CZ291065B6 - Řídicí obvod pro zaznamenání ovládání optického tlačítka - Google Patents

Abstract

dic obvod pro zaznamen n ovl d n optick ho tla tka, ve kter m je na sv tlo citliv dioda (5; 5c) provozovan v modu chod napr zdno-zdroj nap t jako sn ma ovl d n tla tka p°i°azena k sv tlo propou t j c a prstem proti vstupu sv tla z vn j ku zast niteln dotykov plo e (21, 23), p°i em tento ° dic obvod m mikroprocesorov² obvod (9; 9c) s prost°edky pro sledov n nap t sleduj c nap t napr zdno na diod (5; 5c), a p°i em mikroprocesorov² obvod (9; 9c) je nastaven tak, e vyhodnocuje z prost°edk pro sledov n nap t vytvo°en informace o nap t napr zdno na diod (5; 5c), aby rozli il ovl d n optick ho tla tka od v²kyv jasu okoln ho sv tla. dic obvod m s diodou (5; 5c) spojen² kondenz tor (31; 31c) a ve spojovac m bodu mezi diodou (5; 5c) a kondenz torem (31; 31c) p°ipojen² odpor (11; 11c), p°i em dioda (5; 5c) je na stran anody spojena s prvn m v²stupn m portem (B) mikroprocesorov ho obvodu a na stran katody je spojena p°es odpor (11; 11c) s druh²m v²stupn m portem (C) mikroprocesorov ho obvodu a rovn p°es kondenz tor (31; 31c) s p° vodem (D) vedouc m ·rove H, a p°i em mikroprocesorov² obvod m se spojovac m bodem mezi diodou (5; 5c) a kondenz torem (31; 31c) spojen², vysokoohmov² vstupn port (A) pro sledov n nap t .\

Description

Předkládaný vynález se týká řídicího obvodu pro zaznamenání ovládání optického tlačítka, ve kterém je na světlo citlivá dioda provozovaná v modu chod naprázdno-zdroj napětí jako snímač ovládání tlačítka přiřazena k světlo propouštějící a prstem proti vstupu světla zvnějšku zastínitelné dotykové ploše, přičemž tento řídicí obvod má mikroprocesorový obvod s prostředky pro sledování napětí, sledující napětí naprázdno na diodě, a tento mikroprocesorový obvod je uspořádán tak, že vyhodnocuje z prostředků pro sledování napětí vytvořené informace o napětí naprázdno na diodě, aby rozlišil ovládání optického tlačítka od výkyvů jasu okolního světla.

Dosavadní stav techniky

Z dosavadního stavu techniky, který je definován v úvodní části patentového nároku 1, lze odkázat na patentový spis DE 43 36 669 Cl, který se týká vstupního pole s logaritmickými optickými tlačítky.

Vstupnímu poli jsou přiřazeny jednotlivé ovládací plochy optoelektronických snímačů ovládání, které reagují na změny jasu, které nastávají při položení prstu na ovládací plochu. Jako optických snímačů ovládání je použito fotodiod nebo světelných diod, které se provozují vchodu naprázdno jako fotoprvky. Diody vytvářejí výstupní napětí (napětí naprázdno), které se v závislosti na dopadajícím světelném toku zvětšuje přibližně logaritmicky. Takovéto snímače ovládání tudíž poskytují výstupní signál, jehož amplituda se změnami v dopadající intenzitě světla poměrně pouze málo mění. Proto také nevedou i silné změny v jasu okolí na velké změny výstupního signálu. Je tudíž možné, že při rychlejších změnách v jasu dopadajícího světla, jak tomu obvykle bývá při položení prstu na ovládací plochu, se dosáhne silnější časové změny ve výstupním signálu přiřazeného snímače ovládání než při naproti tomu silnější, ale ve větším časovém intervalu rozložené změně intenzity osvětlení. S diodami spojená vyhodnocovací jednotka ošetřuje odpovídající rozdíl mezi rychlými změnami s menší amplitudou a pomalými změnami s větší amplitudou, aby mohla rozlišit ovládání tlačítka od výkyvů v okolním jasu.

