CZ302492B6

CZ302492B6 - Použití ionomeru k utesnení izolacních hmot

Info

Publication number: CZ302492B6
Application number: CZ20032269A
Authority: CZ
Inventors: Moll@Lothar
Original assignee: Biologische Insel Lothar Moll Gmbh & Co. Kg
Priority date: 2001-03-08
Filing date: 2002-03-06
Publication date: 2011-06-15
Also published as: EP1372956A1; JP2004534164A; US7442659B2; US20040072486A1; CZ20032269A3; EP1372956B1; DE50212148D1; ATE393016T1; SK11102003A3; ES2305224T3; US7914634B2; EA005691B1; PL362619A1; SK287655B6; PL205280B1; CA2439921C; JP4125129B2; DK1372956T3; US20080020143A1; SI1372956T1

Abstract

Použití ionomeru jako látek parotesných bariér pro hmoty pusobící jako parotesné bariéry pro budovy, s odolností proti difuzi vodní páry, která je závislá na relativní vlhkosti, pro utesnení izolacní hmoty, pricemž iontomer je vytvoren z 50 až 99 % molárních ethylenu a 1 až 50 % molárních kyseliny metakrylové, a kyselé skupiny tohoto kopolymeru jsou neutralizovány z 0,5 až 100 % kationty lithia, sodíku, horcíku, draslíku a/nebo zinku nebo kationty kovu alkalické zeminy vápníku a (a) materiál je formován do formy filmu z ionomeru nebo (b) parotesná bariéra je ve forme plochy tvarujícího napušteného materiálu z rouna nebo tkaniny jako konstrukcního materiálu a ionomeru jako napouštecí pryskyrice, nebo (c) parotesná bariéra je ve forme samonosné vrstvené hmoty, ve které jednou z vrstev je ionomerní film s tlouštkou mezi 5 a 100 mikrometry.

Description

Použití ionomerů k utěsnění izolačních hmot

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká použití vrstvených hmot pro jmenovaný účel, které obsahují alespoň jednu vrstvu ionomerů, jakož i takových vrstvených hmot. Vynález se zvláště vztahuje k plochy tvarujícím napuštěným materiálům, které obsahují ionomery jako napuštěcí pryskyřicí.

Dosavadní stav techniky

Použití izolačních hmot, jako například pěnových syntetických plastických hmot a skelné vaty k dalekosáhlé tepelné izolaci budov je obecně známé v četných úpravách. V jedné z nejěastějších forem provedení se upevní asi 4 až 40 cm silné desky izolační hmoty do nebo na stěnovou konstrukci nebo pod střechou mezi, pod nebo na střešní krokve.

Izolační hmoty ovšem rozvinou svou plnou účinnost pouze tehdy, když se skrze ně zamezí výměně vzduchu, jelikož v opačném případě by docházelo ke značným tepelným ztrátám vytopeného vnitřního prostoru prostřednictvím vzduchu unikajícího ven. Naopak, v létě by došlo k zadržování tepla, pokud teplý vzduch vniká dovnitř a budova se nežádoucím způsobem ohřívá a tím by se značně zvýšila spotřeba energie klimatizačního zařízení, které by bylo eventuelně k dispozici.

Proto bylo nasnadě nejdříve utěsnit tepelně izolační hmoty prostřednictvím materiálu neprodyšného pro vzduch, například silné polyethylenové fólie nebo fólie z PVC, ale toto se neosvědčilo, protože se prakticky nebylo možné vyhnout poškozeným místům, jako trhlinám nebo dírám a tak se vzduch přesto dostává do izolační hmoty. Pak se ochladí, vy kondenzuje sebou zavlečenou vlhkost, takže může v průběhu času docházet k značnému nahromadění vody, která se prakticky nemůže odstranit sušením. Voda mezitím způsobuje nejen škody korozí, ale také zmenšuje efekt tepelné izolace.

Jak je také obecně známo, dává se přednost takovým utěsňovacím materiálům, které sice brání difúzi vzduchu a v něm obsažené vodní páry, ale nezamezují jí zcela, takže se umožňuje zpětná difúze vodní páry, tedy sušení izolační hmoty.

