CZ303540B6

CZ303540B6 - Jádrový element a zpusob jeho výroby

Info

Publication number: CZ303540B6
Application number: CZ20040252A
Authority: CZ
Inventors: Keller@Gottfried
Original assignee: Rampf Formen Gmbh
Priority date: 2003-02-19
Filing date: 2004-02-18
Publication date: 2012-11-21
Also published as: FR2853851B1; DE102004005045A1; DE102004005045B4; CZ2004252A3; FR2853851A1

Abstract

Jádrový element (1) pro formu (7) urcenou k výrobe dutých tvárnic, zejména tvárnic z betonu, sestává z držáku (2) jádra a z alespon jednoho jádra (5), které je vytvoreno z nosné desky (3) navarené na držáku (2) a z na ní upevneného jádrového plechu (4), který tvorí vnejší plášt jádra (5). Nosná deska (3) je navarena na držáku (2) jádra a jádrový plech (4) je navaren na nosné desce (3) v zóne, která je neutrální s ohledem na vznik deformacních napetí, pricemž nosná deska (3) je navarena na držáku (2) jádra v jeho polovicní výšce (H.sub.2.n.) a pricemž jádrový plech (4) je s nosnou deskou (3) spojen prostrednictvím horních svarových švu (S.sub.1.n., S.sub.2.n., S.sub.3.n., S.sub.5.n.) a dolních svarových švu (S.sub.4.n., S.sub.6.n.). U zpusobu výroby jádrového elementu (1) se nejprve vloží držák (2) do formy, která se poté vylije plastem, pricemž po vytvrzení plastu se destrukcí nebo rozdelením formy vyjme jádrový element (1) tvorený držákem (2) jádra a plastem.

Description

Jádrový element a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Vynález se týká jádrového elementu pro formu určenou k výrobě dutých tvárnic, zejména tvárnic z betonu, sestávající z držáku jádra a z alespoň jednoho jádra, které je vytvořeno z nosné desky navařené na držáku a z na ní upevněného jádrového plechu, který tvoří vnější plášť jádra. Vynález se dále týká způsobu výroby jádrového elementu.

Dosavadní stav techniky

Z francouzských patentových spisů FR 2 589 387 a FR 2 700 289 jsou známé jádrové elementy, které jsou vsazovány do forem určených k výrobě betonových tvárnic, zejména k výrobě dutých betonových tvárnic. Tyto jádrové elementy sestávají z ploché ocelové desky, na níž jsou jádra umístěna.

Takto vytvořené jádrové elementy sestávají v podstatě z držáku jádra, na němžje navařena nosná deska, na které je navařen plech, jehož obrysy tvoří vnější tvar jádra. Nosná deska a plech, který tvoří vnější tvar jádra, jsou směrem nahoru uzavřeny prostřednictvím svarových švů. Ty jsou však umístěny tak, že svařením jednotlivých konstrukčních prvků vznikají v okrajových oblastech napětí, která negativně ovlivňují životnost jádra. Jádra jsou rovněž v oblastech svaření zatěžována dopravním prostředkem dopravujícím beton k vyplnění formy, který jádra při plnění formy stále přejíždí.

Dále se stejné problematiky týkají spisy FR 2 589 387, FR 2 700 289, GB 2 174 034, US 1 642 980, BE 387 678 a DE 19701590, u nichž sice jádrové elementy obsahují svarové švy, ty však rovněž nejsou náležitě umístěny tak, aby svařením jednotlivých konstrukčních prvků nevznikala v okrajových oblastech napětí, která negativně ovlivňují životnost jádra.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je vytvořit jádrový element, který je odolný proti zatížení způsobenému dopravním prostředkem dopravujícím beton, přičemž rovněž vykazuje zvýšenou životnost pří zatížení způsobeném vibracemi.

Tento úkol splňuje jádrový element pro formu určenou k výrobě dutých tvárnic, zejména tvárnic z betonu, sestávající z držáku jádra a z alespoň jednoho jádra, které je vytvořeno z nosné desky navařené na držáku a z na ní upevněného jádrového plechu, který tvoří vnější plášť jádra, podle vynálezu, jehož podstatou je, že nosná deska je navařena na držáku jádra a jádrový plech je navařen na nosné desce v zóně, která je neutrální s ohledem na vznik deformačních napětí, přičemž nosná deska je navařena na držáku jádra v jeho poloviční výšce a přičemž jádrový plech je s nosnou deskou spojen prostřednictvím horních svarových švů a dolních svarových švů.

