CZ298084B6

CZ298084B6 - Pancérové vylození pro trubnatý rotacní mlýn

Info

Publication number: CZ298084B6
Application number: CZ20024234A
Authority: CZ
Inventors: Schneider@Robert
Original assignee: Comigam Ltd.
Priority date: 2000-06-23
Filing date: 2001-06-14
Publication date: 2007-06-13
Also published as: US6951315B2; WO2001097975A1; KR100754645B1; CZ20024234A3; CN1305575C; US20040113004A1; CN1437509A; AU6907901A; DE60135651D1; JP2003535690A; PL198458B1; CA2413342A1; EP1292394A1; HU228663B1; ES2312452T3; PT1292394E; EP1292394B1; AU2001269079B2; MXPA02012720A; ATE406958T1

Abstract

Resení se týká pancérového vylození pro trubnatý rotacní mlýn, který zahrnuje válcový kryt, pricemzvylození je tvoreno prstenci, které jsou usporádány jeden vedle druhého a slozeny ze samostatných pancérových desek. Vylození zahrnuje urcitý pocet pancérových desek, které jsou usporádány ve zvolených místech a tvoreny pancérovými deskami ve forme deflektoru (20, 30), z nichz kazdý zahrnuje lopatku (26, 36), která vybíhá ze základnové desky (22, 32), která je pripevnena k válcovému krytu mlýna, pricemz lopatka (26, 36) svírá s diametrální rovinou mlýnu úhel mensí nez 25.degree..

Description

Pancéřové vyložení pro trubnatý rotační mlýn

Oblast techniky

Vynález se týká pancéřového vyložení pro trubnatý rotační mlýn, který zahrnuje válcový kryt, uvnitř kterého je obsažen materiál, který se má rozemlít, tj. mletý materiál, a náplň mlecích tělísek, přičemž pancéřové vyložení je tvořeno válcovými prstenci, které jsou uspořádány jeden vedle druhého a složeny ze samostatných pancéřových desek.

Dosavadní stav techniky

Vynález je zejména použitelný v mlýnech pro mletí cementu (slínek) suchou cestou nebo pro mletí uhlí, vápence a rud mokrou nebo suchou cestou. Tyto mlýny zahrnují kovový kryt, který se otáčí kolem podélné osy a uvnitř kterého je obsažena mlecí náplň, která je tvořena mlecími tělísky, obvykle mlecími koulemi, avšak mlecí náplň může být rovněž tvořena válcovými oblázky, kulovými oblázky, apod., přičemž mlecí tělíska mohou mít různé velikosti. Mletý materiál se zavádí z jedné strany mlýna a, zatímco se vede k výstupu mlýna, uspořádanému na opačném konci mlýna, drtí se a mele se mezi mlecími tělísky.

Konvenční mlýn je obvykle rozdělen podél axiální osy radiální přepážkou na dvě po sobě jdoucí komory. První komora, ve které se provádí hrubé mletí mletého materiálu; obsahuje mlecí koule, které mají průměr mezi 60 mm a 90 mm. Druhá komora, ve které se uskutečňuje jemné mletí, obsahuje mlecí koule o průměru obvyklé mezi 15 a 60 mm. Kromě dvoukomorových mlýnů rovněž existují mlýny s pouze jednou komorou, které obsahují mlecí tělíska s různými průměry a. rozdílná množství mlecích tělísek, zvolená podle průměru mlecích tělísek.

Je rovněž známé, že dvoukomorové nebo jednokomorové konvenční mlýny rovněž zahrnují samotřídicí pancéřové vyložení, tj. pancéřové vyložení, které při otáčení mlýna kolem osy automaticky třídí mlecí tělíska podle velikosti a zejména třídí mlecí tělíska tak, že větší mlecí tělíska vede ke vstupu mlecí komory a menší mlecí tělíska vede k výstupu této komory, což má za následek, že hmotnost a velikost mlecích tělísek se snižuje s tím, jak se snižuje velikost částic mletého materiálu, vedeného mlecí komorou, a jak se mletý materiál stává jemnějším. Velikost mlecích tělísek je tudíž podél délky mlecí komory přizpůsobena velikosti částic mletého materiálu a jemnosti mletého materiálu. To umožňuje snížit spotřebu energie na tunu rozemletého materiálu o 10 až 20 %,

