CZ20012266A3

CZ20012266A3 - Bariéra proti vodní páře a způsob její výroby

Info

Publication number: CZ20012266A3
Application number: CZ20012266A
Authority: CZ
Inventors: Sven Harder
Original assignee: Icopal A/S
Priority date: 1998-12-21
Filing date: 1999-12-21
Publication date: 2001-12-12
Also published as: NO20012861D0; DE69921692D1; ATE281571T1; JP2002533592A; EP1144774A1; AU1773800A; DE69921692T2; PL349369A1; CZ298483B6; NO20012861L; WO2000037751A1; DK1144774T3; EP1144774B1

Description

Řešením je bariéra (15) proti vodní páře, která zahrnuje první, pro vodu neprostupnou membránu (19), mající množství průchozích otvorů (21) a druhou, pro vodu neprostupnou membránu (22), která je umístěna naproti první membráně (19). Vodu absorbující materiál (18) je umístěn v jednom nebo více prostorech vymezených mezi první a druhou membránou (19, 22), přičemž alespoň část druhé membrány (22) je z materiálu, který má proti difúzi vodní páry odpor, který se mění v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu, se kterým je v kontaktu tak, že odpor proti difúzi páry klesá, když relativní vlhkost stoupá, a naopak. Vynález se dále týká způsobu výroby bariéry proti vodní páře.

CZ 2001 - 2266 A3

Bariéra proti vodní páře a způsob její výroby

Oblast techniky

Předložený vynález se týká bariéry proti vodni páře typu používaného ve stavebních konstrukcích jako jsou konstrukce střech a zdí. Použití takových bariér proti páře ve formě plastových filmů nebo jiných plošných materiálů mezi konstrukcí střechy nebo zdi a omítkou stropu nebo zdi uvnitř prostoru v budově je dobře známé. Obvykle v sobě struktura střechy nebo zdi vymezuje dutiny, které jsou úplně nebo částečně vyplněny tepelně izolačním materiálem. V důsledku například prosakováni a/nebo kondenzaci vodní páry způsobené kolísáním teploty se může hromadit vlhkost v dutinách konstrukce střechy nebo zdi, a taková vlhkost může způsobit korozi konstrukčních prvků z kovu a napadení konstrukčních prvků ze dřeva houbou nebo hnilobou.

Dosavadní stav techniky

Mezinárodní patentová přihláška číslo WO 96/33321 popisuje bariéru proti vodní páře pro použití při tepelné izolaci budov. Tato známá bariéra proti páře je ve formě plastového filmu nebo membrány z materiálu majícího proti difúzi vodní páry odpor, který se mění v závislosti na relativní vlhkosti okolního vzduchu. To znamená, že když relativní vlhkost v konstrukci střechy nebo zdi je vysoká, odpor bariéry proti difúzi páry bude nízký - typicky odpor proti difúzi odpovídá 0,2 m vzdušného sloupce (podle DIN 52 615) - takže vlhkost z dutin v konstrukci střechy nebo zdi může difundovat skrz bariéru proti páře a do prostor budovy. Nicméně, když relativní vlhkost na teplé straně konstrukce střechy nebo zdi je nízká, například v zimě, odpor proti difúzi bariéry proti páře bude větší, ale značné typicky odpovídající 2 m vzdušného sloupce množství vodní páry může difundovat z prostor budovy do konstrukce střechy nebo zdi, což je nežádoucí. Mimoto je tato známá bariéra proti páře vodotěsná, což znamená, že volná voda, která se mohla dostat do dutin konstrukce střechy nebo zdi, se zde shromažďuje a může pouze velmi pomalu v létě difundovat nebo kondenzovat skrz bariéru proti páře potom, co se vypařila.

Evropský patent číslo EP 0148870 popisuje bariéru proti páře tvořenou dvojici pro páru neprostupných plastových filmů vyrobených z polyethylenu a mezilehlou, vodu absorbující vrstvou. Proti sobě umístěné, pro páru neprostupné plastové filmy v sobě mají vymezené průchozí otvory. Nicméně otvory v protějších plastových filmech jsou ve vzájemném vztahu přesazeny nebo přemístěny. Tato známá konstrukce bariéry proti páře dovoluje páře uniknout skrz bariéru prostřednictvím kondenzace a kapilárního účinku,. a odpor proti difúzi páry je závislý na charakteru mezilehlé vrstvy z vodu absorbujícího materiálu a na minimálních odstupech přilehlých otvorů v protějších pro vodu neprostupných plastových filmech. Tato známá bariéra proti páře také dovoluje volné vodě shromážděné uvnitř dutin konstrukce střechy nebo zdi, aby byla přes bariéru proti páře odvedena kapilárním účinkem. Nicméně když je použita tato známá laminovaná bariéra proti vodní páře, vypařená vlhkost může uniknout z konstrukce střechy nebo zdi skrz bariéru proti páře prostřednictvím kondenzace a kapilárního účinku do vnitřního prostoru budovy pouze když relativní vlhkost a rozdíl teplot mezi konstrukcí střechy nebo zdi a bariérou proti páře je takový, že pára je zkondenzována na mezilehlé vrstvě z vodu absorbujícího materiálu, který je nekrytý u otvorů vymezených ve vnějším plastovém filmu. To znamená, že konstrukce střechy nebo zdi může vyschnout pouze za dostatečného spádu teploty v konstrukci střechy nebo zdi, kdy teplota vně je vyšší než teplota v pokoji nebo vnitřním prostoru budovy.

