CZ128698A3

CZ128698A3 - Buněčná úložná struktura

Info

Publication number: CZ128698A3
Application number: CZ981286A
Authority: CZ
Inventors: Gary M. Bach
Original assignee: Reynolds Consumer Products, Inc.
Priority date: 1995-11-01
Filing date: 1996-10-30
Publication date: 1999-03-17
Also published as: DE69628182D1; EP0858534B1; ATE240437T1; AR004259A1; HUP9902090A3; ZA969160B; TR199800781T2; JP3979667B2; PL326559A1; NO981988D0; EP0858534A4; BR9611496A; AU716485B2; IL124269A; AU7603696A; KR19990067288A; HK1015429A1; DE69628182T2; CA2236037C; TW347423B

Description

1/246-9#

01-871-98-Če

Buněčná úložná struktura

Oblast techniky

Vynález se týká zesílené či vyztužené buněčné komůrkovité struktury pro ukládání materiálu. Zejména se tento vynález týká buněčného komůrkovitého síťového materiálu, opatřeného perforačními oky či otvory, které zvyšují zátěžovou únosnost zlepšením meziplošného třecího úhlu.

Dosavadní stav techniky

Buněčná úložná struktura slouží ke zvýšení zátěžové únosnosti, stability a odolnosti proti erozi u materiálů, které jsou umísťovány do buněk nebo komůrek tohoto systému. Komerčně dostupným systémem tohoto typu je síťová struktura z plastické hmoty pro ukládání zeminy o názvu Geoweb®, distribuovaná firmou Presto Products, Incorporated, P.O. Box 2399, Appleton, WI 54913. Síťovina Geoweb® je vyráběna z polyetylénových pásků o vysoké hustotě, které jsou na bocích spojeny pomocí ultrazvukových švů, umístěných vedle sebe ve střídavých vzdálenostech, takže jsou-li poté pásy roztaženy ve směru kolmém na stěny pásů, vypadá výsledná síťová sekce jako voštinová konstrukce s buňkami či komůrkami, ohraničenými tvarem sinusoidy nebo jiným obdobně zvlněným tvarem. Sekce Geoweb® jsou lehké z hlediska hmotnosti a z 2 • · · · · · • · hlediska jejich přepravy jsou složeny, což rovněž usnadňuje manipulaci s nimi a jejich vlastni instalováni. Síťové materiály jsou velmi široce používány při výstavbě silničních základů, podloží, podkladů nebo dlažebních systémů. Strukturální základy bývají zesíleny nebo vyztuženy pomocí těchto síťových materiálů. A navíc bývají buněčné úložné struktury Geoweb® využívány při výstavbě retenčních struktur pro zadržování půdy nebo kapaliny, a to ukládáním jedné síťové vrstvy nad druhou, čímž se vytváří ustupující schodovitý tvar pro retenci na svazích.

Buněčná úložná struktura Geoweb® rovněž často poskytuje ochranu zemním svahům, kanálům, obkladům a hydraulickým strukturám proti povrchové erozi. Použitím těchto buněčných struktur je poskytována ochrana a stabilizace rovněž trávníkům a jiným materiálům pro pokrývání zemních svahů.

Buňky systému Geoweb® mohou být naplňovány různými zemními materiály, jako je například písek, oblázky, granulovaná zemina, štěrk, kamenivo, ornice, rostlinné materiály a podobně. Pro plnění buněk lze rovněž použít beton, půdní cement nebo asfaltový cement.

Pro podobné konstrukce je ideálním materiálem kámen nebo kamenivo či podobné materiály, a to z důvodu jejich velmi vysokých vnitřních třecích úhlů. Nevýhodou těchto konstrukčních materiálů je však nedostatek soudržnostních faktorů, důsledkem čehož je nezbytnost tyto materiály nějakým způsobem upevnit. 3

Buněčná úložná struktura, jako je například Geoweb®, poskytuje kohezní neboli soudržnostní faktor uzavíráním materiálů, avšak neposkytuje tentýž třecí úhel, neboť úložná struktura představuje smykovou rovinu, v níž má kámen nižší meziplošný třecí úhel. Tím tedy kámen nepůsobí ve svém vnitřním třecím úhlu. Pokud může být meziplošný třecí úhel zvýšen, zvýší se tím i zátěžová únosnost.

