CZ296340B6

CZ296340B6 - Bunecná struktura pro ulození materiálu

Info

Publication number: CZ296340B6
Application number: CZ0128698A
Authority: CZ
Inventors: M. Bach@Gary
Original assignee: Reynolds Consumer Products, Inc.
Priority date: 1995-11-01
Filing date: 1996-10-30
Publication date: 2006-02-15
Also published as: SK53198A3; WO1997016604A1; DE69628182D1; HUP9902090A2; NO318534B1; CA2236037C; TR199800781T2; US6395372B1; NO981988D0; SA96170525B1; JP3979667B2; MX9803295A; MY141932A; RU2196864C2; CZ128698A3; EP0858534B1; CN1091199C; AU716485B2; SK287451B6; KR100485907B1

Abstract

Bunecná úlozná struktura (10) pro ulození materiálu obsahuje mnozinu podlouhlých plastových pásu (14), umístených vedle sebe a vzájemne k sobe spojených ve vymezených oblastech (16) usporádaných v odstupu. Mnozina pásu (14) je roztazitelná do sírky pro vytvorení jednotné síte bunek (20), a pásy (14) vytvárejí bunecné steny (18), z nichz alespon jedna je opatrena mnozinou otvoru (34), z nichz kazdý má prumer od 3 mm do 17 mm. Celková plocha otvoru (34) v alespon jedné z bunecných sten (18) ciní od 19 % do 28 % plochy alespon jedné z bunecných sten (18).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká buněčné struktury pro uložení materiálu, obsahující množinu podlouhlých plastových pásů, umístěných vedle sebe a vzájemné k sobě spojených ve vymezených oblastech uspořádaných v odstupu, přičemž množina pásů je roztažitelná do šířky pro vytvoření jednotné sítě buněk, a pásy vytvářejí buněčné stěny, z nichž alespoň jedna je opatřena množinou otvorů.

Dosavadní stav techniky

Buněčná struktura slouží ke zvýšení zátěžové kapacity či únosnosti, stability a odolnosti proti 15 erozi u materiálů, které jsou umísťovány do buněk nebo komůrek tohoto systému. Komerčně dostupným systémem tohoto typu je síťová struktura z plastické hmoty pro ukládání zeminy o názvu Geoweb®, distribuovaná firmou Presto Products, Incorporated, P. O. Box 2399, Appleton, WI 54913.

Síťovina Geoweb® je vyráběna z polyetylénových pásků o vysoké hustotě, které jsou na bocích spojeny pomocí ultrazvukových švů, umístěných vedle sebe ve střídavých vzdálenostech, takže jsou-li poté pásy roztaženy ve směru kolmém na stěny pásů, vypadá výsledná síťová sekce jako plástvové konstrukce s buňkami či komůrkami, ohraničenými tvarem sinusoidy nebo jiným obdobně zvlněným tvarem. Sekce Geoweb® jsou lehké z hlediska hmotnosti, přičemž z hlediska 25 jejich přepravy jsou složeny, což rovněž usnadňuje manipulaci s nimi a jejich vlastní instalování.

Síťové materiály jsou velmi široce používány při výstavbě silničních základů, podloží, podkladů nebo dlažebních systémů. Strukturální základy bývají zesíleny nebo vyztuženy pomocí těchto síťových materiálů. Navíc bývají buněčné úložné struktury Geoweb® využívány při výstavbě 30 retenčních struktur pro zadržování půdy nebo kapaliny, a to ukládáním jedné síťové vrstvy nad druhou, čímž se vytváří ustupující schodovitý tvar pro retenci na svazích.

Buněčná úložná struktura Geoweb® rovněž často poskytuje ochranu zemním svahům, kanálům, obkladům a hydraulickým strukturám proti povrchové erozi. Použitím těchto buněčných struktur 35 je poskytována ochrana a stabilizace rovněž trávníkům a jiným materiálům pro pokrývání zemních svahů.

Buňky systému Geoweb® mohou být naplňovány různými zemními materiály, jako je například písek, oblázky, granulovaná zemina, štěrk, kamenivo, omice, rostlinné materiály a podobně.

Pro plnění buněk lze rovněž použít beton, půdní cement nebo asfaltový cement.