V současné době existují různé typy samotřídicích pancéřových vyložení. Jedno z těchto vyložení má podél axiální osy mlýna tvar zubů pily, tj. zahrnuje komolé kužele, uspořádané jeden po druhém podél délky mlýna, konvergující směrem k výstupu a mající Zkosení, směřující ke vstupu mlecí komory. Pancéřové desky, které tvoří uvedená pancéřová vyložení, mají relativně velkou tloušťku a jsou tudíž dost, těžké. Tato velká tloušťka rovněž vede ke ztrátě pracovního objemu v mlecí komoře a tudíž v některých případech k neschopnosti využít všechen dostupný výkon motoru. Tato pancéřová vyložení jsou rovněž náchylná ke tvorbě zrn. To může v případě, že dochází ke tvorbě velmi tvrdých zrn (asi 6 až 12 mm) v oblasti, kde jsou umístěna malá mlecí tělíska, vést ke značnému přerušení třídění mlecích tělísek. Dokonce toto přerušení může být takové, že třídění mlecích tělísek probíhá v opačném pořadí, to znamená, že malá mlecí tělíska se vedou zpátky ke vstupu mlýna a velká tělíska směrem k výstupu mlýna.

Další typ pancéřového vyložení je popsán v dokumentu ΒΕ0 930148 1, kde pancéřové desky mají zvlnění, která mohou být skloněna pod úhlem 15 až 30° vzhledem k tvořící linii mlýna. Účelem sklonu těchto zvlnění je dosáhnout šroubového efektu, který by působil na mlecí náplň a mletý materiál. Při otáčení mlýna tento šroubový efekt působí tak, že velká mlecí tělíska, která na většině místech mají sklon se pohybovat na okrajích mlecí náplně, se tlačí zpět ke vstupu mlecí . i.

komory. Avšak při praktické realizaci se toto třídění realizuje velmi obtížně a často probíhá náhodně. Pancéřové desky jsou rovněž relativně těžké a intenzita třídicího efektu se snižuje s postupným opotřebováním zvlnění. Tato zvlnění nemohou být nadměrně veliká, poněvadž, kdyby tomu tak bylo, došlo by k přetržitému nadzvedávání mlecí náplně, tj. nadměrnému nadzvedávání, v průběhu kterého by vnější vrstvy mlecí náplně byly vyzdvihovány nahoru do oblasti vrchní části mlýna a spouštěny dolů zpátky k pancéřovému vyložení na místo toho, že by klesaly a rolovaly se podél stopy mlecí náplně. Tato pancéřová vyložení se v praxi velmi málo používají.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu bylo poskytnout nové pancéřové vyložení trubnatého mlýna, které umožňuje vyloučit nebo alespoň pokud možno co nejvíce omezit nevýhody konvenčních pancéřových vyložení, a zejména poskytnout mlýn s pancéřovým vyložením, které má nižší hmotnost a umožňuje dosáhnout dobré třídění mlecích tělísek, které je účinné a velmi pružné, pokud jde o použití.

Tento cíl je splněn vynálezem, jehož předmětem je trubnatý mlýn výše uvedeného typu, jehož podstatou je to, že jistý počet pancéřových desek, umístěných ve zvolených místech, má formu deflektorů, z nichž každý zahrnuje lopatku, která vybíhá ze základnové desky, která je připevněna k válcovému krytu, přičemž lopatka svírá s diametrální rovinou mlýnu úhel nižší než 25°.

Boční strana lopatky, která je při pohledu ve směru otáčení mlýna čelní stranou, je výhodně zkosena, přičemž toto zkosení je na straně, která je obrácena ke vstupní straně mlýna.

Tato zkosená boční strana lopatky je vzhledem ke směru postupu mletého materiálu umístěna.za opačnou boční stranou lopatky.

Sklon lopatek, který je výhodně vyšší než 5°, vytváří šroubovicový efekt, který podporuje postup mletého materiálu a podílí se na třídění mlecích tělísek.

Lopatka tvoří integrální část základnové desky a může být odlita společně se základnovou deskou.