Zlepšení zátěžové únosnosti může vést k silnějším strukturálním typům s vyššími faktory bezpečnosti a k efektivnějším typům pro ulatnění v civilním inženýrství, jako například při projektování silničních základů nebo retenčních stěn. Zátěžová únosnost byla zvýšena i u strukturalizovaných buněčných materiálů, používajících pískovou výplň, a to zlepšením meziplošného třecího úhlu podle patentového spisu US 4 965 097. Strukturalizovaná buněčná stěna však nepůsobí tak dobře při zvyšování meziplošného třecího úhlu u větších konstrukčních materiálů, jako jsou například kameny. V průmyslu proto vznikla potřeba vyvinout buněčnou úložnou strukturu, která výrazně zlepší zátěžovou únosnost u takových konstrukčních materiálů, jako jsou kameny, a to zvýšením meziplošného třecího úhlu při současném zachování pevnosti buněčné úložné struktury.

Podstata vynálezu Předmět tohoto vynálezu řeší úkol vyvinout efektivní a zlepšenou buněčnou síťovou strukturu, která zvýší meziplošný třecí úhel u konstrukčních materiálů, jako jsou kameny. 4 • · ···· ·« · • · • · · ··· ···· * · ···· ···· * · · · · ···· · »·· · « • · ··· ·«· ···· · · · · ·· ·· Výsledkem zlepšeného meziplošného třecího úhlu je i zvýšení zátěžové únosnosti buněčné úložné struktury.

Jinými významnými výhodami, kterých lze dosáhnout pomocí této zlepšené buněčné síťové struktury, jsou následující skutečnosti: - snížení váhové hmotnosti buněčné úložné struktury, což lze využít zejména u slabších podloží; - příčná drenáž celým systémem, která zlepšuje strukturální celistvost; - uzavírání betonové výplně a otevřených oblastí využitím předpínacích výztuží.

Tento vynález představuje buněčnou úložnou strukturu pro ukládání materiálů, která má větší počet podlouhlých pásů z plastické hmoty, umístěných vedle sebe a vzájemně k sobě spojených v prostorově oddělených vymezených oblastech, ve kterých mohou být pásy roztaženy do šířky a vytvořit tak jednotnou síť buněk. Pásy vytvářejí stěny buněk, které mají množství otvorů, jejichž průměr se může pohybovat mezi zhruba 3 mm a mezi zhruba 17 mm.

Ve výhodném provedení má každá z buněčných stěn mnoho otvorů. Z estetického hlediska může být s otevřenými buněčnými stěnami spojena i buněčná stěna bez otvorů. Průměry otvorů v buněčných stěnách jsou přibližně 10 mm, přičemž plocha otvorů zabírá zhruba od 19 % do 28 % z celkové plochy povrchu buněčné stěny. Toto množství otvorů zvyšuje meziplošný třecí úhel asi o 5 stupňů v porovnání s buněčnou 5 ·· ♦··· ·· ·♦ # ·· • t · · · · · • · * · · · ·» ·«·· · • · ···♦ · ··· # · • · · · ♦ · ♦ · · ·♦ ·· úložnou strukturou bez tohoto množství otvorů. Otvory jsou vyrovnány v prostřídaných řadách za účelem udržování pevnosti síťové struktury. V jiném provedení jsou buněčné stěny opatřeny množstvím otvorů, které je popsáno u výhodného provedení strukturalizovaného povrchu. V otvorech mohou být uloženy přídavné zesilovací či předpínací prostředky, jako je například ohebná předpínací výztuž. Přidání předpínací výztuže je nezávislé na existenci strukturalizovaného povrchu.

Jiným aspektem tohoto vynálezu je způsob výroby materiálu určeného pro použití jako buněčné stěny v buněčných úložných strukturách, a to pro zlepšení kohezního neboli soudržnostního faktoru a meziplošného třecího úhlu. Tento způsob obsahuje kroky vytváření množství otvorů v pásech z plastické hmoty, jakož i vytváření předem určených neotevřených oblastí u těchto pásů z plastické hmoty, a to pro jejich připojení k jiným pásům z plastické hmoty.

Shora uvedený způsob může být modifikován přidáním ohebné předpínací výztuže, a to nalezením v podstatě shodných otvorů v celkovém množství otvorů, provlečením této předpínací výztuže skrze tyto otvory a ukončením předpínací výztuže na koncích buněčné sítě a ukotvením této výztuže. Předpínací výztuž se přidává až po umístění buněčné sítě na dané místo. 6 ·# ···· • I « * · • · • · ···· «

Přehled obrázků na výkresech

Jelikož vynález je schopen být různě modifikován v rozličných alternativních formách, bylo na obrázcích znázorněno jedno z jeho specifických příkladných provedení, které bude nyní podrobněji popsáno. Je však zcela pochopitelné, že toto příkladné provedení neomezuje rozsah vynálezu pouze na uvedenou formu, neboť vynález naopak pokrývá veškeré modifikace, ekvivalenty a alternativy, vyplývající z myšlenky a rozsahu vynálezu, tak jak je definován v připojených patentových nárocích.

