CZ296042B6

CZ296042B6 - Ozubený řemen

Info

Publication number: CZ296042B6
Application number: CZ20012138A
Authority: CZ
Inventors: Reinhard Dr. Teves; Dieter Dr. Bortvitz; Steffen Langbein
Original assignee: Contitech Antriebssysteme Gmbh
Priority date: 2000-06-15
Filing date: 2001-06-14
Publication date: 2005-12-14
Also published as: HUP0102451A2; ES2205975A1; CZ20012138A3; DE10029470A1; HU227891B1; ES2205975B1; PL348079A1; HUP0102451A3; PL199729B1; DE10029470C2

Abstract

Ozubený řemen (1, 1´) z gumy nebo z plastu podobného gumě pro řemenový pohon s alespoň jednou hřbetní kladkou (10) na svém hřbetu obsahuje tažný pás (12) a tkaninu (15). Tkanina (15) je s řemenovým tělesem zvulkanizována. Tkanina (15) na hřbetu řemenu má v podélném směru řemenu tažnost větší než 50 %, měřeno na 10 mm širokém proužku tkaniny. Hodnota napětí tkaniny (15) při 5% protažení je v příčném směru řemenu nejméně třikrát větší než v podélném směru řemenu, měřeno na 10 mm širokém proužku tkaniny. Tkanina (15) má v alespoň 80 % šířky řemenu osově souměrný vazební dezén vytvořený ze dvou pravoúhle se křížících niťových systémů z osnovních a útkových nití. Osa souměrnosti vazebního dezénu na hřbetu řemenu leží mezi bočními okraji hřbetu řemenu a její směr je odkloněn od směru okrajů o úhel ne větší než 5.degree.. Útkové nitě tkaniny (15) probíhají rovnoběžně s osou souměrnosti.

Description

Ozubený řemen

Oblast techniky

Vynález se týká ozubeného řemenu z gumy nebo z umělé hmoty podobné gumě pro řemenový pohon s nejméně jednou hřbetní kladkou, který obsahuje tažný pás a tkaninu na hřebenu řemenu, přičemž tkanina je s řemenovým tělesem zvulkanizována vulkanizačním pochodem.

Dosavadní stav techniky

K zabránění otěru na řemenových bocích ozubeného řemenu bočním narolováním na vodicí kladky nebo zalomené kotouče, je známo opatřovat hřbet ozubeného řemenu tkaninou. S výhodou se k tomu účelu používají tkaniny s dostatečně vysokou hustotou vláken, která probíhají více nebo méně kolmo k řemenovým bokům, aby se otěr co možná minimalizoval. EP 0 571 887 Al tak například popisuje ozubený řemen se zalomeně uspořádanými řadami zubů, který ke zvýšení příčné tuhosti obsahuje na svém hřbetu napříč nebo šikmo probíhající zesilovací vlákna.

Jakožto hřbetní tkaniny mohou být přitom také použity jednoduché tkaniny s plátnovou vazbou nebo s jednoduchými odvozeninami plátnové vazby (např. vazba panama nebo rypsová vazba) například z bavlny, které mohou být položeny svým útkem na rubovou stranu řemenu jak v podélném směru řemenu, tak také pod úhlem například 45° k podélnému směru. V této souvislosti je co se týče druhů vazeb zmíněných v tomto spise třeba poukázat například na dvacetičtyřsvazkovou Brockhausovu encyklopedii: „F.A. Brockhaus, 19. Auflage, Mannheim, 1987, Band 3, S. 330“, kde se nachází přehled různých vazeb v tkalcovství a jejich vzomíků.

Tkaniny s plátnovou vazbou, respektive s jednoduchými odvozeninami plátnové vazby, však nelze na hřbet dnešních vysokovýkonných ozubených řemenů, které běží nejen přes řemenice, nýbrž také přes hřbetní, respektive napínací kladky, uplatnit, neboť tyto typy tkaniny vykazují v podélném směru řemenu příliš malou roztažnost a příliš vysokou tahovou tuhost. Řemen je tudíž příliš tuhý a nevykazuje již potřebně vysokou ohebnost.

Než jednoduché tkaniny s plátnovou vazbou například z bavlny jsou pro vybavení hřbetu řemenů lépe vhodné strečové tkaniny, které mají útek z permanentně pružných tvarovaných nití nebo příze (strečová příze), nebo z o sobě pružných materiálů, jako například z pružného polyuretanu, například Elastanu^(R) nebo Dorlastanu^(R).

