 vnitřní stěny. Kontaktní povrch 181 koncové části je uložen na straně protilehlé k povrchu 158 zadní stěny vůči povrchu 152 distálního konce. Kontaktní povrch 182 koncové části je uložen na straně protilehlé k povrchu 158 zadní stěny vzhledem k povrchu 153 distálního konce. Těsnění 123 válce obsahuje kontaktní část 188 koncové části, která vyčnívá směrem ke straně protilehlé vůči povrchu 158 zadní stěny vůči povrchu 152 distálního konce. Kontaktní část 188 koncové části zahrnuje kontaktní povrch 181 koncové části. Těsnění 123 válce obsahuje kontaktní část 189 koncové části, která vyčnívá směrem ke straně protilehlé k povrchu 158 zadní stěny vzhledem k povrchu 153 distálního konce. Kontaktní část 189 koncové části obsahuje kontaktní povrch 182 koncové části.

Jak je zobrazeno na obr. 6, vyčnívající část 184 vyčnívá z kontaktního povrchu 181 koncové části v tangenciálním směru v poloze kontaktního povrchu 181 koncové části kontaktního povrchu 171 válce. Vyčnívající část 184 je vytvořena tak, aby se táhla přes kontaktní povrch 181 koncové části v radiálním směru kontaktního povrchu 171 válce.

Zapuštěná část 185 je zapuštěna z kontaktního povrchu 182 koncové části v tangenciálním směru v poloze kontaktního povrchu 182 koncové části kontaktního povrchu 171 válce. Zapuštěná část 185 je vytvořena tak, aby se táhla přes kontaktní povrch 182 koncové části v radiálním

-7 CZ 310689 B6 směru kontaktního povrchu 171 válce. Prodloužená délka vyčnívající části 184 je ekvivalentní prodloužené délce zapuštěné části 185.

Těsnění 123 válce je tvořeno hlavní tělesovou částí 187 těsnění válce, která obsahuje kontaktní povrchy 181 a 182 koncové části, zapuštěnou částí 185 a kontaktním povrchem 171 válce a vyčnívající částí 184 vyčnívající z kontaktního povrchu 181 koncové části hlavního tělesa 187 těsnění válce. Hlavní tělesová část 187 těsnění válce obsahuje kontaktní část 188 koncové části na straně kontaktního povrchu 181 koncové části obsahující kontaktní povrch 181 koncové části, kontaktní část 189 koncové části na straně kontaktního povrchu 182 koncové části obsahující kontaktní povrch 182 koncové části a kontaktní část 172 válce na straně kontaktního povrchu 171 válce zahrnující kontaktní povrch 171 válce. Vyčnívající část 184 vyčnívá z kontaktní části 188 koncové části.

Jak je zobrazeno na obr. 3, hlavní tělesová část 187 obsahuje boční povrch 175 sousedící se stranou kontaktního povrchu 181 koncové části proti kontaktnímu povrchu 171 válce, boční povrch 176 sousedí se stranou kontaktního povrchu 182 koncové části proti kontaktnímu povrchu 171 válce a zadní povrch 177 spojující boční povrchy 175 a 176 v poloze na straně opačné ke kontaktním povrchům 181 a 182 koncové části. Boční povrchy 175 a 176 se táhnou kolmo ke kontaktním povrchům 181 a koncové části. Zadní povrch 177 se táhne paralelně ke kontaktním povrchům 181 a 182 koncové části. V těsnění 123 válce je boční povrch 175 v kontaktu s povrchem 156 vnitřní stěny, boční povrch 176 je v kontaktu s povrchem 157 vnitřní stěny a zadní povrch 177 je v kontaktu s povrchem 158 zadní stěny.

Vyčnívající část 184 obsahuje horní povrch 191 zobrazený na obr. 3, 6 a 7, dolní povrch 192 zobrazený na obr. 7, vnitřní boční povrch 193 zobrazený na obr. 3 a 6 a vnější boční povrch 194 zobrazený na obr. 3, vnitřní zkosený povrch 195 zobrazený na obr. 3 a 6, vnější zkosený povrch 196 zobrazený na obr. 3 a 6 a distální koncový povrch 197 zobrazený na obr. 3, 6 a 7. Horní povrch 191. dolní povrch 192. vnitřní boční povrch 193. vnější boční povrch 194. vnitřní zkosený povrch 195. vnější zkosený povrch 196 a distální koncový povrch 197 jsou všechny ploché povrchy.

Jak je zobrazeno na obr. 6, horní povrch 191 je na horní části vyčnívající části 184 a směřuje vzhůru. Ohraničující okrajová část horního povrchu 191 s kontaktním povrchem 181 koncové části je uložena v rovině kolmé k centrální linii kontaktního povrchu 171 válce. Jak je zobrazeno na obr. 7, dolní povrch 192 je umístěn na dolní části vyčnívající části 184 a směřuje dolů. Ohraničující okrajová část dolního povrchu 192 s kontaktním povrchem 181 koncové části je uložena v rovině kolmé k centrální linii kontaktního povrchu 171 válce.

Horní povrch 191 a dolní povrch 192 se táhnou každý z koncové okrajové části na straně kontaktního povrchu 181 koncové části ve směru pryč od kontaktního povrchu 181 koncové části a jsou skloněny tak, aby byly blíže k sobě se vzdáleností od kontaktního povrchu 181 koncové části. Horní povrch 191 a dolní povrch 192 svírají stejný úhel vůči kontaktnímu povrchu 181 koncové části. Jinými slovy, horní povrch 191 a dolní povrch 192 má každý tupý úhel vzhledem ke kontaktnímu povrchu 181 koncové části.

Distální koncový povrch 197 je na distální koncové části vyčnívající části 184 na straně protilehlé ke kontaktnímu povrchu 181 koncové části a směřuje stejným směrem jako kontaktní povrch 181 koncové části. Distální koncový povrch 197 spojuje koncové okrajové části horního povrchu 191 a dolního povrchu 192 na straně protilehlé ke kontaktnímu povrchu 181 koncové části. Distální koncový povrch 197 se táhne paralelně s kontaktním povrchem 181 koncové části. Ohraničující okrajová část distálního koncového povrchu 197 s horním povrchem 191 a jeho ohraničující okrajovou částí s dolním povrchem 192 jsou obě uložené v rovině kolmé k centrální linii kontaktního povrchu 171 válce.

Jak je zobrazeno na obr. 6, vnitřní boční povrch 193 je na straně centrální osy kontaktního

-8CZ 310689 B6 povrchu 171 válce ve vyčnívající části 184 a směřuje ve směru centrální osy. Vnitřní boční povrch 193 se táhne paralelně s centrální osou kontaktního povrchu 171 válce a táhne se v tangenciálním směru v poloze kontaktního povrchu 181 koncové části kontaktního povrchu 171 válce. Vnitřní boční povrch 193 je spojitý s kontaktním povrchem 171 válce. Vnitřní boční povrch 193 se táhne kolmo k distálnímu koncovému povrchu 197.

Jak je zobrazeno na obr. 3, vnější boční povrch 194 je na straně vyčnívající části 184 proti kontaktnímu povrchu 171 válce a směřuje směrem opačným k centrální ose kontaktního povrchu 171 válce. Vnější boční povrch 194 je paralelní s centrální osou kontaktního povrchu 171 válce a táhne se paralelně s vnitřním bočním povrchem 193. Vnější boční povrch 194 je spojitý s bočním povrchem 175 hlavní tělesové části 187 těsnění válce a uložený ve stejné rovině. Vnější boční povrch 194 se táhne kolmo k distálnímu koncovému povrchu 197.

Vnitřní zkosený povrch 195 spojuje koncovou okrajovou část vnitřního bočního povrchu 193 na straně protilehlé ke kontaktnímu povrchu 181 koncové části a koncovou okrajovou část distálního koncového povrchu 197 na straně kontaktního povrchu 171 válce. Vnitřní zkosený povrch 195 se táhne paralelně s centrální osou kontaktního povrchu 171 válce. Vnitřní zkosený povrch 195 je skloněný pod stejným úhlem vzhledem k vnitřnímu bočnímu povrchu 193 a distálnímu koncovému povrchu 197.