Z EP-A-0 172 405 je známý obvod pro přenosný snímač testovacích signálů, který má analogo/číslicový převodník, aby měřil na světelném dopadu závislé fotonapětí fotodiody a reprezentoval je jako digitální měřenou veličinu. U analogo/číslicového převodníku se jedná o modifikovaný dvojstupňový převodník se vstupním zesilovačem a na něj připojeným integračním kondenzátorem, zdrojem referenčního proudu a komparátorem. Výstup komparátoru je připojen na vstupní vývod mikroprocesoru. Při provádění kroku analogo/číslicového převodu dochází nejprve v předem stanoveném intervalu k integraci vstupního napětí, nebo také napětí fotodiody, takže integrační kondenzátor odpovídajícím způsobem změní svůj stav nabití. Po uplynutí tohoto předem stanoveného časového intervalu proběhne integrace referenčního napětí s obráceným znaménkem, takže se opět nastaví předcházející stav nabití integračního kondenzátoru. Během tohoto kroku integrace referenčního napětí probíhá měření času, respektive počítání impulzů periodického impulzního signálu prostřednictvím mikroprocesoru, přičemž komparátor, který sleduje dosažení předcházejícího stavu nabití integračního kondenzátoru, slouží jako generátor stop signálu pro měření času. Doplňkový obvod mikroprocesoru, který slouží ke sledování napětí na fotodiodě a k anologo/číslicovému převodu, podle EP-A-0 172 405 zahrnuje aktivní elektronické konstrukční prvky a je relativně nákladný. Převedení tohoto obvodu analogo/číslicového převodníku podle EP-A-0 172 405 na srovnatelný řídicí obvod pro zaznamenání ovládání optického tlačítka by tudíž s sebou nepřineslo žádoucí zjednodušení obvodů.

-1 CZ 291065 B6

Předkládaný vynález si klade za cíl vytvořit řídicí obvod typu popsaného v EP-A-0 651509 dosavadního stavu techniky, který bude realizovatelný s malými náklady na obvody a který bude srovnatelně fungovat.

Podstata vynálezu

Pro řešení tohoto cíle se vycházejíc z řídicího obvodu se znaky uvedenými v úvodu patentového nároku navrhuje, aby řídicí obvod měl s diodou spojený kondenzátor a ve spojovacím bodu mezi diodou a kondenzátorem připojený odpor, přičemž dioda je na straně anody spojena s prvním výstupním portem mikroprocesorového obvodu a na straně katody je spojena přes odpor s druhým výstupním portem mikroprocesorového obvodu a rovněž přes kondenzátor s přívodem vedoucím úroveň H, přičemž mikroprocesorový obvod má se spojovacím bodem mezi diodou a kondenzátorem spojený, vysokoohmový vstupní port pro sledování napětí a řídicí obvod je nastaven tak, že řídí výstupní porty ve dvou po sobě jdoucích krocích, přičemž při prvním kroku první výstupní port vede úroveň H a druhý výstupní port je přepojen do vysokoohmového třetího stavu, takže kondenzátor zaujme stav nabití, odpovídající napětí naprázdno diody, kdežto při druhém krokuje první výstupní port přepojen do vysokoohmového třetího stavu a druhý výstupní port vede úroveň L, takže se změní stav nabití kondenzátoru a napětí na vstupním portu klesne, a přičemž řídicí obvod je uspořádán tak, aby jako hodnotu pro napětí naprázdno na diodě měřil čas, který proběhne ve druhém kroku, dokud napětí na vstupním portu neklesne na předem stanovené překlápěcí prahové napětí vstupního portu.

Překlápěcí prahové napětí vstupního portu je napětí, jehož překročení mikroprocesorový obvod interpretuje jako přechod z logické 1 na logickou 0.

Dioda je vhodně uložena v pouzdru s otvorem pro přivádění světla k diodě, kterému je přiřazena dotyková plocha pro ruční zadávání dat, přičemž dioda působí jako fotoprvek a řídicí obvod snímá napětí naprázdno na diodě, které je závislé na intenzitě světla přijímaného diodou, aby zaregistroval, jako ruční proces zadání dat, náhlé zakrytí otvoru v pouzdru, které změní průchod světla k diodě.

Dioda tedy slouží jako logaritmické optické tlačítko, jehož základní princip je znám z patentového spisu DE 43 36 669 Cl a z patentového spisu EP-A-0 651509.