Lopatka rovněž může tvořit samostatný kus, který je připevněn k podstavci, opatřenému otvorem, takže lopatka může být připevněna k válcovému krytu mlýnu. Tento podstavec může mít tvar komolého jehlanu a může být vložen do otvoru, který je vytvořen v základnové desce a má komplementární tvar vůči tvaru uvedeného podstavce. To znamená, že připevněním lopatky pomocí jejího podstavce se současně připevní základnová deska k válcovému krytu.

Přehled obrázků na výkresech

Za účelem lepšího pochopení vynálezu je v následující části této přihlášky vynálezu uveden popis příkladů provedení vynálezu, ve kterém jsou činěny odkazy na přiložené výkresy, na kterých obr. 1 zobrazuje půdorysný pohled na první příklad provedení deflektorů podle vynálezu, obr. 2 zobrazuje boční pohled na deflektor, zobrazený na obr. 1, přičemž tento pohled je veden ve směru šipky II, zobrazené na obr. 1, obr. 3 až 6 zobrazují různé konfigurace umístění deflektorů na vnitřní stěně válcového krytu mlýna, obr. 7 zobrazuje půdorysný pohled na druhé provedení deflektorů, obr. 8 zobrazuje řez deflektorem, zobrazeným na obr. 7, přičemž řez je veden podél linie VIII—VIII, zobrazené na obr. 7, obr, 9 zobrazuje boční pohled na lopatku deflektorů, zobrazeného na obr. 7, s podstavcem, obr. 10 zobrazuje půdorysný pohled na vložku, obr. 11 zobrazuje řez vložkou, zobrazenou na obr. 10, a obr. 12 a 13 zobrazuji, stejně jako obr. 3, různé konfigurace umístění deflektorů na vnitřní stěně válcového krytu mlýna s tím rozdílem, že deflektory mají jinou konfiguraci.

Příklady provedení vynálezu

Podle vynálezu jistá množina pancéřových desek je vytvořena ve formě deflektorů 20, z nichž jeden je zobrazen na obr. 1 a 2, přičemž obr. 1 zobrazuje půdorysný pohled na deflektor 20, zatímco obr. 2 zobrazuje boční pohled na deflektor 20, vedený ve směru šipky II, zobrazené na obr. 1. Každý deflektor 20 zahrnuje základnovou desku 22, ve které je vytvořen středový otvor 24, pomocí kterého je základnová deska 22 připevněna k válcovému krytu mlýna.

Deflektor 20 dále zahrnuje lopatku 26, která stojí na základnové desce 22 a je výhodně kolmá k základnové desce ΎΣ. V příkladu provedení, zobrazeném na obr. 1 a 2, lopatka 26 tvoří se základnovou deskou 22 jeden celistvý díl, to znamená, že lopatka 26 je společně odlita se základnovou deskou. Lopatka 26 má tloušťku mezi 25 a 50 mm a výsku, tj. radiální rozměr vzhledem k mlýnu, výhodně mezi 100 a 350 mm.

Důležitým znakem vynálezu je to, že každá lopatka 26 je odkloněna od diametrální roviny mlýnu o úhel a, který je menší než 25°, výhodně mezi 5° a 25°, přičemž velikost úhlu a závisí na provozních podmínkách mlýna a na druhu mlecí náplně a mletého materiálu.

V příkladu provedení, zobrazeném na obr. 1 a 2, boční strana lopatky 26, která při pohledu ve směru otáčení mlýna představuje čelní stranu, je zkosena k vytvoření dost ostré hrany 28, přičemž v příkladu provedení, zobrazeném na obr. 1 a 2, zkosení je na straně lopatky 26, která je obrácena směrem ke vstupu mlýna. Tato ostrá hrana 28 usnadňuje pronikáni lopatky 26 do náplně mlýna a podílí se na nepřetržitém zvedání náplně mlýna, to znamená, že zamezuje vrhání mlecích tělísek na pancéřové vyložení mlýna.

