CZ298016B6 - Výstružník - Google Patents

Abstract

Výstružník (1) k jemnému obrábení povrchu otvoru kovových výrobku je proveden se základním telesem (3), s nejméne jedním hlavním ostrím (39) a s nejméne jedním vedlejším ostrím (41), s celní plochou (43) navazující na tato ostrí (39, 41) a s utvárecem (45) trísky, který ji ohranicuje, který v oblasti vedlejšího ostrí (41), ve smeru posuvu do záberu, naznaceném šipkou (P), stoupá, to znamená vykazuje zmenšující se vzdálenost od vedlejšího ostrí (41). Utvárec (45) trísky rovnež v oblasti hlavníhoostrí (39) stoupá, to znamená, v pohledu ve smeruposuvu do záberu, vykazuje zmenšující se vzdálenost od hlavního ostrí (39).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká výstružníku k jemnému obrábění povrchů otvorů kovových výrobků, se základním tělesem, s nejméně jedním hlavním ostřím a nejméně jedním vedlejším ostřím, s čelní plochou navazující na toto ostří a ohraničenou utvářečem třísky, který ji ohraničuje, který v oblasti vedlejšího ostří, ve směru posuvu do záběru, stoupá, to znamená vykazuje zmenšující se vzdálenost od vedlejšího ostří.

Dosavadní stav techniky

Výstružníky shora popsaného druhu jsou známy. Jsou používány k jemnému obrábění povrchu otvorů, přičemž mohou být obráběny průchozí i slepé otvory. Výstružníky vykazují nejméně jedno hlavní ostří a nejméně jedno vedlejší ostří. Často jsou takovéto známé výstružníky opatřeny nejméně jednou nožovou destičkou, která vykazuje zmíněné hlavní a vedlejší ostří.

Důležitou okolností při jemném obrábění povrchů otvorů je ovlivnění vznikajících třísek. Tyto musí být jednak rozlámány a jednak odvedeny z obráběného otvoru tak, aby se nedostaly mezi nástroj a povrch otvoru. Při obrábění průchozích a slepých otvorů jsou k příslušnému ovlivnění odvodu třísek používány různé výstružníky. Výstružníky jsou vybaveny různě vytvořenými hlavními a vedlejšími ostřími. Tyto jsou uspořádány tak, že neprobíhají rovnoběžně s rovinou protínající středovou osu, respektive osu otáčení nástroje, nýbrž svírají s ní ostrý úhel. Toto vytvoření zabezpečuje u třísek pravou, respektive levou šroubovici.

U výstružníků, které jsou opatřeny nožovými destičkami, jsou nožové destičky uspořádány uvnitř tělesa nástroje tak, že neleží rovnoběžně s rovinou protínající středovou osu, respektive osu otáčení nástroje, nýbrž s ní svírají ostrý úhel, k zajištění pravé, respektive levé šroubovice třísek. Ukazuje se tedy, že výroba různých nástrojů pro obrábění průchozích a slepých otvorů je nákladná a tím i drahá.

Podstata vynálezu

Úlohou vynálezu je navrhnout výstružník, který by nevykazoval tuto nevýhodu.

K řešení této úlohy byl podle vynálezu navržen výstružník k jemnému obrábění povrchů otvorů kovových výrobků, se základním tělesem, s nejméně jedním hlavním ostřím a s nejméně jedním vedlejším ostřím, s čelní plochou navazující na tato ostří a s utvářečem třísky, který ji ohraničuje, který v oblasti vedlejšího ostří, ve směru posuvu do záběru, stoupá, to znamená vykazuje zmenšující se vzdálenost od vedlejšího ostří, podle vynálezu, jehož podstatou je, že utvářeč třísky rovněž v oblasti hlavního ostří stoupá, to znamená, v pohledu ve směru posuvu do záběru, vykazuje zmenšující se vzdálenost od hlavního ostří.

Výroba takového nástroje je jednoduchá a cenově příznivá.