Pro podobné konstrukce je ideálním materiálem kámen nebo kamenivo či podobné materiály, a to z důvodu jejich velmi vysokých vnitřních třecích úhlů. Nevýhodou těchto konstrukčních materiálů je však nedostatek soudržnostních faktorů, důsledkem čehož je nezbytnost tyto materiály 45 nějakým způsobem upevnit.

Buněčná úložná struktura, jako je například Geoweb®, poskytuje kohezní neboli soudržnostní faktor uzavíráním materiálů, avšak neposkytuje tentýž třecí úhel, neboť úložná struktura představuje smykovou rovinu, v níž má kamenivo nižší vnitřní meziplošný třecí úhel. Tím tedy kameni50 vo nepůsobí ve svém vnitřním třecím úhlu. Pokud může být vnitřní meziplošný třecí úhel zvýšen, zvýší se tím i zátěžová kapacita či únosnost.

Zlepšení zátěžové únosnosti může vést k silnějším strukturálním typům s vyššími faktory bezpečnosti a k efektivnějším typům pro ulatnění v civilním inženýrství, jako například při projektování silničních základů nebo retenčních stěn.

Zátěžová kapacita či únosnost byla zvýšena i u strukturalizovaných buněčných materiálů, používajících pískovou výplň, a to zlepšením vnitřního meziplošného třecího úhlu podle patentového spisu US 4 965 097. Strukturalizovaná buněčná stěna však nepůsobí tak dobře při zvyšování meziplošného třecího úhlu u větších konstrukčních materiálů, jako jsou například kameny.

ίο V průmyslu proto vznikla potřeba vyvinout buněčnou úložnou strukturu, která výrazně zlepší zátěžovou kapacitu či únosnost u takových konstrukčních materiálů, jako jsou kameny, a to zvýšením meziplošného třecího úhlu při současném zachování pevnosti buněčné úložné struktury.

Podstata vynálezu

Předmět tohoto vynálezu řeší úkol vyvinout efektivní a zlepšenou buněčnou síťovou strukturu, která zvýší meziplošný třecí úhel u konstrukčních materiálů, jako jsou kameny. Výsledkem zlepšeného meziplošného třecího úhluje i zvýšení zátěžové únosnosti buněčné úložné struktury.

Jinými významnými výhodami, kterých lze dosáhnout pomocí této zlepšené buněčné síťové struktury, jsou následující skutečnosti:

snížení váhové hmotnosti buněčné úložné struktury, což lze využít zejména u slabších podloží;

příčná drenáž celým systémem, která zlepšuje strukturální celistvost;

uzavírání betonové výplně a otevřených oblastí využitím předpínacích výztuží.

V souladu s předmětem tohoto vynálezu byla vyvinuta buněčná struktura pro uložení materiálu, obsahující množinu podlouhlých plastových pásů, umístěných vedle sebe a vzájemně k sobě spojených ve vymezených oblastech uspořádaných v odstupu. Množina pásů je roztažitelná do šířky pro vytvoření jednotné sítě buněk, a pásy vytvářejí buněčné stěny, z nichž alespoň jedna je opatřena množinou otvorů, z nichž každý má průměr od 3 mm do 17 mm. Celková plocha otvorů v alespoň jedné z buněčných stěn činí od 19 % do 28 % plochy alespoň jedné z buněčných stěn.

Každá z buněčných stěn je s výhodou opatřena množinou otvorů.

Průměr každého z otvorů má s výhodou velikost 10mm.

Otvory jsou s výhodou vyrovnány v řadách.

Řady otvorů jsou s výhodou uspořádány šachovnicově.

Buněčná struktura podle tohoto vynálezu dále s výhodou obsahuje výztužné prostředky, obsahující předpínací výztuž, vytvořenou z materiálu, který má jmenovitou mez pevnosti v lomu od 7 kg/m² do 175 kg/m².

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byla dále rovněž vyvinuta buněčná struktura (10) pro využití s uloženým kamenitým materiálem, přičemž buněčná struktura obsahuje množinu podlouhlých plastových pásů, umístěných vedle sebe a vzájemně k sobě spojených ve vymezených oblastech uspořádaných v odstupu. Množina pásů je roztažitelná do šířky pro vytvoření jednotné sítě buněk, a pásy vytvářejí buněčné stěny, z nichž alespoň jedna je opatřena množinou otvorů, z nichž každý má průměr od 3 mm do 17 mm. Průměr otvorů je menší než

-2 průměr kamenů v kamenitém materiálu pro umožnění vyplnění buněk kamenitým materiálem a pro zvýšení zátěžové kapacity buněčné struktury, přičemž buněčné stěny mají dostatečnou tloušťku pro zajištění zatížení buněčné struktury bez jejího zborcení. Celková plocha otvorů v alespoň jedné z buněčných stěn činí od 19 % do 28 % plochy alespoň jedné z buněčných stěn.