Řídicí obvod podle předkládaného vynálezu pro zaznamenání ovládání optického tlačítka se vyznačuje zejména velmi jednoduchým způsobem převodu napětí-čas pro sledování napětí naprázdno na diodě a tudíž pro sledování ovládání tlačítka, přičemž řídicí obvod podle předkládaného vynálezu je možné vytvořit s malými náklady na obvodovou techniku.

Předkládaný vynález bude v následujícím popisu podrobněji vysvětlen na příkladných provedeních ve spojení s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. la znázorňuje jednu část blokového schématu zapojení prvního příkladu provedení řídicího obvodu podle předkládaného vynálezu, který je možné provozovat rovněž jako datový vysílací a přijímací obvod;

Obr. lb znázorňuje stavovou tabulku, ze které je zřejmé, jak jsou určité vývody řídicího obvodu z mikroprocesorového obvodu nastaveny v různých provozních stavech;

-2 CZ 291065 B6

Obr. lc znázorňuje diagram časové závislosti napětí pro vysvětlení způsobu provozu obvodu podle obr. la v provozním módu ovládání tlačítka;

Obr. 2 znázorňuje variantní provedení řídicího obvodu podle obr. la;

Obr. 3 ilustruje konkrétní příklad použití pro datoxý vysílací a přijímací obvod s řídicím obvodem podle předkládaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. laje znázorněna jedna část blokového schématu zapojení prvního příkladu provedení řídicího obvodu podle předkládaného vynálezu, který je možné provozovat rovněž jako datový vysílací a přijímací obvod.

Datový vysílací a přijímací obvod 1 obsahuje pro optickou datovou výměnu s přístrojem, který není na obr. 1 znázorněn, běžnou infračervenou světelnou diodu 5, která se v datovém vysílacím a přijímacím obvodu 1 používá jak pro vysílání tak i pro přijímání optických dat v poloduplexním provozu.

Světelná dioda 5 je svojí anodou připojena na výstupní port 7 mikroprocesorového obvodu 9.

Katoda světelné diody 5 je přes první odpor 11, o velikosti například 1,5 ΜΩ, spojena s výstupním portem 13 mikroprocesorového obvodu 9. který v optickém datovém vysílacím modu a v optickém datovém přijímacím modu vede úroveň H, a přes druhý odpor 15, o velikosti například 680 Ω, spojena s dvousměmým datovým přenosovým portem 17 mikroprocesorového obvodu 9.

Výstupní port 13 je z mikroprocesorového obvodu 9 přepojitelný do vysokoohmového třetího stavu, takže tento výstupní port 13 je potom v tomto stavu kvazi elektricky odpojen.

Datový vysílací a přijímací obvod 1 je upraven pro asynchronní, sériový bitový datový přenos v poloduplexním provozu, přičemž mikroprocesorový obvod 9 řídí datový vysílací a přijímací provoz podle standardního protokolu pro sériový datový přenos.

Na obr. lb je znázorněna tabulka, ve které jsou uvedeny elektrické stavy, popřípadě úrovně, vstupního portu A, výstupních portů B, C a přívodu D v závislosti na momentálním provozním stavu datového vysílacího a přijímacího obvodu 1 podle obr. la.

V datovém vysílacím modu nastaví mikroprocesorový obvod 9 výstupní port 7 tak, že výstupní port B vede úroveň H. Přes vstupní port A datového přenosového portu 17 vydává pak mikroprocesorový obvod 9 bitový sled odpovídající vysílanému signálu, přičemž úroveň na vstupním portu A se mění podle bitového sledu mezi H (= znak) a L (= mezera). To vede na odpovídající modulaci jasu světelné diody 5, přičemž světelná dioda 5 se provozuje v otevřeném směru a odpovídajícím způsobem se rozsvítí, když na vstupním portu A je úroveň L, naproti tomu světelná dioda 5 zhasne, když je na vstupním portu A úroveň H. Světelná dioda 5 tudíž vysílá optický datový signál, který odpovídá bitovému sledu vydávanému přes vstupní port A mikroprocesorového obvodu 9.

