CZ301388B6 - Vegetacní strecha, zejména sklonitá a zpusob její výroby - Google Patents

Abstract

Multivrstevný systém zahrnuje hydroizolacní vrstvu (2), nosnou konstrukci (3), bunecnou fólii (4) s pestebním substrátem (6) a nahore prípadne plochou sítovitou vrstvu (19). Bunecná fólie (4) je upevnena k nosné konstrukci (2), zpevnena zpevnujícími vlákny (8) se zarážkami (9) a doplnena drenážními kanály, které spolecne s její perforací (11) tvorí propojený drenážní systém s výtokem do okapu (15). Soucástí systému jsou i pásky (16) nebo vácky (17) z geotextilie (13), situované uvnitr komurek (5) bunecné fólie (4). Bunecná fólie (4) muže být položena v navazujících pásech o odlišné velikosti komurek (5), jejich pomocí se mení sklon povrchu vegetacní strechy a predurcuje skladba vegetace. Odlišnou náplní nekterých komurek (5) jsou vytvoreny stabilní obrazce. Pri výrobe se budují jednotlivé vrstvy postupne odspodu nahoru a pritom se návazne buduje drenážní systém s drenážními trubkami (12) nahore a dole, vodopropustnou geotextilií (13) a drenážními cásticemi (14).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká oblasti stavebnictví. Jedná se o vegetační střechu, nazývanou také jako tzv. zelená střecha, představující v podstatě zahradu na střešní ploše stavebního objektu. Je vyřešeno uspořádání nástavby na střešní plochy, umožňující osazení vegetací a její dlouhodobé udržení i na šikmých střechách. Řešení je po všech stránkách přizpůsobeno specifickým podmínkám na střechách budov a je zaměřeno na možnost ozelenění zejména šikmých střech. Kromě samotného konstrukčního uspořádání vegetační střechy je navržen také postup, jak provádět její budování.

Dosavadní stav techniky

V současné době je problematika střech ozeleněných vegetací velmi aktuální. Tyto střechy jsou v oblibě z ekologických, estetických i rekreačních důvodů. Z pohledu stavebnictví však stávající vegetační střechy nejsou zcela dořešeny a mají řadu nedostatků.

Nejednodušší vegetační střechy se budují na částech stavebních objektů, kde v případě zatečení nehrozí poškození, jako jsou terasy, apod. Zde se zpravidla položí na střešní povrch alespoň jedna izolační vrstva, kupříkladu nepropustná vodě odolná fólie, okraje se zatěsní nebo přeloží směrem dolů a na takto upravený povrch se již bez použití dalších stavebních prvků nebo postupů navrství přímo pěstební substrát, jehož okraje se případně zpevní obezdívkou a/nebo rámem, tvořícími boční stěny, bránící rozpadu. Tyto vegetační střechy jsou vhodné pouze pro horizontální povrchy. Na šikmé střeše by došlo totiž k rychlému odplavení pěstebního substrátu směrem dolů. U těchto vegetačních střech je problém s přebytečnou vodou ze zalévání a srážek, které mohou způsobit nežádoucí odplavování pěstebního substrátu do okolí a případné kanalizace. Tím vzniká riziko nežádoucího zanášení kanalizace a/nebo znečišťování okolí vegetační střechy, jo Odplavováním vegetačního substrátu dochází také ke značnému úbytku nosné a vyživovací hmoty pro vegetaci, což snižuje dobu použitelnosti vybudovaného systému i kvalitu pěstěných vegetačních prvků.

Nežádoucí odplavování vegetačního substrátu a jeho sesuvy jsou obecně jedním z hlavních prob35 lemů vegetačních střech. Pro střechy stavebních objektů zejména městské i venkovské zástavby je nutností mu maximálně bránit, mj. i z důvodů, aby nedocházelo k zanášení okapových systémů a znečištění fasád stavebního objektu. Proto stávající řešení využívají mnohdy desky z minerální vlny, které jsou použity jako nosič pro vegetaci a zcela nebo zčásti nahrazují pěstební substrát. Kupříkladu přihláška WO 95/08259 doporučuje položit na zaizolovanou střechu desku minerální vlny, a na tuto desku přímo pokládat vegetační prvky, jejichž kořenový systém je v adhezním váčku z organického materiálu. Upevnění vegetačních prvků na desce je dosaženo například tím, že váček obsahuje škrob a/nebo je opatřen lepicí páskou z vhodného polymeru. Toto řešení počítá s tím, že časem kořeny zesílí a samy prorostou do minerální vlny. Podobně je minerální vlna použita kupříkladu i v CZ U8296. Zde je popsáno řešení, kdy na nosnou konstrukci střechy je uloženo souvrství s minerální vlnou. Sestává z alespoň jedné, dolní, hydroizolační vrstvy odolné proti prorůstání kořínků, kupříkladu v podobě nepropustné fólie nebo asfaltového papíru. Na hydroizolační vrstvě je položena vrstva geotextilie, na níž je položena drenážní vrstva v podobě tvarovaného výlisku z plastu, obsahujícího soustavu výstupků a odtokových jamek, kde tato drenážní vrstva je opět překryta geotextilií. Na homí geotextilii je pak již položena, jako povrchová, vrstva minerální vlny, která se přímo osazuje vegetací. Použití desek z minerální vlny pro homí plochy vegetačních střech má však značné nevýhody. Tento materiál je značně lámavý, takže vlivem mrazů nebo pnutí a úkonů při údržbě, kupříkladu následkem pojezdu sekačky nebo chození, dochází ke vzniku trhlin a vypadávání úlomků. Je nutno vyměňovat celé bloky minerální vlny, v případě ulamování dochází k nežádoucímu odplavení, a také vzniku jamek a

-1 cz 301388 B6 děr. Další nevýhodou je, že minerální vlna není dostatečné pevná a nosná pro kořeny větších rostlin, není možné povrchové okopávání rostlin a podobné úkony údržby. Také není možné opakované použití, v případě zájmu o výměnu nebo obnovu vegetačních prvků musí být vyměněn celý povrch vegetační střechy. Také estetická stránka těchto střech má vady, neboť povrch vegetační střechy nevypadá přirozeně a nepůsobí tak esteticky, jako přírodní povrchy. Vegetační střechy tohoto typu se hodí zejména pro trávníky, nejsou vhodné pro tvorbu zahrádek nebo osazování okrasnými rostlinami nebo většími rostlinami.

Výše uvedenou nevýhodu zčásti řeší přihláška WO 97/01687. Na střešním povrchu je hydroizoio lační vrstva, na ní netkaná geotextilie, pak drenážní vrstva, vrstva minerální vlny, kultivační substrát ze zeminy nebo kokosových vláken s vmíchanými semeny a nahoře na povrchu je přídržná a ochranná síťka. Značnou nevýhodou tohoto systému je, že takto nakladené vrstvy materiálů musí být vzájemně zpevněny prošitím, kde zpevňující vlákno musí procházet po povrchu a odtud až dolů přes všechny vrstvy vegetační střechy, pod dolní geotextilii a zpět nahoru. Výroba této vegetační střechy je velmi náročná, musí být vyrobeny samostatné prošité polštáře a tyto se kladou vedle sebe na zaizolovanou horní plochu střechy. To je náročné na dopravu na místo, použití i manipulace a vyžaduje použití jeřábů a jiné těžké techniky. Toto řešení je vhodné pouze pro založení střechy s trávníky a podobnými vegetačními prvky s jemným kořenovým systémem. Vegetační střecha tohoto typu umožňuje pouze pěstování ze semen, není vhodná pro výsadbu.