Vnější zkosený povrch 196 spojuje koncovou okrajovou část vnějšího bočního povrchu 194 na straně protilehlé ke kontaktnímu povrchu 181 koncové části a koncovou okrajovou část distálního koncového povrchu 197 na straně protilehlé ke kontaktnímu povrchu 171 válce. Vnější zkosený povrch 196 se táhne paralelně s centrální osou kontaktního povrchu 171 válce. Vnější zkosený povrch 196 je skloněný pod stejným úhlem vzhledem k vnějšímu bočnímu povrchu 194 a distálnímu koncovému povrchu 197. Uhel vytvořený vnějším skloněným povrchem 196 a distálním koncovým povrchem 197 je ekvivalentní úhlu vytvořenému vnitřním zkoseným povrchem 195 a distálním koncovým povrchem 197.

Vyčnívající část 184 obsahuje zkosenou část 201 na straně vnitřního zkoseného povrchu 195 včetně vnitřního zkoseného povrchu 195 a zkosenou část 202 na straně vnějšího zkoseného povrchu 196 obsahujícího vnější zkosený povrch 196 na obou koncích v radiálním směru kontaktního povrchu 171 válce. Vyčnívající část 184 také obsahuje plochou část 205 na straně vnitřního bočního povrchu 193 včetně vnitřního bočního povrchu 193 a plochou část 206 na straně vnějšího bočního povrchu 194 včetně bočního povrchu 194 na obou koncích v radiálním směru kontaktního povrchu 171 válce.

Jak je zobrazeno na obr. 7, zapuštěná část 185 obsahuje horní vnitřní povrch 211. dolní vnitřní povrch 212 a dnový povrch 213. Horní vnitřní povrch 211. dolní vnitřní povrch 212 a dnový povrch 213 jsou všechno ploché povrchy.

Horní vnitřní povrch 211 je na horní části zapuštěné části 185 a směřuje dolů. Ohraničující okrajová část horního vnitřního povrchu 211 s kontaktním povrchem 182 koncové části je uložena v rovině kolmé k centrální linii kontaktního povrchu 171 válce. Dolní vnitřní povrch 212 je na dolní části zapuštěné části 185 a směřuje vzhůru. Ohraničující okrajová část dolního vnitřního povrchu 212 s kontaktním povrchem 182 koncové části je uložena v rovině kolmé k centrální linii kontaktního povrchu 171 válce. Horní vnitřní povrch 211 a dolní vnitřní povrch 212 se každý táhne z koncové okrajové části na straně kontaktního povrchu 182 koncové části ve směru pryč od kontaktního povrchu 182 koncové části a jsou skloněné tak, aby byly blíž k sobě se vzdáleností od kontaktního povrchu 182 koncové části. Horní vnitřní povrch 211 a dolní vnitřní povrch 212 svírají stejný úhel vzhledem ke kontaktnímu povrchu 182 koncové části.

Dnový povrch 213 je na straně zapuštěné části 185 proti kontaktnímu povrchu 182 koncové části a směřuje stejným směrem jako kontaktní povrch 182 koncové části. Dnový povrch 213 spojuje koncové okrajové části horního vnitřního povrchu 211 a dolního vnitřního povrchu 212 na straně

-9CZ 310689 B6 protilehlé ke kontaktnímu povrchu 182 koncové části. Ohraničující okrajová část dnového povrchu 213 s horním vnitřním povrchem 211 a jeho ohraničující okrajová část s dolním vnitřním povrchem 212 jsou obě uložené v rovině kolmé k centrální linii kontaktního povrchu 171 válce. Dnový povrch 213 se táhne paralelně ke kontaktnímu povrchu 182 koncové části. Uhel vytvořený na dnovém povrchu 213 a horním vnitřním povrchu 211 je tupý úhel a úhel vytvořený dnovým povrchem 213 a dolním vnitřním povrchem 212 je také tupý úhel. Horní vnitřní povrch 211 a dolní vnitřní povrch 212 svírají stejný úhel vzhledem k dnovému povrchu 213.

Uhel vytvořený horním povrchem 191 a částí kontaktního povrchu 181 koncové části připojené k hornímu povrchu 191. úhel vytvořený horním povrchem 191 a distálním koncovým povrchem 197. úhel vytvořený dolním povrchem 192 a částí kontaktního povrchu 181 koncové části spojený s dolním povrchem 192. úhel vytvořený dolním povrchem 192 a distálním koncovým povrchem 197. úhel vytvořený horním vnitřním povrchem 211 a částí kontaktního povrchu 182 koncové části připojené k hornímu vnitřnímu povrchu 211. úhel vytvořený horním vnitřním povrchem 211 a dnovým povrchem 213. úhel vytvořený dolním vnitřním povrchem 212 a částí kontaktního povrchu 182 koncové části připojený k dolnímu vnitřnímu povrchu 212 a úhel vytvořený dolním vnitřním povrchem 212 a dnovým povrchem 213 jsou stejné.

Vzdálenost LI mezi kontaktním povrchem 182 koncové části a dnovým povrchem 213 je menší než vzdálenost L2 mezi kontaktním povrchem 181 koncové části a distálním koncovým povrchem 197. Jinými slovy, vyčnívající rozměr L2 vyčnívající části 184 je větší než hloubkový rozměr LI zapuštěné části 185. Délka distálního koncového povrchu 197 je ekvivalentní délce dnového povrchu 213 ve směru centrální osy kontaktního povrchu 171 válce.

Jak je zobrazeno na obr. 3, v dílčím článku 111 pouzdra, kontaktní část 172 válce, část přírubové části 134 směřující k válci na povrchu 151 směřující k válci včetně povrchu 151 směřujícího k válci, kontaktní část 188 koncové části, kontaktní část 189 koncové části, vyčnívající část 184 a zapuštěná část 185 tvoří část 220 směřující k válci směřující k bubnové části 21 válce 17 z vnější strany v radiálním směru. Kontaktní část 172 válce, kontaktní část 188 koncové části, kontaktní část 189 koncové části, vyčnívající část 184 a zapuštěná část 185. které jsou vytvořené na těsnění 123 válce v části 220 směřující k válci, vytvářejí těsnicí část 221. která přichází do kontaktu s bubnovou částí 21 válce 17 z vnějšku v radiálním směru. Jinými slovy, dílčí článek 111 pouzdra obsahuje těsnicí část 221. která přichází do kontaktu s bubnovou částí 21 válce 17 v části 220 směřující k válci.

Ačkoliv to není zobrazeno, na straně otvoru 137 hlavního tělesa 121 článku pouzdra dílčího článku 111 pouzdra, zobrazeného na obr. 2, je vytvořena těsnicí drážka tak, že je zapuštěna z distálního koncového povrchu na jeho straně otvoru 137. aby vytvořila souvislý obdélníkový prstencový tvar se zapuštěnou částí 142 namontovaného těsnění tyče a zapuštěnou částí 154 dosedající na těsnění válce v páru částí 131 boční stěny, částí přírubové části 133 směřující k tyči, jiné než zapuštěné části 142 těsnění tyče a částí přírubové části 134 směřující k válci jiné než zapuštěná část 154 těsnění válce. Těsnění pouzdra je také namontované v této těsnicí drážce, aby se vytvořil souvislý obdélníkový prstencový tvar s těsněním 122 tyče a těsněním 123 válce. Těsnění pouzdra mírně vyčnívá z distálního koncového povrchu hlavního tělesa 121 článku pouzdra na straně otvoru 137.

Dílčí článek 112 pouzdra má také stejnou konfiguraci jako dílčí článek 111 pouzdra a obsahuje hlavní těleso 121 článku pouzdra, těsnění 122 tyče, těsnění 123 válce a těsnění pouzdra (není zobrazeno). Dílčí článek 112 pouzdra je ten, ve kterém je dílčí článek 111 pouzdra obrácený o 180° v horizontální rovině. Tudíž každý z množství dílčích článků 111 a 112 pouzdra má těsnicí část 221. která má stejný tvar jako všechny ostatní.

Ačkoliv to není zobrazeno, detekční zařízení 101 stavu těsnění obsahuje nastavovací část, první hnací jednotku a druhou hnací jednotku. Válcové zařízení 11 je vertikálně připevněné k nastavovací části montážním okem 71 na horní straně. První hnací jednotka přibližuje dílčí

- 10CZ 310689 B6 článek 111 pouzdra uložený na jedné straně v radiálním směru poblíž k a pryč od válcového zařízení 11 válce, které bylo nastaveno na nastavovací části, v radiálním směru válcového zařízení 11. Druhá hnací jednotka přivádí dílčí článek 112 pouzdra, uloženého na opačné straně v radiálním směru, a pryč od válcového zařízení 11, které bylo nastaveno na nastavovací části v radiálním směru válcového zařízení 11.

