CZ296650B6

CZ296650B6 - Zpusob kontinuálního lití pásku z austenitické nerezavející oceli s výtecnou jakostí povrchu mezi dva válce a takto získaný pásek

Info

Publication number: CZ296650B6
Application number: CZ20013776A
Authority: CZ
Inventors: Marchionni@Christian; Mazurier@Frédéric; Damasse@Jean-Michel; Descaves@Frédéric
Original assignee: Usinor
Priority date: 1999-04-22
Filing date: 2000-04-12
Publication date: 2006-05-17
Also published as: ES2188523T3; JP2002542039A; JP4454868B2; PL351566A1; SI1185387T1; EP1185387A1; DE60000997T2; AU3661800A; FR2792560B1; ATE229391T1; BR0009894A; RU2239518C2; CZ20013776A3; EP1185387B1; FR2792560A1; DE60000997D1; ZA200108666B; TW434058B; DK1185387T3; SK14602001A3

Abstract

Zpusob kontinuálního lití pásku z austenitické nerezavející oceli o tloustce mensí nez 10 mm se provádí prímo z tekutého kovu mezi vodorovné chlazenéválce, pricemz ocel má hmotnostní slození C % .<=. 0,08, Si % .<=. 1, P % .<=. 0,04, Mn % .<=. 2, Cr % 17 az 20, Ni % 8 az 10,5, S % 0,007 az 0,040, zbytek zelezo a necistoty pocházející z výrobního procesu. Pomer Cr.sub.eq.n./Ni.sub.eq.n. je 1,55 az 1,90, pri Cr.sub.eq.n.(%) = Cr % + 1,37 % Mo + 1,5 Si % + 2 Nb % + 3 Ti %, Ni.sub.eq.n.(%) = Ni % + 0,31 Mn % + 22 C % + 14,2 N % + Cu %. Povrch válcu nese spojité fasetky priblizne kruhového nebo eliptického prurezu o prumeru 100 az 1500 .mi.m a o hloubce 20 az 150 .mi.m. Inertním plynem v okolí menisku je plyn rozpustný v oceli nebosmes plynu nebo plyn sestávající alespon z 50 % obj. takového plynu nebo smesi plynu.

Description

(57) Anotace:

Způsob kontinuálního lití pásku z austenitické nerezavějící oceli o tloušťce menší než 10 mm se provádí přímo z tekutého kovu mezi vodorovné chlazené válce, přičemž ocel má hmotnostní složení C % < 0,08, Si % < 1, P % < 0,04, Mn % < 2, Cr % 17 až 20, Ni % 8 až 10,5, S % 0,007 až 0,040, zbytek železo a nečistoty pocházející z výrobního procesu. Poměr Cr_ctl/Ni_ea je 1,55 až 1,90, při Cr_eq(%) = Cr % + 1,37 % Mo + 1,5 Si % + 2 Nb % + 3 Ti %, Ni_w(%) = Ni % + 0,31 Mn % + 22 C % + 14,2 N % + Cu %. Povrch válců nese spojité fasetky přibližně kruhového nebo eliptického průřezu o průměru 100 až 1500 pm a o hloubce 20 až 150 pm. Inertním plynem v okolí menisku je plyn rozpustný v oceli nebo směs plynů nebo plyn sestávající alespoň z 50 % obj. takového plynu nebo směsi plynů.

Způsob kontinuálního lítí pásků z austenitické nerezavějící oceli s výtečnou jakostí povrchu mezi dva válce a takto získaný pásek

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu kontinuálního lití kovů přímo z tekutého kovu na pásky z austenitické nerezavějící oceli, jejichž tloušťka je řádově několik milimetrů, způsobem nazývaným „lití mezi válce“.