Tyto strečové tkaniny jsou pro potažení zubů ozubených řemenů úspěšně používány již dlouhou dobu. Druh vazby u těchto strečových tkaniny je obecně keprová vazba, tzn. vazné body v této vazbě stoupají v nepřerušované diagonále a tvoří tzv. keprový řádek. U keprových tkanin je možné docílit vysoké hustoty nití, takže tyto tkaniny vykazují vysokou pevnost a odolnosti proti opotřebení. Tkaniny jsou na hřbetu řemenu uspořádány tak, že útkové nitě probíhají v podstatě v podélném směru řemenu, čímž řemen vykazuje vyhovující ohebnost. Vysoká hustotaosnovních vláken působí přitom obzvlášť pozitivně na odolnost okrajů v oděru.

Z německého užitného vzoru DE-GM 83 34 233 je například známé opatřit hřbetní plochu řemenu strečovou tkaninou, která je vytvořena z trvale pokovených vláken. Takové řemeny mají zaručovat trvalou a spolehlivou povrchovou elektrickou vodivost.

U ozubených řemenů s běžnými strečovými tkaninami s keprovou vazbou na hřbetu řemenu však bylo zjištěno, že tyto řemeny mají při použití hřbetních kladek při určitých otáčkách motoru nevýhodnou tendenci sklouzávat bočně z řemenice. Při přítomnosti vodicích kladek nebo zalomovaných kotoučů se tak zvyšuje oděr na bocích řemenu, popřípadě u hnacích konstrukcí

-1 CZ 296042 B6 s malým počtem vodicích kladek nebo zalemovaných kotoučů nebo bez nich může dokonce dojít k tomu, že řemen z řemenice úplně sklouzne.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu proto je vytvořit ozubený řemen, který bude mít dobrou ohebnost a tažnost a zároveň menší než žádnou tendenci ke klouzávání z řemenice.

Uvedený úkol splňuje ozubený řemen z gumy nebo z plastu podobného gumě pro řemenový pohon s alespoň jednou hřbetní kladkou, který na svém hřbetu obsahuje tažný pás a tkaninu, přičemž tkanina je s řemenovým tělesem zvulkanizována, podle vynálezu, jehož podstatou je, že tkanina na hřbetu řemenu má v podélném směru řemenu tažnost větší než 50 %, měřeno na 10 mm širokém proužku tkaniny, hodnota napětí tkaniny při 5% protažení je v příčném směru řemenu nejméně třikrát větší než v podélném směru řemenu, měřeno na 10 mm širokém proužku tkaniny, tkanina má v alespoň 80 % šířky řemenu osově souměrný vazební dezén vytvořený ze dvou pravoúhle se křížících niťových systémů z osnovních a útkových nití, přičemž osa souměrnosti vazebního dezénu na hřbetu řemenu leží mezi bočními okraji hřbetu řemenu a její směr je odkloněn od směru okrajů o úhel ne větší než 5°, a přičemž útkové nitě tkaniny probíhají rovnoběžně s osou souměrnosti.

Tažnost a hodnota napětí (síla na počáteční průřez) při 5% protažení se zjistí jednoduchou tahovou zkouškou na zkušebním trhacím stroji při protažení konstantní rychlostí posuvu tahových upínacích svorek při pokojové teplotě. Proužek látky umístěný v upínacích svorkách má šířku 10 mm a upínací délka činí například 10 mm. Tkanina se například spolu se svým gumovým zalitím vypreparuje z hotového řemenu, odpovídajícím způsobem ustřihne a pomocí tohoto proužku se pak určí tažnost a hodnota napětí. Pokud se týká pojmu pro jednoduchou tahovou zkoušku při zkoušení textilií, uvádí se odkaz na normu DIN 53 815.

Vynález je založen na poznatku, že tendence ozubeného řemenu s hřbetní tkaninou ke sklouznutí, který přichází do styku s alespoň jednou hřbetní kladkou, závisí méně na použitém materiálu pro hřbetní tkaninu, a více na způsobu tkaní, tedy na vazebním dezénu tkaniny.

U ozubeného řemenu podle vynálezu je tedy jednak použitím tkaniny s tažností a podobném směru řemenu větší než 50 % a hodnotou napětí při 5% protažení, která je v příčném směru řemenu nejméně třikrát tak velká jako v podélném směru řemenu, dosaženo vyhovující ohebnosti a tažnosti řemenu, a jednak specielní vazební dezény hřbetní tkaniny a uspořádání tkaniny způsobí, že řemen již nevykazuje žádný anebo velmi malý sklon ke sklouznutí ze řemenice.