Lopatky 26 jsou obvykle vyrobeny z velmi tvrdé litiny nebo oceli, když provozní podmínky mlýna jsou více drsné, jako např. v případě použití mlecích koulí o průměru 90 mm. Pro jemné mletí a příjemnějších pracovních podmínkách pracovní plochy těchto deflektorů, tj. plochy obrácené směrem k výstupní straně mlýna (směrem k pravé straně obr. 1), a ostrá hrana 28 se mohou učinit odolnými vůči abrazi pomocí vložek, vyrobených ze směsi kovu a keramického materiálu. Tyto oblasti rovněž mohou být chráněny např. svarovými housenkami z karbidu wolframu.

Obr. 3,4 a 5 zobrazují část válcového pláště, rozvinutého do roviny, s různými příklady konfigurací umístění deflektorů. V každém z těchto obrázků šipka R. ukazuje směr otáčení mlýna, zatímco šipka D ukazuje směr postupu mletého materiálu. Pancéřové desky A jsou normální konvenční desky, zatímco pancéřové desky B jsou pancéřové desky, mající formu deflektorů podle vynálezu.

V příkladu provedení vynálezu, zobrazeného na obr. 3, pancéřové desky B jsou uspořádány jedna vedle druhé tak, že každá pancéřová deska B je přilehlá ke dvěma sousedním pancéřovým deskám B v úhlopříčně protilehlých rozích, takže vytvářejí úplnou nebo částečnou spirálu, probíhající podél vnitřku válcového krytu mlýna.

Obr. 4 zobrazuje konfiguraci, podobnou konfiguraci, zobrazené na obr. 3, s tím rozdílem, že v konfiguraci, zobrazené na obr. 4 mezi každou pancéřovou deskou B a dvěma sousedními pancéřovými deskami B stejné spirály probíhá podélná řada pancéřových desek A.

.Ί.

Obr. 5 zobrazuje konfiguraci, podobnou konfiguraci, zobrazené na obr. 4, avšak s tím rozdílem, že v konfiguraci, zobrazené na obr. 5, je každá pancéřová deska B oddělena od sousedních pancéřových desek B stejné spirály diametrální řadou pancéřových desek A. Je nutné upozornit na to, že v této konfiguraci axiální odsazení mezi sousedními pancéřovými deskami B je větší, než jsou odsazení mezi sousedními pancéřovými deskami B v konfiguracích, zobrazených na obr. 3 a 4.

V úplném pancéřovém vyložení se množství pancéřových desek A může měnit mezi 5 % a 15 % celkového množství pancéřových desek.

Obr. 6 zobrazuje úplné rozložení do roviny válcového krytu mlýna, který má průměr 4 m a délku 10 m. V tomto mlýně jsou deflektory uspořádány rovněž do spirály podle konfigurace, zobrazené na obr. 3. Perforovaný mlýn podle normy DIN zahrnuje 40 pancéřových desek, uspořádaných podél obvodu, a 40 pancéřových desek, uspořádaných podél délky mlýna, a zejména zahrnuje celkem 1600 pancéřových desek. Když množství deflektorů představuje 10 % všech pancéřových desek, zejména 160 deflektorů, mlýn zahrnuje Čtyři spirály, z nichž každá má 40 deflektorů. Tyto spirály 1, 2,3,4 jsou schematicky zobrazeny na obr. 6.

Je rovněž možné modifikovat vzdálenost mezi sousedními spirálami podél délky mlýna. Tak např. je možné spirály vzájemně uspořádat tak, že vzdálenost mezi sousedními spirálami se ve směru k výstupu mlýna zkracuje, tj. počet deflektorů se v tomto směru zvyšuje.

Když se mlýn otáčí, všechny deflektory vstupují do mlecí náplně jako radlice pluhu, přičemž odklonění deflektorů od diametrální roviny mlýna kombinované se spirálovou konfigurací deflektorů vede mlecí náplň směrem k výstupu mlýnu. Mlecí náplň je tudíž odchýlena od podélné osy mlýna o úhel asi 0,5° až 2°.

V důsledku toho je, že sklon lopatky, měřený při vstupu mlýna je trochu nižší, než je sklon lopatky, měřený při výstupu mlecí komory.