Při pojezdu sekačkou během následné údržby ozeleněné střechy může docházet k zadrhávání nože sekačky o zpevňující vlákna a poškození sekačky, a/nebo trhání zpevňujících vláken.

Některá stávající řešení využívají pro řešení vegetační střechy systém na principu sestavy na bázi pevných bloků. Při něm se na střešní povrch, opatřeny alespoň hydroizolační vrstvou, nakladou vedle sebe pevné bloky, vytvořené jako mobilní nosné prvky, na něž se předem, nebo po pokládce, navrství pěstební substrát, pod nímž se případně nejprve rozprostře drenážní vrstva. Bloky mají podobu pevných panelů, truhlíků nebo krabic. ,Řešení tohoto typu popisují například spisy WO 2007/029220 nebo EP-0875637.

Kupříkladu přihláška WO 2007/029220 popisuje vegetační střechu s nižší vrstvou, vytvořenou z vedle sebe naskládaných izolovaných panelů opatřených ochrannou izolační vrstvou a vyšší, dekorativní, vrstvou, která představuje střešní zahradu. Takováto řešení mají nevýhodu ve vysoké hmotnosti, a tím náročnosti na pevnost a nosnost střešní plochy. Často je nutno provést nejprve statické zesílení nosné střešní konstrukce, což budování vegetační střechy komplikuje a pro35 dražuje. Také je nutno z bezpečnostních důvodů i z důvodu zachování kompaktnosti stavby, přídavně zajistit bezpečné okrajové zpevnění. To však znamená další nežádoucí zátěž a zvýšení nákladů. Takováto řešení proto mají smysl pouze tehdy, pokud jde o bloky vybavené speciálním zařízením, jako například pro ohřev, které jiným způsobem nelze na vegetační střechy umístit. Použití bloků omezuje cirkulaci vody a nebrání dostatečně sp lávo vání pěstebního substrátu v případě šikmé střechy. Pokud jsou u dosavadních systémů použity bloky zhotovené ze dřeva, vzniká přídavně problém s plísněmi, škůdci a hnilobou.

EP-0875637 je dalším příkladem ozelenění střechy pomocí pevných desek. Používá pevné zatravňovací mřížkové desky z plastu, které sice mají tzv. buněčnou strukturu, ale mají nevýhody popsané v předchozím odstavci a další nevýhody. Desky jsou pevné a těžké a vytvoření buněčné struktury na střeše jejich pomocí znamená nutnost dopravovat tyto rozměrné a těžké předměty na střechu, manipulovat s nimi na nebezpečné šikmé ploše střechy ve výškách, muset absolvovat skládání na střešní ploše dokonale k sobě, muset připevňovat okraje každé desky k sousedním deskám, a také muset se pohybovat po tvrdé nerovné struktuře těchto desek při budování, s rizi50 kem polámání jejich struktur. Další nevýhody jsou funkční povahy, protože tyto desky mají buňky vytvořené jako průchozí pouze ve směru odshora dolů, kde každá buňka je dole uzavřena dnem, v jehož středu je proveden otvor, orámovaný prstencem dna, který má jistou výšku. Dno má sice otvory, avšak samotné stěny buněk neobsahují žádné otvory, a proto není možný průchod vody a vzduchu jiným směrem než shora dolů, což způsobí problémy na šikmé střeše. Na

-2CZ 301388 B6 šikmé střeše totiž úměrně s šikmostí dochází k posunu úhlu směru shora dolů vůči konstrukčně uvažovanému směru průchodu buněk, až nakonec pri větší a velké Šikmostí střechy vznikne takový náklon buněk, že jejich stěny vytvoří bariéry neprůchodné pro vzduch, vodu a tlaky. Ve hranách dna se může hromadit voda, zvyšující zatížení střechy a mohoucí zahnívat. Vyvstane také problém s drenáží. Konstrukce zelené střechy podle tohoto EP totiž předpokládá odtok vody ze srážek spodem pod buňkami, avšak na šikmé střeše, vlivem náklonu, voda nebude téct směrem do otvorů dna buněk nýbrž bude hlavně přetékat vrchem, kde ale může splavovat substrát a zejména odplavovat Částice rostlin jako suché listy, zbytky květů, semena aj. a vyplavovat humus a užitečné látky z povrchové rohože. EP má vyřešenu drenáž použitím propustných rohoží, které io jsou položeny pod a nad mřížkové desky s buňkami, uvažováno vůči ose buněk. Pod dolní rohože ještě kvůli možnosti tečení uvažuje přidávat složitý systém prolamovaných fólií s drážkami a nopy, čímž pod systémem buněk vytváří soustavy kanálků tvořících cestu pro odtékající vodu. Neuvažuje však o tom, že v okamžiku náklonu systému dojde ke změně směrů a posunu úrovní horní, dolní a při velkém náklonu systém nebude fungovat. Horní rohože jsou z kokosových vlá15 ken osázených zelení. Řešení podle EP představuje nepřirozené vegetační prostředí, kde vegetace roste v horní rohoži, tzv. vegetační rohoži a význam substrátu je zde degradován na pouhou prostorovou výplň pro výskyt a upevnění kořenového systému. Vegetační střecha podle tohoto EP neumožňuje klasický způsob pěstování rostlin a mohou zde růst jen jemné a drobné rostliny. Drenážní systém podle tohoto EP má další nevýhody v tom, že kvůli použití rohoží k odvodu vody musí budovat další složitý odvodni systém přídavně na povrchové ploše střechy pomocí soustavy kanálků. Pro shromažďování k okapnímu odvodu je jednak popsán zvláštní dutý kanál, a jednak je použit kanál vytvořený jako prosté štěrkové lože s vloženou jednoduchou drenážní trubkou, nechráněnou před zanesením. Je riziko zanášení, zejména na šikmé střeše. Na hodně šikmé střeše je riziko nedostatečné závlahy, protože všechna voda ze srážek může odtéct po povrhu povrchové propustné rohože a zbytek být odveden touto povrchovou rohoží, aniž by závlaha pronikla dovnitř buněk s kořenovým systémem rostlin. Nepružné stěny buněk bez otvorů tvoří bariéru bránící také vyrovnávání hydrostatického tlaku a jiných tlakových působení. Kvůli rohožím není možné pěstovat vegetaci jinak než ze semen, není možné provádět klasické vytrhávání plevelů, zavzdušňování kypřením, ani děrování povrchové krusty tvořící se za suchého počasí na povrchu. Povrchové rohože neumožňují tvorbu kombinačních nebo dekorativních výplni, protože slučují celý povrch vegetační střechy v jedinou homogenní vrstvu bez rozdělení, K údržbě vytvořené zeleně nelze použít sekačky, protože by hrozilo zatrhávání nože sekačky o vlákna povrchové rohože a zničení vegetační plochy i sekačky.