Vynález bude tedy v dalším podrobněji vysvětlen s odkazem na připojené výkresy, kde: obr. 1 znázorňuje částečný axonometrický pohled na jednotlivou vrstvu roztažené zesílené buněčné struktury, která je předmětem tohoto vynálezu; obr. 2 znázorňuje ve zvětšeném měřítku půdorys roztažené buňky, ukazující přibližné· umístění množství otvorů, vytvořených v buněčné stěně; obr. 3 znázorňuje ve zvětšeném měřítku řez podél čáry 3-3 z obr. 1, kde jsou na množství otvorů uloženy konstrukční materiály, jako jsou například kameny; obr. 4 znázorňuje řez, ukazující zátěžovou únosnost buněčné úložné struktury, která nemá žádné otvory (systém bez otevřené oblasti); obr. 5 znázorňuje řez, ukazující zátěžovou únosnost buněčné úložné struktury podle obr. 1 s množstvím otvorů; a obr. 6 znázorňuje schematický pohled na výsledný meziplošný třecí úhel a na jeho zvýšení při použití buněčné úložné struktury s množstvím otvorů, namísto buněčné úložné struktury bez otvorů. Příklady provedení vynálezu

Obrátíme-li se nyní k obrázkům, a to zejména k obr. 1, vidíme, že je zde znázorněna buněčná úložná struktura 10, zesílená ohebnou předpínací výztuží 12. Buněčný úložný materiál, zesílený ohebnou předpínací výztuží 12, avšak bez množství otvorů 34_, je popsán a zobrazen v patentovém spisu US 5 449 543, který byl vydán 12. září 1995 na jména Gary Bach a Robert Crowe, a který je zde uváděn ve formě odkazu.

Buněčná úložná struktura 10 sestává z většího množství pásů 1_4 z plastické hmoty, které jsou spolu vzájemně spojeny, jeden pás ke druhému ve střídavých a stejně vzdálených spojovacích oblastech 1_6, takže vytvářejí buněčné stěny 18 jednotlivých buněk 20. Spojení mezi pásy lze nejlépe popsat tak, když si představíme pásy 14^, uložené k sobě po dvojicích, počínaje vnějším pásem 22, který je spárován s krajním vnitřním pásem 24^, přičemž následuje dvojice dalších dvou vnitřních pásů 24 atd. Každá takováto dvojice je vzájemně spojena ve spojovacích oblastech, představujících vnější svar 26 a přilehlý vnější konec 2£3 každého pásu 14. Krátký okraj 30 mezi koncem 28 pásu 2Λ a vnějším svarem 26 • · 8 • ····· · ···· · • · · · · · ·« · ·· Μ slouží ke stabilizaci úseků pásu 14_, přiléhajících k vnějšímu svaru 2 6.

Každá dvojice pásů je vzájemně svařena v dalších spojovacích oblastech 16_, které vytvářejí stejně dlouhé úseky pásu mezi vnějšími svary 2_6. A kromě těchto svarů je vždy jeden pás 1_4 z každé sousední dvojice pásů 24_ rovněž svařen ve střední poloze mezi každým ze svarů dvojic pásů, které jsou označovány jako nepárové spojovací oblasti 32. Když potom veškeré množství pásů 1_4 roztáhneme ve směru kolmém na lícní stěny pásů, tak se pásy z plastické hmoty ohnou sinusoidním způsobem a vytvoří tak síť buněk 20 s opakujícím se buněčným vzorem. Každá buňka 2_0 z buněčné sítě má buněčnou stěnu, která je tvořena jedním pásem, a buněčnou stěnu, která je tvořena jiným pásem.

Ke spojovacím oblastem 1j6 a 32 přiléhají otvory 34_ v pásech 14_. Každá ohebná předpínací výztuž 12^ prochází sadou otvorů 3£, které jsou v podstatě shodné. Zde použitý výraz „v podstatě shodné" znamená, že stupeň přesahu mezi sousedními otvory v buněčných stěnách je větší než 50 %, s výhodou větší než 75 %, a zcela přednostně větší než 90 %. Ohebné předpínací výztuže 12_ zesilují a vyztužují buněčnou síť a zlepšují stabilitu síťového uspořádání, neboť působí jako průběžné integrální kotvicí členy, které zabraňují nechtěnému přemísťování buněčné sítě.