Obzvláště výhodný je příklad provedení výstružníku, který se vyznačuje uspořádáním nejméně jedné nožové destičky, na níž jsou hlavní ostří a vedlejší ostří vytvořena. Je tedy možné vybavit výstružník nožovou destičkou, která vykazuje utvářeč třísky, který v oblasti hlavního ostří nožové destičky stoupá, čímž tedy vykazuje zmenšující se vzdálenost od hlavního ostří, respektive od myšleného pokračování vnější hrany nožové destičky.

- 1 CZ 298016 B6

Výhodný je rovněž příklad provedení výstružníku, který se vyznačuje tím, že utvářeč třísky probíhá, respektive je vytvořen, přímočaře. Jelikož je utvářeč třísky zpravidla vyráběn broušením, lze takovéto jeho vytvoření realizovat obzvláště cenově výhodně.

Podle výhodného provedení vynálezu utvářeč třísky svírá s podélnou osou nožové destičky úhel v rozmezí asi 1 až 5°, s výhodou asi 3°.

Utvářeč třísky s výhodou probíhá přes celou délku hlavního ostří, s výhodou přímočaře. Utvářeč třísky s výhodou probíhá přes celou délku vedlejšího ostří, s výhodou přímočaře. Utvářeč třísky se bezprostředně před přední stranou nožové destičky s výhodou lomí ve směru k podélné ose nožové destičky.

Bod zlomu, uvažováno ve směru kolmém k myšlené rovině, v níž leží přední strana nožové destičky, s výhodou leží blíž k přední straně nožové destičky než vrcholový bod mezi hlavním ostřím a vedlejším ostřím.

Nožová destička je s výhodou vytvořena jako otočná destička.

Nožová destička je s výhodou uspořádána rovnoběžně s myšlenou rovinou protínající středovou osu, respektive osu otáčení výstružníku, neboje uspořádána v této rovině.

Další příklad provedení výstružníku je výhodný proto, neboť nožová destička je uspořádána rovnoběžně se středovou osou respektive osou otáčení výstružníku. Je proto také možné vybavit stávající výstružníky nožovou destičkou zde uvedeného druhu a bez problémů obrábět slepé otvory, neboť vynášené třísky lze lehce odvádět i při tzv. minimalizovaném oplachování, u něhož je během obrábění povrchu obrobků použito relativně málo oplachovacího a chladicího prostředku.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže vysvětlen pomocí příkladů provedení, znázorněných na výkresech, kde značí:

obr. 1 perspektivní principiální skicu prvního příkladu provedení výstružníku;

obr. 2 půdorys přední strany respektive čela nožové destičky použité u výstružníku podle obr. 1;

obr. 3 perspektivní pohled na přední řeznou oblast nožové destičky znázorněné na obr. 2; a obr. 4 perspektivní principiální skicu druhého příkladu provedení výstružníku.

Příklady provedení vynálezu

Principiální skica podle obr. 1 znázorňuje první příklad provedení výstružníku 1 v perspektivním pohledu šikmo zpředu. Výstružníky zde uvedeného druhu jsou v podstatě známy, takže zde bude konstrukce tohoto nástroje popsána pouze krátce.

Výstružník 1 sestává ze základního tělesa 3, v jehož obvodové ploše 5 je zde vsazena nožová destička 7 a sice v drážce 9, která leží v myšlené rovině, protínající středovou osu, respektive osu 11 otáčení výstružníku 1, nebo je s ní uspořádána rovnoběžně. Tím leží také nožová destička 7 v této myšlené rovině neboje s ní rovnoběžná.

Nožová destička 7 je upevněna obvyklým způsobem pomocí upínací příložky 13, která je na základním tělese 3 uchycena upínacím šroubem 15. V podstatě je nožová destička 7 prostřednictvím stavěcího šroubu a příslušného stavěcího klínu radiálně přestavitelná, takže může být při opotřebení přestavěna radiálně směrem ven.

- 2 CZ 298016 B6

V drážkách 17 a 19 jsou zde vsazeny dvě vodicí lišty 21 a 23, které se rozkládají v podélném směru výstružníku 1 a jejichž délka je zpravidla zvolena tak, že jsou delší než délka nožové destičky 7, měřená ve směru středové osy 11.

V základním tělese 3 je vytvořeno vybrání 25, probíhající v podélném směru, které je označeno jako třískový prostor a slouží k odvodu třísek, vznikajících při opracování kovového obrobku.

