CZ299716B6

CZ299716B6 - Použití fyziologicky prijatelné vanadové slouceniny

Info

Publication number: CZ299716B6
Application number: CZ20000326A
Authority: CZ
Inventors: Ghosal Gho@Conradus
Original assignee: Gho'st Holding B. V.
Priority date: 1997-07-29
Filing date: 1998-07-29
Publication date: 2008-10-29
Also published as: NO20000446L; DE69819514T2; US20030211170A1; ES2207851T3; JP2001511454A; CN1104244C; NZ502613A; CA2298645C; DK1001792T3; NO20000446D0; ATE253373T1; EA200000176A1; BR9811298A; EP1001792A1; EP1001792B1; CN1270525A; CZ2000326A3; DE69819514D1; TR200000349T2; AU738701B2

Abstract

Použití fyziologicky prijatelné vanadové slouceniny, soli nebo komplexu jako aktivní složky pri príprave farmaceutického prostredku pro preventivní lécbu sekundárního poškození tkáne, kde toto sekundární poškození je indukováno primárním poškozením okolní tkáne a je výsledkem traumatické události jako je operace, ischemie a popálení.

Description

Použití fyziologicky přijatelné vanadové sloučeniny

Oblast techniky

Překládaný vynález se týká nového terapeutického použití fyziologicky přijatelných vanadových sloučenin, solí nebo komplexů. Předkládaný vynález se týká zejména použití fyziologicky přijatelné vanadové sloučeniny, soli nebo komplexu jako aktivní složky při přípravě farmaceutického prostředku pro preventivní léčbu sekundárního poškození tkáně, kde toto sekundární poškození je indukováno primárním poškozením okolní tkáně, zejména obklopující tkáně, a je výsledkem traumatické události. Odborníkovi v oboru bude jasné, že sekundární poškození tkáně může být také způsobeno toxiny, sekretovanými již poškozenou tkání, a že tato již poškozená tkáň nemusí být nutně umístěna v přímém okolí tkáně, která má být chráněna před sekundárním poškozením. V tomto popisu jsou použité termíny vanadová sloučenina, sůl nebo komplex vzájemně zaměni15 . telné a označují organickou, anorganickou nebo organokovovou sloučeninu, obsahující alespoň jeden atom vanadu a/nebo ion v obvyklém oxidačním stavu, přednostně V(II), V(III), V(IV) a/nebo V(V), kde zmíněná sloučenina je volitelně kation nebo anion a volitelně je složkou iontového páru.

Dosavadní stav techniky

Použití vanadových sloučenin pro terapeutické účely je známé. Například WO 90/12563 popisuje terapeutické použití prostředků, obsahujících vanadové sloučeniny jako aktivní látku, pro léčení savčích tkání, např. kůže a orgánů jako jsou srdce a mozek, kde jsou tyto vanadové sloučeniny podávány opakovaně ve vybraném rozmezí koncentraci po delší časové období. Uvádí se, že jsou tyto sloučeniny schopné bránit zejména vzniku vrásek kožní tkáně.

Mechanismus, jakým vanadové sloučeniny podle WO 90/12563 působí není jasný, protože mohou bránit degenerativním procesům-snížená rychlost buněčné smrti-a/nebo stimulovat regenerativní procesy - zvýšená rychlost buněčného dělení -, kde výsledným účinkem je to, že buněčný růst převýší buněčnou smrt, což nakonec vede k hojení poškozené tkáně. Je zde však uvedeno, že vanadové sloučeniny mají stimulační vliv na buněčné dělení inhibicí enzymatické fosforylace, čímž jsou růstové faktory, jako např. epidermální růstový faktor (FGF), insulin a od destiček odvozený růstový faktor, aktivní delší dobu. Dále je zde naznačeno, že mohou vanadové sloučeniny podporovat hojení např. srdce a mozku. Protože jsou však srdce a mozek neprotiferativní tkáně, navrhované léčení by bylo na základě předpokládaného mechanizmu, jak je uveden ve zmíněném citovaném dokumentu, neúčinné a odborník v oboru by nezvažoval léčení takovéto tkáně vanadovými sloučeninami na základě citovaného popisu. V této souvislosti se neprolifera40 tivní tkání rozumí tkáň nebo buňky, které se za normálních okolností téměř nedělí. Konkrétněji, neproliferativní tkáň je schopná se pouze diferencovat a tedy přímé neboli primární poškození zmíněné neproliferativní tkáně, např. nekróza jater, tudíž nemůže být léčena za použití vanadové sloučeniny, které údajně stimulují proces dělení. Například mitotoxický index jatém ích buněk, jako příkladu neproliferativní tkáně, za normálních podmínek je extrémně nízký a je asi 1:10 000 až l :20 000. Není uveden žádný důkaz pro podpůrný vliv vanadových sloučenin na hojení srdeční nebo mozkové tkáně a WO 90/12563 je v důsledku toho považován za patent, odhalující pouze použití vanadových sloučenin pro zvýšení buněčného dělení, které může být ve skutečnosti účinné pouze jestliže se jedná o proliferativní tkáň,, např. kůži, čímž dojde k léčení přímého neboli primárního poškození zmíněné proliferativní tkáně. Není uváděno žádné léčení neprolife50 rativní tkáně.