Podstata vynálezu

Předložený vynález poskytuje zlepšenou bariéru proti páře posledně uvedeného typu. Předložený vynález tedy poskytuje bariéru proti vodní páře zahrnující první, pro vodu neprostupnou membránu mající množství prvních průchozích otvorů, druhou pro vodu neprostupnou membránu, umístěnou naproti první membráně, a vodu absorbující materiál umístěný v jednom nebo více prostorech vymezených mezi první a druhou membránou, přičemž tato bariéra proti vodní páře se vyznačuje tím, že alespoň část uvedené druhé membrány je z materiálu typu majícího proti difúzi vodní páry odpor, který se mění v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu, se kterým je v kontaktu, tak, že odpor proti difúzi, páry klesá když relativní vlhkost stoupá, a naopak.

Druhá membrána může v sobě mít vymezeno množství druhých otvorů a první průchozí otvory v první membráně mohou být přesazeny vzhledem k druhým průchozím otvorům v druhé membráně, nebo mohou být první a druhé otvory umístěny naproti sobě.

S výhodou může být bariéra proti vodní páře umístěna tak, že první membrána, která je neprostupná pro vodu je obrácena do prostoru budovy, zatímco druhá membrána přes kterou může difundovat vodní pára je obrácena ven, směrem ke konstrukci budovy. Pomocí bariéry proti páře podle vynálezu může být vlhkost odstraněna z konstrukce střechy nebo zdi nebo z jiné podobné konstrukce v budově nejen odváděním volné vody a odstraňováním zkondenzované vodní páry kapilárním účinkem jako u známé bariéry proti páře, ale také difúzí. To'znamená, že bariéra proti páře podle vynálezu je mnohem efektivnější při vysušování dutin nebo prostor v konstrukcích budovy, které mohou být částečně nebo úplně vyplněny izolačním materiálem, než jakákoliv ze známých bariér proti páře.

Eventuelně může být bariéra proti vodní páře podle vynálezu obráceně umístěná, takže první membrána, která je neprostupná pro vodu je obrácena ven, směrem ke konstrukci budovy, zatímco druhá membrána přes kterou může difundovat vodní pára je obrácena do prostoru budovy.

Stejně jako druhá pro vodu nepropustná membrána, také první membrána může být typu majícího odpor proti difúzi vodní páry měnící se v závislosti na relativní vlhkosti okolní atmosféry. Nicméně v nyní preferovaném provedení bariéry proti vodní páře podle vynálezu je první membrána značně neprostupná nejen pro vodu, ale také pro vodní páru.

Vodu absorbující materiál může být například umístěn uvnitř množství kapes nebo prostor které jsou utvořeny mezi první a druhou membránou a každý z nich propojuje jeden nebo více uvedených prvních otvorů v první membráně s jedním nebo více uvedenými druhými otvory utvořenými v druhé membráně. Nicméně s výhodou jsou první a druhá membrána spojeny s opačnými stranami uvedeného vodu absorbujícího materiálu, který je ve formě mezilehlé vrstvy, a první průchozí otvory v první membráně jsou přesazeny ve vztahu k druhým průchozím otvorům v druhé membráně.

Charakteristiky vodu absorbujícího materiálu tvořícího mezilehlou vrstvu, minimální odstup mezi přilehlými prvními a druhými otvory v opačných prvních a druhých membránách a tloušťka mezilehlé vrstvy mohou být zvoleny tak, aby byl získán požadovaný vysoušeči efekt a požadovaný odpor proti přestupu vlhkosti kapilárním účinkem od prvních k druhým otvorům. Bylo zjištěno, že tloušťka mezilehlé vrstvy z vodu absorbujícího materiálu by měla s výhodou činit 0,2-1,5 mm.