V referenční rovině obsahující centrální osu bubnové části 21 válcového zařízení 11, nastaveného na nastavovací části, pohybuje první hnací jednotka dílčího článku 111 pouzdra, aby pohybovala centrální osou kontaktního povrchu 171 válce paralelně s centrální osou bubnové části 21. Druhá hnací jednotka také pohybuje dílčím článkem 112 pouzdra, aby pohybovala centrální osou kontaktního povrchu 171 válce paralelně s osou bubnové části 21 v referenční rovině na straně opačné k dílčímu článku 111 pouzdra vzhledem k válcovému zařízení 11 nastavenému na nastavovací části. První hnací jednotka a druhá hnací jednotka pohybují dílčími články 111 a 112 pouzdra, aby byly vyrovnané ve výškové poloze. První hnací jednotka a druhá hnací jednotka pohybují dílčími články 111 a 112 s vyčnívající částí 184 dílčího článku 111 pouzdra a zapuštěnou částí 185 dílčího článku 112 pouzdra, aby směřovaly k tomu, aby se daly namontovat a zapuštěná část 185 dílčího článku 111 pouzdra a vyčnívající část 184 dílčího článku 112 pouzdra směřovaly k namontování.

Když jsou poháněny první hnací jednotkou a druhou hnací jednotkou, každý z dílčího článku 111 pouzdra a dílčího článku 112 pouzdra způsobuje, že část 220 směřující k válci směřuje k bubnové části 21 vnější trubky 16 válce 17 z vnější strany v radiálním směru a způsobuje, že část 165 směřující k tyči 51 z vnějšku v radiálním směru, takže jsou vyrovnané v obvodovém směru válce 17. aby jako celek vytvořily prstencový tvar.

Potom každá z dílčího článku 111 pouzdra a dílčího článku 112 pouzdra přivádí kontaktní část 172 válce do kontaktu s bubnovou částí 21 z vnějšku v radiálním směru, aby byly vzájemně v těsném kontaktu, a přivádí kontaktní část 162 tyče do kontaktu s tyčí 51 z vnějšku v radiálním směru, aby byly vzájemně v těsném kontaktu.

V tomto okamžiku jsou dílčí článek 111 pouzdra a dílčí článek 112 pouzdra uvedeny do vzájemného těsného kontaktu, přičemž vyčnívající část 184 dílčího článku 111 pouzdra a zapuštěná část 185 dílčího článku 112 pouzdra směřující v obvodovém směru válce 17 jsou přizpůsobeny a pružně deformovány, jak je zobrazeno na obr. 3 až 5. Kromě toho dílčí článek 111 pouzdra a dílčí článek 112 pouzdra jsou přivedeny do vzájemného těsného kontaktu, zatímco zapuštěná část 185 dílčího článku 111 pouzdra a vyčnívající část 184 dílčího článku 112 pouzdra jsou přizpůsobené a pružně deformované. Ve vyčnívající části 184 a zapuštěné části 185. které mají být smontované, horní povrch 191 a horní vnitřní povrch 211. zobrazené na obr. 7, přijdou do vzájemného těsného kontaktu bez mezery, dolní povrch 192 a dolní vnitřní povrch 212 přijdou do vzájemného těsného kontaktu bez mezery a distální koncový povrch 197 a dnový povrch 213 přijdou do vzájemného těsného kontaktu bez mezery. Jinými slovy, když dílčí článek 111 pouzdra a dílčí článek 112 pouzdra jsou uložené, aby byly vyrovnány v obvodovém směru válce 17. vyčnívající část 184 a zapuštěná část 185 směřující k sobě navzájem v obvodovém směru válce Γ7 jsou k sobě sesazeny.

Také v tomto okamžiku dílčí článek 111 a dílčí článek 112 pouzdra přivádí kontaktní část 188 koncového dílčího článku 111 pouzdra a kontaktní část 189 koncového dílčího článku 112 pouzdra, zobrazené na obr. 3, do vzájemného kontaktu, aby byly v těsném kontaktu bez mezery. Kromě toho jsou kontaktní část 189 koncového dílčího článku 111 pouzdra a kontaktní část 188 koncového dílčího článku 112 pouzdra přivedeny do vzájemného kontaktu, aby byly v těsném kontaktu bez mezery.

To znamená, že dílčí článek 111 pouzdra a dílčí článek 112 pouzdra přivádějí části těsnění 221 do vzájemného těsného kontaktu a přivádějí těsnicí části 221 do těsného kontaktu s bubnovou částí 21 válce 17. Tímto způsobem dílčí článek 111 pouzdra a dílčí článek 112 pouzdra jsou

- 11 CZ 310689 B6 přivedeny do těsného kontaktu s bubnovou částí 21 válce 17 těsnicími částmi 221 těsnění 123 válce bez mezery po celém obvodu. Také jsou v tomto okamžiku dílčí článek 111 pouzdra a dílčí článek 112 pouzdra přivedeny do těsného kontaktu s tyčí 51 těsněním 122 tyče, zobrazeném na obr. 2, bez mezery po celém obvodě.

Zde, jak je zobrazeno na obr. 3, vzdálenost mezi vnitřními bočními povrchy 193 vyčnívající části 184 dílčího článku 111 pouzdra a vyčnívající částí 184 dílčího článku 112 pouzdra je menší než vnější průměr bubnové části 21 o velikost odpovídající dotažení vůle. Také vnitřní zkosený povrch 195 vyčnívající části 184 tvoří úhel blízký úhlu vytvořenému tangenciálním směrem v kontaktní počáteční poloze bubnové části 21. Také, jak je zobrazeno na obr. 3, vnější boční povrch 194 vyčnívající části 184 je uložen ve stejné rovině jako povrch 157 vnitřní stěny hlavního tělesa 121 článku pouzdra v blízkosti zapuštěné části 185. ke které má vyčnívající část 184 dosednout.

Jak bylo popsáno výše, dílčí články 111 a 112 pouzdra tvořících komoru 102 tvoří komoru 231 pouzdra pro uložení části válce 17 na straně otvoru 23 a část tyče 51 na straně válce 17 mezi částí 220 směřující k válci a částí 165 směřující k tyči, jak je zobrazeno na obr. 2.

Část 103 hlavního tělesa detekčního zařízení obsahuje dekompresní jednotku 241, která uvádí vnitřek komory 231 pouzdra v utěsněném stavu do dekompresního stavu jejím evakuováním po předem stanovenou dobu. Dekompresní jednotka 241 obsahuje vakuové čerpadlo 242 tvořené rotačním čerpadlem, komunikačním průchodem 243. který spojuje vakuové čerpadlo 242 a vnitřek komory 231 pouzdra, aby umožnil mezi nimi komunikaci, a uzavírací ventil 244 opatřený na komunikačním průchodu 243 a konfigurovaný pro přepínání komunikace a vypínání mezi vakuovým čerpadlem 242 a vnitřkem komory 231 pouzdra otevíráním a zavíráním.

Vakuové čerpadlo 242 evakuuje vnitřek komory 231 pouzdra v utěsněném stavu otevřeným ventilem 244 pro zapínání a vypínání. Když je uzavírací ventil 244 uzavřený, komunikace mezi vnitřkem komory 231 pouzdra a vakuovým čerpadlem 242 je přerušena a vnitřek komory 231 je udržován ve výše popsaném dekompresním stavu. Vakuové čerpadlo 242 není omezeno na rotační čerpadlo a může být také použito mechanické pomocné čerpadlo nebo difúzní čerpadlo.

