CZ296350B6

CZ296350B6 - Meziprodukt pro pouzití pri cástecné syntéze paclitaxelu

Info

Publication number: CZ296350B6
Application number: CZ20001869A
Authority: CZ
Inventors: Bombardelli@Ezio
Original assignee: Indena S. P. A.
Priority date: 1997-11-21
Filing date: 1998-11-19
Publication date: 2006-02-15
Also published as: AU746448C; WO1999026939A1; CA2310778A1; EP1049686A1; DE69832202T2; EP1049686B9; CN1229364C; PL192422B1; EP1049686B1; NO20002600L; US5917062A; SI1049686T1; DE69832202D1; RU2213739C2; CZ20001869A3; CA2310778C; SK7322000A3; US5907042A; AU1170599A; ATE308533T1

Abstract

Cástecná syntéza paclitaxelu a jeho analogu s pouzitím nových meziproduktu, obecného vzorce II, které jsou deriváty 10-deacetylbaccatinu III a obecného vzorce III. Popisuje se také zpusob výroby techto derivátu. Tyto nové deriváty mají alkylkarbonátové nebo alkylkarbonylové substituenty v poloze 7.

Description

(57) Anotace:

Částečná syntéza paclitaxelu a jeho analogů s použitím nových meziproduktů, obecného vzorce II, které jsou deriváty 10-deacetylbaccatinu III a obecného vzorce III. Popisuje se také způsob výroby těchto derivátů. Tyto nové deriváty mají alkylkarbonátové nebo alkylkarbonylové substituenty v poloze 7.

Meziprodukt pro použití při částečné syntéze paclitaxelu

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká částečné syntézy paclitaxelu a jeho analogů s použitím nových meziproduktů, které jsou deriváty 10-deacetylbaccatinu III, a způsobu výroby těchto derivátů. Tyto nové deriváty mají v poloze 7 karbonátové substituenty, jako například t-butoxykarbonát.

Dosavadní stav techniky

Paclitaxel, dobře známá sloučenina se silnou protinádorovou aktivitou se širokým spektrem antitumořových účinků, má následující strukturu vzorce (I)

Na trhu jsou dostupné komerční farmaceutické produkty s obsahem této sloučeniny, například pro léčení rakoviny vaječníků a prsu u žen. Z těchto důvodů jsou každý rok požadovány větší dodávky této sloučeniny. Paclitaxel a baccatin III se obtížně extrahují obecně při velmi malých výtěžcích z kůry kmenů různých druhů rodu Taxus. Jsou tedy nezbytné alternativní zdroje této sloučeniny.

Jak ve vědecké, tak i v patentové literatuře bylo ohlášeno několik způsobů syntézy. Patent US Re-34 277 (opravené vydání US patentu 4 924 011) popisuje částečnou syntézu paclitaxelu s použitím 10-deacetylbaccatinového IH derivátu, který je v poloze 7 chráněn trialkylsilylovou skupinou, přičemž konkrétně je ukázána triethylsilylová skupina („TES“), a který je také chráněn v poloze 10 acetylovou skupinou. Tento derivát baccatinu ΙΠ reaguje s (2Á,3S)-A-benzoyl-2-ť9(l-ethoxyethyl)-3-fenylizoserinem před odstraněním ochranných skupin za získání paclitaxelu.

V přihlášce PCT WO-93/06094 byl paclitaxel připravován reakcí postranního řetězce, prekurzoru β-laktamové sloučeniny s 7-O-TES-baccatinovým Hl derivátem za poskytnutí 7-TES-baccatinového III reakčního produktu. Po zpracování reakčního produktu za mírně kyselých podmínek byl získán paclitaxel.

V patentu US 5 476 954 byla prováděna syntéza paclitaxelu, při které se vycházelo z chráněného 10-deacetylbaccatinového III derivátu, který obsahoval ochrannou skupinu 2,2,2-trichlorethoxykarbonyl („TROC“) jak v poloze 7, tak i v poloze 10 uvedeného derivátu.