Největší mlecí tělíska se tudíž pohybují rychleji než menší mlecí tělíska podél stopy mlecí náplně, tj. od zadní části mlýna směrem ke vstupu mlýna. Tento způsob třídění mlecích tělísek je velmi účinný. To má rovněž další významnou výhodu, poněvadž se sklon lopatky zvyšuje od vstupu směrem k výstupu mlýna. Ve skutečnosti je známé, že se nejlepší mlecí účinnosti dosáhne, když se mezery mezi mlecími tělísky (více nebo méně než 41 %) vyplní materiálem, a že se mletý materiál při postupu mlýnem nafoukne, tj. hustota mletého materiálu se zřetelně sníží. Je tudíž užitečné mít vyšší sklon lopatky při výstupu mlýna k optimalizování mlecí účinnosti.

Další výhoda spočívá v tom, že mletý materiál se tlačí rychleji skrze mlýn a kvůli přítomnosti deflektorů dochází k lepšímu míšení mezi mlecími tělísky a mletým materiálem.

Jak to bylo uvedeno výše, defíektor, zobrazený na obr. 1 a 2 je tvořen jedním dílem, vyrobeným litím. V následujícím textuje uveden popis složeného deflektorů, ve kterém jsou činěny odkazy na další obrázky.

Obr. 7 zobrazuje defíektor 30, který má lopatku 36, srovnatelnou s lopatkou 26, zobrazenou na obr. 1 a 3, avšak lopatka 36 je na základně opatřena podstavcem 34, který má v tomto příkladu provedení tvar čtverce. Podstavec 34 a lopatka 36 tvoří jeden díl, který může být vyroben litím, avšak je oddělen od základnové desky 32. Tato základnová deska 32 má otvor 40, který má doplňkový tvar vzhledem ke tvaru podstavce 34 a který je určen k přijmutí a obklopení podstavce 34.

Jak je to zřejmé z obr. 8 a 9, podstavec 34 a otvor 40 v základnové desce 32 mají doplňkové tvary komolých hranolů, což znamená že, když se podstavec 34 vloží do otvoru 40 v základnové desce 32 a připevní pomocí otvoru 38 k válcovému krytu mlýna, základnová deska 32 se drží na žádoucím místě podstavcem 34 a již nemusí být dodatečně připevněna k válcovému krytu mlýna.

-4CZ Z98W84 B6

Výhodné provedení vynálezu zahrnuje vložky 42, zobrazené na obr. 10 a 11. Tyto vložky 42 mají přesně stejný tvar a průřez jako podstavce 34, zobrazené na obr. 7 až 9, avšak nemají žádné lopatky 36. Vložky 42 umožňují vyplnění otvorů 40 v základnových deskách 32, když je to žádoucí k selektivnímu vyjmutí některých deflektorů 30, zobrazených na obr. 7 až 9. Veškerá činnost, kterou je nutné provést k vyjmutí deflektorů 30. tudíž spočívá v tom, že se odšroubováním připevňovacího šroubu vyjme podstavec 34 s lopatkou 36 z otvoru 40 základnové desky 32, načež se otvor 40 základnové desky 32 opětovně ucpe vložkou 42 a vložka 42 se zašroubováním připevňovacího šroubu skrze otvor 44 připevní k válcovému krytu mlýna.

Je rovněž možné poskytnout jisté množství základnových desek s vložkami 42, a tudíž umožnit, je-li to žádoucí, přeměnu základnové desky v deflektor nahrazením vložky 42 podstavcem 34 s lopatkou 36. Je tudíž možné, je-li to žádoucí, zvýšit nebo snížit počet deflektorů a změnit vnitřní konfiguraci umístění deflektorů.

Lopatky 26 a 36, zobrazené na různých obrázcích, jsou kvůli ostré hraně 28 vhodné pouze pro mlýn, který se otáčí ve směru, zobrazeném na obr. 1 a 3 až 5. Mlýn, který se otáčí v opačném směru, musí zahrnovat deflektoiy, které jsou symetrické vůči deflektorům, zobrazeným na uvedených obrázcích.

Testy, provedené v malé pokusné stanici, ukázaly, že pro perforovaný mlýn podle normy DIN, tj. mlýn, který zahrnuje pancéřové desky s obvodovou, obloukovou délkou 314,16 mm a délkou 250 mm v osovém směru mlýna, dostatečné množství pancéřových desek, přeměněných na deflektory, je asi ± 10 %.