Dosavadní stav techniky

V posledních letech lze pozorovat zřetelný pokrok ve vývoji odlévání pásků z uhlíkatých nebo z nerezavějících ocelí přímo z tekutého kovu. Způsob, kterého se dnes používá, je lití tekutého kovu mezi dva chlazené válce otáčející se kolem vodorovných os ve vzájemně opačném smyslu a orientované proti sobě, přičemž minimální vzdálenost mezi jejich povrchy je rovna tloušťce, kterou má mít odlévaný pásek (například několik mm). Prostor, vymezený pro litou ocel, je definován protilehlými povrchy válců, na kterých začíná tuhnutí pásku a je definován bočními závěrnými deskami ze žáruvzdorného materiálu, zaměřenými proti povrchu válců. Tekutý kov začíná tuhnout ve styku s vnějšími povrchy válců, na kterých se tvoří ztuhlé „kůry“, které se spojují v úrovni „hrdla“, tedy zóny, ve které je vzdálenost válců minimální.

Hlavním problémem, který se vyskytuje při výrobě tenkých pásků z nerezavějící oceli litím mezi válce, je významné nebezpečí výskytu vad na pásku, kterými jsou mikrotrhlinky. Jde o povrchové necelistvosti malých rozměrů, které jsou nicméně postačující k tomu, že se nehodí k použití při výrobě produktů tvářených za studená, které se žních zhotovují. Mikrotrhlinky se tvoří během tuhnutí oceli a mají hloubku řádově 40 pm a šířku na povrchu přibližně 20 pm. Jejich výskyt pochází ze smršťování oceli po ztuhnutí licí kůry ve styku s válci po celé délce styku. Toto tuhnutí je možno popsat jako procházející dvěma po sobě následujícími etapami. První etapa vzniká při počátečním styku mezi tekutým kovem a povrchem válce, přičemž vzniká na povrchu válce kůra tuhé oceli. Druhou etapou je růst tloušťky této licí kůry až v hrdle, nebo, jak se tomu říká, spojí se s kůrou vytvářenou na druhém válci k vytvoření pásku zcela ztuhlého. Styk mezi ocelí a povrchem válce je určován topografií povrchu licích válců spolu s povahou plynu ochranné atmosféry v licím prostoru a chemickým složením oceli. Všechny tyto parametry působí na ustavení přestupu tepla mezi ocelí a válcem a řídí podmínky tuhnutí kůry. Během tuhnutí a chladnutí licích kůr jsou licí kůry vystaveny smršťování. Toto smršťování závisí jmenovitě na průběhu transformace delta-gama, která probíhá za citelné změny hustoty kovu v mikroskopickém měřítku. Je určováno chemickým složením litého kovu. Toto smršťování také mění podmínky tuhnutí a chladnutí licích kůr.

Poměr Cr_eq/Ni_eq se klasicky považuje za reprezentanta komínu tuhnutí austenitických nerezavějících ocelí. Vypočte se podle Hammar-Swenssonova vztahu pomocí vzorců (přičemž procenta jsou míněna hmotnostně):

Cr_eq (%) = Cr % + 1,37 Mo % + 1,5 Si % + 2 Nb % + 3 Ti % Ni_eq (%) = Ni % + 0,31 Mn % + 22 C % + 14,2 N % + Cu %

Byly provedeny různé pokusy k vyvinutí způsobu lití mezi válci umožňujícího získat schůdnou cestou pásky prosté nepřípustných povrchových vad jako jsou mikrotrhlinky.

Austenitické nerezavějící oceli se týká například evropský patentový dokument číslo EP-0 409 645 A. Týká se geometrie definované „fesetkami“ (křížové gravury převážně kruhové nebo eliptické) na povrchu válců při použití jako inertní atmosféry směsi plynů obsahující 30 až 90 % plynu rozpustného v oceli, který vyplní fasetky v okamžiku prvního styku válce s tekutým kovem. V evropském patentovém dokumentu číslo EP-0 481 481 A se navrhuje chemické slože

-1 CZ 296650 B6 ní oceli, kde delta Fe_cai je definován vztahem delta Fe_cal = 3 (Cr % + 1,5 Si % + Mo %) 2,8 (Ni % + 0,5 Mn % + 0,5 Cu %) -84 (C % + N %) -19,8 mezi 5 až 9 % s geometrií fasetek na válcích podporující tuhnutí primárního feritu delta -> delta + gama. Fasetky se mohou klasicky realizovat otryskáním nebo použitím laseru. Ve všech zveřejněných dokumentech se požaduje, aby fasetky byly od sebe odděleny.