Ze světelné diody 5 vydávaný signál se přijímá v příkladu na obr. la druhým (neznázoměným) přístrojem, který pracuje jako komunikační partner datového vysílacího a přijímacího obvodu 1 podle odpovídajícího datového přenosového protokolu.

-3 CZ 291065 B6

Pro zapnutí datového přijímacího modu nastaví mikroprocesorový obvod 9 anodu světelné diody 5 přes výstupní port B výstupního portu 7 na úroveň L, aby na straně katody přes první odpor 11 s úrovní H spojenou světelnou diodu 5 předpjal v závěrném směru, a třístavovou vyrovnávací pamětí opatřený dvousměrný datový přenosový port 17 se mikroprocesorovým obvodem 9 přepne na datový příjem, přičemž vstupní port A nyní tvoří vysokoohmový vstupní vývod.

Předřadný odpor 11 má relativně velkou hodnotu, například 1,5 ΜΩ. V datovém přijímacím modu z mikroprocesorového obvodu 9 jako fotodioda provozovaná světelná dioda 5 má v závěrném směru (velmi malý) závěrný proud, jehož velikost závisí na intenzitě světla dopadajícího na světelnou diodu. Při příjmu optického datového signálu ve formě bitového sledu světlo/tma se tento závěrný proud světelné diody 5 odpovídajícím způsobem moduluje, takže na vysokoohmovém vstupním portu A dvousměmého datového přenosového portu 17, který je přes druhý odpor 15 spojen s katodou světelné diody 5, se objevuje odpovídající elektrický datový signál, který je zaznamenáván mikroprocesorovým obvodem 9 jako přijímaný datový signál.

Jako optický komunikační partner datového vysílacího a přijímacího obvodu 1 použitý přístroj může být případně opatřen datovým vysílacím a přijímacím obvodem, jako je obvod znázorněný na obr. la a označený vztahovou značkou jako datový vysílací a přijímací obvod 1. Alternativně by mohl být tento příslušný přístroj opatřen běžným způsobem odpovídajícími optickými prvky pro vysílání a pro příjem optických datových signálů.

Světelná dioda 5 se nepoužije pouze pro dvousměmou zapojenou datovou komunikaci, ale v multiplexním provozu také jako snímač ovládání tak zvaného logaritmického optického tlačítka, které je známo z německého patentového spisu DE 43 36 669 Cl. Takové tlačítko může například sloužit ktomu, aby prostřednictvím ruční obsluhy přepínalo určitý typ provozu zobrazování datového zobrazovacího zařízení 19 připojeného na mikroprocesorový obvod 9.

Ruční obsluha tlačítka znamená v příkladu provedení podle obr. la, že obsluhující osoba prstem zakryje okénko 21 v obslužné ploše 23, které vede světlo ke světelné diodě 5. Obslužná plocha 23 se nachází na stěně 25 pouzdra.

Doplňkově k typům provozu datového vysílání a datového přijímání, jak byly již popsány ve spojení s odkazy na obr. la a obr. lb, má obvod podle obr. la modus tlačítkového vstupu, ve kterém se světelná dioda 5 provozuje vchodu naprázdno a detekuje se její napětí naprázdno, které je přibližně úměrné logaritmu intenzity světla dopadajícího na světelnou diodu.

Měření napětí naprázdno na diodě 5 probíhá podle vynálezu podle jednoduchého způsobu převodu napětí-čas. Přitom se v modu tlačítkového vstupu v prvním kroku v několika ms nabije kondenzátor 31 ze světelné diody 5, provozované v modu chod naprázdno-zdroj napětí, na napětí naprázdno diody. V druhém kroku se mění stav nabití kondenzátoru 31 a přitom se měří čas, dokud napětí, snímané na kondenzátoru na vývodu na straně diody, nepřekročí přes stanovenou překlápěcí prahovou hodnotu.

V příkladu provedení znázorněném na obr. la je odpovídající kondenzátor 31 zapojen mezi katodu světelné diody 5 a přívod D třístavového výstupního portu 33 mikroprocesorového obvodu 9.

Mikroprocesorový obvod 9 řídí různé provozní stavy datového vysílacího a přijímacího obvodu 1 v multiplexním provozu.