Takové materiály, které se označují jako parotěsné bariéry (také někdy označované jako parní brzdy), a které se běžně používají ve formě fólií nebo vrstvených hmot, jsou polymery, jako polyethylen, polyamidy, kopolymery ethylenu a kyseliny akrylové a polyeter v tenké vrstvě. Bližší k tomu je uvedeno např. v DE 195 14 420 a DE 199 02 102.

Parotěsné bariéry z těchto materiálů, jako fólie nebo jako vhodná vrstvená hmota, nabízejí nejvíc tu výhodu, že jejich odpor vůči difúzi vodní páry je závislý na relativní vlhkosti vzduchu. Při nízké relativní vlhkosti vzduchuje tento odpor větší než při vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Toto má za následek, že se zlehčí vysušení vlhké izolační hmoty a nejvíce vlhké letním vzduchu. Tak činí hodnota odporu difúze vodní páry (tak zvaná sj-hodnota) v případě 60 pm tlusté fólie z polyamidu-6 podle DIN 52 615 pri 30% relativní vlhkosti vzduchu asi 4,5 m a pri 80% jen asi 0,5 m.

Hodnota s_(j odpovídá tloušťce nehybné vzduchové vrstvy, jejíž difuzní odpor je tak velký, jako difuzní odpor vzorku, v tomto případě tedy tenké fólie z polyamidu-6. Podle DIN 52 615 se postupuje obvykle metodou dry-cup (metoda suché oblasti) mezi oběma vlhkostmi vzduchu 0 a 50 %, v průměru 25 %, a metodou wet-cup (metoda vlhké oblasti) mezi oběma vlhkostmi vzduchu 50 a 95 %, v průměru 72,5 %.

Na materiál pro parotěsné bariéry se ale nekladou pouze popsané požadavky na difuzní vlhkosti, nýbrž také řada dalších podmínek. Tak má jít o materiál tepelně chemicky a mechanicky stabilní

- l· CZ 302492 B6 a lehce zpracovatelný. Mimo to má být materiál fyziologicky nezávadný, nemá se nebo jen málo elektrostaticky nabíjet a celkové má být snesitelný s ostatními materiály, zejména z vrstvených materiálů, aby nedošlo k rozkladu vrstvených hmot. Má být ekologicky snesitelný a také v případě požáru nevyvíjet žádné vysoké toxické plyny, jak mohou vzniknout například z halogenova5 ných sloučenin z ochranných prostředků proti ohni ve formě dioxinů a (uranů nebo z polyamidů ve formě amoniaku a z polyethanu ve formě kyanovodíkové kyseliny. V neposlední řadě by se mělo vyhovět také požadavkům hospodárnosti.

io Podstata vynálezu

V souladu s tímto úkolem bylo nalezeno, že se ionomery dají vynikajícně použít k utěsnění izolačních vrstev a mimo to byly nalezeny nové vrstvené hmoty, které obsahují tento materiál jako podstatnou komponentu v minimálně jedné vrstvě. Dále se našla zvláště účelná ztělesnění vyná15 lezu, jak jsou dále popsána.

Ionomery jsou podle definice (viz například Rompps Chemielexikon, Georg Thieme Verlag, 9. vydání (1990)) statistické termoplastické kopolymery z

a) monoolefínu,

b) monoolefinicky nenasycené kyseliny,

c) v případě, zeje to žádoucí, dalších komonomerů k modifikaci chemických a fyzikálních vlastností těchto kopolymerú, přičemž

d) kyselé skupiny těchto kopolymerú jsou neutralizovány zcela nebo zčásti anorganickými ka25 tionty.

Četné tyto ionomery, jakož i způsoby jejich výroby jsou známy z odborné literatury a řada z nich je k dostání v obchodě pod označením Surlyn od firmy DuPont s doporučením pro účely balení a pokrývání vrstvou. Bližší údaje lze seznat například z US 3 264 272, jakož i z firemních pro3» spektů pro Surlyn z ledna 2001.

