CZ18456U1 - Vegetační střecha, zejména sklonitá - Google Patents

Description

Vegetační střecha, zejména sklonitá

Oblast techniky

Technické řešení se týká oblasti stavebnictví. Jedná se o vegetační střechu, nazývanou také jako tzv. zelená střecha, představující v podstatě zahradu na střešní ploše stavebního objektu. Je vyře5 šeno uspořádání nástavby na střešní plochy, umožňující osazení vegetací a její dlouhodobé udržení i na šikmých střechách. Řešení je po všech stránkách přizpůsobeno specifickým podmínkám na střechách budov a je zaměřeno na možnost ozelenění zejména šikmých střech.

Dosavadní stav techniky

V současné době je problematika střech ozeleněných vegetací velmi aktuální. Tyto střechy jsou v oblibě z ekologických, estetických i rekreačních důvodů. Z pohledu stavebnictví však stávající vegetační střechy nejsou zcela dořešeny a mají řadu nedostatků.

Nejjednodušší vegetační střechy se budují na částech stavebních objektů, kde v případě zatečení nehrozí poškození, jako jsou terasy, apod. Zde se zpravidla položí na střešní povrch alespoň jedna izolační vrstva, kupříkladu nepropustná vodě odolná fólie, okraje se zatěsní nebo přeloží směrem dolů a na takto upravený povrch se již bez použití dalších stavebních prvků nebo postupů navrství přímo pěstební substrát, jehož okraje se případně zpevní obezdívkou a/nebo rámem, tvořícími boční stěny, bránící rozpadu. Tyto vegetační střechy jsou vhodné pouze pro horizontální povrchy. Na šikmé střeše by došlo totiž k rychlému odplavení pěstebního substrátu směrem dolů. U těchto vegetačních střech je problém s přebytečnou vodou ze zalévání a srážek, které mohou způsobit nežádoucí odplavování pěstebního substrátu do okolí a případné kanalizace. Tím vzniká riziko nežádoucího zanášení kanalizace a/nebo znečišťování okolí vegetační střechy. Odplavováním vegetačního substrátu dochází také ke značnému úbytku nosné a vyživovací hmoty pro vegetaci, což snižuje dobu použitelnosti vybudovaného systému i kvalitu pěstěných vegetačních prvků.

Nežádoucí odplavování vegetačního substrátu a jeho sesuvy jsou obecně jedním z hlavních problémů vegetačních střech. Pro střechy stavebních objektů zejména městské i venkovské zástavby je nutností mu maximálně bránit, m.j. i z důvodů, aby nedocházelo k zanášení okapových systémů a znečištění fasád stavebního objektu. Proto stávající řešení využívají mnohdy desky z minerální vlny, které jsou použity jako nosič pro vegetaci a zcela nebo zčásti nahrazují pěstební sub30 strát. Kupříkladu přihláška WO 95/08259 doporučuje položit na zaizolovanou střechu desku minerální vlny, a na tuto desku přímo pokládat vegetační prvky, jejichž kořenový systém je v adhezním váčku z organického materiálu. Upevnění vegetačních prvků na desce je dosaženo například tím, že váček obsahuje škrob a/nebo je opatřen lepicí páskou z vhodného polymeru. Toto řešení počítá s tím, že časem kořeny zesílí a samy prorostou do minerální vlny. Podobně je minerální vlna použita kupříkladu i v CZ U 8296. Zde je popsáno řešení, kdy na nosnou konstrukci střechy je uloženo souvrství s minerální vlnou. Sestává z alespoň jedné, dolní, hydroizolační vrstvy odolné proti prorůstání kořínků, kupříkladu v podobě nepropustné fólie nebo asfaltového papíru. Na hydroizolační vrstvě je položena vrstva geotextilie, na níž je položena drenážní vrstva v podobě tvarovaného výlisku z plastu, obsahujícího soustavu výstupků a odtokových jamek, kde tato drenážní vrstva je opět překryta geotextilií. Na horní geotextilii je pak již položena, jako povrchová, vrstva minerální vlny, která se přímo osazuje vegetací. Použití desek z minerální vlny pro horní plochy vegetačních střech má však značné nevýhody. Tento materiál je značně lámavý, takže vlivem mrazů nebo pnutí a úkonů při údržbě, kupříkladu následkem pojezdu sekačky nebo chození, dochází ke vzniku trhlin a vypadávání úlomků. Je nutno vyměňovat celé bloky minerální vlny, v případě ulamování dochází k nežádoucímu odplavení, a také vzniku jamek a děr. Další nevýhodou je, že minerální vlna není dostatečně pevná a nosná pro kořeny větších rostlin, není možné povrchové okopávání rostlin a podobné úkony údržby. Také není možné opakované použití, v případě zájmu o výměnu nebo obnovu vegetačních prvků musí být vyměněn celý povrch vegetační střechy. Také estetická stránka těchto střech má vady, neboť