V současné době je ve stavebnictví známa tzv. buněčná fólie. Je zhotovena z materiálu na bázi plastů, tedy tzv. umělých hmot. takže je relativně pevná v tahu i tlaku, nelámavá, ohebná a je vodě odolná a nepropustná. Její uspořádání je popsáno například v pat. US 5449543 a WO 97/16604. Sestává ze soustavy pruhů nepropustné vodě odolné fólie, které jsou k sobě navzájem připojeny tak, že mezi jejich stěnami je vytvořena soustava dutých komůrek, jejichž dutiny jsou průchozí ve vertikálním směru, v praxi běžně nazývaných jako buňky. Buněčná fólie se pro manipulace a distribuci dodává ve složeném stavu, kdy jsou stěny buněk stlačeny k sobě a na místě použití se plošně rozkládá, čímž se vytvoří struktura s otevřenými komůrkami, připomínající plástve medu. Tato buněčná fólie je určena pro položení na povrchy erozí napadených venkovních terénů, jako jsou například břehy řek nebo svahy u silnic, nebo také zakládky důlních šachet, kam se umisťuje s cílem, aby zde bránila odpadávání uvolněného kamení a nežádoucímu drolení a odlamování prvků z povrchu. Používá se také pro zpevňování stavebního podloží, jako jsou silníce nebo železnice, kde se pokládá na zemní podloží po odkrytí a odvozu omice, nebo na drenážní polštář ze štěrku a/nebo písku. Zde se v rozloženém stavu přesypává štěrkem a zalévá betonem a/nebo silničním asfaltem. Někdy se přímo zalévá betonem. Různé typy buněčné fólie jsou již dostupné v různých typech a provedení, některé z nich mají stěny buněk opatřeny perforací za účelem možnosti prostupu vody, zejména z důvodu eliminace nežádoucích tlaků ve stavebním objektu. Pri použití na stavbách je na tuto buněčnou fólii běžně používána těžká technika, kdy její přesypávání štěrkem se provádí pomocí bagrů a následně se provádí zhutňování přesypu, nebo přelévání betonem či asfaltovou hmotou, s pojezdy silničním zhutňovacím válcem,

-3CZ 301388 B6

Buněčná fólie má značnou pevnost, avšak nevhodný způsob přesypu, jako například velké kameny, může způsobit nežádoucí zploštění vertikálních stěn buněk. Ve spisu pat. US 6 484473 B1 je doporučeno buněčnou fólii fixovat pomocí ohebných vláken, protknutých přes ni a vedených přes ni v délkovém a šířkovém směru. Ohebná vlákna jsou upevněna kolem okrajů rozprostřené buněčné fólie na kolících, vetknutých do měkkého podloží otevřeného terénu a v případě velké plochy jsou upevňovací prvky vetknuty i v některých komůrkách buněk. Všechny dosavadní spisy a metody však počítají pouze s použitím této buněčné fólie v otevřeném terénu, po rozprostření na jeho ploše, nebo po rozprostření na odkrytém zemním podloží v otevřeném terénu. O buněčné fólii se dosud uvažovalo pouze ve dvou liniích, za prvé jako o náhražce kovového pletiio va nebo sítí za účelem povrchového zabezpečení rozrušeného nebo rizikového přírodního terénu, a za druhé jako pružné výztuhy do neživých staveb, jako do betonového podloží a pod asfalt.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nevýhody odstraňuje ve značné míře vynález. Je vyřešeno nové uspořádání vegetační střechy zaměřené zejména na možnost vybudování na sklonitých, a to i velmi sklonitých, střechách. Podstatou vynálezu je, že na střešním povrchu, opatřeném alespoň jednou hydroizolační vrstvou, například vodě odolnou nepropustnou fólií, se nad hydroizolační vrstvou nachází nosná konstrukce z pevného materiálu, na níž je prostorově rozložena umělohmotná buněčná fólie se soustavou komůrek, kde tato buněčná fólie je upevněna v rozloženém stavu a komůrky jejích buněk jsou alespoň zčásti vyplněny sypkým materiálem, tvořeným alespoň zčásti pěstebním substrátem vhodným pro pěstování vegetace. Jako střešní povrch se zde rozumí hotová střecha pokrytá krytinou, ale i bez krytiny. Nejlépe je pro vybudování vegetační střechy použitelná střešní plocha z laťoviny střechy, bez střešní krytiny.

Vegetační střecha, která je vytvořena na horizontální střešní ploše nebo málo sklonité střešní ploše, s výhodou obsahuje sypký materiál v podobě zhutnělého polštáře z pře sypu, zapracovaného do buněčné fólie. Ten lze vytvořit jednoduše pouhým nasypáním sypkého materiálu na rozlo30 ženou buněčnou fólii a následným zhutněním, například pojezdy válcem nebo zhutňovacími stroji. Ve výsledku pak má buněčná fólie její komůrky vyplněny polštářem ze zhutněného sypkého materiálu, sahajícím odspodu jejích buněk přinejmenším až po horní okraj jejích buněk.

Vegetační střecha, zejména více sklonitá, která se nachází na střešní ploše odkloněné od hori35 zontální roviny, a to ve sklonu do 90 stupňů, potřebuje složitější úpravu. V tomto případě je výhodné, pokud je buněčná fólie opatřena průchody pro zpevňující vlákna, přes něž prochází zpevňující vlákna, jejichž konce jsou upevněny v oblasti okrajů buněčné fólie. Zpevňující vlákna procházejí v napnutém stavu z jedné strany buněčné fólie na opačnou stranu, přes dutiny a stěny komůrek. Tato zpevňující vlákna jsou opatřena zarážkami proti nežádoucímu posunu a/nebo deformaci buněčné fólie, které jsou situovány v alespoň některých komůrkách a jsou větší, než průchody pro zpevňující vlákna.

V přilehlém prostoru u buněčné fólie je s výhodou vytvořen alespoň jeden drenážní kanál, přičemž buněčná fólie je opatřena perforací ve stěnách jejích komůrek. Tím je vytvořen propojený drenážní systém, tím lépe fungující, čím je větší svažitost střechy.

S výhodou se drenážní kanál nachází alespoň zčásti vedle buněčné fólie, uvažováno vůči rovině střešní plochy. Tento drenážní kanál obsahuje alespoň jednu drenážní trubici se soustavou drenážních otvorů, a s další výhodou obsahuje také alespoň jednu vodopropustnou geotextilii, situo50 vanou obvodově kolem drenážní trubice, nejlépe po celé její délce. Prostor drenážního kanálu, zbývající vně drenážní trubice, je vyplněn drenážními částicemi, například kamenivem nebo struskou. Alespoň jeden drenážní kanál uvedeného typuje situován tak, že v místě odtoku kapaliny z něj se nachází střešní okap, nebo jiný odvodní kanál pro odvod přebytečné srážkové či zalévací kapaliny ze střechy.

-4CZ 3VI388 B6

Vegetační střecha má s výhodou alespoň dva drenážní kanály, z nichž je v případě šikmé střešní plochy jeden situován na dolní straně střechy, podél okapu nebo jiného odvodního kanálu a druhý rovnoběžně s ním na opačné, horní straně střechy.

V případě velké svažitosti střešní plochy má buněčná fólie s výhodou v alespoň některých jejích komůrkách, alespoň těch jež se nacházejí na nejvíce svažitém úseku střechy, uloženy váčky se sypkým substrátem a pěstebním vegetačním základem. Jako pěstební vegetační základ jsou v okamžiku budování střechy nej vhodnější zejména semena nebo naklíčená semena, případně malé to semenáčky, později tvoří pěstební základ na již ozeleněné střeše zejména kořeny vzrostlé vegetace. V těchto váčcích je ale možno vysazovat do vegetační střechy i mladé keře nebo stromky.

Váčky brání vysypávání nebo splavování pěstebního substrátu, a také brání nežádoucímu ucpávání perforace v buněčné fólii.

Alternativní řešení výhodné zejména pro svažité střechy je, Že buněčná fólie má v alespoň některých jejích komůrkách nalepeny pásky vodopropustné geotextilie, a to na alespoň části alespoň jedné stěny těchto komůrek.

Nad buněčnou fólií se s výhodou, zejména na velmi svažitých střechách, nachází plochá síťovitá vrstva, obsahující soustavu ok.

Speciálně pro účel vegetační střechy je optimální, když do komůrek buněčné fólie je jako pěstební substrát použita směs obsahující 30 až 50 objemových procent kameniva a 50 až 70 objemových procent zeminy.