Vysoká hodnota napětí tkaniny při 5% protažení v příčném směru řemenu současně způsobí, že boky řemenu jsou chráněny před oděrem a řemeny podle vynálezu vykazují dobrou trvanlivost.

Vazební dezén tkaniny na hřbetu řemenu je v nejméně 50 % šířky řemenu osově souměrný k ose souměrnosti, která leží na hřbetu řemenu mezi jeho okraji. Osově souměrný vazební dezén přitom znamená, že průběhy osnovních a útkových nití a tím také jejich vazné body jsou osobě souměrné k ose souměrnosti.

Jelikož je tkanina se stůčkovým polotovarem řemenu většinou vulkanizována, čímž je dosaženo dobré přídržnosti mezi řemenovým tělesem a hřbetní tkaninou, a následně jsou řemeny o různé šířce ze štůčky oddělovány, dochází často k tomu, že přiložená tkanina není v celé šíři řemenu (100 %) osobě souměrná k ose souměrnosti mezi okraji. Tkanina totiž není při oddělování řemenů vždy ustřižena tak, že na okrajích vyjde přesně úplná nebo přesně poloviční střída vazby. Podle poznatků o vazbách ve tkalcovství přitom střída vazby zahrnuje nejmenší počet křížení osnovních a útkových nití, které v osnovním a útkovém směru v přerušeném sledu připojené k sobě určují celkový obraz tkaninové vazby. U hřbetní tkaniny ozubeného řemenu podle vynále

-2CZ 296042 B6 zu jsou ale vazební dezény a tloušťka útkových nití vzájemně vyladěny tak, že v nejméně 80 % šířky řemenu je navzdory libovolným ustřiženým okrajům k dispozici osově souměrný vazební dezén.

Směr osy souměrnosti by neměl být od směru okrajů hřbetu řemen odkloněn o více než o 5°, s výhodou o více než 1°, aby se zabránilo sklouznutí řemene z řemenice. Uhel odklonu 0° by byl optimální, z výrobně technických důvodů však tento úhel při uložení tkaniny na stůěkový polotovar nelze vždy realizovat. Zkoušky ukázaly, že úhel odklonu 5° lze ještě tolerovat, při úhlech větších než 5° se už opět u řemenů probíhajících okolo hřbetních kladek začíná projevovat zvýšený sklon ke sklouzávání ze řemenice.

Tím, že se u ozubených řemenů podle vynálezu neprojevuje sklon ke sklouzávání ze řemenic, je s výhodou zabráněno zvýšenému oděru na bocích řemenu při průchodu přes vodicí kladky nebo zalemované kotouče. Ozubený řemen podle vynálezu probíhá přímo a nezešikmuje se, takže nedochází k výraznějšímu bočnímu navíjení na vodicích kladkách nebo zalemovaných kotoučích. Jestliže řemenový pohon neobsahuje žádné nebo jen málo vodicích kladek a zalemovaných kotoučů, může být ozubeným řemenem podle vynálezu zabráněno sklouzávání řemenu ze řemenice jako celku.

Výroba ozubeného řemenu probíhá v podstatě tak, že na ocelový válec jakožto formu s příslušnými podélnými drážkami pro zuby jsou vzájemně na sebe naneseny vrstvy tažného pásu, desky z kaučukové směsi a papírové vlákniny. Papírová vláknina má sloužit při následné vulkanizaci pro odvod vznikajících plynů. Jedná-li se ozubený řemen, jehož zuby mají být rovněž pokryty tkaninou, je před nanesením zmíněných vrstev natažena na formu tkaninová punčocha obecně z polyamidové strečové tkaniny s keprovou barvou, která je upravena adhezně impregnačním roztokem, obvykle impregnačním roztokem obsahujícím resorcin, formaldehyd a latex. Přídavně může být strečová tkanina upravena vhodnými kaučukovými roztoky, jako například roztokem ze směsi, která leží v řemenu pod tkaninou.

„Obalená“ forma je přetažena manžetou a je převedena do vulkanizačního kotle, autoklávu, kde je stůěkový polotovar pod tlakem vulkanizován. Přitom se spojí papírová vláknina se hřbetem štůčky ozubeného řemene. Po vulkanizaci je štůčka od formy a od manžety oddělena a obrobena na konečnou řemenovou výšku, přičemž musí být obroušena především vláknina na hřbetu řemene. Nakonec mohou být z této štůčky, jak již byla popsána, odděleny řemeny v různé šířce.