V preferovaném provedeni pokrývají druhé otvory podstatně větší plochu povrchu vodu absorbujícího materiálu než první otvory, takže bariéra proti páře je otevřenější ze strany, kde je připevněna druhá membrána, a je tak zajištěno, že pára nebo voda je jednodušeji transportována ve směru od druhé membrány k první membráně díky nižšímu odporu proti difúzi jedné ze stran bariéry proti páře, a takto je získán usměrněnější transport páry nebo vody v bariéře proti páře. Eventuelně mohou první průchozí otvory pokrýt podstatně větší plochu povrchu vodu absorbujícího materiálu než druhé otvory, takže bariéra proti páře je otevřenější ze strany, kde je připevněna první membrána.

Mezilehlá vrstva může být vytvořena z jakéhokoliv vhodného vodu absorbujícího materiálu, jako například z pórovitého, proti vlhkosti odolného materiálu. Nicméně s výhodou je mezilehlá vrstva vlákenný materiál a může obsahovat modifikovaná přírodní nebo, umělá vlákna, jako například modifikovaná celuózová vlákna nebo umělá vlákna která mohou být například impregnována fungicidem.

V preferovaném provedení je mezilehlá vrstva tvořena směsí umělých vláken jako například polypropylenovými a akrylovými vlákny. Vlákna mohou mít jádro, které je hydrofobní a vnější povrch, který je hydrofilní. S výhodou činí hmotnost mezilehlé vrstvy 50-100 g/m².

První 'membrána není samozřejmě úplně neprostupná pro vodní páru, ale měla by nejlépe prokázat odpor proti difúzi páry odpovídající nejméně 10 m vzdušného sloupce, za jakýchkoli vlhkostních podmínek. Obvykle by měl odpor proti difúzi vodní páry první membrány, u které bylo zmíněno, že je značně neprostupná pro vodní páru, odpovídat 10-100 m vzdušného sloupce za jakékoliv relativní vlhkosti vzduchu, se kterým je v kontaktu, ale odpor proti difúzi vodní páry může také -odpovídat 2000 m vzdušného sloupce nebo dokonce vyššímu, v závislosti na vybraném materiálu, například kovové folie. První membrána může utvořena in šitu například jejím nastříkáním v kapalném skupenství na jednu stranu povrchu mezilehlé vrstvy z vodu absorbujícího materiálu. Nicméně s výhodou je první membrána film nebo folie vyrobená z plastového nebo kovového materiálu, jako jsou polyethylen, polypropylen, polyvinylidenchlorid, povlečené kovové filmy, jako jsou hliníkové lamináty, s hliníkem nebo jeho slitinou. V nyní preferovaném provedení zahrnuje první membrána polyethylenový film mající hmotnost 20-100 g/m², s výhodou 30-80 g/m². S výhodou činí tloušťka první membrány 10-200 μπι, například 40-100 μπι.

Odpor proti difúzi vodní páry druhé membrány s výhodou odpovídá nejméně 2 m vzdušného sloupce za relativní vlhkosti 20-50% a méně než 1 m vzdušného sloupce za relativní vlhkosti 60-100% vzduchu se kterým je membrána v kontaktu. To znamená, že když je vodu absorbující materiál vlhký nebo vzduch ve vodu absorbujícím materiálu má vysokou relativní vlhkost, odpor proti difúzi vlhkosti z vodu absorbujícího materiálu přes druhou membránu a do vnitřního prostoru nebo místnosti budovy je nízký. Současně může být vlhkost odstraněna z dutin nebo prostorů v konstrukci střech nebo zdí relativně rychle. Nicméně v zimním období, když relativní vlhkost na té straně bariéry proti páře, která je obrácena ven je nižší než relativní vlhkost vzduchu uvnitř budovy, odpor proti difúzi vodní páry z vnitřního prostoru nebo místnosti budovy do konstrukce střechy nebo zdi je relativně velký.

V preferovaném provedeni je odpor druhé membrány proti difúzi vodní páry dokonce větší a může odpovídat nejméně 5 m vzdušného sloupce nebo dokonce více, například až k 60 m vzdušného sloupce, za relativní vlhkosti 20-50 %. Kromě toho odpor druhé membrány proti difúzi vodní páry může odpovídat méně než 0,5 m vzdušného sloupce a s výhodou kolem 0,1 m nebo méně, za relativní vlhkosti 60-100 % vzduchu v kontaktu s membránou, čímž značné stoupá výkonnost bariéry při přestupu vlhkosti. S výhodou činí tloušťka druhé membrány 10-100 pm, například 10-60 pm.