Jádrový element podle vynálezu obsahuje nosnou desku, která je navařena na zóně držáku jádra, která je neutrální s ohledem na vznik deformačních napětí. V neutrální zóně je na držáku jádra rovněž navařen plech který tvoří vnější tvar jádra. V důsledku spojení těchto jednotlivých konstrukčních prvků, vytvořeného bez deformací, ze kterých jádrový element sestává, je podstatně zvýšena jeho zatížitelnost vibracemi. Svarové švy se rovněž v důsledku svého rozložení v neutrální zóně zmíněných konstrukčních elementů nedostanou do přímého kontaktu s dopravním prostředkem, resp. sjím dopravovaným plnicím materiálem, čímž je zabráněno mechanickému zatížení všech svarových švů jádrového elementu.

-1 CZ 303540 B6

Svarové švy jsou podle vynálezu uspořádány tak, že plech, který tvoří vnější tvar jádra a držák jádra, vytvářejí nad nosnou deskou dvě prohlubně, resp. vany, kteréjsou vyplněny plnicí hmotou, zejména polymemím betonem. Jádrový element je tak opatřen prostředkem tlumícím vibrace, který redukuje zatížení během plnění formy. Plnicí hmotou vytvořený polštář rovněž tvoří povrchové plochy odolné proti otěru, které eliminují zatížení vzniklé pohybem dopravního prostředku nad těmito povrchovými plochami.

Podle vynálezu je nosná deska navařena ve střední části držáku jádra. Tím je docíleno maximálního snížení napětí.

Výhodné příkladné provedení podle vynálezu spočívá v tom, že plech tvořící vnější tvar jádra je na nosné desce navařen dvěma obvodovými svarovými švy shora a zespoda, přičemž tento plech a držák jádra leží nahoře v jedné rovině. Při napojení plechu tvořícího vnější tvar jádra na nosnou desku jsou vytvořeny dvě vany stejné hloubky, které slouží k vyplnění plnicí hmotou.

Vynález rovněž spočívá v tom, že jádro je opatřeno vrstvou resp. je opatřeno pláštěm z plastu, a je tak obzvlášť odolné proti otěru. Pro vytvoření této vnější vrstvy jsou zejména vhodné plasty, jako například polyuretan, polyamid nebo vulkolan.

Jádrový element podle vynálezu obsahuje jádro, které v podstatě sestává z vnitřního jádra a vnějšího jádra, které je zhotoveno z plastu. Protože u takto vytvořeného jádra se ve vnější oblasti nevyskytují žádné svarové švy a jádro je vytvořeno z materiálu odolného proti opotřebení, je toto jádro vhodné zejména pro použití při opakovaném zatížení shora zmíněnými silami.

Vynález dále spočívá v tom, že držák jádra sestává z příčného nosníku, s na něm uspořádaného alespoň jednoho závěsného nosníku, přičemž vnitřní jádro je tvořeno závěsným nosníkem, který dosahuje až do parní oblasti jádra. Tím je jádro prostřednictvím jádrového držáku stabilizováno v celé oblasti.

Závěsný nosník na držáku jádra je podle vynálezu opatřen vyztuženými a/nebo tvarováními a/nebo průchozími otvory, které vytvářejí prostorovou strukturu a umožňují tak spojení tvarovým stykem s plastem vnějšího jádra. V důsledku tohoto prostorového spojení vnitřního jádra s vnějším jádrem může vnější jádro zachytit všechna vzniklá zatížení a nedochází tak k nežádoucímu oddělování těchto konstrukčních elementů.

V rámci vynálezu se rovněž předpokládá, že na závěsném nosníku se nachází alespoň jedno další těleso, jehož prostřednictvím je zvětšen objem vnitřního jádra. Tímto způsobem je možno redukovat objem vnějšího jádra a použít tak menší množství drahého plastu, ze které je vnější jádro zhotoveno. Jako těleso vhodné k redukci objemu vnějšího jádra je možno například použít těleso zhotovené ze styroporu nebo z kovu.