U ozubeného řemenu podle vynálezu se nabízí ta výhoda, že tkanina na hřbetu ozubeného řemenu, která je před zpracováním rovněž obvykle upravena adhezně impregnačním roztokem na bázi resorcinu, formaldehydu a kaučuku a navinuta na stůěkový polotovar, může při výrobě řemenu převzít funkci papírové vlákniny a v návaznosti na vulkanizaci pak nákladné broušení řemenu odpadne. Papírovou vlákninu je tedy možné vynechat a odpady obrobeného materiálu neexistují.

Jelikož osnovní nitě tkaniny probíhají na hřbetu řemenu kolmo k ose souměrnosti vazebního dezénu, je hustota vláken, která se rozprostírá v podstatě kolmo k bokům řemenu postačujícím způsobem vysoká. Toto způsobí vysokou hodnotu napětí při 5% protažení v příčném směru řemenu a přispívá také k tomu, že boky řemenu jsou chráněny proti oděru. Je tím rovněž zajištěna vyhovující příčná tuhost.

Podle výhodného dalšího provedení vynálezu se jedná o tkaniny na hřbetu řemenu o tkaninu, která jako útkové nitě obsahuje polyamidové strečové nitě. Takovéto tkaniny se vyznačují dobrou tepelnou odolností a odolností proti oděru a jsou levné. U polyamidových strečových nití se jedná například o tvarované polyamidové nitě.

Alternativně ke tkanině s polyamidovými strečovými nitěmi jakožto útkovými nitěmi může být také použita tkanina s útkovými nitěmi z o sobě pružného materiálu, například z pružného polyuretanu, jako je například Elastan^(R) nebo Dorlastan^(R). Tyto tkaniny přinášejí tu výhodu, že jsou

-3CZ 296042 B6 stabilnější vůči dynamickému dlouhodobému namáhání ohybem než tkaniny s tvarovanými polyamidovými strečovými nitěmi.

Podle výhodného provedení vynálezu vykazuje tkanina na hřbetu řemenu vazbu panama. Tento typ vazby spojuje vysokou hustotu nití s nepatrnou šířkou střídy. Hustota nití je vyšší, než u plátnové vazby a větší délka vláken působí kladně na tažnost tkaniny. Šířka střídy, která je ve srovnání se tkaninou s keprovou vazbou nepatrná, umožňuje, že vazební dezén tkaniny na rubu řemenu je na nejméně 80 % šířky řemenu osově souměrný.

Pro řemen podle vynálezu však může být také použita tkanina s plátnovou vazbou. Vykazuje ještě menší šířku střídy při stejné tloušťce nití a lze ji jednoduše vyrobit. Je ale také možno použít všechny ostatní typy tkanin, které poskytují na hřbetu řemenu osově souměrný vazební dezén podle nároku 1.

Aby tkanina na hřbetu řemene efektivně zabraňuje jeho sklouzávání ze řemenice a současně nevýhodně neovlivňovala jiné vlastnosti řemenu, jako například mez únavy při střídavém napětí v ohybu nebo akustické chování, ukázalo se jako účelně, aby tkanina nebyla silnější než 1,2 mm a tenčí než 0,7 mm. Je-li tkanina silnější než 1,2 mm, je povlak na hřbetu řemenu příliš silný, což může v konečném důsledku vést k vypadnutí řemenu. Mimoto je řemen díky příliš silné tkanině těží a dražší. Je-li naproti tomu tkanina tenčí než 0,7, vzrostou díky nepatrnému množství uloženého materiálu ztráty okrajové odolnosti proti oděru.

Pro vyhovující adhezi tkaniny na gumovém tělese ozubeného řemenu je tkanina před dalším zpracováním ve výrobě ozubeného řemene upravena adhezně impregnačním roztokem na bázi resorcinu, formaldehydu a kaučukového latexu, tzv. roztokem RFL-Dip.