Ionomery pro jiné aplikace jsou také popsány v US 3 651 183, Hosoda a kol., a US 4 645 710,

Baitingerakol.

US 3 651 183 popisuje speciální metodu pro přípravu syntetických pěnových látek na bázi napěnitelného polyolefinu a také pro přípravu izolačního materiálu. Podle příkladu 18 obsahuje napěníte lna hmota a v důsledku toho konečný syntetický pěnový materiál ionomer, kromě překrývající části polyethylenu. Obecně jsou popsány výhodné vlastnosti pro dostupné syntetické pěnové materiály (izolační hmoty), jako je minimální absorpce vody a pronikání vlhkosti, stejně jako vysoká tepelná izolace.

Myšlenkou US 4 645 710 jsou laminátové části zhotovené z pěnového polyurethanu nebo isokyanurátových pryskyřic jako vrstvy jádra (jádra”) a alespoň jedné neprodyšné povlakové vrstvy (povrch, sloužící jako plynové bariéry) zhotovené z hliníku. Podle funkce těchto laminátů jsou izolační materiály integrovány s izolační bariérou. Pro zlepšení adheze mezi pěnou a povlakovou vrstvou a tak zlepšení mechanických vlastností laminátové části je navrženo používat různá adheziva, jejichž chemické sloučeniny mohou přecházet do pěny, přičemž ionomer (Surlyn®) slouží k tomuto účelu podle příkladu 4. Ionomer je používán jako adhezivo.

Předmětem přítomné přihlášky je také použití ionomerů jako parotěsného materiálu účinného v izolačních bariérách pro budovy, s odolností proti difúzi vodní páry, která je závislá na relativní vlhkosti, pro utěsnění izolačních materiálů, přičemž ionomer je vytvořen z 50 až 99 % molárních ethylenu a 1 až 50 % molárních kyseliny metakrylové, a kyselé skupiny těchto kopolymerú jsou

C7. 302492 B6 neutralizovány z 0,5 až 100 % kationty lithia, sodíku, hořčíku, draslíku a/nebo zinku nebo kationty vápníku jako kovu alkalické zeminy a

a) materiál je formován do formy filmu z ionomerů nebo

b) izolační bariéra je ve formě plochého napuštěného materiálu z rouna nebo tkaniny jako konstrukčního materiálu a ionomerů jako napouštěcí pryskyřice, nebo

c) izolační bariéra je ve formě samonosné vrstvené hmoty, ve které jednou z vrstev je ionomemí film s tloušťkou mezi 5 a 100 mikrometry.

io Jako monomer (a) přichází v úvahu proto ethylen s podílem v ionomerů Činícím zpravidla 50 až 99 % molámích, s výhodou 80 až 90 % molámích.

Komonomerem (b) je kyselina methakrylová v podílu 1 až 50% molámích, s výhodou 10 až 20 % molámích.

Jako příklady komonomerů (c) přicházejí v úvahu monoolefinicky nenasycené sloučeniny, jako alkylester kyseliny akrylové a methakrylové s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části esteru, jakož i dále styren, vinyl-acetát, vinyl-propionát, akrylamid, methakrylamid, akrylonitril a methakrylonitril v podílech až do 10 % molámích. Také menší množství bifunkčních monomerů, jako buta20 dienu, mohou být výhodná pro své mechanické a chemické vlastnosti fólií, pokud materiál zůstane termoplastický.

Anorganické kationty (d) jsou především kationty alkalických kovů, jako obzvláště lithia, sodíku a draslíku, jakož i kationty kovů alkalických zemin, jako vápníku a hořčíku. Vhodné jsou také

2? kationty zinku. Stupeň neutralizace kyselých skupin leží zpravidla od 0,5 do 100 % s výhodou od 10 do 70 %. To odpovídá obsahu kovu v ionomerů v oblasti asi od 0,1 do 10 % hmotnostních, zejména od 1 do 5 % hmotnostních.