Vynález dále spočívá v tom, že závěsný nosník který tvoří vnitřní jádro, je vytvořen jako duté těleso. To umožňuje zhotovit vnější jádro o stejné tloušťce stěn.

Podle vynálezu může být ke zhotovení jádra použita rovněž forma, do které je vložen držák jádra a v oblasti vnitřního jádra je odlitím vytvořen plášť z plastu. Tento postup umožňuje v jedné jediné formě zhotovit více zcela identických jader.

Podle vynálezu se rovněž předpokládá, že držák jádra je zhotoven zjednoho kusu, a to ohnutím z přířezu. Tím odpadne další přídavné spojení mezi příčným nosníkem a závěsným nosníkem, a takto vytvořený držák jádra je obzvlášť odolný proti zatížení.

Vynález rovněž řeší způsob výroby jádra, podle kterého se nejprve vloží držák do formy, která se poté vylije plastem, přičemž po vytvrzení plastu se destrukcí nebo rozdělením formy vyjme

-2CZ 303540 B6 jádrový element tvořený držákem jádra a plastem. K tomuto účelu je podle vynálezu vhodné použít zejména licí formu, sestávající ze dvou polovin.

Přehled obrázků na výkresech io

Vynález je dále blíže popsán na základě příkladných provedení, zobrazených na přiložených výkresech, na nichž znázorňují obr. 1 v řezu schematicky jádrový element náležející známému stavu techniky;

obr. 2a pohled shora do formy v níž jsou vsazeny dva jádrové elementy;

obr. 2b podélný řez formou podle obr. 2a;

obr. 2c příčný řez formou podle obr. 2a;

obr. 3a pohled shora do další formy, se dvěma v ní vsazenými jádrovými elementy;

obr. 3b podélný řez formou podle obr. 3a;

obr. 3c příčný řez formou podle obr. 3a;

obr. 4a až 4d dva odlišně vytvořené držáky jádra, znázorněné vždy ve dvou pohledech;

obr. 5a pohled shora do formy pro zhotovení duté tvárnice podle obr. 2a až 2c, resp.

obr. 3a až 3c, se dvěma v ní vsazenými jádrovými elementy, u nichž jsou vnější jádra vytvořena z plastu;

obr. 5b podélný řez formou podle obr. 5a, obr. 5c příčný řez formou podle obr. 5a, obr. 6a schematicky znázorněný řez jádrovým elementem s držákem jádra zhotoveným ve tvaru zahnutého profilu;

obr. 6b pohled shora na přířez pro zhotovení držáku jádra.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno v řezu známé provedení jádrového elementu 1, který v podstatě sestává z držáku 2 jádra, z dvoudílné nosné desky 3, a plechu 4, který odpovídá vnějšímu tvaru jádra 5. Díly 3a, 3b, které tvoří nosnou desku 3, jsou s držákem 2 jádra svařeny prostřednictvím svarových švů S_x a Sj. Spojení mezi plechem 4 a nosnou deskou 3 je provedeno prostřednictvím dalších svarových švů S3 a S₄. Jádrový element 1 známý ze stavu techniky má rovinnou horní stranu 6, ve které se nacházejí svarové švy S] až S₄.

Na obr. 2a je v pohledu shora znázorněna forma 7. Stěny 8a až 8d formy 7 ohraničující dutinu 9 formy 7. Dutina 9 formy 7 slouží ke zhotovení zde blíže neznázorněné duté tvárnice, v níž se nacházejí vybrání, resp. duté prostory. Tyto duté prostory jsou vytvořeny právě prostřednictvím sestavy jader se třemi jádry 5, která zasahují do dutiny 9 formy 7. Jádra 5 jsou přidržována pro40 střednictvím držáků 2, které jsou podepřeny na stěnách 8a a 8c, popřípadě jsou na těchto stěnách 8a a 8c pevně uchyceny v příslušné poloze. Z důvodu stabilizace jader 5 jsou jádra 5 vytvořená z plechu 4 upevněna na příslušném držáku 2, a to prostřednictvím nosných desek 3. Držák 2, nosné desky 3 a plechy 4 tak tvoří vždy jeden jádrový element 1 se třemi jádry 5.