Toto množství se však může měnit s následujícími provozními podmínkami mlýna:

a) pro nízkou míru naplnění (± 20 %) mlýna množství deflektorů je vyšší, když rychlost, vyjádřená jako procento kritické rychlosti, je nízká. Kritickou rychlostí se rozumí rotační rychlost mlýna, při které dochází k odstředivému jevu, a tato rychlost je určena rovnicí udávající rychlost v počtu otáček za min, přičemž D je průměr mlýna vyjádřený v metrech. Pro perforovaný mlýn podle normy DIN, tj. mlýn s pancéřovými deskami o rozměru 314,16 mm x 250 mm, jsou stanoveny následující hodnoty:

- od 55 % do 65 % kritické rychlosti Vcr: počet deflektorů: asi 9 %;

- od 65 % do 75 % Vcr: počet deflektorů: asi 8%;

- od 75 % do 85 % Vcr: počet deflektorů: asi 7 %.

b) s mírou naplnění ± 30 %:

- oď55 % do 65 % Vcr: počet deflektorů: asi 11 %;

- od 65 % do 75 % Vcr: počet deflektorů: asi 10 %;

- od 75 % do 85 % Vcr; počet deflektorů: asi 9 %.

c) s mírou naplnění ± 40 %:

- od 55 % do 65 % Vcr: počet deflektorů: asi 13 %

- od 65 % do 75 % Vcr: počet deflektorů: asi 11 %

- od 75 % do 85 % Vcr: počet deflektorů: asi 10 %.

Výška deflektorů podstatně závisí na průměru mlýnů. Tak např.

- pro průměry mezi 1,5 a 2,5 m: výška deflektorů ± 100 mm,

- pro průměry mezi 2,6 a 3,6 m: výška deflektorů ± 200 mm,

- pro průměry mezi 3,7 a 4,8 m: výška deflektorů ± 250 mm,

-5GZ. ZVZWM B6

- pro průměry mezi 4,9 a 6,2 m: výška deflektorů ± 300 mm.

Je nutné upozornit na to, že když se výška deflektorů zvyšuje, počet deflektorů se může snižovat.

Standardní základnové desky obvykle mají průměrnou tloušťku ± 40 mm, to znamená, že deska podle normy DIN (314,16x250 mm) má hmotnost asi 24 kg. V případě složených deflektorů, zobrazených na obr. 7 až 9, lopatka společně s podstavcem váží maximálně 25 kg. To znamená, že z hlediska ergonomiky a bezpečnosti práce při montáži pancéřového obložení navrhované deflektory nepředstavují žádnou nevýhodu.

Vynález má rovněž výhodu, spočívající ve významném snížení hmotnosti pancéřového obložení na m² plochy. Pro druhou mlecí komoru o průměru 4,8 m a délce 10 m, byly změřeny následující hodnoty:

- plocha, která má být vyložena: 150,8 m²,

- hmotnost standardního třídicího pancéřového vyložení: 465 kg/m , zejména celková hmotnost 70 122 kg,

- hmotnost pancéřového vyložení podle vynálezu sl0% podílem deflektorů: 350 kg/m², zejména celková hmotnost 52 800 kg,

Porovnání hmotností standardního vyložení a vyložení podle vynálezu ukazuje téměř 25 % snížení hmotnosti ve o prospěch obložení podle vynálezu.

Kdyby bylo žádoucí poskytnout 15 % podíl pancéřových desek ve formě deflektorů, hmotnost na m² by byla 366 kg, což by odpovídalo celkové hmotnosti ± 55 200 kg a snížení hmotnosti o asi 20 %. V případě standardního třídicího pancéřového vyložení se někdy objeví problém, spočívající v tom, že ne všechen dostupný výkon motoru, pohánějící mlýn, může být využit. To je kvůli průměrné tloušťce těchto pancéřových vyložení, která zmenšuje užitečný vnitřní objem mlýna.