Podle stavové tabulky znázorněné na obr. lb je přívod D portu 33 jak v datovém vysílacím modu tak i v datovém přijímacím modu v extrémně vysokoohmovém třetím stavu TS. Ve vztahu k vnějším obvodům mikroprocesorového obvodu 9 to znamená, že výstupní port 33 je elektricky

-4CZ 291065 B6 odpojen. Zbývající porty A, B aC budou, jak již bylo uvedeno, v datovém vysílacím modu a v datovém přijímacím modu řízeny mikroprocesorovým obvodem 9, přičemž kondenzátor 31 na obr. la datový vysílací a přijímací provoz škodlivě neovlivňuje, protože přívod D je elektricky odpojen.

Jak již bylo uvedeno, je modus tlačítkového vstupu rozdělen do dvou kroků. To jsou kroky nabíjení kondenzátoru a změny stavu nabití kondenzátoru a také měření času.

V prvním kroku jsou porty A a C ve vysokoohmovém třetím stavu TS, naproti tomu port B a přívod D mají úroveň H, takže světelná dioda 5 je zapojena v modu chod naprázdno-zdroj napětí. Světelná dioda 5 nabíjí nyní kondenzátor 31 na její na intenzitě dopadajícího světla závislé napětí naprázdno, které je v příkladu znázorněném na obr. la vztaženo na úroveň H (Vcc).

Na obr. lc je v diagramu napětí v závislosti na času pro krok nabíjení kondenzátoru a pro krok změny stavu nabití, který bude ještě vysvětlen, kvalitativně znázorněn časový průběh napětí zaznamenatelný na vstupním portu A dvousměmého datového přenosového portu 17.

Křivka Xl na obr. lc znázorňuje průběh napětí na vstupním portu A pro případ, že ke světelné diodě 5 působící jako fotoprvek přichází méně světla, což je ten případ, když je okénko 21 v obslužné ploše 23 zakryto prstem. Křivka Y_L znázorňuje průběh napětí na vstupním portu A pro ten případ, kdy ke světelné diodě 5 přichází větší množství světla, což je ovšem obvykle ten případ, že okénko 21 není z vnějšku nijak zakryto.

Napětí U, které se objevuje na vstupním portu A po uplynutí předem stanoveného nabíjecího času tu odpovídá hodnotě (Vcc - Ud), přičemž Vcc označuje napětí úrovně H (provozní napětí) a Uo označuje napětí naprázdno na diodě, které je závislé na světelném dopadu na diodu. V případě malého světelného dopadu (křivka Xl) je napětí naprázdno U_D menší než v případě silnějšího světelného dopadu (křivka Y_L), takže vztaženo k zemi popřípadě na úroveň L je napětí na vstupním portu A po uplynutí nabíjecího času t_L v případě slabšího světelného dopadu větší než v případě silnějšího světelného dopadu.

Mikroprocesorový obvod 9 ukončí nabíjecí krok kondenzátoru při uplynutí předem stanoveného nabíjecího času t_L tím, že přepne výstupní port 7 do vysokoohmového třetího stavu TS a výstupní port C nastaví do stavu s úrovní L. Tím je potom zahájen krok změny stavu nabití kondenzátoru, přičemž průtok proudu z vývodu kondenzátoru 31 na straně diody probíhá přes vysokoohmový první odpor 11 k výstupnímu portu C (tedy na zem). Mikroprocesorový obvod 9 měří čas t_E, který uplyne, když napětí na vstupním portu A kleslo na překlápěcí prahové napětí dvousměmého datového přenosového portu 17, který se nachází ve vysokoohmovém vybíjecímtřetím stavu TS. Překlápěcí prahová úroveň portu 17 je na obr. lc označena jako Uh-l- Když napětí na vstupním portu A překročí (klesne pod) tuto úroveň, pak to mikroprocesorový obvod 9 interpretuje jako přechod z úrovně H na úroveň L (z logické 1 na logickou 0).

Průběh napětí na vstupním portu A během kroku změny stavu nabití kondenzátoru je na obr. lc znázorněn křivkou X_E pro případ slabého světelného dopadu (optické tlačítko ovládáno) - a křivkou Y_E pro případ silnějšího světelného dopadu (optické tlačítko není ovládáno).