Jak je znázorněno na obr. 1, má ohebná předpínací výztuž 12 s výhodou pravoúhlý nebo oválný průřez, který vytváří tenký profil. Ohebné předpínací výztuže _12, které mají původně rovný profil, jsou však později poněkud zohýbané, a to z toho důvodu, jak byly tyto výztuže 12 zasouvány do sítě 9 • · • · » i » « • · skrze otvory 34_. Za účelem řádného zesílení a vyztužení buněčné sítě a rovněž řádného ukotvení plnicího materiálu v prostoru buněk mají ohebné předpínací výztuže 12 pevnost v tahu zhruba od 100 do 2 500 liber na palec čtvereční.

Počet ohebných předpínacích výztuží 12, použitých pro buněčnou síť, závisí na použití této sítě a na pevnosti v tahu použité výztuže 12. Například u rozpěrné instalace může být požadována pouze jedna ohebná předpínací výztuž 12, připevněná k buňce na jednom konci sítě, a určená k tomu, aby z vnější strany zajišťovala síť spolu s kotvicím členem.

Pokud jsou ohebné předpínací výztuže 12^ použity ke spojení jednotlivých sekcí sítí, jsou okraje buněk na konci jedné sítě umístěny mezi okraje buněk na konci jiné sítě. Ohebná předpínací výztuž 12 se prostrčí skrze sadu otvorů 34 na okrajích obou vzájemně spojovaných sítí a spojí tyto úseky sítí dohromady.

Betonem plněné sítě obsahují zpravidla dvě ohebné předpínací výztuže 12 na jednu buňku, což umožňuje - aby mohly být sítě přemísťovány, zvedány a instalovány. Sítě plněné zeminou zpravidla obsahují jednu ohebnou předpínací výztuž 12 na jednu buňku. Pro většinu použití sítí je obvyklé že každá buňka sítě obsahuje maximálně dvě ohebné předpínací výztuže 12. Avšak mají-li použité výztuže 12 nižší pevnost v tahu, jako je tomu například u polypropylenových pásků, bude nutno použít přídavné předpínací výztuže za účelem zesílení a vyztužení každé buňky. Ohebné předpínací výztuže 12 mají kromě zesílení a vyztužení buněčné sítě ještě jiný účel, a to napomáhat odolnosti sítě proti přírodním silám, jako je například hydraulický vztlak nebo působení ledu, kteréžto 10

• ·· · ·· ·· sily máji tendenci zvedat celou buněčnou síť. Za účelem zabráněni tomuto zvedáni sítě může být tato buněčná síť ukotvena k zemi v určitých intervalech právě podél ohebných předpínacích výztuží 12.

Jak je znázorněno na obr. 2, má buněčná úložná struktura 10 tak zvanou otevřenou oblast, neboť je opatřena množstvím otvorů 3£. Plocha těchto otvorů 134 je mezi zhruba 19 % a 28 % z celkové plochy buněčné stěny 18. Pokud je hloubka buňky buněčné sítě vyšší, to znamená že síť je celkově hlubší, pak se percentuální plocha otvorů vzhledem k celkové ploše buněčné stěny jL8 zvýší. Všechny buněčné stěny 18 (panely) nemusejí být vždy otevřené (to znamená obsahovat určité množství otvorů). Pokud jde o estetická hlediska, lze použít neotevřených panelů, přičemž tyto neotevřené panely lze jednoduše přivařit k otevřeným panelům 18, které obsahují určité množství otvorů 34_. Panely 18 mohou rovněž být všechny otevřené, například při takových činnostech, jako jsou stavby silnic a podobně.

Průměr Dl otvorů 34_, jak je znázorněno na obr. 2, je mezi zhruba 3 mm a zhruba 17 mm, přičemž optimální rozměr tvoří asi 10 mm. Množství otvorů 34_ je rozmístěno přibližně v takovém vzoru, který je znázorněn na obr. 2. Přibližné optimální rozměry v palcích pro rozmístění otvorů do uvedeného vzoru jsou následující: - D2 (0,8125) je vodorovná vzdálenost mezi okrajem buněčné stěny 18 a prvním otvorem 34; 11 • •Μ - D3 (1, 6250) je vodorovná vzdálenost mezi otvory 34, umístěnými na okrajích opačných stran nepárové spojovací oblasti 32; - (0,7500) je vodorovná vzdálenost mezi jednotlivými otvory (34, měřená od jejich středů; - D5 (0,7500) je svislá vzdálenost mezi jednotlivými otvory 34_, měřená od jejich středů; - D6 (0, 6250) je svislá vzdálenost mezi otvory 34, umístěnými uprostřed buněčné stěny 18; - D7 (0,3125) je svislá vzdálenost, měřená od spodního okraje buněčné stěny 18 k prvnímu otvoru 34; - D8 (13,000) je vodorovný rozměr buněčné stěny 18; - D9 (6,500) je vodorovná vzdálenost od svislého okraje buněčné stěny 18 k nepárové spojovací oblasti 32; - D10 (2,000) je svislá vzdálenost od spodní hrany buňky ke středu třetí řady otvorů 34^ odzdola; - Dli (4,000) je svislá vzdálenost mezi spodním okrajem buněčné stěny 1_8 a středem této buněčné stěny 18; - D12 (6,000) je svislá vzdálenost mezi spodním okrajem buněčné stěny 18 a středem třetí řady otvorů 3£ odshora; - D13 (8,000) je svislý rozměr buněčné stěny 18. 12 ·· · 12 ·· ·

