CZ291126B6

CZ291126B6 - Plastová nádoba

Info

Publication number: CZ291126B6
Application number: CZ19961332A
Authority: CZ
Inventors: Christopher J. Mero; Richard F. Bellas
Original assignee: Pepsico, Inc.
Priority date: 1995-05-08
Filing date: 1996-05-07
Publication date: 2002-12-11
Also published as: UA45960C2; EP0742153B1; CO4520128A1; PL314119A1; YU27096A; IL118011A; HUP9601131A2; CZ133296A3; NO961838D0; AU2171195A; EE03602B1; PT742153E; MA26027A1; ATE192100T1; YU48816B; NO321560B1; TW306900B; ES2144545T3; HU9601131D0; EE9600028A

Abstract

Plastov n doba tvarovan vyfukov n m obsahuje hrdlovou st (11) pro osazen uz v ru, p°echodovou st (12), t lovou st (13) a dnovou st (14), p°i em p°echodov st (12) m po alespo sti sv d lky v ce vzh ru sm °uj c ch ebrovit²ch v²stupk (15), z nich ka d² m v p° n m °ezu prvn p°echodov² ·sek (19), st°edn ·sek (20) a druh² p°echodov² ·sek (21) v °ad za sebou, p°i em prvn p°echodov² ·sek (19) je sm rem ven konk vn a m prvn polom r (R.sub.1.n.) zak°iven , st°edn ·sek (20) je konk vn sm rem dovnit° a m druh² polom r (R.sub.2.n.) zak°iven a druh² p°echodov² ·sek (21) je konk vn sm rem ven a m t°et polom r (R.sub.3.n.) zak°iven , p°i em prvn a t°et polom r (R.sub.1.n.) a (R.sub.3.n.) jsou v t ne druh² polom r (R.sub.2.n.) zak°iven .\

Description

(57) Anotace:

Plastová nádoba tvarovaná vyfukováním obsahuje hrdlovou část (11) pro osazení uzávěru, přechodovou část (12), tělovou část (13) a dnovou část (14), přičemž přechodová část (12) má po alespoň části své délky více vzhůru směřujících žebrovitých výstupků (15), z nichž každý má v příčném řezu první přechodový úsek (19), střední úsek (20) a druhý přechodový úsek (21) v řadě za sebou, přičemž první přechodový úsek (19) je směrem ven konkávní a má první poloměr (R,) zakřivení, střední úsek (20) je konkávní směrem dovnitř a má druhý poloměr (R₂) zakřivení a druhý přechodový úsek (21) je konkávní směrem ven a má třetí poloměr (R₃) zakřivení, přičemž první a třetí poloměr (R,) a (R₃) jsou větší než druhý poloměr (Rj) zakřivení.

CD 00

cd CM

O)

CM

N

O

Plastová nádoba

Oblast techniky

Vynález se týká plastových nádob na nápoje, zejména nealkoholické nápojové výrobky sycené oxidem uhličitým apod. Konkrétně se vynález týká plastových nádob tvarovaných vyfukováním, obsahujících hrdlovou část uzpůsobenou pro osazení uzávěru, přechodovou část, tělovou část a dnovou část, přičemž přechodová část má po alespoň části své délky více vzhůru směřujících žebrovitých výstupků.

Dosavadní stav techniky

Použití plastových nádob jako nádob na plnění nápoji, zejména nealkoholickými nápoji sycenými oxidem uhličitým, je velmi úspěšné od doby, kdy byly takové nádoby poprvé uvedeny na trh v sedmdesátých letech. Široké použití těchto nádob vyplývá v prvé řadě z toho, že plast, z něhož jsou vyrobeny, kterým jsou vždy termoplasty a zejména polyestery jako je polyethylentereftalát. (dle mezinárodního názvosloví), polyethylenglykoltereftalát (dle českého názvosloví), mohou být dvouose orientovány. Dvouosá orientace vede k uspořádávání polymerových řetězců ve dvou směrech, důsledkem čehož je těsnější a uspořádanější struktura materiálu. Praktická využití tohoto jevu jsou dvojí. Jednak mohou být takto orientované nádoby vyráběny s tenčími stěnami, často v přímém důsledku samotného orientovacího procesu a jednak vzrůstají při dvouosé orientaci mechanická pevnost a plynotěsné vlastnosti těchto tenkostěnných nádob. Celkovým výsledkem je, že nádoba je lehká, ale přitom mimořádně robustní.