Kromě známých vlastností vanadových sloučenin, napodobovat růstové faktory a insulin, je o těchto sloučeninách dále známo, že jsou Na/K ATPazovými inhibitory, že odstraňují volné radikály, zejména superoxidové radikály produkované xantinoxidázou v poškozených tkáních, např.

ischemíí, popálením nebo jiným traumatem, a že jsou inhibitory reeeptoru angiotensinu II typu 2.

-1CZ 299716 B6

Superoxidové radikály mohou indukovat apoptózu v tkáni a očekává se tudíž, že jsou vanadové sloučeniny inhibitory apoptózy pomocí odstraňování těchto superoxidových radikálů. Navíc Yamada etal [T. Yamada, M. Horiuchi a V.J. Dzau, Procl. Nati. Acad. Sci. U.S.A. 93, 156-160 (1996)] popisuje, že receptory angiotensinu II typu 2 zprostředkovávají apoptózu. Zmíněný receptor je hojně přítomen v zárodečné tkáni a neúplně vyvinutém mozku a zprostředkovává protirůstové účinky na endotelovou tkáň a tkáň cévního hladkého svalu, kde se zdá, že tento buněčný mechanismus zahrnuje zesílení defosforylace mitogenem aktivované proteinkinázy (MAP-kinázy). Rozumí se, že v předkládaném popisuje neúplně vyvinutý mozek považován za io proliferativní tkáň. Z in vitro studií je vyvozováno, že vanadicnan zeslabuje defosforylaci MAPkináz, čímž inhibuje receptor angiotensinu II typu 2 a brání apoptóze. Je tedy neznačena možnost inhibice apoptózy u těchto druhů tkání aplikací vanadových sloučenin. Nejsou však poskytnuty žádné in vitro nebo in vivo údaje o takovéto aplikaci a není zmíněna žádná proliferativní tkáň.

Burke et al. [M. Burke, T. Murohara, C. Skurk, C. Nuss, K. Tomaselli a A.M, Lefer, Procl. Nati. Acad. Sci. U.S.A. 92, 8031-8035 (1995)] popisuje použití inzulinu podobných růstových faktorů (IGF) pro prevenci reperfuzního poškození po ischemii. Z in vitro studií je vyvozováno, že IGF brání poškození myokardu po reperfuzi a že předběžná aplikace IGF poskytuje ochranu srdce. Pro objasnění těchto účinků IGF je předloženo několik mechanismů, včetně hromadění neutrofilů v ischemickém-reperfundovném myokardu, inhibice srdeční nekrózy indukované polymorfonuklearními leukocyty a indukce indukované apoptózi srdečních myocytů. Avšak stimulace IGF in vivo za účelem snížení reperfuzního poškození, to jest nepřímého neboli sekundárního poškození myokardu, popsáno není. Burke et al. navíc použil IGF inrakoronáme, protože by se rozložil ve velmi krátké době, kdyby byl podán nitrožilně. Izolované růstové faktory jako jsou IGF—I,

TGF-II a EGF mohou být navíc získány v použitelných množstvích pouze technologií rekombinantní DNA a jsou tudíž extrémně drahé. Jejich použití v lékařství je tudíž možné pouze ve velmi omezené míře.