EP 0 617 034 popisuje způsob výroby 2-debenzoyl-2-acylových derivátů taxolu. V popisovaném způsobu se C-13-substituované analogy 2-benzoyltaxolu, ve kterých jsou C-7 aC-10 hydroxylové skupiny chráněny různými ochrannými skupinami včetně *BOC, selektivně zbaví ochranných skupin a reacylují v poloze C-2 za vytvoření 2-debenzoyl-2-acylových analogů.

-1 CZ 296350 B6

WO 94/07879 popisuje způsob výroby taxanových derivátů esterifikací chráněného baccatinu III nebo 10-deacetylbaccatinu III s použitím oxazolidinové kyseliny. Baccatinové výchozí látky se s výhodou chrání v poloze C-7 trichlorethylkarbonylovým nebo trichlorpropylkarbonylovým ra5 dikálem.

EP 0735 036 popisuje způsob výroby taxanů s použitím substituovaných oxazolidinů. V popisovaném způsobu se připraví C-l 3-substituované taxany reakcí oxazolidinů s taxanovou částí, která se chrání různými ochrannými skupinami. C-7 hydroxylová skupina taxanové skupiny se s výío hodou chrání skupinou trialkylsilyl.

Je dobře známo, že klíčovým krokem při částečné syntéze paclitaxelu je selektivní ochrana polohy 7 odštěpitelnou skupinou, která může být snadno odstraněna. Je tomu tak proto, že hydroxylová skupina v této poloze taxanové struktury je mnohem reaktivnější než skupina v poloze 10 15 nebo 13 a paclitaxelový produkt, který se syntetizuje, musí mít v této poloze hydroxylovou skupinu. Až do nynějška byla však za nejvhodnější ochrannou skupinu považována skupina TES. Výtěžek derivatizace 10-deacetylbaccatinu III TES je typicky přibližně 85 %, jestliže se použije 20 mol činidla. Acylační krok s použitím pěti ekvivalentů acetylchloridu poskytne přibližně 85 % 7-TES-baccatinu III, jak se uvádí v PCT přihlášce WO-93/06094 a jejím US ekvivalentu jako 20 patent US 5 574 156.

Z hlediska důležitosti paclitaxelu jsou však požadovány nové a zlepšené způsoby jeho výroby.

Předkládaný vynález poskytuje takový zlepšený způsob syntézy paclitaxelu a jeho analogů, při 25 kterém se primárně používá jako meziproduktů nových derivátů 10-deacetylbaccatinu ΙΠ.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká meziproduktu pro použití při částečné syntéze paclitaxelu nebo jeho analogu, kterým je sloučenina vzorce II:

kde:

A je

R-,Ο

O-A

O (II),

CH_a ch₃

R! je ochranná skupina hydroxylové skupiny nebo atom vodíku;

/

C---O---C--ch₃

-2CZ 296350 B6 a

R.2 je atom vodíku.

Jako příklady ochranných skupin hydroxylové skupiny je možno uvést acylové skupiny C_M karboxylových kyselin, například acetyl, trialkylsilylové skupiny, kde každá alkylová skupina obsahuje 1 až 3 atomy uhlíku a skupina A je jak definováno výše, například t-butoxykarbonylová skupina vzorce

S výhodou je proto skupina Ri je acylová skupina C,_₄ karboxylové kyseliny, například acetyl, trialkylsilylová skupina, kde každá alkylová skupina obsahuje 1 až 3 atomy uhlíku nebo skupina A uvedená výše, například t-butoxykarbonylová skupina.

V průběhu částečné syntézy paclitaxelu se zavádí do polohy 13 vhodně chráněného derivátu baccatinu ΠΙ TV-benzoyl (2J?,3S)-3-fenylizoserinová skupina. Výsledné chráněné deriváty paclitaxelu mají obecný vzorec (lla)

kde A je

CH₃

Ri je ochranná skupina hydroxylové skupiny nebo atom vodíku;

R_2a je (27?,35)-3-fenylizoserinový derivát struktury:

CgHsCONH

kde R₃ je atom vodíku.

Vynález se dále týká způsobu výroby paclitaxelu kroky vytvoření meziproduktu sloučeniny vzorce Ha a odstranění skupiny A za poskytnutí paclitaxelu.