Část 103 hlavního tělesa detekčního zařízení obsahuje část 251 pro zavádění atmosféry, která zavádí atmosféru do komory 231 pouzdra. Část 251 pro zavádění atmosféry je připojena ke komunikačnímu průchodu 243 mezi komorou 231 pouzdra a zavíracím ventilem 244 a obsahuje otevírací průchod 252 pro atmosféru, která otevírá vnitřek ukládací komory 231 pouzdra vnějšímu vzduchu komunikačním průchodem 243. a atmosférický otevírací ventil 253 opatřený v otevíracím průchodu 252 pro atmosféru a konfigurovaný tak, aby přepínal mezi otevřením ukládací komory 231 pouzdra vnějšímu vzduchu a jejím uzavřením vnějšího vzduchu otvíráním a uzavíráním. Atmosférický otevírací ventil 253 umožňuje vnitřku komory 231 pouzdra komunikovat s vnějším vzduchem, když je otevřený, a uzavřít vnitřek komory 231 před vnějším vzduchem, když je uzavřený.

Část 103 hlavního tělesa detekčního zařízení obsahuje vakuometr 255 vytvořený v Piraniho vakuometru, který měří tlak v komoře 231 pouzdra přes komunikační průchod 243 a záznamník dat 256. který ukládá data z vakuometru 255. Část 103 hlavního tělesa detekčního zařízení obsahuje řídicí jednotku 258. Řídicí jednotka 258 řídí činnost vakuového čerpadla 242, uzavíracího ventilu 244 a atmosférického otevíracího ventilu 253 a detekuje abnormality v těsnicím stavu těsnicího článku 31 ve válcovém zařízení 11 na základě výsledků měření tlaku v komoře 231 pouzdra dekomprimovaného dekompresní jednotkou 241 vakuometrem 255.

Když je detekován těsnicí stav těsnicího článku 31 pomocí detekčního zařízení 101 stavu těsnění, operátor provede krok nastavení, umístění a připevnění válcového zařízení 11, které má být měřeno nastavovací částí (není zobrazeno) detekčního zařízení 101 stavu těsnění například ruční operací. V kroku nastavení operátor nastaví válcové zařízení na nastavovací části tak, že je těsnicí

- 12CZ 310689 B6 článek 31 nasměrován, aby byl umístěn v horní části ve válci 17.

Po kroku nastavení je aktivováno spouštěcí tlačítko (není zobrazeno) zařízení 101 detekčního zařízení stavu těsnění. Pak řídicí jednotka 258 provede první krok uspořádání, ve kterém je první hnací jednotka (není zobrazena) poháněna k pohybu dílčího článku 111 pouzdra vpřed ke straně bubnové části 21 válce 17 a zastavila jej v předem stanovené poloze, jak je zobrazeno na obr. 5 a 4. Pak, ve svém středu, vyčnívající část 184 dílčího článku 111 pouzdra nejprve přijde do kontaktu s bubnovou částí 21 na zkosené části 201. a pak přijde do těsného kontaktu s bubnovou částí 21, přičemž se pružně deformuje plochá část 205. a kontaktní část 172 válce přijde do těsného kontaktu s bubnovou částí 21. přičemž je pružně deformována, jak je zobrazeno na obr. 4.

Dále řídicí jednotka 258 provede druhý krok uspořádání, ve kterém je druhá hnací jednotka (není zobrazena) poháněna, aby pohybovala dílčím článkem 112 pouzdra vpřed ke straně bubnové části 21 válce 17 a zastavila ji v předem stanovené poloze, jak je zobrazeno na obr. 4 a 5. Pak ve svém středu přijde nejprve vyčnívající část 184 dílčího článku 112 do kontaktu s bubnovou částí 21 na zkosené části 201. pak přijde do kontaktu s hraniční polohou mezi distálním koncovým povrchem 153 a povrchem 157 vnitřní stěny dílčího článku 111 pouzdra ve zkosené části 202. přičemž pružně deformuje plochou část 205. a pak zapadne do zapuštěné části 185 dílčího článku 111 pouzdra. Pak, jak je zobrazeno na obr. 5, v dílčím článku 112 pouzdra přijde plochá část 205 vyčnívající části 148 do těsného kontaktu s bubnovou částí 21. přičemž je pružně deformována, plochá část 206 vyčnívající části 184 přijde do těsného kontaktu s povrchem 157 vnitřní stěny dílčího článku 111 pouzdra, přičemž je pružně deformovaná, a jeho kontaktní část 172 válce přijde do těsného kontaktu s bubnovou částí 21, přičemž je pružně deformovaná.

Paralelně s tím, jak je zobrazeno na obr. 4 až 5, vyčnívající část 184 dílčího článku 111 pouzdra přijde do kontaktu s hraniční polohou mezi distálním koncovým povrchem 153 a povrchem 157 vnitřní trubky dílčího článku 112 pouzdra na zkosené části 202. a pak zapadne do zapuštěné části 185 dílčího článku 112 pouzdra. Pak, jak je zobrazeno na obr. 5, plochá část 706 dílčího článku 111 pouzdra přijde do těsného kontaktu s povrchem 157 vnitřní trubky dílčího článku 112 pouzdra, přičemž dochází k pružné deformaci.

Kromě toho kontaktní část 188 koncové části dílčího článku 111 pouzdra přijde do těsného kontaktu s kontaktní částí 189 koncové části dílčího článku 117 pouzdra a kontaktní část 189 dílčího článku 111 pouzdra přijde do těsného kontaktu s kontaktní částí 188 koncového dílčího článku 112 pouzdra. Dále těsnění pouzdra (není zobrazeno) dílčích článků 111 a 112 pouzdra přijdou do vzájemného těsného kontaktu.

V tomto stavu jsou u vyčnívajících částí 184 a zapuštěných částí 185 na obou stranách, které mají zapadat, horní povrch 191 a horní vnitřní povrch 211. zobrazené na obr. 7, ve vzájemném těsném kontaktu bez mezery, dolní povrch 192 a dolní vnitřní povrch 212 jsou ve vzájemném těsném kontaktu bez mezery, distální koncový povrch 197 a dnový povrch 213 jsou ve vzájemném těsném kontaktu bez mezery.

Jak je zobrazeno na obr. 2, dílčí články 111 a 112 pouzdra komory 102 tvoří komoru 231 pouzdra, ve které je uložena část válce 17 na straně otvoru 23 a část tyče 51 na straně válce 17 mezi částí 220 směřující k válci a částí 165 směřující k tyči výše uvedeným prvním krokem uspořádání a druhým krokem uspořádání. Komora 231 pouzdra, jiná než komunikační průchod 243. je utěsněna. To znamená, že první krok uspořádání a druhý krok uspořádání slouží jako krok k vytvoření komory tvořící komoru 231 pouzdra pro uložení části válce 17 a části tyče 51 mezi částí 220 směřující k válci a částí 165 směřující k tyči umístěním množiny dílčích článků 111 a 112 pouzdra tak, aby byly vyrovnané v obvodovém směru válce 17.

Po druhém kroku uspořádání provede řídicí jednotka 258 dekompresní krok přivedení vnitřku komory 231 pouzdra do dekompresního stavu jejím evakuováním po předem stanovený čas

- 13 CZ 310689 B6 evakuace použitím dekompresní jednotky 241 s otevíracím ventilem 253 pro zavedení atmosféry do části 253 pro zavádění atmosféry, která je zavřena. To znamená, že řídicí jednotka 258 pohání vakuové čerpadlo 242 po předem stanovenou dobu evakuace s otevřeným uzavíracím ventilem 244 dekompresní jednotky 241. aby se snížil tlak uvnitř komory 231 pouzdra, který byl do té doby na atmosférickém tlaku.

Když řídicí jednotka 258 pohání vakuové čerpadlo 242 po předem stanovenou dobu, uzavírací ventil 244 je uzavřený a vakuové čerpadlo se zastaví. Tudíž se dostane do dekompresního stavu, ve kterém se tlak v komoře 231 pouzdra sníží.

Po dekompresním kroku provede řídicí jednotka 258 první krok měření tlaku, měření tlaku v komoře 231 pouzdra vakuometrem 255 po stabilizačním kroku čekání na uplynutí předem stanovené stabilizační doby. V tomto prvním kroku měření tlaku je měřena první tlaková hodnota v komoře 231 pouzdra vakuometrem 255 v prvním časovém bodě po čekání na uplynutí předem stanovené stabilizační doby stabilizačním krokem. Stabilizační krok je například zahájen od okamžiku konce dekompresního stavu a krok prvního měření tlaku měřením první tlakové hodnoty v komoře 231 pouzdra pomocí vakuometru 255 je proveden v prvním časovém bodě, když je stabilizační krok ukončen.