Olivetti, et al. [G. Olivetti, R. Abbi, F. Quaini, J. Kajstura, W. Cheng, J.A. Nitahara, E. Quaini,

C. DiLoreto, C.A. Beltrami, S. Krajewski, J.C. Reed a P. Anversa, N. Eňg. J, Med. 16, 1131— 1141 (1997)] popisuje, že k smrti myocytových buněk, jako důsledku ischemie, dochází apoptózou a nekrózou. Není zde naznačeno a ani odhaleno nic o nepřímém neboli sekundárním poškození způsobeném reperfuzi po ischemii Není zmíněno nic týkající se léčení jakéhokoliv druhu. Není popsáno nic o vanadových sloučeninách.

US 5 583 242 popisuje použiti vanadových sloučenin pro inhibici množení maligních B lymfocytů indukcí apoptózy těchto buněk. Tento účinek však nebyl pozorován u lidské leukemické buněčné linie T buněk nebo u lidských buněk karcinomu tlustého střeva, což naznačuje, že vanadové sloučeniny nemohou indukovat apoptózu ve všech druzích buněk. Není zmíněno nic . o jiných typech buněk. Jelikož není známo žádno spojení mezí populaci B buněk a poškozením srdeční nebo epiteliální tkáně a populace B buněk se při událostech poškozujících myokardovou nebo epiteliální tkáň nezvětšuje, použití vanadových sloučenin pro léčení myokardové nebo epiteliální tkáně není v tomto dokumentu naznačeno.

Vanadové sloučeniny, soli nebo komplexy mohou být navíc použity jako insulinové stimulátory při léčení diabetů a pro léčení hypertense a obezity. Známými insulin-stimulačními vanadovými solemi jsou orthovanadiěnan sodný (Na₃VO₄), síran vanadylu (VOSO₄.(H₂O)_X) a další reakční produkty vanadičnanu a peroxidu.

Řada vanadových sloučenin, solí a komplexů, které jsou účinné při léčení diabetů, hypertenze a obezity, je popsána v US 5 520 967. Zde obsažené vanadovové sloučeniny, soli a komplexy jsou vanadové komplexy monoprotních dvojzubých ligandů, které jsou schopné chelatovat vanad do pěti- nebo šestičlenného nenasyceného vanad-obsahujícího kruhu, kde zmíněný kruh obsahuje vedle vanadu alespoň dva další heteroatomy a je-li tento kruh šestičlenný, obsahuje kyslíkové a dusíkové heteroatomy vázající vanad koordinační vazbou. Příklady sloučenin, které vytváří co by

-2CZ 299710 B6 ligand vytváří pětic lenný kruh, jsou α-aminokyseliny, hydroxamaty, thiohydroxamaty, a-hydroxypyridinony nebo α-hydroxypyrony, jako je např. maltol nebo kyselina kojí. Příklady sloučenin, které co by ligand vytváří šestičlenný kruh, jsou substituované nebo nesubstituované 2-oxazolin-2-yl-fenoly a 2-thiazolin-2-yl-fenoly.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že známé vanadové sloučeniny, soli a komplexy brání nepřímému neboli sekundárnímu poškození zdravé tkáně, kde toto nepřímé neboli sekundární poškození je indukováno přímým neboli primárním poškozením tkáně, která jev okolí této zdravé tkáně, způsobeným traumatem. Výše uvedený stav techniky však ani nenavrhuje ani nepopisuje použití vanadových sloučenin pro zabránění nepřímému neboli sekundárnímu poškození zdravé tkáně, které je indukováno přímým neboli primárním poškozením tkáně, která jev okolí této zdravé tkáně, jenž je výsledkem traumatické události. Stav techniky naznačuje spojení mezi apoptózou některých tkání, ale neposkytuje žádné in vitro ci in vivo údaje o inhibici apoptózy jakýmkoliv léčením. Neposkytuje také žádné in vitro či in vivo údaje o léčení nepřímých poškození jakéhokoliv druhu. Nejsou k dispozici ani žádné údaje ukazující, že je apoptóza zodpovědná za toto nepřímé poškození. Žadatel předpokládá, že toto nepřímé neboli sekundární poškození zdravé tkáně může být způsobeno apoptózou, kde tato apoptóza je indukována přímo neboli primárně poškozenými buňkami v okolí této zdravé tkáně. Předkládaný vynález se tudíž týká použití fyziologicky přijatelné vanadové sloučeniny jako aktivní složky při přípravě farmaceutického prostředku pro preventivní léčbu sekundární tkáně, kde toto sekundární poškození je indukováno primárním poškozením okolní tkáně a je výsledkem traumatické události.