Odpor bariéry proti páře proti difúzi vodní páry může odpovídat nejméně 0,2 m vzdušného sloupce za relativní vlhkosti 60-100 % nebo dokonce více, například až k 100 m vzdušného sloupce za relativní vlhkosti 20-50 %. Když je relativní vlhkost nejvíce na 99 %, bariéra proti páře odvádí vlhkost difúzí, a když je relativní vlhkost 100 %, bariéra proti páře odstraňuje zkondenzovanou vodní páru kapilárním účinkem a volnou vodu odváděním volné vody, jak odpor proti difúzi páry klesá přibližně k 0,05 m vzdušného sloupce, když relativní vlhkost dosáhne 100 %, například v letním období. To znamená, že bariéra proti páře podle vynálezu je mnohem efektivnější ve vysušování dutin nebo prostor v konstrukcích budovy, než známé bariéry proti páře, a je schopna vysoušet jak difúzí, tak kondenzaci a odvedením.

Na druhou stranu v zimním období, když je relativní vlhkost 20-50 % vzdušného sloupce, může potom bariéra proti páře značně bránit páře v difúzi z místnosti, přes bariéru, a do konstrukce střechy nebo zdi, a takto bránit shromažďování vlhkosti v konstrukci.

Alespoň část druhé membrány musí být vyrobena z jakéhokoliv ze známých materiálů, které mají odpor proti difúzi páry, který je závislý na relativní vlhkosti vzduchu, se kterým je v kontaktu, například z materiálů popsaných ve shora zmíněné mezinárodní přihlášce WO96/33321. Jako přiklad může druhá membrána zahrnovat jakýkoliv z následujících materiálů nebo jakékoliv jejich kombinace, jmenovitě polyamid, kopolymer ethylen-vinylalkohol, polyvinyl alkohol, polyuretan, deriváty proteinů, methyl celuózu, alkyd lněného oleje, celofán a kostní klíh. Některé z těchto materiálů jsou vhodně vyráběny ve formě filmu, který je přilepen nebo laminován s mezilehlou vrstvou z vodu absorbujícího materiálu. Jiné ze zmíněných materiálů mohou být zformovány do druhé membrány uložením, například nastříkáním na boční povrch mezilehlé vrstvy z vodu absorbujícího materiálu, v kapalném skupenství. S výhodou alespoň část druhé membrány tvoří přibližně 5-20 % celé plochy povrchu bariéry proti páře, tak aby byl získán upřednostňovaný odpor bariéry proti páře proti difúzi vodní páry.

Lepidlo k přilepení první a/nebo druhé membrány k vrstvě z vodu absorbujícího materiálu může být připraveno na jedné nebo více membránách současným vytlačováním membrány s lepidlem při výrobě membrány. Lepidlo může mít perforace pro zajištění prostupnosti bariéry proti páře v lepených místech.

Preferované provedení bariéry proti páře podle vynálezu dále zahrnuje vlhkost distribuující vnější vrstvu z vodu absorbujícího materiálu, která může být připojena k vnějšímu povrchu první a/nebo druhé membrány. Taková vlhkost distribuující vrstva může efektivně pohltit a distribuovat volnou průsakovou vodu nebo zkondenzovanou páru a přemístit takovou vodu do vodu absorbujícího materiálu, který je umístěn mezi první a druhou membránou a otevřen u otvorů, vytvořených v první membráně. Tato vnější vrstva z vodu absorbujícího materiálu může být z jakéhokoliv vhodného typu, například ze stejného typu použitého v mezilehlé, vodu absorbující vrstvě. Tak může být vnější vrstva z vodu absorbujícího materiálu z vlákenného, plsťovitého materiálu, který může například obsahovat směs umělých vláken. Tloušťka této, vnější vrstvy je s výhodou spíše malá, například méně než 0,5 mm a s výhodou 0,1 mm. S výhodou činí hmotnost vnější vrstvy 10-20 g/m².

První, a/nebo druhá membrána může být utvořena jako souvislá vrstva rozprostírající se podél celé délky bariéry proti páře. Tak může bariéra proti páře zahrnovat první a/nebo druhou membránu utvořené jako souvislé vrstvy, tak aby byla získána bariéra proti páře s větším odporem proti difúzi. První a/nebo druhá membrána mohou být souvislé filmy nebo folie, ve kterých je množství otvorů, které mohou mít utvořen jakýkoliv vhodný obrys, jako například kruhový, eliptický, trojúhelníkový nebo obdélníkový. Kromě toho celková plocha otvorů v první a druhé membráně může být odlišná, tak například celková plocha otvorů v druhé membráně může přesáhnout plochu otvorů v první membráně.

Otvory v první a/nebo druhé membráně mohou zahrnovat perforace s hustotou mezi 200-600 průduchů na dm². S výhodou tvoří perforace 1-20 % celkové plochy membrány, jako například 2-15 %. Perforace mohou být v membráně umístěny v preferovaných vzorech nebo náhodně. V případě, že perforace zahrnují kruhové průduchy, průměr průduchů může být mezi 0,5-10 mm, a perforace mohou být proraženy nebo vyválcovány do membrány, například horkým válcováním průduchů. Perforace v první membráně mohou být přesazeny ve vztahu k perforacím v druhé membráně, nebo perforace v první membráně mohou být umístěny naproti perforacím v druhé membráně.