Po prvním kroku měření tlaku provede řídicí jednotka 258 první detekční krok abnormality tlaku (krok detekce abnormality) detekující přítomnost nebo absenci abnormality v těsnicím stavu těsnicího článku 31 na bázi tlaku v komoře 231 pouzdra, které bylo pňvedeno do dekompresního stavu v dekompresním kroku. V tomto prvním kroku detekce abnormality tlaku přítomnost nebo absence abnormality ve stavu těsnění těsnicího článku 31 je detekována na základě naměřené první tlakové hodnoty v prvním kroku měření tlaku. Konkrétně, když je první tlaková hodnota rovna nebo vyšší než předem určená prahová hodnota, řídicí jednotka 258 detekuje, že je zde abnormalita evakuace, při které má těsnicí článek 31 abnormální stav těsnění a samotnou evakuaci nelze provést normálně, a když je první hodnota tlaku menší než předem stanovená prahová hodnota, řídicí jednotka 258 provede druhý krok měření tlaku, který bude popsán později.

To znamená, že když existuje významná abnormalita ve stavu těsnění těsnicího článku 31, předem stanovené množství nebo více plynu G ve válcovém zařízení 11 je nasáváno do komory 231 pouzdra ve stavu podtlaku během dekompresního kroku a nastane stav, ve kterém tlak v komoře 231 pouzdra není dostatečně snížen. V důsledku toho nastane evakuační abnormální stav, ve kterém se první tlaková hodnota v prvním časovém bodě sníží tak, aby byla rovna nebo vyšší než prahová hodnota. Na druhé straně, když nedochází k žádné abnormalitě ve stavu těsnění těsnicího článku 31. nebo když je zde malá abnormalita, předem stanovené množství nebo více plynu G ve válcovém zařízení 11 není nasáváno do komory 231 pouzdra během dekompresního kroku, první tlaková hodnota v prvním časovém bodě se sníží a stává se normálním evakuačním stavem, ve kterém je první tlaková hodnota v prvním časovém bodě menší než předem stanovená prahová hodnota. V prvním kroku nejprve první řídicí jednotka 258 detekuje přítomnost nebo absenci abnormality ve stavu těsnění těsnicího článku 31 rozdílem mezi evakuačním abnormálním stavem a evakuačním normálním stavem.

Když je první tlaková hodnota menší než předem stanovená prahová hodnota v prvním detekčním kroku abnormality tlaku, řídicí jednotka 258 provede druhý krok měření tlaku měřením druhé tlakové hodnoty v komoře 231 pouzdra ve druhém časovém bodě po uplynutí předem stanovené doby od kontroly prvního časového bodu.

Po druhém kroku měření tlaku provede řídicí jednotka 258 druhý krok detekce abnormality (detekční krok abnormality) detekcí přítomnosti nebo absence abnormality ve stavu těsnění těsnicího článku 31 na základě tlaku v komoře 231 pouzdra. V tomto druhém kroku detekce abnormality tlaku je jeho přítomnost nebo absence ve stavu těsnění těsnicího článku 31 detekována na základě tlakového rozdílu mezi první tlakovou hodnotou a druhou tlakovou

- 14CZ 310689 B6 hodnotou. Konkrétně, když hodnota získaná dělením tlakového rozdílu, který je získán odečtením první tlakové hodnoty od druhé tlakové hodnoty, o předem stanovený čas kontroly od prvního časového bodu do druhého časového bodu, tj. když rychlost nárůstu tlaku za časovou jednotku v čase kontroly od prvního časového bodu do druhého časového bodu je rovná nebo vyšší než předem stanovená prahová hodnota, řídicí jednotka 258 detekuje, že je zde nějaká abnormalita ve stavu těsnění těsnicího článku 31. a když je menší než prahová hodnota, řídicí jednotka 258 detekuje, že ve stavu těsnění těsnicího článku 31 není žádná abnormalita.

To znamená, že když je abnormalita ve stavu těsnění těsnicího článku 31. předem stanové množství nebo více plynu G ve válcovém zařízení 11 je nasáváno do komory 231 ve stavu podtlaku během předem stanovené doby kontroly. V tomto případě tlak v komoře 231 pouzdra s ubíhajícím časem stoupá a stává se abnormálním stavem diferenciálního tlaku, ve kterém hodnota získaná rozdělením tlakového rozdílu, který je získán odečtením první tlakové hodnoty od druhé tlakové hodnoty v předem určeném čase kontroly, je prahová hodnota nebo vyšší.

Naopak, když zde není abnormalita ve stavu těsnění těsnicího článku 31, předem stanovené množství nebo více plynu G ve válcovém zařízení 11 není nasáváno do komory 231 pouzdra ve stavu podtlaku během předem stanovené doby kontroly. V tom případě je nárůst tlaku v komoře 231 pouzdra potlačen a stává se normálním stavem diferenciálního tlaku, ve kterém hodnota získaná dělením tlakového rozdílu, který je získán odečtením první tlakové hodnoty od druhé tlakové hodnoty, předem stanovená doba kontroly se nestane rovnou nebo vyšší, než je prahová hodnota. Jako druhý krok detekuje řídicí jednotka 258 přítomnost nebo absenci abnormality ve stavu těsnění těsnicího článku 31 rozdílem mezi abnormálním stavem diferenciálního tlaku a normálním stavem diferenciálního tlaku.

Jak je popsáno výše, způsob detekce stavu těsnění uváděného provedení zahrnuje krok vytvoření komory 231 pro uložení části válce 17 a části tyče 51 mezi částí 220 směřující k válci a částí 165 směřující k tyči umístěním dílčích článků 111 a 112 tak, aby byly vyrovnány v obvodovém směru válce 17. a krok detekce stavu těsnění detekující abnormalitu ve stavu těsnění těsnicího článku 31 od stavu uvnitř komory 231 pouzdra. Pak krok detekce stavu těsnění obsahuje krok dekomprese, ve kterém přivedení vnitřku komory 231 pouzdra do dekompresního stavu, ve kterém je jeho tlak snížen o předem stanovený tlak z atmosférického stavu, první a druhý krok měření tlaku měřením tlaku v komoře 231 pouzdra, která byla uvedena do dekompresního stavu v dekompresním kroku, a detekční kroky první a druhé abnormality tlaku detekováním abnormality na základě tlaku v komoře 231 pouzdra.

Ve druhém kroku detekce abnormality tlaku, když je detekováno, že zde není žádná abnormalita ve stavu těsnění těsnicího článku 31. řídicí jednotka 258 provede krok otevření atmosféry otevřením ventilu 253 pro otevírání atmosféry části 251 pro zavádění atmosféry otevřením vnitřku komory 231 pouzdra do atmosféry.

Ve druhém kroku detekce abnormality tlaku, když je detekováno, že ve stavu těsnění těsnicího článku 31 není žádná abnormalita, po kroku otevření atmosféry provede řídicí jednotka 258 separační krok oddělení dílčích článků 111 a 112 od bubnové části 21 válce 17 pomocí první hnací jednotky a druhé hnací jednotky.

Ve druhém kroku detekce abnormality tlaku, když je detekováno, že zde není žádná abnormalita ve stavu těsnění těsnicího článku 31. po oddělovacím kroku, řídicí jednotka 258 použije oznamovací zařízení (není zobrazeno) k provedení normálního oznamovacího kroku oznamujícího, že těsnicí článek 31 je článek bez defektu, který nemá žádnou abnormalitu ve stavu těsnění a oznamující zjištění, aby bylo vyjmuté válcové zařízení 11 ze zařízení 101 pro detekci stavu těsnění.

Pak operátor provede krok vyjmutí, což je vyjmutí válcového zařízení 11 ze zařízení 101 pro detekci stavu těsnění například ruční operací.

- 15 CZ 310689 B6

Tady v každém případě, kdy existuje ve stavu těsnění těsnicího článku 31 abnormalita v prvním detekčním kroku abnormality tlaku, tj. že je stanoveno, že jde o abnormální stav evakuace, kdy nelze evakuaci provést normálně, a případ, ve kterém je abnormalita ve stavu těsnění těsnicího článku 31 ve druhém detekčním kroku abnormality tlaku, to znamená, že je stanoveno, že se jedná o abnormální stav diferenciálního tlaku, ve kterém je nárůst tlaku na jednotku abnormální, řídicí jednotka 258 provede opakovanou kontrolu toku pro výše popsaný krok otevření atmosféry, krok dekomprese, krok stabilizace, první krok měření tlaku, první detekční krok abnormality tlaku, druhý krok měření tlaku a druhý detekční krok abnormality tlaku.