Každá z buněčných stěn je s výhodou opatřena množinou otvorů.

Průměr každého z otvorů má s výhodou velikost 10 mm.

Otvory jsou s výhodou vyrovnány v řadách.

Rady otvorů jsou s výhodou uspořádány šachovnicově.

Buněčná struktura podle tohoto provedení dále s výhodou obsahuje výztužné prostředky, obsahující předpínací výztuž, vytvořenou z materiálu, který má jmenovitou mez pevnosti v lomu od 7 kg/m² do 175 kg/m².

Tento vynález tedy představuje buněčnou úložnou strukturu pro ukládání materiálů, která má větší počet podlouhlých pásů z plastické hmoty, umístěných vedle sebe a vzájemně k sobě spojených v prostorově oddělených vymezených oblastech, ve kterých mohou být pásy roztaženy do šířky a vytvořit tak jednotnou síť buněk. Pásy vytvářejí stěny buněk, které mají množinu otvorů, jejichž průměr se může pohybovat zhruba od 3 mm do zhruba 17 mm.

Ve výhodném provedení má každá z buněčných stěn mnoho otvorů. Z estetického hlediska může být s otevřenými buněčnými stěnami spojena i buněčná stěna bez otvorů. Průměry otvorů v buněčných stěnách jsou přibližně 10 mm, přičemž plocha otvorů zabírá zhruba od 19 % do 28 % z celkové plochy povrchu buněčné stěny. Toto množství otvorů zvyšuje meziplošný třecí úhel asi o 5° v porovnání s buněčnou úložnou strukturou bez množiny otvorů. Otvory jsou vyrovnány v prostřídaných řadách za účelem udržování pevnosti síťové struktury.

V jiném provedení jsou buněčné stěny opatřeny množinou otvorů, která je popsána u výhodného provedení strukturalizovaného povrchu.

V otvorech mohou být uloženy přídavné výztužné či předpínací prostředky, jako je například ohebná předpínací výztuž. Přidání předpínací výztuže je nezávislé na existenci strukturalizovaného povrchu.

Dalším aspektem tohoto vynálezu je způsob výroby materiálu, určeného pro použití jako buněčné stěny v buněčných úložných strukturách, a to pro zlepšení kohezního neboli soudržnostního faktoru a vnitřního meziplošného třecího úhlu. Tento způsob obsahuje kroky vytváření množiny otvorů v pásech z plastické hmoty, jakož i vytváření předem určených neotevřených oblastí u těchto pásů z plastické hmoty, a to pro jejich připojení k jiným pásům z plastické hmoty.

Shora uvedený způsob může být modifikován přidáním ohebné předpínací výztuže, a to nalezením v podstatě shodných otvorů v celkové množině otvorů, provlečením této předpínací výztuže skrze tyto otvory a ukončením předpínací výztuže na koncích buněčné sítě a ukotvením této výztuže. Předpínací výztuž se přidává až po umístění buněčné sítě na dané místo.

-3CZ 296340 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším podrobněji objasněn na příkladech jeho konkrétního provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde:

obr. 1 znázorňuje částečný axonometrický pohled na jednotlivou vrstvu roztažené zesílené buněčné struktury, která je předmětem tohoto vynálezu;

obr. 2 znázorňuje ve zvětšeném měřítku půdorysný pohled na roztaženou buněčnou stěnu, ukazující přibližné umístění množiny otvorů, vytvořených v buněčné stěně;

obr. 3 znázorňuje ve zvětšeném měřítku pohled v řezu podél čáry 3-3 z obr. 1, kde jsou na množině otvorů uloženy konstrukční materiály, jako jsou například kameny;

obr. 4 znázorňuje pohled v řezu, ukazující zátěžovou kapacitu či únosnost buněčné struktury, která nemá žádné otvory (systém bez otevřené oblasti);

obr. 5 znázorňuje pohled v řezu, ukazující zátěžovou kapacitu či únosnost buněčné struktury podle obr. 1 s množinou otvorů; a obr. 6 znázorňuje schematický pohled na výsledný vnitřní třecí úhel a na jeho zvýšení při použití buněčné struktury s množinou otvorů, namísto buněčné struktury bez otvorů.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna buněčná struktura 10, vyztužená ohebnou předpínací výztuží 12. Buněčný úložný materiál, vyztužený ohebnou předpínací výztuží 12, avšak bez množiny otvorů 34, je popsán a zobrazen v patentovém spise US 5 449 543.