- 1 CZ 18456 Ul povrch vegetační střechy nevypadá přirozeně a nepůsobí tak esteticky, jako přírodní povrchy. Vegetační střechy tohoto typu se hodí zejména pro trávníky, nejsou vhodné pro tvorbu zahrádek nebo osazování okrasnými rostlinami nebo většími rostlinami.

Výše uvedenou nevýhodu zčásti řeší přihláška WO 97/01687. Na střešním povrchu je hydroizo5 lační vrstva, na ní netkaná geotextilie, pak drenážní vrstva, vrstva minerální vlny, kultivační substrát ze zeminy nebo kokosových vláken s vmíchanými semeny a nahoře na povrchu je přídržná a ochranná síťka. Značnou nevýhodou tohoto systému je, že takto nakladené vrstvy materiálů musí být vzájemně zpevněny prošitím, kde zpevňující vlákno musí procházet po povrchu a odtud až dolů přes všechny vrstvy vegetační střechy, pod dolní geotextilii a zpět nahoru. Výroba této veío getační střechy je velmi náročná, musí být vyrobeny samostatně prošité polštáře a tyto se kladou vedle sebe na zaizolovanou horní plochu střechy. To je náročné na dopravu na místo použití i manipulace a vyžaduje použití jeřábů a jiné těžké techniky. Toto řešení je vhodné pouze pro založení střechy s trávníky a podobnými vegetačními prvky s jemným kořenovým systémem. Vegetační střecha tohoto typu umožňuje pouze pěstování ze semen, není vhodná pro výsadbu.

Při pojezdu sekačkou během následné údržby ozeleněné střechy může docházet k zadrhávání nože sekačky o zpevňující vlákna a poškození sekačky, a/nebo trhání zpevňujících vláken.

Některá stávající řešení využívají pro řešení vegetační střechy systém na principu sestavy na bázi pevných bloků. Na střešním povrchu, opatřeném alespoň hydroizolační vrstvou, jsou nakladeny vedle sebe pevné bloky, vytvořené jako mobilní nosné prvky, na které je navrstven pěstební sub20 strát, pod nímž je případně ještě rozprostřena drenážní vrstva. Bloky mají podobu pevných panelů, truhlíků nebo krabic. Kupříkladu přihláška WO 2007/029220 popisuje vegetační střechu s nižší vrstvou, vytvořenou z vedle sebe naskládaných izolovaných panelů opatřených ochrannou izolační vrstvou a vyšší, dekorativní, vrstvou, která představuje střešní zahradu. Takováto řešení mají nevýhodu ve vysoké hmotnosti, a tím náročnosti na pevnost a nosnost střešní plochy. Často je nutno provést nejprve statické zesílení nosné střešní konstrukce, což budování vegetační střechy komplikuje a prodražuje. Také je nutno z bezpečnostních důvodů i z důvodu zachování kompaktnosti stavby, přídavně zajistit bezpečné okrajové zpevnění. To však znamená další nežádoucí zátěž a zvýšení nákladů. Takováto řešení proto mají smysl pouze tehdy, pokud jde o bloky vybavené speciálním zařízením, jako například pro ohřev, které jiným způsobem nelze na vege30 tační střechy umístit. Použití bloků omezuje cirkulaci vody a nebrání dostatečně splavování pěstebního substrátu v případě šikmé střechy. Pokud jsou u dosavadních systémů použity bloky zhotovené ze dřeva, vzniká přídavně problém s plísněmi, škůdci a hnilobou.