Některé komůrky buněčné fólie mohou být opatřeny dekorativními prostředky o nápadně odlišné barevnosti. Může se jednat o vyplnění komůrek odlišným materiálem, nebo o povrchové vyplnění odlišným materiálem, nebo také o odlišné vegetační prvky. Uspořádání, to je vzájemná poloha a počet takto opatřených komůrek, jsou zvoleny tak, že tyto dekorativní prostředky vytváří jako celek na vegetační střeše alespoň jeden vizuálně zajímavý obrazec. V tomto případě se nejedná o pouhé estetické řešení, nýbrž o skutečnost, že stěny komůrek buněčné fólie fungují jako přepážky, s jejich pomocí je dosaženo nerozsýpavosti a trvanlivosti vytvořeného obrazce. Komůrky také účinně zabrání splavování materiálu, které by jinak na šikmé ploše znamenalo rozmazání, nebo likvidaci jakéhokoliv vytvořeného obrazce. Vegetační střechy bude proto možno vybudovat například s trávníkem se zapracovaným trvanlivým reklamním logem, kupříkladu z antuky, barevných kamínků nebo barevné kůry, nápisem, apod. Také bude možno tímto způsobem zhotovit na vegetační střeše trvanlivé svažité chodníčky umožňující údržbu a přístup, apod.

S výhodou může být v případě specifických potřeb použita buněčná fólie o různé velikosti komů40 rek, co do jejich výšky a/nebo obvodu. Tato je poskládána v pásech vedle sebe, navzájem připojených k sobě. Volbou vhodné výšky komůrek je tak možno upravit sklon povrchu vegetační střechy a volbou vhodné rozměrové velikosti komůrek je možno architektonicky předurčit vegetační podmínky, zejména podle záměru pro různou vegetaci. Tak kupříkladu bude možno vyhradit předem část vegetační střechy pro rostliny s větším kořenovým bálem a jinou část pro rostliny s menším nebo minimálním kořenovým bálem.

Realizace technického řešení vegetační střechy podle vynálezu má svá úskalí, vzhledem k neobvyklosti tohoto řešení, a proto je návazně navržen i postup zhotovení. Způsob výroby vegetační střechy podle vynálezu využívá ze stávajících postupů budování vegetačních střech obdobně pouze první fázi výroby, při níž se střešní plocha pokryje alespoň jednou hydroizolační vrstvou, například vodě odolnou nepropustnou fólií, nebo se případně použije stávající izolovaná střecha pokud její struktura skýtá izolaci a umožňuje dále uvedený postup. Poté se již postupuje novým postupem, při němž se nad hydroizolační vrstvu položí vhodná nosná konstrukce na bázi pevných prvků, například plotové pletivo, kovový rám, apod. a poté buněčná fólie, která se rozpro-5CZ 301388 B6 stře do rozloženého stavu a upevní vůči této nosné konstrukci. V další fázi se komůrky buněčné fólie vyplní pěstebním substrátem, umožňujícím následné osazení vegetací, nebo obsahujícím základy vegetace.

S výhodou se vedle buněčné fólie, uvažováno vůči rovině střešní plochy, vybuduje alespoň jeden drenážní kanál, který se vytvoří tak, že vedle buněčné fólie se pri jejím pokládání ponechá volný prostor, do nějž se, s další výhodou přednostně až po rozložení a upevnění buněčné fólie, položí alespoň jedna drenážní trubice obalená vodopropustnou geotextilií. Do volného prostoru kolem drenážní trubice se potom nasypou drenážní částice, a to tolik drenážních částic, až se drenážní io trubice zakryje a volný prostor ponechaný vedle buněčné fólie se těmito drenážními částicemi vyplní.

Pokud se vegetační střecha buduje na sklonité střeše, je zvlášť výhodné, když se z buněčné fólie a drenážní trubice nebo trubic vytvoří navzájem propojený systém pro pohyb vody. To se prove15 de tak, že se pro budování vegetační střechy použije buněčná fólie s perforovanými stěnami buněk, a k ní se pak alespoň jedna drenážní trubice situuje do takové polohy, že alespoň část drenážní trubice se uloží na dráhu o odtoku vody z perforací buněčné fólie, přičemž se současně drenážní trubice situuje na trasu toku povrchové vody, kolmo vůči předpokládanému směru jejího pohybu a současně i na místo v blízkosti střešního odvodu. Toto je provedeno pomocí jediné, sběrné drenážní trubice, nebo pomocí několika návazných drenážních trubic.

Pro řešení šikmé vegetační střechy je výhodné, zvláště pro hodně šikmé střechy, pokud se před položením buněčné fólie na střešní plochu se na stěny jejích komůrek nalepí pásky vodopropustne geotextilie. To se provede návazně v alespoň jedné řadě buněk, čímž se zajistí průtok. V každé zvolené buňce se nalepuje alespoň jeden pásek na alespoň jednu stěnu ze dvou stěn komůrky.

Alternativní řešení, vhodné pro zvlášť šikmé střechy nebo velmi svažité úseky střechy, je, že do buněčné fólie se po jejím rozprostření na střešní ploše vloží váčky z vodopropustné geotextilie naplněné pěstebním substrátem, do každé zvolené komůrky jeden váček. Tyto váčky je vhodné připravovat zvlášť, zabalením naplněné pěstebního substrátu do předem nastříhaných kousků vodopropustné geotextilie.

S výhodou se při budování vegetační střechy vybudují alespoň dva vůči sobě rovnoběžné dre35 nážní kanály, situované na opačných stranách střešní plochy v oblasti jejího okraje, z nichž alespoň jeden, v případě svažité střechy ten nižší, se vede podél střešního okapu nebo se podél něj položí střešní okap.

Pro vegetační střechy, pokud to zamýšlený druh vegetace dovolí, je výhodné, když se pěstební substrát před nebo po plnění do komůrek buněčné fólie opatří semínky vegetace. Poté, kdy jsou komůrky buněčné fólie dostatečně vyplněny pěstebním substrátem a semínka jsou vmíchána do substrátu nebo zatlačena do povrchu substrátu, se na povrch může položit ještě další vrstva vegetační střechy, již tvoří alespoň jedna plochá síťovitá vrstva, obsahující soustavu ok umožňujících prorůstání vegetací. Jako plochá síťovitá vrstva může být použita například rohož, nylono45 vá nebo polyetylénová síťka, mřížka z plastu apod. Plochá síťovitá vrstva je významná zvláště v případě hodně šikmých střech. Pokud jsou použity váčky s vodopropustnou geotextilií, jak je uvedeno výše, brání plochá síťovitá vrstva jejich vypadávání a umožňuje dlouhou životnost vegetační střechy i na kolmé části střechy nebo velmi šikmé střeše.

Pro šikmé střechy je celý systém značně stabilnější, pokud se před položením na střešní plochu buněčná fólie, nejlépe ještě ve složeném stavu, provrtá na několika místech z jedné strany na druhou. Poté se, před roztažením na střešní plochu nebo během něj, každým takto vytvořeným průchodem, skrz provrtané otvory provlékají zpevňující vlákna. Na každém vláknu se při provlékání, v alespoň některých komůrkách, v předem určených vzdálenostních odstupech situují

-6CZ 301388 Bó nepohyblivé zarážky proti nežádoucímu posunu a/nebo deformaci buněčné fólie. Potom se konce každého vlákna, v oblasti vně buněčné fólie nebo v jejím okraji, nepohyblivě upevní. Upevnění se provede v oblasti okrajů buněčné fólie po napnutí vláken, tak aby vlákna zůstala v trvale napnutém stavu.