V patentovém dokumentu číslo EP-0 679 114 A se navrhuje použití obvodových drážek vytvořených na povrchu válců, kterými se dosáhne drsnosti povrchu Ra 2,5 až 15 pm. Spojeno je to s chemickým složením oceli umožňujícím tuhnutí primárního austenitu, charakterizované poměrem Cr_eq/Ni_eq nižším než 1,60. Nicméně tuhnutí primárního austenitu zvýší citlivost nerezavějících ocelí k fazetkám za tepla a nebezpečí tvoření podélných trhlinek na pásku.

V patentovém dokumentu číslo EP 0 796 685 A se navrhuje odlévat ocel, jejíž poměr Cr_eq/Ni_eq je vyšší než 1,55, způsobem k minimalizování změn fází za vysoké teploty a lití provádět s použitím válců, na jejichž povrchu jsou spojité fasetky o průměru 100 až 1500 pm a o hloubce 20 až 150 pm, a s uzavíráním sousedství menisku (průniku mezi povrchem tekuté oceli a povrchem válců) plynem rozpustným v oceli, nebo směsí plynů tvořenou převážně plynem rozpustným v oceli. Vrcholy drsnosti slouží jako místa umrtvení tuhnutí, přičemž kříže drsnosti tvoří spoje smršťování kovu během tuhnutí a umožňují lepší rozložení pnutí. Nicméně, pokud je poměr Cr_eq/Ni_eq vyšší než 1,70, nedá se vždy vyloučit přítomnost některých mikrotrhlinek.

Úkolem vynálezu je navrhnout způsob odlévání tenkých pásků z austenitické nerezavějící oceli, jejichž povrch je prost mikrotrhlinek a jiných hlavních vad, nevyžadující licí podmínky obzvlášť obtížné k provádění a umožňující lít oceli mající více rozšířený poměr Cr_eq/Ni_eq než u způsobů podle dosavadního stavu techniky.

Podstata vynálezu

Způsob kontinuálního lití pásků z austenitické nerezavějící oceli o tloušťce 10 mm nebo menší, přímo z tekutého kovu mezi dvěma vodorovnými chlazenými válci, spočívá podle vynálezu v tom, že

- složení oceli v hmotnostních procentech činí: C % < 0,08, Si % < 1, P % < 0,04, Mn % < 2, Cr% 17 až 20, Ni % 8 až 10,5, S % 0,007 až 0,040, zbytek železo a nečistoty pocházející z výrobního procesu;

- poměr Cr_eq/Ni_eq je 1,55 až 1,90, při

Cr_eq (%) - Cr % + 1,37 Mo % + 1,5 Si % + 2 Nb % + 3 Ti %

Ni_eq (%) = Ni % + 0,31 Mn % + 22 C % + 14,2 N % + Cu %;

- povrch válců nese spojité fasetky přibližně kruhového nebo eliptického průřezu o průměru 100 až 1500 pm a o hloubce 20 až 150 pm;

- inertním plynem v okolní menisku je plyn rozpustný v oceli nebo směs takových plynů nebo plyn sestávající objemově alespoň z 50 % takového plynu nebo směsi plynů.

Vynález se týká také pásků, které lze vyrobit tímto způsobem.

Vynález tedy spočívá v kombinaci podmínek týkajících se složení litého kovu, stavu válců a složení inertního plynu v menisku k získání povrchu pásku prostého mikrotrhlinek. Hlavním původním požadavkem složení je, že kov má obsahovat množství síry vyšší než je množství nejčastěji uváděné (aniž je významné do výše, která by rušila odolnost výrobků proti korozi) a že tento obsah má být kombinován s přesným odstupňováním poměrů Cr_eq/Ni_eq.

Vynález blíže objasňuje následující podrobný popis s přiloženými obrázky.

-2CZ 296650 B6

Přehled obrázků na výkresech

- Na obr. 1 je mikrosnímek řezu pásku z nerezavějící austenitické oceli lité mezi válci podle dosavadního stavu techniky, ze kterého je patrna morfologie mikrotrhlinek, kterým je třeba zabránit.