Buněčná struktura 10 sestává z většího množství plastových pásů 14, které jsou spolu vzájemně spojeny ve střídavých a stejně vzdálených spojovacích oblastech 16, takže vytvářejí buněčné stěny 18 jednotlivých buněk 20. Spojení mezi plastovými pásy 14 lze nejlépe popsat tak, když si představíme pásy 14, uložené k sobě po dvojicích, počínaje vnějším pásem 22, který je spárován s krajním vnitřním pásem 24, přičemž následuje dvojice dalších dvou vnitřních pásů 24 atd. Každá takováto dvojice je vzájemně spojena ve spojovacích oblastech 16, představujících vnější svar 26 a přilehlý vnější konec 28 každého pásu 14. Krátký okraj 30 mezi koncem 28 pásu 14 a vnějším svarem 26 slouží ke stabilizaci úseků pásu 14. přiléhajících k vnějšímu svaru 26.

Každá dvojíce plastových pásů 14 je vzájemně svařena v dalších spojovacích oblastech 16, které vytvářejí stejně dlouhé úseky pásu 14 mezi vnějšími svary 26. Kromě těchto svarů 26 je vždy jeden pás 14 z každé sousední dvojice pásů 24 rovněž svařen ve střední poloze mezi každým ze svarů dvojic pásů, které jsou označovány jako nepárové spojovací oblasti 32. Když je potom množina pásů 14 roztažena ve směru kolmém na čelní stěny pásů 14, tak se plastové pásy 14 ohnou sinusoidním způsobem a vytvoří tak síť buněk 20 s opakujícím se buněčným vzorem. Každá buňka 20 z buněčné sítě má buněčnou stěnu 18, která je tvořena jedním pásem 14, a buněčnou stěnu 18, která je tvořena jiným pásem 14.

Vedle spojovacích oblastí 16 a 32 jsou otvory 34 v pásech 14. Každá ohebná předpínací výztuž prochází sadou otvorů 34, které se v podstatě překrývají. Zde použitý výraz „v podstatě překrývají znamená, že stupeň překrytí mezi sousedními otvory v buněčných stěnách je větší než 50 %, s výhodou větší než 75 %, a zcela přednostně větší než 90 %. Ohebné předpínací

-4výztuže 12 zesilují a vyztužují buněčnou síť a zlepšují stabilitu síťového uspořádání, neboť působí jako průběžné integrální kotvicí členy, které zabraňují nechtěnému přemísťování buněčné sítě.

Jak je znázorněno na obr. 1, má ohebná předpínací výztuž 12 s výhodou pravoúhlý nebo oválný průřez a je tvořena tenkou tyčí. Ohebné předpínací výztuže 12, tvořené plochými tyčemi, se rovněž snadno ohýbají při jejich vkládání do otvorů 34. Za účelem řádného zesílení a vyztužení buněčné sítě a rovněž řádného ukotvení plnicího materiálu v prostoru buněk 20 mají ohebné předpínací výztuže 12 pevnost v tahu zhruba od 7 do 175 kg/m².

Počet ohebných předpínacích výztuží 12, použitých pro buněčnou síť, závisí na použití této sítě a na pevnosti použité výztuže 12 v tahu. Například u rozpěmé instalace může být požadována pouze jedna ohebná předpínací výztuž 12, připevněná k buňce 20 na jednom konci sítě, a určená k tomu, aby z vnější strany zajišťovala síť spolu s kotvicím členem.

Pokud jsou ohebné předpínací výztuže 12 použity ke spojení jednotlivých sekcí sítí, jsou okraje buněk 20 na konci jedné sítě umístěny mezi okraje buněk 20 na konci další sítě. Ohebná předpínací výztuž 12 se prostrčí soustavou otvorů 34 na okrajích obou vzájemně spojovaných sítí a spojí tyto úseky sítí dohromady.