K opracování obrobků je zapotřebí relativního pohybu mezi opracovávaným povrchem otvoru a ostřím 27 nožové destičky 7. Rovněž je možná situace, kdy je nástroj v klidu a nechá se rotovat obrobkem. Zpravidla je však obrobek pevně upnut a rotující výstružník 1 je zaváděn do obráběného otvoru. Výstružník 1 zde přitom rotuje ve směru šipky 29, takže ostří 27 vynáší třísky do obráběného povrchu otvoru a tyto potom postoupí do třískového prostoru, respektive do vybrání 25. Při odpovídajícím, téměř zrcadlovém vytvoření výstružníku je přirozeně možná také otáčení výstružníku v opačném směru.

Nožová destička 7 vsazená do výstružníku 1 je ve zvětšení znázorněna na obr. 2. Je zde znázorněna přední strana, respektive čelo 31 ostří nožové destičky, na které dosedá upínací příložka 13, respektive její upínací chlopeň 32. Drážka N, znázorněná na obr. 1 a probíhající v podélném směru nožové destičky 7, do níž zabírá upínací chlopeň 32, je zde z důvodu zjednodušení vypuštěna.

Nožová destička 7 zde znázorněná je vytvořena v podstatě obdélníková. Jedná se zde například o otočnou destičku, jejíž levá horní hrana a pravá protilehlá spodní hrana slouží k jemnému obrábění obrobků. Jelikož jsou obě hrany vytvořené stejně, bude v následujícím blíže vysvětlena pouze levá horní hrana.

Horní podélná hrana 33 nožové destičky 7 klesá v oblasti přední strany 35 nožové destičky 7 doleva, takže její vzdálenost k čárkovaně vyznačené se 37 nožové destičky se zmenšuje. Tato oblast klesá také ve směru posuvu. To znamená, že při obrábění obrobku klesá tato oblast ve směru, v němž se výstružník 1 s nožovou destičkou 7 pohybuje vpřed naproti obrobku. Tato oblast je označena jako hlavní ostří 39. Směr posuvu je na obr. 2 vyznačen šipkou P a na obr. 1 šipkou V.

Doprava navazuje na hlavní ostří 39 takzvané vedlejší ostří 41, které klesá proti směru posuvu naznačenému šipkou P. Jeho vzdálenost k ose 37 se tedy zleva doprava zmenšuje, takže mezi doleva klesajícím hlavním ostřím 39 a doprava klesajícím vedlejším ostřím 41 je vrcholový bod 42. Toto uspořádání hlavního a vedlejšího ostří 39, 41 je v zásadě známo, takže zde nebude blíže rozváděno. Je ještě třeba poznamenat, že hlavní ostří 39 zde slouží ke vstupnímu opracování obráběné plochy otvoru a vedlejší ostří 41 k jemnému a dokončovacímu opracování.

Na horní podélnou hranu 33 respektive na hlavní ostří 39 a vedlejší ostří 41 navazuje čelní plocha 43 ležící na přední straně nožové destičky 7, po níž procházejí třísky vynášené od ostří.

V odstupu k ostřím 39, 41 respektive k podélné hraně 33 je uspořádán utvářeč 45 třísky, na nějž naráží a lámou se třísky vynášené od ostří 39 a 41 a procházející po čelní ploše 43. Mimoto získají třísky pohybový impuls ve směru daném sklonem utvářeče 45 třísky.

Utvářeč 45 třísky svírá s osou 37 ostrý úhel, který se nad osou 37 otvírá doleva. Utvářeč 45 třísky tedy znázorňuje zleva doprava přibývající odstup od horní podélné hrany 33 nožové destičky 7. Úhel mezi utvářečem 45 třísky a podélnou hranou 33 leží v rozmezí od cca 1 do 5°, s výhodou cca 3°. Prostřednictvím tohoto sklonu jsou třísky vynášené jak od hlavního ostří 39, tak také od vedlejší ostří 41 odkloněny doprava a tím odváděny od přední strany 35 nožové destičky 7 na obr. 2 doprava, tzn. proti směru posuvu (šipka P).