Nosná deska 3 se nachází pod horní stranou 6 sestavy jader, která je definována horní hranou K₄plechu 4 tvořícího vnější tvar jádra 5 a horní hranou K2 držáku 2 jádra 5, jak je zřejmé z obr. 2b, na kterém je znázorněn podélný řez vedený formou 7 podle obr. 2a.

Jak je zřejmé z obr. 2c, na kterém je znázorněn příčný řez formou 7 podle obr. 2a, nosné desky 3 jsou vzhledem k hornímu okraji, 6 odsazeny směrem dolů, čímž jsou v každém z jader 5 vytvořeny dvě vany 10a a 10b. vany 10a a 10b vykazují hloubku t a jsou naplněny plnící hmotou 11 až

-3 CZ 303540 B6 k hornímu okraji 6, přičemž plnicí hmota 11 vykazuje vlastnosti tlumící chvění a je rovněž vysoce odolná proti otěru. V horních oblastech 12 jsou na jádrech 5 vytvořeny náběhy 13. Volný prostor Γ4 ve formě 7 je prostřednictvím zde blíže neznázoměných výztuží po naplnění betonem přibližně do výšky N hladiny utěsněn. Forma 7 je svojí dolní stranou 15 uložena na zde nezná5 zorněném formovacím stole. K uvolnění duté betonové tvárnice je forma 7 společně s jádrovým elementem I vyzdvižena z formovacího stolu, takže dutá betonová tvárnice zůstane ležet na formovacím stole může být odtransportována. Horní hrana 6 jádrového elementu 1 je spojitě uzavřena prostřednictvím plechu 16 formovacího stolu, na kterém se pohybuje zde blíže neznázorněný dopravní prostředek, jehož prostřednictvím je do volných prostor formy 7 dopravován io beton. Na obr. 2c jsou dále znázorněny svarové švy S_x až S$, jejichž prostřednictvím je držák 2 jádra 5 svařen s nosnou deskou 3, resp. s díly 3a a 3b, které tvoří nosnou desku 3, se kterou je rovněž svařen i plech 4, tvořící vnější tvar jádra 5. Držák 2 jádra 5 má výšku hb, přičemž svarové švy Si a §2, které jej s nosnou deskou 3 spojují, vykazují poloviční výšku. Svarové švy S₃ až S_ějsou vzhledem k horní hraně K4 plechu 4, resp. horní straně 6 jádra 5, odsazeny. Rozměr, o který jsou svarové švy S3 až S₍₎ nacházející se přibližně ve stejné výšce odsazeny, odpovídá přibližně hloubce t van 10a a 10b, přičemž pro hloubku t se předpokládají hodnoty od 1 cm do 4 cm, zejména však asi 2,5 cm. Podle vynálezu platí, že svarové švy S_x až Só se nacházejí v okrajových oblastech, resp. v oblastech hran K₂ a K_x držáku 2 a plechu 4, který tvoří vnější tvar jádra 5.

Na obr. 3a až 3c je znázorněno analogické provedení s provedením podle obr. 2a až 2c, kde držák 2 jádra 5 vyčnívá nad plech 16 formovacího stolu a prochází horní stranou 6, definovanou horní hranou K4 plechu 4, která tvoří vnější tvar jádra 5. Při tomto uspřádání je nezbytné, aby dopravní prostředek dopravující beton přejížděl přes formu 7 vybavenou takovými jádrovými elementy 1 ve směru průběhu držáků 2 jader 5 a byl jim příslušně přizpůsoben.