Betonem plněné sítě obsahují zpravidla dvě ohebné předpínací výztuže 12 na jednu buňku 20, což umožňuje aby mohly být sítě přemísťovány, zvedány a instalovány. Sítě plněné zeminou zpravidla obsahují jednu ohebnou předpínací výztuž 12 na jednu buňku 20. Pro většinu použití sítí je obvyklé, že každá buňka 20 sítě obsahuje maximálně dvě ohebné předpínací výztuže 12. Avšak mají-li použité výztuže 12 nižší pevnost v tahu, jako je tomu například u polypropylenových pásků, bude nutno použít přídavné předpínací výztuže za účelem zesílení a vyztužení každé buňky 20. Ohebné předpínací výztuže 12 mají kromě zesílení a vyztužení buněčné sítě ještě jiný účel, a to napomáhat odolnosti sítě proti přírodním silám, jako je například hydraulický vztlak nebo působení ledu, přičemž tyto síly mají tendenci zvedat celou buněčnou síť. Za účelem zabránění tomuto zvedání sítě může být tato buněčná síť ukotvena k zemi v určitých intervalech právě podél ohebných předpínacích výztuží 12.

Jak je znázorněno na obr. 2, má buněčná struktura 10 tak zvanou otevřenou oblast, neboť je opatřena množstvím otvorů 34. Plocha těchto otvorů 34 je od 19 % do 28 % z celkové plochy buněčné stěny 18. Pokud je hloubka buňky 20 buněčné sítě vyšší, to znamená že síť je celkově hlubší, pak se percentuální plocha otvorů vzhledem k celkové ploše buněčné vždy otevřené (to znamená obsahovat určité množství otvorů). Pokud jde o estetická hlediska, lze použít neotevřených stěn, přičemž tyto neotevřené stěny lze jednoduše přivařit k otevřeným stěnám 18, které obsahují určitý počet otvorů 34. Stěny 18 mohou rovněž být všechny otevřené, například při takových činnostech, jako jsou stavby silnic a podobně.

Průměr Dl otvorů 34, jak je znázorněno na obr. 2, je od 3 mm do 17 mm, přičemž optimální rozměr tvoří asi 10 mm. Množina otvorů 34 je rozmístěna přibližně v takovém vzoru, který je znázorněn na obr. 2.

Přibližné optimální rozměry v mm (palcích) pro rozmístění otvorů do uvedeného vzoru jsou následující:

D2: 20,63 mm (0,8125 palce) je vodorovná vzdálenost mezi okrajem buněčné stěny 18 a prvním otvorem 34;

- D3: 41,28 mm (1,6250 palce) je vodorovná vzdálenost mezi otvory 34, umístěnými na okrajích opačných stran nepárové spojovací oblasti 32;

-5CZ 296340 B6

- D4: 19,05 mm (0,7500 palce) je vodorovná vzdálenost mezi jednotlivými otvory 34, měřená od jejich středů;

- D5: 19,05 mm (0,7500 palce) je svislá vzdálenost mezi jednotlivými otvory 34, měřená od jejich středů;

- D6: 15,88 mm (0,6250 palce) je svislá vzdálenost mezi otvory 34, umístěnými uprostřed buněčné stěny 18;

- D7: 7,94 mm (0,3125 palce) je svislá vzdálenost, měřená od spodního okraje buněčné stěny 18 k prvnímu otvoru 34;

- D8: 330 mm (13,000 palce) je vodorovný rozměr buněčné stěny 18;

- D9: 165 mm (6,500 palce) je vodorovná vzdálenost od svislého okraje buněčné stěny 18 k nepárové spojovací oblasti 32;

- D10: 50,8 mm (2,000 palce) je svislá vzdálenost od spodní hrany buňky ke středu třetí řady otvorů 34 odzdola;

- Dli: 101,6 mm (4,000 palce) je svislá vzdálenost mezi spodním okrajem buněčné stěny 18 a středem této buněčné stěny 18;

- D12: 152,4 mm (6,000 palce) je svislá vzdálenost mezi spodním okrajem buněčné stěny 18 a středem třetí řady otvorů 34 odshora;

- D13: 203,2 mm (8,000 palce) je svislý rozměr buněčné stěny 18

Uvedený vzor otvorů umožňuje pro optimálně otevřenou oblast a pro plnění kamenivem stále ještě udržovat postačující tuhost stěny při plnění konstrukce na místě. Střídavé neboli šachovnicové uspořádání množiny otvorů 34 snižuje pevnost ve vzpěru celé buněčné struktury 10 na nižší stupeň, než kdyby otvory 34 nebyly uspořádány střídavě.