U obvyklého provedení ozubeného řemenu se tkanina nachází také na zubech řemenu, a to obecně strečová tkanina s keprovou vazbou například z polyamidu, aby se zvýšila trvanlivost řemenu. Tkanina na zubech chrání zuby před oděrem, respektive usmyknutím působícími silami a zvyšuje tuhost zubů, takže může být zabráněno přeskočení zubů při vysokých kroutících momentech. Také nepatrný součinitel tření tkanin ve srovnání s gumou přispívá k tomu, že se zlepší odolnost zubů proti opotřebení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže vysvětlen s pomocí příkladu provedení, znázorněného na výkresech, aniž by však byl na tento příklad omezen. Na výkresech značí:

obr. 1 schematicky uspořádání řemenového pohonu skladkami a ozubenými koly vdieselmotoru;

obr. 2 vzorníky vazby hřbetních tkanin, s nimiž řemeny nevykazují buď žádný, nebo alespoň zmenšený sklon ke sjíždění ze řemenice;

obr. 3 vzorníky vazby hřbetních tkanin, s nimiž řemeny vykazují silný sklon ke sjíždění z řemenice; a obr. 4 schematicky výseč z řemenového pohonu.

Příklady provedení vynálezu

Byly vyrobeny ozubené řemeny s hřbetními tkaninami ze strečové tkaniny z polyamidu PA 6.6 a různými vazebními dezény. Tkaniny byly upraveny pomocí RFL-DIP a výroba řemenů postupovala již dříve popsaným způsobem. Tkaniny byly ve všech případech položeny tak,že útkové nitě probíhaly v podstatě rovnoběžně s okraji řemenu. Takové řemeny byly zabudovány do diesel

-4CZ 296042 B6 motoru s rozdělovacím čerpadlem, jak je schematicky znázorněn na obr. 1 se svými otočně uloženými kladkami, koly nebo řemenicemi.

Ozubený řemen 1 je v takovémto motoru poháněn rozvodovým kolem 2 klikového hřídele a probíhá svým hřbetem přes napínací kladku 3 dříve než přes rozvodové kolo 4 vačkového hřídele pohání vačkový hřídel. Přes malou vodicí kladku 5 je ozubený řemen veden dále ke kolu 6 rozdělovacího vstřikovacího čerpadla. Po pohonu kola 7 pro vodní čerpadlo vede velká vodicí kladka 8 ozubený řemen 1 zpět k rozvodovému kolu 2 klidového hřídele. Na napínací kladce 3, malé vodicí kladce 5 a velké vodicí kladce 8 leží řemen svým hřbetem. Ke zvýšení namáhání řemenu byly zvoleny řemeny o šířce pouze 15 mm. Motor byl provozován s proměnným počtem otáček a bylo zkoušeno sklouzávání řemenu. V případě, že bylo sklouzávání zpozorováno, docházelo k němu především na velké vodicí kladce 8.

Další zkoušky motoru podle obr. 1 byly prováděny tak, že velká vodicí kladka 8 byla opatřena přídavným zalemovaným kotouček a kolo 6 rozdělovacího vstřikovacího čerpadla bylo nastaveno lehce šikmo. Motor byl provozován s otáčkami 4000/min. Tímto způsobem byla prozkoušena různá chování řemenu co se týče oděru okrajů s různými hřbetními tkaninami.

Na obr. 2 jsou znázorněny vzomíky vazby některých tkanin, které byly použity jako hřbetní tkanina na ozubeném řemenu v motoru podle obr. 1 a způsobily to, že řemen při průchodu přes hřbetní kladky nejevil žádný nebo velmi malý sklon ke sklouznutí. Při zkoušce odolnosti okrajů proti oděru se šikmo nastaveným kolem rozdělovacího vstřikovacího čerpadla byl u řemenů s těmito typy tkanin pozorován zmenšený oděr okrajů. U použitých tkanin se jednalo o strečovou tkaninu s osnovními nitěmi s polyamidu PA 6.6 a útkovými nitěmi z tvarovaného polyamidu PA 6.6.

„Vzomík vazby“ je pro textilního odborníka běžný způsob znázornění vytvoření tkaniny; v této souvislosti je opět třeba poukázat na Brockhausovu encyklopedii ve dvacetičtyřech svazcích: „F.

S. Bronkheus, 19. Auflage, Mannheim, 1987, Band 3, S330“. Každý sloupec vzomíku vazby odpovídá jedné osnovní niti a každý řádek jedné útkové niti. Je-li čtvereček křížení určitého sloupce a určitého řádku vyznačen černě, pak tam určitá osnovní niť přechází nad určitou útkovou nití; je-li čtvereček křížení určitého sloupce a určitého řádku naproti tomu vyznačen bíle, pak tam určitá osnovní niť prochází pod určitou útkovou nití. Vzomík vazby 2a je plátnová vazba, 2b je rypsová vazba, 2c je vazba panama a 2d je keprová lomená vazba.