I když je známé vyrábět dvouose orientované nádoby řadou způsobů, průmyslově nejdůležitější jsou ty, které používají výrobní postupy vyfukování s protahováním. Tyto postupy obvykle používají předvýrobek, v typickém případě vyráběný vstřikováním, který se zahřívá, popřípadě chladí, na teplotu blízkou teplotě skelného přechodu materiálu. Při této teplotě se předvýrobek ukládá do vyfukovací formy, kde se podélně natahuje protahovací tyči a roztahuje se ve vodorovném směru tlakem vzduchu nebo jiného pracovního plynu. Výrobek je nádoba, jejíž tělová a přechodová část mají relativně tenké stěny a jsou dvouose orientované.

když je tenká stěnová konstrukce dvouose orientovaných nádob vcelku výhodná, vykazuje určité nevýhody. Například se tenká povaha stěny vyznačuje malou, pokud vůbec nějakou, tolerancí v případě topografického tvaru, který je jiný než hladký, rovnoměrný a spojitý. I když může být žádoucí podrobit stěnu obměnám pro její estetické pojednání, bylo to až dosud obtížné, ne-li nemožné, bez negativního ovlivnění její celistvosti, a to zejména tam, kde je nádoba vystavena podmínkám napětí, jako je tomu při vnitřním tlakování, vyplývajícím z plnění nealkoholickými nápoji sycenými oxidem uhličitým.

Snahy v tomto ohledu vedly ktomu, že se přechodové části takových nádob opatřují žebry pro zlepšení sevření a schopnosti spotřebitele držet nádobu v ruce a manipulovat s ní. Přes výhody, které z toho vyplývají, až dosud nebylo možné toto realizovat praktickým způsobem nebo alespoň způsobem, který by byl průmyslově přijatelný, v tenkostěnných nevratných nádobách. Pokusy provedené v tomto smyslu obecně spočívaly ve směrem dovnitř obráceném žebrovém tvaru majícím pouze jeden poloměr zakřivení, který měl obecně za následek vytvoření nádoby mající plochy s neobvykle vysokými napětími v místech spojení mezi žebrem a přechodovou částí, což může vést za podmínek vnitřního tlakování k popraskání nádoby. Obvykleji však tyto pokusy měly za následek vytvoření žeber, která se obrací, bortí nebo deformují ve svém celku nebo zčásti při podmínkách vnitřního tlakování.

Nadále tak trvá potřeba vyvinout vhodné a praktické řešení žebrovitého výstupku, který by nebyl na újmu mechanické celistvosti nádoby a zůstal by fyzicky a vizuálně nedotčený po tlakování.

-1 CZ 291126 B6

Podstata vynálezu

Vynález překonává výše uvedené problémy, až dosud spojené s pokusy vytvořit žebra na 5 přechodové části tenké stěny nevratných plastových nádob. Podle vynálezu jsou žebrovité výstupky vytvořeny v přechodové části při použití více poloměrů zakřivení, majících konkrétně vymezený vztah. Žebrovité výstupky, vytvořené podle vynálezu, negativně neovlivňují mechanickou pevnost nebo celistvost přechodové stěny ani nevyvolávají obracení, borcení nebo jiné deformování za podmínek použití, zahrnujících vnitřní tlakování.

Vynález přináší plastovou nádobu,tvarovanou vyfukováním, obsahující hrdlovou část uzpůsobenou pro osazení uzávěru, přechodovou část, tělovou část a dnovou část, přičemž přechodová část má po alespoň části své délky více vzhůru směřujících žebrovitých výstupků, přičemž podstata řešení spočívá v tom, že každý výstupek má v příčném řezu první přechodový 15 úsek, střední úsek a druhý přechodový úsek, vzájemně spojené v řadě za sebou, přičemž první přechodový úsek je směrem ven konkávní a má první poloměr zakřivení, střední úsek je konkávní směrem dovnitř a má druhý poloměr zakřivení, a druhý přechodový úsek je konkávní směrem ven a má třetí poloměr zakřivení, přičemž první poloměr a třetí poloměr jsou větší než druhý poloměr.