Vzor, který je znázorněn na obr. 2, obsahuje rovněž neotevřené spojovací oblasti 32, které musejí zůstat neotevřené za účelem vzájemného spojení plastových pásů 14 řádným způsobem. Vzor otvorů 34 podle obr. 2 se bude měnit podle individuální hloubky jednotlivé buňky. Buněčná struktura 10 s výhodou neobsahuje poloviční otvory, takže má hladší okraje, což snižuje nebezpečí při instalování této buněčné struktury 10.

Jak je znázorněno na obr. 3, jsou na množině otvorů 34 uloženy konstrukční materiály, jako jsou například kameny či kamenivo. Na obr. 3 je rovněž spolu s kameny znázorněna ohebná předpínací výztuž 12, uložená podélně spolu s otvory 34.

Kamenivo má velmi vysoký vnitřní třecí úhel, který může ležet v rozmezí zhruba od 30° do 40°. Použitý výraz „vnitřní třecí úhel je definován jako třecí úhel kamenů, postavených na jiné kameny, a to bez použití jakékoliv buněčné struktury 10, jako je například Geoweb®. Jakmile kameny ztratí kohezní neboli soudržnostní faktor, musejí být z hlediska jejich řádné funkce nějakým způsobem uzavřeny.

Buněčná struktura 10 poskytuje tento kohezní neboli soudržnostní faktor, avšak vnitřní třecí úhel je snížen, protože buněčná struktura 10 představuje skluzovou rovinu. Zde používaný výraz „vnitřní třecí úhel je definován jako třecí úhel mezi náplní, jako jsou například kameny, a povrchem buněčné stěny 18.

-6Pokud je náplň z kamenů uložena do otvorů 34, vnitřní třecí úhel se zvýší, čehož výsledkem je i zlepšení zátěžové kapacity či únosnosti. Patentový spis US 4 965 097 popisuje zlepšení vnitřního třecího úhlu pro náplň z písku. Použijeme-li obdobnou logiku, pak rozložení kameninové náplně na množinu otvorů 34 napomáhá ke zkrácení dlouhého období sesedání, neboť zabrání tomu, nebo alespoň ztíží to, aby se kameny mohly vzájemně pohybovat jeden vůči druhému. Je-li dlouhé období sesedání zkráceno, je zátěžová kapacita či únosnost zvýšena.

Má-li například kamenná výplň vnitřní třecí úhel 39°, a je-li uzavřena v buněčné struktuře 10 bez určitého množství shora popsaných otvorů 34, může být vnitřní třecí úhel snížen až zhruba na 32°. Opatření zlepšené buněčné struktury 10 větším množstvím otvorů 34, rozmístěných ve vzoru, znázorněném na obr. 2, zlepší vnitřní třecí úhel zhruba o 5°, to znamená asi na 37°.

Zvýšená zátěžová kapacita či únosnost spolu se zvýšeným vnitřním třecím úhlem je znázorněna na obr. 4 až obr. 6.

Na obr. 4 je znázorněna zátěžová kapacita či únosnost buněčné úložné struktury 44 bez množiny otvorů. Tato buněčná struktura 44 je na obr. 4 umístěna pod kolovým zatížením 36, avšak nad měkkým podložím 38, na které působí výsledná síla 40, vyvozovaná kolovým zatížením 36. Celý úložný systém je s výhodou vyplněn konstrukčním materiálem, jako jsou například kameny 42.

Na obr. 5 je rovněž znázorněna zátěžová kapacita či únosnost, avšak u buněčné struktury 10, která je opatřena množinou otvorů 34, jak bylo již shora popsáno. Tato buněčná struktura 10 je na obr. 5 umístěna pod kolovým zatížením 36, avšak nad měkkým podložím 38, na které působí výsledná síla 46, vyvozovaná kolovým zatížením 36. Konstrukční materiál, jako jsou například kameny 42, s výhodou vyplňuje celý úložný systém, přičemž kameny 42 jsou naplněny na množině otvorů 34.