V současné době je ve stavebnictví známa tzv. buněčná fólie. Je zhotovena z materiálu na bázi plastů, tedy tzv. umělých hmot, takže je relativně pevná v tahu i tlaku, nelámavá, ohebná a je vodě odolná a nepropustná. Její uspořádání je popsáno například v US pat. 5,449,543 a WO 97/16604. Sestává ze soustavy pruhů nepropustné vodě odolné fólie, které jsou k sobě navzájem připojeny tak, že mezi jejich stěnami je vytvořena soustava dutých komůrek, jejichž dutiny jsou průchozí ve vertikálním směru, v praxi běžně nazývaných jako buňky. Buněčná fólie se pro manipulace a distribuci dodává ve složeném stavu, kdy jsou stěny buněk stlačeny k sobě a na místě použití se plošně rozkládá, čímž se vytvoří struktura s otevřenými komůrkami, připomínající plástve medu. Tato buněčná fólie je určena pro položení na povrchy erozí napadených venkovních terénů, jako jsou například břehy řek nebo svahy u silnic, nebo také zakládky důlních šachet, kam se umisťuje s cílem, aby zde bránila odpadávání uvolněného kamení a nežádoucímu drolení a odlamování prvků z povrchu. Používá se také pro zpevňování stavebního podloží, jako jsou silnice nebo železnice, kde se pokládá na zemní podloží po odkrytí, a odvozu omice, nebo na drenážní polštář ze štěrku a/nebo písku. Zde se v rozloženém stavu přesypává štěrkem a zalévá betonem a/nebo silničním asfaltem. Někdy se přímo zalévá betonem. Různé typy buněčné fólie jsou již dostupné v různých typech a provedení, některé z nich mají stěny buněk opatřeny perforací za účelem možnosti prostupu vody, zejména z důvodu eliminace nežádoucích tlaků ve stavebním objektu. Při použití na stavbách je na tuto buněčnou fólii běžně používána těžká technika, kdy její přesypávání štěrkem se provádí pomocí bagrů a následně se provádí zhutňování přesypu, nebo přelévání betonem či asfaltovou hmotou, s pojezdy silničním zhutňovacím válcem.

-2CZ 18456 Ul

Buněčná fólie má značnou pevnost, avšak nevhodný způsob přesypu, jako například velké kameny, může způsobit nežádoucí zploštění vertikálních stěn buněk. Ve spisu US pat. 6,484,473 Bl je doporučeno buněčnou fólii fixovat pomocí ohebných vláken, protknutých přes ní a vedených přes ní v délkovém a šířkovém směru. Ohebná vlákna jsou upevněna kolem okrajů rozprostřené buněčné fólie na kolících, vetknutých do měkkého podloží otevřeného terénu a v případě velké plochy jsou upevňovací prvky vetknuty i v některých komůrkách buněk. Všechny dosavadní spisy a metody však počítají pouze s použitím této buněčné fólie v otevřeném terénu, po rozprostření na jeho ploše, nebo po rozprostření na odkrytém zemním podloží v otevřeném terénu. O buněčné fólii se dosud uvažovalo pouze ve dvou liniích, za prvé jako o náhražce kovového pletiio va nebo sítí za účelem povrchového zabezpečení rozrušeného nebo rizikového přírodního terénu, a za druhé jako pružné výztuhy do neživých staveb, jako do betonového podloží a pod asfalt.

Podstata technického řešení

Výše uvedené nevýhody odstraňuje ve značné míře nové, dále popsané, řešení. Je vyřešeno nové uspořádání vegetační střechy zaměřené zejména na možnost vybudování na sklonitých, a to i i5 velmi sklonitých, střechách. Podstatou řešení je, že na střešním povrchu, opatřeném alespoň jednou hydroizolační vrstvou, například vodě odolnou nepropustnou fólií, se nad hydroizolační vrstvou nachází nosná konstrukce z pevného materiálu, na níž je prostorově rozložena umělohmotná buněčná fólie se soustavou komůrek, kde tato buněčná fólie je upevněna v rozloženém stavu a komůrky jejich buněk jsou alespoň zčásti vyplněny sypkým materiálem, tvořeným ales20 poň zčásti pěstebním substrátem vhodným pro pěstování vegetace. Jako střešní povrch se zde rozumí hotová střecha pokrytá krytinou, ale i bez krytiny. Nejlépe je pro vybudování vegetační střechy použitelná střešní plocha z laťoviny střechy, bez střešní krytiny.

Vegetační střecha, která je vytvořena na horizontální střešní ploše nebo málo sklonité střešní ploše, s výhodou obsahuje sypký materiál v podobě zhutnělého polštáře z přesypu, zapracované25 ho do buněčné fólie. Ten lze vytvořit jednoduše pouhým nasypáním sypkého materiálu na rozloženou buněčnou fólii a následným zhutněním, například pojezdy válcem nebo zhutňovacími stroji. Ve výsledku pak má buněčná fólie její komůrky vyplněny polštářem ze zhutněného sypkého materiálu, sahajícím odspodu jejích buněk přinejmenším až po horní okraj jejich buněk.