Obecně, k regeneraci proliferativní tkáně poškozené degeneraci dochází zvýšeným buněčným dělením. Na druhé straně, regenerace poškozené neproliferativní tkáně není zjevně možná, protože takováto tkáň není schopna proliferace.

K regeneraci dochází úplně nezávisle na příčině poškození, jestli je touto příčinou například ischemie (infarkt) nebo trauma. Při poškození, které je následkem ischemie či traumatu, dochází vedle přímého neboli primárního poškození také k nepřímému neboli sekundárnímu poškození. K. nepřímému neboli sekundárnímu poškození dochází vtkáni, která je v okolí tkáně již poškozené přímo neboli primárně, kde toto nepřímé neboli sekundární poškození je možná výsledkem procesu zahrnujícího apoptózu buněk tkáně poškozené přímo neboli primárně. V mnoha případech je toto nepřímé poškození větší nežli poškození přímé. Ačkoliv u proliferativní tkáně může být stimulováno množení a tím její regenerace, neproliferativní tkáň se zjevně množit nemůže a poškození neproliferativní tkáně je nevratným dějem; Proto je pro pacienta velmi důležité, aby byly účinky nepřímého neboli sekundárního poškození omezeny na minimum, přednostně, aby j im bylo zabráněno.

Neočekávaně, velmi dobrých výsledků bylo dosaženo, když byly vanadové sloučeniny podávány v jediné dávce, přednostně nitrožilně, např. injekcí, nebo orálně. Stav techniky zmiňuje, že léčení vanadiem jakéhokoliv druhu bylo slabé, s ohledem na jakékoliv výhody takovéhoto léčení. Jediná dávka navíc snižuje tlak na pacienta, jelikož není nutné delší podávání, které může být škodlivé pro fyzický stav pacienta nebo které může vyvolat vedlejší účinky. Podle tohoto vynálezu je vanadová sloučenina podávána obzvláště nitrožilně.

Přednostně je vanadová sloučenina podávána tam, kde je to možné, před traumatickou událostí nebo okamžitě či krátce po této události. Jestliže tato událost zahrnuje operaci, může být například vanadová sloučenina podána ve vhodné chvíli před touto operaci. Vanadová sloučenina může být podávána až do dvou týdnů po této události, přednostně do 24 hodin a nejlépe do 2 hodin po této události. Léčení je přednostně provedeno, jakmile je to po traumatické události možné. Přesné načasování bude záviset na stavu pacienta a bude stanoveno navštěvovaným lékařem.

-3CZ 299716 B6

Je-li traumatickou událostí operace, způsobila by za normálních podmínek operace sama přímé neboli primární poškození tkáně, čímž by způsobila nepřímé neboli sekundární poškození okolní tkáně. Podle tohoto vynálezu může být nepřímému neboli sekundárnímu poškození zabráněno podáním jedné dávky vhodného množství vanadové sloučeniny pacientovi před provedením této operace, obvykle během několika hodin před operací. Naopak je-li traumatickou událostí ischemie následovaná reperfuzi, je nepřímému neboli sekundárnímu poškození zabráněno podáním jedné dávky vhodného množství vanadové sloučeniny co nejrychleji po této události. Takovýmto podáním je však možné zabránit nepřímému neboli sekundárnímu poškození i po

24 hodinách. Navíc je-li traumatickou událostí popálení, je zabránění nepřímému neboli sekundárnímu poškození dosaženo, i když je vanadová sloučenina podána Čtyři nebo pět dní poté, co k tomuto popálení došlo. Vanadová sloučenina může tudíž být podána týden po traumatické události, přednostně v rámci uvedeného intervalu, např. do 24 hodin a nejlépe 2 hodiny po takovýchto událostech,