Buněčná fólie se s výhodou v určitých případech klade na střešní plochu v pásech, které mají různou velikost komůrek. Velikost komůrek se může lišit výškově a/nebo co do jejich průměru. Sousední okraje těchto pásů se připevňují k sobě. Tím, jaká se zvolí velikost komůrek, se může změnit sklon povrchu vegetační střechy, pomocí různé výšky komůrek. Volbou různě velkých ío komůrek ze také předem vytvořit konkrétní architektonické podmínky řešení vegetačního obsazení vegetační střechy. V tom případě se již volbou vhodné velikostí a tvaru komůrek, jakožto polí pro jednu rostlinu nebo skupinu rostlin, předem vymezí určitá geometrie uspořádání vegetace na vegetační střeše a přizpůsobí se záměru, jaké typy rostlin podle velikosti kořenového bálu, bude možno pěstovat.

Řešení podle vynálezu umožní zvětšit atraktivitu vegetačních střech pro případné zájemce tím, že je dořešeno i možné použití k reklamním účelům. Pokud se některé komůrky vyplní alespoň na povrchu namísto pěstebním substrátem, nebo přídavně k němu, dekorativními prostředky o nápadně odlišné barevnosti, je dosaženo možnosti stabilního výsledku bez rizika rozsýpání nebo vymývání. Komůrky pro takto odlišnou výplň je nutno zvolit plánovitě, v takovém počtu a vzájemném uspořádání, aby se jejich prostřednictvím vytvořil na vegetační střeše alespoň jeden barevně kontrastní, vizuálně nápadný obrazec.

Vynález je využitelný pro všechny typy vegetačních střech, na rovné i tvarované střechy, na horizontální i šikmé střechy. Technické řešení je zvlášť zaměřeno zejména na problematiku šikmých střech. Je dosaženo možnosti trvalého ozelenění i velmi šikmé plochy, a to až 90 stupňů. Vynález umožňuje vcelku snadným a bezpečným způsobem zhotovit zelenou střechu i na velmi šikmých a vysoko umístěných střechách, kde jsou podmínky pro přístup, pohyb a manipulace obvykle nebezpečné. Buněčnou strukturu lze snadno budovat na místě z rolí rozprostřením tzv.

po svahu, s využitím gravitace. Vegetační střechu lze budovat pouze z komponent v rolích, sypaných komponent a drobných upevňovacích dílů, jako kolíky apod., bez nutnosti manipulace s rozměrnými a těžkými deskami ve výškách na Šikmé ploše. Vegetační střecha podle vynálezu umožňuje snadnou údržbu, její kvalita dovoluje i pojezdy sekačkou a jinými stroji. Na méně šikmých střechách a na střechách přilehlých ke svahu v terénu apod., je možno použít při budo35 vání navržené vegetační střechy i těžkou techniku. Provedení vegetační střechy umožňuje značnou variabilitu. Je možno vybudovat vegetační střechu jako trávník, ale také v podobě zahrádky, je možné osazování keři, tvorba funkčních chodníků, apod. Vegetační střecha podle vynálezu může být vybudována či sloužit také pro reklamní účely, neboť umožňuje plánovité vytvoření obrazců a nápisů, stabilních i na šikmé ploše a po působení povětrnostních vlivů.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je objasněn pomocí výkresů, kde znázorňují obr. 1 celkový pohled na vegetační střechu podle vynálezu vybudovanou na stavebním objektu, schématický pohled v řezu, obr. 2 pohled na tuto střechu zvnějšku shora, obr. 3 detail výřezu naznačeného na obr. 1, znázorňující uspořádání vrstev vegetační střechy, na obr. 4 totéž jako na předchozím obrázku ve fázi před zaplněním komůrek buněčné fólie, obr. 5 kolmý pohled shora na vegetační střechu s dosud prázdnými komůrkami buněčné fólie, před přesypáním drenážních trubic, objasňující uspořádání vnitřního nosného a drenážních systému vegetační střechy podle vynálezu, obr. 6 schématický obrázek detailu jedné komůrky buněčné fólie a pásky z vodopropustné geotextilie před vložením do ní, prostorový pohled, obr. 7 totéž s již vlepenou páskou, při pohledu shora, obr. 8 schématický obrázek detailu jedné komůrky a váčku z vodopropustné geotextilie před vložením do ní, prostorový pohled, obr. 9 totéž s již vloženým váčkem, při pohledu shora.

-7CZ 301388 B6

Příklady provedení vynálezu

Názorným příkladem provedení vynálezu je vegetační střecha podle obr. 1 až 9 a způsob její výroby.

Tato vegetační střecha se nachází na šikmé střešní ploše stavebního objektu. V tomto případě je vybudována na rovném střešním povrchu, na laťovině i střechy. Jako její dolní vrstva je na laťovině I položena hydroizolační vrstva 2 z vodě odolné nepropustné fólie. Nad ní se nachází nosná konstrukce 3 z pevného materiálu, v tomto případě tvořená kovovou mříží z plochých kovových io tyčí, ale v jiném případě může jít také například o plotové pletivo, nebo v případě malé plochy i o pouhý rám. Na nosné konstrukci 3 je prostorově rozložena buněčná fólie 4 se soustavou komůrek 5. Tato buněčná fólie 4 je upevněna v rozloženém stavu a její komůrky 5, to je průchozí dutiny jejích buněk, jsou vyplněny sypkým materiálem, tvořeným pěstebním substrátem 6. Jako pěstební substrát 6 může být použit jakýkoliv sypký materiál vhodný pro pěstování vegetace.

Komůrky 5 jím nemusí být naplněny zcela, nebo naopak, může být převrstven i nad buněčnou fólii 4, podle potřeb daných zejména sklonem střechy, strukturou a mírou zhutnění použitého pěstebního substrátu 6 a plánované hustoty a druhu vegetace. Komůrky 5 mohou být pěstebním substrátem 6 také vyplněny jen částečně v kombinaci s jiným materiálem, kupříkladu dole může být nasypána jen drenážní směs a v horní části pěstební substrát 6, nebo naopak v jiném případě io může být pěstební substrát 6 například jen cca ze tří čtvrtin odspodu a nahoře mohou být navrstveny kamínky, nebo mulčovací kůra apod. V tomto případě je jako pěstební substrát 6 použita optimální směs, obsahující 30 až 50 objemových procent kameniva a 50 až 70 objemových procent zeminy. Uvedená směs má ideální složení pro podmínky této vegetační střechy z důvodu, že umožňuje pěstování vegetace, může být zhutněna tlakem, má přiměřenou soudržnost bránící odlétávání z povrchu a splavování, a také má při tomto složení konzistenci, umožňující dobrou funkci drenážnímu systému podle vynálezu.

Pokud se vegetační střecha buduje na horizontální, nebo málo sklonité střešní ploše, zcela postačuje a je výhodně, pokud se buněčná fólie 4 plní co nejednodušeji, to je po roztažení a upevnění na ploše přesypáním. Zde je možné dokonce plnění i následné zhutnění doprovázet pojezdy těžkou technikou. V hotové vegetační střeše pak má takto plněná buněčná fólie 4 její komůrky vyplněny polštářem ze zhutněného sypkého materiálu, sahajícím odspodu jejích komůrek 5 přinejmenším až po horní okraj jejích komůrek 5.