Pro mlýn o průměru 4,8 m, s pracovní délkou 14,3 m, s rychlostí otáčení 14,48 ot/mín (zejména s rychlostí, představující 75 % kritické rychlosti), s mírou naplnění mlecích tělísek 30 %, s užitečnou délkou první komory 4,3 m a užitečnou délkou druhé komory 10 m se zjistily následující hodnoty:

- průměrná tloušťka standardního třídicího pancéřového vyložení; 87 mm;

- průměrná tloušťka nového pancéřového vyložení s deflektory: 44 mm;

- energie, využitá druhou komorou se standardním třídicím pancéřovým vyložením je asi 3256 kWh;

- energie, využitá druhou komorou s novým pancéřovým vyložením s deflektory je asi 3451 kWh, což představuje zvýšení využité energie o 6 %.

Pro celý mlýn, tj. obě dvě komory, je celková využitá energie v případě, že druhá komora má standardní pancéřové vyložení, 4754 kWh. Naproti tomu, když druhá komora má nové pancéřové vyložení, celková využitá energie je asi 4949 kWh, což představuje příznivý rozdíl 4 %, což vede ke zvýšení průtoku o 4 %,

Obr. 12 a 13 zobrazují část válcového krytu mlýna, rozloženou do roviny, s dalšími příklady konfigurací umístění deflektorů, ve kterých deflektory pancéřových desek B jsou orientovány ve směru, opačném ke směru, ve kterém jsou orientovány deflektory pancéřových desek B v příkladech konfigurací, zobrazených na předcházejících obrázcích. Zatímco lopatky jsou stále ještě skloněny pod úhlem mezi 5° a 25° vzhledem k diametrální rovině, lopatky deflektorů, zobrazených na obr. 12 a 13, jsou vychýleny ve směru k výstupu mlýna, to znamená, že boční strana lopatky, která je při pohledu ve směru otáčení mlýna čelní stranou lopatky a která je rovněž zkosenou stranou lopatky, je v těchto příkladech provedení umístěna blíže k výstupu mlýna spíše než k opačné straně mlýna. Deflektory jsou rovněž zkoseny na té straně lopatky, která je obrácena

-6CZ BÓ směrem k výstupu mlýna spíše než na opačné straně lopatky, jak tomu je v příkladech provedení, zobrazených na předcházejících obrázcích. Avšak í v příkladech, zobrazených na obr. 12 a 13, jsou rozličné pancéřové desky B uspořádány tak, že stále ještě vytvářejí spirálové konfigurace, jejichž sklon se však může měnit, jak je to zřejmé z porovnání mezi obr. 12 a 13.

Testy, které byly uskutečněny na mlýně, který má pancéřové vyložení s provedením podle příkladu provedení, zobrazeného na obr. 1.2 a 13, překvapivě ukázaly, že účinek třídění mlecích tělísek je alespoň tak efektivní, jako je účinek, dosažený v příkladech provedení, zobrazených na předcházejících obrázcích. Z toho se může usoudit, že, pokud jde o třídicí efekt, konfigurování io různých rozličných deflektorů do spirály, probíhající podél délky mlýna, je alespoň tak důležité a tak rozhodující, jako je stanovení směru, ve kterém jsou jednotlivé lopatky odchýleny od diametrální roviny mlýna. Vzájemné uspořádání pancéřových desek B v příkladu provedení, zobrazeném na obr. 12, je stejné, jako je vzájemné uspořádání pancéřových desek B v příkladu provedení, zobrazeném na obr. 3,. a spirály, vytvořené konfigurováním pancéřových desek B, jsou v 15 obou příkladech provedení téměř stejné,

V příkladu provedení na obr. 13 spirála není tak strmá jako spirála, zobrazená na obr. 12. Za tímto účelem pancéřové desky B jsou sdruženy do dvojic po sobě jdoucích přilehlých prstenců. Avšak k vytvoření spirálové konfigurace lopatky dvou přilehlých pancéřových desek B stejného 20 prstence jsou uspořádány tak, že lopatka jedné pancéřové desky B z této dvojice je umístěna na vstupní straně této pancéřové desky B a lopatka druhé pancéřové desky B z uvedené dvojice je umístěna na výstupní straně této pancéřové desky B.