- Na obr. 2 je znázorněna křivka vlivu obsahu síry v kovu na výskyt mikrotrhlinek na povrchu odlitého pásku. Na ose x je obsah síry v kovu v procentech, na ose y je výskyt kolísání hladiny tekutého kovu na menisku.

Příklady provedení vynálezu

Podmínky prvního styku mezi tekutým kovem a válci jsou velmi významným faktorem v procesu tuhnutí pásku a ovlivňují hlavně kvalitu jeho povrchu. Jejich dobrá matrice je tedy velmi významná pro zaručení nepřítomnosti mikrotrhlinek na litém pásku. Nevyhnutelná kolísání hladiny povrchu tekutého kovu přítomného mezi válci tuto matrici komplikují, zvláště tím, že jsou zdrojem nepravidelností ve výměně tepla, ke které dochází v této zóně prvního styku. Takové nepravidelnosti jsou způsobeny, v pozdějším stadiu tuhnutí kůry, smršťováním kovu během tuhnutí, které pocházejí hlavně z fázových přeměn za vysoké teploty, které jsou charakteristické pro austenitické nerezavějící oceli. Tato smrštění mohou být příčinou mikrotrhlinek. Na obr. 1 je mikrosnímek vzorku tenkého pásku 1 z austenitické nerezavějící oceli v podélném řezu. Tento pásek 1 vykazuje na povrchu 2 mikrotrhlinku 3 typu, kterému se má vynález přesně vyhnout. Vztahová značka se týká bílé plochy 4 odpovídající segregační oblasti kolem mikrotrhlinky 3, která je obohacena o prvky, jako je Mn a Ni, které ji činí náchylnější k praskání. Tato ocel není ocelí podle vynálezu. Čára vztahové značky musí dosahovat do mikrotrhlinky 3, jak je patrno na obr. 2. Metalografickým leptáním je zviditelněna světlá stopa táhnoucí se kolem mikrotrhlinky 3 až do prodloužení: ta odpovídá segregační zóně obohacené prvky jako je nikl a mangan.

Zjistilo se, že přidání do kovu tenzioaktivních prvků jako je síra, které působí na povrchové napětí tekuté oceli na povrchu válců, má výrazný vliv na podmínky prvního styku mezi kovem a licími válci. Taková přísada umožňuje zejména stabilizovat citlivě tvar menisku tekutého kovu díky lepšímu smáčení povrchu válce. Z toho vyplývá významné zlepšení homogenity a pravidelnosti v okamžicích výměny tepla mezi tekutým kovem a povrchem válců od jejich prvního styku. Tyto jevy se zjistily měřením nepravidelností tloušťky kolonální kůry na metalografických výbrusech příčných řezů surových tenkých pásků po odlití z austenitické nerezavějící oceli typu 304. Nepravidelnost těchto tlouštěk se projevuje zvýšeným sklonem litého pásku vykazovat na povrchu mikrotrhlinky. Na rozdíl od toho pravidelná tloušťka kolonální zóny ztuhlé licí kůry, která dokládá, že hladina menisku se během lití málo měnila, se současně projevovala s nepřítomností mikrotrhlinek na povrchu pásku.

Křivka na obr. 2 ukazuje výsledky těchto výzkumů, které se získaly na páscích o tloušťce 3 mm, litých rychlostí 50 m/min. Povrchy licích válců byly zdrsněny spojitými fasetkami o střední hloubce 80 μπι a o průměru 1000 μπι. Složení litých ocelí je v mezích: C: 0,02 až 0,06%; Mn: 1,3 až 1,6 %; P: 0,019 až 0,024 %; Si: 0,34 až 0,45 %; Cr: 18,0 až 18,7 %; Ni: 8,6 až 9,8 %; S: 0,0005 až 0,446%. Poměry Cr_eq/Ni_eq těchto ocelí kolísaly mezi 1,79 až 1,85. Inertní plyn v prostředí menisku obsahoval objemově 60 % dusíku a 40 % argonu. Na obr. 2 je na ose x obsah síry v kovu v procentech, na ose y je výskyt kolísání hladiny tekutého kovu na menisku, který představuje rozvinutou tloušťku kolonálních zón pozorovaných na struktuře tuhnutí pásku. Je patrno, že za stejných podmínek lití se zvýšeným obsahem síry v kovu, při současném podobném obsahu ostatních prvků, má kolísání hladiny menisku sníženou amplitudu. Od obsahu síry 0,007 % se tento vliv výrazně snižuje zatímco při nižším obsahu je velmi výrazný. Bere se také v úvahu výskyt mikrotrhlinek na povrchu pásků, který je přímo úměrný tomuto kolísání a skutečnost, že spodní mez obsahu síry 0,007 % odpovídá rovněž minimu nutnému k zabránění tvoření mikrotrhlinek.