Toto je velmi výhodné zejména při obrábění slepých děr, neboť takto mohou být třísky z obráběné oblasti obzvláště lehce odváděny, aniž by došlo k pěchování třísek a poškození obráběného

- 3 CZ 298016 B6 povrchu obrobku tím, že by třísky vznikly mezi nástroj respektive nožovou destičku a/nebo vodicí lištu a povrch otvoru.

Ovlivnění odvodu třísek také v oblasti hlavního ostří 39 je tedy takové, že všechny třísky jsou odváděny doprava. Je to dáno tím, že utvářeč 45 třísky nejenom v oblasti vedlejšího ostří 41 nýbrž také v oblasti hlavního ostří 39 - ve směru šipky P, tedy ve směru posuvu - stoupá, tedy vykazuje ubývající odstup od hlavního ostří 39.

Jinak řečeno: Odstup utvářeče 45 třísky se zde průběžně zmenšuje až k přední straně 35 nožové destičky 7 také oproti myšlenému pokračování horní podélné hrany 33. Obráceně se zde průběžně zvětšuje odstup utvářeče 45 třísky, tedy také zejména v oblasti hlavního ostří 39, vůči ose 37 zprava doleva. Šířka čelní plochy 43 mezi hlavním ostřím 39 a utvářečem 45 třísky představuje - měřeno svisle k ose 37 - cca 0,4 až nejvýše 0,5 mm. Tyto hodnoty platí pro nožové destičky 7, které jsou asi 20 mm dlouhé a 10 mm široké.

Perspektivní pohled na levou horní hranu nožové destičky 7 podle obr. 3 znázorňuje poměry ještě jednou podrobně:

Podélná hrana 33 tvoří v oblasti přední strany 35 nožové destičky 7 nejprve vedlejší ostří 41 a následně na to zcela vpředu hlavní ostří 39. Horní podélná hrana 33 a ostří 39 a 41 odpovídají průsečnici čelní plochy 43 a první hřbetní oblasti 47. Na ně navazuje druhá hřbetní oblast 49. Hřbetní oblasti 47,49 leží v oblasti podélných stran nožové destičky 7.

První hřbetní oblast 47 klesá od horní podélné hrany 33 pod ostrým úhlem v obr. 3 doleva ve směru k ose 37 respektive k čelu 31 ostří protilehlé zadní strany 51 nožové destičky 7. Druhá hřbetní oblast 49 klesá pod strmějším úhlem. Hřbetní oblasti 47, 49 jsou jak známo skloněny proto, aby se nožové destičky 7 respektive výstružník 1 v obráběném otvoru nevzpříčily. Přitom slouží velmi úzká první hřbetní oblast 47 ještě k podepření výstružníku 1 v obráběném otvoru.

Také z obr. 3 je zřejmé, že utvářeč třísky 45 je vytvořen přímočarý a také přes celou oblast vedlejšího ostří 41 a na něj navazujícího hlavního ostří 39 probíhá přímočaře. V podstatě je také možné, že se utvářeč 45 třísky v nejpřednější oblasti, tedy bezprostředně před přední stranou 35 zalomí ve směru k ose 37. Bod zlomu leží ale přitom blíže na přední straně 35 nožové destičky 7 než vrcholový bod 42 mezi hlavním ostřím 39 a vedlejším ostřím 41, aby bylo zajištěno, že všechny třísky vynášené od hlavního ostří 39 se dostanou doprava klesající oblasti utvářeče 45 třísky ajsou tak odváděny směrem doprava pryč. Výrazem „doprava“ je zde označen směr, který probíhá proti směru posuvu, který je vyznačen šipkou P v obr. 2.

Je tedy zřejmé, že výstružník 1 může být optimálně použit k obrábění slepých otvorů, přičemž třísky vynášené od obráběných povrchů jsou ze slepého otvoru spolehlivě odváděny proti směru posuvu, a to také tehdy, když je během obrábění prováděno minimální oplachování, při němž je oproti obvyklému chlazení respektive ochlazování použito mnohem méně chladicího respektive mazacího prostředku, který vystupuje například z kanálu K, který ústí do čelní strany S výstružníku L

Výstružník 1 může být přitom samozřejmě použit také k obrábění průchozích otvorů tím, že je zde popsaná nožová destička 7 prostřednictvím otočné formy nahrazena nožovou destičkou, u níž utvářeč 45 třísky nejméně v oblasti hlavního ostří 39 klesá vpřed, tedy ve směru šipky P a tím se třísky, vynášené od hlavního ostří 39 odchylují doleva tedy ve směru posuvu, respektive ve směru šipky P.