Pro účely předkládaného vynálezu jsou zvláště doporučovány ionomery obsahující aj 50 až 99 % molámích ethylenu a b_t) 1 až 50 % molámích kyseliny methakrylové, přičemž dj kyselé skupiny těchto kopolymerů jsou neutralizovány 0,5 až 100%, s výhodou 10 až 70% lithiovými, sodnými, hořečnatými, draselnými a/nebo zinečnatými kationty.

Tyto ionomery mají vynikající vlastnosti pro použití a zpracovatelsko-technické vlastnosti a dostojí proto, jak je stanoveno v souladu s vynálezem, požadavkům na účinnou páro těsnou bariéru. Toto platí zejména pro typy Surlynu se sodíkem jako kationtem, jako typ 1605, jakož i pro typy řady 8000, například 8120, 8140 a 8220. Fólie z těchto materiálů, vztaženo na jejich tloušťku od 15 gm, vykazují při 25% relativní vlhkosti vzduchu hodnotu s_d od 3 do 10 m a při 72,5% relativní vlhkosti vzduchu hodnotu sd od 0,5 do 4 m, přičemž typické rozdíly Δ (delta) s_d25/72,5 pro difuzní poměry leží v oblastí od 2 do 8 m.

Obecně se hodnota Δ s_d 25/72,5 zvyšuje s přibývající polaritou materiálu. Obzvláště vysoké roz45 díly hodnoty mají pak ionomery s draslíkem jako komponentou (d), takže v souladu s vynálezem vyhovuje utěsnění z těchto materiálů také extrémním požadavkům, jako v případě budov v horském klimatu se svými často drsnými teplotními rozdíly a v tropickém a subtropickém klimatu, jakož i v plochých střešních konstrukcích a konstrukcích trávových střech.

Pro výkonnost vlhkostně variabilních parotěsných bariér je ale důležitým kritériem nejen hodnota Δ s<i, ale také poměr f vyšší hodnoty odporu Sdh k nižší hodnota odporu s_dn. Je totiž nutné také brát zřetel nejen na variabilitu vlhkosti parotěsné bariéry jako takové, ale také na její výkon, to zna- j CZ 302492 B6 mená difúzi množství páry m za časovou jednotku pro poměr difundujících množství par m_h a m_npři vysoké, popřípadě nízkém difuzním odporu s_dll a s_dll platí nepřímo úměrný poměr f= s_(lh / s_dn = který znamená, že za časovou jednotku procházející množství páry je tím menší, čím vetší je difuzní odpor a obráceně.

S hledem na výkon by měla hodnota s_dt, ležet pri 25% relativní vlhkosti vzduchu v rozmezí od l io do 20 m, zejména 1 až 4 m a s_dn v rozmezí od 0,02 do 4, s výhodou od 0,02 do 2 m, ale přesto se kvůli variabilitě vlhkosti zřetelně liší ve faktoru f, kterýje zejména >2, obzvláště >5.

Tento požadavek je splněn zejména draslíkovými ionomery.

Parotěsné bariéry s takovou charakteristikou vykonávají nejen vlhkostně variabilní funkci, ale také z toho vyplývající procesy rychlejšího sušení.

To znamená, že v zimním klimatu, kdy je parotěsná bariéra v souladu s vynálezem ku příkladu v rozmezí od 25 % do 50 % relativní vlhkosti vzduchu, pronikne do izolace z konstrukce pouze jeden proud vlhkosti přibližně od 1 do 10 g/m² za 24 hodin, proti čemu se z konstrukce může vysušit v letním klimatu, kdy je parotěsná bariéra v souladu s vynálezem ku příkladu v rozmezí od 60 % do 100 % relativní vlhkosti vzduchu, až přes 300 g/m² za 24 hodin vlhkosti.

Parotěsné bariéry s popsanými vlastnostmi a s nižším difuzním odporem, ku příkladu od 1,2 do

2,5 m při 25 % relativní vlhkosti okolního vzduchu, se obzvláště hodí jako užitečné pro střešní konstrukce, přičemž parotěsné bariéry s vyšším difuzním odporem se obzvláště hodí jako užitečné pro stěnové konstrukce.