Obr. 6 znázorňuje výsledný vnitřní třecí úhel s použitím vektoru 100 síly z buněčné struktury 10, opatřené množinou otvorů 34, zatímco vektor 200 síly je od buněčné struktury 44, která nemá žádné otvory. Výsledný vektor síly na obr. 6 ukazuje zhruba pětistupňové zvýšení vnitřního třecího úhlu při použití buněčné struktury 10. Stejné přibližně pětistupňové zvýšení vnitřního třecího úhlu je znázorněno při použití vektoru 300 síly od buněčné struktury 44 bez otvorů a vektoru 400 síly od buněčné struktury 10, opatřené množinou otvorů 34.

Buněčné sítě mohou být instalovány tak, že se síť ručně roztáhne ve směru kolmém na lícní stěny pásů 14 sítě, načež se jednotlivé buňky 20 naplní betonem, zeminou nebo jiným zemním materiálem. Jsou-li vyztužené buněčné sítě naplněny zemním materiálem, mohou být takovéto sítě instalovány rovněž tak, že se použije instalační rám, který je popsán v patentovém spise US 4 717 283. Buněčná síť je v takovém případě připevněna k instalačnímu rámu, a to za tím účelem, aby byla tato síť udržována v roztažené formě. Rám je otočný, takže síť spočívá na instalačním povrchu. Ještě před tím, než je rám odstraněn, mohou být k příslušnému povrchu interně nebo externě ukotveny ohebné předpínací výztuže 12.

Buňky 20 jsou poté naplněny konstrukčním materiálem, což umožní udržovat buněčnou síť v její roztažené konfiguraci. Jako některé příklady uvedeného konstrukčního materiálu mohou sloužit například kameny, štěrk, beton, asfalt, oblázkové kamenivo a podobně. Je-li u buněčné struktury 10 použito ohebné předpínací výztuže 12, vyvozují konstrukční materiály síly na homí povrch předpínací výztuže 12, klenoucí se mezi buňkami za účelem ukotvení sítě.

Buněčný materiál je s výhodou vyráběn z listů vytlačovaného polyetylénu, jehož tloušťka je

1,3 mm (padesát tisícin palce). U tohoto plastického materiálu mohou být rovněž uplatněny saze, a to za tím účelem, aby se zabránilo tomu, že buněčný síťovinový materiál bude narušován ultrafialovým zářením, pokud bude vystaven slunečnímu svitu

Stěny 18 plastových pásů 14 buněčného materiálu mohou rovněž obsahovat strukturované povrchy, jak je popsáno například v patentovém spise US 4 965 097. Buněčné sítě mohou rovněž být opatřeny zářezy, které umožní spojeným vrstvám buněčných sítí přesahovat podél jejich okrajů za účelem jejich snazšího ukládání na sebe při vytváření zemních retenčních neboli zadržovacích struktur, jak je popsáno například v patentovém spise US 4 778 309.

Plastové pásy 14 mohou být spolu vzájemně spojovány celou řadou způsobů, které jsou jako takové samy o sobě známé z dosavadního stavu techniky. Výhodného způsobu ultrazvukového svařování lze dosáhnout s využitím způsobu a zařízení, popsaného v patentovém spise US 4 674 325. Spojení je zde prováděno formou skupin svařovacích hrotů, které přicházejí najednou do styku s plastovými pásy 14 za účelem vytvoření svaru, který probíhá v podstatě příčně přes celou šířku pásů 14.

Otvory 34 mohou být v pásech 14 vytvářeny celou řadou postupů, které jsou jako takové samy o sobě známé z dosavadního stavu techniky, a to buď před vzájemným spojením pásů 14 k sobě, a nebo až po tomto spojení.

Otvory 34 jsou s výhodou vytvářeny pomocí spřažené děrovací operace. Jiným způsobem pro formování otvorů může být jejich vyvrtávání skrze složenou buněčnou síť za účelem vytváření celé sady v podstatě shodných otvorů 34 přes celou síť. Vhodně dlouhá ohebná předpínací výztuž 12, pokud je tato výztuž 12 vůbec použita, je potom vedena skrze některé z uvedených otvorů 34, které jsou v podstatě shodné. Pokud je buněčná síť poté úplně roztažena, předpínací výztuž 12 je umístěna v buňkách 20 a je svisle ohnuta mezi přilehlými buněčnými stěnami 18, když je buněčná síť rozložena. Vyztužovací buněčný materiál je poté paletizován a je dopravován na místo své instalace.