Zde popsaný výstružník 1 může být tedy z důvodu, že nožová destička 7 probíhá téměř rovnoběžně se středovou osou respektive osou otáčení 11 výstružníku 1, použit jak k obrábění slepých otvorů, tak také k obrábění průchozích otvorů, přičemž k obrábění slepých otvorů může být s výhodou použita zde popsaná nožová destička 7. Vznikající třísky jsou spolehlivě odváděny

- 4 CZ 298016 B6 proti směru posuvu prostřednictvím ve směru posuvu stoupajícího utvářeče 45 třísky. Přídavná opatření, zejména velmi silná proudění oplachovacích prostředků, která probíhají proti směru posuvu, nejsou u zde popsaného nástroje již zapotřebí.

Při obrábění průchozích otvorů může být zde popsaná nožová destička 7 opatřena opačně stoupajícím utvářečem 45 třísky, aby byly třísky odkloněny a odváděny dopředu ve směru posuvu.

Výměna nožových destiček 7 pro obrábění slepých nebo průchozích otvorů je proto obzvláště jednoduchá, neboť tyto probíhají téměř rovnoběžně, s osou otáčení 11 výstružníku L Základní těleso 3 výstružníku 1 je tedy pro obrábění obou druhů otvorů stejné.

Také se ukazuje, že nožovou destičku 7 lze vyrobit obzvláště jednoduše a v cenově přijatelných relacích zejména tehdy, když je utvářeč 45 třísky vytvořen přímočaře průchozí přes celou délku nožové destičky 7 a může být tedy vyroben jednoduchým brusným způsobem.

Z vysvětlení k obrázkům je zřejmé, že výhody zvláště vytvořeného utvářeče třísky 45 se projevují nejen u otočných destiček 7, které jsou drženy upínací příložkou J_3, nýbrž také u pevně naletovaných nožových destiček 7, které vykazují zde popsané znaky.

Shora vysvětlený první příklad provedení výstružníku 1 vykazuje nožovou destičku 7 a dvě vodicí lišty 21 a 23, přičemž první z nožových destiček 7 - vztaženo na směr otáčení ve směru šipky 29 - se zpožďuje o cca 40° a druhá o cca 180°. Je však také možné vytvořit výstružníky s více než pouze jednou nožovou destičkou a více než pouze dvěma vodícími lištami.

Obr. 4 znázorňuje principiální skicu druhého příkladu provedení výstružníku Γ. Nástroj znázorněný na obr. 4 odpovídá v podstatě nástroji uvedenému na obr. 1. Stejné části jsou proto označeny stejnými vztahovými značkami. V podstatě bude nyní poukázáno na rozdíly mezi oběma příklady provedení:

Příklad provedení výstružníku 1' znázorněný na obr. 4 se vyznačuje tím, že zde nožová destička 7, tak, jak byla popsána s pomocí předcházejících výkresů, odpadá. U výstružníku 1' je uspořádáno ostří 27, přesahující přes obvodovou plochu 5 základního tělesa 3, které se rozprostírá přes jistou délku základního tělesa 3, měřeno ve směru jeho osy otáčení H.. Ostří 27 je zde vyrobeno z plného materiálu. Opatření, spočívající v tom, že nožová destička 7, tak, jak byla shora popsána, je vsazena do základního tělesa 3 výstružníku V, se zde nevyskytuje.

Druhý příklad provedení znázorněný na obr. 4 vykazuje jediné ostří 27. Je však také možné uspořádat vícero ostří, přesahujících přes obvodovou plochu a rozmístěných v obvodovém směru ve vzájemných odstupech. V základním tělese 3 jsou také zde vsazeny dvě vodicí lišty 21 a 23 a sice do drážek 17 a 19, pro ně uspořádaných. Přitom mohou být uspořádány i více než dvě vodicí lišty.