Pro výrobu sloučenin vzorce II a Ha, kde R] je acetyl, zahrnuje způsob podle vynálezu s výhodou vytvoření sloučeniny meziproduktu II reakcí 10-deacetylbaccatinu ΠΙ s činidlem schopným zavést do molekuly t-butoxykarbonylovou skupinu, například t-butoxy-pyrokarbonátem, za získání 7-t-butoxykarbonyl-10-deacetylbaccatinu ΠΙ. Takto získaný 7-t-butoxykarbonyl-10deacetylbaccatin III pak může být acetylován za získání 7-t-butoxykarbonyl-10-baccatinu HL

10-deacetylbaccatin III má velmi malou rozpustnost ve většině běžných rozpouštědel a proto je důležitá volba rozpouštědla pro dosažení přijatelné rychlosti a vysokých výtěžků reakce, při které se zavádí t-butoxykarbonylová skupina. Tak například 10-deacetyl má velmi malou rozpustnost v methylendichloridu. Jestliže se použije jako rozpouštědlo pro reakci 10-deacetylbaccatinu s t-butoxypyro-karbonátem (viz například příklad 1 dále) methylendichlorid, reakce probíhá v malém měřítku rozumnou rychlostí, ale pro práci ve velkém měřítku může být nepřijatelně pomalá.

Na druhé straně, jestliže se pro provedení reakce použije polární aprotické rozpouštědlo obsahující dusík jako je pyridin (viz příklad 8 dále), reakce probíhá rychleji, ale výtěžek může být nižší v důsledku tvorby 7,10-di(t-butoxykarbonyl)baccatinu jako vedlejšího produktu.

I když tedy může dojít k menší ztrátě z hlediska nižšího výtěžku, použití pyridinu jako rozpouštědla má výhody v průmyslovém měřítku z hlediska vyšší rychlosti reakce. Je také možné provádět další krok způsobu, tj. zavádění acetylové skupiny do polohy 10, aniž by se separoval nebo čistil požadovaný 7-t-butoxykarbonyl-10-deacetylbaccatin. Reakce, při které se zavádí t-butoxykarbonylová skupina a acetylační reakce mohou být tedy prováděny vjednom reaktoru.

Navíc jestliže je výchozí materiál amorfní (bezvodý), reakce probíhá rychleji, jestliže je výchozí materiál ve formě krystalického hemihydrátu.

Hydroxylová skupina v poloze 13 7-t-butoxykarbonylbaccatinu III může potom být převedena na (2R,3S)-3-fenylizoserinovou skupinu vzorce

kde R₃ je atom vodíku reakcí 7 t-butoxykarbonylbaccatinu ΙΠ s oxazolidinovým derivátem vzorce HI:

-4CZ 296350 B6 (III),

kde R4 je fenyl; a skupina R₅ je skupina fenyl nebo t-butoxy, a každá ze skupin R₆ a R₇ je halogenovaná methylová skupina. S výhodou se používá nadbytek oxazolidinového derivátu vzhledem k 7-t-butoxykarbonylbaccatinu ΠΙ.

Oxazolidinové deriváty vzorce ΙΠ

(ΙΠ), kde R4, R₅, R₆ a R₇ jak definováno výše tvoří další provedení předkládaného vynálezu. Každá ze skupin R₅ a R₇ je s výhodou skupina C1CH₂- BrCH₂- nebo F₃ČOxazolidinové deriváty vzorce III mohou být vyrobeny reakcí sloučeniny vzorce IV s ketonem R&R₇CO vzorce V

(IV)

Ve vzorci IV a V jsou skupiny R4, R₅, Re a R₇ jak definováno výše a R₈ je zbytek alkoholu R₈OH, kde R₈ je například C_t_4 alkylová skupina, například methyl.

Podrobný popis vynálezu

Předkládaný vynález poskytuje nové způsoby částečné syntézy paclitaxelu obecného vzorce I uvedeného výše použitím nových meziproduktů vzorců II a Ila. Tyto nové meziprodukty jsou univerzální meziprodukty, které mohou být také použity pro částečnou syntézu docetaxelu a jiných analogů paclitaxelu. Popisuje se také způsob jejich výroby.