-3CZ 296650 B6

Obecně je stanoven soubor podmínek ktomu, aby se odlévání austenických nerezavějících ocelí v tenkých páscích provádělo bez trhlinek na povrchu pásků, uvedený shora. Je to opodstatněno následujícími úvahami:

Jestliže je obsah síry nižší než 0,007 %, stává se kolísání hladiny menisku významným a nepravidelnosti v přestupu tepla, které z toho vyplývají, vyvolávají tvoření mikrotrhlinek, zvláště při poměru Cr_eq/Ni_eq vyšším než 1,70. Horní mez obsahu síry je stanovena na 0,04 %, jelikož nad touto hodnotou vliv síry na stability menisku už významně nestoupá a naopak se pozoruje zvýšené nebezpečí zhoršení odolnosti proti bodové korozi konečného výrobku zhotoveného z těchto pásků.

Obsah fosforu se má udržovat na alespoň 0,04 %, aby se zabránilo nebezpečí, trhlin pásků za tepla, blíží-li se poměr Cr_eq/Ni_eq 1,55, tedy jestliže dochází k částečnému tuhnutí primárního austenitu nikoli převážně primárního feritu.

Poměr Cr_eq/Ni_eq má být nejméně 1,55, neboť pod touto hodnotou ocel tuhne alespoň částečně jako primární austenit, což zvyšuje náchylnost k praskání pásku a podporuje výskyt podélných trhlin, které musejí být rovněž absolutně vyloučeny. Při poměru Cr_eq/Ni_eq vyšším než 1,90 se stává smršťování spojené s přeměnou ferit-austenit velmi významným a mikrotrhlinky jsou pak nevyhnutelné. Nadto podíl feritu v pásku se stává příliš vysokým, což může přispívat k lomům při finálním zpracování takto litých pásků.

Ostatní analytické podmínky pro litou ocel jsou klasické běžné pro austenické nerezavějící oceli, zvláště například pro oceli typu 304. Je zřejmé, že pokud jde o jiné prvky, než které jsou shora explicitně uvedené, mohou být v oceli obsaženy v podobě nečistot nebo legujících prvků v nepatrném množství v míře, která významně nemění podmínky tuhnutí a povrchové napětí tekuté oceli na povrchu válců, což by potvrzovalo nepřítomnost mikrotrhlinek na vyráběných páscích.

Jak shora uvedeno, má povaha inertního plynu v oblasti menisku velký vliv na podmínky styku oceli s povrchem válců, zvláště na způsob, jakým se uskutečňuje přestup „v negativu“ drsnosti povrchu válců na povrch pásku a na nebezpečí vzniku mikrotrhlinek. Pokud jde o plyn úplně nebo převážně nerozpustný v oceli, jako je argon nebo helium, nepronikne ocel během tuhnutí vůbec, nebo pronikne málo do prohlubní na povrchu válce. Přestup tepla se tedy uskuteční prakticky pouze na vrcholech drsnosti, což učiní přestup velmi heterogenním na povrchu válce. Tato heterogenita je příznivá pro výskyt četných mikrotrhlinek. Naopak u inertního plynu obsahujícího významný podíl plynu rozpustného v oceli, jako je dusík, vodík, amoniak a oxid uhličitý, zesíleně sestává-li úplně z takového plynu nebo ze směsi takových plynů, pronikne ocel dobře do prohlubní na povrchu válců a přestup tepla v prvním stykuje významný. Nadto to zmenšuje heterogenitu přestupu tepla na hrotech prohlubní. Toto vše přispívá k omezení rizika tvoření mikrotrhlinek. V praxi, při dodržování ostatních podmínek lití týkajících se složení kovu a drsnosti povrchu válců, stanoví se dolní mez na 50 % objemu inertního plynu pro plyn (nebo směs plynů) rozpustný v oceli.