Samozřejmě se hodí také směsi různých ionomerů, zejména draslíkové ionomery se sodnými jo ionomery, přičemž podíl draselných ionomerů činí výhodně 5 až 95 % hmotnostních, zejména až 80% hmotnostních. Posledně jmenované směsi vykazují nejen vynikající vlastnosti parotěsných bariér, nýbrž se také dají obzvláště dobře zpracovat na vrstvené hmoty a napuštěcí materiály.

Jakje výše vyloženo, mohou se chemické a fyzikální vlastnosti ionomerů používané v souladu s vynálezem upravit známým způsobem pomocí komonomerů (c) na speciální požadavky, například s ohledem na kompatibilitu s korozivními a nosnými materiály, na regulaci určitých hodnot s_d nebo také s ohledem na ohebnost, tuhost nebo pevnost v tahu.

Takové speciální aplikačně-technické požadavky se však dají docílit nejen vzájemným smícháním ionomerů, nýbrž přirozeně také smícháním ionomerů s jinými polymery, například polyamidy, polyestery, polyurethany nebo polyolefiny. Velmi dobře vhodné se ukázaly především směsi s kopolymery z ethylenu a vinyl-acetátu, jakož i s kopolymery z ethylenu a butyl-akrylátu nebo ethylenu a kyseliny akrylové nebo ethylenu a kyseliny metakrylové nebo kopolymery ethylenu a methyl-akrylátu, vždy se sodnými ionomery a zejména s draselnými ionomery. Ve směsích polymerů činí podíl ionomerů výhodně 30 až 95 % hmotnostních, zejména 50 až 80 % hmotnostních.

Za ionomery se v předkládaném případě považují také jejich vzájemné směsi jakož i termoplasty, samozřejmě také směsi, které obsahují více než jeden ionomer a více jak jeden z jiných polymerů.

Ionomery použitelných v souladu s vynálezem se mohou nanášet ve formě vodných disperzí nebo tavenin na tepelné izolační hmoty, například skrze vícečetné nátěry nebo nástřiky, až mají takto vznikající vrstvy dostatečnou sílu od 5 do 100 pm, výhodně od 10 do 30 pm. Tento způsob se ale

-4CZ 302492 R6 může použít především tehdy, když je povrch stavebního dílu z izolační hmoty silně zakřiven neboje nerovný a položení folií je složité nebo z optických důvodů, například ve vnitřních prostorech, není žádoucí.

V případě rovných nebo válcových povrchů se mohou použít ionomemí fólie, které zpravidla musí být upevněny na izolační hmotě pomocí adhezního lepidla, protože velice tenké fólie, které zpravidla mají tloušťku od 5 do 100 pm, výhodně od 10 do 30 pm, nejsou pro volné potažení samotné dostatečně pevné proti roztrhnutí.

to V normálním případě se proto používají ionomery ve formě samonosných vrstvených hmot, ve kterých je jedna z vrstev ionomemí fólie nebo ionomemí vrstva uvedené tloušťky. Aby byla tato, v souladu s účelem vynálezu důležitá, vrstva chráněná před poškozením, čemuž se dá při výrobě a skladování sotva zcela vyhnout, uzavře se účelně mezi jiné vrstvy vrstvené hmoty.

Tyto jiné vrstvy, které se hlavně doporučují z mechanických důvodů a tím také kvůli lepší manipulaci, mohou principielně sestávat z každého materiálu, který nemá ve vrstvené podobě vyšší hodnoty s_d než ionomemí vrstva.

Takovými vrstvami jsou v první řadě konstrukční vrstvy jako je rouno, tkanina nebo mřížka z inertních hmot, jako je polyethylen, polypropylen, polyester, skleněné vlákno nebo viskóza. V úvahu také přicházejí perforované fólie z polyethylenu, polypropylenu a polyesteru. Vysoká stabilita tvaru v délkovém a křížovém směru vrstvových hmot se dosáhne vrstvami z papíru.

Dále je možné opatřit tyto vrstvené hmoty pomocnými hmotami, například ohnivzdornými pro25 středky, kterými se impregnují například papírové pásy.