Ostří 27 vykazuje, jak je vysvětleno s pomocí obr. 2 a obr. 3, nejméně jedno hlavní ostří 39 a jedno vedlejší ostří 41, která však u principiálního znázornění podle obr. 4 nejsou zřetelně patrná. Bez problémů je však patrná čelní plocha 43, která sousedí bezprostředně s ostřím 27 a je ohraničena utvářečem 45 třísky.

Utvářeč 45 třísky na obr. 4 stoupá zprava doleva ve směru posuvu V a vykazuje tedy zmenšující se vzdálenost od ostří 27, zejména od hlavního ostří 39, které je uspořádáno v přední koncové oblasti ostří, tedy v oblasti ostří 27, která je přivrácena k čelní straně S výstružníku Γ.

Na ostří 27 se stýkají první - na výkrese 4 neznázoměná hřbetní oblast 47 a druhá hřbetní oblast 49, jak bylo blíže vysvětleno s pomocí obr. 3. Po této stránce se tedy odkazuje na popis k obr. 3. Co se týče průběhu utvářeče 45 třísky, odkazuje se pak na popis k obr. 2.

- 5 CZ 298016 B6

Vcelku lze říci, že u druhého příkladu provedení výstružníku 1' podle obr. 4 jsou ostří 27, čelní plocha 43 a utvářeč třísky 45 vytvořeny stejně, jak bylo podrobně vysvětleno s pomocí obr. 1 až obr. 3 na příkladu nožové destičky 7. Jediný rozdíl výstružníku Γ podle obr. 4 oproti výstružníku 1, jak bylo vysvětleno s pomocí obr. 1, spočívá tedy, jak již bylo řečeno, v tom, že ostří 27 není součástí nožové destičky, nýbrž je vytvořeno bezprostředně ze základního tělesa 3 výstružníku Γ.

V souladu s tím jsou i ostatní obrysy, čelní plocha 43 a utvářeč 45 třísky vytvořeny ze základního tělesa 3 výstružníku 1'.

Příklad provedení výstružníku Γ vysvětlený s pomocí obr. 4 se vyznačuje tím, že při obrábění slepých otvorů jsou vznikající třísky spolehlivě odváděny proti směru posuvu výstružníku Γ. Není tedy zapotřebí přijímat přídavná opatření, například zajišťovat velmi silné proudění oplachovacího prostředku, směřující proti směru posuvu. Specielním uspořádáním utvářeče 45 třísky je zaručeno, že při obrábění slepého otvoru jsou třísky vynášené od obráběného povrchu obrobku spolehlivě odváděny proti směru posuvu, takže poškození obráběného povrchu obrobku je vyloučeno.

Výstružník Γ vysvětlený s pomocí obr. 4 může být použit také k obrábění průchozích otvorů, pokud klesá utvářeč 45 třísky nejméně v oblasti hlavního ostří 39 dopředu, tedy ve směru šipky P. Vysvětlení k výstružníku V, která byla blíže popsána s pomocí obr. 1 a obr. 3, platí tedy také zde. U příkladu provedení výstružníku Γ, popsaného s pomocí obr. 4, je specielním uspořádáním utvářeče 45 třísky zajištěno, že také v oblasti hlavního ostří 39 vynášené třísky jsou bez odběru odváděny doprava, tedy proti směru šipky P. Je toho dosaženo tím, že utvářeč 45 třísky nejen v oblasti vedlejšího ostří 41, nýbrž právě v oblasti hlavního ostří 39 - v pohledu ve směru posuvu

V - stoupá, tedy vykazuje zmenšující se vzdálenost k hlavnímu ostří 39.

Platí zde tedy také, že vzdálenost utvářeče 45 třísky k ostří 27 se průběžně zmenšuje až k čelní straně S výstružníku Γ. Odpovídajícím způsobem zde, tedy také zejména v oblasti hlavního ostří 39, průběžně zleva doprava přibývá vzdálenosti utvářeče 45 třísky ke středové ose 11. Šířka čelní plochy 43 mezi hlavním ostřím 39 a utvářečem 45 třísky představuje - měřeno svisle k ostří 27 cca 0,4 až nejvýše 0,5 mm. Tyto hodnoty platí pro ostří 27, která jsou dlouhá zhruba 20 mm.