Na obr. 4a a 4b je znázorněn držák 2 v pohledu zepředu a v pohledu ze strany. Zde znázorněný držák 2 sestává z příčného nosníku 17 a tří závěsných nosníků 18, 19, a 20, které jsou za účelem zjednodušení různých konstrukčních provedení vytvořeny z části odlišně. V závěsných nosnících 18 a 19 jsou vytvořeny průchozí otvory 2_L Při odlévání vnitřních jader 22 a 23, která jsou vytvo30 řena prostřednictvím závěsných nosníků J_8 a 19, jsou současně odlity i průchozí otvory 21. Čárkovanou čarou jsou vyznačena vnější jádro 24 resp. 25. která jsou tvarově spojena s vnitřními jádry 22 resp. 23. Vnitřní jádra 22 resp. 23 přitom zasahují až do patní oblasti F vnějšího jádra 24 resp. 25, které je zhotoveno z plastu, zejména z polyuretanu, polyamidu nebo vulkolanu. Jak je zřejmé z obr. 4b, závěsný nosník 20 tvoří společně se Čtyřmi tělesy 26 ve formě nálitků jedno vnitřní jádro 27, které je po odlití rovněž s tvarovým stykem spojeno s vnějším jádrem 28. Podle jedné, zde neznázoměné varianty příkladného provedení vynálezu, jsou v závěsných nosnících vytvořeny otvory, resp. průchozí otvory stejného tvaru. Tyto průchozí otvory mají podélný tvar, nebo jsou vytvořeny jako ovály. Podle jedné z dalších, rovněž zde neznázoměných variant příkladného provedení, jsou okraje závěsného nosníku opatřeny zubovitými, dopředu a dozadu odsazenými výstupky, které jsou vytvořeny hlubokým tažením, nebo přihnutím.

Na obr. 4c a 4d je znázorněn držák 2 odlišného provedení, sestávající z příčného nosníku 17 a tří závěsných nosníků 18, 19 a 20, které jsou vytvořeny jako dutá tělesa 29 a jsou s příčným nosníkem J_7 svařeny nebo snýtovány. Dutá tělesa 29 tvoří vnitřní jádra 22, 23 a 27, která pak obklo45 puj í vnější jádra 28, vyznačená čárkovanou čarou.

Analogicky s provedením znázorněným na obr. 2a až 2c a obr. 3a až 3c, je na obr. 5a v pohledu shora znázorněna forma 7. Stěny 8a až 8d tvoří dutinu 9 formy 7, sloužící k výrobě zde neznázoměné duté betonové tvárnice, ve které jsou vytvořena vybrání, resp. duté prostory. Tyto duté prostory jsou vytvořeny prostřednictvím jádrového elementu i, který svými jádry 5 zasahuje do dutiny 9 formy 2- Jádra 5 jsou prostřednictvím držáků 2 podepřena na stěnách 8a až 8c formy 2, popřípadě jsou držáky 2 na těchto stěnách 8a a 8c upevněny v jejich požadované poloze. Jádra 5 jsou vytvořena jako dvoudílná a sestávají vždy z vnitřního jádra 22 a vnějšího jádra 24. Vnitřní jádro 22 je přitom vytvořeno například jako duté těleso 29, které obepíná vnější jádro 24, zhoto55 vené z materiálu odolného proti otěru. Z řezů znázorněných na obr. 5b a 5c je zřejmý plášť obe-4CZ 303540 B6 pínající vnitřní jádro 22. Vnější jádro 24 rovněž částečně obepíná i příčný nosník 17, na kterém je jako závěsný nosník J_8 uspořádáno vnitřní jádro 22.

Výroba jádrových elementů se provádí ve dvoudílné formě, ve které dvě skořepiny ohraničují vnější tvar vnějších jader. Při výrobě je držák jádra, který sestává z příčného nosníku a alespoň jednoho závěsného nosníku, vsazen do formy. Poté se provede odlití vnitřních jader, definovaných zavěšenými nosníky popřípadě zavěšenými nosníky a nástavbovými díly. Po vytvrzení odlitých vnějších jader následuje vyjmutí hotového jádrového elementu rozdělením výrobní formy.

Na obr. 6a je schematicky znázorněn příčný řez vedený jádrovým elementem L Jádrový element I sestává z držáku 2 jádra, kterýje vytvořen jako ohýbaný profil 30 a který tvoří vnitřní jádro 22, resp. závěsný nosník 18 s příčným nosníkem 17. Vnější jádro 24 z plastu obepíná vnitrní jádro 22 a část příčného nosníku 17. Podle jedné zde neznázoměné varianty příkladného provedení, je vnitřní jádro zhotoveno z lehkého materiálu, například je vypěněno z polyuretanové pěny, a tak brání vnikání plastu upraveného pro vnější jádro skrz mezeiy nebo otvory.