Dále popsané podmínky se týkají výsledků dosažených v případě válců, které mají na povrchu spojité fasetky o průměru 100 až 1500 pm a o hloubce 20 až 150 pm.

Vynález objasňují, nijak však neomezují následující příklady praktického provedení.

Příklad 1

Mezi válci se odlévají pásky z austenitické nerezavějící oceli o tloušťce 3 mm. Povrchy válců jsou opatřeny spojitými fasetkami o středním průměru 1000 pm a o střední hloubce 100 pm. Inertní plyn v prostoru menisku sestává ze 40 % argonu a 60 % dusíku. Složení oceli je v mezích:

-4CZ 296650 B6

C: 0,02 až 0,06 %; Mn: 1,3 až 1,6 %; P: 0,019 až 0,024%; Si: 0,34 až 0,45 %; Cr: 18,0 až 18,7 %; Ni: 0,6 až 9,8 %; S: 0,0005 až 0,446 %. Poměr Cr_eq/Ni_eq litých ocelí kolísá mezi 1,79 až 1,85. Měří se povrchová hustota mikrotrhlinek na takto odlitých páscích a výsledky těchto měření se porovnávají s obsahy síry v litých ocelích. Tabulka I obsahuje výsledky těchto zkoušek.

Tabulka I

Vliv obsahu síry v oceli na hustotu povrchových mikrotrhlinek

S % Počet mikrotrhlinek na dm²

O,0005	110
O,0028	75
O,0066	10
0,0075	0
0,0080	0
0,0150	0
0,0388	0
O,0446	0

V těchto případech kde poměr Cr_eq/Ni_eq litých ocelí je 1,79 až 1,85 (nekolísá tedy v příliš širokých mezích), je zřejmé, že hustota pozorovaných mikrotrhlinek závisí silně na obsahu síry v oceli. Od obsahů síry 0,007 % už nejsou mikrotrhlinky pozorovány, zatímco u obsahů síry nižších a velmi nízkých, jsou mikrotrhlinky přítomny velmi významným způsobem. Jde o výsledky znázorněné křivkou na obr. 2.

Příklad 2

Mezi válci se odlijí pásky o tloušťce 3,8 mm z austenitické nerezavějící oceli, jejíž složení je uvedeno v tabulce II. Válce mají drsnost povrchu vyznačující se spojitými fasetkami o středním průměru 1000 pm a o střední hloubce 120 pm.

Tabulka II

Chemické složení ocelí příkladu 2.

Ocel	C %	Mn *	P *	S t	Si %	Ni *	Cr %	Cu i	Mo t	X «	Creq/N ieq
fl	0,038	0.87	0,019	0,004	0,451	8,61	18,28	0,128	0,071	0,0456	1,82
B	0,035	0,82	0,021	0,019	0,562	8,58	18,23	0,114	0,218	0,0535	1,85
C	0,015	1,57	0,020	0,005	0,510	10,16	18,25	0,108	0,082	0,0423	1,64
D	0,053	1.50	0,023	0,039	0,266	9,07	18,11	0,264	0,299	0,0509	1,62

Během lití těchto ocelí se měnilo složení inertního plynu přítomného v sousedství menisku při měnění příslušných poměrů argonu a dusíku a měřila se na odlitých páscích pozorovaná hustota povrchových mikrotrhlinek pro různé složení použitého inertního plynu. Výsledky jsou v tabulce III.