Pokud se vegetační střecha nachází na sklonité střešní ploše, odkloněné od horizontální roviny 5 až 90°, je s výhodou opatřena dále uvedeným zpevňovacím systémem, bránícím nežádoucímu zploštění, nebo sjíždění, buněčné fólie 4. Buněčná fólie 4 má vytvořeny průchody 7 ležící na přímkách, přes tyto průchody 7 jsou protažena zpevňující vlákna 8, opatřená zarážkami 9. Zpevňující vlákna 8 mají podobu ohebných kovových lanek, jsou napnuta v určitých rozestupech a jejich konce jsou upevněny v oblasti okrajů buněčné fólie 4, na kolících JO přivařených na nosné konstrukci 3. Zpevňující vlákna 8 procházejí v napnutém stavu z jedné strany buněčné fólie 4 na opačnou stranu. Zarážky 9 v dutinách komůrek 5 mají podobu uzlíků, korálků, apod. Na obrázcích 3 a 4 je záměrně zobrazeno uspořádání nitra vegetační střechy včetně šikmosti ploch, takže je dobře patrná funkce těchto zarážek 9, Zarážky 9 se nachází v alespoň některých komůrkách 5 a jsou v alespoň jednom rozměru větší, než průchody 7 pro zpevňující vlákna 8. Buněčná fólie 4 je s jejich pomocí stabilizována proti nežádoucímu sjíždění po Šikmině střechy a/nebo proti zploštění.

Vegetační střecha sklonitá je dále dořešena s výhodou tak, že v přilehlém prostoru u buněčné fólie 4 je vytvořen alespoň jeden drenážní kanál. S další výhodou je vytvořen návazný drenážní systém, tím že je použita buněčná fólie 4 opatřená perforací j_L ve stěnách jejích komůrek 5.

Na rozdíl od stávajících vegetačních střech, kde se drenážní systém ukládá pod vrstvou pěstebního substrátu 6, je drenážní kanál podle vynálezu s výhodou vytvořen alespoň zčásti vedle

-8CZ 301388 B6 buněčné fólie 4, uvažováno vůči rovině střešní plochy. Na příkladném provedení je předveden jako jedna drenážní trubice J2. s alespoň jednou vodopropustnou geotextilii J3, situovanou obvodově kolem této drenážní trubice 12 pokud možno po celé její délce, přičemž zbývající prostor drenážního kanálu vně této drenážní trubice 12 je vyplněn drenážními částicemi Í4, například kamenivem. Může být použita ve stavebnictví běžná drenážní trubice J2 se soustavou drenážních otvorů, známá jako tzv. husí krky z plastu, a tato je zabalena ve stavebnické drenážní, vodopropustné geotextilii 13. Vegetační střecha, znázorněná na obrázcích, má jeden takovýto drenážní kanál situován nahoře, podél hřebene střechy a další má situován podél obou dolních okrajů střechy, kde se v místě odtoku kapaliny z něj nachází okap 15, umožňující odvod tímto io kanálem shromážděné kapaliny ze střechy.

Na obrázcích 6 a 7 je předvedeno dořešení výše uvedeného drenážního systému specificky pro sklonité vegetační střechy. Buněčná fólie 4 má ve všech, nebo v alespoň některých, jejích v komůrkách 5 nalepeny pásky 16 z vodopropustné geotextilie 13, a to na jedné stěně komůrek 5.

Na obrázcích 8 a 9 je předvedeno alternativní řešení, vhodné pro velmi sklonité střechy a mimořádně sklonité úseky střech, a to až 90 stupňů. Buněčná fólie 4 má v alespoň některých jejích komůrkách 5, nejlépe ve všech nacházejících se ve zvlášť sklonitých úsecích, uloženy váčky 17. Tyto váčky J_7 jsou vytvořeny jako kousky nastříhané z vodopropustné geotextilie 13, v nichž je zabalen sypký pěstební substrát 6. Je zvlášť výhodné, pokud již při budování vegetační střechy tyto váčky mají v sobě obsažen vegetačním základem, například semena nebo semenáčky. Z důvodu názornosti jsou na obrázcích znázorněny celé rostlinky 18. Nad buněčnou fólií 4 se může, ale nemusí, nacházet plochá síťovitá vrstva 19, obsahující soustavu ok. Plochá síťovitá vrstva 19 může mít podobu síťky, plotového pletiva, mřížkoviny, apod. a je výhodná zejména na hodně sklonité vegetační střechy, a to zejména pro úseky kde jsou použity váčky 17, kde velmi účinně brání jejich nežádoucímu uvolnění. Může se ale s výhodou použít i pro trávníky na rovných nebo málo sklonitých vegetačních střechách aj. Pokud je použita, po vzrůstu rostlinek 18 účinně přidržuje jejich koře)nový bal atak zabraňuje jejich vypadávání.

Na obrázku 2 je předveden i dekorativní efekt, pokud jsou některé komůrky 5 buněčné fólie 4 opatřeny dekorativními prostředky 20 o nápadně odlišné barevnosti. Vzájemná poloha a počet takto opatřených komůrek 5 jsou zde zvoleny například tak, že tyto dekorativní prostředky 20 vytváří jako celek na vegetační střeše stabilní obrazec ve tvaru písmene „B“.

Na obrázku 1 je na pravé polovině střechy předveden příklad, jak může být použita buněčná fólie 4 o různé velikosti komůrek 5 co do jejich výšky a/nebo obvodu. Zde je použita buněčná fólie 4 o různé výšce komůrek 5. Jsou použity pásy buněčné fólie 4, které mají odlišnou výšku, tyto jsou uloženy na ploše střechy vedle sebe v horizontálním průběhu a jejich okraje jsou navzájem připojeny k sobě. Takto je dosaženo zmírnění spádu povrchu, tím že pásy buněčné fólie 4 jsou naskládány schodovitě, s rostoucí výškou směrem dolů po svahu střechy.

Způsob výroby této vegetační střechy byl následující. Střešní plocha byla nejprve překryta hydroizolační vrstvou 2 z vodě odolné nepropustné fólie na bázi plastu. V tomto konkrétním případě byla jako podklad použita střešní laťovina L Jeli použita již zaizolovaná stávající střešní krytina, například asfaltové pásy, apod., je vhodné ji přesto přídavně opatřit alespoň jednou spolehlivou hydroizolační vrstvou 2. Na hydroizolační vrstvu 2, byla položena nosná konstrukce 3 na bázi pevné mřížky a poté buněčná fólie 4. Pokud jsou použity ještě nějaké další přídavné vrstvy, jako například drenážní nopková fólie apod., se položí nosná konstrukce 3 na ně, ve všech případech se položí nosná konstrukce 3 nad hydroizolační vrstvu 2. Buněčná fólie 4, ještě ve složeném, zploštělém, stavu byla provrtána na několika místech z jedné strany na druhou a poté byla pokládána na střešní plochu. Přes průchody 7 byla provléknuta zpevňující vlákna 8. Při pokládce byla buněčná fólie 4 roztahována, aby se dutiny jejích komůrek 5 otevřely, a na každém zpevňujícím vláknu 8 v některých komůrkách, v předem určených vzdálenostních odstupech, byly situovány nepohyblivé zarážky 9 proti nežádoucímu posunu a/nebo deformaci buněčné fólie 4. Konce kaž-9CZ 301388 B6 dého zpevňujícího vlákna 8 byly upevněny na kolících 10 v okrajové oblasti buněčné fólie 4, přičemž byla zpevňující vlákna 8 vypnuta do trvale napnutého stavu.

Vedle buněčné fólie 4, uvažováno vůči rovině střešní plochy, byly vybudovány drenážní kanály.