* To platí bez ohledu na to, zda deflektory, zobrazené na obr. 12 a 13, jsou tvořeny jednodílnými 25 litými prvky, jak je tomu v příkladě provedení, zobrazeném na obr. 1 a 2, nebo složenými prvky, jak je tomu v příkladě provedení, zobrazeném na obr. 7 až 11. Rovněž, pracovní plocha lopatek, která je v příkladu provedení, zobrazeném na obr. 12 a 13, plochou, které je obrácena ke vstupní straně mlýna, může být upravena nebo povrchově potažena ke zvýšení odolnosti lopatek.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Pancéřové vyložení pro rotační trubnatý mlýn, který zahrnuje válcový kryt, uvnitř kterého je obsažen materiál, který má být rozemlet, a náplň mlecích tělísek, přičemž pancéřové vyložen í je tvořeno prstenci, které jsou uspořádány jeden vedle druhého a složeny ze samostatných pancéřových desek, vyznačené tím, že určitý počet pancéřových desek, které jsou umístěny ve

40 zvolených místech, je tvořen pancéřovými deskami ve formě deflektorů (20, 30), z nichž každý zahrnuje lopatku (26, 36), která vybíhá ze základnové desky (22, 32), která je připevněna k válcovému krytu mlýna, přičemž lopatka (26, 36) svírá s diametrální rovinou mlýna úhel menší než 25°, přičemž umístění deflektorů (20, 30) jsou zvolena tak, že všechny deflektory (20, 30) společně tvoří spirálovou konfiguraci.
2. Pancéřové vyložení podle nároku 1, vyznačené tím, že lopatka (26, 36) každého deflektorů (20,30) svírá s diametrální rovinou mlýna úhel mezi 5 a 25°.
3. Pancéřové vyložení podle některého z nároků la 2, vyznačené tím, že boční strana 50 lopatky (26, 36), která při pohledu ve směru otáčení mlýna je čelní stranou, je zkosena k vytvoření ostré hrany (28), přičemž zkosení je na straně, která je obrácena směrem ke vstupní straně mlýna.
4. Pancéřové vyložení podle nároku 3, vyznačené tím, že zkosení je na straně lopatky, 55 která je obrácena ke vstupní straně mlýna.

CL 298084 B6
5. Pancéřové vyloženi podle nároku 3 nebo 4, vyznačené tím, že zkosená boční strana lopatky (26, 36) je vzhledem ke směru postupu materiálu, který má být rozemlet, umístěna za opačnou boční stranou lopatky (26,36),
6. Pancéřové vyložení podle nároku 3,vyznačené tím, že zkosení je na straně lopatky, která je obrácena směrem k výstupní straně mlýna.
7. Pancéřové vyložení podle některého z nároků 3a6, vyznačené tím, že zkosená io boční strana lopatky (26, 36) je vzhledem ke směru postupu materiálu, který má být rozemlet, umístěna před opačnou boční stranou lopatky (26,36).
8. Pancéřové vyložení podle některého z nároků laž 7, vyznačené tím, že lopatka (26) tvoří se základnovou deskou (22) jeden celistvý díl a je se základnovou deskou (22) společně

15- odlita.
9. Pancéřové vyložení podle některého z nároků 1 až 7, v y z n a č e n é t í m, že deflektor (30) tvoří složený díl, který zahrnuje lopatku (36) s podstavcem (34), který je uspořádán v otvoru (40) v základnové desce (32), přičemž otvor (40) má tvar, který je doplňkový vzhledem ke tvaru

20 podstavce (34).
10. Pancéřové vyložení podle nároku9, vyznačené tím, že podstavec (34) a otvor(40) mají doplňkové tvary komolých hranolů, takže základnová deska (32) je držena v žádoucím místě ” podstavcem (3 4), když podstavec (34) je přišroubován k válcovému krytu mlýna.
11. Pancéřové vyložení podle některého z nároků 9a 10, vyznačené tím, že zahrnuje vložky (42), které mají stejný tvar jako podstavce (34) lopatek (36) a jsou určeny k nahrazení podstavců (34) v základnových deskách (32).

30
12. Pancéřové vyložení podle některého z nároků lažll, vyznačené tím, že pracovní plochy lopatek (26,36) a ostrá hrana (28) mají keramický povlak k zlepšení jejich odolnosti vůči abrazi.
13. Rotační trubnatý mlýn, zahrnující pancéřové vyložení podle některého z nároků 1 až 12.