V toku opakované kontroly, jako v případě, kdy je detekována abnormalita ve stavu těsnění těsnicího článku 31 v prvním detekčním kroku abnormality tlaku, tak v případě, kdy je detekována abnormalita ve stavu těsnění těsnicího článku 31 ve druhém detekčním kroku abnormality tlaku, řídicí jednotka 258 provede krok otevření atmosféry a krok separace. Poté řídicí jednotka 258 použije upozorňovací zařízení (není zobrazeno), aby provedla upozorňovací krok na abnormalitu, pro upozornění, že je zde abnormalita ve stavu těsnění těsnicího článku 31 a upozornění na indikaci, že je třeba naléhat na válcové zařízení 11. aby bylo vyjmuto z detekčního zařízení 101 stavu těsnění. V tomto okamžiku je provedeno upozornění, které obsahuje, jestli je abnormalita ve stavu těsnění těsnicího článku 31 detekována v prvním detekčním kroku abnormality tlaku nebo ve druhém detekčním kroku abnormality tlaku.

Pak operátor provede krok vyjmutí, kterým je vyjmutí válcového zařízení 11 z detekčního zařízení 101 stavu těsnění například ruční operací.

Ve způsobu detekce abnormality těsnění a zařízení tlumicího zařízení podle patentového dokumentu 1, popsaného výše, je podtlaková hlava konfigurovaná tak, aby byla spuštěna pohonem horního a dolního válce hlavy a namontovaná kolem pístní tyče tlumicího zařízení. Mimochodem v zařízení, které má takovou konstrukci, když je komponent vyčnívající radiálně směrem ven z pístní tyče připevněn k pístní tyči, komponent způsobí střetávání a podtlaková hlava nemůže být namontována na tlumicím zařízení. Proto se stupeň volnosti v načasování kontroly sníží.

Naproti tomu detekční zařízení 101 stavu těsnění podle uváděného provedení obsahuje množinu dílčích článků 111 a 112 pouzdra, které mají část 220 směřující k válci a část 165 směřující k tyči a jsou uložené tak, aby byly vyrovnány v obvodovém směru válce 17, čímž způsobí, že část 220 směřující k válci 17 a část 220 směřující k tyči tak, že komora 231 pouzdra pro uložení části válce 17 a části tyče 51 je vytvořena mezi částí 220 směřující k válci a částí 165 směřující k tyči. Proto může být komora 231 pouzdra vytvořena bez ohledu na to, zda je nebo není montážní oko 71 vyčnívající radiálně směrem ven z tyče 51 připevněné k tyči 51. Proto tedy může být stupeň volnosti v načasování kontroly abnormality těsnění zvýšen.

Každý z dílčích článků 111 a 112 pouzdra obsahuje těsnicí část 221. která přichází do kontaktu s válcem 17 u části 220 směřující k válci. Těsnicí část 221 obsahuje vyčnívající část 184 vytvořenou na jednom jejím konci a zapuštěnou část 185 vytvořenou na jejím druhém konci v obvodovém směru válce 17. Pak, když dílčí články 111 a 112 jsou uložené tak, aby byly vyrovnané v obvodovém směru válce 17. vyčnívající část 184 a zapuštěná část 185 směřující v obvodovém směru válce 17 do sebe vzájemně zapadají. Tudíž snížení trvanlivosti těsnicí části 221 lze potlačit.

To znamená, že když těsnicí části 221 jsou přivedeny do vzájemného kontaktu, pokud jsou dotykové části 188 a 189 ploché koncové části přivedené jenom do vzájemného kontaktu, každá kontaktní část 188 a 189 koncové části se stahuje směrem ke střední části válce 17 v axiálním směru, dochází ke koncentraci napětí ve střední části válce 17 v axiálním směru, a tudíž je pravděpodobné, že se válec 17 rozbije. Naproti tomu, když vyčnívající část 184 a zapuštěná část 185 ve středu válce 17 v axiálním směru do sebe vzájemně zapadají, když kontaktní část 188

- 16CZ 310689 B6 koncové části a kontaktní část 189 koncové části jsou přivedené do vzájemného kontaktu, kontrakce směrem ke střední části v axiálním směru se může snížit. Proto koncentrace napětí nastala v části v blízkosti kontaktní části 188 koncové části a části v blízkosti kontaktní části 189 koncové části může být potlačena a výskyt zlomení může být potlačen. Proto může být snížení trvanlivosti těsnicí části 221 potlačeno.

Také, protože rozměr L2 vyčnívající části 184 je větší než rozměr hloubky LI zapuštěné části 185. distální koncový povrch 197 vyčnívající části 184 a dnový povrch 213 zapuštěné části 185 mohou být spolehlivě uvedené do vzájemného těsného kontaktu. Takže těsnicí vlastnosti na zapojené části mezi vyčnívající částí 184 a zapuštěnou částí 185 se mohou zlepšit.

Také, protože zkosené části 201 a 202. které jsou opatřené na obou koncích vyčnívající části 184, vyčnívající část 184. která je zapletená s válcem 17 a zapletená se zapuštěnou částí 154 těsnění válce, může být potlačena. Tudíž snížení těsnicích vlastností a snížení trvanlivosti těsnicí části 221 mohou být potlačeny.

Také, protože ploché části 205 a 206 opatřené na obou koncích vyčnívající části 184. vyčnívající část 184 je zapletena s válcem 17 a je zapletená se zapuštěnou částí 154 těsnění válce, může být potlačena. Tudíž snížení těsnicích vlastností a snížení trvanlivosti těsnicí části 221 mohou být potlačeny.

Také, protože těsnicí části 221 množiny dílčích článků 111 a 112 pouzdra mají vzájemně stejný tvar, těsnění 123 válce tvořící těsnicí část 221 může být použito jako společný díl. Tudíž typy částí se dají snížit, výrobní náklady a náklady na správu se dají snížit.

Způsob detekce stavu těsnění podle tohoto provedení je způsob detekce stavu těsnění těsnicího článku 31 válcového zařízení 11 pomocí zařízení 101 pro zjišťování stavu těsnění. Způsob detekce stavu těsnění zahrnuje krok vytvoření komory pouzdra, kterým je vytvoření pouzdra 231 komory pro uložení části válce 17 a části tyče 51 mezi částí 220 směřující k válci a částí 165 směřující ktyči umístěním množství dílčích článků 111 a 112 pouzdra tak, aby byly vyrovnány v obvodovém směru válce 17. krok dekomprese přivedením vnitřku komory 231 pouzdra do dekompresního stavu, ve kterém je její tlak snížen o předem stanovený tlak z atmosférického tlaku, a krok detekce abnormality detekující abnormalitu na základě tlaku v komoře 231 pouzdra, která byla uvedena do dekompresního stavu v dekompresním kroku. Proto může být komora 231 pouzdra vytvořena bez ohledu na to, zda montážní oko 71 vyčnívající radiálně ven z tyče 51 je nebo není připojeno k tyči 51. V souladu s tím může být zvýšen stupeň volnosti v načasování kontroly abnormality těsnění.

Výše popsané provedení lze změnit, jak je popsáno v následujících modifikovaných příkladech 1 až 3.

Modifikovaný příklad 1

V modifikovaném příkladu 1, zobrazeném na obr. 8 až 10, je vstupní zapuštěná část 301 zapuštěná ze střední polohy povrchu 151 obráceného k válci v axiálním směru na každém z distální ch koncových povrchů 152 a 153 vytvořených v dílčích článcích 111 a 112 pouzdra, jak je znázorněno na obr. 9.

Dílčí článek 111 pouzdra z modifikovaného příkladu 1 obsahuje jednu zapuštěnou část 154 těsnění válce, která je zapuštěna ze střední polohy povrchu 151 směřujícího k válci v axiálním směru, vytvořená ve vstupní zapuštěné části 301. Dílčí článek 112 pouzdra z modifikovaného příkladu 1 obsahuje dvě zapuštěné části 154 válcového těsnění, které jsou zapuštěné ze středních poloh povrchu 151 směřujícího k válci v axiálním směru, vytvořené ve vstupní zapuštěné části 301. Dvě zapuštěné části 154 válcového těsnění dílčího článku 112 pouzdra jsou umístěné na obou stranách zapuštěné části 154 těsnění válce dílčího článku 111 pouzdra v axiálním směru

- 17 CZ 310689 B6 povrchu 151 směřujícího k válci.