Na obou střešních plochách příkladné střechy byly vybudovány dva vůči sobě rovnoběžné drenážní kanály, homí a dolní. Byly situovány s výhodou na opačných stranách každé střešní plochy, v oblasti jejího okraje. Byly zhotoveny tak, že vedle buněčné fólie 4 se při jejím pokládání ponechal volný prostor, do nějž byla, po rozložení a upevnění buněčné fólie 4, položena do každého, drenážní trubice J2 obalená vodopropustnou geotextilií 13, Potom byl prostor kolem této io obalené drenážní trubice 12 zasypán drenážními částicemi 14. Drenážní systém je propojený, neboť byla použita buněčná fólie 4 s perforací JJ ve stěnách komůrek 5 a drenážní kanály se budovaly návazně k nim. Jedna, z pohledu svažitosti nižší, drenážní trubice J2 byla položena vždy podél dolního okraje střechy. Tím byla položena na trasu vody, vytékající při zalévání nebo srážkách z buněčné fólie 12 přes její perforace jj a současně došlo k tomu, že drenážní trubice is J2 je orientována kolmo vůči trase pohybu přebytečné povrchové vody. Tato drenážní trubice 12 byla tímto situováním také záměrně umístěna do blízkosti zařízení pro odvod vod ze střechy, okapu J_5. Byl tak vytvořen propojený sběrný systém, umožňující průtok nasáklé vody uvnitř vegetační střechy ve směru její svažitosti, podpovrchové jímání stékající podpovrchové i povrchové vody se srážek a/nebo zalévání, a odvádění této vody ze střechy. Tento drenážní systém io umožňuje také užitečné vzlínání vod a provzdušňování kořenového systému pěstované vegetace.

Pokud by se měly použít pásky J6z vodopropustné geotextilie 13, nalepují na stěny komůrek 5 ještě před položením buněčné fólie 4 na střešní plochu, a toto se provede návazně v alespoň jedné řadě komůrek 5. V každé zvolené komůrce 5 se nalepuje alespoň jeden pásek J6 na ales25 ροή jednu stěnu z obou stěn komůrky 5, nejlépe tu nacházející se níže po svahu. Alternativně, při velké sklonitosti, se zvlášť zhotoví váčky 17 z vodopropustné geotextilie 13 naplněné pěstebním substrátem 6. Tyto váčky 17 se umísťují do komůrek 5 až po rozprostření buněčné fólie 4 a jejím upevnění na střešní ploše vůči nosné konstrukci 3. Vkládají se nebo vtlačují do komůrek 5, optimálně do každé zvolené komůrky 5 jeden váček J7.

Pokud by se použil jednoduše přesypový polštář, to se provede prostým nasypáním pěstebního substrátu do komůrek 5 a případně přes ně a následným zhutněním. Pěstební substrát 6 se s výhodou může již před nebo po plnění do komůrek 5 buněčné fólie 4 opatřit semínky vegetace. Poté, kdy jsou komůrky 5 buněčné fólie 4 již dostatečně zaplněny pěstebním substrátem 6, se může povrch takto budované vegetační střechy překrýt, alespoň nad buněčnou fólií, alespoň jednou plochou síťovitou vrstvou 19, obsahující soustavu ok umožňujících prorůstání vegetací.

Buněčná fólie 4 na pravé polovině střechy byla položena na nosnou konstrukci 3 v pásech o různé výšce komůrek, přičemž byly sousední okraje těchto pásů připevňovány k sobě.

Při plnění komůrek 5 bylo u některých komůrek 5 provedeno povrchové vyplnění namísto pěstebním substrátem 6 dekorativními prostředky 20 o nápadně odlišné barevnosti. Takto vyplňované komůrky 5 byly zvoleny v takovém počtu a vzájemném uspořádání, že se vytvořil na vegetační střeše vizuálně nápadný obrazec ve tvaru písmene „B“, jakožto reklamní prostředek objedna45 tele.

Claims (18)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vegetační střecha, zejména sklonitá, se sypkým pěstebním substrátem pro pěstování vegetačních prvků, kde jako její dolní vrstva se na střešním povrchu nachází alespoň jedna hydroizolační vrstva (
2. 2), například vodě odolná nepropustná fólie, vyznačující se tí m, že nad hydroizolační vrstvou (2) se nachází nosná konstrukce (
3. 3) z pevného materiálu, na níž je ío prostorově rozložena umělohmotná buněčná fólie (
4. 4) se soustavou komůrek (5), kde tato buněčná fólie (4) je upevněna v rozloženém stavu a komůrky (5) jejích buněk jsou alespoň zčásti vyplněny sypkým materiálem, tvořeným alespoň zčásti pěstebním substrátem (6) vhodným pro pěstování vegetace.

   15 2. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku i, vyznačující se tím, že se nachází na horizontální nebo málo sklonité střešní ploše a buněčná fólie (4) má její komůrky (5) vyplněny polštářem ze zhutněného sypkého materiálu, sahajícího odspodu komůrek (5) přinejmenším až po horní okraj komůrek (5).

   20 3. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku 1, vyznačující se tím, že se nachází na střešní ploše odkloněné od horizontální roviny, a to ve sklonu až 90 stupňů a buněčná fólie (4) má vytvořeny průchody (7) pro zpevňující vlákna (8), přes tyto průchody (7) prochází zpevňující vlákna (8) s konci upevněnými v oblasti okrajů buněčné fólie (4), tato zpevňující vlákna (8) procházejí v napnutém stavu z jedné strany buněčné fólie (4) na její opačnou stranu,

   25 přes dutiny a stěny komůrek (5), přičemž v dutinách komůrek (5) jsou tato zpevňující vlákna (8) opatřena zarážkami (9) proti nežádoucímu posunu a/nebo deformaci buněčné fólie (4), přičemž tyto zarážky (4) se nachází v alespoň některých komůrkách (5) a jsou větší, než průchody (7) pro zpevňující vlákna (8).

   30 4. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že v přilehlém prostoru u buněčné fólie (4) je vytvořen alespoň jeden drenážní kanál, přičemž je použita buněčná fólie (4) opatřená perforací (11) ve stěnách jejích komůrek (5).
5. 5. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku 4, vyznačující se tím, že

   35 drenážní kanál je vytvořen alespoň zčásti vedle buněčné fólie (4), uvažováno vůči rovině střešní plochy, a obsahuje alespoň jednu drenážní trubici (12) opatřenou soustavou drenážních otvorů a alespoň jednu vodopropustnou geotextilii (13), situovanou obvodově kolem drenážní trubice (12) po celé její délce, přičemž zbývající prostor drenážního kanálu vně drenážní trubice (12) je vyplněn drenážními částicemi (14), například kamenivem, a alespoň jeden takovýto drenážní kanál je

   40 situován tak, že v místě odtoku kapaliny z něj se nachází okap (15) nebo jiný odvodní kanál pro odvod kapaliny ze střechy.
6. 6. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku 5, vyznačující se tím, že má alespoň dva drenážní kanály, z nichž jeden je situován na dolní straně střechy, podél okapu (15)

   45 nebo jiného odvodního kanálu ze střechy a druhý rovnoběžně s ním na opačné, horní straně střechy.
7. 7. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku 3, vyznačující se tím, že buněčná fólie (4) má v alespoň některých jejích komůrkách (5) uloženy váčky (17) se sypkým

   50 pěstebním substrátem (6) a pěstebním vegetačním základem, například semeny nebo semenáči rostlin (18).