Vegetační střecha, zejména více sklonitá, která se nachází na střešní ploše odkloněné od hori30 zontální roviny, a to ve sklonu do 90 stupňů, potřebuje složitější úpravu. V tomto případě je výhodné, pokud je buněčná fólie opatřena průchody pro zpevňující vlákna, přes něž prochází zpevňující vlákna, jejichž konce jsou upevněny v oblasti okrajů buněčné fólie. Zpevňující vlákna procházejí v napnutém stavu z jedné strany buněčné fólie na opačnou stranu, přes dutiny a stěny komůrek. Tato zpevňující vlákna jsou opatřena zarážkami proti nežádoucímu posunu a/nebo deformaci buněčné fólie, které jsou situovány v alespoň některých komůrkách a jsou větší, než průchody pro zpevňující vlákna.

V přilehlém prostoru u buněčné fólie je s výhodou vytvořen alespoň jeden drenážní kanál, přičemž buněčná fólie je opatřena perforací ve stěnách jejich komůrek. Tím je vytvořen propojený drenážní systém, tím lepe fungující, čím je větší svažitost střechy.

S výhodou se drenážní kanál nachází alespoň zčásti vedle buněčné fólie, uvažováno vůči rovině střešní plochy. Tento drenážní kanál obsahuje alespoň jednu drenážní trubici se soustavou drenážních otvorů, a s další výhodou obsahuje také alespoň jednu vodopropustnou geotextilii, situovanou obvodově kolem drenážní trubice, nejlépe po cele její délce. Prostor drenážního kanálu, zbývající vně drenážní trubice, je vyplněn drenážními částicemi, například kamenivem nebo struskou. Alespoň jeden drenážní kanál uvedeného typu je situován tak, že v místě odtoku kapaliny z něj se nachází střešní okap, nebo jiný odvodní kanál pro odvod přebytečné srážkové či zalévací kapaliny ze střechy.

-3CZ 18456 Ul

Vegetační střecha má s výhodou alespoň dva drenážní kanály, z nichž je v případě šikmé střešní plochy jeden situován na dolní straně střechy, podél okapu nebo jiného odvodního kanálu a druhý rovnoběžně s ním na opačné, homí straně střechy.

V případě velké svažitosti střešní plochy má buněčná fólie s výhodou v alespoň některých jejich komůrkách, alespoň těch jež se nacházejí na nejvíce svažitém úseku střechy, uloženy váčky se sypkým substrátem a pěstebním vegetačním základem. Jako pěstební vegetační základ jsou v okamžiku budování střechy nej vhodnější zejména semena nebo naklíčená semena, případně malé semenáčky, později tvoří pěstební základ na již ozeleněné střeše zejména kořeny vzrostlé vegetace. V těchto váčcích je ale možno vysazovat do vegetační střechy i mladé keře nebo stromky.

Váčky brání vysypávání nebo splavování pěstebního substrátu, a také brání nežádoucímu ucpávání perforace v buněčné fólii.

Alternativní řešení výhodné zejména pro svažité střechy je, že buněčná fólie má v alespoň některých jejich komůrkách nalepeny pásky vodopropustné geotextilie, a to na alespoň části alespoň jedné stěny těchto komůrek.

Nad buněčnou fólii se s výhodou, zejména na velmi svažitých střechách, nachází plochá síťovitá vrstva, obsahující soustavu ok.

Speciálně pro účel vegetační střechy je optimální, když do komůrek buněčné fólie je jako pěstební substrát použita směs obsahující 30 až 50 objemových procent kameniva a 50 až 70 objemových procent zeminy.

Některé komůrky buněčné fólie mohou být opatřeny dekorativními prostředky o nápadně odlišné barevnosti. Může se jednat o vyplnění komůrek odlišným materiálem, nebo o povrchové vyplnění odlišným materiálem, nebo také o odlišné vegetační prvky. Uspořádání, to je vzájemná poloha a počet takto opatřených komůrek, jsou zvoleny tak, že tyto dekorativní prostředky vytváří jako celek na vegetační střeše alespoň jeden vizuálně zajímavý obrazec. V tomto případě se nejedná o pouhé estetické řešení, nýbrž o skutečnost, že stěny komůrek buněčné fólie fungují jako přepážky, s jejich pomocí je dosaženo nerozsýpavosti a trvanlivosti vytvořeného obrazce. Komůrky také účinně zabrání splavování materiálu, které by jinak na šikmé ploše znamenalo rozmazání, nebo likvidaci jakéhokoliv vytvořeného obrazce. Vegetační střechy bude proto možno vybudovat například s trávníkem se zapracovaným trvanlivým reklamním logem, kupříkladu z antuky, ba30 řevných kamínků nebo barevné kůry, nápisem, apod. Také bude možno tímto způsobem zhotovit na vegetační střeše trvanlivé svažité chodníčky umožňující údržbu a přístup, apod.