Ve výhodném provedení jsou první poloměr a třetí poloměr stejné a jsou 7 až 9 krát větší než druhý poloměr, s výhodou 7,5 až 8,5 krát větší než druhý poloměr a nejvýhodněji 8,0 krát větší než druhý poloměr.

V jednom provedení vynálezu mají první poloměr a třetí poloměr velikost 6,30 až 6,40 mm a druhý poloměr má velikost 0,74 až 0,84 mm. Ve výhodném znaku tohoto provedení mají první poloměr a třetí poloměr velikost 6,35 mm a druhý poloměr má velikost 0,79 mm.

I když směrem vzhůru směřující žebrovité výstupky mohou být přímočaré a orientované buď 30 svisle nebo šikmo, mohou být použita jiná uspořádání. V jednom provedení vynálezu tak jsou žebrovité výstupky ve tvaru vzhůru orientované spirály nebo v podobném uspořádání. Podle výhodného znaku tohoto provedení má spirála takový tvar, že se žebrovité výstupky vzájemně rozbíhají směrem dolů po délce přechodové části směrem k tělové části.

I když se počet žebrovitých výstupků může měnit, je výhodné, jsou-li umístěny ve vzájemných odstupech. Je výhodné, jsou-li uspořádány ve stejných vzdálenostech. Rozteč mezi přilehlými výstupky se v této situaci výhodně měří úhlem jehož vymezovací přímky půlí střední část přilehlých výstupků, a který leží svým vrcholem na podélné ose nádoby. V obzvláště výhodném provedení je úhel 25,7°, což vede k počtu čtrnácti žebrovitých výstupků, umístěných ve stejných 40 vzdálenostech po obvodě přechodové části nádoby.

I když pro účely vynálezu žebrovité výstupky musí být uspořádány pouze po části délky přechodové části, je výhodné, jestliže jsou uspořádány po v podstatě celé délce uvedené přechodové části. I když délka uvedené přechodové části se může měnit v závislosti na velikosti 45 a dalších parametrech nádoby, je obvykle rovná okolo 30 % celkové výšky nádoby.

V situaci, kde jsou žebrovité výstupky umístěny ve vzájemných odstupech a v obzvláštním provedení, kde jsou uspořádány po v podstatě celé délce přechodové části, je výhodné, je-li vnější povrch mezi každými z těchto výstupků v podstatě plochý, alespoň v obvodovém směru.

V jednom provedení vynálezu jsou žebrovité části umístěny ve stejných vzájemných vzdálenostech a jsou uspořádány po v podstatě celé délce přechodové části a končí v úseku přechodové části přilehlém k hrdlové častá a v úseku přechodové části přilehlém k tělové části. Vnější povrch přechodové části mezi výstupky je podél celé její délky buď v podstatě plochý nebo zakřivený v obvodovém směru obloukově směrem ven.

-2CZ 291126 B6

Podle jiného znaku vynálezu přechodová část dále obsahuje koncové segmenty uložené okolo jejího obvodu, přičemž tyto koncové segmenty jsou umístěny mezi žebrovitými výstupky, přičemž hloubka koncových segmentů se směrem k tělové části zmenšuje úměrné tomu, jak se ve směru k tělové části přechodová část radiálně rozšiřuje směrem ven. Podle výhodného znaku je délka těchto koncových segmentů až 20 %, a výhodněji 10 až 15 % délky uvedené přechodové části, měřené od vrchu tělové části. I když tyto koncové segmenty mohou mít řadu tvarů, je výhodné, mají-li parabolický tvar, jehož křivka má vrchol orientovaný směrem k hrdlové části nádoby.

Jelikož žebrovité výstupky mají ve svém tvaru více poloměrů zakřivení, mohou být vytvořeny i v tenké stěně přechodové části, jaká je obvyklá u nevratných láhví a zůstanou nedotčené, i když jsou takové nádoby vystaveny vnitřnímu tlakování. Výstupky mají praktický účinek vtom, že umožňují lepší uchopení nádoby a manipulaci s nádobou a současně zajišťují mechanické ztužení její přechodové části.

Vynález se dá v praxi úspěšně realizovat na nádobách majících tenkostěnné přechodové části. Tloušťka stěny přechodových částí je s výhodou od 0,22 mm do 0,35 mm, výhodněji 0,25 až 0,28 mm. Jak bude zřejmé pro odborníky v oboru, může být tato velikost tloušťky stěny použita v nevratných nádobách na nápoje, také známých jako nádoby najedno použití. Vynález však není nutně omezen na takové nádoby.