Na obr. 3a až obr. 3e jsou znázorněny vzomíky vazby některých tkanin, které při použití jakožto hřbetní tkaniny na ozubených řemenech způsobily, že řemeny za popsaných podmínek vykazovaly silný sklon ke sklouzávání, respektive silný okrajový oděr. U těchto tkanin se jedná vesměs o tkaniny s keprovou vazbou.

Obr. 4 znázorňuje výseč z řemenového pohonu s ozubeným řemenem 1' podle vynálezu, který je veden přes ozubené kolo 9 a hřbetní kladku 10, a to napínací nebo vodicí. Řemen sestává z gumového tělesa 11 s tažným pásem 12, tkaniny 14 pokrývají zuby 13 a tkaniny 15 na hřbetu řemenu.

U tkaniny 15 se jedná o strečovou tkaninu s vazbou panama. Tato tkanina 15 může být například polyamidová tkanina o tloušťce 1,04 mm, přičemž osnovní nitě vykazují jemnost 235 dtex a útkové nitě jsou tvarované polyamidové nitě ze šesti jednotlivých nití o jemnosti 78 dtex. Tkanina 15 na hřbetu řemenu vykazuje v podélném směru řemenu tažnost větší než 50 %. Hodnota napětí tkaniny při 5% protažení je v příčném směru řemenu nejméně třikrát tak velká jako v podélném směru řemenu.

Tažnost a hodnota napětí jsou měřeny tak, že je z hotového řemenu oddělena tkanina i s gumovým zalitím. Jsou vytvořeny proužky tkaniny o šířce 10 mm jak v podélném, tak také v příčném směru řemenu a je provedena jednoduchá tahová zkouška s konstantní rychlostí posuvu tažebních upínacích svorek o upínací délce 10 mm. Vazební dezén je z nejméně 80% šířky

-5CZ 296042 B6 řemenu osově souměrný k ose souměrnosti, která probíhá rovnoběžně s okraji řemenu, a útkové nitě probíhají rovnoběžně s osou souměrnosti.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Ozubený řemen (1, Γ) z gumy nebo z plastu podobného gumě pro řemenový pohon s alespoň jednou hřbetní kladkou (10), který na svém hřbetu obsahuje tažný pás (12) a tkaninu (15), přičemž tkanina (15) je s řemenovým tělesem zvulkanizována, vyznačující se tím, že tkanina (15) na hřbetu řemenu má v podélném směru řemenu tažnost větší než 50 %, měřeno na 10 mm širokém proužku tkaniny, hodnota napětí tkanin (15) při 5% protažení je v příčném směru řemenu nejméně třikrát větší než v podélném směru řemenu, měřeno na 10 mm širokém proužku tkaniny, tkanina (15) má v alespoň 80 % šířky řemenu osově souměrný vazebný dezén vytvořený ze dvou pravoúhle se křížících niťových systémů z osnovních a útkových nití, přičemž osa souměrnosti vazebního dezénu na hřbetu řemenu leží mezi bočními okraji hřbetu řemenu a její směr je odkloněn od směru okrajů o úhel ne větší než 5°, a přičemž útkové nitě tkaniny (15) probíhají rovnoběžně s osou souměrnosti.
2. Ozubený řemen podle nároku 1, vyznačující se tím, že směr osy souměrnosti vazebního dezénu je odkloněn od směru okrajů o úhel ne větší než 1°.
3. Ozubený řemen podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že tkanina (15) na hřbetu řemenu obsahuje jako útkové nitě polyamidové strečové nitě.
4. Ozubený řemen podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že tkanina (15) na hřbetu řemenu obsahuje jako útkové nitě nitě z pružného materiálu.
5. Ozubený řemen podle nároku 4, vyznačující se tím, že tkanina (15) na hřbetu řemenu obsahuje jako útkové nitě nitě z elastického polyurethanu.
6. Ozubený řemen podle alespoň jednoho z nároků laž5, vyznačující se tím, že vazba tkaniny (15) na hřbetu řemenu je vazbou panama.
7. Ozubený řemen podle alespoň jednoho z nároků laž5, vyznačující se tím, že vazba tkaniny (15) na hřbetu řemenu je plátnovou vazbou.
8. Ozubený řemen podle alespoň jednoho z nároků laž7, vyznačující se tím, že tkanina (15) na hřbetu řemenu má tloušťku 0,7 až 1,2 mm.
9. Ozubený řemen podle alespoň jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že tkanina (15) na hřbetu řemenu je upravena impregnačním roztokem na bázi resorcinu, formaldehydu a latexu.