V modifikovaném příkladu 1 má těsnění 123 válce s vyčnívající částí 184 vytvořenou na obou stranách kontaktního povrchu 171 válce v obvodovém směru, a jehož celá tloušťka je stejná jako maximální tloušťka vyčnívající části 184. je zasazeno do dvou zapuštěných částí 154 těsnění válce dílčího článku 112 pouzdra a jedné zapuštěné části 154 dílčího článku 111 pouzdra těsnění válce.

V modifikovaném příkladu 1, v těsnicí části 221 dílčího článku 111 pouzdra, je část na straně vyčnívající části 184 vyčnívající z dnového povrchu vstupní zapuštěné části 301 těsnění 123 válce vyčnívající díl 184A a část mezi vstupní zapuštěnou částí 301 a vyčnívající částí 184A je zapuštěná část 185A. Proto jsou zde dvě zapuštěné části 185A. V důsledku toho těsnicí část 221 dílčího článku 111 pouzdra obsahuje jednu vyčnívající část 184A a dvě zapuštěné části 185A vytvořené na jednom konci a dvě zapuštěné části 185A a jednu vyčnívající část 184A vytvořené na druhém konci.

Také v těsnicí části 221 dílčího článku 112 pouzdra v modifikovaném příkladu 1 je část mezi částmi stran vyčnívajících částí 184 dvou těsnění 123 válce zapuštěná část 185B a jsou zde dvě vyčnívající části 184. Výsledkem je, že těsnicí část 221 dílu dílčího článku 112 pouzdra obsahuje dvě vyčnívající části 184 a jednu zapuštěnou část 185B vytvořené na jednom konci a jednu zapuštěnou část 185B a dvě vyčnívající části 184 vytvořené na druhém konci.

Potom v modifikovaném příkladu 1, jak je znázorněno na obr. 9 až 10, v dílčím článku 111 pouzdra je vyčnívající část 184A na jednom konci nasazena do zapuštěné části 185B dílčího článku 112 pouzdra směřující k zapuštěné části 184A a dvě zapuštěné části 185A na jednom konci jsou nasazeny na dvě vyčnívající části 184 dílčího článku 112 pouzdra směřující k zapuštěným částem 185A. Také v dílčím článku 111 pouzdra jsou dvě zapuštěné části 185A na druhém konci nasazeny na dvě vyčnívající části 184 dílčího článku 112 pouzdra směřující k zapuštěným částem 185A a vyčnívající část 184A na druhém konci je zasazena do zapuštěné části 185B dílčího článku 112 pouzdra směřujícího k zapuštěné části 184A. Kromě toho dílčí články 111 a 112 pouzdra přivádějí kontaktní části 172 válce do kontaktu s bubnovou částí 21. Tím se komora 102 dostává do těsného kontaktu s bubnovou částí 21 bez mezery po celém obvodu.

Modifikovaný příklad 2

V modifikovaném příkladu 2, znázorněném na obr. 11 až 13, jsou vstupní zapuštěná část 301 a zapuštěná část 154 těsnění válce podobné těm v modifikovaném příkladu 1 vytvořené v přírubové části 134 směřující k válci dílčího článku 111 pouzdra.

V modifikovaném příkladu 2 dílčí článek 112 pouzdra nezahrnuje vstupní zapuštěnou část 301 a obsahuje dvě zapuštěné části 154 pro montáž těsnění válce, které jsou zapuštěny ze středních poloh povrchu 151 směřujícího k válci v axiálním směru, vytvořené na distálních koncových površích 152 a 153. Dvě zapuštěné části 154 těsnění válce dílčího článku 112 pouzdra jsou umístěny na obou stranách jedné zapuštěné části 154 těsnění válce dílčího článku 111 pouzdra v axiálním směru povrchu 151 směřujícím k válci.

V modifikovaném příkladu 2 je těsnění 123 válce bez vyčnívajících částí 184 na obou stranách v modifikovaném příkladu 1 zasazeno do zapuštěné části 154 těsnění válce dílčího článku 111 pouzdra. Také v modifikovaném příkladu 2 je válcové těsnění 123 z modifikovaného příkladu 1 zasazeno do dvou zapuštěných částí 154 těsnění válce dílčího článku 112 pouzdra.

V těsnicí části 221 dílčího článku 111 pouzdra v modifikovaném příkladu 2 je část těsnění 123 válce vyčnívající ze vstupní zapuštěné části 301 vyčnívající část 184C a část mezi vstupní zapuštěnou částí 301 a vyčnívající částí 184C je zapuštěná část 185C. Proto jsou zde dvě

- 18CZ 310689 B6 zapuštěné části 185C. V důsledku toho těsnicí část 221 dílčího článku 111 pouzdra obsahuje jednu vyčnívající část 184C a dvě zapuštěné části 185C vytvořené na jednom konci a dvě zapuštěné části 185C a jednu vyčnívající část 182C vytvořené na druhém konci.

Také těsnicí část 221 dílčího článku 112 pouzdra v modifikovaném příkladu 2 je část mezi vyčnívajícími částmi 184 dvou těsnění 123 válce zapuštěná část 185D. Proto jsou zde dvě vyčnívající části 184. Výsledkem je, že těsnicí část 221 dílčího článku 112 pouzdra obsahuje dvě vyčnívající části 184 a jednu zapuštěnou část 185D vytvořené na jednom konci a jednu zapuštěnou část 185D a dvě vyčnívající části 184 vytvořené na druhém konci.

Potom v modifikovaném příkladu 2, jak je znázorněno na obr. 12 až 13, je v dílčím článku 111 pouzdra jedna vyčnívající část 184C na jednom konci zasazena do jedné zapuštěné části 185D dílčího článku 112 pouzdra směřující k vyčnívající části 184C a dvě zapuštěné části 185C na jednom konci jsou nasazeny na dvě vyčnívající části 184 dílčího článku 112 pouzdra směřující k zapuštěným částem 185C. V dílčím článku 111 pouzdra jsou také dvě zapuštěné části 185C na druhém konci nasazeny na dvě vyčnívající části 184 dílčího článku 112 pouzdra směřující k zapuštěným částem 185C a jedna vyčnívající část 184C na druhém konci je zasazena do jedné zapuštěné části 185D dílčího článku 112 pouzdra směřující k zapuštěné části 184C. Kromě toho dílčí články 111 a 112 pouzdra přivádějí kontaktní části 172 válce do kontaktu s bubnovou částí 21. Tím se komora 102 dostává do těsného kontaktu s bubnovou částí 21 bez mezery po celém obvodu.

Modifikovaný příklad 3

V modifikovaném příkladu 3, znázorněném na obr. 14 až 16, je těsnění 123 válce, ve kterém je vyčnívající část 184E vytvořena na obou stranách kontaktního povrchu 171 válce v obvodovém směru, aby byla předepnuta na stranu v axiálním směru kontaktního povrchu 171 válce, zasazena do zapuštěné části 154 těsnění válce každého z dílčích článků 111 a 112 pouzdra. V tom okamžiku je těsnění 123 válce dílčího článku 111 pouzdra a těsnění 123 válce dílčího článku 112 pouzdra opatřené tak, že vyčnívající části 184E jsou uspořádané na stranách protilehlých vůči sobě v axiálním směru kontaktního povrchu 171 válce.

V obou těsnicích částech 221 dílčích článků 111 a 112 pouzdra v modifikovaném příkladu 3 je část mezi zapuštěnou částí 154 těsnění válce a vyčnívající částí 184E těsnění 123 válce zapuštěná část 185E. V důsledku toho těsnicí část 221 dílčího článku 111 pouzdra obsahuje vyčnívající část 184E a zapuštěnou část 185E vytvořené na jednom konci a zapuštěnou část 185E a vyčnívající část 184E vytvořené na druhém konci. Těsnicí část 221 dílčího článku 112 pouzdra také obsahuje vyčnívající část 184E a zapuštěnou část 185E vytvořené na jednom konci a zapuštěnou část 185E a vyčnívající část 184E vytvořené na druhém konci.