Podle tohoto vynálezu může být vanadová sloučenina také přidána do média pro tkáňové nebo orgánové transplantace, nebo do média pro transport tkání a orgánů, které mají být transplantovány, čímž je zabráněno buněčné smrti u zmíněných tkání nebo orgánů, působené sekundárním poškozením těchto implantovaných nebo transplantovaných tkání nebo orgánů anoxií/hypoxií nebo nepřítomností růstových faktorů. Také v takovýchto případech je upřednostňováno přidání co nejdříve po odebrání těchto nádorů nebo tkání dárci..

Podle upřednostňovaného provedení předkládaného vynálezu je tkáň, která má být chráněna před nepřímým neboli sekundárním poškozením, neproliferativní tkáň, zejména srdeční, ledvinová, jatemí, nervová nebo jiná diferencovaná tkáň. Jak je vysvětleno v úvodní části tohoto popisu, je podle tohoto vynálezu přímo poškozená neproliferativní tkáň z léčení vyloučena, Neproliferativní tkání, která má být léčena podle tohoto vynálezu, je zejména myokardová neboli srdeční tkáň. K traumatické události při léčení takovéto tkáně dochází zejména při reperfuzi po ischémii. K reperfuzi poškození dochází vedle přímého neboli primárního poškození způsobeného ischémii a nepřímé neboli sekundární poškození je často větší nežli poškození přímé neboli primární. Odhadovaný poměr těchto poškození je 70:30. V důsledku toho je prevence sekundárního poškození, např. způsobeného reperfuzi po ischémii, pro pacienta trpícího primárním poškozením, např. způsobené ischémii, velmi důležité.

Dalším důležitým příkladem traumatických událostí, které mohou být léčeny podle tohoto vynálezu, jsou popáleniny pokožkové tkáně. O popáleninách, obzvláště druhého a třetího stupně, je známo, že poškozují struktury přítomné ve škáře, jako jsou hluboký krevní plexus a vlasové přívěšky (mazové žlázy) a potní žlázy. Vanadové sloučeniny, soli a komplexy jsou, kdyžjsou podávány nitrožilně v jedné dávce, schopné ochránit tyto struktury před nepřímým neboli sekundárním poškozením. Tyto struktury jsou neproliferativní a pokožková tkáň jako taková je tkání proliferativní. Navíc je na minimum sníženo svraštění jizev. Zajímavé je, že hlavní rozdíly byly pozorovány u hojících účinků na zranění, které mohou být ovlivněny na jedné straně růstovými faktory a růstové faktory napodobujícími látkami a na druhé straně pouze prevencí nepřímého nebo sekundárního poškození, indukovaného těmito popáleninami, které nemohou být ovlivněny růstovými faktory a růstové faktory napodobujícími látkami. Toto potvrzuje poznámky z úvodní části týkající se dokumentu stavu techniky, navrhujícího použití vanadu pro léčení spojené se stimulací aktivity růstového faktoru, a ukazuje rozdíl mezí naším vynálezem a zmíněným dokumentem.

Výsledkem léčení popálenin podle stavu techniky může být rychlejší hojení, avšak u žádného z nich nebylo popsáno, že byl, a ani ve skutečnosti není schopen bránit nepřímému poškození takových struktur, jako jsou hluboký krevní plexus a vlasové přívěšky (mazové žlázy) a potní žlázy a nemůže bránit ošklivému svraštění jizev. Tento vynález však poskytuje prostředek, který je velmi účinný pro prevenci takovýchto nepřímých neboli sekundárních poškození.

-4CZ 299716 B6

Podle tohoto vynálezu jsou vanadové sloučeniny přednostně podávány nitrožilně nebo orálně. Lokální léčení popálenin vanadovými sloučeninami, solemi nebo komplexy nebrání sekundárnímu poškození, pravděpodobně kvůli nepropustnosti popálené tkáně pro vanadové sloučeniny.