S výhodou může být v případě specifických potřeb použita buněčná fólie o různé velikosti komůrek, co do jejich výšky a/nebo obvodu. Tato je poskládána v pásech vedle sebe, navzájem připojených k sobě. Volbou vhodné výšky komůrek je tak možno upravit sklon povrchu vegetační střechy a volbou vhodné rozměrové velikosti komůrek je možno architektonicky předurčit vegetační podmínky, zejména podle záměru pro různou vegetaci. Tak kupříkladu bude možno vyhradit předem část vegetační střechy pro rostliny s větším kořenovým bálem a jinou část pro rostliny s menším nebo minimálním kořenovým bálem.

Navržené řešení umožní zvětšit atraktivitu vegetačních střech pro případné zájemce tím, že je dořešeno i možné použití k reklamním účelům. Navržené řešení je využitelné pro všechny typy vegetačních střech, na rovné i tvarované střechy, na horizontální i šikmé střechy. Je zvlášť zaměřeno zejména na problematiku šikmých střech. Je dosaženo možnosti trvalého ozelenění i velmi šikmé plochy, a to až 90 stupňů. Vegetační střecha podle návrhu umožňuje snadnou údržbu, její kvalita dovoluje i pojezdy sekačkou a jinými stroji. Na méně šikmých střechách a na střechách přilehlých ke svahu v terénu apod., je možno použít při budování navržené vegetační střechy i těžkou techniku. Provedení vegetační střechy umožňuje značnou variabilitu. Je možno vybudovat vegetační střechu jako trávník, ale také v podobě zahrádky, je možné osazování keři, tvorba funkčních chodníků, apod. Vegetační střecha podle návrhu může být vybudována či sloužit také pro reklamní účely, neboť umožňuje plánovité vytvoření obrazců a nápisů, stabilních i na šikmé ploše a po působení povětrnostních vlivů.

-4CZ 18456 Ul

Přehled obrázků na výkresech

Navržené řešení vegetačních střech je objasněno pomocí výkresů, kde znázorňují obr. 1 celkový pohled na navrženou vegetační střechu vybudovanou na stavebním objektu, schematický pohled v řezu, obr. 2 pohled na tuto střechu zvnějšku shora, obr. 3 detail výřezu naznačeného na obr. 1, znázorňující uspořádání vrstev vegetační střechy, na obr. 4 totéž jako na předchozím obrázku ve fázi před zaplněním komůrek buněčné fólie, obr. 5 kolmý pohled shora na vegetační střechu s dosud prázdnými komůrkami buněčné fólie, před přesypáním drenážních trubic, objasňující uspořádání vnitřního nosného a drenážních systému navržené vegetační střechy, obr. 6 schematický obrázek detailu jedné komůrky buněčné fólie a pásky z vodopropustné geotextilie před ío vložením do ní, prostorový pohled, obr. 7 totéž s již vlepenou páskou, při pohledu shora, obr. 8 schematický obrázek detailu jedné komůrky a váčku z vodopropustné geotextilie před vložením do ní, prostorový pohled, obr. 9 totéž s již vloženým váčkem, při pohledu shora.