Nádoby podle vynálezu mohou být dále vyráběny postupy dobře známými v oboru. Nejvýhodnějšími postupy jsou vyfukování s protahováním, používající předvýrobek běžného provedení a vyfukovací formu, kde část formy odpovídající přechodové části nádoby podle vynálezu je tvarována v souladu s výše uvedeným popisem pro vytvoření žebrovitých výstupků podle vynálezu. Jak bude zřejmé pro odborníky v oboru, mohou být žebrovité výstupky podle vynálezu vytvořeny v nádobách jakékoli velikosti, včetně velikostí, které jsou nejobvyklejší v průmyslovém použití, jako jsou nádoby s obsahem od 0,33 1 do 2,0 1 a větší.

I když může být použit jakýkoli plast vhodný pro použití s nápoji, jako jsou nealkoholické nápoje apod., je nejvýhodnější použít termoplasty, nejlépe polyestery. Nejvýhodnější polyesterový materiál v této souvislosti je polyethylentereftalát-PET. PET zde uvažovaný zahrnuje homopolymer PET a kopolymer PET zahrnující bez omezení ty kopolymery, kde byla ethylenglykolova složka nahrazena zčásti například cyklohexandimethanolem a ty, kde je složka kyseliny tereftalové nahrazena zčásti například kyselinou izoftalovou. Jak bude zřejmé pro odborníky v oboru, může se vnitřní viskozita PET měnit podle použití a tvaru nádoby a je obecně větší než 0,55, obvykle větší než 0,75, a nejvýhodněji 0,8 až 1,0.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 boční pohled na nádobu ve formě láhve o obsahu přibližně 1500 ml, mající žebrovité výstupky v přechodové části podle vynálezu, přičemž žebrovité výstupky jsou ve tvaru spirály, obr. 2 řez rovinou 2-2 z obr. 1, dále označovaný jako příčný řez, obr. 3 detail řezu z obr. 2, ukazující detaily žebrovitých výstupků včetně poloměrů zakřivení použitých v jejich tvaru, obr.4 boční pohled na další provedení vynálezu, kde přechodová část láhve o obsahu přibližně 1500 ml dále obsahuje parabolické koncové segmenty, obr. 5 řez nádobou z obr. 4, vedený rovinou 5-5, obr. 6 detail ukazující podélný řez stěnou přechodové části láhve z obr. 4 a podrobnosti rozšíření v parabolických koncových segmentech a obr. 7 boční pohled na láhev o obsahu přibližně 2250 ml, mající žebrovité výstupky v přechodové části podle vynálezu, přičemž na obrázku je znázorněno provedení láhve, kde žebrovité výstupky jsou ve tvaru spirály a přechodová část dále obsahuje parabolické koncové segmenty.

-3CZ 291126 B6

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je jako provedení vynálezu znázorněna plastová nádoba ve formě láhve 10 tvarované vyfukováním, mající objem přibližně 1500 ml a hrdlovou část 11 uzpůsobenou pro osazení uzávěru, přechodovou část 12, tělovou část 13, která má obecně trubicový tvar a dnovou část 14, která může mít buď vytlačené tvarování ve tvaru okvětních plátků (petaloidní), nebo tvarování typu champagne, přičemž na obrázku je znázorněno petaloidní tvarování. Jak bude zřejmé pro odborníky v oboru, může mít dnová část také směrem ven obrácený půlkulovitý tvar, který normálně vyžaduje současné použití základnové misky.

Jak je patrno na obr. 1, je přechodová část 12 patřena větším počtem směrem vzhůru směřujících žebrovitých výstupků 15. Jak je znázorněno na obr. 1, jsou tyto žebrovité výstupky uspořádány v podstatě po celé délce přechodové části 12 a mají konce 16 v blízkosti hrdlové části 11 a konce 17 v blízkosti tělové části 13. Na obr. 1 mají žebrovité výstupky 15 spirálovitý průběh, přičemž v obzvláštním znázorněném provedení se spirálovité vstupky 15 rozbíhají směrem od hrdlové části Η. ke konci přilehlému tělové části 13.