V preferovaném provedení jsou první respektive druhá membrána opatřeny vzájemně paralelními, příčně odsazenými prvními respektive druhými pásky nebo pruhy, a první respektive druhé otvory v první respektive druhé membráně, jsou vymezeny mezi přilehlými prvními respektive druhými pásky. Jak bylo zmíněno shora, první a druhé otvory se vzájemně nepřekrývají, ale měly by být přesazeny. S výhodou činí minimální odstup mezi prvními a druhými otvory, které jsou vymezeny v první a druhé membráně kolem 20 mm za účelem získání dostatečného odporu proti kapilárnímu prostupu vody od prvního -otvoru v první membráně k přilehlému druhému otvoru v druhé membráně. Kromě toho první a druhé pásky mohou být perforovány shora popsanými perforacemi.

Když jsou prvními respektive druhými pásky utvořeny první respektive druhá membrána, každý z druhých pásků může mít šířku přesahující šířku odpovídající pruhové mezery mezi přilehlými prvními pásky, takže takový druhý pásek překrývá nejen takovou mezeru v první membráně, ale také přilehlé okrajové části uvedených prvních pásků. V takovém případě může být maximální příčné překrytí okrajových částí přilehlého prvního pásku 100 mm. Nicméně s výhodou je takové maximální příčné překrytí 70 mm.

V preferovaném provedení bariéra proti páře podle vynálezu je ve formě materiálu z rouna s paralelními páskovými nebo pruhovými otvory rozprostírajícími se v podélném směru materiálu z rouna.

V dalším provedení může bariéra proti páře zahrnovat kombinaci první membrány utvořené prvními pásky a druhé membrány utvořené jako souvislá vrstva rozprostírající se po celé délce bariéry proti páře, a naopak. Pásky a souvislá vrstva mohou být perforovány a perforace v páscích mohou být přesazeny a/nebo umístěny naproti ve vztahu k perforacím v souvislé vrstvě.

S výhodou má bariéra proti páře hodnotu ohřevu nanejvýš 4 MJ/m², takže vyhovuje předpisům zabývajícími se ohnivzdorností.

Jedna nebo více vrstev bariéry proti páře může zahrnovat polyamid/nylon; pro poskytnutí bariéry proti páře se zlepšenými hoření zpomalujícími vlastnostmi. Když je spalován nylon, vzniká dusík, který má na oheň hasící účinky.

Kromě toho bylo zjištěno, že bariéra proti páře podle vynálezu má zlepšené, zvuk absorbující vlastnosti.

Vynález také poskytuje způsob výroby bariéry proti vodní páře shora popsaného typu, uvedený způsob zahrnuje utváření prodlouženou vrstvu z vodu absorbujícího vlákenného materiálu, uložení na první stranu povrchu vrstvy z vodu absorbujícího materiálu množství příčně odsazených, paralelních prvních pásků z prvního pro vodu neprostupného membránového materiálu a uložení na opačnou, druhou stranu povrchu vrstvy z vodu absorbujícího materiálu množství příčně odsazených, paralelních druhých pásků, ze kterých alespoň některé jsou z druhého pro vodu neprostupného membránového materiálu typu majícího proti difúzi vodní páry odpor, který se mění v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu, se kterým je v kontaktu, každý ze uvedených druhých pásků má šířku přesahující šířku příslušné mezery mezi přilehlými prvními pásky a je uložen tak, aby překryl uvedenou mezeru a přilehlé okrajové části uvedených prvních pásků.

Alespoň některé ze uvedených prvních nebo druhých pásků mohou být filmy nebo folie, které jsou přilepeny k bočním povrchům vrstvy z vodu absorbujícího vlákenného materiálu. První pásky mohou být například polyethylenové filmy nebo folie, které jsou připojeny k termoplastovým vláknům vrstvy z. vodu absorbujícího materiálu zahřátím a roztavením. S výhodou jsou alespoň některé z druhých pásků připevněny k vrstvě z vodu absorbujícího materiálu pomocí lepidla, naneseného na místa s rozestupy. To může být provedeno vložením síťovitých pásků z vhodného polymerového lepidla mezi uvedené druhé pásky a vrstvu z vodu absorbujícího materiálu a současnou aktivací lepidla, například ohřevem.