Křivka X_E popřípadě Y_E změny napětí sleduje s velmi dobrým přiblížením vztah: U (t) = (Vcc - U_D) x exp (-tx),

- 5 CZ 291065 B6 ve kterém označují:

U (t) napětí na vstupním portu A,

Vcc napětí s úrovní H,

U_D napětí naprázdno na diodě, τ časovou konstantu.

S kondenzátorem 31 s kapacitou o velikosti 1 nF a s odporem 11 o velikosti 1,5 ΜΩ je hodnota časové konstanty τ 1,5 ms.

Jak lze z obr. lc snadno vypozorovat, překročí (klesne pod) křivka Y_E překlápěcí prahové napětí U_H-l dříve než křivka X_E, takže mikroprocesorový obvod 9 na základě měření času získává nepřímé informace o stavu osvětlení světelné diody 5. Protože ten u logaritmického optického tlačítka závisí pouze na relativně rychlých změnách (< 1 s) ne na absolutní hodnotě fotonapětí (napětí naprázdno) na diodě 5, je tento velmi jednoduchý převod napětí-čas zcela dostatečný pro účely rozlišení stavů tlačítko je ovládáno tlačítko není ovládáno.

Zjistí-li mikroprocesorový obvod 9 nyní při dvou po sobě jdoucích následujících měřicích cyklech, že čas t_E kondenzátoru do překročení (klesnutí pod) hodnotu napětí U_H-l byl při naposledy prováděném měřicím cyklu delší než při předtím prováděném měřicím cyklu a sice o minimální rozdíl vzhledem k předtím prováděnému cyklu, pak to interpretuje jako ovládání tlačítka, tvořeného okénkem 21 v obslužné ploše 23, a přepne modus zobrazování digitálního datového zobrazovacího zařízení 19.

V předcházejícím popisu popsaný princip realizace a sledování logaritmického optického tlačítka může být rozšířen na tlačítkové pole s více tlačítky, jak schematicky naznačeno na obr. 2.

Příklad provedení podle obr. 2 se liší od příkladu provedení podle obr. 1 v tom, že namísto světelné diody 5 je upraveno více světelných diod 5c, z nichž každá je přiřazena jednomu samostatnému optickému tlačítku tlačítkového dotykového pole (které není znázorněno). Na obr. 2 je znázorněno a vztahovou značkou označeno multiplexní zařízení 35, které je z mikroprocesorového obvodu 9c řízeno prostřednictvím řídicího signálu vydávaného z vývodu E tak, že selektivně spojuje vždy jednu ze světelných diod 5c na straně anody se spojovacím vedením 37 spojeným s výstupním portem B mikroprocesorového obvodu 9c a na straně katody se spojovacím bodem 39 kondenzátoru 31c a odporů 1 lc, 15c. Obvod podle obr. 2 pracuje ve vztahu k vždy do měřicího provozu zvolené světelné diodě 5c jako v příkladu provedení podle obr. la. Vyvolání jednotlivých diod 5c probíhá cyklicky v pravidelných časových odstupech.

Ačkoliv v příkladu provedení podle obr. 2 může být každá ze světelných diod 5c použita jak jako logaritmické optické tlačítko tak i jako optický vysílací a přijímací prvek shora popisovaným způsobem, může být v rámci předkládaného vynálezu u obvodu podle obr. 2 alternativně navrženo, že světelné diody 5c budou výhradně použity jako snímače ovládání pro optická tlačítka. V tomto případě může odpadnout datový vysílací modus a datový přijímací modus, takže obvod je vytvořen pouze jako řízení klávesnice.

Na obr. 3 je ilustrován příklad použití pro datový vysílací a přijímací obvod typu, který byl popsán v předcházejícím popisu. Znázorněn je na topném tělesu 50 pevně namontovaný, elektronický měřič 52 spotřeby (rozdělovač nákladů na teplo) s infračerveným optickým komunikačním místem ve formě datového vysílacího a přijímacího obvodu, přičemž mohou být přes toto optické komunikační místo z měřiče 52 spotřeby čtena naměřená data o spotřebě topného tělesa. K tomu je přenosné čtecí zařízení 54 opatřeno optickou hlavou 56, která pro komunikaci s měřičem 52 spotřeby má například jeden fototranzistor jako optický přijímací prvek a jednu světelnou diodu jako optický vysílací prvek. Pro datový přenos mezi optickým