Příklad provedení

Názorným příkladem provedení návrhu je vegetační střecha podle obr. 1 až 9. Tato vegetační střecha se nachází na šikmé střešní ploše stavebního objektu. V tomto případě je vybudována na rovném střešním povrchu, na laťovině I střechy. Jako její dolní vrstva je na laťovině 1 položena hydroizolační vrstva 2 z vodě odolné nepropustné fólie. Nad ní se nachází nosná konstrukce 3 z pevného materiálu, v tomto případě tvořená kovovou mříží z plochých kovových tyčí, ale v jiném případě může jít také například o plotové pletivo, nebo v případě malé plochy i o pouhý rám. Na nosné konstrukci 3 je prostorově rozložena buněčná fólie 4 se soustavou komůrek 5. Tato buněčná fólie 4 je upevněna v rozloženém stavu a její komůrky 5, to je průchozí dutiny jejích buněk, jsou vyplněny sypkým materiálem, tvořeným pěstebním substrátem 6. Jako pěstební substrát 6 může být použit jakýkoliv sypký materiál vhodný pro pěstování vegetace. Komůrky 5 jím nemusí být naplněny zcela, nebo naopak, může být převrstven i nad buněčnou fólii 4, podle potřeb da25 ných zejména sklonem střechy, strukturou a mírou zhutnění použitého pěstebního substrátu 6 a plánované hustoty a druhu vegetace. Komůrky 5 mohou být pěstebním substrátem 6 také vyplněny jen částečně v kombinaci s jiným materiálem, kupříkladu dole může být nasypána jen drenážní směs a v homí části pěstební substrát 6, nebo naopak v jiném případě může být pěstební substrát 6 například jen cca ze tří čtvrtin odspodu a nahoře mohou být navrstveny kamínky, nebo mulčovací kůra apod. V tomto případě je jako pěstební substrát 6 použita optimální směs, obsahující 30 až 50 objemových procent kameniva a 50 až 70 objemových procent zeminy. Uvedená směs má ideální složení pro podmínky této vegetační střechy z důvodu, že umožňuje pěstování vegetace. Může být zhutněna tlakem, má přiměřenou soudržnost bránící odlétávání z povrchu a splavování, a také má při tomto složení konzistenci, umožňující dobrou funkci drenážnímu sys35 tému.

Pokud se vegetační střecha buduje na horizontální, nebo málo sklonité střešní ploše, zcela postačuje a je výhodné, pokud se buněčná fólie 4 plní co nejjednodušeji, to je po roztažení a upevnění na ploše přesypáním. Zde je možné dokonce plnění i následné zhutnění doprovázet pojezdy těžkou technikou. V hotové vegetační střeše pak má takto plněná buněčná fólie 4 její komůrky vy40 plněny polštářem ze zhutněného sypkého materiálu, sahajícím odspodu jejích komůrek 5 přinejmenším až po homí okraj jejích komůrek 5.

Pokud se vegetační střecha nachází na sklonité střešní ploše, to je ploše odkloněné od horizontální roviny, o sklonu 5 až 90 stupňů, je s výhodou opatřena dále uvedeným zpevňovacím systémem, bránícím nežádoucímu zploštění, nebo sjíždění, buněčné fólie 4. Buněčná fólie 4 má vy45 tvořeny průchody 7 ležící na přímkách, přes tyto průchody 7 jsou protažena zpevňující vlákna 8, opatřená zarážkami 9. Zpevňující vlákna 8 mají podobu ohebných kovových lanek, jsou napnuta v určitých rozestupech a jejich konce jsou upevněny v oblasti okrajů buněčné fólie 4, na kolících 10 přivařených na nosné konstrukci 3. Zpevňující vlákna 8 procházejí v napnutém stavu z jedné strany buněčné fólie 4 na opačnou stranu. Zarážky 9 v dutinách komůrek 5 mají podobu uzlíků, korálků, apod. Na obrázcích 3 a 4 je záměrně zobrazeno uspořádání nitra vegetační střechy

-5CZ 18456 Ul včetně šikmosti ploch, takže je dobře patrná íunkce těchto zarážek 9. Zarážky 9 se nachází v alespoň některých komůrkách 5 a jsou v alespoň jednom rozměru větší, než průchody 7 pro zpevňující vlákna 8. Buněčná fólie 4 je s jejich pomocí stabilizována proti nežádoucímu sjíždění po šikmině střechy a/nebo proti zploštění.

Vegetační střecha sklonitá je dále dořešena s výhodou tak, že v přilehlém prostoru u buněčné fólie 4 je vytvořen alespoň jeden drenážní kanál. S další výhodou je vytvořen návazný drenážní systém, tím že je použita buněčná fólie 4 opatřená perforací 11 ve stěnách jejích komůrek 5.