Popis obrázků na výkresech

Vynález bude dále popsán s přihlédnutím k obrázkům, kde

Obr. 1 je dílčí pohled v řezu na střešní konstrukci obsahující bariéru proti vodní páře podle vynálezu,

Obr. 2 je schematický pohled v řezu na provedení bariéry proti vodní páře podle vynálezu, zobrazené ve zvětšeném měřítku,

Obr. 3 je perspektivní pohled na stočenou bariéru proti vodní páře podle vynálezu, vytvořenou z rouna a

Obr. 4-8 jsou schematické pohledy v řezu na další provedení bariéry proti vodní páře podle vynálezu, zobrazená ve zvětšeném měřítku.

Příklady provedení vynálezu

Střešní konstrukce zobrazená na obr. 1 zahrnuje dřevěný rám obsahující krokve 10 (na obr. 1 je zobrazena pouze jedna) a vrstvy prken 11, která jsou upevněna k vrchní straně krokví 10. Mezery vymezené mezi krokvemi 10 a vrstvou prken 11 jsou vyplněny tepelně izolačním materiálem, jako například nerostnou vlnou 12. Vrstva prken 11 je pokryta vnější vrstvou střešní plstě 13 a vodotěsným filmem nebo folií 14 umístěnou mezi střešní plstí a prkny 11. Vnitřní strana tepelně izolačního materiálu nebo nerostné vlny 12 je pokryta bariérou 15 proti vodní páře podle vynálezu, a vnitřní strana bariéry proti páře je pokryta obkladovými pláty, jako například sádrovými lepenkami 16, které jsou připevněny k latím 17. Účel bariéry 15 proti vodní páře ukázané na obr. 1 je dovolit případné vlhkosti sebrané z prostoru vymezeného mezi krokvemi 10 přesunout se přes bariéru proti páře 15 a do prostoru za sádrovými lepenkami 16. Vlhkost může například být volná voda prošlá případnými trhlinami v střešní plsti 13 a/nebo filmu 14, nebo to může být kondenzovaná vodní pára nebo vzduch s vysokou relativní vlhkostí.

V zimě může být odpor bariéry 15 proti páře proti difúzi páry až 100 m vzdušného sloupce a bariéra proti páře proto může značně bránit vlhkosti v difúzi z prostoru, přes bariéru proti páře a do konstrukce střechy, a takto bránit akumulaci vlhkosti ve střešní struktuře.

Obr. 2-8 zobrazují další provedení bariéry proti vodní páře, kde stejné součásti mají stejné vztahové značky.

Obr. 2 schematicky detailněji ilustruje provedení bariéry 15 proti vodní páře podle vynálezu. Bariéra 15 proti vodní páře zobrazená na obr. 2 zahrnuje mezilehlou tenkou vrstvu 18 z vody absorbujícího materiálu, jako je vlákenný materiál, který může být směsí polypropylenových vláken a akrylových vláken. Tloušťka vrstvy 18 může být například 0,5-1 mm. První membrána 19 z polyethylenového filmu je připevněna k svrchnímu povrchu mezilehlé vlákenné vrstvy 18. První membrána 19 je utvořena z množství vzájemně paralelních pásků 20 z polyethylenového filmu. Pásky nebo pruhy 20 jsou vzájemně příčně odsazeny, tak aby mezi sebou utvářely páskové nebo pruhové otvory 21. Druhá membrána 22 je uložena na spodní povrch mezilehlé vrstvy 18, například pomocí polymerového lepidla. Druhá membrána 22 je též utvořena z množství vzájemně paralelních pásků 23 z plastového filmu. Každý z těchto pásků nebo pruhů je umístěn proti jednomu z otvorů 21, tak aby přesahoval nejen tento otvor, ale také přilehlé okrajové části pásků 20. Alespoň některé z pásků nebo pruhů 23 jsou vyrobeny z plastového materiálu, takového typu, který má odpor proti difúzi vodní páry, která je závislý na relativní vlhkosti vzduchu, se kterým je v kontaktu. Tak by alespoň některé z pruhů 23 mohly být vyrobeny z polyamidu. Také pásky nebo pruhy 23 jsou vzájemně příčně odsazeny, tak aby mezi sebou ohraničily páskové nebo pruhové otvory 24 a jak je zobrazeno na obr. 2 a 3 jsou tyto otvory příčně přesazené vzhledem k otvorům 21 vytvořeným v první membráně 19. Protilehlý povrch s první membránou 19 je pokryt vlákennou, vodu absorbující vrstvou 25, která je s výhodou spíše tenká, například 0,1 mm.

Jak bylo vysvětleno výše, vlhkost může různými způsoby projít z mezer střešní konstrukce přes bariéru proti vodní páře a do vnitřního prostoru budovy. Volná voda, která přichází do kontaktu s vnější, vodu absorbující vrstvou 25 bude distribuována podél svrchního povrchu membrány 19 a po průchodu k otvorům 21 v první membráně, kde může přijít do kontaktu s mezilehlou vrstvou 18 a být jí pohlcena. Nyní, jak je naznačeno šipkou 26, může projít k otvoru 24 v druhé membráně 22 odtokem nebo kapilárním účinkem.