Na obr. 2 je znázorněn příčný řez nádobou, vedený rovinou 2-2. Jak je zde patrné, má přechodová část 12 nádoby ve formě láhve 10 v provedení znázorněném na obr. 1, čtrnáct žebrovitých výstupků 15. Každý z těchto výstupků 15, jak je znázorněn v řezu z obr. 2, má první přechodový úsek 19, který je konkávní směrem ven a je připojen ke střednímu úseku 20. který je konkávní směrem dovnitř. Střední úsek 20 samotný je připojen ke druhému přechodovému úseku 21, který je konkávní směrem ven. Podrobnosti tohoto uspořádání a jednotlivé poloměry, použité při tvorbě žebrovitého výstupku 15, jsou znázorněny na obr. 3.

Jak je znázorněno na obr. 3, má první přechodový úsek 19 v podstatě stálý poloměr zakřivení Rj. Jak je dále patrné na obr. 3, je směrem ven konkávní první přechodový úsek 19 inflexně ohnut do středního úseku 20, který je konkávní směrem dovnitř a má v podstatě stálý poloměr R? zakřivení. Tvar výstupku 15 je dokončen tím, že střední úsek 20 je na druhé straně inflexně ohnut do druhého přechodového úseku 21, který je konkávní směrem ven a má v podstatě stálý poloměr Ri zakřivení. V nádobě znázorněné na obr. 3 jsou poloměry zakřivení Rj a R3 v podstatě stejné a přibližně osmkrát větší, než je poloměr zakřivení R2.

V provedení znázorněném na obr. 1, 2 a 3 jsou žebrovité výstupky 15 v obvodovém směru uloženy ve stejných vzdálenostech okolo přechodové části 12. Jak je znázorněno na obr. 3, jsou výstupky 15 umístěny ve vzájemných odstupech v úhlu a, jehož vymezovací polopřímky půlí střední úseky 20 přilehlých výstupků 15 a mají svůj počátek na podélné ose láhve 10. Na obr. 1,2 a 3 je také znázorněno výhodné provedení láhve 10, v němž vnější povrch 18 přechodové části 12 mezi oběma výstupky 15 je v podstatě plochý v obvodovém směru.

Na obr. 4 je znázorněno jiné provedení vynálezu, ve kterém na žebrovité výstupky 15 přechodové části 12 navazují při tělové části 13 parabolické koncové segmenty 22. Jak je znázorněno, sahá délka těchto koncových segment značená jako délka 1 měřená podél přechodové části 12, nad tělovou část 13. V praxi může představovat délka 1 okolo 20 % celkové délky přechodové části

12. Na obrázku je délka 1 přibližně 12 % délky s, která sama je přibližně 30 % výšky h láhve 10.

Nádoba znázorněná na obr. 4 má vnější povrch přechodové části 12 mezi žebrovitými výstupky 15 v obvodovém směru plochý, což je patrné z dalšího obr. 5, který znázorňuje příčný řez 5-5 rovinou z obr. 4. Ve znázorněném provedení se hloubka koncových segmentů 22 (měřená v radiálním směru) směrem k tělové části 13 zmenšuje spolu s tím, jak se ve směru k tělové části 13 přechodová část 12 radiálně rozšiřuje směrem ven, přičemž k tomuto zmenšování hloubky koncových segmentů 22 dochází po v podstatě celé délce 1 těchto segmentu 22, jak je podrobně znázorněno na obr. 6.

-4CZ 291126 B6

Nádoba ve formě láhve 23, znázorněná na obr. 7, ukazuje žebrovité výstupky 15 podle vynálezu orientované v rozbíhavém spirálovitém tvaru na přechodové části láhve 23, která má obsah okolo 2250 ml. Přechodová část 12 dále obsahuje, jak je z obrázku patrné, parabolické koncové segmenty 22 a obvodově ploché úseky 18 mezi uvedenými výstupky 15. Ve znázorněném provedení je délka 1 koncových segmentů 22 okolo 12 % délky s přechodové části 12. Délka s, jak je znázorněno, je přibližně 30 % výšky láhve 23.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Plastová nádoba, tvarovaná vyfukováním, obsahující hrdlovou část (11) uzpůsobenou pro osazení uzávěru, přechodovou část (12), tělovou část (13) a dnovou část (14), přičemž přechodová část (12) má po alespoň části své délky více vzhůru směřujících žebrovitých výstupků (15), vyznačená tím, že každý výstupek (15) má v příčném řezu první přechodový úsek (19), střední úsek (20) a druhý přechodový úsek (21), vzájemně spojené v řadě za sebou, přičemž první přechodový úsek (19) je směrem ven konkávní a má první poloměr (Ri) zakřivení, střední úsek (20) je konkávní směrem dovnitř a má druhý poloměr (R₂) zakřivení a druhý přechodový úsek (21) je konkávní směrem ven a má třetí poloměr (R₃) zakřivení, přičemž první poloměr (Rj) a třetí poloměr (R₃) jsou větší než druhý poloměr (R₂).