   - 11 CZ 301388 B6
8. 8. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku 3, vyznačující se tím , ie buněčná fólie (4) má v alespoň některých jejích komůrkách (5) nalepeny pásky (16) z vodopropustné geotextilie (13), a to na alespoň částí alespoň jedné stěny těchto komůrek (5), ?
9. 9. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároků 1 až 8, v y z n a č uj í c í se tím, že nad buněčnou fólií (4) se nachází plochá síťovitá vrstva (19), obsahující soustavu ok.
10. 10. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároků 1 až9, vyznačující se tím, že do komůrek (5) buněčné fólie (4) je jako pěstební substrát (6) použita směs obsahující 30 až 50 io objemových procent kameniva a 50 až 70 objemových procent zeminy.
11. 11. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že některé komůrky (5) buněčné fólie (4) jsou v alespoň povrchové oblasti vyplněny dekorativními prostředky (20) o nápadně odlišné barevnosti, kde vzájemná poloha a počet takto vyplně15 ných komůrek (5) jsou plánovitě zvoleny tak, že tyto dekorativní prostředky (20) vytváří jako celek na vegetační střeše alespoň jeden obrazec.
12. 12. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že je použita buněčná fólie (4) o různé velikosti komůrek (5), co do jejich výšky a/nebo obvodu,

    20 a tato je poskládána v pásech vedle sebe, navzájem připojených k sobě.
13. 13. Způsob výroby vegetační střechy, zejména sklonité, podle některého z nároků 1 až 12, kdy se střešní plocha pokryje alespoň jednou hydroizolační vrstvou (2), například vodě odolnou nepropustnou fólií a poté se na alespoň částí takto ošetřené plochy položí další vrstvy z nichž

    25 alespoň jedna obsahuje sypký pěstební substrát (6) pro vegetaci, vyznačující se tím, že nad hydroizolační vrstvu (2) se položí nosná konstrukce (3) na bázi pevných prvků a poté buněčná fólie (4), která se rozprostře do rozloženého stavu a upevní vůči této nosné konstrukci (3), načež se komůrky (5) buněčné fólie (4) vyplní pěstebním substrátem (6) umožňujícím následné osazení vegetací, nebo obsahujícím základy vegetace.
14. 14. Způsob výroby vegetační střechy podle nároku 13, vyznačující se tím, že vedle buněčné fólie (4), uvažováno vůči rovině střešní plochy, se vybuduje alespoň jeden drenážní kanál, který se vytvoří tak, že vedle buněčné fólie (4) se při jejím pokládání ponechá volný prostor, do nějž se, po rozložení a upevnění buněčné fólie (4), položí alespoň jedna drenážní

    35 trubice (12) obalená vodopropustnou geotextilií (13), načež se do prostoru kolem drenážní trubice (12) nasypou drenážní Částice (14), a to tolik drenážních částic (14), až se drenážní trubice (12) zakryje a volný prostor ponechaný vedle buněčné fólie (4) se těmito drenážními částicemi (14) vyplní.

    40 15. Způsob výroby vegetační střechy podle nároku 14, vyznačující se tím, že se pomocí buněčné fólie (4) a drenážní trubice (12) nebo drenážních trubic (12) vytvoří navzájem propojený systém pro pohyb vody, a to tak, že se použije buněčná fólie (4) s perforací (11) stěn komůrek (5) a alespoň jedna drenážní trubice (12) se položí na trasu vody vytékající z buněčné fólie (4) přes její perforace (11), přičemž se tato nebo na ni návazná drenážní trubice (12) sou45 časně situuje na trase pohybu přebytečné povrchové vody, kolmo vůči předpokládanému směru jejího pohybu, a současně se tato nebo na ni návazná drenážní trubice (12) alespoň její částí umístí do blízkosti okapu (15) nebo jiného odvodu vod ze střechy.

    16. Způsob výroby vegetační střechy podle nároku 15, vyznačující se tím, že před

    50 položením na střešní plochu se na stěny komůrek (5) buněčné fólie (4) nalepí pásky (16) z vodopropustné geotextilie (13), což se provede návazně v alespoň jedné řadě komůrek (5), a to tak, že se v každé zvolené komůrce (5) nalepuje alespoň jeden pásek (16) na alespoň jednu stěnu ze dvou stěn komůrky (5).

    - 12CZ JUUMS Kó

    17. Způsob výroby vegetační střechy podle nároku 15, vyznačující se tím, že se zvlášť zhotoví váčky (17) z vodopropustné geotextilie (13) naplněné pěstebním substrátem (6), a tyto váčky (17) se pak, po rozprostření buněčné fólie (4) a jejím upevnění vůči nosné konstrukci

    5 (2), vkládají do jejích komůrek (5), do každé komůrky (5) jeden váček (17).

    18. Způsob výroby vegetační střechy podle některého z nároků 15až 17, vyznačující se tím, že na střešní ploše se vybudují alespoň dva vůči sobě rovnoběžné drenážní kanály, situované na opačných stranách střešní plochy v oblasti jejího okraje, kde alespoň jeden z nich, v io případě svažité střechy ten nižší, se vede podél střešního okapu (15) nebo se podél něj položí střešní okap (15).

    19. Způsob výroby vegetační střechy podle nároků 13 až 18, vyznačující se tím, že pěstební substrát (6) se před nebo po plnění do komůrek (5) buněčné fólie (4) opatří semínky
15. 15 vegetace a poté, kdy jsou komůrky (5) buněčné fólie (4) dostatečně naplněny takto ošetřeným pěstebním substrátem (6), se povrch takto budované vegetační střechy překryje, alespoň nad buněčnou fólií (4), alespoň jednou plochou síťovitou vrstvou (19), která obsahuje soustavu ok umožňujících následné prorůstání vegetací.
16. 20 20. Způsob výroby vegetační střechy podle některého z nároků 13 až 19, vyznačující se tím, že před položením na střešní plochu se buněčná fólie (4) ještě ve složeném stavu provrtá na několika místech z jedné strany na druhou a poté se, před roztažením na střešní plochu nebo během něj, každým takto vytvořeným průchodem (7), skrz provrtané otvory provléknou zpevňující vlákna (8) a při tomto protahování se na každém zpevňujícím vláknu (8) v alespoň

    25 některých komůrkách (5) v předem určených vzdálenostních odstupech budují nepohyblivé zarážky (9) proti nežádoucímu posunu a/nebo deformaci buněčné fólie (4), načež, po protažení, se konce každého zpevňujícího vlákna (8) nepohyblivě upevní v oblasti okrajů buněčné fólie (4) tak, že zpevňující vlákna (8) nadále zůstanou v trvale napnutém stavu.

    30
17. 21. Způsob výroby vegetační střechy podle některého z nároků 13 až 20, vyznačující se tím, že buněčná fólie (4) se klade na střešní plochu v pásech o různé velikosti komůrek (5) , výškové a/nebo co do jejich průměru, přičemž se sousední okraje těchto pásů připevňují k sobě, a takto se reguluje sklon povrchu vegetační střechy a/nebo předem přizpůsobují konkrétní architektonické podmínky pro vegetační obsazení, přičemž se volí určitá velikost komůrek (5)

    35 jakožto jednotlivých polí pro osazení jednou rostlinou (18) nebo skupinou rostlin (18) podle záměru uspořádání osazení a podle velikosti kořenového systému uvažovaného druhu rostliny (18).
18. 22. Způsob výroby vegetační střechy podle některého z nároků 13 až 21, vyznačující

    40 se tí m, že některé komůrky (5) se vyplní, alespoň na povrchu, namísto pěstebním substrátem (6) nebo přídavně k němu, dekorativními prostředky (20) o nápadně odlišné barevnosti, a tyto se volí v takovém počtu a vzájemném uspořádání, aby se jejich prostřednictvím vytvořil na vegetační střeše alespoň jeden vizuálně nápadný obrazec.