• · · • ·

Uvedený vzor otvorů umožňuje pro optimálně otevřenou oblast a pro plnění sítě kamenivem stále ještě udržovat postačující tuhost stěny při plnění konstrukce na místě. Střídavé neboli šachovnicové uspořádání množství otvorů snižuje pevnost ve vzpěru celé úložné struktury na nižší stupeň, než kdyby otvory nebyly uspořádány střídavě.

Vzor, který je znázorněn na obr. 2, obsahuje rovněž neotevřené oblasti 32, které musejí zůstat neotevřené za účelem vzájemného spojení pásů z plastického materiálu řádným způsobem. Vzor otvorů podle obr. 2 se bude měnit podle individuální hloubky jednotlivé buňky. Buněčná úložná struktura 10 s výhodou neobsahuje poloviční otvory, takže má hladší okraje, což snižuje nebezpečí při instalování této buněčné úložné struktury 10.

Jak je znázorněno na obr. 3, jsou na množství otvorů 34_ uloženy konstrukční materiály, jako jsou například kameny či kamenivo. Na obr. 3 je rovněž spolu s kameny znázorněna ohebná předpínací výztuž 12, uložená podélně spolu s otvory 34 .

Kameny mají velmi vysoký vnitřní třecí úhel, který se může pohybovat mezi zhruba třiceti stupni a zhruba čtyřicetišesti stupni. Použitý výraz „vnitřní třecí úhel" je definován jako třecí úhel kamenů, postavených na jiné kameny, a to bez použiti jakékoliv buněčné úložné struktury Π), jako je například Geoweb®. Jakmile kameny ztratí kohezní neboli soudržnostní faktor, musejí být z hlediska jejich řádné funkce nějakým způsobem uzavřeny. 13 • ·

• · • ·

Buněčná úložná struktura 10 poskytuje tento kohezní neboli soudržnostní faktor, avšak vnitřní třecí úhel je snížen, protože buněčná úložná struktura 10 představuje skluzovou rovinu. Zde používaný výraz „vnitřní třecí úhel" je definován jako třecí úhel mezi náplní, jako jsou například kameny, a povrchem buněčné stěny 18.

Pokud je náplň z kamenů uložena na otvory 34_, vnitřní třecí úhel se zvýší, čehož výsledkem je i zlepšení zátěžové únosnosti. Patentový spis US 4 965 097, vydaný na jméno Gary Bach, který se zde uvádí ve formě odkazu, popisuje zlepšení vnitřního třecího úhlu pro náplň z písku. Použijeme-li obdobnou logiku, pak distribuce kameninové náplně na množství otvorů 34 napomáhá ke zkrácení dlouhého období sesedání, neboť zabrání tomu, nebo alespoň ztíží to, aby se kameny mohly vzájemně pohybovat jeden vůči druhému. Je-li dlouhé období sesedání zkráceno, je zátěžová únosnost zvýšena. Má-li například kámen vnitřní třecí úhel 39°, a je-li uzavřen v buněčné úložné struktuře bez určitého množství shora popsaných otvorů 34_, může být meziplošný třecí úhel snížen až zhruba na 32°. Opatření zlepšené úložné sktuktury větším množstvím otvorů 34, rozmístěných ve vzoru, znázorněném na obr. 2, zlepší meziplošný třecí úhel zhruba o 5°, to znamená asi na 37°.

Zvýšená zátěžová únosnost spolu se zvýšeným meziplošným třecím úhlem je znázorněna na obr. 4 až obr. 6.

Na obr. 4 je znázorněna zátěžová únosnost buněčné úložné struktury 44 bez jakéhokoliv množství otvorů. Tato buněčná úložná struktura £4 je na obr.4 umístěna pod kolovým 14 • · · • · · · • · zatížením 36, avšak nad měkkým podložím 38_, na které působí výsledná síla £0, vyvozovaná kolovým zatížením 3_6. Celý úložný systém je s výhodou vyplněn konstrukčním materiálem, jako jsou například kameny 42.