Překvapivě bylo zjištěno, že ochrana hydroxyiové skupiny v poloze 7 10-deacetylbaccatinu ΙΠ nebo podobných taxanových derivátů stejné základní struktury určitými karbonátovými sloučeninami poskytne zlepšení při výrobě paclitaxelu z těchto derivátů.

-5CZ 296350 B6

Jako výhodnou ochrannou skupinu je možno použít t-butoxypyrokarbonát (BOC):

Tato ochranná skupina může být substituována v poloze 7 a v případě potřeby také v poloze 10.

Protože poloha 10 není tak reaktivní jako poloha 7, je možno v poloze 10 použít celé řady jiných ochranných skupin. Konkrétně může být použita skupina -ORi, kde R] je ochranná skupina hydroxylové skupiny nebo atom vodíku. Může být použita jakákoliv ze široké škály ochranných skupin hydroxylové skupiny včetně karbonátových skupin uvedených výše pro skupinu A, skupin Gi sloučenin vzorce III podle patentů US 5 578 739 nebo 5 621 121, skupina R₂ sloučenin vzorce ΙΠ podle patentu US 5 476 954 nebo substituenty R₃ sloučenin vzorce VI podle patentu US RE 34 277.

Je možné získat téměř kvantitativní výtěžky derivátu 7-BOC-lO-deacetylbaccatinu TTT z 10-deacetylbaccatinu III. Ochrannou skupinu BOC je možno snadno a selektivně odstranit za velmi mírných kyselých podmínek použitím katalytického množství minerálních nebo organických kyselin, s výhodou kyseliny mravenčí nebo F3C-COOH.

Syntézu 7-BOC-lO-deacetylbaccatinu III nebo jeho analogu je možno provádět v chlorovaných rozpouštědlech, s výhodou v methylenchloridu s použitím dimethylformamidu jako pomocného rozpouštědla. 1 mol 10-deacetylbaccatinu III nebo zvoleného taxanového analogu může reagovat s 1,2 až 2,5 ekvivalenty t-terbutoxypyrokarbonátu v přítomnosti 1,2 ekvivalentu ethyldiizopropylaminu a katalytického množství 4-dimethylaminopyridinu. Za těchto podmínek je možné získat téměř kvantitativní výtěžky 7-BOC-derivátu. Tuto sloučeninu je možno převést na 7BOC-10-acetylový derivát použitím acetylchloridu, bromidu nebo diketenu, jak je uvedeno v příkladech.

Tyto deriváty mohou být potom převedeny na biologicky účinné sloučeniny esterifíkací hydroxylové skupiny v poloze 13 oxazolidinovým derivátem vzorce ΙΠ

kde R4 je fenyl; a R₅ je fenyl nebo skupina t-butoxy, a každá ze skupin R₆ a R₇ je halogenovaná methylová skupina.

Reakce se obecně provádí v aprotických rozpouštědlech, s výhodou benzenu, toluenu, xylenu, chlorbenzenu nebo ethylbenzenu, s výhodou v přítomnosti kondenzačního činidla jako je dicyklohexylkarbodiimid (DCC) a katalytického množství báze jako je dialkylaminopyridin, s výhodou 4-dimethylaminopyridin, v teplotním rozmezí od přibližně 50 do 100 °C, a s výhodou °C.

-6CZ 296350 B6

Pro získání požadovaných sloučenin se s výhodou použijí 4 mol kondenzačního činidla a 1,5 mol oxazolidinového derivátu na 1 mol chráněného taxanu. Po odstranění reakčních vedlejších produktů a rozpouštědla je možno v surové formě izolovat 13-ester. Na tuto sloučeninu lze potom působit methanolem s katalytickým množstvím bezvodé HCI při pokojové teplotě nebo při teplotách v rozmezí od přibližně 5 do 10 °C, s výhodou při 0 °C, koncentrovanou kyselinou mravenčí (98 %) až do úplného odstranění ochranné skupiny BOC v poloze 7 a ochranné skupiny R₃postranního řetězce v poloze 13. Po smíchání reakční směsi s roztokem soli může být taxanový derivát extrahován rozpouštědlem, které je nemísitelné s vodou, a s výhodou s ethylacetátem. Po destilaci extrakčního rozpouštědla mohou být taxanové deriváty přímo krystalizovány použitím vhodných rozpouštědel nebo vystaveny chromatografickému čištění na silikagelu elučními rozpouštědly, přičemž směs rozpouštědel je s výhodou složena z hexanu/ethylacetátu ve vhodném poměru.