Mimoto tak dlouho, jak je relativní vlhkost vzduchu ve střešní konstrukci současně v otvorech 21 v první membráně větší než prostoru ohraničeném sádrovými lepenkami

16, vodní pára difunduje přes druhou membránu 22 jak je naznačeno šipkou na obr. 2. Nicméně v případě, že relativní vlhkost vzduchu ve střešní konstrukci klesne pod relativní vlhkost vzduchu ve vnitřním prostoru budovy, odpor proti difúzi vodní páry v druhé membráně vzroste, takže pouze zanedbatelná množství vlhkosti mohou projít do prostor ohraničených střešní konstrukcí.

Obr. 4 schematicky ilustruje další provedení bariéry £5 proti vodní páře podle vynálezu. Bariéra 15 proti páře na obr. 4 se odlišuje od té na obr. 2 v tom, že první membrána 19 je upevněna k spodnímu povrchu mezilehlé vrstvy 18 a druhá membrána 22 je upevněna k svrchnímu povrchu mezilehlé vrstvy 18 a v tom, že první membrána 19 je utvářena jako souvislá vrstva rozprostírající se podél celé délky bariéry proti páře. První membrána 19 zahrnuje perforace 28 umístěné proti pruhům 23 druhé membrány 22.

Obr. 5 schematicky ilustruje další provedení bariéry 15 proti vodní páře. Bariéra 15 proti vodní páře na obr. 5 se odlišuje od té na obr. 2 v tom, že první membrána 19 je upevněna k spodnímu povrchu mezilehlé vrstvy 18 a druhá membrána 22 je upevněna k svrchnímu povrchu mezilehlé vrstvy 18 a v tom, že první membrána 19 je utvářena množstvím paralelních pásků nebo pruhů 20. Pásky nebo pruhy 20 jsou vzájemně příčně odsazeny tak, aby mezi sebou utvořily páskové nebo pruhové otvory 21 přesazené vzhledem k otvorům 24.

Obr. 6 schematicky ilustruje další provedení bariéry 15 proti vodní páře. Toto provedeni se od toho na obr. 2 odlišuje tím, že druhá membrána 22 je utvářena jako souvislá vrstva rozprostírající se po celé délce bariéry proti páře. Tato druhá membrána 22 zahrnuje perforace 29 umístěné' proti pruhům 20 první membrány 19.

Obr. 7 schematicky ilustruje další provedení bariéry £5 proti vodní páře. Bariéra 15 proti vodní páře na obr. 7 se odlišuje od té na obr. 2 v tom, že první membrána 19 je upevněna k spodnímu povrchu mezilehlé vrstvy 18 a druhá membrána 22 je upevněna k svrchnímu povrchu mezilehlé vrstvy 18 a v tom, že první a druhá membrána 19, 2(2 jsou utvářeny jako souvislé vrstvy rozprostírající se podél celé délky bariéry proti páře. První membrána 19 obsahuje perforace 28 které jsou umístěny opačně proti perforacím 29 druhé membrány 22.

Obr. 8 schematicky ilustruje další provedení bariéry £5 proti vodní páře. Bariéra 15 proti vodní páře na obr. 8 se odlišuje od té na obr. 4 v tom, že vodu absorbující vrstva 25 z obr. 4 je odstraněna a v tom, že druhá membrána 22 tvoří menší část svrchního povrchu bariéry proti páře, k získáni otevřenější bariéry proti páře. Tato první membrána 19 zahrnuje perforace 28 umístěné naproti pruhům 23 druhé membrány. Větší otevřenost bariéry umožňuje, že transport páry ve směru od druhé membrány 22 k první membráně 19 je převládající a tím je získán usměrněnější transport páry nebo vody v bariéře proti páře.

Rozumí se, že bariéra proti vodní páře podle vynálezu může být také použita v jiných částech budov, než jsou konstrukce zdí nebo střech. Protože bariéra proti vodní páře podle vynálezu dovoluje projít vlhkosti z vnějšku dovnitř nejen kapilárním účinkem, ale také difúzí, proto je bariéra proti vodní páře podle vynálezu mnohem efektivnější než podobné známé bariéry proti vodní páře.