Na obr. 5 je rovněž znázorněna zátěžová únosnost, avšak u buněčné úložné struktury 10, která je opatřena množstvím otvorů 3£, jak bylo již shora popsáno. Tato buněčná úložná struktura 10 je na obr. 5 umístěna pod kolovým zatížením 36, avšak nad měkkým podložím 38_, na které působí výsledná síla 4 6, vyvozovaná kolovým zatížením 3_6. Konstrukční materiál, jako jsou například kameny £2, s výhodou vyplňuje celý úložný systém, přičemž kameny £2 jsou naplněny na množství otvorů 34.

Obr. 6 znázorňuje výsledný meziplošný třecí úhel s použitím vektoru 100 síly z buněčné úložné struktury 10, opatřené množstvím otvorů 3£, zatímco vektor 200 síly je od buněčné úložné struktury ££, která nemá žádné množství otvorů. Výsledný vektor síly na obr. 6 ukazuje zhruba pětistupňové zvýšení meziplošného třecího úhlu při použití buněčné úložné struktury £0. Stejné přibližně pětistupňové zvýšení meziplošného třecího úhlu je znázorněno při použití vektoru 300 síly od buněčné úložné struktury ££ bez otvorů a vektoru 400 síly od buněčné úložné struktury 10, opatřené množstvím otvorů 34.

Buněčné sítě mohou být instalovány tak, že se síť ručně roztáhne ve směru kolmém na lícní stěny pásů 1£ sítě, načež se jednotlivé buňky naplní betonem, zeminou nebo jiným zemním materiálem. Jsou-li vyztužené buněčné sítě naplněny zemním materiálem, mohou být takovéto sítě instalovány rovněž tak, 15 15 • · · · ·· · ·· ·· • ··· · · · · • · · · · · ·· • · ······ ··· · · • · · · · · ·· · ·* ·· že se použije instalační rám, který je popsán v patentovém spise US 4 717 283, uděleném na jméno Gary Bach, který se zde poznamenává ve formě odkazu. Buněčná síť je v takovém případě připevněna k instalačnímu rámu, a to za tím účelem, aby byla tato síť udržována v roztažené formě. Rám je otočný, takže síť spočívá na instalačním povrchu. Ještě před tím, než je rám odstraněn mohou být k příslušnému povrchu interně nebo externě ukotveny ohebné předpínací výztuže 12.

Buňky 20 jsou poté naplněny konstrukčním materiálem, což umožní udržovat buněčnou síť v její roztažené konfiguraci. Jako některé příklady uvedeného konstrukčního materiálu mohou sloužit například kameny, štěrk, beton, asfalt, oblázkové kamenivo a podobně. Je-li u buněčné úložné struktury použito ohebné předpínací výztuže 12, vyvozují konstrukční materiály síly na horní povrch předpínací výztuže 12, klenoucí se mezi buňkami za účelem ukotvení sítě.

Buněčný materiál je s výhodou vyráběn z listů vytlačovaného polyetylénu, jehož tloušťka je padesát tisícin palce. U tohoto plastického materiálu mohou být rovněž uplatněny saze, a to za tím účelem, aby se zabránilo tomu, že buněčný síťovinový materiál bude narušován ultrafialovým zářením, pokud bude vystaven slunečnímu svitu.

Stěny plastických pásů 14^ buněčného materiálu mohou rovněž obsahovat strukturované povrchy, jak je popsáno například v patentovém spise US 4 965 097, uděleném na jméno Gary Bach, který se zde předběžně uvádí ve formě odkazu. Buněčné sítě mohou rovněž být opatřeny zářezy, které umožní spojeným vrstvám buněčných sítí přesahovat podél jejich okrajů za účelem jejich snazšího ukládání na sebe při 16 • · · · · · • · • · · • ···· · ·· ·· • · · · • · · · • · · · I • · · ·· ·· vytvářeni zemních retenčních neboli zadržovacích struktur, jak je popsáno například v patentovém spise US 4 778 309, uděleném na jméno Gary Bach a další, který se zde uvádí ve formě odkazu. Pásy 14_ z plastické hmoty mohou být spolu vzájemně spojovány celou řadou způsobů, které jsou jako takové samy o sobě známé z dosavadního stavu techniky. Výhodného způsobu ultrazvukového svařování lze dosáhnout s využitím způsobu a zařízení, popsaného v patentovém spise US 4 674 325, uděleného na jméno Gary Bach, který se zde poznamenává ve formě odkazu. Spojení je zde prováděno formou skupin svařovacích hrotů, které přicházejí najednou do styku s pásy 14 z plastické hmoty za účelem vytvoření svaru, který probíhá v podstatě příčně přes celou šířku pásů 14.