Paclitaxel a jeho analogy mohou být alternativně vyrobeny esterifíkací chráněného baccatinu s fenylizoserinovým řetězcem esterifíkovaným v poloze 2 skupinou BOC. Je možno použít výše popsaných reakčních podmínek s použitím oxazolidinového derivátu.

Hydroxylová skupina v poloze 13 může být esterifikována řadou dalších způsobů, jak se například popisuje v patentech US 5 578 739, US 5 574 156, US 5 621 121, US 5 476 954, US 5 470 866, US 4 857 653, US 4 814 470 a US Re. 34 277, a v evropské patentové přihlášce EP 525 589-A1. V nezbytné míře pro porozumění předkládanému vynálezu se všechny v popisné části této přihlášky citované patenty zařazují odkazem.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1: Syntéza 7-BOC-lO-deacetylbaccatinu III

500 mg vzorku 10-deacetylbaccatinu III (0,92 mmol) bylo suspendováno v CH₂C1₂ (5 ml) a ethyldiizopropylaminu (1,10 mmol, 1,2 ekv.), t-butoxypyrokarbonátu (240 mg, 1,10 mmol, 1,2 ekv.) a byl přidán DMAP (4-dimethylaminopyridin, 20 mg).

Reakční směs byla míchána 48 hod při pokojové teplotě a potom bylo přidáno stejné množství reakčních činidel a směs byla ponechána za míchání dalších 48 hod. Reakční směs byla zpracována zředěním CH₂C1₂, promytím HCI a roztokem soli. Po usušení bylo získáno 580 mg 7-BOC10-deacetylbaccatinu ΙΠ s následujícími vlastnostmi: teplota tání 148 a 162 °C; ‘H-NMR 200 MHz, CDC1₃, TMS jako vnitřní standard; Bz 8,10, br d, J 8; Bz 7,70, br t J 8; Bz 7,55, br t J 8; H2, 5,64 d J 7; H10, 5,54, s; H7, 5,36, dd, J 11,0, 8,0; H5, 4,95, d J 8; H13, 4,91 brt, J 7,5; H₂Oa, 4,32 d, J 8,0; H₂Ob 4,26, d, J 8,0; H3, 4,09 d, J 8,8; Ac, 2,29 s; H18 2,09 s; H19 1,83 s; Boc 1,46 s; H16 1,34 s; H17 1,20 s; IR (KBr) 3480 (OH), 1740 (br, C=O), 1603, 1371, 1275, 1259, 1158, 1092,712.

Příklad 2: Syntéza 7-BOC-l0-deacetylbaccatinu ΙΠ

500 mg vzorku 10-deacetylbaccatinu III (0,92 mmol) bylo rozpuštěno v 1 ml dimethylformamidu a zředěno 4 ml CH₂C1₂. Činidla a reakční podmínky byly stejné jako v příkladu 1.

Příklad 3: Syntéza 7-BOC-l0-baccatinu ΙΠ

644 mg (1 mmol) 7-BOC-l 0-deacetylbaccatinu III vyrobeného podle příkladu 1 nebo 2 bylo rozpuštěno v 5 ml pyridinu při 0 °C a bylo za míchání přidáno 1,2 g acetylchloridu (15 mmol)

-7CZ 296350 B6 v průběhu 15 hod. Když byla reakce ukončena, roztok byl zředěn CH₂C1₂ za míchání a promyt 60 ml H₂O. Organická fáze byla několikrát promyta H₂O a zředěnou HC1 až do odstranění pyridinu. Rozpouštědlo sušené na Na₂SO₄ se odpaří ve vakuu a zbytek se krystalizuje ze směsi hexan/aceton. Bylo získáno 660 mg 7-BOC-10-baccatinu ΠΙ s následujícími vlastnostmi: teplota tání 190 až 97 °C. 1H-NMR 200 MHz, CDC1₃, TMS jako vnitřní standard; Bz 8,10 br d, J 8; Bz 7,70 br t, J 8; Bz 7,55, br t J 8; H2, 5,64 d, J 7; H10, 5,52 s; H7, 5,44 dd, J 10,3, 7,0; H5,4,98, d, J 7,9; H13, 4,50 br t; H₂Oa, 4,32 d, J 8,0; H₂Ob 4,22 d, J 8,0; H3, 4,02 d, J 6,7; Ac, 2,30 s; H18 2,19 s; Ac, 2,16 s; H19 1,80 s; Boc 1,48 s; H16 1,17 s; H17 1,07 s.