2. Plastová nádoba podle nároku 1, vyznačená tím, že první poloměr (Ri) a třetí poloměr (R₃) jsou stejné a jsou 7 až 9 krát větší než druhý poloměr (R₂).

3. Plastová nádoba podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že první poloměr (R_f) a třetí poloměr (R₃) jsou stejné a jsou 7,5 až 8,5 krát větší než druhý poloměr (R₂).

4. Plastová nádoba podle nároku 3, vyznačená tím, že první poloměr (Ri) a třetí poloměr (R₃) jsou stejné a jsou 8 krát větší než druhý poloměr (R2).

5. Plastová nádoba podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačená tím, že první poloměr (Ri) a třetí poloměr (R₃) mají velikost 6,30 až 6,40 mm a druhý poloměr (R₂) má velikost 0,74 až 0,84 mm.

6. Plastová nádoba podle nároku 5, vyznačená tím, že první poloměr (Ri) a třetí poloměr (R₃) mají velikost 6,35 mm a druhý poloměr (R₂) má velikost 0,79 mm.

7. Plastová nádoba podle nároku 1, vyznačená tím, že žebrovité výstupky (15) jsou uspořádány po celé délce přechodové části (12).

8. Plastová nádoba podle nároku 7, vyznačená tím, že žebrovité výstupky (15) jsou umístěny se vzájemnými stejnými odstupy a vnější povrch přechodové části (12) mezi každým z výstupků (15), umístěných se vzájemnými odstupy, je v obvodovém směru plochý.

9. Plastová nádoba podle nároku 8, vyznačená tím, že přechodová část (12) dále obsahuje koncové segmenty (22) uložené okolo jejího obvodu, přičemž tyto koncové segmenty (22) jsou umístěny mezi žebrovitými výstupky (15) a jsou uspořádané po až 20% délky přechodové části (12) nad tělovou částí (13), přičemž hloubka koncových segmentů (22) se směrem k tělové části (13) zmenšuje úměrně s tím, jak se ve směru k tělové části (13) přechodová část (12) radiálně rozšiřuje směrem ven.

10. Plastová nádoba podle nároku 9, vyznačená tím, že koncové segmenty (22) mají v podstatě parabolický tvar, jehož křivka má vrchol orientovaný směrem k hrdlové části (11).

-5CZ 291126 B6

11. Plastová nádoba podle nároku 10, vyznačená tím, že koncové segmenty (22) jsou uspořádány po 10 až 15 % délky přechodové části (

12) nad tělovou částí (13).

5 12. Plastová nádoba podle nároku 1, vyznačená tím, že žebrovité výstupky (15) jsou orientovány ve tvaru spirály.

13. Plastová nádoba podle nároku 12, vyznačená tím, že spirála má tvar takový, že žebrovité výstupky (15) probíhají po délce přechodové části (12) a směrem k tělové části (13) se ío plynule rozbíhají.

14. Plastová nádoba podle nároku 1,vyznačená tím, že přechodová část (12) má čtrnáct žebrovitých výstupků (15).

15 15. Plastová nádoba nároku 1,vyznačená tím, že plast je termoplast.

16. Plastová nádoba podle nároku 15,vyznačená tím, že termoplast polyethylenglykoltereftalát - je PET.

20

17. Plastová nádoba podle nároku 1, vyznačená tím, že přechodová část (12) má tloušťku 0,22 až 0,35 mm.

18. Plastová nádoba podle nároku 17, vyznačená tím, že přechodová část (12) má tloušťku 0,25 až 0,28 mm.