Otvory 3£ mohou být v pásech vytvářeny celou řadou metod, které jsou jako takové samy o sobě známé z dosavadního stavu techniky, a to buď před vzájemným spojením pásů 14_ k sobě, a nebo až po tomto spojení.

Otvory jsou s výhodou vytvářeny pomocí spřažené děrovací operace. Jiným způsobem pro formování otvorů může být jejich vyvrtávání skrze složenou buněčnou síť za účelem vytváření celé sady v podstatě shodných otvorů přes celou síť. Vhodně dlouhá ohebná předpínací výztuž 12, pokud je tato výztuž vůbec použita, je potom vedena skrze některé z uvedených otvorů 3£, které jsou v podstatě shodné. Pokud je buněčná síť poté úplně roztažena, předpínací výztuž je umístěna v buňkách a je svisle ohnuta mezi přilehlými buněčnými stěnami, když je buněčná síť rozložena. Vyztužovací buněčný materiál je poté paletizován a je dopravován na místo své instalace. Alternativně mohou být rovněž ohebné předpínací výztuže 12, 17 17 ·· ···· »··» · • ·· ·· • · · · · · • · · · · ·· • ···« · ···· · • · · · ♦ • ·· ·· pokud jsou vůbec použity, zaváděny do otvorů 34_ buněčné sítě až přímo na místě její instalace. Síťové materiály mohou být vyráběny tak, že výsledné sítě mohou mít různé rozměry, avšak typické rozměry takové sítě jsou, že síť má šířku od tří do osmi stop, a délku při roztažení sítě pro její použití od osmi do dvaceti stop. Ve výhodném provedení je každý pás 14_ z plastické hmoty široký osm palců. Spojovací oblasti 16 mají velikost zhruba třináct palců jednotlivě na každém pásu, stejně jako nepárové spojovací oblasti 32. Krátký okraj 30 má délku zhruba jeden palec. Ačkoliv byl předmět tohoto vynálezu popsán se zřetelem k jeho jednomu nebo více možným příkladným provedením, je každému průměrnému odborníku, zběhlému ve známém dosavadním stavu techniky, zcela jasné, že zde lze uvést mnoho úprav a změn, a to aniž by bylo možno uniknout z rozsahu ochrany tohoto vynálezu. Každé z těchto provedení a zřejmých variant vyplývá zcela zřejmým způsobem z rozsahu ochrany tohoto vynálezu, který je stanoven v následujících patentových nárocích.

Claims

18 ·· ·«··

• · · · ♦ · · • · · · · · ♦·

PATENTOVÉ NÁROKY 1. Buněčná úložná struktura pro ukládání materiálu, vyznačující se tím, že obsahuje: - množství podlouhlých pásů z plastické hmoty, umístěných vedle sebe a vzájemně k sobě spojených v prostorově oddělených vymezených oblastech, přičemž uvedené množství pásů je schopno být roztaženo do šířky a vytvořit tak jednotnou síť buněk; - uvedené pásy, vytvářející stěny uvedených buněk s alespoň jednou z uvedených buněčných stěn opatřenou množstvím otvorů, z nichž každý má průměr mezi zhruba 3 mm a zhruba 17 mm.

2. Buněčná struktura podle nároku 1 vyznačující se tím, že uvedené buněčné stěny (18) jsou opatřeny množstvím otvorů (34).

3. Buněčná struktura podle nároku 1 vyznačující se tím, že uvedený průměr každého uvedeného otvoru (34) je zhruba 10 mm.

4. Buněčná struktura podle nároku 1 vyznačující se tím, že celková plocha uvedených otvorů (34) v alespoň jedné buněčné stěně (18) je mezi zhruba devatenácti procenty a zhruba dvacetiosmi procenty plochy alespoň jedné buněčné stěny (18). 19 ·· ·♦··

·♦ · • · ·· ·· O

5. Buněčná struktura podle nároku 1 vyznačující se tím, že uvedené otvory (34) jsou vyrovnány v řadách.

6. Buněčná struktura podle nároku 5 vyznačující se tím, že uvedené řady jsou uspořádány střídavě neboli šachovnicově.

7. Buněčná struktura podle nároku 1 vyznačující se tím, že dále obsahuje zpevňovací prostředky, sestávající z předpínací výztuže (12), vyrobené z materiálu, který má nominální pevnost zhruba od 100 do zhruba 2 500 liber.