-6CZ 291065 B6 komunikačním místem měřiče 52 spotřeby a optickou hlavou 56 se tato optická hlava 56 přiloží na okénko 21 d měřiče 52 spotřeby, přičemž za tímto okénkem 21d je uspořádána světelná dioda datového vysílacího a přijímacího obvodu. Je rovněž možné přenášet data z přenosného čtecího zařízení 54 přes optickou hlavu 56 do měřiče 52 spotřeby, například časové údaje o odečítání a/nebo hodnoty parametrů, které specifikují třídu topného tělesa a podobně a budou uloženy v měřiči 52 spotřeby. Mikroprocesorový obvod datového vysílacího a přijímacího obvodu v měřiči 52 spotřeby přejímá rovněž úlohy týkající se měření spotřeby a vyhodnocení naměřených hodnot.

Digitální zobrazovací zařízení 19d měřiče 52 spotřeby může být ručně přepínáno mezi více typy zobrazovacího provozu. Přitom slouží světelná dioda za okénkem 21 d měřiče 52 spotřeby jako snímač ovládání tlačítka způsobem, který již byl popsán výše. Ovládání tlačítka nastává v tomto smyslu tehdy, když je okénko 21 d zakryto například prstem.

V jednom způsobu, který je podobný příkladu provedení podle obr. 3, může datový vysílací a přijímací obvod shora popisovaného typu nalézt použití například rovněž v jiných měřičích spotřeby, například vodoměrech, měřičích spotřeby tepla, plynoměrech, elektroměrech atak dále. Tento výčet není v žádném případě úplný.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (1)

1. Řídicí obvod pro zaznamenání ovládání optického tlačítka, ve kterém je na světlo citlivá dioda (5; 5c) provozovaná v modu chod naprázdno-zdroj napětí jako snímač ovládání tlačítka přiřazena k světlo propouštějící a prstem proti vstupu světla zvnějšku zastínitelné dotykové ploše (21, 23), přičemž tento řídicí obvod má mikroprocesorový obvod (9;9c) s prostředky pro sledování napětí sledující napětí naprázdno na diodě (5; 5c), a přičemž mikroprocesorový obvod (9; 9c) je nastaven tak, že vyhodnocuje z prostředků pro sledování napětí vytvořené informace o napětí naprázdno na diodě (5; 5c), aby rozlišil ovládání optického tlačítka od výkyvů jasu okolního světla, vyznačující se tím, že řídicí obvod má sdiodou (5; 5c) spojený kondenzátor (31; 31c) ave spojovacím bodu mezi diodou (5; 5c) a kondenzátorem (31; 31c) připojený odpor (11; 1 lc), přičemž dioda (5; 5c) je na straně anody spojena s prvním výstupním portem (B) mikroprocesorového obvodu a na straně katody je spojena přes odpor (11; 11c) s druhým výstupním portem (C) mikroprocesorového obvodu a rovněž přes kondenzátor (31; 31c) s přívodem (D) vedoucím úroveň H, přičemž mikroprocesorový obvod má se spojovacím bodem mezi diodou (5; 5c) a kondenzátorem (31; 31c) spojený, vysokoohmový vstupní port (A) pro sledování napětí, a přičemž řídicí obvod je nastaven tak, že řídí výstupní porty (B, C) ve dvou po sobě jdoucích krocích, přičemž při prvním kroku první výstupní port (B) vede úroveň H a druhý výstupní port (C) je přepojen do vysokoohmového třetího stavu, takže kondenzátor (31; 31c) zaujme stav nabití, odpovídající napětí naprázdno diody (5; 5c), kdežto při druhém kroku je první výstupní port (B) přepojen do vysokoohmového třetího stavu a druhý výstupní port (C) vede úroveň L, takže se změní stav nabití kondenzátoru (31; 31c) a napětí na vstupním portu (A) klesne, a přičemž řídicí obvod je uspořádán tak, aby jako hodnotu pro napětí naprázdno na diodě (5; 5c) měřil čas, který proběhne ve druhém kroku, dokud napětí na vstupním portu (A) neklesne na předem stanovené překlápěcí prahové napětí vstupního portu (A).