Příklad 4: Syntéza paclitaxelu

1,65 g kyseliny (4S,57?)-2,2-di(chlormethyl)-4-fenyl-A-benzoyl-5-oxazolidinové bylo ponecháno reagovat v toluenu s 0,69 g 7-BOC-lO-baccatinu III v přítomnosti 1,1 ekv. DDC a 60 mg 4—dimethyl-aminopyridinu. Reakční směs byla udržována při 60 °C 12 hod za míchání v atmosféře argonu.

Na konci reakce (zjišťováno pomocí TLC) byla reakční směs odfiltrována od nerozpustných vedlejších produktů a rozpouštědlo bylo promyto H₂O a destilováno ve vakuu. Zbytek se rozpustí v 10 ml koncentrované kyseliny mravenčí při 0°C a za těchto podmínek se udržuje 2 hod. Reakční směs byla zředěna 100 ml H₂O a kalný roztok byl třikrát extrahován 50 ml CH₂C1₂. Organická fáze byla promyta roztokem NaHCO₃ a potom H₂O. Organická fáze po usušení na Na₂SO₄ se koncentruje ve vakuu. Zbytek byl krystalizován ze směsi ethanol/voda a bylo získáno 0,81 g paclitaxelu, který měl známé, v literatuře uvedené vlastnosti.

Příklad 5: Reakce 10-deacetylbaccatinu ΙΠ s Boc-pyrokarbonátem

500 mg vzorku 10-deacetylbaccatinu ΠΙ (0,92 mmol) bylo suspendováno v CH₂C1₂ (5 ml), a byly přidány ethyldiizopropylamin (190 μΐ, 1,10 mmol, 1,2 mol. ekv.), BOC-pyrokarbonát (240 mg, 1,10 mmol, 1,2 mol. ekv.) a DMAP (4-dimethylaminopyridin, 20 mg). Reakční směs byla míchána 48 hod při pokojové teplotě a potom byl přidán další BOC-pyrokarbonát (240 mg, 1,10 mmol, celkem 2,4 mol. ekv.) a ethyldiizopropylamin (190 μΐ, 1,10 mmol, celkem 2,4 mol. ekv.). Po míchání dalších 120 hod. byla reakční směs zpracována zředěním CH₂C1₂, promytím HC1 a roztokem soli. Po sušení byl zbytek čištěn chromatografíí na koloně (přibližně 5 g silikagelu). Eluce směsí hexan-EtOAc 6:4 poskytla 327 mg BOC DAB (výtěžek: 55 % přeměny: 92 %). Eluce ETOAc poskytla 195 mg DAB.

Příklad 6: Reakce 10-deacetylbaccatinu ΠΙ s BOC-ON

K roztoku 10-deacetylbaccatinu ΠΙ (400 mg, 0,73 mmol) v pyridinu (3 ml) byly přidány BOCON [= 2-(Zerc-butoxykarbonyloxyimino)-2-fenylacetonitnl] (543 mg, 2,19 mmol, 3 mol. ekv.) a 4-dimethylaminopyridin (90 mg, 0,73 mmol, 1 mol. ekv.).

Průběh reakce byl sledován TLC (hexan-EtOAc 4:6, Rf výchozího materiálu: 0,1; Rf 7-BOC derivátu 0,50; Rf 7,10-diBOC derivátu: 0,56). Po míchání při pokojové teplotě 10 dnů byla reakční směs zpracována zředěním vodou a extrakcí chloroformem. Po promytí nasycenou kyselinou citrónovou, nasyceným roztokem NaHCO₃ a roztokem soli byl roztok sušen (MgSO₄) a odpařen, za získání polotuhého zbytku (1,07 g). Tento zbytek se při analýze 'HNMR spektroskopií (200 MHz) převedl na látku s obsahem 7-BOC a 7,10-diBOC derivátů v poměru 85:15. Čištění chromatografíí na koloně (hexan-EtOAc 6:4) poskytlo 265 mg 7-BOC-10-deacetylbaccatinu ΠΤ (výtěžek 56 %).