8. Buněčná úložná struktura pro ukládání materiálu, vyznačující se tím, že obsahuje: - množství podlouhlých pásů z plastické hmoty, umístěných vedle sebe s vzájemně k sobě spojených v prostorově oddělených vymezených oblastech, přičemž uvedené množství pásů je schopno být roztaženo do šířky a- vytvořit tak jednotnou síť buněk; a - uvedené pásy, vytvářející stěny uvedených buněk s alespoň jednou z uvedených buněčných stěn opatřenou množstvím otvorů, přičemž celková plocha uvedených otvorů v uvedené alespoň jedné z uvedených buněčných stěn je mezi zhruba 19 % a zhruba 28 % z plochy uvedené alespoň jedné z uvedených buněčných stěn.

9. Buněčná struktura podle nároku 8 vyznačující se tím, že každá buněčná stěna je opatřena množstvím otvorů.

10. Buněčná struktura podle nároku 8 vyznačující se tím, že průměr každého z uvedených otvorů je mezi zhruba 3 mm a zhruba 17 mm.

11. Buněčná struktura podle nároku 8 vyznačující se tím, že uvedený průměr každého uvedeného otvoru je zhruba 10 mm.

12. Buněčná struktura podle nároku 10 vyznačující se tím, že uvedené otvory jsou vyrovnány do řad.

13. Buněčná struktura podle nároku 12 vyznačující se tím, že uvedené řady jsou uspořádány střídavě neboli šachovnicově.

14. Buněčná struktura podle nároku 8 vyznačující se tím, že dále obsahuje zpevňovací prostředky, sestávající z předpínací výztuže, která je vyrobena z materiálu, který má nominální pevnost od zhruba 100 do zhruba 2 500 liber.

15. Způsob výroby materiálu, určeného pro buněčné stěny buněčné úložné struktury pro zlepšení kohezního neboli soudržnostního faktoru a meziplošného třecího úhlu, vyznačující se tím, že tento způsob obsahuje následující kroky: »· ···· 21 ·· · • · · • · · · • ♦···*· • · I «I t ·· Ψ· • · · * • · ·· «»· · · • · · Μ Η - vytváření množství otvorů v pásech z plastické hmoty, přičemž každý z těchto otvorů má průměr mezi zhruba 3 mm a zhruba 17 mm; a - vytváření předem určených neotevřených oblastí u uvedených pásů z plastické hmoty pro jejich připojení k jiným pásům z plastické hmoty.

16. Způsob podle nároku 15 vyznačující se tím, že dále obsahuje kroky vedení ohebné předpínací výztuže skrze sadu v podstatě shodných otvorů mezi množství otvorů v uvedených buněčných stěnách, ukončení těchto předpínacích výztuží na koncích uvedené buněčné sítě a ukotvení uvedených předpínacích výztuží za účelem zamezení pohybu uvedené buněčné sítě.

17. Buněčná struktura pro použití v kombinaci s ukládaným materiálem z kamenů, vyznačující se tím, že uvedená buněčná struktura obsahuje: - množství podlouhlých pásů z plastické hmoty, umístěných vedle sebe a vzájemně k sobě spojených v prostorově oddělených vymezených oblastech, přičemž uvedené množství pásů je schopno být roztaženo do šířky a vytvořit tak jednotnou síť buněk; a - uvedené pásy, vytvářející stěny uvedených buněk s alespoň jednou z uvedených buněčných stěn opatřenou množstvím otvorů, přičemž celková plocha uvedených otvorů v uvedené alespoň jedné z uvedených buněčných stěn je mezi zhruba 19 % a zhruba 28 % z plochy uvedené alespoň jedné z uvedených 22

····

·· · ·· buněčných stěn, přičemž průměr každého z uvedených otvorů je mezi zhruba 3 mm a 17 mm, a průměry uvedených kamenů převyšují průměr uvedených otvorů, což umožňuje, aby byly uvedené kameny naplněny do uvedených buněk a byly uloženy na uvedené otvory, čímž se zvýší zátěžová únosnost buněčné struktury, a přičemž uvedené buněčné stěny mají tloušťku stěny dostatečnou k tomu, aby byla umožněna zátěžová únosnost buněčné struktury, aniž by došlo ke zborcení této struktury.

18. Buněčná struktura podle nároku 17 vyznačující se tím, že každá buněčná stěna je opatřena množstvím otvorů.

19. Buněčná struktura podle nároku 17 vyznačující se tím, že průměr každého z uvedených otvorů je zhruba 10 mm.

20. Buněčná struktura podle nároku 17 vyznačující se tím, že uvedené otvory jsou vyrovnány do řad.

21. Buněčná struktura podle nároku 20 vyznačující se tím, že uvedené řady jsou uspořádány střídavě neboli šachovnicově.

22. Buněčná struktura podle nároku 17 vyznačující se tím, že dále obsahuje zpevňovací prostředky, sestávající z předpínací výztuže, vyrobené z materiálu, který má nominální pevnost zhruba od 100 do zhruba 2 500 liber.