Alternativně mohou být rovněž ohebné předpínací výztuže 12, pokud jsou vůbec použity, zaváděny do otvorů 34 buněčné sítě až přímo na místě její instalace.

Síťové materiály mohou být vyráběny tak, že výsledné sítě mohou mít různé rozměry, avšak typické rozměry takové sítě jsou, že síť má šířku od 90 cm do 250 cm (od tří do osmi stop), a délku při roztažení sítě pro její použití od 250 cm do 610 cm (od osmi do dvaceti stop). Ve výhodném provedení je každý plastový pás 14 široký 20 cm (osm palců). Spojovací oblasti 16 mají velikost zhruba 33 cm (třináct palců) jednotlivě na každém pásu 14, stejně jako nepárové spojovací oblasti 32. Krátký okraj 30 má délku zhruba 2,5 cm (jeden palec).

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Buněčná struktura (10) pro uložení materiálu, obsahující množinu podlouhlých plastových pásů (14), umístěných vedle sebe a vzájemně k sobě spojených ve vymezených oblastech (16) uspořádaných v odstupu, přičemž množina pásů (14) je roztažitelná do šířky pro vytvoření jednotné sítě buněk (20), a pásy (14) vytvářejí buněčné stěny (18), z nichž alespoň jedna je opatřena množinou otvorů (34), z nichž každý má průměr od 3 mm do 17 mm, vyznačující se tím, že celková plocha otvorů (34) v alespoň jedné z buněčných stěn (18) činí od 19 % do 28 % plochy alespoň jedné z buněčných stěn (18).
2. Buněčná struktura (10) podle nároku 1, vyznačující se tím, že každá z buněčných stěn (18) je opatřena množinou otvorů (34).

-8CZ Z9034U Β6
3. Buněčná struktura (10) podle nároku 1, vyznačující se tí m , že průměr každého z otvorů (34) má velikost 10 mm.
4. Buněčná struktura (10) podle nároku 1, vyznačující se t í m , že otvory (34) jsou vyrovnány v řadách.
5. Buněčná struktura (10) podle nároku 4, vyznačující se tím, že řady otvorů (34) jsou uspořádány šachovnicově.
6. Buněčná struktura (10) podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje výztužné prostředky, obsahující předpínací výztuž (12), vytvořenou z materiálu, který má jmenovitou mez pevnosti v lomu od 7 kg/m² do 175 kg/m².
7. Buněčná struktura (10) pro využití s uloženým kamenitým materiálem, přičemž buněčná struktura (10) obsahuje množinu podlouhlých plastových pásů (14), umístěných vedle sebe a vzájemně k sobě spojených ve vymezených oblastech (16) uspořádaných v odstupu, přičemž množina pásů (14) je roztažitelná do šířky pro vytvoření jednotné sítě buněk (20), a pásy (14) vytvářejí buněčné stěny (18), z nichž alespoň jedna je opatřena množinou otvorů (34), z nichž každý má průměr od 3 mm do 17 mm, přičemž průměr otvorů (34) je menší než průměr kamenů v kamenitém materiálu pro umožnění vyplnění buněk (20) kamenitým materiálem a pro zvýšení zátěžové kapacity buněčné struktury (10), přičemž buněčné stěny (18) mají dostatečnou tloušťku pro zajištění zatížení buněčné struktury (10) bez jejího zborcení, vyznačující se tím, že celková plocha otvorů (34) v alespoň jedné z buněčných stěn (18) činí od 19 % do 28 % plochy alespoň jedné z buněčných stěn (18).
8. Buněčná struktura (10) podle nároku 7, vyznačující se tím, že každá z buněčných stěn (18) je opatřena množinou otvorů (34).
9. Buněčná struktura (10) podle nároku 7, vyznačující se t í m , že průměr každého z otvorů (34) má velikost 10 mm.
10. Buněčná struktura (10) podle nároku 7, vyznačující se tím, že otvory (34) jsou vyrovnány v řadách.
11. Buněčná struktura (10) podle nároku 10, vyznačující se t í m , že řady otvorů (34) jsou uspořádány šachovnicově.
12. Buněčná struktura (10) podle nároku 7, vyznačující se tí m , že dále obsahuje výztužné prostředky, obsahující předpínací výztuž (12), vytvořenou z materiálu, který má jmenovitou mez pevnosti v lomu od 7 kg/m² do 175 kg/m².