Vhodnými vanadovými solemi jsou v podstatě všechny fyziologicky přijatelné vanadové soli. Příklady takovýchto solí, které již například byly-použity jako náhrada inzulínu u diabetiků,, mohou být orthovanadičnan sodný a síran vanadylu. Vanadovými komplexy, které mohou být použity, jsou známé, fyziologicky přijatelné vanadové komplexy. Komplex-vytvářejícími jednotkami, které mohou být použity, jsou například maltol a kyselina kóji. Podle tohoto vynálezu je upřednostňován maltol, vytvářející bis(maltolato)oxovanad(IV) nebo odpovídající bis(multolato)oxovanadičnou sůl. Výše zmíněné vanadové i vanadylové soli a komplexy a další vhodné vanadové i vanadylové soli a komplexy jsou popsané v US 5 583 242 a US 5 620 967. V podstatě mohou být použity všechny soli a komplexy zmíněné v těchto patentech.

Podle tohoto vynálezu je vanadová sloučenina, sůl nebo komplex přednostně organovanadová sloučenina, obzvláště bis(maltolato)oxovanad(lV) nebo odpovídající bis(maltolato)oxovanadičná sůl.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Oblast risku (AR) a oblast po infarktu (IA) byly určeny v srdcích fenobarbitalem uspaných krys po 60 minutách ucpání věnčité tepny (CAO) a 180 minutách reperfuze. Při normální teplotě (36,5 až 37,5 °C, tělesná teplota) byl poměr IA/AR stanoven jako 69 ±2% (průměr± standardní odchylka, n=6) u kontrolních krys a 45 ±3% u krys (n=6, P<0,001) na které bylo předtím působeno 3,3 mg/kg tělesné hmotnosti (nitrožilně v jedné dávce 10 min) bis(maltolato)oxovanadu(IV) 25 minut před CAO. Průměrné AR vyjádřené v procentech levé komory, nebyla rozdílná u kontrolní a pokusné skupiny krys (42 ± 2 % a 42 ± 3 % jednotlivě). Tento pokus dokazuje, že kontrolní skupina trpěla více nepřímým neboli sekundárním poškozením nežli pokusná skupina (IA představuje jak přímé tak i nepřímé poškození a část přímého poškození je shodná u obou skupin) a že bis(maltolato)oxovanad(lV) brání velkému rozsahu nepřímého poškození myokardové tkáně (obr. 1 a 2).

Příklad 2 .........

Jako pokusné zvíře bylo vybráno yorkshirské prase, protože ze všech živočišných druhů se toto prase domácí zdá být tím druhem, jehož morfologické a funkční charakteristiky kůže jsou nejbližší kůži lidské a tak nejlépe splňuje požadavky na model lidské kůže. V základní stavbě se podobá lidské kůži v relativní tloušťce pokožky a škáry, přítomností pokožkových rýh, oddělenou papilámí vrstvou Škáry a hlubokou vrstvou podkožního tuku. Ve srovnání s lidskou kůží je obsah elastických vláken ve vepřové škáře relativně nízký, ale vyšší než u jakéhokoliv jiného druhu. Srovnání vepřové a lidské pokožky a jejich derivátů také naznačuje společné rysy. Studie proliferační rychlosti vepřové pokožky ukazují shody se studiemi lidské pokožky. Keratinové proteiny jsou podobné. Na rozdíl od kůže hlodavců je rozložení chlupových váčků u prasat a lidí relativně řídké a je uspořádáno jako samostatné chlupy nebo skupiny dvou nebo tří váčků. Prasata se nepotí. Regulace tělesné teploty kůží je evidentnější u lidí nežli u prasete. V kůži prasete nebyly nalezeny žádné sekreční žlázy. Obsahují aporcinní žlázy, ale jejich role v termoregulaci zůstává diskutabilní. Cévní anatomie prasečí kůže sestává ze tří vrstev sítí; spodní, střední a subepidermální. Velikost, orientace a rozložení cév je značně podobná kůži lidské, ale liší se od lidské v tom, že subepidermální je řidší. Vaskularižace spodního úseku váčků odpovídá lidské. Hojení hlubokých kožních popálenin, které závisí na tomto jevu, může být také

5CZ 299716 B6 analogické. Studie tepelných vlastností vepřové kůže jako funkce hloubky byly provedeny měřením obsahu vody vtkáni. Za použití matematického modelu mohla být vypočítána tepelná kapacita a tepelná vodivost a výsledky pro prasečí kůži odpovídaly výsledkům pro kůži lidskou.