Potom v modifikovaném příkladu 3, jak je znázorněno na obr. 15 až 16, v dílčím článku 111 pouzdra je vyčnívající část 184E na jednom konci zasazena do zapuštěné části 185E dílčího článku 112 pouzdra směřující k vyčnívající části 184E a zapuštěná část 185E na jednom konci je nasazena na vyčnívající část 184E dílčího článku 112 pouzdra směřující k zapuštěné části 185E. V dílčím článku 111 pouzdra je také zapuštěná část 185E na druhém konci nasazena na vyčnívající část 184E dílčího článku 112 pouzdra směřujícímu k zapuštěné části 185E a vyčnívající část 184E na druhém konci je zasazena do zapuštěné části 185E dílčího článku 112 pouzdra směřujícímu k vyčnívající části 184E. Kromě toho dílčí články 111 a 112 pouzdra přivádějí kontaktní části 172 válce do kontaktu s bubnovou částí 21. Tím se komora 102 dostává do těsného kontaktu s bubnovou částí 21 bez mezery po celém obvodu.

Dále, ve výše popsaném provedení, bylo doloženo zařízení 101 pro zjišťování stavu těsnění, ve kterém je komora 231 pouzdra tvořena dvěma dílčími články 111 a 112 pouzdra, ale komora pouzdra může být vytvořena rozestavením tří nebo více částí článků pouzdra, které mají být vyrovnány v obvodovém směru válce 17.

- 19CZ 310689 B6

Také ve výše popsaném provedení byl příkladem kontroly stavu těsnění válcového zařízení 11. ve kterém tyč 51 vyčnívá pouze z jednoho konce válce 17. aby byla roztažitelná a stahovatelná, ale také v případě kontroly válcového zařízení, ve kterém tyč vyčnívá z obou konců válce, aby byla roztažitelná a stahovatelná, výše popsanou technologii lze také použít pro kontrolu stavu těsnění na každé z vyčnívajících stran tyče. To znamená, že cílem kontroly výše popsané technologie je válcové zařízení mající tyč, která vyčnívá alespoň z jednoho konce válce, aby byla roztažitelná a stahovatelná.

Podstata výše popsaného provedení bude shrnuta níže.

Prvním aspektem je zařízení pro detekci stavu těsnění, které detekuje stav těsnění těsnicího prvku válcového zařízení obsahujícího válec, ve kterém je utěsněna pracovní tekutina, tyč vyčnívající alespoň z jednoho konce válce, aby byla roztažitelná a stahovatelná, a těsnicí prvek umístěný mezi válcem a tyčí, a zahrnující množství částí článků pouzdra, které mají část směřující k válci a část směřující k tyči a jsou umístěny tak, aby byly vyrovnány v obvodovém směru válce tak, že se část směřující k válci přiblíží k válci a část směřující k tyči přiblíží k tyči, takže mezi částí přivrácenou k válci a částí přivrácenou k tyči je vytvořena komora pouzdra pro umístění části válce a části tyče, ve které část přivrácená k válci obsahuje část těsnění, která přichází do kontaktu s válcem, část těsnění obsahuje vyčnívající část vytvořenou na jednom konci a zapuštěnou část vytvořenou na druhém konci v obvodovém směru válce a vyčnívající část a zapuštěná část směřující v obvodovém směru válce jsou k sobě připevněny, když je množství dílčích článků pouzdra umístěno tak, aby byly vyrovnány v obvodovém směru válce. Podle této konfigurace může být zvýšen stupeň volnosti v načasování kontroly.

Ve druhém aspektu, v prvním aspektu popsaném výše, je rozměr výstupku vyčnívající části větší než rozměr hloubky zapuštěné části.

Ve třetím aspektu, v prvním aspektu nebo ve druhém aspektu popsaném výše, jsou na obou koncích vyčnívající části opatřeny zkosené části.

Ve čtvrtém aspektu, v kterémkoli z prvního aspektu až třetího aspektu popsaných výše, jsou na obou koncích vyčnívající části opatřeny ploché části.

V pátém aspektu, v kterémkoli z prvního aspektu až čtvrtého aspektu, má těsnicí část každého z množství dílčích článků pouzdra stejný tvar jako ostatní.

Šestým aspektem je způsob detekce stavu těsnění, který detekuje stav těsnění těsnicího prvku válcového zařízení pomocí zařízení pro detekci stavu těsnění podle kteréhokoli z výše popsaných aspektů, prvního až pátého aspektu, a zahrnuje krok vytvoření komory pouzdra vytvořením komory pouzdra pro uložení části válce a části tyče mezi částí přivrácenou k válci a částí přivrácenou k tyči umístěním množství dílčích článků pouzdra, které mají být vyrovnány v obvodovém směru válce, krok dekomprese uvedení vnitřku komory pouzdra do dekompresního stavu, ve kterém je její tlak snížen o předem stanovený tlak z atmosférického tlaku, a krok detekce abnormality detekující abnormalitu na základě tlaku v komoře pouzdra, který byl uveden do dekomprimovaného stavu v dekompresním kroku. Podle těchto kroků lze zvýšit míru volnosti v načasování inspekce.

Průmyslová využitelnost

Podle aspektů tohoto vynálezu je možné opatřit zařízení pro detekci stavu těsnění a způsob zjišťování stavu těsnění, ve kterém lze zvýšit stupeň volnosti v načasování kontroly. Průmyslová využitelnost je proto vysoká.

Claims (6)

1. Zařízení (101) pro detekci stavu těsnění detekující stav těsnění těsnicího prvku (31) válcového zařízení (11) zahrnující:

válec (17), ve kterém je utěsněna pracovní tekutina;

tyč (51) vyčnívající alespoň z jednoho konce válce (17), aby byla roztažitelná a zatažitelná; a těsnicí prvek (31) umístěný mezi válcem (17) atyčí (7), vyznačující se tím, že dále obsahuje: množství dílčích článků (111, 112) pouzdra, které zahrnují část (220) směřující k válci a část (165) směřující k tyči a jsou umístěny tak, aby byly vyrovnány v obvodovém směru válce (17) tak, aby část (220) směřující k válci směřovala k válci (17) a část (165) směřující k tyči směřovala k tyči (7), takže komora (231) pouzdra pro uložení části válce (17) a části tyče (7) je vytvořena mezi částí (220) směřující k válci a částí (165) směřující k tyči, přičemž část (220) směřující k válci obsahuje těsnicí část (221), která přichází do kontaktu s válcem (17); těsnicí část (221) obsahuje vyčnívající část (184) vytvořenou na jednom konci a zapuštěnou část (185) vytvořenou na druhém konci v obvodovém směru válce; a vyčnívající část (184) a zapuštěná část (185) směřující v obvodovém směru válce (17) jsou k sobě připevněny, když je množina dílčích článků (111, 112) pouzdra umístěna tak, aby byly vyrovnány v obvodovém směru válce (17).

2. Zařízení (101) pro detekci stavu těsnění podle nároku 1, vyznačující setím, že rozměr výstupku vyčnívající části (184) je větší než rozměr hloubky zapuštěné části (185).

3. Zařízení (101) pro detekci stavu těsnění podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že na obou koncích vyčnívající části (184) jsou vytvořeny zkosené části (201, 202).

4. Zařízení (101) pro detekci stavu těsnění podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že na obou koncích vyčnívající části (184) jsou vytvořeny ploché části (205, 206).

5. Zařízení (101) pro detekci stavu těsnění podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že těsnicí části (221) množství dílčích článků (111, 112) pouzdra mají navzájem stejný tvar.

6. Způsob detekce stavu těsnění pro zjišťování stavu těsnění těsnicího prvku (31) válcového zařízení (11) pomocí zařízení (101) pro detekci stavu těsnění podle některého z patentových nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že obsahuje kroky:

vytvoření komory (231) pouzdra pro uložení části válce (17) a části tyče (51) mezi částí (220) směřující k válci a částí (165) směřující k tyči umístěním množství dílčích článků (111, 112) pouzdra, které mají být vyrovnány v obvodovém směru válce (17);

uvedení vnitřku komory (231) pouzdra do dekompresního stavu, ve kterém je její tlak snížen o předem stanovený tlak z atmosférického tlaku; a detekování abnormality na základě tlaku v komoře (231) pouzdra, která byla uvedena do dekompresního stavu.