Na rozdíl od stávajících vegetačních střech, kde se drenážní systém ukládá pod vrstvou pěstebního substrátu 6, je drenážní kanál s výhodou vytvořen alespoň zčásti vedle buněčné fólie 4, uvaío žováno vůči rovině střešní plochy. Na příkladném provedení je předveden jako jedna drenážní trubice 12, s alespoň jednou vodopropustnou geotextilií 13, situovanou obvodově kolem této drenážní trubice 12 pokud možno po celé její délce, přičemž zbývající prostor drenážního kanálu vně této drenážní trubice 12 je vyplněn drenážními částicemi 14, například kamenivem. Může být použita ve stavebnictví běžná drenážní trubice 12 se soustavou drenážních otvorů, známá jako tzv. husí krky z plastu, a tato je zabalena ve stavebnické drenážní, vodopropustné geotextilii 13. Vegetační střecha, znázorněná na obrázcích, má jeden takovýto drenážní kanál situován nahoře, podél hřebene střechy a další má situován podél obou dolních okrajů střechy, kde se v místě odtoku kapaliny z něj nachází okap 15, umožňující odvod tímto kanálem shromážděné kapaliny ze střechy.

Na obrázcích 6 a 7 je předvedeno dořešení výše uvedeného drenážního systému specificky pro sklonité vegetační střechy. Buněčná fólie 4 má ve všech, nebo v alespoň některých, jejích v komůrkách 5 nalepeny pásky 16 z vodopropustné geotextilie 13, a to na jedné stěně komůrek 5.

Na obrázcích 8 a 9 je předvedeno alternativní řešení, vhodné pro velmi sklonité střechy a mimořádně sklonité úseky střech, a to až 90 stupňů. Buněčná fólie 4 má v alespoň některých jejích komůrkách 5, nejlépe ve všech nacházejících se ve zvlášť sklonitých úsecích, uloženy váčky 17. Tyto váčky 17 jsou vytvořeny jako kousky nastřihané z vodopropustné geotextilie 13, v nichž je zabalen sypký pěstební substrát 6. Je zvlášť výhodné, pokud již při budování vegetační střechy tyto váčky mají v sobě obsažen vegetační základ, například semena nebo semenáčky. Z důvodu názornosti jsou na obrázcích znázorněny celé rostlinky 18. Nad buněčnou fólií 4 se může, ale nemusí nacházet plochá síťovitá vrstva 19 obsahující soustavu ok. Plochá síťovitá vrstva 19 může mít podobu síťky, plotového pletiva, mřížkoviny, apod. a je výhodná zejména na hodně sklonité vegetační střechy a to zejména pro úseky kde jsou použity váčky 17, kde velmi účinně brání jejich nežádoucímu uvolnění. Může se ale s výhodou použít i pro trávníky na rovných nebo málo sklonitých vegetačních střechách aj. Pokud je použita, po vzrůstu rostlinek 18 účinně

5 přidržuj e j ej ich kořenový bal a tak zabraňuj e j ej ich vypadávání.

Na obrázku 2 je předveden i dekorativní efekt, pokud jsou některé komůrky 5 buněčné fólie 4 opatřeny dekorativními prostředky 20 o nápadně odlišné barevnosti. Vzájemná poloha a počet takto opatřených komůrek 5 jsou zde zvoleny například tak, že tyto dekorativní prostředky 20 vytváří jako celek na vegetační střeše stabilní obrazec ve tvaru písmene ,3“·

Na obrázku 1 je na pravé polovině střechy předveden příklad, jak může být použita buněčná fólie 4 o různé výšce komůrek 5 co do jejich výšky a/nebo obvodu. Zde je použita buněčná fólie o různé výšce komůrek 5. Jsou použity pásy buněčné fólie 4, které mají odlišnou výšku, tyto jsou uloženy na ploše střechy vedle sebe v horizontálním průběhu a jejich okraje jsou navzájem připojeny k sobě. Takto je dosaženo zmírnění spádu povrchu, tím že pásy buněčné fólie 4 jsou naskládány schodovitě, s rostoucí výškou směrem dolů po svahu střechy.

Claims (12)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Vegetační střecha, zejména sklonitá, se sypkým pěstebním substrátem pro pěstování vegetačních prvků, kde jako její dolní vrstva se na střešním povrchu nachází alespoň jedna hydroizolační vrstva (2), například vodě odolná nepropustná fólie, vyznačující se tím, že nad