Je zde třeba ještě jednou obzvláště zdůraznit, že uspořádání a vytvoření utvářeče 45 třísky vzhledem k ostří 27, respektive vzhledem k hlavnímu ostří 39 a vedlejšímu ostří 41 u příkladu provedení podle obr. 4 je stejné jako u příkladu provedení podle obr. 1, který je vybaven nožovou destičkou 7. Zejména je také možné realizovat výstružník pro obrábění průchozích otvorů: utvářeč třísky pouze potřebuje vykazovat opačný sklon a klesat ve směru posuvu. Tím jsou také třísky odchýleny ve směru šipky P.

V obou případech leží ostří v podstatě rovnoběžně s osou otáčení výstružníku. Je třeba zdůraznit, že výstružník Γ - v obou variantách provedení - může obsahovat více než jedno ostří a více než dvě vodicí lišty a že může být také vytvořen téměř zrcadlovitě, aby byl při obrábění povrchů otvorů umožněn opačný směr otáčení. Obr. 4 znázorňuje pouze příkladně výstružník Γ, který se při obrábění povrchů otvorů otáčí ve smyslu šipky 29 - při pohledu zpředu - ve směru hodinových ručiček.

U druhého příkladu provedení výstružníku V, vysvětleného s pomocí obr. 4, je navrženo, že základní těleso 3 výstružníku Γ sestává ze slinutého karbidu, přičemž nejméně ostří 27 a na něj navazující oblasti, například čelní plocha 43 a utvářeč 45 třísky, mohou být opatřeny vrstvou slinutého karbidu. Takovýto povlak je znám u nožových destiček, takže zde již nepotřebuje být uváděn.

Claims (10)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Výstružník k jemnému obrábění povrchů otvorů kovových výrobků, se základním tělesem (3), s nejméně jedním hlavním ostřím (39) a s nejméně jedním vedlejším ostřím (41), s čelní plochou (43) navazující na tato ostří (39, 41) a s utvářečem (45) třísky, který ji ohraničuje, který v oblasti vedlejšího ostří (41), ve směru posuvu do záběru, stoupá, to znamená vykazuje zmenšující se vzdálenost od vedlejšího ostří (41), vyznačující se tím, že utvářeč (45) třísky rovněž v oblasti hlavního ostří (39) stoupá, to znamená, v pohledu ve směru posuvu do záběru, vykazuje zmenšující se vzdálenost od hlavního ostří (39).

2. Výstružník podle nároku 1, vyznačující se tím, že hlavní ostří (39) a vedlejší ostří (41) jsou vytvořena na nejméně jedné nožové destičce (7) upevněné na základním tělese (3).

3. Výstružník podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že utvářeč (45) třísky je vytvořen přímočarý.

4. Výstružník podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že utvářeč (45) třísky svírá s podélnou osou (37) nožové destičky (7) úhel v rozmezí asi 1 až 5°, s výhodou asi 3°.

5. Výstružník podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že utvářeč (45) třísky probíhá přes celou délku hlavního ostří (39), s výhodou přímočaře.

6. Výstružník podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že utvářeč (45) třísky probíhá přes celou délku vedlejšího ostří (41), s výhodou přímočaře.

7. Výstružník podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že utvářeč (45) třísky se bezprostředně před přední stranou (35) nožové destičky (7) lomí ve směru k podélné ose (37) nožové destičky (7).

8. Výstružník podle nároku 7, vyznačující se tím, že bod zlomu, uvažováno ve směru kolmém k myšlené rovině, v níž leží přední strana (35) nožové destičky (7), leží blíž k přední straně (35) nožové destičky (7) než vrcholový bod (42) mezi hlavním ostřím (39) a vedlejším ostřím (41).

9. Výstružník podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že nožová destička (7) je vytvořena jako otočná destička.

10. Výstružník podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že nožová destička (7) je uspořádána rovnoběžně s myšlenou rovinou protínající středovou osu, respektive osu (11) otáčení výstružníku (1), neboje uspořádána v této rovině.