-8CZ 296350 B6

Analýza: 7-BOC-10-deacetylbaccatin III

Bílý prášek, teplota tání 162 °C;

IR (KBr): 3480, 1740, 1603, 1371, 1275, 1259, 1158, 1092, 712

CI-MS: 645 (M+H), C₃₄H₄4O₁₂ 'H NMR (200 MHz, CDC1₃): 8,10 (br d, J = 8,0 Hz, Bz); 7,70 (br t, J = 8,0 Hz, Bz).

7,55 (br t, J = 8,0 Hz, Bz), 5,64 (d, J = 7,0 Hz, H-2), 5,54 (s, H-10), 5,36 (dd, J = 11,0, 8,0 Hz, H-7), 4,95 (d, J = 8,0 Hz, H-5), 4,91 (br t, J = 7,5 Hz, H-13), 4,32 (d, J = 8,0 Hz, H-20a), 4,26 (d, J= 8,0 Hz, H-20b), 4,09 (d, J = 8,0 Hz, H-3), 2,29 (s, OAc), 2,09 (br s, H-18), 1,83 (s, H-19), 1,46 (s, BOC), 1,34 (s, H-16), 1,20 (s, H-17).

Analýza: 7-BOC-baccatin ΙΠ

Bílý prášek, teplota tání 197 °C;

IR (KBr): 3580, 3497, 1750, 1724, 1713, 1273, 1240, 1070, 980.

M.h.: 686, C36H46O13

Ή NMR (200 MHz, CDC1₃): 8,10 (br d, J = 8,0 Hz, Bz); 7,70 (br t, J = 8,0 Hz, Bz).

7,55 (br t, J 8,0 Hz, Bz), 6,52 (s, H-10), 5,64 (d, J= 7,0 Hz, H-2), 5,41 (dd, J= 11,0, 8,0 Hz, H-7), 4,98 (d, J = 8,0 Hz, H-5), 4,90 (br t, J = 7,5 Hz, H-2), 4,32 (d, J = 8,0 Hz, H-20a), 4,22 (d, J = 8,0 Hz, H-20b), 4,02 (d, J = 7,0 Hz, H-3), 2,30 (s, OAc), 2,19 (br s, H-18), 2,16 (s, OAc), 1,80 (s, H-19), 1,48 (s, BOC), 1,17 (s, H-16), 1,07 (s, H-17).

Příklad 7: Výroba dichloroxazolidinového derivátu lila (methylester sloučeniny vzorce III, kde R4=R₅=fenyl; R6=R₇=-CH₂C1

500 mg methylesteru W-benzoylfenylizoserinu ve 30 ml směsi tetrahydrofuran/benzen 1:1 bylo ponecháno reagovat s 1 g dichloracetonu a 50 mg PTSA (pyridinium-p-toluensulfonát) v přítomnosti molekulového síta 0,3 mm (3 Á). Reakční směs byla zahřívána pod zpětným chladičem 2 dny. Na konci reakce byl zbytek promyt hexanem pro odstranění nadbytku dichloracetonu.

Zbytek ve 20 ml MeOH byl smísen s 220 mg K₂CO₃ ve 20 ml H₂O. Po 2 hod byl methanol odpařen ve vakuu a vodná fáze byla okyselena 5% roztokem KHSO₄ a potom extrahována ethylacetátem.

Získaná kyselina byla přímo použita pro esterifíkací 7-Boc-10-acetylbaccatinu III (viz příklad 4).

Příklad 8: Reakce 10-deacetylbaccatinu HI s Boc-pyrokarbonátem

BOC₂O (800 mg, 37 mmol), 2 mol. ekv.) a DMAP (220 mg, 18,5 mmol, 1 mol. ekv.) byly přidány k roztoku 10-deacetylbaccatinu ΠΙ (1,0 g, 18,5 mmol) v pyridinu (15 ml). Průběh reakce byl sledován TLC (hexan-EtOAc f:6, Rf st. m. = 0,10; Rf7-boc-derivátu 0,50; Rf 7,10-diBOCderivátu: 0,56).