Bez ohledu na ionomemí vrstvy podle vynálezu, jsou takové vrstvené hmoty jakož i jejich výroba, například lepením nebo způsobem povrstvení nebo vytlačování, obecně známé v četných formách provedení, takže jsou zde další údaje zbytečné, jelikož ionomery nepředstavují žádné zvláštní problémy při zpracování.

Dobře se osvědčily například vrstvené hmoty následujícího uspořádání, vždy v pořadí vrchní vrstva, střední vrstva (vrstvy) a spodní vrstva:

l) papír, 80 až 120 gm ionomery, 10 až 20 gm papír, 80 až 120 gm

2) polyethylenové tkané rouno, 20 až 60 gm ionomery, 10 až 20 gm polyethylenové spřádací rouno, 20 až 60 gm

3) viskózové rouno, 20 až 60 gm ionomery, 10 až 20 gm viskózové rouno, 20 až 60 gm

4) polyesterové spřádací rouno, 20 až 60 gm ionomery, 10 až 20 gm polyesterové spřádací rouno, 20 až 60 gm

-5 CZ 302492 B6

5) dříve jmenované vrstvené hmoty (1) až (4), které obsahují rouno nebo tkaninu z polyesteru, skelných vláken nebo polyesthylenu jako další prostřední vrstvu, ke zvýšení pevnosti.

Pro účel v souladu s vynálezem jsou obzvláště vhodné také ploché napuštčcí materiály, ve kterých vlákno nebo tkanina tvoří konstrukční vrstvu a v nichž je konstrukční vrstva impregnovaná ionomerem, jako napouštěcí pryskyřicí. Jako konstrukční materiál přicházejí v úvahu například polyethylenové spřádací rouno, polyamidové spřádací rouno a materiály obsahující celulózu, jako je především sání schopný papír. Tyto napouštěcí materiály mají nejen dobré vlastnosti odpovíio dajících vrstvených materiálů, nýbrž jsou také vyrobitelné zvláště hospodárným způsobem. K tomu se jednoduše potřebuje pouze rouno nebo tkanina, jež se mají naimpregnovat taveninou ionomeru, přičemž ionomery se pak nechají ztuhnout ochlazením.

Jako tradiční vrstvené hmoty k utěsnění desek s tepelnou izolační hmotou, které se hodí také i> k akustické izolaci, jsou v souladu s vynálezem k dispozici vrstvené hmoty, popřípadě napuštěné materiály z pásu v rolích. Stěny izolační hmoty polepené pásy a deskami, které jsou pod střechou umístěny horizontálně nebo našikmo, mohou být zdola napnuty pri volném uložení s několika průběžnými upevněními s vrstvenou hmotou, popřípadě s napouštěcím materiálem, přičemž vzduchová štěrbina mezi izolační hmotou a parotěsnou bariérou normálně nepoškozuje účinek, za předpokladu, že je utěsněna na všech stranách. Oboustranné utěsnění izolační hmoty je možné, ale zpravidla není potřebné.

Příklady provedení vynálezu

Pro některé ionomery ethylen/kyselina methakrylové typu Surlyn od firmy DuPont se podle informačního materiálu z ledna 2001 orientačně vypočítaly hodnoty s_;i zkušebních fólií podle normy DIN 52 615 při metodě dry cup a metodě wet cup pro tlouštku 15 gm. Ionomery jako kationty obsahovaly kationty sodíku, popřípadě draslíku. Obsah kovových iontů byl stanoven podle normy DIN 38 406 - El4.

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:

Ionomery	Hodnota s_tl (m) při relativní vlhkosti vzduchu	Δ 25/72,5 (m)
dry cup 25%	wet cup 72,5%
SurÍyn^TŘr8l50¹⁾Na^ typ, 2,2% hmotnostní Na	5,5	1,4	4,1	3,9
Surlyn^(K) 8220'>Na- typ, 1,9 % hmotnostního Na	5,0	1,5	3,5	3,6
Surlyn^(R)8945^l)na- typ, 1,8 % hmotnostního Na	7,5	3,1	4,4	2,4
Himilan^ÍR)MK154²⁾ K-typ, 4,2 % hmotnostní K	1,4	0,09	1,3	16