-5CZ 296650 B6

Tabulka III

Vliv složení inertního plynu na povrchovou hustotu mikrotrhlinek na pásku, podle obsahu síry a podle poměru Cr_eq/Ni_eq lité oceli

arcfon & /dusík &	ocel A	ocel B	ocel C	ocel D
O/1OO	200	O	0	O
10/90	290	0	0	0
20/80	280	0	0	0
30/70	320	O	5	0
40/60	330	0	20	0
50/50	370	0	40	0
60/40	350	5	70	15
70/30		40	110	30
80/20		110	130	120

Tyto zkoušky ukazují, že ocel A, která má poměr Cr_eq/Ni_eq uspokojivý, avšak slabý obsah síry, vede systematicky k vytváření mikrotrhlinek ve významném množství, nezávisle na složení inertního plynu. Ocel C má obsah síry poněkud vyšší a to postačuje ke zřetelnému zlepšení povrchové kvality pásku a pak se mikrotrhlinky neobjevují, zvýší-li se obsah dusíku v inertním plynu na alespoň 80 %. Tyto výsledky nelze považovat za úplně postačující, jelikož nutnost udržovat obsah dusíku v inertním plynu na zvýšené úrovni snižuje možnost, aby obsluha řídila fungování licí soupravy konečným způsobem. Ve skutečnosti je složení inertního plynu parametrem, se kterým se jeví často snaha si pohrávat křížení intenzity přestupu tepla mezi válci a kovem, například k měnění zaoblení válců, které ovlivňuje tvar pásku (evropský patentový dokument číslo EP 0 736 350 A). Výsledky získané s ocelí C připouštějí závěr, že obsah síry 0,005 nemůže být zahrnut do rozsahu vynálezu.

Naopak pásky odlité z ocelí B a D nevykazují mikrotrhlinky, je-li podíl dusíku v inertním plynu alespoň 50 %. Jejich obsahy síry jsou 0,019 a 0,039 % ajejich poměry Cr_eq/Ni_eq jsou 1,82 a 1,64. Tyto příklady se zařazují tedy dobře do rámce vynálezu. Vynález se uplatňuje přednostně u ocelí, jejichž poměry Cr_eq/Ni_eq jsou 1,70 až 1,90, neboť tento poměr odpovídá ocelím, do kterých je přidáno více austenitotvorných prvků (jako je nikl) než u ocelí s menším poměrem Cr_eq/Ni_eq, které se tedy vyrábějí ekonomičtěji.

Průmyslová využitelnost

Výroba pásků z austenitické nerezavějící oceli kontinuálním litím mezi válci mající vyšší obsah síry s eliminací výskytu povrchových trhlinek.

-6CZ 296650 B6

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob kontinuálního lití pásku z austenitické nerezavějící oceli o tloušťce 10 mm nebo menší, přímo z tekutého kovu mezi dvěma vodorovnými chlazenými válci, vyznačující se t í m , že

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob kontinuálního lití pásku z austenitické nerezavějící oceli o tloušťce 10 mm nebo menší, přímo z tekutého kovu mezi dvěma vodorovnými chlazenými válci, vyznačující se t í m , že

- složení oceli v hmotnostních procentech činí: C % < 0,08, Si % < 1, P % < 0,04, Mn % < 2, Cr% 17 až 20, Ni % 8 až 10,5, S % 0,007 až 0,040, zbytek železo a nečistoty pocházející z výrobního procesu;

- poměr Cr_eq/Ni_eq je 1,55 až 1,90, při

Cr_eq (%) = Cr % + 1,37 Mo % + 1,5 Si % + 2 Nb % + 3 Ti %,

Ni_eq (%) = Ni % + 0,31 Mn % + 22 C % + 14,2 N % + Cu %,

- povrch válců nese spojité fasetky přibližně kruhového nebo eliptického průřezu o průměru 100 až 1500 pm a o hloubce 20 až 150 pm;

- inertním plynem v okolí menisku je plyn rozpustný v oceli nebo směs takových plynů nebo plyn sestávající objemově alespoň z 50 % takového plynu nebo směsi plynů.
2. Způsob podle nároku 1, vy z n a č uj í c í se tí m , že poměr Cr_eq/Ni_eq je 1,70 až 1,90.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že inertní plyn sestává ze směsi objemově dusíku 50 až 100 % a argonu 50 až 0 %.
4. Pásek zaustenitické nerezavějící oceli, vyznačující se tím, že je vyrobitelný způsobem podle nároku 1 až 3.

1 výkres