Na obr. 6b je schematicky znázorněn pohled shora na přířez 31 k výrobě držáku 2. Z úseče lje ohnutím kolem ohybových hran 32 zhotoven příčný nosník 17. Z úsečí Π a III jsou ohnutím kolem ohybových hran 33 zhotovena vnitřní jádra 22, 23 resp. závěsné nosníky 18, 19. Vnitřní jádra 22 resp. 23 jsou zhotovitelná příslušným dimenzováním křídel 34 a odpovídajícím zkosením křídel 34 v liniích 35 ohybu.

Vynález není omezen na znázorněná nebo popsaná příkladná provedení. Vynález spíše zahrnuje v rámci patentových nároků další provedení. Držák jádra může být například vytvořen zejména ve tvaru ploché oceli, nebo ve tvaru profilu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Jádrový element (1) pro formu (7) určenou k výrobě dutých tvárnic, zejména tvárnic z betonu, sestávající z držáku (2) jádra a z alespoň jednoho jádra (5), které je vytvořeno z nosné desky (3) navařené na držáku (2) a z na ní upevněného jádrového plechu (4), kteiý tvoří vnější plášť jádra (5), vyznačující se tím, že nosná deska (3) je navařena na držáku (2) jádra a jádrový plech (4) je navařen na nosné desce (3) v zóně, která je neutrální s ohledem na vznik deformačních napětí, přičemž nosná deska (3) je navařena na držáku (2) jádra v jeho poloviční výšce (H₂) a přičemž jádrový plech (4) je s nosnou deskou (3) spojen prostřednictvím horních svarových švů (S_H S₂, S₃, S₅) a dolních svarových švů (S₄, S₆).
2. Jádrový element podle nároku 1, vyznačující se tím, že jádrovým plechem (4) nad nosnou deskou (3) jsou společně s držákem (2) jádra vytvořeny dvě vany (10a, 10b), které jsou vyplněny plnicí hmotou (11), zejména polymemím betonem.
3. Jádrový element podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že nosná deska (3) je navařena ve střední části držáku (2) jádra.
4. Jádrový element podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jádrový plech (4) přečnívá nad nosnou desku (3) o stejný rozměr jako držák (2) jádra.
5. Jádrový element podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jádro (5) je potaženo vrstvou plastu.

5CZ 303540 B6
6. Jádrový element podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jádro (5) sestává z vnitřního jádra (22, 23, 27) a vnějšího jádra (24, 25, 28), přičemž vnější jádro (24, 25,28) je zhotoveno z plastu.
7. Jádrový element podle nároku 6, vyznačující se tím, že držák (2) jádra sestává z příčného nosníku (17) a z alespoň jednoho závěsného nosníku (18, 19, 20), přičemž závěsný nosník (18, 19, 20) tvoří vnitřní jádro (22, 23, 27) a dosahuje až k patní oblasti (F) jádra (5).
8. Jádrový element podle jednoho z nároků 6 nebo 7, vyznačující se tím, že závěsný nosník (18, 19, 20) držáku (2) jádra je opatřen vyztuženými a/nebo tvarováními a/nebo průchozími otvory (21), které tvoří prostorovou strukturu a tvoří tak spojení tvarovým stykem s plastem vnějšího jádra (24, 25, 28).
9. Jádrový element podle jednoho z nároků 6 až 8, vyznačující se tím, že na závěsném nosníku (18, 19, 20) držáku (2) jádra je uspořádáno alespoň jedno těleso (26), které zvětšuje objem vnitřního jádra (22, 23, 27).
10. Jádrový element podle jednoho z nároků 6až9, vyznačující se tím, že závěsný nosník (18, 19, 20), tvořící vnitřní jádro (22, 23, 27), je vytvořen jako duté těleso (29).
11. Jádrový element podle jednoho z nároků 6ažl0, vyznačující se tím, že držák (2) jádra tvoří armování, které je vloženo do formy pro zhotovení jádrového elementu (1).
12. Jádrový element podle jednoho z nároků 6 až 11, vyznačující se tím, že držák (2) jádra je tvořen ohnutým přířezem (31).
13. Způsob výroby jádrového elementu podle některého z nároků 6ažl2, vyznačující se tím, že nejprve se vloží držák (2) do formy, která se poté vylije plastem, přičemž po vytvrzení plastu se destrukcí nebo rozdělením formy vyjme jádrový element (1) tvořený držákem (2) jádra a plastem.