   5 hydroizolační vrstvou (2) se nachází nosná konstrukce (3) z pevného materiálu, na níž je prostorově rozložena plastová buněčná fólie (4) se soustavou komůrek (5), kde tato buněčná fólie (4) je upevněna v rozloženém stavu a komůrky (5) jejích buněk jsou alespoň zčásti vyplněny sypkým materiálem, tvořeným alespoň zčásti pěstebním substrátem (6) vhodným pro pěstování vegetace.
2. 2. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku 1, vyznačující se tím, že se io nachází na horizontální nebo málo sklonité střešní ploše a buněčná fólie (4) má její komůrky (5) vyplněny polštářem ze zhutněného sypkého materiálu, sahajícího odspodu komůrek (5) přinejmenším až po homí okraj komůrek (5).
3. 3. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku 1, vyznačující se tím, že se nachází na střešní ploše odkloněné od horizontální roviny, a to ve sklonu až 90 stupňů a buněčná

   15 fólie (4) má vytvořeny průchody (7) pro zpevňující vlákna (8), přes tyto průchody (7) prochází zpevňující vlákna (8) s konci upevněnými v oblasti okrajů buněčné fólie (4), tato zpevňující vlákna (8) procházejí v napnutém stavu z jedné strany buněčné fólie (4) na její opačnou stranu, přes dutiny a stěny komůrek (5), přičemž v dutinách komůrek jsou tato zpevňující vlákna (8) opatřena zarážkami (9) proti nežádoucímu posunu a/nebo deformaci buněčné fólie (4), kteréžto

   20 zarážky (9) se nachází v alespoň některých komůrkách (5) a jsou větší, než průchody (7) pro zpevňující vlákna (8).
4. 4. Vegetační střech, zejména sklonitá, podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že v přilehlém prostoru u buněčné fólie (4) je vytvořen alespoň jeden drenážní kanál, přičemž je použita buněčná fólie (4) opatřená perforací (11) ve stěnách jejích komůrek (
5. 5).

   25 5. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku 4, vyznačující se tím, že drenážní kanál je vytvořen alespoň zčásti vedle buněčné fólie (4), uvažováno vůči rovině střešní plochy, a obsahuje alespoň jednu drenážní trubici (12) opatřenou soustavou drenážních otvorů a alespoň jednu vodopropustnou geotextilii (13), situovanou obvodově kolem drenážní trubice (12) po cele její délce, přičemž zbývající prostor drenážního kanálu vně drenážní trubice (12) je vypl30 něn drenážními částicemi (14), například kamenivem, a alespoň jeden takovýto drenážní kanál je situován tak, že v místě odtoku kapaliny z něj se nachází okap (15) nebo jiný odvodní kanál pro odvod kapaliny ze střechy.
6. 6. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku 5, vyznačující se tím, žerná alespoň dva drenážní kanály, z nichž jeden je situován na dolní straně střechy, podél okapu (15)

   35 nebo jiného odvodního kanálu ze střechy a druhý rovnoběžně s ním na opačné, homí straně střechy.
7. 7. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku 3, vyznačující se tím, že buněčná fólie (4) má v alespoň některých jejích komůrkách (5) uloženy váčky (17) se sypkým pěstebním substrátem (6) a pěstebním vegetačním základem, například semeny nebo semenáči

   40 rostlin (18).

   CZ 18456 Ul
8. 8. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároku 3, vyznačující se tím, že buněčná fólie (4) má v alespoň některých jejích komůrkách (5) nalepeny pásky (16) z vodopropustné geotextilie (13), a to na alespoň části alespoň jedné stěny těchto komůrek (5).
9. 9. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároků laž8, vyznačující se tím, 5 že nad buněčnou fólií (4) se nachází plochá síťovitá vrstva (19), obsahující soustavu ok.
10. 10. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároků laž9, vyznačující se tím, že do komůrek (5) buněčné fólie (4) je jako pěstební substrát (6) použita směs obsahující 30 až 50 objemových procent kameniva a 50 až 70 objemových procent zeminy.
11. 11. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároků lažlO, vyznačující se tím, ío že některé komůrky (5) buněčné fólie (4) jsou v alespoň povrchové oblasti vyplněny dekorativními prostředky (20) o nápadně odlišné barevnosti, kde vzájemná poloha a počet takto vyplněných komůrek (5) jsou plánovitě zvoleny tak, že tyto dekorativní prostředky (20) vytváří jako celek na vegetační střeše alespoň jeden obrazec.
12. 12. Vegetační střecha, zejména sklonitá, podle nároků lažll, vyznačující se tím, 15 že je použita buněčná fólie (4) o různé velikosti komůrek (5), co do jejich výšky a/nebo obvodu, a tato je poskládána v pásech vedle sebe, navzájem připojených k sobě.