-9CZ 296350 B6

Po mícháni (16 hod při pokojové teplotě) byla reakční směs ochlazena na 0 °C a byl přidán AcCl (261 μΐ, 37 mmol, 2 mol. ekv.). Průběh reakce byl sledován TLC (1,2-dichlorethan/EtOH 96:4 x4).

Po míchání při 0 °C 5 hod byly přidány dva další ekvivalenty AcCl a míchání pokračovalo při 0 °C další 2 hodiny. Reakční směs byla potom zpracována přidáním vody (přibližně 150 ml) do reakční nádoby. Po 30 min byla voda z reakční nádoby dekantována a lepivá sraženina na stěnách byla převedena do EtOAc (30 ml), promyta zředěnou HC1 (10 ml) a roztokem soli (10 ml). Po usušení (MgSO₄) a odpaření rozpouštědla bylo získáno 1,18 g žlutého prášku. Při analýze NMR byl zjištěn produkt jako směs 82:18 7-BOC-baccatinu ΙΠ a 7,10-diBOC-baccatinu III.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Meziprodukt pro použití při částečné syntéze paclitaxelu nebo analogu paclitaxelu, kterým je sloučenina vzorce II:

kde

A je

Ri je ochranná skupina hydroxylové skupiny nebo atom vodíku, a

R₂ je atom vodíku.
2. Meziprodukt podle nároku 1, ve kterém Rj je A, acetylová skupina nebo trialkylsilylová skupina, kde každá alkylová skupina obsahuje 1 až 3 atomy uhlíku.
3. Meziprodukt podle nároku 1, kde R, znamená atom vodíku.

-10CZ 296350 B6
4. Meziprodukt podle nároku 1, kde Rj znamená skupinu acetyl.
5. Meziprodukt pro použití při částečné syntéze paclitaxelu nebo analogu paclitaxelu, kterým je sloučenina vzorce III (lil), kde R4 je fenyl; a R₅ je skupina fenyl nebo t-butoxy, a každá ze skupin Ify a R₇ je halogenovaná methylová skupina.
6. Meziprodukt podle nároku 5, kde každá ze skupin R₆ a R₇ je skupina C1CH₂-, BrCH₂- nebo F₃C-
7. Způsob výroby paclitaxelu nebo docetaxelu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující kroky:

(i) vytvoří se meziprodukt reakcí 10-deacetylbaccatinu ΠΙ s t-butoxypyrokarbonátem za získání 7-t-butoxykarbonyl-l O-deacetylbaccatinu ΠΙ;

(ii) provede se acetylace polohy 10 látky 7-t-butoxykarbonyl-lO-deacetylbaccatinu HI za získání 7-t-butoxykarbonylbaccatinu ΙΠ;

(iii) zavede se skupina

CgHsCONH

CíHx kde R₃ je atom vodíku a R₅ je skupina fenyl nebo t-butoxy; v poloze 13 7-t-butoxykarbonylbaccatinu ΙΠ reakcí 7-t-butoxykarbonylbaccatinu ΙΠ s oxazolidinovým derivátem vzorce (III):

(III) kde R4 je skupina fenyl; a R₅ je skupina fenyl nebo t-butoxy, a každá ze skupin Ré a R₇ je halogenovaná methylová skupina, a provede se selektivní odstranění skupin A a R₃ za mírně kyselých podmínek použitím minerální nebo organické kyseliny.

-11 CZ 296350 B6
8. Způsob podle nároku 7, vy zn ač u j í cí se t í m , že se použije odpovídajících výchozích látek, kde každá ze skupin R« a R₇ je skupina CÍCH?- nebo BrCH₂- nebo F₃C-.
9. Způsob podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že oxazolidinový derivát se 5 použije v nadbytku vzhledem k 7-t-butoxy-karbonylbaccatinu ΠΙ.
10. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že acetylace se provádí acetylhalogenidem nebo diketenem.