Rychlost epitelializace u prasat závisí na několika faktorech. U velmi hlubokých zranění začíná epitelializace pouze z okrajů zranění.

U středně hlubokých zranění je každý životaschopný vlasový váček ostrůvkem pro reepitelializaci. U středně hlubokých zranění, velikostí 2,2 x 2,2 cm a hloubky 0,04 cm, u šestiměsíčního yukatánského miniprasete trvá úplná reepitelializace asi 96 hodin. SD průměrné úrovně epitalializace je ± 10 %. To ukazuje variabilitu mezi jedinci. Rychlost epitelializace závisí na věku a je značně rychlejší u prasat vážících 7 kg ve srovnání s těmi vážícími 40 kg.

V průběhu epital izace v centru zranění není ve srovnání s okraji zranění u středně hlubokých popálenin žádný rozdíl·

Protokol la: U každého zvířete bylo způsobeno dvanáct hlubokých stejných popálení. Použitý zvířecí model je vyvinut v Bum Research institute (Beverwijk Holandsko) a je standardem pro všechny výzkumy experimentálních popálenin. Tento model je také akceptován komisí pro pokusy na živočiších University of Amsterdam.

Protokol 1 b: Z každého prasete bylo z popálené oblasti odebráno šest biopsii velikosti 6 mm a ty byly přeneseny do nepopálené oblasti. Z každého prasete bylo odebráno šest biopsii o,velikostí 6 mm z nepopálené oblastí ty byly přeneseny do popálené oblasti. (Měření nepřímého poškoze25 ní). Zvířata: prase, Yorkshire White, +/-30 kg.

V této studii jsme pozorovali, že struktury přítomné ve škáře, jako je hluboký cévní plexus, vlasové přívěsky (mazové žlázy) a potní žlázy byly ochráněny po nitrožilním podání jediné dávky bis(maltolato)oxovanadu(IV). Také svraštění jizev bylo značně sníženo a bylo pozorováno rychlejší hojení.

Claims

35 PATENTOVÉ NÁROKY

1. Použití fyziologicky přijatelné vanadové soli nebo vanadového komplexu jako aktivní složky při přípravě farmaceutického prostředku pro preventivní léčbu sekundárního poškození tkáně,

40 kde toto sekundární poškození je indukováno primárním poškozením okolní tkáně a je výsledkem traumatické události.
2. Použití podle nároku 1, kde je tento farmaceutický prostředek podán v jediné dávce.

45
3. Použití podle nároku 1 nebo 2, kde je tento farmaceutický prostředek podán před nebo okamžitě či krátce po traumatické události.
4. Použití podle nároku 3, kde je tento farmaceutický prostředek podán během jednoho týdne po traumatické události.
5. Použití podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, kde je tento farmaceutický prostředek podán nitrožilně nebo orálně.
6. Použití podle kteréhokol iv z předcházejících nároků, kde touto tkání je transplantát.

-6CZ 299716 B6
7. Použití podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, kde touto traumatickou událostí je operace.
8. Použití podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, kde touto tkání je neprolíferativní tkáň. 5
9. Použití podle nároku 8, kde touto neprolíferativní tkání je srdeční, ledvinová, jatemí, nervová nebo jiná diferenciovaná tkáň.
10. Použití podle nároku 8 nebo 9, kde touto traumatickou událostí je ischemie.
11. Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, kde k primárnímu poškození dochází v pokožkové tkáni.
12. Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5 a 11, kde touto traumatickou událostí je popálení. 15
13. Použití podle nároku 12, kde tato tkáň obsahuje hluboký cévní plexus, vlasové přívěsky a/nebo potní žlázy.
14. Použití podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, kde vanadovou solí nebo vanadovým 20 komplexem je organovanadová sloučenina.
15. Použití podle nároku 14, kde vanadovou solí nebo vanadovým komplexem je bis(maltolato)oxovanad(IV) nebo odpovídající bis(maltolato)oxovanadičná sůl.