1) lonomer firmy DuPont

2) lonomer firmy DuPont Mitsui petrochemicals

3) f ~ S<j25/Sd72,5

-ó CZ 302492 B6

Tyto hodnoty umožňují přímo usoudit na vynikající vhodnost ionomerů jako materiálů pro parotěsné bariéry.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY ιο 1. Použití ionomerů jako parotěsného materiálu v parních bariérách pro budovy, s odolností proti difúzi vodní páry, která je závislá na relativní vlhkosti, pro utěsnění izolačních materiálů, přičemž ionomer je vytvořen z 50 až 99 % molámích ethylenu a 1 až 50 % molárních kyseliny metakrylové, a kyselé skupiny kyseliny metakrylové jsou neutralizovány z 0,5 až 100 % kationty lithia, sodíku, hořčíku, draslíku a/nebo nebo kationty zinku nebo kationty vápníku a

a) materiál je formován do formy filmu z ionomerů nebo

b) parotěsná bariéra je ve formě plochého napuštěného materiálu z rouna nebo tkaniny jako konstrukčního materiálu a ionomerů jako napouštěcí pryskyřice, nebo

c) parotěsná bariéra je ve formě samonosné vrstvené hmoty, ve které jednou z vrstev je ionomer20 ní film s tloušťkou mezi 5 a 100 mikrometry.
2. Použití podle nároku 1, kde vrstvená hmota ionomerů má dále uvedený difuzní odpor pro vodní páru (s<r-hodnota), stanovený podle DIN 52 615:

25 - při 25 % relativní vlhkosti je Sj-hodnota od 1 do 20 m nebo od 4 do 20 m nebo od 1 do 4 m a

- při 72,5 % relativní vlhkosti je Sj-hodnota od 0,02 do 4 m, přičemž obě Sd-hodnoty jsou odlišné při 25 % relativní vlhkosti a pri 72,5 % relativní vlhkosti o faktor f větší než 2, obzvláště větší než 5.
3. Použití ionomerů podle jakéhokoli z předcházejících nároků pro vrstvené hmoty, kde střední vrstva sestává z ionomerů, jedna z vnějších vrstev má podpůrnou funkci a další má funkci chránící nebo také podporující střední vrstvu.

35
4. Použití podle nároku 3, kde obě vnější vrstvy sestávají z papíru, polyethylenového spřádacího rouna, polypropylenového spřádacího rouna, polyesterového spřádacího rouna nebo z viskózového rouna.
5. Použití podle nároku 3 nebo 4 s přidanou střední vrstvou obsahující rouna, tkaniny nebo

40 mřížky z polyesteru, skleněná vlákna, polyethylen nebo polypropylen.
6. Použití ionomerů podle nároků 1 až 5 ve formě napuštěného materiálu sestávajícího z konstrukčního materiálu a ionomerů, přičemž konstrukčním materiálem je rouno nebo tkanina z polyethylenového spřádacího vlákna, polypropylenového spřádacího vlákna, polyesterového spřáda45 čího vlákna, celulózového vlákna, polyamidu nebo papíru.
7. Použití ionomerů pro ploché napuštěné materiály podle nároku 1, kde množství ionomerů činí od 2 do 100 g/m².

-7 CZ 302492 B6
8. Použití ionomerů, které jsou tvořeny jako směsi ionomerů podle nároku 1, s polyamidy, polyestery, polyurethany, polyolefiny, kopolymery z ethylenu a vínyl-acetátu, kopolymery z ethylenu a butyl-akrylátu, kopolymery z ethylenu a kyseliny akrylové, kopolymery z ethylenu

5 a kyseliny methakrylové, kopolymery ethylenu a kyseliny akrylové a/nebo kopolymery ethylenu a methyl-akrylátu, přičemž ionomery jsou sodné ionomery a/nebo draselné ionomery, a podíl ionomerů činí od 30 do 95 % hmotnostních, zejména od 50 do 80 % hmotnostních.
9. Použití napuštěného materiálu a vrstvené hmoty podle nároku 1, pro slepování nebo podpíráni ní stěn izolační hmoty.