ζ_σ£,/' 23

- 17 PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Bariéra (15) proti vodní páře zahrnující první pro vodu nepropustnou membránu (19) mající množství prvních průchozích otvorů (21, 28), druhou pro vodu nepropustnou membránu (22) umístěnou proti první membráně (19), vodu absorbující materiál (18) umístěný v jednom nebo více prostorech vymezených mezi první a druhou membránou (19, 22), vyznačující se tím, že alespoň část uvedené druhé membrány (22) je z materiálu typu majícího proti difúzi vodní páry odpor, který se mění v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu, se kterým je v kontaktu, tak, že odpor proti difúzi páry se snižuje, když relativní vlhkost stoupá a naopak.

2. Bariéra proti páře podle nároku 1, vyznačující se tím, že v uvedené druhé membráně (22) je utvořeno množství druhých průchozích otvorů (24, 29), přičemž každý z uvedených prostorů vzájemně propojuje uvedené první otvory (21, 28) a druhé otvory (24, 29).

3. Bariéra proti páře podle nároku 2, vyznačující se tím, že první průchozí otvory (21, 28) jsou přesazeny od uvedených druhých průchozích otvorů (24, 29).

Bariéra proti páře podle kteréhokoliv až 3, vyznačující se tím, že první membrána z nároků 1 (19) je v podstatě neprostupná pro vodní páru.

5.

Bariéra proti páře podle kteréhokoliv z nároků až 4, vyznačující se tím, že první a druhé membrány (19, 22) jsou ve spojení s opačnými stranami uvedeného vodu absorbujícího materiálu, který je ve formě mezilehlé vrstvy (18) .

6. Bariéra proti páře podle nároku 5, vyznačující se tím, že buď druhé průchozí otvory (24, 29) pokrývají podstatně větší plochu povrchu vodu absorbujícího materiálu než první průchozí otvory (21, 28), čímž činí transport páry v bariéře proti páře převládajícím ve směru od druhé membrány k první membráně, a nebo první průchozí otvory (21, 28) pokrývají podstatně větší plochu povrchu vodu absorbujícího materiálu než druhé průchozí otvory (24, 29), čímž činí transport páry v bariéře proti páře převládajícím ve směru od první membrány k druhé membráně.

7. Bariéra proti páře podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že tloušťka mezilehlé vrstvy (18) z vodu absorbujícího materiálu je 0,2 až 1,5 mm.

8. Bariéra proti páře podle kteréhokoliv z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že mezilehlá vrstva (18) z vodu absorbujícího materiálu je vlákenný plastový materiál obsahující vlákna mající hydrofobní vlákenné jádro.

9. Bariéra proti páře podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že odpor proti difúzi vodní páry první membrány (19) odpovídá 10 až 100 m vzdušného sloupce za jakékoliv relativní vlhkosti vzduchu, se kterým je v kontaktu.

10. Bariéra proti páře podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že první membrána (19) je film nebo folie.

11. Bariéra proti páře podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že první membrána (19) je vyrobena z plastového nebo kovového materiálu.

12. Bariéra proti páře podle nároku 11, vyznačující se tím, že první membrána (19) je vyrobena z polyethylenu nebo polypropylenu.

13. Bariéra proti páře podle nároku 12, vyznačující se tím, že první membrána (19) zahrnuje polyethylenový film mající hmotnost 20 až 100 g/m², s výhodou 30 až 80 g/m².

14. Bariéra proti páře podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že odpor proti difúzi vodní páry druhé membrány (22) odpovídá nejméně 2 m vzdušného sloupce za relativní vlhkosti 20 až 50 % a méně než 1 m vzdušného sloupce za relativní vlhkosti 60 až 100 % vzduchu v kontaktu s membránou.

15. Bariéra proti páře podle nároku 14, vyznačující se tím, že odpor proti difúzi vodní páry druhé membrány (22) odpovídá nejméně 5 m vzdušného sloupce za relativní vlhkosti 20 až 50 %.

16. Bariéra proti páře podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím, že odpor proti difúzi páry druhé membrány (22) odpovídá méně než 0,5 m vzdušného sloupce, s výhodou 0,1 m nebo méně, za relativní vlhkosti 60 až 100 % vzduchu v kontaktu s membránou.

17. Bariéra proti páře podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že uvedená alespoň část druhé membrány (22) je vyrobena z alespoň jednoho materiálu vybraného ze skupiny obsahující polyamid, kopolymer ethylen-vinylalkohol, polyvinyl alkohol, polyuretan, deriváty proteinů, methylceluózu, celofán, alkyd lněného oleje a kostní klíh.

18. Bariéra proti páře podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, zahrnuje vlhkost distribuující vnější vrstvu (25) z vodu absorbujícího materiálu, která povrchu uvedené první membrány (22) .

je připojena k vnějšímu (19) nebo druhé membrány

19. Bariéra proti páře podle nároku 18, vyznačující se tím, že vnější vrstva (25) z vodu absorbujícího materiálu je z vlákenného, plsti podobného materiálu.

20.